ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 adb2c170-75a1-11dc-8f16-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 22, person 88, work 3, org 5
1 masthead
Ročník XXVIII.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 2. dubna 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 92.
4 article
Na ranní a odpol. lIsty předplácí su- v Praze v admlnistrani měaíe . . . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí čonáškou n tnt 1ka . . . . 7 K 60k ve flislkách . 2 K go na mě-sle . Pežtout na měsle na dtvrt iela . . . . 9 k o0 s dvojí zlailkou a nl- antla : : . K ei
Praha
5 article Po — krisi.
Po — krisi. Po více než čtvrtletní prázdni schází se dnes opět parlament vídeňský za poměrů velice zhoršených, ba do ostré krise mezi námi, vládou Beckovou a Němci přiostře- ných. Rozčilen a rozechvěn do duše nezká- raným atentátem na své staré dobré právo domovské v otčině své pověké, národ český provází své poslance do Vídně jednomyslnou tužbou: »Obraňte práva svého co nejráz- něji; nedejte se uchlácholit žádnými sliby do budoucnosti, žádným zaslíbením nového jazykového zákona, jejž chystá vláda předložit — vídeňskému parlamentu, ale žá- dejte pevně a neústupně zachováván a plnění posavadních platných zákonů jazykových, zejména zákona zemského z 8. dubna 1848 a článku XIX. základních zákonů státních z r. 1867 i pro- vádějícího je nařízení Stremay- rova ze dne 19. dubna 1880 u všech c. k. soudů a politických úřad v království českém. A pakliže vláda Beckova ne- dá vám bezpečné záruky, že při nutí odbojné německé soudce ke šetřenía plnění těchto zákonů vůči nám Čechům, pakliže neprodleněneobnoví po- rušený právní stav opět tak, aby každý český obyvatel království nalezlu všech c. k. soudův a úřadův právo bez obtíží a bez příkoří v jazyku svém českém pak vy povězte této vládě nepro- dleně služby své, pak odvolejte z ní oba české ministry a postavte se proti ni do rozhodné, vytrvalé oposice, nepovolujícejí ani haléře, ani vojáka !«
Beckův Němec Stremay rův Čecho Vídeň
6 article
Taková jest nepopíratelně vůle všeho národa českého, postihujícího bystře vážné nebezpečí, jakým jej ohrožuje německý útok na platnost jazykového naří- zeni Stremayrova a na platno st zákona z 8. dubna 1848 se strany ně- meckých soudcův v severních Čechách. — I podobalo se také do dneška, že týz duch chrabrý ovládá a sjedn- cuje vůdce a borce všech našich stran na půdě vídeňské. Zajisté dávno již nebylo mi nisterskému předsedovi Beckovi a mini- stru justice dru. Kleinovi tak horko, jako v posledních dnech letošního března. Tot bylo nějakých porad, dnes s našinci, zejtra s Němci — ale vděk pevnosti našich vyjed- návačův, trvajících na dodržení platných zá- konů, objevoval se rozdíl mez naším stanoviskem a mezi du chem vlády Beckovy, držící po- tají s Němci, napořád ostřeji, az se trn přiostřil v politiekou a parlamentní krisi. Buď a — nebo! znělo dilemma krajně napjaté situace: Buď vláda Beckova prinutí odbojné německé soudce, aby při- jímali a po česku vyřizovali česká podání u všech soudů království českého v první jako v druhé instanci, anebo přejdou veškeří poslanci čeští do rozhodné oposice a toto ministerstvo vyletí do povětří. »Nedáme se zkonejšiti žádným platonickým ujištěním, jakým bylo prohlášení ministra spravedlnosti z 21. prosince m. r a právě tak nespokojíme se konejšením, že bude zjednán nový jazykový zákon. Zde není třeba žádného nového jazykového zá- kona, oč my Čechové usilujeme, jest tolike nejpřísnější a nejpřesnější prov áděn platných záko nů.e Tak vyznívaly řeči všech českých po slanců v rozpočtovém výboru a proto mi nistr spravedlnosti p. dr. Klein dne 30. března už se domníval, že nadchází jeho poslední hodinka. Se slovy: »Salutat vos moriturus!« vešel do rozpočtového výboru.
