1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, v pátek 26. září 1913.
Praha
4
article
Naranní a večerní listy
předpláci se
V Praze v administracii
na měsío. . . . . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . S K — h
s dvoji donáškou
na čtvrt ieta . . . . 7 K shh
ve fliálkách
na měsio . .
2Kn
Poštou.
na měsle,
na Stvrt ieta : . . . S K eo
s dvoji zásilkon
a měslo.
na dtvrt ista : . . K con
Praha
Kněžná
5
article
V Praze, 26. září.
Praha
6
article
Boj s Albanci rozvinuje se pomalu. Není
známo, jak brzy budou Srbi hotovi s mobilisací.
a do té doby, než budou mít dosti vojska, asi
nezačnou významnější operace. Podle srbských
zpráv Albanců jest asi 25.000, Srbi proti nim
postaví 40.000 mužů, Černohorci 10.000. Boj
se dosavad vede hlavně kolem Djakovice.
města se 14.000 obyvateli, a kolem Prizrenu.
jenž má asi 22.000 obyvatelů.
Djakovica podle úmluvy mezi oběma srb-
skými státy připadla Černé Hoře, Prizren
Srbsku. Zprávy, že byly Djakovica a Prizren
dobyty, posud se nepotvrzují. Druhé bojiště
jest asi o 100 km. jižněji, u Strugy a Dibry.
Odtud zamířili by Albanci asi na Skoplji přes
Mavrovo a přes Kičevo na Bitolj. Mavrovo prý
jest již v rukou albanských.
Srbské noviny nezoufají nad situací.
Srb
Djakovica
Prizren
Djakovica
Prizren Srbsko
Struga
km
7
article
„Trgovinski Glasnik“ píše: „O výsledku nemů-
žeme pochybovati, ale bude to státi mnoho
obětí. A proč? To třeba hlouběji uvážiti! Od-
kud přichází nebezpečí? Táž taktika, jako
u Krivolaku a na Bregalnici. I chtěli Bulhaři
nejprve vpadnout do srbské oblasti, aby zatla-
čili srbské vojsko, a potom — aby šli k arbi-
tráži. Dnes stejnou taktiku inspiroval kdosi
Isovi Boljetinci: aby vpadli do srbské oblasti.
aby zatlačili srbské vojsko a — potom aby če-
kali rozdělení mezinárodní komise! Podaří-li
se to Albancům, dobrá, v Římě a ve Vídni po-
krčí rameny a řeknou: co uděláme, je to ho-
tová věc! Jestli Albanci prohrají, potom si ve
Vídni a v Římě budou od nich umývat ruce
zůstane vše „jak bylo rozhodnuto v Londýně“
V Londýně bylo však rozhodnuto špatně;
to poznal hned druhý den po londýnském roz-
hodnutí sir Grey: nové albanské hranice budou
prý z mnohých stran ostře odsuzovány, ale
velmoci přijaly na konec tuto formulaci, jen
aby se mezi sebou dohodly.
Zároveň „Trgovinski Glasnik“ varuje vlá-
du před novým nebezpečím. Je prý okolo Srb-
ska ještě mnoho položených tajných min, kte-
ré jedna za druhou vypalují. To už není pouhé
dobrodružství, to je dobře připravená organi-
sace. Proto prý se nesmí ničeho šetřit, aby ta-
to organisace hned na počátcích byla zma-
Orgán radikální fronty „Odjek“ dokon-
ce ostře si vyjíždí na unaveného Pašiče, hle-
dajícího v lázních oddechu po úmorné celo-
roční státnické práci, že ve chvíli pro Srbsko
tak vážné není doma. Jako ukázka stylu srb-
ské oposice stojí invektiva „Odjeku“ za za-
znamenání:
Krivolako
Bulhar
Srb
Bregalnica
Řím
Vídeň
Londýn
Srbsko
Trgovinski Glasnik
Grey
8
article
„Bůh chrání Srbsko.“ Pan Pašič je
v Karlových Varech a vystavuje tam svou
prorockou bradu fotografickým aparátům no-
vinářských reportérů; pan Spalajkovič (jeho
zástupce v ministerstvě zahraničních záleži-
tostí. P. r.) se prochází po Srbsku, jen aby listy
mohly oznamovat, že jeho Excellence přijel
a odejel; pan Dragomír Stefanovič právě tak
se kdesi ztratil. A mezitím co Arnauti s ra-
kouskými puškami a bulharskými důstojníky
vrhají se na naše hranice, niti srbské zahra-
řena.
niční politiky má ve svých rukou jakýsi šaj-
kovič!
