1
masthead
Ročník XXVIII.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 2. dubna 1908.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. lIsty
předplácí su-
v Praze v admlnistrani
měaíe . . . . . .
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí čonáškou
n tnt 1ka . . . . 7 K 60k
ve flislkách
. 2 K go
na mě-sle .
Pežtout
na měsle
na dtvrt iela . . . . 9 k o0
s dvojí zlailkou
a nl-
antla : : . K ei
Praha
5
article
Po — krisi.
Po — krisi.
Po více než čtvrtletní prázdni schází se
dnes opět parlament vídeňský za poměrů
velice zhoršených, ba do ostré krise mezi
námi, vládou Beckovou a Němci přiostře-
ných. Rozčilen a rozechvěn do duše nezká-
raným atentátem na své staré dobré právo
domovské v otčině své pověké, národ český
provází své poslance do Vídně jednomyslnou
tužbou: »Obraňte práva svého co nejráz-
něji; nedejte se uchlácholit žádnými sliby
do budoucnosti, žádným zaslíbením nového
jazykového zákona, jejž chystá vláda
předložit — vídeňskému parlamentu, ale žá-
dejte pevně a neústupně zachováván
a plnění posavadních platných
zákonů jazykových, zejména zákona
zemského z 8. dubna 1848 a článku XIX.
základních zákonů státních z r. 1867 i pro-
vádějícího je nařízení Stremay-
rova ze dne 19. dubna 1880 u všech
c. k. soudů a politických úřad
v království českém.
A pakliže vláda Beckova ne-
dá vám bezpečné záruky, že při
nutí odbojné německé soudce ke šetřenía
plnění těchto zákonů vůči nám Čechům,
pakliže neprodleněneobnoví po-
rušený právní stav opět tak, aby
každý český obyvatel království nalezlu
všech c. k. soudův a úřadův právo bez
obtíží a bez příkoří v jazyku svém českém
pak vy povězte této vládě nepro-
dleně služby své, pak odvolejte z ní oba
české ministry a postavte se proti ni do
rozhodné, vytrvalé oposice, nepovolujícejí
ani haléře, ani vojáka !«
Beckův
Němec
Stremay rův
Čecho
Vídeň
6
article
Taková jest nepopíratelně vůle všeho
národa českého, postihujícího bystře vážné
nebezpečí, jakým jej ohrožuje německý útok
na platnost jazykového naří-
zeni Stremayrova a na platno st
zákona z 8. dubna 1848 se strany ně-
meckých soudcův v severních Čechách. —
I podobalo se také do dneška, že týz
duch chrabrý ovládá a sjedn-
cuje vůdce a borce všech našich stran na
půdě vídeňské. Zajisté dávno již nebylo mi
nisterskému předsedovi Beckovi a mini-
stru justice dru. Kleinovi tak horko, jako
v posledních dnech letošního března. Tot
bylo nějakých porad, dnes s našinci, zejtra
s Němci — ale vděk pevnosti našich vyjed-
návačův, trvajících na dodržení platných zá-
konů, objevoval se rozdíl mez
naším stanoviskem a mezi du
chem vlády Beckovy, držící po-
tají s Němci, napořád ostřeji, az
se trn přiostřil v politiekou a parlamentní
krisi. Buď a — nebo! znělo dilemma
krajně napjaté situace: Buď vláda Beckova
prinutí odbojné německé soudce, aby při-
jímali a po česku vyřizovali česká
podání u všech soudů království českého
v první jako v druhé instanci, anebo přejdou
veškeří poslanci čeští do rozhodné
oposice a toto ministerstvo vyletí do
povětří. »Nedáme se zkonejšiti žádným
platonickým ujištěním, jakým bylo prohlášení
ministra spravedlnosti z 21. prosince m. r
a právě tak nespokojíme se konejšením, že
bude zjednán nový jazykový zákon. Zde
není třeba žádného nového jazykového zá-
kona, oč my Čechové usilujeme, jest tolike
nejpřísnější a nejpřesnější prov áděn
platných záko nů.e
Tak vyznívaly řeči všech českých po
slanců v rozpočtovém výboru a proto mi
nistr spravedlnosti p. dr. Klein dne 30.
března už se domníval, že nadchází jeho
poslední hodinka. Se slovy: »Salutat vos
moriturus!« vešel do rozpočtového výboru.
