ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ad2f9820-7959-11dc-b0f3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 18 celkem · entity: person 99, work 3, place 31, org 7
1 article
dílem ryze italským, jakousi smělou improvisací plnou jemné ironie. Avšak zároveň ve svých reflexích oplý- vajících hlubokou životní filosofií jeví se básník jaksi předchůdcem poesie moderní. Lehkost a gracie, laškovné nadsazování a zveličování, prosté pře- pjatosti, bohatství báchorkového líčení a zpěvnosta lahoda formální jsou příznaky ryze národního ducha italského, ač na malé výjimky děj vůbec se neode- hrává v Italii. Zásluhou poety-překladatele pak jest, že plně dovedl vystihnouti osobitý ráz básně. * Viliers de L' Isle-Adam, Vybrané povídky, přeložil Otakar Šimek. Světová knihovna, red. Jar. Kvapil, č. 227. Nakl. J. Otto. Charakteristický ráz povídek tohoto francouz- ského autora tvoří fantastičnost, stupňující se mnohdy až k bizzarnosti a krutosti. Při tom vládne skvělou virtuosní formou, sloh jeho jest soustředěný takřka v essenci, ostře přihrocený v pointu. Povídky jeho jsou skutečnou pochoutkou pro literární labužníky.
Šimek Kvapil Otta Vilier jít L ' IslaAdam
2 article
Není tu slova zbytečného, a přece vše vystupuje tak životně a plasticky, jak by toho jiný autor marně se snažil docíliti nejobšírnějšími popisy. A při tom dovede vzbuditi tak dokonalou illusi pravdy. že čtenář ochotně se poddává jeho poetickým fikcím. * Dr. Jaroslav Vlach, Národové asijšti. Národopisu díl V. Matice Lidu ročn. XXXV. č.4 a 5. S illustracemi. Nakl. dr. Ed. Grégr. Záslužné toto populární dílo, jehož předešlé svazky pojedná- valy o národech evropských, kmenech austrálských a polynésských, o národech amerických a afrických, podává v tomto svazku vylíčení pestré směsice bílých, hnědých a žlutých plemen asijských, jakož i kmenů, již nenáležejí k žadnému z těchto plemen. jako Dravidové, Ajnové a Čakčové. Kniha sestavená dle nejlepších pramenů, psána jest slohem lehkým. snadno srozumitelným, jakož sluší dílu určenému pro vrstvy nejširší, líčí stručně charakteristické rysy jednotlivých kmenův a jich způsob života.
doktor Vlach Ed Grégr Ajn Čakčová
3 article
Z českých listů- * Budiž mi dovoleno upozornit na článek ne- literární sice, ale zajímavý a srdečně psaný, dobře osvětlující a pochopující některé stránky našeho du- ševního života. Je to několik slov o celním tarifu německém, jež uveřejňuje A. Stiller pod titulem; »Marné strachy a kořen všeho zla« v »Obzoru Ná- rodohospodářském«. Jedná se v něm sice stále jeno praktických otázkách, o výrobě a spotřebě, vývozu a dovozu, o věcech, jež i sebe jasněji vyloženy zů- stávají laikovi cizí, ale to, co autor praví o našem postavení společenském, o naší národohospodářské zdatnosti a všech důsledcích, jež nese sebou náš hospodářský zápas, zasluhuje přemýšlení a pozor- nosti všech i těch, kdo jsou daleci veřejného a prak tického života.
A Stiller
4 article
* V »Rozhledech« referuje A. Novák o Erichu Schmidtovi na základě druhého svazku jeho »Charak- teristiken«. Chválí jeho dokonalou formu essavisti- ckou a vyznačuje pokrok, jejž způsobilo jeho umění portretistické. Vidí v jeho díle krok ku předu na dráze »nové, lidštější a hlubší historie literární« Celkem nazývá již v názvu E. Schmidta« »mistrem charakteristiky«. Stručný článek je jistě pro nás po- třebný a užitečný. Mladý autor je jedním z těch nemnohých z vědeckého dorostu, kteří nepodléhajíce přílišnému filologickému vlivu, vidí úkol literární historie jinde než ve studiu řeči a všeho, co s ní souvisí. Šíření a mohutnění podobných názorů je už jednou potřebí svrchovanou měrou. Jedno jen chtěl bych podotknouti. Moderní názor na literaturu přes massy různých literárních theorií a studií není ještě z daleka upraven a nebylo řečeno ani v jednom z větších problémů poslední slovo. Jedná-li se tudíž o informaci o význačných hlavách ciziny, snaži) bych se vždy spíše podati více z autora, než o něm. Pro české čtenářstvo výběr cizích studií literárních s kritickými poznámkami byl by opravdu živnou Čtenář. stravou.