Beck Klein Němec Beckův Čecho doktor Čechy
7 article
Vedělť, že obmyslná, vytáček plná jeho řeč nemůže uspokojit, nýbrž musí jen podráždit mysle české, poněvadž opět jen hude onu stardu píseň páně Wesselého, že prý nelze neodvislé soudce německé nijakým zákon- ným prostředkem připudit, aby dbali zákonů a přijímali i vyřizovali po česku česká po dání. Vskutku také učinila řeč páně Kleinova na poslance české ve výboru dojem tak špatný, že o polednách 31. března podobalo se, že všichni poslanci čeští, sjednocení v Národním klubu, neprodleně vy- stoupí z vládní většiny a ze čeští ministři budou hned od voláni z kabinětu . .. V tom smyslu mělo také dle úmluvy vyzníti problášení, kterým měl za české agrárníky odpovědět posl. dr- Velich k řeči ministra Kleina. — Než v tom již ministerský předseda bar. Beck, vrátiv se z důležitého slyšení u císaře, pozval k sobě všecky české členy rozpočtového výboru, k nimž přidružil se též dr. Pacák, posl. Udržal a dr. Hruban na dlouhé porady, v nichž všemožně hleděl jich pobouřenou mysl utišiti: »Chlácholil poslance české« — zvěděl náš zpravodaj vídeňský — »jednak tím, že ukazoval k tomu, co pro postavení Čechů na říšské radě a pro český národ učinil (?!), jednak útěchami a sliby do budoucna. Ujišťoval, že učiní na zejtří nové prohlášení, kterým zmírní trpký dojem řeč Kleinovy.
Kleinův Klein Beck Pacák Udržal doktor Hruban Čecho pán Wesselý
8 article
Poslanci čeští navzájem nezůstavili ho v pochybnostech, že nemohou přijati žád- ného jiného prohlášení vládního, leč které by obsahovalo záruku, že ve své- volném porušování práv jazy ka českého německými úřadní ky nebude pokračováno, že nestane se již pražádný případ, který by zavdával Čechům příčinu a důvod ke steskům a žalobám, že právní država jazyka českého se po- rušuje. Vším právem poukázali poslanci češti zároveň na veliké služby, které konají vládě a státu. Poslanci čeští nezamlčeli, že jest úkolem vlády a státu, chránit národ český všemi možnými prostředky proti brutálnostem a proti zvůli ně me- ckých soudců, jakož i proti diktát ům. jež jim udělují bojovné německé orga- nisace. Chef ministerstva na to slíbil, že chce nám v zejtřejším proslovu svém zajistiti za- chování stavu bývalého (»statu quo ante«) v jazykových poměrech při soudech v Čechách až do pořízení nového jazykového zákona. Pod dojmem této přípovědi změněno pak a seslabeno ono smluvené prohlášení agrárníků v ten způsob, že nevyznělo již prvotním: »za takových okolností nemůžeme této vláde povolit rozpočet«, alébrž mírnějším »za takových okolností nemůžeme míti na- prosto žádného zájmu o skonco vání projednávaného rozpočtu« S pochopitelným napjetím hleděno nyní slibené řeči Beckově vstříc. Nuže včera. prvního aprile, byla proslovena a my prostě odkazujeme k jejímu znění. Je-liž to něce jiného a něco více, než pouhý stručný výtah z řeči Kleinovy ? — Jeho Excellence přiznává sice, že to pro české poslance fatální věc, když jed- notliví soudcové upouštějí náhle od mnoha
Čecho Kleinův Čechy
9 article
letého, jinými soudy v Čechách, nejvyšším a říšským soudem souhlasně uznávaného zá- kladu j'azykové praxe a dávají se n nové cesty. — »Avšak«, dokládá honem, stéž zástupci německého národ si stěžují, že tvářnost jazykové otázky Čechách uvedla i je do neméně neuspoko- jivé situace e A tak tedy prý nezbývá než obapolnou tu svízel zažehnati novým jazy ko- vým zákonem pro Čechy, »obsahu- jícím celý obor užívání jazyka u státních úřadů,« do jehož pořízení prý je nutno aby zatím všickni zůčastněn činitelové zachovali status qu ante a jej v ničem podstatně neměnili. T bylo vše, co nám bar. Beck ráčil říci. A hle, to dle zpráv vídeňských nicméně stačilo vůdcům Narodního klubu, aby se rozhodli místo pro oposici — pro stano visko dalšího vyčkávání skutků vládních a dopřáli tak opět vládě východ ze situace choulo- stivé. Jest po krisi — ale zda není též po rovném právu jazyka českého u soudů a úřadů v celé třetině království ?