Není příliš veselá Srbadija, když uvažuje
o své situaci po všech těch válečných útra-
pách. Ještě stále nemůže říci, že bude mít ko-
nečně pokoj.
Nepřekvapí proto, že v posledním čísle
bulharské „Večerné Pošty“ čteme, jak si bul-
harský novinář konec konců přece jen po-
chvaluje výsledky války. Třeba že ztráty byly
veliké, Bulharsko získalo kraje, kde může pě-
stovat tabák a bavlnu (Sofla, Gümüldžina, Or-
taköj), hory, bohaté lesy a rudami, a co hlav-
ního, Bulharsko dostalo východ k druhé mu
moři, k moři svobodnějšímu, nežli je
moře Černé, které stále ještě zůstává jezerem.
závislým od milosti turecké. Daleká tržiště
Evropy, Asie a Afriky otvírají se bulharské-
mu obchodu. S dvěma moři je Bulharsko svo-
bodnější země, než Rumunsko a Srbsko, které
mohou ještě Bulharsku závidět. Tak soudi
„Večerna Pošta“.
Pašič
Spalajkovič
Dragomír
Stefanovič
Gümüldžin
Černá
Srbsko
Karlová Vary
Bulharsko
Or
Evropa
Asie
Afrika
Rumunsko
9
article
Události na poloostrově
balkánském.
Nebezpečí třetí války
balkánské.
Úřadní sítuační zpráva srbská.
Z Bělehradu, 25. září. (K. k.) Srbská ti-
sková kancelář sděluje: Situace v alban-
ských pohraničních krajích je
velmi vážná následkem útoků, jež
Albanci ve velmi značném množ-
ství podnikaji na srbské územi.
Albanci útočí dále na různých místech. Ne-
přetržitě posílají se tam vojenské posily. Jak-
mile stihne srbská armáda do napadených
krajin, bude zas obnoven pořádek.
Stanovisko velmocí k událostem na srbsko-
albanských hranicích.
Z Berlína, 26. září. O stanovisku velmocí
k událostem na srbsko-albanských hranicích
sděluje „Lokalanzeiger“, patrně oficiálně, že
anglická vláda již před časem prohlásila, že
nemá v úmyslu ponechati své vojsko ve Ska-
dru déle, nežli je nezbytně třeba a jestlíže se
úmysl tento z francouzské strany prozrazuje
v nynějším okamžiku, že činí to dojem, jako
by se to dělo za tím účelem, aby se stížilo
klidné posuzování situace beztoho již kompli-
kované. Také co se týče důvodů, které se pro
toto anglické domnělé opatření z francouzské
strany uvádějí, dlužno konstatovati, že nejsou
správny, protože v příčině srbsko-albanského
konfliktu není mezi velmocemi žádné ne-
sjednocennosti a býti jí ani nemůže, protože
vlády o této záležitosti dosud ani svá mínění
mezi sebou nevyměnily. Pro nynější okamžik
dlužno konstatovati, že trvalé usazení se Srb-
ska v albanském území nebylo by trpěno prá-
vě tak, jako přehmaty albanských čet na úze-
mí srbském.
Srb
Bělehrad
Berlín
10
article
Postup Albanců.
Z Bělehradu, 26. září. („N. W. T.“) V hlavním
srbském městě je velké rozčilení následkem zpráv.
docházejících z albanských hranic. Albanei jsou
prýjiž před Ochridou, jejíž srbská posádk
je tak malá, že jejich útoku neodolá. Albl an
postupují ve dvou oddílech, z nichi
jeden jde z Elbasanu k Ochridě a dru-
hý od Dibry k Resniji. Obecně se věří, ž
válka s Albanci v krutosti, rozhořčení a v prolé-
vání krve dosavadní dvě balkánské války o mnoh
překoná. „Politika“ v článku, nadepsaném „Ber
slitování“, praví, že Albanci obdrželi o
cizineů zbraně, s nimiž vpadli do srbského
území a že musí za to býti bez milosrdenství po-
trestáni a zničeni. „Balkán“ v úvodním článku
nadepsaném „Albaniam esse delendam“, si přeje
aby srbská armáda vykonala na Albancích rozsu-
dek smrti. Krok za krokem musí srbská armáda vše
ničiti a země buřičů musí se dostati do rukou
Srbů.
