ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ad986850-7675-11dc-b3a8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 57, person 69, org 7, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVI
2 masthead
V Praze, v sobotu 7. záři 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 247.
4 article
Na ranní a odpol. lista předy lácí ser v Praze v admlnistrati s mkaíe na čtvrt leta . . . . B K — s dvojí donáškou a měsí . 7 K 00 na čtvot L.ala ve mlíslkách: na měsle . . . . . . 2 K 30 Tešteu: na . . . . . 9 K e0 s dvojí zlsilkoe na peřsle nk čtvrt ta . . . . 11 K co
Praha
5 article Poláci v rakouském Slovanstvu.
Poláci v rakouském Slovanstvu. Lvovský »Dz. Polski« postaral se o širší publicitu pro politickou úvahu p. Zdzis. Ma- ryckého, opatřenou zvučným označením »Po- lacy wšród Slowian Austriji«. Dle nadpisu toho by se mohlo zdáti, že pisatel se věno- val jinak velmi žádoucí a vděčné práci, pro- brati věcně politiku rakouských Poláků od počátku éry ústavní, a tu by bezpochyby byl dospěl k výsledkům nevalně příznivým co do působnosti této politiky na prospěch ostatních slovanských národů. Vždyť veškeří jejich pobratimci před Litavou i za ní již dávno přivykli tomu, že haličská politika polská, jak se sama k tomu nejednou při- znala, více si zakládala na tom, co bylo »zdrowo«, než na tom, co bylo »honorowo«. Nicméně nikdo ani mezi námi ani mezi ostatními zdejšími národy slovanskými neza nevřel proto na Poláky, maje na paměti, že »zdravý egoismus« jest jedním z hlavních vodítek politiky vůbec a haličské zvláště.
Polák Ma Dz Slowian Austriji
6 article
Než p. Marycki, cítě bezpochyby slabiny této polské politiky minulosti, přenesl se lehkým krokem své fantasie raději do bu doucnosti: přítomnosti pak zabývá se pouze potud, pokud domnívá se překonávati potíže, kteréž mezi ostatními národy slovanskými proti haličské politice budoucí, jak oni pochopuje, se vyskytují. A tu ku podivu ani slůvkem se nedotýká postavení haličských Rusů, ač posavadní poměry mezi oběma slovanskými národy v Haliči jsou jednou z hlavních příčin, že ostatní rakouští a uher- ští Slované nemohou polské politice »přijít na chuť.« Nezbývá nám tedy leč stopovati záměry pisatele v oněch rozměrech a obvodech, jak si je ke svému účelu sám obmezil a vy- mezil. A tu dle toho, jak pojednává o politice chorvatské, české a slovinské, dospíváme ku přesvědčení, že namáhá se, aby příští ha ličská politika se stala nepostrádatelným spolupracovníkem luegrovců či křesťanských sociálů V této příčině zůstává tedy i p. Ma- rycki věren hlavní vůdčí myšlence haličské politiky, býti totiž vždy podstatným činitelem pro vladu a proudy, o nichž možno se s ve likou pravděpodobností nadíti, že na dobu více méně delší se stanou ve Vídni směro datnými.