Beck Čechy
10 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Ministerský předseda bar. Beck učinil ve dnošní odpolední schůzi rozpočtového výboru projov o jazykové otázca v království českém. Budiž ihned doloženo, že jeho vyjádíením nobyla situace nikterak vyjasně- na, že nebyly zaplašeny mraky, které několik dní již se vznášejí nad parlamentním obzorem. a že stav věci v parlamentě se o svěd- čením jeho nepolepšil. Když byl o tomto vládním aktu promluvi posl. Klofáč, odročen byl výbor roz- počtový po žádosti poslanců če- ských do zejírka. Pokud naše paměť sahá nestale se ječtě nikdy, aby kromě resortního mi nistrí promluvíl v debatě o rozpočtu justice jiný člen kopinetu, zejměna pak chef vlády samé. Po té stránce přihoda dnešní nemá př- kladu. Rozpočtový výbor byl svolán dnes na 1/44 hodinu odpoledne; teprve ve 1/45. hod. dostn so bur. Bock ko slovu. Dříve vůbec v parlamentn budově nedtel, nýbrž v ministerském předsed- nictvu, kde vyjednával s německým poslanei o textu a znění své řeči. když byl před tím téže věei jedn s poslancem drem. Kramářem. D parlamentu přišel ministerský předseda baron Beck, provázen ministry drem. Marchetem drem. Derschattou. Netrpělivě veliký počet po- slanců čekal jeho příchodu, protože dnes odpo- ledne četné kluby konaly schůzi, a bylo zde v předvečer nové kampaně mnohem více poslan- ců než jindy.
Beck Klofáč Bock
11 article
Všichni zavítali do sině, ve které zasedá rozpočtový výbor. Bylo tam plno a hlučno. Také ministři dr. Fiedler, Prášek, Abrahamowiez Peschka byli přitomni, ovšem též dr. Klein. O 3. hodině sešla se parlamentní komise „Narodního klubu“, která se však rozhodla, ž se na ničem podstatném neusnese. dokud nepozná vyjádření a stanovisko par. Becka. Když ministerský předseda vešel do síně rozpočtového výboru, nebyl tam žádný z českých jeho členů. Musili býti teprve zavo- láni. Přišli hromadně, a jejich vstup do síně nebyl bez jakés okázalosti. Bar. Beck nechtě promluviti jako první řečník odpolední. Nemohl se však dlouho najíti, kdo by byl býval ochoten mluviti před ním. Tak pronesl stručný výkla dvorní rada Ploj, po němž promluvil za velikého napětí a nerušeného ticha bar. Beck.
Fiedler Prášek Abrahamowiez Peschek Klein Beck Narodní klub
12 article
Chef vlády čell celé svoje prohlášení. Mlu- vě zdůraznil jedno místo, které jest také pod- škrtnuto v úřadní zprávě, vydané o dnešní schů- zi rozpočtového výboru. Jest to oddíl, ve kte- rém se praví, že „vláda považuje za vě nezbytnou, aby zatím, do zjednán pevných pravidel zákonných, vši- chni zúčastnění činitelé zachovali stav dosa- vadní a podstatně ho neměnili. Tento oddíl jest především sepsán a stylisován tuze vše- obecně, neboť není patrno, koho bar. Beck mí- nil „všemi zúčastněnými činiteli,“ kteří jsou povinni zachovávati nynější stav. Tento stav byl porušen a jest porušován jena jedině stra- nou jednou, německou, německými soudci. Proto měl bar. Beck vznésti přimo na ně důtklivou a nade všecku pochybnost srozumitelnou výzvu, aby poslušní byli pravidel. jež stanovena byla, r. 1880 a do dnošního dne změněna nebyla. Není také vidno, zdali měl bar. Beck na mysli, mluvě o zúčastněných čini- tolích, instance vyšší — vrchní soud a soud nejvyšší. Byla by se zajisté doporučovala po té stránce větší jasnost. Povážlivá jsou také slova „podstatné změny“, nejpovážlivějším je slovo „podstatné“ samo. Zde jest odpor mezi první a druhou částí. Neboť zachování dosavad- ního stavu jest přece možno jenom tenkráte nemění-li se, natož pak, aby směl býti měněr podstatně.