Z Bělehradu, 26. září. Albanci dosáhli dosa-
vadních úspěchů toliko velikou přeslrou. Změn
nemůže býti očekávána před počát-
kem příštího týdne, poněvadž v neděli te-
prve proveden bude postup srbské výpravyd
prostoru mezí Bitoljí a Dibrou. Úkolem výpravy
té jest úplné povalení, jakož i odzbro-
jení povstaleů. Vojenské kruhy myslí, že kon-
tingent vyslaného vojska stačí úplně, aby za krát-
ko zjednal pokoj a pořádek. Jsou však ochotny
poslati do území, ve kterém povstalci řádí, poslly
ještě větší.
Albanec
Srba
Bělehrad
Elbasan
Balkán
11
article
Dle posledních zpráv povstalci počtem ně
kolika tisic z Dibry překročili výši-
nu Bavic, prošli již Mavrovem a tá-
mnou ke Skoplji. Albanci po vášnivém boji
Mavrovu dobylí. Také Galičnik, o který byl sve-
den tuhý boj od muže k muži, byl Albanci vzat
Galičnik leží východně od Dibry na cestě, která
vede přes Baba planinu jižně k Bitolji (Monastýru).
Do Skoplje dopraveni byli velmí četní ranění. 4000
povstalců táhne k Ochridě, aby hnali útokem na
Bitolji.
Z Bělehradu, 26. září. „Piemont“ oznamuje
Albanci táhnou třemi směry: přes Djakovou,
Gostivar a Strugu. Jedna setnína stojí již
před Gostivarem, druhá táhne směrem k Elba-
sanu, kde chtějí se všechny tři kolony spojiti
Srbské obyvatelstvo jest na útěku, bulharské však
Mavrův
Albanec
Bělehrad
Piemont
Gostivar
Struga
Elba
14
article
místa ohrožená neopouští. U Djakové došlo
ke dvoudennímu boji neobyčejně
prudkému, ve kterém Srbové ztratili na 120
mužů. Podle posledních zpráv též Ochrida na-
lézásevrukou Albanců.
Srbský ministr vojenství a opatření na
hranicích.
Z Bělehradu, 26. září. Od včerejška jest zde
rozšířena zpráva, že ministr vojenství podal de-
misi. Vytýká se mu, že učinil na albanských hra-
nicích nedostatečná opatření a tím umožnil ny
nější postup Albanců. Vláda vydala zprávu, v
které staví na jisto, že díslokace vojska pohra-
ničního stala se na podnět vrchního velitele, jeho
jest ministr vojenství pouze výkonným orgánen
a jehož nařízení pouze vykonává.
Srbsko-černohorský společný postup proti
Albancům.
Z Říma, 26. září. („N. W. J.“) Černohorská
vláda se usnesla zjednati dohodu se srbskou
vládou o společném postupu proti Albancům
Kdo zosnoval albanskou vzpouru.
Z Bělehradu, 26. září. Tvrdí se, že vláda má
v rukou jasné důkazy o tom, že povstání bylo
zosnováno Izmailem Kemalem bejem
jest organisováno albanskou vládou
ve Valoně.
Srba
Izmail Kemal
Bělehrad
Řím
Djaková
15
article
Italie chystá se na zakročení.
Italie chystá se na zakročení.
Z Říma, 26. září. V ministerstvu mariny
a vojenství jest v posledních dnech přímo ho-
rečná činnost, která se všelij ak
vykládá. Úřadně se tvrdí, že se činí opa-
tření k rozhodné a drtivé offensivě v Tripol-
sku. V informovaných kruzích však ujišťují.
že tato nápadná činnost jest v
úzkém spojení s posledními udá-
lostmi albanskými a že kontreadmirál
Patris dostal již nové instrukce, aby měl po-
hotově italské loďstvo pro přístavy jiho-
albanské.
Povolávání vystěhovalých Albanců nazpět
z Ameriky.
Z Paříže, 26. září. [.Zeit“.) Z Korfu se sdě-
luje: V okamžiku, kdy mezinárodní koinise, pově-
řená ohraničením jižní Albanie má zahájiti práci
Italie a Rakousko-Uhersko toto úsilí ohrožuji
Z východu i z Ameriky povolávají se Albanci, aby
zalidnili územi obsazená nyní řeckým vojskem. Do-
prava těchto Albanců hradí se z rakouských
italských iondů. Zejména z Ameriky přichází kaž-
dého týdne do Brindisi sta lidí a zvláštní ageníi
italské vlády je vítají, vodí do hostinců, kde je
zdarma hostí a dopravují je pak do Valony. Těm-
to Albancům určují se obce, kde se musí usaditi.
