3
masthead
25. září 1909. Číslo 265.
4
article
Zkouška tato v království čeckém dle ja-
kýchsi prapodivných nařízení koná se způsobem
pro české kandidáty slavu soudcov-
ského nejen těžším, hlavně však způsobem po-
kořujícím. Kdežto němečtí kandidáti stavu
spudeovského zkoušku tuto písemnou i ústní
skládají jedině jazykem německým
a jenom na výslovné přání své také zároveň
jazy kem českým, jsou naopak čeští kandi-
dáti nuceni zkoušku tnto sklá
dati oběma jazyky.
sl Ža za dnešních poměrů žádněmu Něm
ani nenapadna, aby dělal zkoušku v obou zem
ských jazyeích, je samozřejmo. Vždyť toho také
nemá potřebí. Máť spiše naději, nezná-li jazyka
českého a bude-li odmirati česká podání, že
udělá karieru (jako soudce Strial a j).
Moment pokořující, kterýo v tom spočívá,
že českému kandidátn není dáno na vůli, chce-li
též zkonšku němucky sklédati, čili nic, nýbrž,
že z poloviny zkoušku německy skládati mu st.
je samozřejmý. Však ii moment obtižnosti zkou-
šky, zvláště prodloužení zkoušly pásnmné, kde
často více než polosinu dlužno hěmecky vypra-
covati, padá zde na váhu, a so
Tenty způsob a postup nedá se ničím odů-
vodniti. Ne potřebujedi dle psnajícíu dosudl ve
Vídni erární logky sdudee v Chebu češtiny, nač
potřebuje němčinysoudeen v Libáni, ve Válva-
necio? Kdo nůže jej autiti, aby jen jediného
slova německého ve svém úřadlování užili ?
Tim všsk hruběji vystupuje drzost, kterě
se pči posledníeh soudeovs kých zkouškáchí do-
pusti němcký auskultant “ Adolf Koleschka
z Chebu, adož. »nobaol lo vluioe
Tomu bylo při civilní písemné klausurní
práci uloženo, aby na základě spisů, jemu ki di-
sposici dnnýcb, vyprakoval rozsudek. Dle shora
uvedeného postupu arci rozsudek jenom ně-
mecký, kdežto Češidostávají nejméně třetinu
k vypracování německy a zbytek pouze česky.
Koleschka
Německo
Vídeň
Cheb
Libáň
Válva
Toma
5
article
Vo spiseehy jež auskultant Kolenchka za podkla
ohuržel, naeházedy se dva protokoly sepssné ja-
zykem českým Knleschka pomocí slovníku a zu
pomoct kollegů Čechů, aktaří zároveň s nim pí-
semnou zkouškur souslebuskpu dělali, ony dva
protokoly si přeložil a rozsnuddek také, vypraco
val. Avšnk ony dva české protokoly lak jnj roz-
čilily, že neodolal ppkušent a dall výraz svému
čisté germánskému duchu. Připsal tptiž ke konci
rozsudku: »Za skutitlorvou povahul roz
sudku a důvody podepsanýneruč
jelikož nen čevkléčeči ani slo-
vem mocen.« Možná, že by byl za ně ne-
ručil ani v jiném ohledu — ale dobrá výmluva
má vždy prakůickyu cenu.ob
Naskytuje se všaki otázka: Jak zachov
se ci k- vrchní zemský soud pro král. české,
uznal tato zkoušku za platnou ? I ano! Vždyt
jde o Němce a ti jsou v jastiční služhě v Č
chách hledáni zrovna se svíčkou. Řečený kan-
didát zesla dobře vykonal i zkonšku úslní. Jak
dopudla by však věc ve stejném případě s Če-
chem? Ostatně: odvážil by se vůbec Čech ta-
kové drzosti? Jak ospravedlní justiční správa
toto kvalifikování auskultanta Koleschky za způ-
sobilého k soudcovskému úřadu v král. českém,
kdež přecs dle všech dosud platných zákonů a
nařízení každý veřejný úřadnik má býti obou
zemských řečí v pismě i slově znalý?
Ostatně soudcovská zkouška i v jiných
svých zanízeních, jak v obvodu vrchního zem-
svého soudu pro král. české se praktikuje, za-
sluhuje veřejné pozornosti. Zkonška ta konati
se může po 3leté přípravné službě soudcuvské,
do níž započleno býti smí z jiné praxe, pol-
tieké, finanění i v advokátní nebo notářské kan
celáři nejnýše 6 měsíců.
Čecho
Němec
Čechy
6
article
Toto ustanovení organisačního zákona však
nevadí, aby jednotliveům z jiné praxe zapo-
čitalo se 119 roku advokátní praxe, přes půl
roku politické, půl roku praxe notářské ještě
před složením všech tří státních zkoušek.
O těchto praktikách, dolýkajících se nejen
hmotných, ale i postupových poměrů hlavně
českých zuskultantů, pojednáme zvláště.
Po všech ústreích, jimiž český právn
praktikant a auskultant, možno říci nejen vinou,
nýbrž přímo vůlí c. k. vrehulho soudu pro král
české prochází, pohleďme, jaká krásná perspek-
tiva do budouenosti ho očskává.
Příklad markantní podává nám v neděli
uveřejněné jmenování v VI. hodn třídě. Kle
mezi Čechy a Němci téměř jako 1 : 1, libo-
volné přeskočení zasloužilých a výborných radů
jen u pražských soudů lidmi nepoměrně mlad-
šími, těžko dá se ospravedlniti. A tolo jmeno-
vání, dle jásavých zpráv ministra Žáčka, mělo
býti vrcholem spravedlnosti vůči nám Čechům.
Dle ostalních zpráv sama ministra Žáčka jme-
nování do VII., zvláště pak do VIII a IX ižidy
dopadne prý pro nás ješté mnohem nepříznivěji,
takže sám ministr Žáček nechce jmenování to
propustiti. Dle toho možno učiniti si úsudek
o tomto nastávajícím jmenování. V kruzích ně-
meckých soudců se nad timto jmenováním již
jásá a patrno jest, že ministr Hoehenburger,
hodlaje s ministerstvem spravedlnosti se roz-
loučiti, chce zanechati po sobě památku svým
soukmenovcům v Čechách a zachovati si vzácnou
vzpomínku mezi německými soudci v Čechách
V poslední chvíli upozorňujeme znovu
všecky české poslance na tento chystaný atentá
a žádáme důrazně oba zástupce českého národa
v radě korunní, aby zamýšlený nepřátelský krok
ministra spravedlnosli proti nám, dokud jeslě
čas je, vlivem svým zamezíli.
Němec
Čecho
Hoehenburger
Čechy
český národ
7
article
Politický proces v Záhřebě.