Beck
13 article
Sotva bar. Beck dočetl, odešli čeští členové výboru rozpočtového ze zasedací síně a vrátil se do parlamentní komise „Národního klubu“ která rokovala v presidiální síni dra. Žáčka. Ne- pobyli tam dlouho; v několika minutách se vrá- tili a žádali, by jednání výborové bylo přeru- šeno. V tom bylo jim vyhověno. Češti poslanci šli po druhé do dvorany Ž- čkovy, kde potrvala porada za přítom- nosti ministrů dra. Fiedlere a Práška do půl osmé hodiny večerní. Debatovalo se o prohlášení bar. Becka, načež byla dán direktiva členům rozpočtového výboru, kteř zejtra ještě promluví. Jsou to zejména dr. K ra- mář, P. Šrámek a posl. M aštál ka. Rokování parlamentní komise poslanců če- ských, sjednocených v „Národním klubu“, vy- znélo, jak se nám sděluje, takto: „Jakkoli rohlášení bar. Becka neuspoko- jilo úplně poslanco české, neléza- jící se ve vládní většině, a jakkoli ne obsahuje, co čekali, přece nepodceňují že vláda konečně se odhodlala, u znat status quo ante v jazykové otáze v království českém a vyzvati všechny činitele, by jej zachovávali. Ovšem nepřehlížej čeští poslanci vládní, že bar. Beck neu d a prostředky, kterými chce zacho- vání statu quo ante provésti. Chtě- jí tedy vyčkati věcí nejbližších doufajíce, že dnešní prohlášení bar. Becka do- stačí, by český národ v království českém uvarován byl ve správě justič n nových škod.
Beck Fiedler Prášek P Šrámek národní klub Žčkův
14 article
Nežli počala porada parlamentní komise po řeči bar. Becka, povolal chef vlády do minister- ské síně českého člena kabinetu, s kterým později několikráte mlu- vil telefonicky. Nežli bylo rozhodnuto v parlamontní komisi „Národního klubu“, jak zachova“ se po dnešním projevu bar. Becka — totiž zaujati stanovisko vyčkávave a reservované, ale peprovádětí žád- ných důsledků protí rozpočtu ju- stice a protirozpečtu vůběc, byl dr. Kramář z parlamentní budovy povolán k bar. Beckovi do paláce minister- ského předsednictva, ze kteréh vrátilse teprve, když porada parla mentní komise byla již hotova. Opětné přerušení porady výboru rozpočto- V drobném prodejtr ranní číslo o sobě . . odpolednl . . . . na z Ve flislkách na vonkověi ranní čáslo, . . . . . . . 10h cdpolední . . . . . . . . 4 b Inserátv platí se keterě napřel Přodplacení a inserty přijleá admini- strace v Marianské ulici Z. s. Tam nachizají se L4l redakee tlskárna a eapešice „Národnich L.istae Dlukopisy ne novracejí.
Beck Kramář národní klub L 4
15 title
Z Vídně, 1. dubna.
Vídeň
16 article
vého, právě jednajícího o ministerstvu justice, učinilo v celé sněmovně, ve které bylo nejméně 200 poslanců, veliký rozruch a vykládáno vesměs nepříznivě pro včasné vy- řízení řádného rozpočtu na leto- šek.
17 article
Z Vídně, 1. dobna. (K. k.)