Beck
Klein
Němec
Beckův
Čecho
doktor
Čechy
7
article
Vedělť, že obmyslná, vytáček plná jeho řeč
nemůže uspokojit, nýbrž musí jen podráždit
mysle české, poněvadž opět jen hude onu
stardu píseň páně Wesselého, že prý nelze
neodvislé soudce německé nijakým zákon-
ným prostředkem připudit, aby dbali zákonů
a přijímali i vyřizovali po česku česká po
dání. Vskutku také učinila řeč páně Kleinova
na poslance české ve výboru dojem tak
špatný, že o polednách 31. března podobalo
se, že všichni poslanci čeští, sjednocení
v Národním klubu, neprodleně vy-
stoupí z vládní většiny a ze
čeští ministři budou hned od
voláni z kabinětu . ..
V tom smyslu mělo také dle
úmluvy vyzníti problášení, kterým měl za
české agrárníky odpovědět posl. dr-
Velich k řeči ministra Kleina. — Než v tom
již ministerský předseda bar. Beck, vrátiv se
z důležitého slyšení u císaře, pozval k sobě
všecky české členy rozpočtového výboru,
k nimž přidružil se též dr. Pacák, posl.
Udržal a dr. Hruban na dlouhé porady,
v nichž všemožně hleděl jich pobouřenou
mysl utišiti: »Chlácholil poslance české« —
zvěděl náš zpravodaj vídeňský — »jednak
tím, že ukazoval k tomu, co pro postavení
Čechů na říšské radě a pro český národ
učinil (?!), jednak útěchami a sliby do
budoucna. Ujišťoval, že učiní na zejtří nové
prohlášení, kterým zmírní trpký dojem řeč
Kleinovy.
Kleinův
Klein
Beck
Pacák
Udržal
doktor
Hruban
Čecho
pán Wesselý
8
article
Poslanci čeští navzájem nezůstavili ho
v pochybnostech, že nemohou přijati žád-
ného jiného prohlášení vládního, leč které
by obsahovalo záruku, že ve své-
volném porušování práv jazy ka
českého německými úřadní ky
nebude pokračováno, že nestane se
již pražádný případ, který by zavdával Čechům
příčinu a důvod ke steskům a žalobám, že
právní država jazyka českého se po-
rušuje. Vším právem poukázali poslanci
češti zároveň na veliké služby, které konají
vládě a státu. Poslanci čeští nezamlčeli, že
jest úkolem vlády a státu, chránit
národ český všemi možnými prostředky
proti brutálnostem a proti zvůli ně me-
ckých soudců, jakož i proti diktát ům.
jež jim udělují bojovné německé orga-
nisace.
Chef ministerstva na to slíbil, že chce
nám v zejtřejším proslovu svém zajistiti za-
chování stavu bývalého (»statu quo
ante«) v jazykových poměrech při soudech
v Čechách až do pořízení nového
jazykového zákona. Pod dojmem této
přípovědi změněno pak a seslabeno ono
smluvené prohlášení agrárníků v
ten způsob, že nevyznělo již prvotním: »za
takových okolností nemůžeme této vláde
povolit rozpočet«, alébrž mírnějším
»za takových okolností nemůžeme míti na-
prosto žádného zájmu o skonco
vání projednávaného rozpočtu«
S pochopitelným napjetím hleděno nyní
slibené řeči Beckově vstříc. Nuže včera.
prvního aprile, byla proslovena a my prostě
odkazujeme k jejímu znění. Je-liž to něce
jiného a něco více, než pouhý stručný výtah
z řeči Kleinovy ? —
Jeho Excellence přiznává sice, že to pro
české poslance fatální věc, když jed-
notliví soudcové upouštějí náhle od mnoha
Čecho
Kleinův
Čechy
9
article
letého, jinými soudy v Čechách, nejvyšším
a říšským soudem souhlasně uznávaného zá-
kladu j'azykové praxe a dávají se n
nové cesty. — »Avšak«, dokládá honem,
stéž zástupci německého národ
si stěžují, že tvářnost jazykové otázky
Čechách uvedla i je do neméně neuspoko-
jivé situace e
A tak tedy prý nezbývá než obapolnou
tu svízel zažehnati novým jazy ko-
vým zákonem pro Čechy, »obsahu-
jícím celý obor užívání jazyka u státních
úřadů,« do jehož pořízení prý je nutno
aby zatím všickni zůčastněn
činitelové zachovali status qu
ante a jej v ničem podstatně neměnili. T
bylo vše, co nám bar. Beck ráčil říci.