(Od zrláštního zpravodaje »Nár. Listů«.)
Politický proces v Záhřebě.
(Od zrláštního zpravodaje »Nár. Listů«.)
23. září 1909.
Dr. Popovič ukončil výtečnou svoji řeč slov
„Nezapomeňte, páni soudci, že politika je proměnlivá
ale pravda věčná! U vás obrana hledá jenom prav-
du!“ Hezká slova, ale pro Cekuše a Pavěšiče jako by
jimi hrách na stěnu házel.
Dr. Roknič dobře ukázal, jak v Rakousku i srb-
ským praporům pocta se vzdávala. Tu obhájce citova)
list hraběte Herbersteina, který pochváli! Srby z Ko-
renice za chrabrost v bojich na ochranu Austrie. P
seň Srbi bračo, hajd na desno krilo“ (pravé křídlo)
pro kterou obžalovaní jsou obviňováni, se zpívalaa
vznikla u 70. pluku srbských vojáků, kteří zabrali
Sarajevol Dnes je velezrádnou! Ostatně jaký div
vždyt i návrh na založení srbského gymnasia je ve-
lezrádou! Vývody dra. Rokniče o nevinně jednoti-
vých jeho klicntů neuvedeme — opakovali bychon
doktor
Popovič
Roknič
Herberstein
Srba
Srb
Záhřeb
Rakousko
Austria
ko
8
article
věci známě. Výtečně charakferisoval svědky obžaloby
dílem jako konkurenty a politické šovinisty a dílem
jako lháře i zločince.
Za řeči dra. Gjurgjeviče (který nie nového ne-
uvedl) předseda až podrážděně se choval, ale nepří-
pustné jeho chování vrchu nabylo za plaidoyeru sta-
řičkého dra. Šima Mazury. Na řoč jcho s netrpělivost
se čelalo. Jeť on živým memoirem bánoviny a práv-
níkem bystrým.
Probrav znění zákona a ukázav na lihovolnoa
a neopodslafněnosť návrhu státního návladního na
potrestání obžalovaných, obhájce vzhledem ke své-
mu klientu Kalemberovi ukázal Gironicky), jak mě
Accurti vinu Kalemherovu formulovati. Míěl prý říei.
Budiž S. Kalember uznán vinným zločinu velezrády
dle § 58., jehož se dopustil tiro, že 1. přijal Sv. Pr-
bičeviče za hosta; za hlučného smíchu předseda ob-
hájce přerušil. Dr. Lev Mazura však ještě za svého
otce zvolal: 2. „Prodával čepice se srbským znakem.
Gjurgjevič
Šima Mazur
Kalember
S Kalember
doktor
Mazur
9
article
Accurti o vůp se pckoušel — tim dokázal, že dostal
výprask Potom dr. Mazura se zabýval otázkou Bosn
a Hercegoviny. Nepravdu tvrdil státní návladní,
tyto země byly dílem Rakcuska. Článkem 25. bherlin-
ské smlouvy říše měla je jen -okupovat. Teprve rl-
nový manifest změnil stav věcí. Jinak by bylo, kdyby
se jednalo o odtržení dílu Bosny od Bosny, ale t
by byla záležitost bosenských soudů a tě se § 58.
bánoviny netýče.
Predseda obhájci nedovolil mluviti o Nastičov
pod záminkou, že o něm již mluvil dr. Hinkovič. Ani
o „Finale“ obhájce zmíniti se nesměl. Potom dr. Ma-
zura uvádě! vzpomínky. Roku 1872 národ zápasíí
o práva země. A hned z toho byla velezráda. Što
teldejší vládě o rozbití národní shody. Obhájce ula
zuje i na jinou dobu. „Víto-li, kdo nás sváděl k re-
voluci? To je dnes velice významno. Nikdo jiný, nez
revolucionář Ljudevit Košut! děl starý pán, ale před-
seda hned ho zalřikoval slovy: „Nenechám o tom
mluvit.“ „Tož mi tedy ani nenecháte vzpomenouti
že tehdejší „náš“ revoluční fond byl daleko větším
Mazur
Bosn
Hinkovič
ma
Košut
Bosna
10
article
Nastičova. V naší pokladně bylo 193.000 zlafých“
přispíšil si říci staříčký obhájce. Tarrabochio ovšem
hned zas v řeči ho přerušil. Dr. Mazura potom vzpo-
menul chkuláře Čavraka z r. 1906, ale zas na odpor
předsedy narazil. „Aj, tu tedy ani nesmím říci, ž
ten cirkulář zrodil Nastiče. Tož mi tedy rcete, o čem
mám mluvit?“ děl ohhájce, Ani potom o srb. samost
straně mluviti nesměl. Vysvětil, že Nastič, byl-li jí
jako zrádce „velezrádců“ § 62, stihání zbaven, přeee
neměl ku přísaze býti připuštěn. V Rakousku pr
všechny zločiny mají porotu. Bán Mazuranič v Cher-
valsku zavésti ji nechtěl, protože prý národ nebyl
pro ni zralým. Předáci stran tehdy po radě italského
kriminalisíy Ellera od porot upustili, ale žádali z
zostření případů pro zmateční stížnosti. A tu § 227.
dostal takové znění, které jasně ukazuje, že Nastiě
neměl býti vzat do přísahy! Tu děl předseda: „Te
už jsme projednali!“ „Oho, ještě nel O tom se pro-
nese soud sedmi“, děl obhájce. Chtěl potom ještě ci
tovati jakési prohlášení Wekerla a bána Khuen-He-
dervaryho, ale zas předseda to nedovolil. Mluvil tu
díž jen o svědcích proti Kalemberovi. Z těch fará
Vučetič je známý náboženský nesnášelivec. Ohhájce
vytýká Accurtovi, jak v každém „zjevu“ vidí „vele-
zrádné vychovávání národa.“ Tu každá srbská matk
je velezrádkyní. (Tohnutí.) Dr. Mazura zmínil se po-
tom o tom, jak dr. Hinkovič Nastiče se plal, věží-l
v boha, ale předseda hned ho přerušil.
Dr. Španič uvádí, že jeho klient dr. Gjurič (pro-
slul velezrádou proto, že nenosí kravalu) ničím se
neprovinit; jedinou jeho vinou je, že je Srbem a že
nenosí kravatu. Je-li to zločinem, necht ho soud od
soudí k doživotnímu nošení kravaty. (Ohromný smíel
ve dvoraně.)
Nastičův
Mazur
Aj
Nastič
Nasti
doktor
Hinkovič Nastič
Španič
Gjurič
Srb
Rakousko
Chry
KhuenHedervary
11
article
Smíchov českým dětem vídeňským
a dolnorakouským.