Marycký Rus Halič Ma Vídeň
7 article
Až doposud politika polská chovala se velmi opatrně a zdrželivě k dualismu, ba o více než čtvrt stoleti odstavila i na veřejnost myšlenky, kteréž kdysi shrnula v resoluci haliěskou. Ani autor úvahy o »Polácích ve Slovanstvu rakouském« nechová se jinak ježto však vyciťuje, že ve sporu chorvatsko maďarském, nyní velmi přiostřeném, lze po střehnouti i určitý směr Vídně, jest jeho zá sadním názorem, že o řešení otázky vzájem- nosti slovanské v zemích monarchie habs- burské bude možno teprve potom mluviti až nastoupí dorozumění mezi Slovany otázce dualismu, kteréž se musí přede vším opírati o volné ocenění této záleži- tosti se strany Chorvatů, t. j. jinými slovy řečeno, že Slovákům, Srbům a ostatním za- litavským Slovanům, bude se spokojiti tímto oceněním a jeho výsledky. Takto tedy p. Ma- rycki šťastně obeplul otázku polské politiky. pokud se týče Slovanů v uherské polovině soustátí; že by tím byl opatřil významné postavení politice haličské v uherském Slo vanstvu a pro ně sám asi se nedomnívá. A tak zůžil se smysl budoucí politiky haličské pro Slovanstvo opět o značný roz- sah, a zbyli jsme vlastně v titulu jeho úvahy ze Slovanstva — jediní my Čechové a Slo vinci. Předeslali jsme již, že vůdčí myšlenkou haličské politiky bylo vždy, aby zůstala pod statným činitelem pro vládu dočasnou a pro směr, jenž zdá se míti v ní převahu, aneb
Polák Chorvat Slovák Srba Slovan Čecho Vídeň Ma
8 article
se jí domáhá. Skupina poslanců křesťansko sociálních jest na ten čas v říšské radě po četně nejsilnější, sněmovna sama to uznala. zvolivši svého předsedu z jejího středu, nezbývá, než doplniti její politický směr to- lika dalšími spolupracovníky, aby se mohla utvořiti i skutečná většina na radě říšské. Pan Marycki počítal, a shledal, že Haličané sami na doplnění potřebné sněmovní a vládní většiny nestačí, že tudíž musí si opatřiti ještě další pomocné sbory. A tím bychom vlastně mohli skončiti, neboť každý si nyní sám do- myslí, kde sbory ty chce vyhledávati. Kdyby p. Marycki přímo a upřímně tento svůj zá- měr byl vyslovil, nemohli bychom ani ničeho proti němu namítati, ale on dopustil se dvojí nepřístojnosti, předně přiodívá tento svůj záměr rouškou »slovanské vzájemnosti« a za druhé prozrazuje neobyčejnou nevraživost proti politice české, že pro takovouto »slo- vanskou vzájemnost« nejeví dostatečné ochoty. My bychom dále rovněž nezazlívali panu Maryckému, kdyby pokládal okamžik za vhodný, aby haličští Poláci se postavili v čelo opravdu slovanské politiky v Rakousku, a kdyby aspoň v budoucnosti snažili se doho- niti to, co doposud zanedbávali. Takto však polské vedení zdejšího Slovanstva nemá jaksi náležité legitimace a způsob, jakým p. Ma- rycki vůdcovství to přivoditi se snaží, také nelze nazvati nejšťastnějším. Z ukázek jeho úvahy vysvitne jasně, co nám tane na mysli. K politice, jak ji autor polský předpo- kládá, jest dle jeho vlastních slov cesta dlouhá a obtížná, jest na ní plno překážek, a největší prý tvoříme my Čechové, »ježto prý stotožňujeme otázky strannicke s otázkami národními«.
Marycký Haličan Polák Čecho Rakousko Ma
9 article
Vzájemnost slovanskou prý Čechové nikdy neoceňovali se stanoviska národního, ale se stanoviska strany, která byla právě na vrchu; rovněž mu vadí naše svobodo- myslnost. Nedošlo li prý dosud na těsnější sblížení zástupců polských a českých, za- vinili prý to jedině Čechové, kteří nedovedli dospěti k solidaritě svých stran ve věcech národních. Ve Vídni se prý prováděla ja- kožto politika česká vždy politika určité strany, která se kryla firmou národní a hesly slovanskými. Haličští Poláci takovou politiku nebudou podporovati; za to jest jim vítaná nynější poměrná rovnováha stran českých; mohouť zůstati nestrannými, ač k národním stanoviskům musí zaujati postavení určité, ať příznivé čí nepříznivé, ale není prý obavy. že by kolo polské se k nim zachovalo ne příznivě. Ve věcech slovanských nelze prý se od Čechů vůbec ničemu přiučiti, kdežto Poláci se od nikoho nemusí učiti cítění slovan- skému, »majíce ideu vlastní, již musí učiniti populární ve všem Slovanstvě«.