A hle, to dle zpráv vídeňských nicméně
stačilo vůdcům Narodního klubu, aby se
rozhodli místo pro oposici — pro stano
visko dalšího vyčkávání skutků
vládních a dopřáli tak opět
vládě východ ze situace choulo-
stivé. Jest po krisi — ale zda není též
po rovném právu jazyka českého u soudů
a úřadů v celé třetině království ?
Beck
Čechy
10
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Ministerský předseda bar. Beck učinil ve
dnošní odpolední schůzi rozpočtového výboru
projov o jazykové otázca v království českém.
Budiž ihned doloženo, že jeho vyjádíením
nobyla situace nikterak vyjasně-
na, že nebyly zaplašeny mraky, které několik
dní již se vznášejí nad parlamentním obzorem.
a že stav věci v parlamentě se o svěd-
čením jeho nepolepšil.
Když byl o tomto vládním aktu promluvi
posl. Klofáč, odročen byl výbor roz-
počtový po žádosti poslanců če-
ských do zejírka. Pokud naše paměť sahá
nestale se ječtě nikdy, aby kromě resortního mi
nistrí promluvíl v debatě o rozpočtu justice jiný
člen kopinetu, zejměna pak chef vlády samé.
Po té stránce přihoda dnešní nemá př-
kladu.
Rozpočtový výbor byl svolán dnes na 1/44
hodinu odpoledne; teprve ve 1/45. hod. dostn
so bur. Bock ko slovu. Dříve vůbec v parlamentn
budově nedtel, nýbrž v ministerském předsed-
nictvu, kde vyjednával s německým
poslanei o textu a znění své řeči.
když byl před tím téže věei jedn
s poslancem drem. Kramářem. D
parlamentu přišel ministerský předseda baron
Beck, provázen ministry drem. Marchetem
drem. Derschattou. Netrpělivě veliký počet po-
slanců čekal jeho příchodu, protože dnes odpo-
ledne četné kluby konaly schůzi, a bylo zde
v předvečer nové kampaně mnohem více poslan-
ců než jindy.
Beck
Klofáč
Bock
11
article
Všichni zavítali do sině, ve které zasedá
rozpočtový výbor. Bylo tam plno a hlučno. Také
ministři dr. Fiedler, Prášek, Abrahamowiez
Peschka byli přitomni, ovšem též dr. Klein.
O 3. hodině sešla se parlamentní komise
„Narodního klubu“, která se však rozhodla, ž
se na ničem podstatném neusnese.
dokud nepozná vyjádření a stanovisko par.
Becka. Když ministerský předseda vešel do
síně rozpočtového výboru, nebyl tam žádný
z českých jeho členů. Musili býti teprve zavo-
láni. Přišli hromadně, a jejich vstup do síně
nebyl bez jakés okázalosti. Bar. Beck nechtě
promluviti jako první řečník odpolední. Nemohl
se však dlouho najíti, kdo by byl býval ochoten
mluviti před ním. Tak pronesl stručný výkla
dvorní rada Ploj, po němž promluvil za velikého
napětí a nerušeného ticha bar. Beck.
Fiedler
Prášek
Abrahamowiez Peschek
Klein
Beck
Narodní klub
12
article
Chef vlády čell celé svoje prohlášení. Mlu-
vě zdůraznil jedno místo, které jest také pod-
škrtnuto v úřadní zprávě, vydané o dnešní schů-
zi rozpočtového výboru. Jest to oddíl, ve kte-
rém se praví, že „vláda považuje za vě
nezbytnou, aby zatím, do zjednán
pevných pravidel zákonných, vši-
chni zúčastnění činitelé zachovali stav dosa-
vadní a podstatně ho neměnili. Tento oddíl
jest především sepsán a stylisován tuze vše-
obecně, neboť není patrno, koho bar. Beck mí-
nil „všemi zúčastněnými činiteli,“ kteří jsou
povinni zachovávati nynější stav. Tento stav byl
porušen a jest porušován jena jedině stra-
nou jednou, německou, německými
soudci. Proto měl bar. Beck vznésti přimo
na ně důtklivou a nade všecku pochybnost
srozumitelnou výzvu, aby poslušní byli pravidel.
jež stanovena byla, r. 1880 a do dnošního dne
změněna nebyla. Není také vidno, zdali měl
bar. Beck na mysli, mluvě o zúčastněných čini-
tolích, instance vyšší — vrchní soud a soud
nejvyšší. Byla by se zajisté doporučovala po té
stránce větší jasnost. Povážlivá jsou také
slova „podstatné změny“, nejpovážlivějším je
slovo „podstatné“ samo. Zde jest odpor mezi
první a druhou částí. Neboť zachování dosavad-
ního stavu jest přece možno jenom tenkráte
nemění-li se, natož pak, aby směl býti měněr
podstatně.