Občanská beseda na Smíehově zve veškeré
přátele a příznivcu našich ujařmených českých
menšin a děti k návštěvě svého »Svatováclav
ského posvlcení«, které pořádá již toto ponděl
dne 27. t. m. v 8 h večer v Národním domě
na Smichově. Výtěžek této národní slavnost
určen jest pro vídeňský školský spolek »Ko-
menský« a vzhledem k stále vzrůstajícím finančnín
povinnostem toholo obranného spolku jest povin
ností každého upřímného Čecha, by hřivnou
sebe skrovnější přispěl k zvětšení výtěžku slav
nosti, Občanskou besedou smichovskou pořádsné
Při slavnosti posvícenské účinkují sl. Chocho
loušova, pp. Hašler, Vaesk a Bráška, »Pévecká
šestnáctka« besedy a hudba poštovních zřízenců
Ve velké dvornně koncert a tanec, v menšť dvo
raně umělecký kabaret, v předsáli buffet, řízený
laskavostí smíchovských dam. Vstupenky obdržeti
lze ve větsiné smíchovských obchodů. Dárky
pra buffet a tombolu přijímá s díkem výbor be-
sedy v den slavnosti v Národním domě, té
dary peněžité, příspěvky soukromé i korporaeh
s přeplatky jsou vitány a budou s uvedením
jmen dáreů veřejně kvitovány
V zájmu důslojného finančního výsledku
jest si přáti, by slavnost četně byla navštivena
Čecho
Hašler
Vaesk
Smíchov
národní dům na Smichov
školský spolek » ko
národní dům
12
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Nejvyšší maršálek zemský úsilovně vy
jednává. C. k. telegrafní koresp. kancelář se do-
vídá, že nejvyšší zemský maršálek včera večer
po schůzi klubovních předsedů pokračoval po-
zdě do noci v jednání s předsedy klubů za úče-
lem zabezpečení dělnosti zemského sněmu
také celé dnošní dopoledne věnoval tomuto úko-
lu v rozmluvách s poslanci obou národností.
— Jablonecká situace. Jablonečtí Čechov
usnesli se lidovou slavností ofieiálně odevzdat
své veřejnosti svěj jablonecký Národní dům
Slavnost rozdělili ve čtvero částí, jež vřadili d
nynějších sv. václavských dní. To vše jes
obecně známo, jako se všeobecně ví, že práv-
ním podkladem zamýšlené slavnosti je zákon
spolčovací. Také je povědomo, že na nátlal
jabloneckých Němců a Germánů byla jablone-
ckým Čechům celá slavnost zakázána, že stíž-
nost podaná pražskému místodržitelství prot
tomuto zákazu, jabloneckým c. k. okr. hejt-
manstvím vyslovenému, byla zamitnuta a že sou
časně byly Němcům povoleny všecky protičeské
demanstrace, na sabolu a neděli ohlášené, pokud
vůbee zeměpanského povolení potřebují a pokud
jich pořadatelstvo o ně žádalo. Jaká je teď si-
tuace v Jablonci vzhledem na zeměpanské
disposice, Čechům všecko zakázavší a zmařivší
a Němcům vše povolivší a umožnivší? Je ta-
ková: Dnes večer je na jablonecké střelnici
Čechov
Němec
Germán
Čecho
Jablonec
národní dům
13
article
»Arminova, slavnost«, dle výslovného projevu
z kruhů pořadatelstva » úmyslně ustanovená na
tutéž hodinu, ve které Češi chtěli svou slavnost
v »Národním domě« zahájiti svým »Hrom
peklo«. Zejtra je hromadný buml Němců na
jabloneckých ulicích, pořádaný jabloneckými
spolky německými a podnícený veřejným pro-
voláním městské rady jablonecké. Městská rada
Iakto šive proti Čechům: »Tento drzý výpad
slovanských cizáků (t. j. zakázanou českou slav-
nost otevření »Národního domu« — red.)
proti praněmeckému charakteru města, v
kťerém našli právo pohostinství, chléh
potravu, nechce naše německé oby-
vatelstvo . . . přijmouti klidně
. . . »Ukažto . . . jak Némci demonstrují !«
. . .»Demonstrujte v neděli, jak za svoi
národní povinnost považujete v . « — Mohla
městská rada jablonecká více ohroziti veřejnou
bezpečnost, veřejný klid n pořádek, než vše to
ohifozila ona sama, za vše to zodpovědná, svým
provoláním k německým demenstrantům ? Za
této situace zeměpanské úřady postaraly se pro-
dnešek a pro následující dny o rozsáhlou čet-
nickou hotovost v Jablonci. Místní četnietvo bylo
přibráním četnictva z okolí rozmnoženo na 30
mužů a mimo to bylo do Jablonce soustředěno
ještě dalšíchv 70 četníků cizích, »kteří nejsou
Češi, nýbrž mají býti Němei«, jak vysvětluje
orgán městské rady jablonecké. A aby hne
se vědělo, proč se několik jabloneckých hotelů
stane na několik dní čejnickými kasárnami,
hlásá týžorgán jablonecké rady městské
»kvůlís kontrole, že Češi zakázané svoje slav-
nosti přece vii » Národním domě «lo nekonají,
bude »Národní dům« střež en
německými úřadníky a četnl ky.
Arminův
Čech
Němec
Čecho
jablonecký ulice
Jablonec
národní dům
národní dom
Némec
14
article
Jenom členům českých spolků, jež » Národní
dům« zřídily, se na průkaz členského Histku
dostane přístupu, všichni ostatní Češí budou
odmítnuti, protože »Národní dům« je domem
spolkovým. Podél celého obvodu města bude
rozestaveno četnietvo, aby zadrželo přichod
Čechů zveněl.« Jablonec tedy bude teď ve
stavu obležení, jenom aby se německá furie
mohla vyběsnit a jenom aby německá orgie
mohla se vyřádit do úplného nasycení a uko
jení své nenasytnosti. Ano, stalo se vše, co se
mohlo státi, a úřadně bylo povoleno vše,eo
německý terorismus si vymyshil, aby český
národ byl pokořen, aby jeho národní vědomí
bylo znenelěno, aby víra v občanská právat jeho
byla podlomena a mysl jeho aby byla po-
drážděna. To vše je systém, to vše je režim
A současně týž systém a týž režím chce, aby
také ve sněmu položili Češi hlavu na německý
spalek, nad nímž je napřažena německá sekyra!
— Osobní. Rtediteli dívčí obecné a měš ťa nsk
školy v Mor. Šumperku Josefu Lukasoví byl udě-
len zlatý záslužný kříž a gymnas. profesoru a okres.