Čecho Polák Vídeň
10 article
Slučování věcí slovanských se zájmy strannickými prý vede k tomu, že by Čechové nyní nepřistoupili na ničí mravní předáctví v politice slovanské, ani cizí (rozuměj polské), ani žadné své vlastní skupiny (rozuměj kleri- kální). Ježto však p. Marycki své všeslo- vanství sám obmezil pouze na haličské Po- láky, na nás Čechy a na Slovince, jest samo- zřejmo, že mluví pouze o vůdcovství v této skupině a že toto vůdcovství odmítá, pokud se týče nás Čechů, ježto pak Slovincům je ani theoreticky nenabízí, zbývá mu na pře- dáctví jediná kandidatura, totiž haličsko- polská, přes to, že náš národ v tomto užším skupenství by tvořil — větši nu. Nenalézá dále záliby ani ve strannických poměrech slovinských, ježto však klerikálové a konservativci mají nyní mezi Slovinci vět šinu — uchází se o podporu jejich. Vy pomáhá si tu sofismem o demokratičnost Slovinců, kteří nemají vůbec žádné šlechty. a jejichž klerikálové prý jsou většími demo- kraty než jejich liberálové; doufá pak v úplné
Čecho Slovinec
11 article
vítězství klerikálů a konservativců v národě slovinském, »což by bylo velmi výhodné pro polské kolo.« Získati Slovince pro haličskou politiku pokládá p. Marycki za velmi snadný úkol zvláště kdyby se náležitě pro slovinskou autonomii využitkovalo nově ohlášeného kraj ského zřízení. Nechť jest však další vývo poměrů mezi Slovinci jakýkoliv, nic nebude překážeti co největšímu sblížení poslancův polských a slovinských, jejichž liberálove i klerikálové mohou nalézti stejně smýšlející živly i v kole polském. Posavadní nedostatek styků polsko slovinských byl velikou politi- ckou chybou, těsné sblížení obou slibuje mělo by ohromný politický význam. Spo jenství polsko-slovinské stalo by se základním kamenem slovanské organisace. Autor uvedené úvahy sám sice doznává, jak nedostatečně haličští Poláci dosuds všímali Slovinců; doufá opravdu, že nen nyní ničeho již zapotřebí k získání důvěry jejich, než pozvati je za spolupracovníky pod vedením luegrovců? Rozkvět a rozvoj Šlo- vinců vyžaduje především moderní osvětové a pokrokové hospodářské politiky, a kde jsou předpoklady její v Haliči, kde v táboře luegrovců?
Slovinec Polák Halič
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Uhry, Chorvatsko, Bosna a Srbsko. (Výroky hraběte Theodora Batthyanya.) Pův. zpr. „N. I. Přítel našeho listu rozmlouval v Karlových Varech s hrabětem Thoodorem Batthyanyem místopředsedou neodvislé strany uherské, o otáz- kách politických, zvláště jihoslovanských, rozmluvu tu zaslal nám k použítí. Náš list, jejž Maďaři v celé Translajtanii zapověděli, nechce maďarskému politikovi odepříti pohostinství Jeho názory ať posoudí ti politikové jihoslovan- ští, jichž se dotýkají. Z Karlových Varů, 3. srpna. (D-in.) Hr. Theodor Batthyany přijal mne velmi laskavě ve svém bytě ve ville. Schöffle rově. Na mé otázky po vyrovnání, kvotě a zále žitosti státního banku hrabě se odvolal ra to že již jeden v Čechách vycházející časopis ne dávno uveřejnil jeho náhledy v těch příčinách a dodal, že by něco nového pověděti nedovedl Za to tím ochotněji vyslovil se o otázkách jiho slovanských.