Beck
13
article
Sotva bar. Beck dočetl, odešli čeští členové
výboru rozpočtového ze zasedací síně a vrátil
se do parlamentní komise „Národního klubu“
která rokovala v presidiální síni dra. Žáčka. Ne-
pobyli tam dlouho; v několika minutách se vrá-
tili a žádali, by jednání výborové bylo přeru-
šeno. V tom bylo jim vyhověno.
Češti poslanci šli po druhé do dvorany Ž-
čkovy, kde potrvala porada za přítom-
nosti ministrů dra. Fiedlere a Práška do
půl osmé hodiny večerní. Debatovalo
se o prohlášení bar. Becka, načež byla dán
direktiva členům rozpočtového výboru, kteř
zejtra ještě promluví. Jsou to zejména dr. K ra-
mář, P. Šrámek a posl. M aštál ka.
Rokování parlamentní komise poslanců če-
ských, sjednocených v „Národním klubu“, vy-
znélo, jak se nám sděluje, takto: „Jakkoli
rohlášení bar. Becka neuspoko-
jilo úplně poslanco české, neléza-
jící se ve vládní většině, a jakkoli ne
obsahuje, co čekali, přece nepodceňují
že vláda konečně se odhodlala, u znat
status quo ante v jazykové otáze
v království českém a vyzvati všechny
činitele, by jej zachovávali. Ovšem nepřehlížej
čeští poslanci vládní, že bar. Beck neu d a
prostředky, kterými chce zacho-
vání statu quo ante provésti. Chtě-
jí tedy vyčkati věcí nejbližších
doufajíce, že dnešní prohlášení bar. Becka do-
stačí, by český národ v království českém
uvarován byl ve správě justič n
nových škod.
Beck
Fiedler
Prášek
P Šrámek
národní klub
Žčkův
14
article
Nežli počala porada parlamentní komise po
řeči bar. Becka, povolal chef vlády do minister-
ské síně českého člena kabinetu, s
kterým později několikráte mlu-
vil telefonicky. Nežli bylo rozhodnuto
v parlamontní komisi „Národního klubu“, jak
zachova“ se po dnešním projevu bar. Becka —
totiž zaujati stanovisko vyčkávave
a reservované, ale peprovádětí žád-
ných důsledků protí rozpočtu ju-
stice a protirozpečtu vůběc, byl dr.
Kramář z parlamentní budovy povolán
k bar. Beckovi do paláce minister-
ského předsednictva, ze kteréh
vrátilse teprve, když porada parla
mentní komise byla již hotova.
Opětné přerušení porady výboru rozpočto-
V drobném prodejtr
ranní číslo o sobě . .
odpolednl
. . . . na z
Ve flislkách na vonkověi
ranní čáslo, . . . . . . . 10h
cdpolední . . . . . . . . 4 b
Inserátv
platí se keterě napřel
Přodplacení a inserty přijleá admini-
strace v Marianské ulici Z. s.
Tam nachizají se L4l redakee
tlskárna a eapešice „Národnich L.istae
Dlukopisy ne novracejí.
Beck
Kramář
národní klub
L 4
15
title
Z Vídně, 1. dubna.
Vídeň
16
article
vého, právě jednajícího o ministerstvu justice,
učinilo v celé sněmovně, ve které bylo nejméně
200 poslanců, veliký rozruch a vykládáno
vesměs nepříznivě pro včasné vy-
řízení řádného rozpočtu na leto-
šek.
17
article
Z Vídně, 1. dobna. (K. k.)
Vídeň
18
article
V rozpočtovém výboru za dalšího roko-
vání o rozpočtu min. spravedlnosti pravil
posl. dr. Adler, že Němci i Čechové nejsou spoko-
jeni s ministrovou řečí. Ani řečník. Nesnáz, o niž
jde, nelze vůbec odstraniti řečí. Obě strany musí
uznati, že nynější správě nelze změniti jazykové po-
měry. Nynější stav je nesnesitelným pro obě strany.