Mezi těmito vracejícími se Albanci jsou ovšem vel-
mi četní zločinci, jejichž úkolem je, aby v krajích
řeckým vojskem obsazených působili nepokoje.
Korf
Albanec
Valon
Řím
Tripol
Amerika
Paříž
Albánie
Rakousko
Brindisi
Patris
16
article
žádné neshody mezi Srbskem a Řeckem.
Z Athen, 26. září. (K. k.) „Agence d'Athénes“
vyvrací co nejrozhodněji různými listy šířené
zprávy o domnělých neshodách, které se vyskytly
mezi Srbskem a Řeckem. Mezi oběma vládami za-
vládá naprostá shoda.
Král Petr do Bukurešti a Berlína.
Z Londýna, 26. září. „Daily Mail“ oznamují
Bělehradu, že král Petr v listopadu navštiví císaře
Viléma a krále Karla rumunského.
Řecká vláda vyvrací zprávy italských novin.
Z Athen, 26. září. (K. k.) „Agence d'Athénes
rozhodně vyvrací zprávy italských listů, že alban-
ské obyvatelstvo bylo v epirských krajích řeckým
vojskem obsazených utlačováno, zejména je na-
prosto nesprávnou zpráva, že v Epiru bytují řecké
čety.
Z mladotureckého sjezdu.
Z Cařihradu, 25. září. (K. k.) Mladoturecký
sjezd pokračoval v projednávání programu stra-
ny pro jednotu a pokrok a pojal do něho článek.
dle něhož hospodářská politika strany žádá za
zrušení všech obmezení jinančního rázu, vyplý-
vajících z kapitulací. Článek byl přikázán komisi.
aby ho rozšířila v tom smyslu, že se v něm vyslo-
vuje také přání po zrušení kapitulací soudního
rázu.
Athénes
Petr
Vilém
Karel
Srbsko
Řecko
Bukurešť
Berlín
Londýn
Bělehrad
Epirus
Cařihrad
Daily Maila
18
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Porady o věcech haličských.
Z Vídně, 26. září. V poslanecké sněmovně
sešla se dnes o 10. hod. dop. parlamentn
komise kola polského, do které se
dostavili ministři ryt. Zaleski a ryt. Dlugosz.
místodržitel dr. Korytowski a zemský maršá-
lek hr. Goluchowski.
Z Vídně, 26. září. Vůdcové polští zde shro-
máždění prohlašují, že nebude se tentokráte
projednávati ve Vídni nic, než nouzová
akce státní, že tedy nedojde k žádným
rozpravám o reformě zemského volebního
řádu a zasedání haličského sněmu.
Sjezd německých přírodozpytců a lékařů.
Z Vídně, 25. září. (K. k.) Na počest účastníků
85. sjezdu německých přírodozpytců a lékařů byla
dnes uspořádána městem Vídní v slavnostním sále
radnice slavnostní hostina. Na pozvání
starostovo dostavilo se asi 1400 hostů. Banketu
zúčastnili se mezi jinými: Ministr zahr. záležitostí
hrabě Berchtold. ministr vnitra svob. pán Heinold,
ministr vyučování ryt. Hussarek, dále z německé-
ho velevyslanectví velevyslanecký rada prine
Stolberg-Wernigerode, zástupce saského a bavor-
ského vyslanectví, místodržitel svob. pán Bienerth.
náčelníci civilních a vojenských úřadů. Ministr
zahr. záležitostí hr. Berchtold byl při svém přícho-
du co nejsrdečněji uvítán jménem sjezdu a akla-
mován přítomnými. Při hostině pronesl starosta
přípitek, v němž hosty co nejsrdečněji pozdravil.
Zaleski
Dlugosz
doktor
Korytowski
Goluchowský
Berchtold
Hussarek
Bienerth
Vídeň
19
article
Starosta vzpomněl vznešeného vladaře jakožto
pečlivého otce svých národů, jemuž všichni ja-
kožto mocnému podporovateli vědy a umění věrně
jsou oddáni a pravil: Děkujeme svému císaři za je-
ho vřelé přátelství se vznešeným vládcem Něme-
cka císařem Vilémem II., jehož mohutná osobnost
dobyla zeměkouli německé vědě a německé práci.