škol inspektoru Janu Kroutilovi titul školního
rady. Supl. učitel tělocviku Ant. Hyánek na l
reálce v Brně byl jmenován řádným učitelem tělo-
eviku tamtéž. — Ministr kultu a vyučování schválil
usnesení sboru profesorského české lékařské fakulty
v Praze, aby dr. Václav Libenský byl jmenován
soukromým docentem pro vnitřní lěkarství na fa-
kultě lékařské a usnesení profesorského sboru české
techniky v Brně, aby profesor II. české reálky
Brně PhDr. Jan Vojtěch byl jmenován docentem
pro mathematiku.
Čecho
Čech
Josef Lukasový
Kroutil
Antonín
Hyánek
doktor
Libenský
PhDr
Jan Vojtěch
Jablonec
Šumperk
Brno
Praha
národní dům
český lékařský fakulta
15
article
— Pohřeh zemského školního inspeklora dra
Eduarda Kasinera konal se dnes o 10. hodině dopo-
lední z chrámu sv. Vojtěcha. Po obřadech církevních,
které vykonali kanovník Tumpacl. a farář Heroui
s duchovenstvem fary, zahájen byl průvod žnetvem
gymnasií v Truhlářské a Křemencové ulici. Účast
kruhů školských byla veliká; rediteli a sbory profe-
sorskými zastouneny byly všechny střední školy
pražské a předměstské, deputacemi pak valná část
ústavů středních na venkově. Také kruhy universitní
byly representovány, zejména pak ovšem zemská
školní rada a úřady školní. Tak přítomen byl místo-
držitel hr. Coudenhove, vicepresident Vojáček, dv.
rada Wenig. dv. r. dr. J. Dvořák, dv. r. Strouhal
dv. r. Campíe, universitní profesoří říšský posl. dr
Čelakovský; dále děkan filosolické fakulty dr. Pekař
dv. r. Šroubek, dv. r. Olt. dv. r. Preis, dv. r. Vrba.
řoditel státní průmyslové školy na Smíchově Smolka.
ředitel vyšší dívčí školy E. Frída, gen. velmistr řádu
křižovníků Fr. Marat. ředitel Českoslovanské ob-
chodní akademie dr. Řežábek, ředitel stát, průmy-
slové školy Hertík, zemský skolní insp. Krsck, vl
r. Hoza, Grim, Šťastný, Žlábek, školní radové dr.
Kovář, posl. Metelka, V. Slavík, Jar. Zdenek. Žabka.
J. L. Píč, dr. Zikmund Winter, profesoli ThDr
Vřeštál, B. Vysoký, dvorní r. Kalousek, Smolík,
Kadlec, dr. Niederle, dr. Jarník, dr. Zubatý; prof. dr
Drtina, prof. dr. C. Horáček, prof. Mourek, proí
Trakal, prof. Král, prot. Máchal, prof. Novák, prok
Sobotka, zemští školní inspektoři vl. r. Sobička, Ne-
čásek, Kaňka, Procházka, Tupetz, členové zem. šk.
rady posl. Anýž a ev. farář Kalda, referent prof.
Kasiner
svatý . Vojtěch
Heroui
Coudenhove
Wenig
doktor
J Dvořák
Strouhal
Campí
Čelakovský
Pekař
Šroubek
Preis
Vrba
Smolek
E Frída
Marat
Řežábek
Hoza
Grim
Kovář
Metelka
V Slavík
Zdenek
Žabka
Píč
Winter
THDr Vřeštát
Kalousek
Smolík
Kadlec
Niederle
Jarník
zubatá
profesor
Drtina
C Horáček
Mourek
Král
Máchal
Novák
Sobička
Kaňka
Procházka
Tupetz
Anýž
Kalda
Olt
Smíchov
Francie
státní průmyslový škola
Hertík
prok Sobotka
16
article
Novák, ředifel státních drah dv. r. Marek, dv. r.
Pavlíček, místodržit. rada Tvrdý, vrch, státní zást.
Merhaut, vrch. insp. drah B. Tolman, kanovníci dě-
kan dr. Burian a Wině, vrch. fin. r. Šatala, vládní
radové spisovatel Al. Jirásek, Ed. Černý, Bílý, Sobek.
Grešl, Windt, Starý, školní r. Bauše a Prusík, okr.
školní insp. Libícký, Halaburt, Michl, dále profesor
brněnské techniky Procházka, ředitel gymnasiav
Truhlářské ulici Vařeka s prof. sborem, ředitel gym-
nasia v Žitné ulici dr. Bayer s prol. sborem, ředitel
malostranské reálky Branžovský se sborem, ředitel
malostranského gymnasia Hansl se sborem, ředitet
reálky holešovické Paulus s členy sboru prof. Vanču-
rou. Ruthem a Orlem, ředitel gymnasia žižkovského
Šetelík, řoditel reál. gymnasia smíchovského Hala
s prof. sborem, ředitel vršovické reálky Machan, ře-
ditel libeňské reálky Šteer, ředitel vinohradského
gymnasia Rais, ředitel vinohradské reálky Neluka,
ředitol lycea vinohradského Kolman, ředitel dívčího
paedagogia Čihař a mužského paedagogia Šimek, dále
deputace venkovských ústavů: z Budějovic řed. Čn
pek, z Písku red. Cumpfe, z Mladé Boleslavi prot.
Liška a Drobílek, ze Slaného řed. Šafránek, prof.
Hrubý a Barth, z Chrudimě Beneš a Burkot, z Král.
Hradce Fišer a Havránek, z příbramské reálky prot.
Novák
Marek
Pavlíček
Tvrdá
Merhaut
Tolman
Burian
Wina
Šatal
Al
Jirásek
Ed
Černá
Sobek
Grešl
Windt
Stará
Bauše
Prusík
Libícký
Halaburt
Michl
Procházka
Vařeka
doktor
Bayer
Branžovský
Hansl
Paulus
profesor
Vanča
Ruth
Machan
Rais
Neluk
Kolman
Čihař
Šimek
Cumpfe
Drobílek
Hrubá
Barth
Beneš
Burkot
Král
Hradec Fišer
Havránek
truhlářský ulice
Žitná ulice
Budějovice
Písek
Mladá Boleslav
Šafránka
Chrudim
žižkovský Šetelík
17
article
Štěpánek, z Tábora prof. Mansfeld, ředitel dívětho
gymnasia Herout, z Kutné Hory řed. vl. r. Windt.
za reálku v Náchodě prof. Matous a Roubal, ředitel
benešovského gymnasia Jedlička, ředitel reálky
Turnově Hofman, ředitel gymn. v Jindř. Hradci
Decker, dále dv. r. Läufer, prof. dr. Kotl, cís. rada
a řed. pokračovacích škol pražských Schrötter, okr.
hejtman Ardelt, řed. Dolenský, dep. gymn. v Třeboni.