A Novák Schmidt E Schmidt
5 article
Slovanské spisy- Dopis z Lipt. sv. Mikuláše. Spisek Meakulpinského »Co hatí Slováky«, o němž »Lit. Hl.« hned po vyjití přinesla zprávu, měl v zá- pětí pochopitelné zvíření vln na tiché jindy hladině slovenské veřejnosti. Dnes už se bouře jaks taks utišila a pomalu snad dojde i na střízlivější hlasy. jež si položí úlohu ukázati, kam až sahá pravda v knížce Meakulpinského a kde bylo přestřeleno i jak třeba omeziti jeho nelítostné výroky. V prvním záchvatu, jak už to bývá, nebylo s obou stran po- stupováno leč vášnivými výpady. Nejen odpůrci ne- učinili více, než že zasypali domnělého původce brožury hroznými výprasky, ale i zastanci spisku nepospíšili ukázati faktickými doklady, že dlužno bráti přísnou kritiku jen ve smyslu dobrém, ale nikoliv jako agitační prostředek k různým machi- nacím osobním, jež na neštěstí nyní právě zasahují do styků československé vzájemnosti.
svatý . Mikuláš Slovák Litva Meakulpinský
6 article
Kdo jen poněkud nahlédl do rozmanitých fast života na Slovensku, shleda, jak trefně charakteri- sována jest v knize slovenská intelligence. Její pýcha, její opovržení k prostému lidu, její směšně aristokratství, její groteskní nehospodárnost, její strašlivá nesnášelivost, její klepaření, její předpo- jatost ke všemu českému — to vše mohlo býti ještě výrazněji kresleno —— ale v obalu lahodnějším. ne tak bodavě a drásavě, tak beze vší stopy lasky. Kdo chce být spravedlivým, musí být shovívavým a hledět vysvětliti smutné zjevy, pátrati po jich příčinách, ukazovati, jak by bylo lze je odstranitia vykořeniti. Ne však jen s patra odsuzovati. Vůbec přílišné generalisování je knize na škodu, ba hodně jí ubralo na ceně. Mnohé světlé stránky našel jsem ve slovenské společnosti, jež v knize. plné krvavých obžalob jsou skoro úplně opomenuty. Pak není divu, že najdou se lidé, kteří — malem bych řekl, že právem — nevidí ve stylu i obsahu spísku jiného, než úmyslné dráždění, urážení a sni- žování. Také mravokárce, chce-li působiti, musí dříve prokázati své povolání. A povolání dává lás ka k věci, jež má především výsvitati.
Slovensko slovenský intelligence
7 article
Jistý rys nesolidnosti v ústrojí slovenského ži- vota jest po právu charakterisován — ale opět tak kuse, tak málo chutně, a ke všemu — zvláště v prvních kapitolách, tak — nelogicky. Mnoho zby- tečných slov a nedostatek jisté ohnivé, mocné, však nijak neurážející kárné síly — to řekl bych »hatí« nejvíce dobrý jinak pisatelův úmysl. Děsné účinky pálenky mezi slovenským lidem jsou dosti drasticky vylíčeny. Ještě více dalo se psáti, i z kruhů intelligence dalo se všelicos podrobnějšího uvésti, z kruhů, které mezi sebou jinak o lidu ne- mluví, než jako o dobytku, hodném kopnutí. Trochu systematiky v popise nebylo by škodilo. Mnohé z význačných dokumentů buď jen kuse a nejasně jsou citovány, nebo jich vůbec opomenuto. Kapitola o nábožnosti Slováků při své jednostran- nosti není ani zcela objektivná, ani dost instruktivná.
Slovák
8 article
Více pozornosti mělo býti věnováno poměru mezi lidem pospolitým a intelligencí. Aspoň náběh nějaký k programovým thesím a návrhu organisační osnov budoucí plodné práce byl by jistě v publicistice slo- venské vzbudil zaslouženého ohlasu. Kapitoly historické jsou dobré, ač i těm vadí jakési, všude do popředí se tlačící, ne zcela sym- patické zabarvení. Více pozornosti k maďarisačnímu úsilí a k nepřátelským propagandám bylo by nejen dle práva doplnilo perspektivu poměrů, nýbrž i pro- spěšně zmírnilo tíhu a ostrotu výčitek. »O politice objektivně psáti je sice těžko, zvláště o kulhavé, mlhavé a bezpáteřnaté politice.— nepolitice sloven- ské«, ale přece aspoň v základních tazích bylo lze naznačiti poměry vnitřní, barbarský systém utlačo- vací i potřebu česko-slovenské vzájemnosti, jež dosud k věčnému neprospěchu Slováků jest dušena egoismem, blouzněním rusofilským, velikašskými posami, krajin- ským aristokratismem a především spory osobními, kalnými a málem neukončítelnými.