Vzpomínáme starých přátelských styků se soused-
ním svobodným Švýcarskem a nezapomene nikdy
že vznešení souverenové států, jejichž velevážení
učenci pospíšili ke sjezdu do Vídně, byli zástup-
cům vědy a badání vezdy mocnými podpůrci. Ko-
nečně provolal starosta slávu Jeho Veličenstvu cí-
saři Františku Josefovi, císaři Vilémovi, jakož
presidentovi švýcarské republiky, což shromážděn
nadšeně opětovalo.
Vojenská hudba zahrála pak za bouřlivého
provolávání „sláva“ přítomnými rakouskou a ně-
meckou hymnu. Na to pozvedl starosta pohár na
zdraví účastníků sjezdu. Předseda sjezdu Hanui
Horst-Maver vyslovil srdečnými slovy díky účast-
níků sjezdu. Pak promluvil ministr vnitra sv.p
Heinold a pozval shromáždění přírodozpytců jmé-
nem vlády, aby opět brzy zavítalo k vážné práci
ke cli vědy a požehnání lidstva do Vídně.
Sjezd lékařů ve Vídní.
Z Vídně, 26. záři. (K. k.) U přiležitosti zase-
dajícího zde sjezdu německých přírodozpytců a
lékařů uspořádaly rakouské lékařské komory, říš-
ský svaz rakouských lékařských organisací a ho-
spodářská organisace lékařů sjezd lék ařů,
který se má zabývati stavovským
olázkami rakouských lékařů. Na jedna-
cím pořadu jest m. j. otázka nemocenských pokla-
den, požadavek po zvláštních ustanoveních v trest-
ním zákoně o nedbalosti lékařů a otázka školních
lékařů.
Vilém II
František Josef
Vilém
Hanui
Švýcarsko
Vídeň
ko
ec věda
20
article
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 26. září. (K. k.) „Wiener Zeitung
oznamuje: Ministr veřejných prací jmenoval inže-
nýra Zdeňka Schmidta v Praze učitelem
IX. hodnostní třídě na stavební řemeslnicke
škole v Jaroměři. — Ministr veřejných pra-
ci jmenoval inženýra Karla Braubergera
Pardubicích učitelem v IX. hodnostní třídě
na státní průmyslové škole v Pardu-
bicích. — Ministr kultu a vyučování potvrdil
usnesení příslušného profesorského sboru, aby při-
puštěni byli dr. Oskar Adler za soukromého
docenta pro specielní pathologii a terapii vnitřních
nemocí na lékařské fakultě a dr. Josef Brüch za
soukromého docenta pro románskou filologii na fi-
losofické fakultě německé university
Praze.
Nový velevyslanec americký ve Vídni.
Z Vídně, 26. září. (K. k.) Za obvyklých obřadů
byl dnes dopoledne nově jmenovaný velevyslanec
Spojených států severoamerických Penfield při-
jat Jeho Veličenstvem císařem ve dvorním hradě
ve slavnostním slyšení.
Večerní kursy o dobrotě nynějšího vládníhe
systému v Uhrách.
Z Peští, 26. září. „Pesti Napló“ dovídá se, že
vydán výnos hr. Štěpánem Tiszou, vyzývající všech-
ny nadžupany, aby na venkově, zejména také po
vesnicích, dali notáry a učiteli důvěry hodnýmí
konati přednášky o účelnosti nynější vládní poli-
tiky a to v pravidelných kursech večerních, jimin
by se budil a udržoval zájem voličstva pro všechny
aktuelní záležitosti politické.
Schmidt
Brauberger
Adler
doktor
Brüch
Štěpán Tisza
Vídeň
Praha
Jaroměř
Pardubice
spojený stát
Uhry
Pešť
Wiener Zeitung
státní průmyslový škola
německý univerzita Praga
Pest Napló
21
article
V drobném prodejii
ranní číslo o sobě . . za sb
večerní
za db
Ve fliálkách na venkově-
ranní čislo . . . . . . . 10h
večerní . . . . . . . . 5b
Inseráty
plati se hotově napřed.
Předplaceni a insorty přijíma
administrace v Marianské al., a
Tam nacházeji se táž
redakco, tiskárna a expodioe
„Národnich Lista“
Rukopiay se navraosů
Národnich List
Rukopiay
22
article
Ministerská rada v Pešti.