ředitel Pražák a profesoři, ředitel reálky v Hradci
Králové Libický, ředitel v. v. Wurm, deputace reálky
v Nymburce prof. Krátký, Šrámek a Ptáčník, za praž-
ský odbor Ústředního spolku českých profesorů prol
Klapálek, prof. dr. Ot. Prazák, ředitel v. v. Buliř, dr
Cyr. ryt. Purkyně, dr. Městecký, hudební skladate
Malát, pí. Bezděková-Kuklová a velmi četní profesoř
pražští i z venkova. Za rakví kráčel syn zesnu-
lého dr. Jan Kastner s příbuznými a pedel filoso-
fické fakulty. Průvod ubíral se na hřbitovy olšanské
kde ostatky zesnulého uloženy byly do prozatímné
hrobky.
— Knihkupac časké university a české tochniky
Na základě zmonění, uděleného císařem, schváli
ministr kultu a vyučování usnesení akademického
senátu c. k. české uníversity Karlo-Ferdinandovy
v Praze, aby propůjčen byl knihkupci panu An
Řivnáčovi, majiteli firy „Fr. Řivnáč“, titul
„knihkupce c. k. české university Karlo-
Ferdinandovy v Praze“. Dále propůjčilo mi-
nisterstvo kultu a vyučování na základě zmocnění
císařského k návrhu sboru c. k. české vyscké zkoly
technické v Praze témuž Ant. Řivnáčovi titul „knih-
kupce c. k. českě vysokě školy techni.
cků v Praze“, K tomu ieště nodotýkame, že knih
Štěpánek
profesor
Mansfeld
Herout
Matous
Roubal
Jedlička
Hofman
Decker
Läufer
doktor
Kotl
Ardelt
Dolenský
Wurm
Krátká
Šrámek
Ptáčník
Klapálek
Otakar
Cyr
Purkyně
Městecký
Malát
Bezděková
Kuklová
Kastner
Řivnáč
Antonín
Kutná Hora
Náchod
Jindřichův
Hradec
Schrötter
Třeboň
Hradec Králové
Nymburk
Olšanský
Praha
Francie
univerzita KarlaFerdinandov
KarlaFerdinandův
18
article
Eupectví Řivnáčovo loňským rokem dovršilo še
desátiletí svého trvání a majitel téhož, pan Ant
Řivnáč, doživotní člen panské sněmovny, t.č
president obchodní a živnostenské komory pražské
padesátiletí svého příslušenství k stavu knih-
kupeckému.
— K posilení vídeňských Čechů v obraně ná
rodní existence a za příklad k všestrannému násle
dování v zemích koruny české sloužiti bude zajist
záslužný čin pana JUDra. Vladimíra říšského hrabět
Lažanského, bývalého předsedy neza pomenutelné vý
stavy národopisně v Praze, který v těchto dnechz
čtyři podlly »Českého domu ve Vrdní« I, Tiefer Grt-
ben 7, zaslal tomuto spolku 400N0 K.
— Nové stavby v obvodu Smíchova. Píše se
nám: Ke zprávě uveřejněné pod tímto titulem sluší
dodati, že čilý stavební ruch rozvinul se též u velké
míře směrem k Malvazinkám. Na poemcích usedlosli
»Václavky« postaveno mnoho vill a od usedlosti
»Provaznice« během jednoho měsíce odkoupeno 3
velkých parcel na villy s velkými zabradami. Tak
objaví se tu v nejbližší době nová villová čtvrť s nej
krásnějším pohledem na Prahu.
— Velkou proleslní schůzi profi zamýšlenému
odnět jízdních výhod zřízencům a úřadníkům drah
svolávají na 8. hod. večernf na středu dne 29. t. m
do Plodinové bursy »Zemská jednota zřízenců dra
v král. českém« a »Spolek českých železničníeh
úřadniků«. Přijdle všichni!
Řivnáčův
Antonín
Řivnáč
Čecho
JUDr
Vladimíra říšský
Lažanský
ben
Václavek
Praha
I , Tiefer Grt
Smíchov
panská sněmovna
19
article
— Proti fuberkulose. Z »Nového Vremene« z
dne 16. zaří t. r. vyjhnáme zajímavou zprávu, že
dobrodinec, který jest moskevaké radě měslské znám,
daroval 100 000 rublů — asi 250.000 korun — n
zřízení sanatoria protituberkulosního, když bude ústav
dle něho pojmenován. Poněvadž sanatorium bude
státi mnohem více, bode jednati o podmnince té měst
ská rada moskevská. — Tak již i v Rusku počíná
ruch slaveb sanatorii pro tuberkplosní, zalím co u
nás »Česká loterie« ze svého výtěžku má umožnit
stavbu prvního sanstoria českého. Kdo z dobrých
Čechů bude ješlě váhati, aby aspoň jeden ios ten
zakoupil? Naiezne se u nás mecenáš, který by vět
ším darem na stavbu sanatoria pamatoval? Uvažme
že český národ potřebuje 20 sanaturil, aby tam sve
nemocné taberkulosou umfstil 1i
— Konfiskace. Poslední číslo (38.) týdennfku
pra obřanu českých menšin »Paříke (red. F. Bölum)
v Třebenicích propadla opět koufiskaci. Je to patnácta
konfiskace v tomto ročniku. Opraveně vydání byle
ilned us pořádáno.
Čecho
F Bölum
Rusko
Třebenice
20
article
— Lsperanto. Dnešního dne olevřena právě
v Topičově saloně výstava esperantských publikací
tiskovin cenníků, propagačních brožur atd. Zvláštn
pozornost budí jednotlivě exposice v Unii sdružených
spolků, zejména Klubu esperantistů v Praze, který
vystavuje svoji knihovnu, čítající na 450 knih a ko-
lekci esperaniských časopisů, výstavka redaktor
„Časopisu Českých Esperantista“ p. Rd. Kahnla
kdež shromážděna je téměř celá lileratura esperant-
ská; dále ladně upravená výstavka esperantských
pohlednic a získaných děl a tiskopisů, kterou uspo-
řádal p. říd. učitel Em. Batěk. Slejné pozornosti za-
sluhuje výslavka p. J Hradila, delegáta do UI. E. A,
která podává jasný obraz, jak esperanto jest již uží-
váno ve službích obchodních — v cizině. Na hlavní
stěně jest vystaven obraz autora esperanta dra? L.L
Zamenhofa, dále pak rozvěšeny jsou přehledně se-
stavené diagramy rozvoje ústředního svazu „Bohema
unio esperantista“, pak statistika časopisů a klubů
esperantských v celém světě a vedle toho řada di-
plomů čestných čenů. Největší pozornosti bude se
zajisté těšiti bludiště „Labirinte-Esperanto“. Návštěv-
ník projde zde lelem všemi díly světa, projde nezná-
mé krajiny vzáznou romantikou obdařené, až ko-
nečně po léto dlouhé pouti octne se opět mezi svými.