Slovák
9 article
Opakují, že kniha zasluhuje uznání a plného ocenění, ač chyby její jsou zasadné a tak veliké, že účinek na ten čas je spíše rozvratný, než očišťující. Bylo by třeba nějakého povýšeného, autoritativného hlasu, který s objektivným klidem opravdové blaho- vůle rozdělil by ve sporu stín a světlo a vykázal celku příští cestu. Kde však se dovolati tak vzácného hlasu? Jan Havlasa. Ze slovanských listů. * Koncem předešlého měsíce zemřel v Jaltě plodný belletrista ruský Grigorij Alexand ro- vič Mačtět. Otec jeho byl potomkem anglické ro- diny, jejíž jeden člen zajat byl v bitvě pod Polta- vou. Mačtět studoval v Němirově a v Podolském Kamenci, kde byl též učitelem. Později osud zavál ho do Ameriky a na farmách severoamerickýchv potu tváři dobýval si chleba vezdejšího. Obohacen trpce nabytými zkušenostmi, vrátil se roku 1875 na Rus a usadiv se v Petrohradě, jal se zkoušeti péro na nivě literární. Debutoval americkými črtami, jež pak vydal souborně s názvem »IIo 6y cBry«. Rok potom ocitl se v Sibiři, odkud vrátil se teprve roku 1884. Jeho sibiřské črty, jako »Bropa a«, »M «, »Mi « aj., vynikají hloub- kou a střízlivosti názoru, jakož i značnou uměleckou vervou.
Havlasa Alexand Polt Mačtět Iio Brop Jalta podolský Kamenec Amerika Rus Petrohrad Sibiř
10 article
Jsou to nejlepší jeho práce, neboť v ostatních bývá poněkud tendenčním, ale za to upřímným a horlivým stoupencem liberálního hnutí let šedesá- tých. Četné povídky jeho byly přeloženy do dán- štiny, novořečtiny a do jiných, jmenovitě slovan- ských jazyků. Napsal též obsáblé romány »Hra * Krakovské divadlo oznamuje pro zimní sézonu několik původních novinek. Největší zájem budí dvě dramata Slowackého »Ksiadz Marek« a »Beatrix Cenci«, jakož i scénická výprava Krasiúské ho »Nebožské komedie«. Vedle toho sehrány budou J. Košcielského drama z dějin křižáckých »Pod godtem krzyža«, práce Walewského »Krzyžacy«. T. Konczyúského »Kajetan Ožóg« a T. Jaro- szyňského »Rabuš«. Správa divadla slibuje též novinku z péra A. Maúkowského, známého dra- matika, jenž delší dobu byl se odmlčel. Zdá se, že polská scéna vůbec má větší štěstí, než naše. Pře- dešle zmínili jsme se o úspěšném řešení otázky lido- vého divadla lvovského. Dnes můžeme poukázati na úspěch podobné instituce v Krakově. Co zatím offi- ciálně se vyjednávalo sem a tam, oblíbený herec krakovský p. S. Knake-Zawadzki chopil se dila na vlastní vrub a dnes lidové divadlo krakovské má za sebou několik zkušebních měsíců. Listy kon- statují všebecně jak úspěch finanční, tak umělecký Nyní již jedná se vážně o zabezpečení dosavadní místnosti, aby lidové divadlo krakovské stalo se pod- nikem stálým. Tímto způsobem vedle Varšavy odkud vyšel první popud lidového divadla polského. budou míti stálé lidové scény též obě hlavní města Haliče, co zatím u nás otázka lidového divadla dojde vyřízení snad až s definitivní regulací Botiče.