Masy — nejen dělnické — mají jiné starosti. Ve
slíbeném jazykověm zákonu musí býti dvě zásady:
předně, aby každý přislošník každého národa mohl
dojíti práva tak, aby to skutečně právo bylo. t.j.
aby byl vyslýchán a souzen ve své řečí; dále aby
každý národ měl právo na své soudce a úřadníky.
Obě tyto zásady, právo jedince na řeč a právo ná-
roda na autonomní správu a autonomní soudnictví.
musí se spojiti, má-li dojíti k národnostnímu míru.
Nejlepší demonstrací pro národnostní mír jest exi-
stence sociátně demokratického svazu. Neodvislost
soudců, za debaty velebená, nesmí býti omezena na
rozhodovaní v národnostních otázkách Jest mnohem
naléhavějším, aby soudce byl neodvislým i v obor
rozhodovaní materiálního. V mnohých rozsudcích
jeví se soriální protivy mezi soudcem a dělníkem.
doktor
Adler
Němec
Čecho
demokratický svaz
19
article
Řečník kritisuje nynější složení porotních soudů
a prohlašuje za nesnesitelno, postrádá li dělnictvo
i velká čásť středních stavů dobrudiní, aby souzena
byla svými vrstevníky. Nabádá vládu, aby uvažovala
o reformě porotních soudů ve smyslu přeměny na
soudy lidové. Dále třeba rozmnožiti soudy živno-
stenské. Konačně doporučoval řečník ministrovi pa-
mětní spis justičních sluhů a vězvňských dozorců.
Posl. Hofmann-Wallenhof připojuje se, pokud
jde o jazykovou olázku a ministrovo prohlášení
k Syivestrovým vývodům, klada důraz na úplnou
sol daritu všech německých poslanců.
Posl. Němec soudí, že by bylo naléhavější.
zabývati se soudy se stanoviska judikatury. V Čechách
jest porušování práva na denním pořadu, zejména
při opravách. Sociální demokratičtí redaktoři v Praze
jsou přímo bez ochrany. V národních otázkách stojí
řečník na stanovisku českých měšťanských stran.
Chebský případ sluší odsoudili, mělo by se váak více
mluviti o materiálním právu. Porolní soudy musí se
přeměniti v lidové soudy na základě zásady obec-
ného přímého volebního práva. Posl. Maštálka ma
pravdu, nazval-li jazykovou otázku sociální. Ať Mlado-
češi žádají od své vlády, aby byla národnostně spra-
vedlivou. Cela aféra svědcí, že Mladočeší byli se svou
politikou poraženi. Socrální demokraté soudí, že
otázka ta rozřeší se pouze brzkým podáním jazyko-
vého zákona, jehož uskutečnění sociální demokraté
budou podporovali svými hlasy a všemi prostředky.
Posl
Hofmann
Wallenhof
Syivestrův
Němec
Maštálek ma
Mlada
Mladočešit
Čechy
Praha
20
article
Prohlášení posl. Velicha nic neznamená Varuje
české občanské strany, aby neuzavíraly opět jalový
kompromis. Jazyková otázka jest otazkou ústavní.
Každému musí se dostati práva v jeho maleřštině a
to v celé řísi. Pokud nedojde k zákonné úpravě, platí
nařizent; až do té doby musí i německé soudy při-
jímati česká podání.
Posl. Korošen stěžoval si do odstrkování Slo-
vinců v Korutanech a v dol Štyrsku při jmenování
soud ů. V navržené resoluci žádá se za zřízení vrch.
zem soudu v Lublani pro Kraňsko a slovinských
soudních okresů ve Šlyrsku a Korutanech.
Poslanec Seilz prohlašuje obecné volání pe zá-
kouné úpravě otázky jazykové u soudů za prohlášení
úpadku německých a českých stran občanských a za
skvělé ospravedlnění sociální demokracie. Sněmovně
musí býti předložen zákon, na němž se dohodly ob-
čanské strany všech národů spojené ve vládě. Dale
pojednával řečník o pěči soudů o mládež.
V odpolední schůzi postanec dr. Ploj prole-
stoval, že jazyková otazka má býti řešena jedno-
stranně a částečně pouze pro Čechy.