Topičův
Batěk
Hradil
E A
L L Zamenhof
Bohemus
Praha
21
article
Celá lato zázračná cesla umožněna jest spoustou
pohlednic, propůjčených přáleli Unie, kteří vyměnil
je se svými esperanásskými dopisovateli. Výstav
otevřena jest dnes u příležitosti I. kongresu českých
Esperantistů, pořádaného ústř. svazem B. U. E..a
potrvá ještě příští týden. Vstupné 50 h (studující
30 h), pro účastníky kongresu vstup volný. Dnes
v sobotu koná se propagační přednáška „O význam
a rozšíření pomocné řeči mezinárodní Esperunto“
v sále Plodinové bursy o 8. hod. večerní. Přednáší
p. JUDr. J. Fousek z Pardubic. Vstup volný. —
Slavnostní zahájení 1. kongresu českých esperantistů
bude v neděli dne 26. t. m. o 10. hod. dopol. v Plodi-
nové burse. Přihlášky ke kongresu (cena legitimae
3 K, studujíci 2 K) přijímají se v kanceláři B. U.
v Plodinově burse nebo v kavárně „Union“ (Ferdi-
nandova tř)
Čelední pokladna léčební. Náměstek starosty
pan Jirousek podal radě městské návrh, aby zřízení
čelední pokladny spojeno bylo s Pražskou městskou
pojišťovnou, že by tím způsobem v jedné správě
byla veškerá pojišťovací agenda obce pražské. Praž-
ská městská pojišťovna podala současně návrh, že
by postupem času provedla potřebné měny s ohle
dem na chystaný zákon sociálního pojišťování, dále
doporučovala, by se pomýšlelo na ambulanční poji-
štění, jakož aby snadně přístupna byla čelední po-
kladna veškerému občansívu Velké Prahy. Zdravotní
roferát vyslovil některé pechybnosti stran předání
čelední pokladny a v důsledku toho usnesla se rada
městská, aby přípravné práce k přeměně čelední po-
kledny učinil referát. Lze tudíž očekávati, že, než
bude urákoněno všeobecné nemocenské pojišťování
hude míti pražská obec hotový návrh na náhradní
ústav.
JUDr
J Fousek
Jirousek
Pardubice
Praha
svaz B
městský pojišťovna
22
article
— Domnělý pokus sebevraždy. Ve Vávrově ulic
na Král. Vinobradech nalezena byla před 6. hodinou
ranní na dlažbě ležící hostinská Anna Jiránková
z Branika v hezvědomí. Byla dopravena do vše-
obecné nemocnice, kde dle příznaků choraby vyslo-
vena domněnka, že jde o sebevražedný pokus otravou
fosforem.
— Utopila se z nešťaslné lásky. SIč. Pelikánova
majitelka domu v Novém Jičíně, velmni sličná, zami
lovala se ve Vídni, kdež v poslední době dlela
když ji milenec opustil, ulopila se.
Jiránková
Sič
Pelikánův
Vávrův ulice
na Královský
Nový Jičín
Vídeň
23
article
— Oběsil se ze strachu přad budouenost
V úterý večar odešel ze svého bylu na Baště v Břa-
sích důlní František Jilek a více se domů nevrátil
Po dlouhém bledání naleren byl konečně dozorci
jadně chodbě dolo, ve které se již nepracuje, n
podvoji oběšený. Jilek byl již skoro ZUletý a celý
svůj život strávil v povolání hornickém. Sebevraždu
spáchal ze strachu, že pro své stáří — poslední ča
nemohl již konet stužbů tak jako dříve — dán bud
do pense, ktera je tak nepatrná, že by mu k živo-
bytí neslačila.
— Přihody z ulic. Bývalý strojník, 72letý Anto
nín Wimmer klesl dnes dopoledne slabostí na ulie
a byl dopraven do všeobecné nemocnice. — V Krá-
lovské třídě v Karlíně srazil se včera motorový va
179 s nákladním vozem, který řídil kočí Antonín
Černý z Kličan. U motorového vozu poškozena byln
zadní dvířka. — Podobný případ stal se u Červené
zabrady na Smíchově, kde vůz povozníka Machovee
ze Zlíchova srazil se s molotovým vozem č. 104
při čemž kočí sletěl s kozlíku, koně sraženi k zem
a u molorového vozu rozbíta veliká tabule a pro
máčknuta přední plošina.
Jilek
Anta
Wimmer
Černá
Břa
Karlín
Smíchov
Zlíchov
všeobecný nemocnice
24
article
— Sebevražedný pokus, motivovaný nezaměstna
noslí, spáchal v noci na dnešek 20lslý slévačský děl
ník Bartoloměj Hájek ze Šárky. Po 10. hodině noční
vrhl se nedaleko Čechova mostu do Vitavy a tonul.
Policejní strážník a plavec Karel Novák přispěli mu
ku pomoci a zavčas ho vytáhli na břeh. Žoufalee
který ještě jevil známky živola, byl dopraven do ne
mocnice Milosrdných bratří.
— Úrazy dělníků při práci. V konstruktérských
dílnách firmy »Wissiat a Göhler« v Rarlíně zaměst-
naný monlér Boleslav Danko zachycen byl transmis
a několikráte otočen. Šal jeho byl úplně roztrhán
ale na štěstí vyvázl jen s většími odřeninami kůže
neboť stroj byl včas zaražen. Byl ponechán v domá
cím ošetřování. — Zřízenci spedilérské firmy Mate
sovy z Král. Vinobradů padla dnes dopoledne v
skladišti státního nádraží při nakládání na vůz že-
lezná traversa na levou nohu a přerazila mu ji
Těžce zraněný byl dopraven vozem záchranné sta-
nice do všeobecné nemocnice.