Batthyanya Thoodor Maďar Theodor Batthyana Schöffl Uhry Chorvatsko Bosna Srbsko Karlová Vary Hradec Čechy
13 article
I. O Chorvatsku a Uhrách. — Jsem mezi Madary jedním z nejborlivěj ších bojovníků za dohody s Jihoslovany, uči nás dějiny, že maďarskému národu a státu jen od Němců nebezpečí hroziti může. Společnému nebezpečí můžeme my Maďaři, Chorvaté a Srbo vé velmi snadno se ubrániti, ale jen spojeným. silami. Je tedy naším společným zájmem, aby. chom se spojili. Naproti tomu je nebezpečn pro každého z nás, aby stál v boji naproti ger manismu osamocen, bez nejpřirozenějších spo jenců, a tím nebezpečnější by bylo, kdybychon se jedni na druhé nechávali štváti, na velikou radost bodrého Vídeňáka. Samo sebou se roz umí, že ze srdce lituji vzájemného nedoroz umění mezi námi a Chorvaty a doufám, že ee mysli brzy upokojí a že králevinskou de putací náš poměr k Chorvatsku a Slavoni bude přátelsky zrevidován. Jen bych rád konstatoval, že za toho pů druha roku, co v Uhrách strana neodvislosti by jen poněkud došla ku platnosti, poměry v Chor vatsku se značně zlepšily. My jsme zprovodil system Khuen-Hederváry-Čavrak. Svobody volel a tisku Chorvatsko v tom období plným dou- škem požívalo. Otázky hospodářské chceme také řešiti způsobem Chorvatsku přátelským, jak te již dokázaly rozprávky mezi Wekerlem a vůdei chorvatsko-srbské oposice, jež byly na jaře. Ano i v otázce jazyka na železnicích učinili jsme Chorvatům — přes jejich zásadný odpor prot našemu stanovisku — takové koncese, jaké by
Madar Jihoslovan Němec Chorvat Srba Wekerl Chorvatsko Uhry KhuenHedervára
14 article
v Chorvatsku ještě nedávno byli pokládali z nemožné. To všecko nasvědčuje, že Chorvatsku povolujeme více, než jim kdy před tím povolily Pešť i Vídeň. II. Veliké Chorvatsko a veliké Rakousko. — V poslední době Záhřeb silně koketuje s Vídní a zdá se, že se Chorvaté již chytají na všeobecné fráze, s kterými nedávno vystoupi dr. Lueger, a doufají, že by mnoho mohli získati od Vídně. K tomu řeknu jen tolik, že Chorvatsko a Slavonie pod uherským žezlem skutečně mnohem více samostatnosti získaly mnehem větších jazykových práv dobyly, než v rakouské polovině Čechy a Halič. Či je po- dobno pravdě, že by Chorvatsko, kdyby bylo rakouskou provincií, obdrželo chorvatskou ar mádní řeč? Vždyť v Čechách, Haliči, Dalmacii ani domoprana neužívá jiného jazyka služeb- ního a velícího kromě německého. A tuto kon cesi má Chorvatsko od nás už čtyřicet let. O myšlence velkochorvatské, propagované z Vídně, blouznící o velkém Rakousku, již proto je zbytečno mluviti, že obě myšlenky se vy- lučují.
Chorvat doktor Lueger Chorvatsko Vídeň Rakousko Záhřeb Slavonie Čechy Halič Dalmacie
15 article
III. Upravení bosenských poměrů. — Moji přátelé a já vytkli jsme nejednou své stanovisko naproti bosenské otázce, a to jak v uherském sněmu, tak v delegacích, a žádali jsme nejrozhodněji, aby musulmanům dána byla církevní samospráva. Pro obě okupované země žádáme, aby co nejdříve zavedena byla auto- nomie jak zemská, tak okresní. V poslední dele- gaci učinili jsme v té příčině usnesení, jež bylo dáno na vědomí bar. Burianovi. Že naše zakro čení nezůstalo bez účinku, toho důkazem jest že brzy po mé interpelaci bar. Burian přijal dů- věrníky musulmanů a zahájil s nimi vyjedná- vání, jež se daří, tak že nyní už jen jediná otázka zbývá, aby o ní bylo dosaženo dohodnuti IV. Uhry a Srbsko. — Vůdce křesťanských sociálů v Rakou- sku, dr. Lueger, vyslovil se nedávno o jihoslo vanské politice a fantasoval při tom o velikém Rakousku, které by samostatné státy n dolním Dunaji v sobě pohltilo. To je prostě ne smysl. Takové absurdné nápady k ničemu ne poslouží, leč aby k celému Rakousku-Uhersku vzbudily u obyvatelstva těch států nedůvěru. Já si přeju naproti dru. Luegrovi, z celého srdce přeju, aby přátelský poměr mezi Uhrami a Srb- skem co nejpříznivěji se utvořil; přeju si, aby přátelský poměr mezi námi a Srbskem utvořen byl vzájemně přátelskou politikou obchodní, neboť při sympatiích, které k sobě chováme Srbové a my, je trapné, když jsou mezi námi hospodářské diference, které jsme ani my, an Srbové nezavinili, které jsou nám i Srbům stej- ně obtížny a protivny. Jsem přesvědčen, že uherské ministerstvo učiní vše, co na něm jest aby obnovilo obchodní mír s královstvím srb ským.