M. p. bar. Beck podal toto
Velich
Posl
Seilz
doktor
Ploj
Beck
St
Korutany
Lublaň
Kraňsko
Čechy
22
article
Navazuje na vývody ministra spravedlnosti o ja-
zykové otázce v Čechách, dovoluji si i já, který ne-
jsem omezen úže vytknutými hranicemi tohoto oboru
nýbrž kterému širší politické pracovní pole popřává
volnějšího pohybu, několik poznámek o témže před-
mětu. Nerozpakuji se prohlásiti, že stav nejisto ty.
k(erý v oboru užívání jazyka při soudech
v Čechách namnoze jest, stal se jmenovitě následkem
nejnovějšího obratu věcí nendržitelným a po-
liticky tím nebezpečnějším, protože — jak známo —
tato jazyková otázka působí ve svých účincích da-
leko přes hranice Čech.
Čechy
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Prof. dr. Josef Kalousek.
(K 70. narozeninám.)
profesor
doktor
Kalousek
24
article
Tiše a nehlučně slaví dnes dr. Josef K
lousek, profesor české historie naší univer-
sity, své 70té narozeniny. Nebyl a není přítelen
velkých zevních okázalosti, často do značné
míry neupřimných a nemiluje hlučných oslav —
avšak dnes bude přece nucen přijmouti ze
všech koutů zemí koruny svatováclavské a i z da-
leké ciziny vřelá blahopřáni, vyslovená s nelí-
čenou upřímnosti a srdečnosti. To přání letí
mu dnes vstříc se všech stran a pozdravuje jej
jakožto neúmorného vzdělavatele českých lějin,
výborného profesora a učitele, osvědčeného bo-
jovníka za pravdu a právo poznané. Láska
úcta tu mluví a mimoděk se sklání hlava před
mužem, jehož prsa nezdobí ani vídeňské řády,
ani vládní titule, ale jebož skráň okrášlena ne-
vadnoucím věncem tuhé práce za prospěch
blaho českého národa.
Narodil se 2. dubna 1838 ve Vamberce
z chudých rodičů; po odbytí triviální školy dán
na řemeslo tkalcovské, při kterém prodlel 3 léta;
šlechetný starší bratr František, tehdy učitel hud-
by, vzal ho do Prahy r. 1853 na reálku, po
maturitě šel r. 1859 na polytechniku. R. 1862
podrobil se maturitní zkoušce na akademickém
gymnasiu, r. 1868 byl promován na doktora
filosofie, r. 1871 se habilitoval pro české dějiny
a r. 1885 byl jmenován řádným profesorem.
Od stavu tkalcovského — k stolici universitního
profesora! Co tu skryto energie a železné vůle
tkerá lámala a drtila největší překážky ..
V Praze žil v letech 1866—68 v rodině
Riegrově, vyučuje tam Marii, pozdější pí. Čer-
vinkovou, prodehnut sám čistými zásadami, v ja-
kých tato rodina žila. To se jeví i v jeho žurna-
listické činnosti, ke které se záhy obrátil. Sve
péro posvětil pravdě a právu, nejvyšším ideálům,
po sichž u nás marně toužíme a pro pravdu
doktor
Josef
Láska
František
Riegrův
Marie
Vamberk
Praha
25
article
a právo pracuje do dnes. R. 1869 žádal v tomt
duchu práva a pravdy revisi Husova procesu
v tom duchu vzniklo klasické jeho dílo: Č esk
státní právo.
České státní právo vyšlo v památném roce
1871, kdy cfsařský reskript ze dne 12. září sli-
boval: Majíce v paměti státoprávní postavení
koruny české..., uznáváme rádi práva tohot-
království a jsme hotovi, toto uznání přísahou
naší korunovací obnoviti. Pohnutkou k této prá-
ci, jejíž postup ukazují zřejmě hojné a četn
články státoprávnické v „Pokroku“, byla mu
jak praví, především praktická potřeba, vzniklá
zápasem národa za státní svéprávnost zemí ko-
runy české a proto snažil se podati historikovi
politikovi i každému vzdělanci „svod všech do-
stupných a na ten čas nejpotřebnějších vědo-
mostí o historickém právě českém v celku pře-
hledném a v článcích názorných“. Byla to kniha
časová, v době, kdy se ve sněmu vedla velká
dobata o českém státním právu, které přiloženo
k adrese k panovníkovi a Kalousek ji mohl prá-
vem věnovati „obnovitelům obapolné smlouvy
mezi králem a národem“. České státní právo
stálo tohdy v kursu vysoko, jak napsal Rezek.
a uskutečnění jeho zdálo se věcí nejbližší bu-
doucnosti, takže Kalousek končil své dílo na-
dějí v obnovenou slávu a lesk koruny svata-
václavské, vložené při korunovaci na hlavu če
ského krále .. Prostý, jednoduchý, srozumitel-
ný a přec jadrný a mužný sloh, jakým České
státní právo psáno, pojistilo mu trvalou cenu.