— Náhodné setkání otce se synem po čtrnáct
lelech. Jakou zvláštní roli v životě lidském hraje ná-
hoda, o tom překvapující doklad podal obrázek, jenž
odehrál se dnešního dopoledne na pražském policej-
ním ředitelství. Když z různých policejních komisaf
ství předvedeny byly včera x noci zatčené osob
Hájek
Šárek
Čechův
Novák
Danko
Mate
Král
Vinobrad
monlér Boleslav
všeobecný nemocnice
25
article
přiveden byl mezi jinými také pro potulku zatčeny
Jan Tyč, v roce 1864 v Černožicích u Jaroměfc na-
rozený Při zjišťování generalii udal, že je ženat
ale že se ženou dávno už nežije. „A kde ji máte r
tázal se ho vyšetřující úřadník. „Jodnoho dne se mi
sebraa, vzala mi, co se dalo na svršeích i na peně-
zích a ujela do Ameriky. Od té doby jsem ji nespatřil
a nevím ani, jestli tam za mořem žije či ne. „Jak
slula za svobodna?“ „Marie Nekutová.“ — „Měli jsie
nějaké děti?“ „Ne — neměli!“ prohlásil Tyč. Byl
na to odveden, aby přodán byl okresnimu soudu pr
přestupek potulky. Asi třetí po něm vyslýchán by
mladík, jenž rovněž zatčen byl pro potulku. „Jak s
jmenujete?“ „Jan Tyč.“ Úradník nahlédí do proto-
kolu — neboť to jméno tu před několika minulami
se vyskytlo. „Odkud jste a kdy jste narozen ?“ zněla
další otázka. „Jsem narozen v Černožicích v Jaroměře
v roce 1893.“ To bylo už příliš nápadné. „Čím je váš
otec a jak se jmenuje?“ — „Otce jsem nikdy neps-
znal — matka mi jen vyprávěla, že se jmenuje jako
já a že ji opustl, když mně byla dvě léta.“ — „Kde
je vaše matka a jak slula za svobodna?“ — „Matka
je nyní ve Vídni v nějaké službě, ale byla dříve dlou-
há léta v Americe a slula — Marie Nekutová. “ —
Jan
Nekutová
Tyč
Černožice
Jaroměfce
Amerika
Jaroměř
Vídeň
26
article
Po tomto výslechu nebylo pochyby, že náhodou jed-
né a téže noci zatčeni byli pro potulku sobě úplně
neznámí otec a syni Úřadník neřekl mladému Tyčovi
ničeho, dal jej odvésti a znova dal předvolati sta-
rého Tyče. „Poslyšte, vy jste řekl, že jste neměli se
ženou dětí?“ „Neměli —!“ „Nelžete — vždyt máee
syna!“ Starý Tyč zůstal zaražen, pak ale obráhila
přiznal: „Jak to, prosím, víte? Já jsem nechtěl o něm
ani mluvit, poněvadž když mu byla dvě léta, vidě
jsem ho naposledy a dnes, po 14 letech, kdož ví, je-li
ještě živ?“ í je živ a je tady! Vidíte — kdybysta
vedl pořádný život, pracoval a slaral se o dítě, věděl
byste o něm. Teď se s ním selkále — poněvadž prá-
vě tak, jako vy, byl tady v Praze včera zatčen pro
potulku.“ A k nesmírnému úžasu starého Tyče dal
mu předvěsti syna. Došlo ke scéně, jež byla dosti
dranatickou i komickou — neboť starý Tyč začal
hocha hubovati, že se nestydí toulati se světemn bea
práce. Konečně úřadník oba smířil, dal jim napome-
nutí, načež přislíbili, že po návratu do rodné domov-
ské obce budou se řádně živiti praci.
— Z Hořic. (Model Maixnerova pomníku). Měšťn-
ská beseda v Hořicích, jež se podjala úkolu zbudo-
vali akademickému malíři Petru Maixnerovi, rodáku
hořickému, v měslských sadech Smetanových dů-
stojný pomník, vystavuje model pomníku toho, zhoto-
vený dle návrhu akad. sochaře Václava Suchomela,
profesora odborné školy sochař. v Hořicích, v míst-
nostech téže školy ve doech 26. a 28. září b.r
Tyč
Maixnerův
Maixner
Smetanův
Suchomel
Praha
Hořice
27
article
= Dr. Ceok a sevemí ločns. Z Berlípa, 25.
září. »Berl. Tagblatlu« tele grafují z Paříže: »New-
York Herald« ve svém pokračování zprávy Cookovy
o jeho cestě na severní pól uveřejňuje dokument,
kterým se dokazujl úspěchy Cookovy nebo aspoň
jeho přesvědčení o nich. Uveřejňuje totiž podobiznu
ledové poušti na sevěrním pólu se severoamerickou
vlajkou, kterou Cook na konci své výpravy vzlýčil.
Na obraze vidět také hromadu sněhu, do ktené za-
strčena jest vlajka. Po obou stranách vlajky stojí
Eskymáci. Dále v pravo jest slan. Jde jenom o to,
bylo ti fotografované místo skufečně severní točnou.
= Žádné cholerové bacilly na vodách franconz-
ských. Z Paříže, 25. září. (K. k.) Dle návrhu
předsedy ministerstva byla v Pasteurově ústavu bak-
teriologicky prozkoumána voda ze všech řek a prů-
plavů severního a severo západního území franconz-
skěho. Nebyla nalezena ani stopa po cholerových
bacitfech.
= Zemětlesení. Z Messiny, 25. září. (K. k.)
Včera ve 3. hod. odpo. bylo zde pozorováno dosti
prudké zemětřesení provázené podzemním duněním.
Otřes potrval 4 vteři y. Skoda nebyla způsobena.
= Proces Herzensteinův. Z Kymmene-
paese (Finsko), 24. zaři. (K. k.) Další líčení v pro-
cesu Herzensteinově bylo odročeno na 22. října.
Onledně Dubroviusa nenašel soud žádných dostateč-
ných důkazů pro jeho spoluvinu na vraždě a tudiž
se usnesl netrvati na jeho zatčení, nýbrž požádati
gubernátora viborgského, aby nařídil Dubroviusu, by
dostavil se k příštímu soudnímu líčení.
doktor
Ceok
Berl
Cookův
Cook
Eskymák
Berlípa
Paříž
NewYork Herald
Messina
Kymmen
Finsko
Pasteurův ústav
Voda
28
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Ze školní zemské rady
Ve schůzi českého odboru dne 21. L. m. byli dál
ustanoveni:
29
article
na školách obecných: učileli a uči-
telkami II. třídy: Karla Machová v Černoušku,
František Tyle v Lounkách (Roudnice), František
Bartoš v Babí (Náchod), František Kimla v Chlumu
(Sedlčany), Jan Pelikán v Ježově (Přeštice), Františel
Krans ve Vrbně, Václav Tvrdek v Byšicích (Mělník).
Marie Čermáková v Hronově n. M., Jaroslav Andrejs
ve Velké Jesenici (Náchod), Antonín Vendl v Pardu-
bicích na Novém Městě (Pardubice), Jaroslav Štenci
v Plzenci, Josef Kabát v Hromici (Plzeň), Jan Wenig
v Mrákově (Domažlice). Josef Šubaj v Krásné Hoře
Josef Pleskot v Budíkově (Něm. Brod), Božena
Prellová v Miroticích (Písek). Emanuel Horký v Lip-
nici (Něm. Brod). Karel Villmec v Lončimi (Doma-
žlice), Jaroslav Kratochvil v Protivíně (Písek). Josei
Šejnoha v Chlumíně při exposituře v Netřebech (Měl-
ník), Alois Čížek v Pohoří (Písek), Eliška Melicha-
rová na Král. Vinohradech, Jaroslav Roztočil v Ho-
letlně, František Vosáhlo ve Svratce (Chrudim), Ant.