Burian doktor Lueger Srb Srba Uhry Srbsko Rakousko dolní Dunaj Uhersko
16 title
Politické zprávy zahraničně.
17 article
V Praze, 6. záři.
Praha
18 article
Nový pogrom v Odesse. Tyto dni udál se v Odesse nový židovský pogrom. Telegrafické zpravodajství oznámil bohužel pouze fakt, a nikoli také příčinu jeho Jak našemu čtenářstvu známo, hr. Konov- nicyn zorganisoval přívržence „Svazu ruskýcl lidí“ počtem na 20.000 m., aby potírali židov skou revoluci v místě. Židovská revoluce v Odesse dovedla stíž nostmi na černosolence, že policejmejstren v Odesse jmenován byl muž energický, který dovedl držet i revolucionáře i černosotence o sobe tak, aby si nemohli do vlasů. Za něho ne bylo nových revolucionářských atentátů, a tudí nebylo ani pogromů. Ale tento úřadník znonáhla zašel příliš da leko v hovění Židůn Z jara Židé svolali do synagogy v Odesse tajnou schůzi v noci a radil se o tom, mají-li se znova chopiti „akce“. Vši chni byli pro akci až na jednoho, chudéha
Odessa Konov
19 article
V drobném prodejít ranni číslo o sobě . odpoledni . . . . ss 2h Ve flislkách na renkově. ranní číslo. odpolední . . . . . . . . 4k Inseráv plati se hotově napřel Předplasení a inserty přijími sdmini strace v Marianské ulici č. 3 Tam nachásejí se též redakee tiskárnn n oxpedice „Národnich Llsti“ Rukopisy se novracvji
Národnich Llst
20 article
izvoščíka Chaima, jenž promluvil k svým sou- věrcům v ten smysl, že nejlíp udělají, když se spolehnou na dobrotu a spravedlivost carovu, jenž pečuje o všechny své poddané a zajisté i ve prospěch Židů učiní vše, co v daných po- měrech bude možno. Ostatní Židé byli by řečníka ubili, kdyby to nebylo na posvátném místě. Izvoščík Chaim musil prchnouti. Ale souvěrci dostali se mu ji- nak na kůži. Denuncovali jej u policmejstra jako černosotence, Chaim byl dlouho týrán vý- slechy a na konec vypověděn do Akkermanu, ne proto, že by na něm byla nalezena vina, ale aby byl od Židů pokoj. Tímto skutkem policejmejstěr podal Svazu ruských lidí nr sebe zbraň r jejich přičiněním brzy přemístěn. Po jeho odjezdu z Odessy ob- novily se staré krvavé třenice, ale Rusové ne- začali, nýbrž Židé — chceme říci „neznámí pa- chatelé“, kteří hodili pumu do policejního úřadu petropavlovského a téhož dne zavraždili dva policisty a policejního revírníka. Odpovědí na to vypukl židovský pogrom na Moldavance. V pogromu bylo pokračováno dva následující dni. Stříleno i dýkami bodáno. Jen dva Židé sice ubiti, ale na sta jich zbito a ra- něno. Policie mstila své zavražděné soudruhy tím, že na pogrom mlčky přihlížela. Mladí Židé následkem toho utvořili spolu se studenty organisaci „Molodaja volja“, jejímž účelem je čeliti „Svazu ruských lidí“. Možná, že by nejlepši ochranou od nich bylo, kdyby se Židé chovali tiše a neprovokovali, a ovšem především zanechali atentátů a politických vražd.