Vídeň
18 article
V rozpočtovém výboru za dalšího roko- vání o rozpočtu min. spravedlnosti pravil posl. dr. Adler, že Němci i Čechové nejsou spoko- jeni s ministrovou řečí. Ani řečník. Nesnáz, o niž jde, nelze vůbec odstraniti řečí. Obě strany musí uznati, že nynější správě nelze změniti jazykové po- měry. Nynější stav je nesnesitelným pro obě strany. Masy — nejen dělnické — mají jiné starosti. Ve slíbeném jazykověm zákonu musí býti dvě zásady: předně, aby každý přislošník každého národa mohl dojíti práva tak, aby to skutečně právo bylo. t.j. aby byl vyslýchán a souzen ve své řečí; dále aby každý národ měl právo na své soudce a úřadníky. Obě tyto zásady, právo jedince na řeč a právo ná- roda na autonomní správu a autonomní soudnictví. musí se spojiti, má-li dojíti k národnostnímu míru. Nejlepší demonstrací pro národnostní mír jest exi- stence sociátně demokratického svazu. Neodvislost soudců, za debaty velebená, nesmí býti omezena na rozhodovaní v národnostních otázkách Jest mnohem naléhavějším, aby soudce byl neodvislým i v obor rozhodovaní materiálního. V mnohých rozsudcích jeví se soriální protivy mezi soudcem a dělníkem.
doktor Adler Němec Čecho demokratický svaz
19 article
Řečník kritisuje nynější složení porotních soudů a prohlašuje za nesnesitelno, postrádá li dělnictvo i velká čásť středních stavů dobrudiní, aby souzena byla svými vrstevníky. Nabádá vládu, aby uvažovala o reformě porotních soudů ve smyslu přeměny na soudy lidové. Dále třeba rozmnožiti soudy živno- stenské. Konačně doporučoval řečník ministrovi pa- mětní spis justičních sluhů a vězvňských dozorců. Posl. Hofmann-Wallenhof připojuje se, pokud jde o jazykovou olázku a ministrovo prohlášení k Syivestrovým vývodům, klada důraz na úplnou sol daritu všech německých poslanců. Posl. Němec soudí, že by bylo naléhavější. zabývati se soudy se stanoviska judikatury. V Čechách jest porušování práva na denním pořadu, zejména při opravách. Sociální demokratičtí redaktoři v Praze jsou přímo bez ochrany. V národních otázkách stojí řečník na stanovisku českých měšťanských stran. Chebský případ sluší odsoudili, mělo by se váak více mluviti o materiálním právu. Porolní soudy musí se přeměniti v lidové soudy na základě zásady obec- ného přímého volebního práva. Posl. Maštálka ma pravdu, nazval-li jazykovou otázku sociální. Ať Mlado- češi žádají od své vlády, aby byla národnostně spra- vedlivou. Cela aféra svědcí, že Mladočeší byli se svou politikou poraženi. Socrální demokraté soudí, že otázka ta rozřeší se pouze brzkým podáním jazyko- vého zákona, jehož uskutečnění sociální demokraté budou podporovali svými hlasy a všemi prostředky.
Posl Hofmann Wallenhof Syivestrův Němec Maštálek ma Mlada Mladočešit Čechy Praha
20 article
Prohlášení posl. Velicha nic neznamená Varuje české občanské strany, aby neuzavíraly opět jalový kompromis. Jazyková otázka jest otazkou ústavní. Každému musí se dostati práva v jeho maleřštině a to v celé řísi. Pokud nedojde k zákonné úpravě, platí nařizent; až do té doby musí i německé soudy při- jímati česká podání. Posl. Korošen stěžoval si do odstrkování Slo- vinců v Korutanech a v dol Štyrsku při jmenování soud ů. V navržené resoluci žádá se za zřízení vrch. zem soudu v Lublani pro Kraňsko a slovinských soudních okresů ve Šlyrsku a Korutanech. Poslanec Seilz prohlašuje obecné volání pe zá- kouné úpravě otázky jazykové u soudů za prohlášení úpadku německých a českých stran občanských a za skvělé ospravedlnění sociální demokracie. Sněmovně musí býti předložen zákon, na němž se dohodly ob- čanské strany všech národů spojené ve vládě. Dale pojednával řečník o pěči soudů o mládež. V odpolední schůzi postanec dr. Ploj prole- stoval, že jazyková otazka má býti řešena jedno- stranně a částečně pouze pro Čechy. M. p. bar. Beck podal toto
Velich Posl Seilz doktor Ploj Beck St Korutany Lublaň Kraňsko Čechy
22 article
Navazuje na vývody ministra spravedlnosti o ja- zykové otázce v Čechách, dovoluji si i já, který ne- jsem omezen úže vytknutými hranicemi tohoto oboru nýbrž kterému širší politické pracovní pole popřává volnějšího pohybu, několik poznámek o témže před- mětu. Nerozpakuji se prohlásiti, že stav nejisto ty. k(erý v oboru užívání jazyka při soudech v Čechách namnoze jest, stal se jmenovitě následkem nejnovějšího obratu věcí nendržitelným a po- liticky tím nebezpečnějším, protože — jak známo — tato jazyková otázka působí ve svých účincích da- leko přes hranice Čech.