Husův
Kalousek
Rezek
26
article
jak Bohuš Rieger prohlásil a zajistilo mu čestné
místo i v dějinách českého právnictví. A plně
platí o něm výrok Pekařův: Věda není živoří-
cím zaměstnáním podkrovního učence, ale za-
ložena na duchu národa, je jako každé ideální
snažení záležitostí všenárodní. V tomto případč
přidružila se ještě praktická naléhavá potřeba.
opatřiti historickými doklady státoprávní formu-
lace r. 1848 a odůvodniti z historie Braunerov
stanovisko a podati další objasnění k známému
axiomatu: Odpor proti záplavě německé jest
věčným údělem národa českého.
Jen na krátko odloučil se Kalousek od sve
vědecké práce, byv r. 1880 zvolen poslancem
venkovských obcí soudních okresů Rychnov
Kostelec. I tu pracoval pilně a svědomitě podl
možnosti.
V Kalouskovi vyrostla naší universitě vedle
Rezka a Golla jedna z nejrázovitějších postav
po Tomkovi nejpřednější badatel v speciálníe
dějinách českých. Rezek založil první historický
seminář česky, na nějž i po svém odehodud-
Vídně nezapomínal a jehož vedení převzal po
něm Goll; Rezek založil první historický časo-
pis pro všeobecné dějiny, Sborník historický
po jebo zániku s Gollem znovu Český Časopis
Rieger
Pekařův
Kalousek
Rezek
Goll
Tomek
Vídeň
soudní okres Rychnov Kostelec
27
article
Historický; Rezek i Goll si vychovali nadějne
žáky. Vedle Rezka a Golla a před nimi již pra-
cuje Kalousek. Kalousek dokazuje a prokazuje
samostatnost a samobytnost práv koruny české
v době slávy i úpadku a Rezek hledí stanoviti
důležitost českého vlivu, české otázky i v době
pobělohorské. Oběma běží v první řadě o verifi-
kaci bistorických dějů, o správné vylíčení, jak
se v pravdě událost ta neb ona sběhla. V tom
ohledu Kalousek ničeho nezastírá, nezatajuje,
nekličkuje, nýbrž ukazuje bez příkrasy na
stín i jas. Na tom však nepřestává, hledaje
zároveň vysvětlení příčinné, z něhož pravdě
podobně děj vyrůstá. Nemiluje při tom kraso
řečnění ani filosofování; konstatuje prostě zji
štěná fakta, z nichž neúprosně logicky mu vy-
plývá závěr, ať příjemný nebo nepříjemný, nebo
hlavní požadavek historický jest mu vždy
pravda, pouhá, prostá, holá pravda. Sleduje
ovšem podrobně i následky zjištěných dějů
činí to vždy pod zorným úhlem Ciceronovy věty:
Historie jest učitelkou života. Při tom nehledá
však v historii pouze výchovný didaktický prin-
cip, který hlásá, že historie musí něčemu na-
učiti, nýbrž upozorňuje jen při vhodných při-
ležitostech, že z historie lze se leččemus na-
učiti, aniž tím nějak jest ohrožena svoboda lid
ské vůle nebo podmíněno lidské jednání. Jest
to u něho pouhá záměna obdebné věty: Historie
se opakuje a dějinná legika pokulhává, kla-
deme-li na události subjektivní měřitko naší l
giky.