Z Pešti, 25. září. (K. k. uh.) Za předsednictví
předsedy ministerstva hr. Tiszy byla dnes konána
ministerská rada, jíž se zúčastnili všichni členové
vlády. Při ministerské radě, jež trvala od 6 hodin
večer až do pozdních hodin nočních, bylo jednáno
o běžných záležitostech vládních.
Arcivévoda Karel Frantíšek Josef s rodínou
na Míramaru.
Z Terstu, 25. září. (K. k.) Pan arcivévoda
Karel František Josef a paní arcivévodkyně Zita
se synem panem arcivévodou Františkem Josefem
Ottou přibyli dnes ráno na 14denní pobyt na zá-
mek Miramare.
Prohlášení francouzského ministerského před-
sedy.
Tisza
Frantíšek
Josef
Karel
Zita
František Josef Otta
Pešť
Terst
Miramar
23
article
Z Aix-les-Bains, 26. září. (K. k.) Na banketě,
uspořádaném vyučovací ligou, pronesl ministerský
předseda Barthou řeč, v níž ujistil čestným slo-
vem, že ani za ministerstva Poincaréova, ani Bri-
andova, ani za jeho vlastního žádnou formou, ani
přímo, ani nepřímo, se nevyjednávalo o o d-
stranění zákona o rozluce z r. 1905
obnovení poměru mezi církví a stá-
tem. Žádné dementi nezmění ničeho na tomto
prohlášení.
Bernská konference pro ochranu přírodních
kras.
Z Bernu, 25. září. (K. k.) Spolková rada roze-
slala dnes několika vládám pozvání na den 17. li-
stopadu k bernské konferenci pro ochranu přírod-
ních krás světových.
Aixle
Bern
24
article
Robertson o Carsonoví.
Z Londýna, 26. září. (K. k.) Parlamentní tajem-
ník v obchodním úřadě Robertson pronesl vče-
ra v New-Castle řeč, v níž pravil m. j. Carsonova
zatímní vláda jest hospodářskou chybou a prakti-
cky nemožností. Poštovní služba byla by choulosti-
vým bodem celé situace, neboť britská poštovní
správa nevstoupila by s Carsonem ve spojenía
Belfast byl by odříznut od celého ostatního světa.
Carson není stíhán, poněvadž vláda nechce učiniti
z „krále Carsona“ „světce Carsona“. Bylo by ne-
rozumno stíhati ho pro jeho planý tlach.
Revoluční spiknutí v Portugalsku.
Z Lísabonu, 26. záři. (K. k.) Listy sdělují, že
jeden ze zatčených se přiznal k existenci spiknutí
na zavraždění ministerského předsedy Alfonsa
Costy a učinil sdělení o způsobu, jak měl býti
atentát proveden. Zatčený udal jména všech
spoluvinníků.
Z Paříže, 26. září. („Deutsches Volksblatt.“)
Celá republika portugalská stojí
takřka na sudě s prachem. Podle sou-
hlasných zpráv z Lisabonu došlých, objeveno ve-
liké spiknutí syndikalistické, jehož účelem jest.
vyhoditi puumamí celé ministerst vo
Costovo do povětří a založiti na troskách
jeho potom stát kommunistický.
Spiknutí v Tokiu.
Z Tokia, 25. září. (K. k.) (Reuter.) Policie
zatkla jakéhosi Takinga pro podezření, že zosno-
val spiknutí k zavraždění ministra zahraničních
záležitostí. Byl přistižen, když prodléval v okolí
ministerstva zahr. záležitostí.
Robertson
Carsonový
Carsonův
Carson
Costa
Costův
Londýn
New
Belfast
Portugalsko
Paříž
Lisabon
Tokio
Reuter
Deutsches Volksblatt
25
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Před novou dorozumívací akcí.
Vládní přípravy pro novou dorozumivací
akci byly právě úřadně a veřejně zahájeny.
Nejen vládě, nýbrž také všem příslušným stra-
nám, jak českým, tak německým, náleží nyní
prvořadý úkol, stanoviti svůj určitě promyšle-
ný postup při této akci.
Novinářské úvahy o tom dnes začaly.
„Hlas Národa“ soudí zcela střízlivě, že vládní
starost o dorozumění v Čechách je vlastně
vynucena, a to více rozháranými poměry na
říšské radě, nežli péčí o poměry v Čechách.