Čechy
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Prof. dr. Josef Kalousek. (K 70. narozeninám.)
profesor doktor Kalousek
24 article
Tiše a nehlučně slaví dnes dr. Josef K lousek, profesor české historie naší univer- sity, své 70té narozeniny. Nebyl a není přítelen velkých zevních okázalosti, často do značné míry neupřimných a nemiluje hlučných oslav — avšak dnes bude přece nucen přijmouti ze všech koutů zemí koruny svatováclavské a i z da- leké ciziny vřelá blahopřáni, vyslovená s nelí- čenou upřímnosti a srdečnosti. To přání letí mu dnes vstříc se všech stran a pozdravuje jej jakožto neúmorného vzdělavatele českých lějin, výborného profesora a učitele, osvědčeného bo- jovníka za pravdu a právo poznané. Láska úcta tu mluví a mimoděk se sklání hlava před mužem, jehož prsa nezdobí ani vídeňské řády, ani vládní titule, ale jebož skráň okrášlena ne- vadnoucím věncem tuhé práce za prospěch blaho českého národa. Narodil se 2. dubna 1838 ve Vamberce z chudých rodičů; po odbytí triviální školy dán na řemeslo tkalcovské, při kterém prodlel 3 léta; šlechetný starší bratr František, tehdy učitel hud- by, vzal ho do Prahy r. 1853 na reálku, po maturitě šel r. 1859 na polytechniku. R. 1862 podrobil se maturitní zkoušce na akademickém gymnasiu, r. 1868 byl promován na doktora filosofie, r. 1871 se habilitoval pro české dějiny a r. 1885 byl jmenován řádným profesorem. Od stavu tkalcovského — k stolici universitního profesora! Co tu skryto energie a železné vůle tkerá lámala a drtila největší překážky .. V Praze žil v letech 1866—68 v rodině Riegrově, vyučuje tam Marii, pozdější pí. Čer- vinkovou, prodehnut sám čistými zásadami, v ja- kých tato rodina žila. To se jeví i v jeho žurna- listické činnosti, ke které se záhy obrátil. Sve péro posvětil pravdě a právu, nejvyšším ideálům, po sichž u nás marně toužíme a pro pravdu
doktor Josef Láska František Riegrův Marie Vamberk Praha
25 article
a právo pracuje do dnes. R. 1869 žádal v tomt duchu práva a pravdy revisi Husova procesu v tom duchu vzniklo klasické jeho dílo: Č esk státní právo. České státní právo vyšlo v památném roce 1871, kdy cfsařský reskript ze dne 12. září sli- boval: Majíce v paměti státoprávní postavení koruny české..., uznáváme rádi práva tohot- království a jsme hotovi, toto uznání přísahou naší korunovací obnoviti. Pohnutkou k této prá- ci, jejíž postup ukazují zřejmě hojné a četn články státoprávnické v „Pokroku“, byla mu jak praví, především praktická potřeba, vzniklá zápasem národa za státní svéprávnost zemí ko- runy české a proto snažil se podati historikovi politikovi i každému vzdělanci „svod všech do- stupných a na ten čas nejpotřebnějších vědo- mostí o historickém právě českém v celku pře- hledném a v článcích názorných“. Byla to kniha časová, v době, kdy se ve sněmu vedla velká dobata o českém státním právu, které přiloženo k adrese k panovníkovi a Kalousek ji mohl prá- vem věnovati „obnovitelům obapolné smlouvy mezi králem a národem“. České státní právo stálo tohdy v kursu vysoko, jak napsal Rezek. a uskutečnění jeho zdálo se věcí nejbližší bu- doucnosti, takže Kalousek končil své dílo na- dějí v obnovenou slávu a lesk koruny svata- václavské, vložené při korunovaci na hlavu če ského krále .. Prostý, jednoduchý, srozumitel- ný a přec jadrný a mužný sloh, jakým České státní právo psáno, pojistilo mu trvalou cenu.