Rezek
Goll
Kalousek
Ciceronův
28
article
V dějinách vidí pokrok k lepšímu a jest
v důsledcích tohoto nazírání, na něž as Pala-
ckého filosofie působila, pro evolucí a ne reva-
luci. Fanatismus odsuzuje, ať se dál nebo děje
na té neb oné straně. Neváhal napsati o politic
českých katolických pánů před bitvou bělohor-
skou: „Byl to bezmezný fanatismus náboženský.
od jezuitů v nich vypěstěný a stálým stykem
podněcovaný. Jak kaneléř Lobkovic, tak i Sl-
vata i Martinic naprosto se oddali jezuitům. Ce
ti tři mužové zavinili, čím přispěli k úpadku
národa svého, to vše má na svědomí družstv
Loyolovo“... Kalousek odmítá proto s důsled
ností i ostatní výhonky fanatismu. Vyřkl zajisté
veliká slova ve své přednášce: O potřebě pro-
hloubiti vědomosti o Husovi a o jeho době.
když pravil: „Jest v přítomnosti dostatek růz
ných prospěchů, které se hlásí k platnosti: pr
spěchy bospodářeké, společenské,“ stavovské.
o které se dělime v přirozené strany; a jesttu
veliká potřeba národní, která nás všechny bez
rozdílu volá ke svornosti, ke společné sebe-
obraně proti útokům, jež směřují nejprve k na-
šemu odstrkování v každém ohledu hmotném
i duševním, a v posledním konci k našemu ná-
rodnímu zahubeni. Nedrásejme staré rány již
zacelené. Nestavme do popředí to, co nás dělí.
a hleďme si toho, co nás spojuje. Neklaďme po
zpátečnicku hlavní váhu na věci minulé: sta-
rejme se o potřeby přítomnosti a připravujme
lepší budouenost národu — svorným postupem
všech národních stran za společnými cíli!“
Martinic
Kalousek
Hus
Palo
Lobkovic
29
article
Není zde místa, abych vyličil známou hi-
storickou činnost Kalouskovu. Učinili to před
deseti lety Zibrt, Pekař a j. Jen o jedné věci jest
nutno se zmíniti. Letos odehází Kalousek z uni-
vorsity. O úkolu naší jediné university rozpřá-
daly se často i veřejné diskuse, v nichž se ře-
šila otázka, má-li vychovávati universita jen
řádně středoškolské profesory, na kterouž dráhu
se většina posluchačů universitních ubírá, anebo
jen vědecké pracovníky; profesory, kteří by.
chtějí-li plniti svědomitě svůj úřad, nemusili po
svém příchodu do praktického života na všech
stranách doplňovati, co jim universita neposkytla
a zase pracovníky, kterým by universita podala
správný návod, jak a kde nutno pracovati. Není
to snad výtkou, nýbrž vyplývá to přirozeně z na-
šich malých poměrů, kde se požaduje od kaž-
dého jednotlivce mnohem více, než jinde.
Kalouskův
Pekař
Kalousek
30
article
I v této příčině zůstává Katousek vzorem, který
hleděl oběma požadavkům ve svých přednáškách
vyhověti a sloučiti je v ladnou harmonii. A vzor-
ně nahražoval i to, co hříchy vlády Thunovy
v letech 50tých zavinily ... Z českých dějin,
tetiž se nla jediné universitě české oficiálně ne-
zkouší a českým dějinám se na českých střed-
ních školách oficiálně nevyučuje. Thun prostě
na český dějepis zapomenul. Dnes se kryjí če-
ské dějiny pod pláštikem dějin rakouských. Ra-
kouská specialita, jakých máme v Čechách
více... Proto jest úkol profesora české historie
tak důležitý, že musí dáti skutečný základ pro
celé působení středoškolského profesora, spoje-
ného vždy s principem, aby i on v rámci rakou-
ských dějin vyučoval českému dějepisu. Ai
v tomto směru plnii Kalousek cele svou povin-
nost, prodchnut ideální zásadou o významu če-
ského národa. A snad budoucnost přinese také
to, co dosud omeškáno: aby profesor če-
ských dějin byl zároveň zkušeb-
ním komisařem pro české dějinya
aby mu byl zřízen seminář pro vý-
hradné pěstění českých dějin na
jediné české universi tě.
Prof. dr. Josef Kalousek loučí se tedy letos
s universitou, ale neloučí se ještě s praci na
poli historickém a jest zajisté upřímným přáním
celé české veřejnosti, aby ještě v plné síle mohl
své velké životní dílo: „Historie stavu selského
v Cochách“ ukončiti, sobě ke cti, národu ku pro-
Dr. Jos. V olf
spěchu.
Thunův
Thun
Kalousek
profesor
doktor
Jos
Čechy