Chaim Izvoščík Chaim Žid Rus Moldavanka Odessa Molodij volja
21 article
Lázeňská porada o anglo-ruské smlouvě. Návštěva ruského ministra vnějších věci Izvolského u Eduarda VII. platila smlouvě an- gloruské, i měla veliký význam politický. P lunchí na balkonu hotelu »Výmar« panovník a ministr uchýlili se k poradě. Hovor platil ve- směs zmíněné smlouvě, při čemž Eduard VII. opětně dal výraz radosti nad zabezpečeným mí- rem. Po poradě zavěsil Eduard VII. v přijímaei síni Izvolskému velkokříž a jeho společníku br. Pahlenovi komturní kříž řádu Viktoriina. Vrátiv se do Karlových Varů, Izvolský odeslal caru ihned dlou- hou depeši o hovoru s Eduar dem VII Před válkou čínsko-japonskou? Nedávní tajní společníci z bojů proti Rusku jsou si již ve vlasech. Japonská brabivost způ- sobuje nebezpečí brzkého konfliktu s Činou, kteráž by tak zatlačena byla přirozeně do náruči Spojených států, jež se na válku s Japon skem chystají jako na neodvratnou událost budouc- nosti. Spor mezi Čínou a Japonskem vypuk k vůli ostrovu Kusnu, ležícímu na řece Jalu. Čina vyzývá Japonce, aby opustili ihned ostrov jimi obsazený. Situace jest velmi vážná i jest nebezpečí srážek. S obou stran vysílá se na kvap vojsko k pohra- niční řece oné Obyvatelů ostrova zmocnila se panika. Japonsko trvá na tom, že má právo ostrov obývati, ale Čina nechce rovněž povoliti. Japouci chtějí prý ale vylodění čín- ského vojska násilně zameziti.
Hovor Eduard VII Pahlen Viktoriin Izvolský Kusna Japonec Výmar Karlová Vary Rusko spojený stát Čína Japonsko Jal Izvolský u Eduard Eduar dema
22 article
Vzbouření a požáry v Antverpách. Vzbouření v Antverpách není ještě nijak utlumeno, zvláště když rejdaři i zmírněné poža- davky dělníků, doporučené ministrem Hubertem i purkmistrem, opětně a jednohlasně odmílli. Zvláště v přistavě antverpském vládne skutečná revoluce. Nikdo netroufá si pracovati. Sotva se objeví vozy dopravní se stávkokazy, davy vy- přáhnou koně okamžitě a mnoho vozů převrhnou a spálí. Vozkové zdráhají se proto s vozy ta- kými jezditi. Policie nic nesvede a netroufá s ni převržené vozy znovu poslavili. Nebyla by si při tom jista životem. Taktikou stávkujících oststné jest, policii znaviti. Ostatně
Vozka Antverpy
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 6. září 1907. H. (Volná Myšlenka.) Praha budo vilati v neděli shromáždéní, representující vý- květ mezinárodní, svobodomyslné inteligence. Po Římu a Paříži byla zvolena Praha za sídl kongresu volných myslitelů. Je to zajisté licho- tivě. Krásná Praha honosí se svou osvícenosti. Je slavná též svou minulostí, kterou se podobá oběma nejvznešenějším městům Evropy, v nichž svedeny byly největší boje za pokrok lidské civilisace a za svobodu svědomí. Je tudiž po- chopilelno, že Praha, která se postavila v 15 stoleli vzdorně proti suverenní vládě církve jako Paříž v 18. století a konečně Řím v 19. století, byla zvolena za sídlo sjezdu, kde má se jednati o další postup tohoto pozvolného. někdy liknavého, ale neustupného boje vzděla- ného lidstva proti pověře, lži a temnotě. Se všech končin světa sejdou se v žofin- ském sále zástupci spolků šířících vzdělání mezi lidem, propagujících přístupnost a pocho- pení vědy v masách, přijdou vynikající učene a publicisté, profesoři vysokých škol i politi- kové různých národů civilisovaných. Očekává se, že přijde veliký učenec Haeckel, znamenitý bruselský profesor Hector Denis. Je možná, že se objeví prof. Buisson, jeden z intelektuálních vůdců nynější Francie, nebo někdo jeho vý- znamu a rázu. Praha vpravila se již do své role, kterou jí přidělily v posledních 10 letech mezinárodní styky. Zhostila se své ostýchavosti a pochopila, že není více zapomenuta a ignorována Evropou, jako byla před lety, kdy učený architekt Violet