Husův Kalousek Rezek
26 article
jak Bohuš Rieger prohlásil a zajistilo mu čestné místo i v dějinách českého právnictví. A plně platí o něm výrok Pekařův: Věda není živoří- cím zaměstnáním podkrovního učence, ale za- ložena na duchu národa, je jako každé ideální snažení záležitostí všenárodní. V tomto případč přidružila se ještě praktická naléhavá potřeba. opatřiti historickými doklady státoprávní formu- lace r. 1848 a odůvodniti z historie Braunerov stanovisko a podati další objasnění k známému axiomatu: Odpor proti záplavě německé jest věčným údělem národa českého. Jen na krátko odloučil se Kalousek od sve vědecké práce, byv r. 1880 zvolen poslancem venkovských obcí soudních okresů Rychnov Kostelec. I tu pracoval pilně a svědomitě podl možnosti. V Kalouskovi vyrostla naší universitě vedle Rezka a Golla jedna z nejrázovitějších postav po Tomkovi nejpřednější badatel v speciálníe dějinách českých. Rezek založil první historický seminář česky, na nějž i po svém odehodud- Vídně nezapomínal a jehož vedení převzal po něm Goll; Rezek založil první historický časo- pis pro všeobecné dějiny, Sborník historický po jebo zániku s Gollem znovu Český Časopis
Rieger Pekařův Kalousek Rezek Goll Tomek Vídeň soudní okres Rychnov Kostelec
27 article
Historický; Rezek i Goll si vychovali nadějne žáky. Vedle Rezka a Golla a před nimi již pra- cuje Kalousek. Kalousek dokazuje a prokazuje samostatnost a samobytnost práv koruny české v době slávy i úpadku a Rezek hledí stanoviti důležitost českého vlivu, české otázky i v době pobělohorské. Oběma běží v první řadě o verifi- kaci bistorických dějů, o správné vylíčení, jak se v pravdě událost ta neb ona sběhla. V tom ohledu Kalousek ničeho nezastírá, nezatajuje, nekličkuje, nýbrž ukazuje bez příkrasy na stín i jas. Na tom však nepřestává, hledaje zároveň vysvětlení příčinné, z něhož pravdě podobně děj vyrůstá. Nemiluje při tom kraso řečnění ani filosofování; konstatuje prostě zji štěná fakta, z nichž neúprosně logicky mu vy- plývá závěr, ať příjemný nebo nepříjemný, nebo hlavní požadavek historický jest mu vždy pravda, pouhá, prostá, holá pravda. Sleduje ovšem podrobně i následky zjištěných dějů činí to vždy pod zorným úhlem Ciceronovy věty: Historie jest učitelkou života. Při tom nehledá však v historii pouze výchovný didaktický prin- cip, který hlásá, že historie musí něčemu na- učiti, nýbrž upozorňuje jen při vhodných při- ležitostech, že z historie lze se leččemus na- učiti, aniž tím nějak jest ohrožena svoboda lid ské vůle nebo podmíněno lidské jednání. Jest to u něho pouhá záměna obdebné věty: Historie se opakuje a dějinná legika pokulhává, kla- deme-li na události subjektivní měřitko naší l giky.