Franěk v Petrovicích (Rakovník), Jaroslav Mayer
v Pičíně (Příbram), Jan Chum v Bavorově (Pisek),
Antonín Praus v Německé Rybné (Žamberk), Franti-
šek Vejvoda v Samšíně (Jičín), Josef Llznar v Praze,
Libni, »na Palmovce«, Karel Brožek v Běcharech
(Jičín). Milada Marková v Praze, na Starém městě,
Karla Šmejkalová v Praze, na Karlově, Josef Vysko-
čil v Loděnici, Josef Strach v Praskolesích (Hořo-
vice), Otilie Podholová v Lysé n. L. (Ml. Boleslav),
Emil Patzak v Nýřanech (Stříbro). Václav Blába
Chrášťanech (Rakovník), Jaroslava Moravcová
Praze, VII., »na Maninách«, František Moudrý
v Mrtníku při exposituře v Malých Vískách (Ho-
řovice). Alfons Havelka v Bystřici CJičín), Vá-
elav Dolejší v Kotouni (Strakonice), Anna Sťastná
v Lounech (Louny), Bernard Karas v Rudolfově
Karel Machová
Černoušek
Tyl
Bartoš
Kiml
Pelikán
Tvrdek
Čermáková
Hronův
Andrejs
Vendl
Štenc
Kabát
Wenig
Šubaj
Pleskot
Prellová
Emanuel
Villmec
Kratochvil
Josei Šejnoha
Čížek
Melich
Král
Roztočil
Vosáhlo
Antonín
Franěk
Mayer
Chu
Praus
Vejvoda
Samšín
Llznar
Brožek
Marková
Šmejkalová
Vysko
Josef
Podholová
Patzak
Bláb
Moravcová
Moudrá
Havelka
Sťastná
Karas
Lounky
Roudnice
Babí
Náchod
Chlum
Sedlčany
Ježov
Přeštice
Vrbno
Byšice
Mělník
Velká Jesenice
Nový město
Pardubice
Plzenec
Hromice
Plzeň
Mrákov
Domažlice
Krásná hoře
Budíkov
Německo . Brod
Mirotice
Písek
Protivín
Chlumín
Svratka
Chrudim
Petrovice
Rakovník
Pičín
Příbram
Bavorov
Pisko
Žamberk
Franti
Jičín
Praha
Libeň
Palmovka
Běchary
Karlov
Praskolesy
Hořo
Lysá
Boleslav
Nýřany
Stříbro
Maniny
Mrtník
Bystřice CJičín
Kotouň
Strakonice
Louny
Rudolfov
Frantijít Kran
Lončim
30
article
(České Budějovice), Václav Valda v Citolibech
Louny). Jan Roubal v Kostelci (Budějovice), Ladislav
Krenner ve Slovči (Poděbrady), Adotf Želísko v Ka-
meničkách (Chrudim), Josef Jůza v Huntířově (Se-
mily). Boh. Matoušek v Dolním Hamru (Semily), Ka-
rel Němec ve Velkém Boru (Strakonice), Augustin
Trojan v Třibřichách (Chrudim), Jan Urbánek v Opo-
nici (Poděbrady), Jos. Šedivý v Hlivicích na exposituře
markvarecké (Lonny). Fr. Saska v Bystrém (Polička),
Václav Vampola v Poličce, Josef Faistaver v Mříčn
(Jilemnice), Karolina Škrdlandlová v Kročehlavech,
František Prášek v Jinočanech (Kladno), Jaroslav
Mayer v Drahobudicích (Kolin), Hugon Štraberger
v Heřmaní (Písek), Josef Batelka v Načeradci, Jan
Tomas ve Vysokém Oujezdě, Božena Krejčová v Ne-
veklově (Benešov), Václav Adámek ve Velharticích
(Sušice), Josef Kopecký v Bystrém (Polička), Ignáe
Brož v Čáslavi, Jaromila Pelikánová v Petrovicích I
(Kutná Hora). Karel Probst v Majelovicích (Kutná
Hora). Václav Luštinec v Jeseníku, Josef Budínský
v Bošíně (Poděbrady). Bohuslav Gebauer v Radimi,
Josef Boyksi v Libošovicích (Jičín), Růžena Smutn
v Uhlířských Janovicích, Rudolfa Hocková (Kutná
Hora), Rudolf Rada ve Smiřicích (Král. Hradec)
Frant. Tesař v Žumberku (Chrudim), Ant. Dudl, Eliška
Petrová a Marie Věcovská v Plzní, Václ. Folprecht v
Skalsku (Něm. Brod), Antonín Vašta v Řovnicích,
Antonín Faleit ve S apech (Smíchov). Anna Renne-
rová v Jiníně (Strakonice), Julius Komra v Kolfne
(Kulín), Emil Hula v Libšicích (Smíchov), Stanislav
Loskot ve Vratslavi (Vysoké Mýto), Bohumil Mat
hauser v Třebotově, Albln Dvořáček v Třebotov
Valda
Roubal
Krenner
Jůza
Matoušek
Němec
Augustin Trojan
Urbánek
František
Saska
Vampol
Faistaver
Škrdlandlová
Prášek
Mayer
Batelka
Tomas
Krejčová
Adámek
Kopecká
Igná Brož
Pelikánová
Probst
Majelovice
Luštinec
Budínský
Gebauer
Radim
Boyksi
Smutn
Hocková
Rada
Král
Tesař
Antonín
Dudl
Petrová
Věcovská
Václ
Folprecht
Vašta
Antonín Faleit
Renne
Julius Komr
Hula
Loskot
Bohumil Mat
Albln Dvořáček
Český Budějovice
Citoliby Louny
Kostelec
Budějovice
Sloveč
Poděbrady
Ka
Chrudim
Huntířov
Dolní Hamra
Semily
Velký Bor
Strakonice
Třibřichy
Opo
Jos
Hlivice
Mříčn
Jilemnice
Kročehlavy
Jinočany
Kladno
Drahobudice
Kolin
Písek
Načeradec
Vysoký Oujezd
Benešov
Velhartice
Sušice
Čáslav
Petrovice I
Kutná Hora
Jeseník
Bošín
Libošovice
Jičín
uhlířský Janovice
Smiřice
Hradec
Žumberk
Plzeň
Skalsko
Německo . Brod
Řovnice
Smíchov
Jinín
Libšice
Vysoký Mýto
Třebotov
Adotf Želíský
Hugon Štraberger v Heřmaň
Kolfne
Kulín
Vratslav