Že tentokráte vláda sama se zúčastní celého
projektovaného jednání, považuje „Hlas Ná-
roda“ za lepší pro českou věc, než kdyby
se ho stranila, jakož činily vlády dřívější, ne-
boť Němci, když vláda stála nečinně vedle
akce dorozumívací, své požadavky nacionální
vyhlašovali za věc státního zájmu: ze stej-
ného — líčeného ovšem — důvodu zamítali
požadavky české. Tato nerovnost se nevy-
skytne, míní „Hlas Národa“, když vláda sama
se zúčastní nastávajícího jednání. V jeho zdar
však „Hlas Národa“ nemá valných nadějí, což
dovozuje z výroku posl. dra. Kramáře, že mi-
nisterský předseda hr. Stürgkh nemohl zem-
skému výboru král. Českého povoliti to, co
povolil správní komisi, ježto by si byl zne-
Němec
Stürgkh
Čechy
26
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Oprava kaple svatováclavské dokončena
Architekt Kamil Hilbert zaslal nám tuto zprá-
vu o restauračních a výzdobních pracích na kapli
svatováclavské: Po celé dva roky byla slavná
kaple svatováclavská uzavřena, neboť byla po tu
dobu co nejúplněji restaurována. Nyní, kdy veške-
ry opravné práce jsou skončeny, bude v sobotu
dne 27. t. m. o půl 9. hod. ráno vysvěcena a od
odpoledne téhož dne přístupna vší veřejnosti. Do-
jem, který nyní tato přecenná památka naše skýtá,
jest přímo nádherný a laiku nebylo lze ani stopu
tohoto uměleckého bohatství tušiti, pokud byla
kaple v starém stavu. Veřejnost bude zajisté za-
jímati vznik i průběh oprav, které nám odhalily
tento skutečný skvost, jehož originální výzdobav
podstatné své části kromě Křížové kaple karlštýn-
ské — tedy zase v Čechách — nemá na celém světě
Konkurence.
Když zemřelý probošt při sv. Vítě Monsgre.
Antonin Hora věnoval obnos 100.000 K na pořízení
nového oltáře v této kapli, byl r. 1911 k zjištění
okolnosti, kde jsou ostatky sv. Václava uloženy
zda v oltáři či pod zemí a v jaké schránce, ote-
vřen oltář, pořízený r. 1671 arcib. Sobkem z Bíllen-
berka. V oltáři tom nalezen zbytek jiného, dutého
oltáře z doby gotické a v něm památky na první
svěcení. Janem Očkem z Vlašimě r. 1367 provede-
né a na svěcení druhé z vykonání Billenberkova
Při dalším pátrání pod otevřeným gotickým oltá-
řem nalezl stavitel dómu otvor s vloženou velkou
olověnou bednou, na níž ležela olověná destička,
označující obsah bedny jakožto hlínu, v níž těl
Hilbert
Hora
svatý . Václav
Sobek
Očko
Billenberkův
Čechy
Vlašim
27
article
světcovo bývalo pochováno a v které bylo z roz-
kazu a v přítomností Karla IV. r. 1348 vyzvednuto.
Otevření olověné bedny přineslo pak nové překva-
pení. Vedle země byly sem vloženy v menší, pe-
četí krále Karla uzavřené krabíci další ostatky sv.
Václava, ověřené stříbrnou destičkou s vypsáním
vyzvednutí ostatků v přítomnosti krále i arcib.
Arnošta z Pardubic. Dalším pátráním v okolí zji-
štěny základy sv. Václavem vystavěného, kulaté-
ho chrámu a mnoho jiných památek archeologi-
ckého významu.
Pak přikročeno k úpravě kaple a tu byla sna-
ha, zachovati starou, gotickou, renaissanční i ba-
rokní výzdobu co nejšetrnějí. Klenbu, jež byla ve
stavu už nebezpečném, bylo třeba důkladně opra-
viti. S úzkostí sladován pak pokus prvního omý-
vání nástěnných maleb, jež provedl restaurátor
malíř Gustav Miksch, leč průběh byl tak příznivý.
že všechny obavy se rozprchly. Malby byly po
omytí jako čerstvě malované a retuše omezila se
tedy jen na zakrytí nejmenších plošek od břebů
atd., ponechávajíc větší poškozené plochy raději
bez doplňků. Trpělivá práce, šest měsíců trvající
presentuje nám dnes, dík znamenitému starému
temperovému materiálu, malby ze života sv. Vá-
clava jakoby v původním stavu, to jest v onom.
jak zachoval nám je první restaurátor Daniel Ale-
xis z Květné z roku 1612 až 1614. Živost barev ne-
ní tedy dílem novým, nýbrž starým.