Haeckel Denis Buisson Violet Praha Řím Paříž Evropa Francie
24 article
le-Due ji pokládal za prototyp města německého a kdy i jiní, neméně učení a distingovaní cizinei měli o ni ještě mlhavější představy. Teď již šíři se kvapem správný názor na národní, kul- turní a hospodářskou zdatnost hlavního města království českého. Praha představuje před cizinou rozkvět českého života. Vyslala své zá- stupce do Paříže i Londýna a vyšinula se mezi representativní města evropská. S náležitým po- hostinstvím, s nadšením i sebevědomím pak při- jimala delegáty a hosty z vlastí slovanských i cizích. Zahraniční hosté, kleří přijdou zúčastniti se sjezdu volných myslitelů, budou ovšem námi přijati s bratrskou upřímností stejně smýšlejících. k stejnému cíli spějících a též pohostinná P'raba zachová se, doufáme, k delegátům cizím, meze nimiž budou muži vzácné inteligence a nepo- píratelné důležitosti, s obvyklou svou rozto milostí. Česká demokracie svobodomyslná osvědčila své sympatie sjezdu Volné Myšlenky hojnými přihláškami a bude mít jistě náležité pochopení pro vážnost tohoto shromáždění, jež má roko- vati o nejvyšších cílech lidstva. Kongres volných myslitelů nemůže býti demonstrací sehnanou horlivostí několika agitátorů a nemůže též bý pouze ohlasem běžných hesel demagogických. Lidstvo uskutečňuje zvolna, ale houževnate sny moudrých. Volná Myšlenka, vzniknuvší z filo- sofie Spencerovy, vášnivé akce Bradlaughovy. z idealismu Viktora Huga, opírající se o vědu Haecklovu a Berthelotovu, je hnutím prastarým. Byla prvním procitnutím lidstva z mrákoo pověry, z opojení mythického a mystického. Zrodila se při prvním zkoumavém pohledu člo- věka k ohvězdénému nebi, tajila se ve skeps
Spencerův Bradlaughův Hug Haecklův Berthelotův Praha Paříž Londýn
25 article
Pyrrhonově i v propasti vidin zbožného pochy bovače Pascala a jako jasný, okřívající zdro- vytryskla žiznivému lidu z Diderotovy Encyklo pedie. Od té doby jde vílězně v před. Vybojovala Velkou Ravoluci, osvobodila lidstvo z tyranie absolutismu a feudalismu a otřásla mocí Vatikánu Ale ještě nezvílězila. Nastává jí rozhodný zápa«. Věda slaví sice triumfy a šiři svou mo nad dušemi lidí. Poznání proniká i k nejprost ším. Ale co lidí, kteří umějí číst a psát, na ven kově, ano i v městech, věří dosud, že slunee uposlechlo příkazu Josuy a zůstalo státi, že sv Diviš se procházel se svou sťatou hlavou pod paží, co lidí svěřuje své tajemství a své žaly knězi, který šáli a mate jejich mysle fantasti- ckými předslavami o lepším životě na onom světě. A přes to, že máme za sebou století Dar wina a Renana, že k českému lidu tak přesvěd čivě mluvili Havlíček a Neruda a Barák temp ramentně agitoval proti klerikálům svými před náškami a svou »Svobodou« a všichni burcovali odpor proti klerikalismu, tak že jsme věřili již v duševní osvobození českého člověka, vidime ještě stále davy prozpěvující naivní popěvky odříkávající litanie v průvodech, připomínajícíeh ornáty kněží s monstrancemi a baldachýny, staro bylými korouhvemi a vyšnořenými loutkami, před stavujícími Pannu Marii, celé zatemnělé a oká zalé barbarství středověku. Cítíme, že český lid je namnoze, aspoř v jistých ovzdušich a krajích, ohrožován kleri kalismem, který se zoufalou tvrdošijností, s na pjetím všech sil a s podivuhodnou energil za chraňuje své poslední posice. Nedávné volby při nesly nám některé málo potěšitelné zjevy o úpadke českého venkova.