Slowacký Ksiadz Marek Cenek J Košcielský Walewski Krzyžacy T Konczyúský Ožóg A Maúkowský S Knake Zawadzki Krakov Varšava Halič Botič krakovský divadlo lidový divadlo
11 article
* Polské listy přinášejí hojně článků o Stani- slawu Kožmianu, duchovním otci nynějších »stanczyků«, za příčinou 40letého jubilea jeho čin- nosti politické i žurnalistické. Posouditi jeho činnost jako aktivního politika nespadá ovšem do této rubriky, třeba však zmíniti se, že jméno jeho spo- jeno jest úzce s rozvojem krakovského divadla, jež po nějakou dobu řídil, snaže se dodati mu rázu civilisačního a literárního. Působili za jeho vedení na scéně krakovské Modrzejewská, Hoffmanova, Ra- packi, Frenkiel, Želazowski a j. Literární konkursv jím vypisované, získaly krakovskému divadlu práce Bliziúského, Narzymského, Bekcikowského a pod. Mimo to jeho sprava zůstavila světlou památku vy- stavením cyklů dramat Fredrových, Asnykových. Szujského, Shakespearových, Calderonových, Aristo- fanových a j. Velké jsou jeho zásluhy o rozvoj konservativního časopisectva polského. Z jeho publi- cistických prací vyniká zejmena »Rzecz o 1863 roku«. přeložená do němčiny drem. Landauem a »Bismark po zgonie«, která vyšla též v německém překladě s názvem »Ein Pole über Bismark nach seinem Tod«. Meškaje často za hranicemi (nyní jest usedlý ve Vídni), Kožmian navštívil též Prahu a dojmy své vypsal v cestopise »Jeden dzieň w Pradze«.
Staňa Kožmian Modrzejewská Hoffmanův Ra Želazowski Bekcikowský Fredrův Asnykův Szujský Shakespearův Calderonův Landau Bismark Pol Arista Vídeň Praha divadlo práce Bliziúský Narzymský
12 article
* Petrohradský »Kraj« přinesl obšírnější ne- krolog zesnulého ministra dra. Kaizla. Záhřebský »Vienac« otiskl překlad z Arbesa »Potjera za prijateljem« a v rozhledech pojednal věcně a obšírně o jubileu Jiráskově i Dvořákově. Přehledný článek o české literatuře modernistické nalezáme též v zaderském »Glasniku« Matice Dalmatinské, kte- rážto nově založená revue pilně si všímá všech literatur evropských a může býti vzorem listům podobného směru. Lublaňský časopis »Dom in Svet« otiskuje široce založený životopis zakladatele umělého bás- nictví chorvatského M. Marulice, o jehož jubileu zmínili jsme se předešle. Článek pochází z péra professora lvana Stoklasy a dotýká se mezi jinými mnohých zajímavých zjevů tehdejší společ- nosti chorvatské. Slavjanin.
Kaizl Arbes Potjer Jiráskův Dvořákův Stoklasa Dom in Sveta
13 article
Z cizích revuí-
14 article
* V Zeitschrift für Bücherfreunde čteme historii vzniku a rozvoje známého obrázkového týdenníku lipské »Illustrierte Zeitung«. Zakladatelem jeho jest Jan Jakob Weber, syn chudých rodičů, ro- dák basilejský. Po gymnasijních studlích věnoval se knihkupectví a nabyl zvláště v Paříži mnoho zkuše- ností a vkusu. Dodělav se samostatnosti, založil Němcům velký illustrovaný list, jehož první číslo vyšlo 1. července r. 1843. Z nepatrných počátků vy- víjel se list velkého rázu. Weber zemřel 16. března r. 1880, po něm vedou list jeho tři synové. * Táž revue píše o Napoleonu I. jako biblio- grafovi. Při malém svém žoldu nemohl mladý Bona- parte kupovati si knihy, za to však horlivě čítal vy- půjčené. Čítal velmi rád díla, pojednávající o Korsice. Při čtení měl v ruce péro nebo tužku a stále si za- pisoval. Tato excerpta nalezena na počátku let deva- desátých Biagiem. Slušnou knihovnu pořídil si Napo- leon teprve jako generál. Knihy měl opatřeny na hřbetu písmenami B. P. (Bonaparte-Pagerie, rodné jméno jeho manželky Josefiny, jež však knihy příliš nemilovala !). Po návratu z Egypta zřídil konsul Bo- naparte na zámku Malmaisen sál knihovní o 5000 až 6000 knihách, historického a filosofického obsahu.