Rezek Goll Kalousek Ciceronův
28 article
V dějinách vidí pokrok k lepšímu a jest v důsledcích tohoto nazírání, na něž as Pala- ckého filosofie působila, pro evolucí a ne reva- luci. Fanatismus odsuzuje, ať se dál nebo děje na té neb oné straně. Neváhal napsati o politic českých katolických pánů před bitvou bělohor- skou: „Byl to bezmezný fanatismus náboženský. od jezuitů v nich vypěstěný a stálým stykem podněcovaný. Jak kaneléř Lobkovic, tak i Sl- vata i Martinic naprosto se oddali jezuitům. Ce ti tři mužové zavinili, čím přispěli k úpadku národa svého, to vše má na svědomí družstv Loyolovo“... Kalousek odmítá proto s důsled ností i ostatní výhonky fanatismu. Vyřkl zajisté veliká slova ve své přednášce: O potřebě pro- hloubiti vědomosti o Husovi a o jeho době. když pravil: „Jest v přítomnosti dostatek růz ných prospěchů, které se hlásí k platnosti: pr spěchy bospodářeké, společenské,“ stavovské. o které se dělime v přirozené strany; a jesttu veliká potřeba národní, která nás všechny bez rozdílu volá ke svornosti, ke společné sebe- obraně proti útokům, jež směřují nejprve k na- šemu odstrkování v každém ohledu hmotném i duševním, a v posledním konci k našemu ná- rodnímu zahubeni. Nedrásejme staré rány již zacelené. Nestavme do popředí to, co nás dělí. a hleďme si toho, co nás spojuje. Neklaďme po zpátečnicku hlavní váhu na věci minulé: sta- rejme se o potřeby přítomnosti a připravujme lepší budouenost národu — svorným postupem všech národních stran za společnými cíli!“
Martinic Kalousek Hus Palo Lobkovic
29 article
Není zde místa, abych vyličil známou hi- storickou činnost Kalouskovu. Učinili to před deseti lety Zibrt, Pekař a j. Jen o jedné věci jest nutno se zmíniti. Letos odehází Kalousek z uni- vorsity. O úkolu naší jediné university rozpřá- daly se často i veřejné diskuse, v nichž se ře- šila otázka, má-li vychovávati universita jen řádně středoškolské profesory, na kterouž dráhu se většina posluchačů universitních ubírá, anebo jen vědecké pracovníky; profesory, kteří by. chtějí-li plniti svědomitě svůj úřad, nemusili po svém příchodu do praktického života na všech stranách doplňovati, co jim universita neposkytla a zase pracovníky, kterým by universita podala správný návod, jak a kde nutno pracovati. Není to snad výtkou, nýbrž vyplývá to přirozeně z na- šich malých poměrů, kde se požaduje od kaž- dého jednotlivce mnohem více, než jinde.
Kalouskův Pekař Kalousek
30 article
I v této příčině zůstává Katousek vzorem, který hleděl oběma požadavkům ve svých přednáškách vyhověti a sloučiti je v ladnou harmonii. A vzor- ně nahražoval i to, co hříchy vlády Thunovy v letech 50tých zavinily ... Z českých dějin, tetiž se nla jediné universitě české oficiálně ne- zkouší a českým dějinám se na českých střed- ních školách oficiálně nevyučuje. Thun prostě na český dějepis zapomenul. Dnes se kryjí če- ské dějiny pod pláštikem dějin rakouských. Ra- kouská specialita, jakých máme v Čechách více... Proto jest úkol profesora české historie tak důležitý, že musí dáti skutečný základ pro celé působení středoškolského profesora, spoje- ného vždy s principem, aby i on v rámci rakou- ských dějin vyučoval českému dějepisu. Ai v tomto směru plnii Kalousek cele svou povin- nost, prodchnut ideální zásadou o významu če- ského národa. A snad budoucnost přinese také to, co dosud omeškáno: aby profesor če- ských dějin byl zároveň zkušeb- ním komisařem pro české dějinya aby mu byl zřízen seminář pro vý- hradné pěstění českých dějin na jediné české universi tě. Prof. dr. Josef Kalousek loučí se tedy letos s universitou, ale neloučí se ještě s praci na poli historickém a jest zajisté upřímným přáním celé české veřejnosti, aby ještě v plné síle mohl své velké životní dílo: „Historie stavu selského v Cochách“ ukončiti, sobě ke cti, národu ku pro- Dr. Jos. V olf spěchu.
Thunův Thun Kalousek profesor doktor Jos Čechy