svatý Diviš Havlíček Neruda Barák Marie Diderotův Encyknout Vatikán
26 article
Musíme s toutéž energií a tvrdošijnoslí kterou jeví klerikalismus, silný svou agilnostl svými organisačními prostředky — bojovat proti všemu, co ohrožuje pokrok českého lidu ponižuje jeho duši a zamezuje jeho osvětový vzmach. Doufáme, že ko gres Volné Myšlenky za- nechá v Praze světlou stopu, povzbuzující oži vení myslí. Dosud jsme byli poněkud neleční k agilaci kazatelen a zpovědnie. Trochu estetika a literatura zaviňovala naš ledabylost a shovívavost. Homais, věhlasný lé- kárník z »Madame Bovary«, jenž projevoval své republikánství a liberalismus jen tím,že nadával farářům, se nám často pletl do cesty. Absurdnosti eírkve, nádhera její obřadů, to vše působilo svým poetickým mysticismem na ner- vosní a matné duše moderní jako hašiš. velké inteligence umdlévaly v tom sladkém opo- jení, v těch tajemných a symbolických po- žitefch. Česká inteligence, všichni, kdo usilují pokrok a rozvoj naší demokracie a pro posil- nění našeho národa, ať slovem neb pérem, kdo vystupují na foru i ti, kteří v osamělosti svýeh laboratoři, pracoven, knihoven, atelierů pracují. tvoři, sní, měli by se vydati do boje za svo- bodu myšlenky, za volnost svědomí s tou vášni vostí a odhodlaností, kterou vidíme u kněží vojáků »bojovné církve«. Kongres svobodných myslitelů, kde budem slyšeti též fantasie utopistů, nad kterými střízlivo lidé krčí rameny, zapomínajíce ovšem, že blou- znění utopistů otevírá často cestu činům pokroku lidstva, bude mít zajisté mocný dosah a sna i jisté praktické výsledky.
Homais Bovary Praha
27 article Dramatické umění.
Dramatické umění. Otázka zkušební scény činoherní pro Národní divadlo, o níž úsilovná, za to bohužel stále marná a téměř bezpředmětná debata se vede v kruzích divadelních a literárních již drahnou řadu let, bude se v nejbližších dnech řešiti v městské radě pražské. Bylo již na jiném místě v našem listě sděleno nedávno, že rad- niční komise, které svěřena byla úrada o účel- ném a hospodárném využitkování rozsáhlého pa- láce hraběte Sylva Tarouccy na Příkopech, obci pražskou zakoupeném, dohodla se již zásadně se Společností Národního divadla o podmínkách, za jakých mohla by jí býti pronajata za tímto účelem místnost dosavadní jizdárny Meissnerovy ve dvorním traktu palácovém. Místnost tato má býti adaptována a propůjčena ke zřízení tako- vého zkušebního jeviště, jakého Národní divadlo potřebuje pro svoje zkoušky činoherní a ork strové, již od 1. října letošního na tři léta za nájem ročních 8000 K, tedy vyšší o 2000 K než vynášel nájem dosavadní. Potřebné práce úpravní pořídí si Společnost Národního divadla vlastním nákladem. Takovým způsobem otázka zkušební scény činoherní, z níž obratem ruky dá se zříditi (po- měrně malou obětí finanční) také dávno toužená intimní scéna divadelní, ocitá se bezprostředně před svým definitivním řešením, jež leží v roz hodnutí městské rady. Nechceme o tom ani po- cbybovati, že by representace pražské obce ne- vyšla blahovolně vstřie tomuto projektu, který nejenom městu Praze neukládá žádných oběti hmotných, nýbrž naopak na místě nejdůležitěj- ším pro rozvijející se velkoměsto a potřebujícím, aby mu vtisknut byl silně, výrazně a tr- vale český rá z, dosud tak citelně na. Pr
Taroucca Meissnerův Praha národní divadlo