Jan Jakob Weber Němec Bono Bonaparte Pagerie Josefin Paříž Korsika Napa Egypt Illustrierte Zeitung
15 article
Bibliotekářem byl egyptolog Ripault, jeho nástupcem A. Barbier. Postavení toto nebylo sinekurou. Knihovny Napoleonovy vzrostly na 60.000 svazků a z této zá- soby musil bibliotekář stále míti připravenu důkladnou cestovní biblioteku pro císaře, jenž právě na cestách vášnivě čítával. Cestovní knihovna čítala až 1000 svazků a byla v ní zastoupena díla memoirová, historická, z krásné literatury: Corneille, Racine, Rousseau, Voltaire, Tasso, Homer, Fenelon; z Mo- lira nic. Napoleon dal si jednou sestaviti návrh ce- stovní knihovny o 3000 dílech přepychového vydání. Barbier podal rozpočet na 61/2 millionu franků. Roz- umí se, že od záměru upuštěno. V ruské válce přišla cestovní bibliotéka, uložená v kufrech, skoro všechna na zmar. V období bitev u Lipska a u Waterloo Napoleon už nečítal. Za to v zajetí četl tím horli- věji. Obíraje se myšlénkou, že se usadí v Americe, dal rozkaz, aby jeho cestovní bibliotéka byla zaslána do Ameriky a aby do ní pojata hyla díla o Americe, nejlepší slovníky a nejlepší encyklopaedie. Když pak spojené moci plán překazily a Napoleon na ostrov sv. Heleny převežen, zmařil generál Blücher svými husary odeslání bibliotéky trianonské. Pouze 550 svazků dříve poslaných dostalo se bývalému císaři do rukou. Napoleonovu povahu vyznačují, že k vy- půjčené knize měl vždy velkou vážnost. Kdysi ve válce ztratily se dva svazky, jež si byl vypůjčilz Drážďan. Nařídil, aby tytéž dva svazky za každou cenu byly zakoupeny, aby drážďanská knihovna ne- utrpěla škody.
A Barbier Napoleonův Corneille Racin Rousseau Voltaire Tasso Homer Napoleon Barbier Roza Helena převehnout Blücher Lipsko Waterloo Amerika Drážďany Fenelon
16 article
* Španělské li sty připomínají ke sklonku roku toho, jak těžké ztráty utrpěla španělská lite- ratura smrtí. Trojí smrt byla nejbolestnější: Viktora Balaguera, Luise Mariana de Larra a Ramona Cam- poamora. Balaguer, básník, historik, dramatik a pod- porovatel horiivý věd i umění, zanechal v celém Španělsku věčnou památku, rodnému městu pak zů- stavil pomník »aere perenius« totíž museum a ve- řejnou knihovnu, jichž byl zakladatelem a tvůrcem. Skoro současně zemřel v Madridě de Larra, svn známého a v první třetině 19. století tak slaveného »Figara«, básník a romanopisec veimi oblíbený Nej- slavnější jeho román byl »La ultima sonrisae (»Poslední úsměv«). Sláva třetího Ramona Campo- amora pronikla i za hranice Pyrenej, jeho činnost způsobila v literatuře španělské pravou revoluci, jeho jméno tvoří opravdovou epochu. On zůstal až do svého 83. roku nejvšestrannějším básníkema současně nejdůležitějším humoristou Španělska, I v dramatě a filosofii se zdarem působil. Vedle těchto tří jest bolestnou i smrt Manuela Pasy, na- dějného dramatika, literárního bohema rázu Mur- gerova.
Balaguer Larra Ramona Cam Figar Ramona Campo Manuel Paso Španělsko Madrid Mura
17 article
Mr. Penn.
18 article Bibliografie.
Bibliografie. * »Rozhledy«, týdenník pro politiku, vědu literaturu a umění. Roč. XI. Nakladatel Jos. Pelcl v Praze—II. * Kronika. Měsíčník 1901. 8. Řídí a vydává K. St. Sokol. V Praze. Přináší pojednání Karla Kálala »Jakou důležitost má Slovensko pro český národ?« * Kalendář Malého Čtenáře. Sestavil F S. Procházka. Ročník XI. Nakladatel Jos. R Vilímek. Mimo obvyklé kalendářní rubriky ně- kolik pěkných článků poučných. * Stará Praha, 100 akvarelů Václava Jan sy Popisuje Jan Herain. Nakl. Bedřich Kočí. Sesit 25. Barevná reprodukce pohledů: »Mostecká ulice« »Kostel sv. Voršily«. »Arcibiskupský palac na Hrad- čanech« a »Pohled od Toskánského paláce na brad pražský«. »Levná illustrovaná knihovna Roč. II., svazek 12. obsahuje Sienkiewiczovy Drobné povídky.: »Zevův rozsudek«, »Handělo, »Sachem«, »Vzpomínky z Maripozy«, přeložil dr. Bořívoj Prusík. »Z památniku poznaňského učitelee překladem Jar. Žalova.
Pelcl Stanislav Sokol Kálal S Procházka Vilímek Václav Jan Herain Kočí svatý . Voršila Sienkiewiczův Zevův Handět Sach doktor Bořívoj Prusík Jos Praha Slovensko mostecký ulice Žalov