Karel Iva
Karel
svatý . Václav
Arnošt
Václav vystavěný
Miksch
Daniel
Pardubice
28
article
Šaty a ráz komposiční kladou malby do první
třetiny 16. století, znaky nad postavami krále
králové na východní straně určují je však ještě
přesněji, to jest asi do roku 1522, kdy byla v kapli
na královnu českou korunována Marie, choť Lud-
víka II. Postavy představují tento manželský pár
Pod postavy umístěna krásná a vysoce cenná so-
cha sv. Václava, dílo Petra Parléře z roku 1373, je-
jíž stará polychromie byla osvěžena. Postavy an-
dělů i čtyř českých patronů po straně světcově jsnu
v 16. století přemalované malby pozdní gotiky. Nej-
kráznějším obrazem „Života sv. Václava“ jest při-
chod knížete do říšského sněmu a vítání ho císa-
řem Jindřichem, kterážto komposíce jest ve střed-
ním poli strany západní. Cyklus „Života Kristova!“
malovaný na zlaté půdě mezi leštěnými polodraho-
kami, jest českého původu a sice z let 1372 až 1373
leč malby nesou stopy silného přemalování po po-
žáru z roku 1541 a z doby restaurace Alexia
Květné. (Dvě z maleb: Kristus na Hoře Olivetské
a Zajetí nejsou gotické, nýbrž renaissanční.)
Četné leštěné polodrahokamy scházely a bylo
je třeba nahraditi ze starých zásob hrubých pecek
jaspisů, ametystů a chrysoprasů ještě z Karlovy do-
by, jež leštila firma Fr. Šlechty v Turnově. Poly-
chromii a čištění zlacení architektonické části ob-
staral malíř Fr. Fröhlich. Skvostná kovaná mřížka
ze sedmdesátých let čtrnáctého století byla restau-
rována a za ní vložena nová skříňka na sv. oleje.
V čele kaple na východní straně zřízen po-
znovu hlavní oitář, pro jehož čelo užito bylo staré
gotické plastiky. Nové plastiky oltáře jsou od so-
chaře Vojty Suchardy, tabernákul, tabulky a svíc-
ny provedeny v dílně Fr. Anýže.
Šata
Marie
Petro Parléř
Jindřich
Života
Kristův
Alexius
Kristus
Šlechta
Pol
Fröhlich
Vojta Suchard
Anýž
Karlov
Francie
Turnov
cha svatý . Václav
Života svatý . Václav
29
article
Druhý oltář kaple, a sice hrobní sv. Václava,
sestaven byl ze staré gotické tumby a jen deska ol-
tářní je nová. I zde vložené polodrahokamy jsou
starého původu — nynější relikviář jest však jen
ze dřeva a provisorí: nový velmi bohatý a jiný.
není ještě hotov. Poprsí sv. Václava, dar krále Vla-
dislava II. z konce 15. stol., bude použito i pro
konečný relikviář. Pro starou kovanou věžičku.
která dříve byla mylně považována za model pr
hlavní věž, ale jež ve skutečnosti byla schránkou
na okovy sv. Klimenta, pořízen firmou Koubar
Vinklát, podstavec a památka umístěna v jihový-
chodním koutě. V protilehlém koutě ponechán sví-
cen, darovaný r. 1532 sladovnickými, jenž vždy tam
stál.
svatý . Václav
Vl dislava
Klimenta
Koubar Vinklát
30
article
Obraz „Zavraždění sv. Václava“ byl očištěn
restaurátorem Aug. Vlčkem a ponechán na jednom
z piljřů; staré dvéře severního vchodu zbaveny no-
vějších nátěrů a opraveny zámečníkem Ant. Pá-
vem. Křtitelnice z konce 17. stol. přemístěna na svě
původní místo a staré skvostné lavice, opravené V
Mrázem, umístěny při západní stěně.
Lavicemi těmi zakryty jsou vstupy, které po-
nechány byly k výkopům původního chrámku sv
Václavem a basiliky Spytihněvovy, neboť dlažba
kaple leží na konstrukci betonové, aby nálezy z
roku 1911 byly i pozdějším studiím přístupny. Svět-
lý hadec podlahy jest původu starého a mosaiková
dlažba na stupních oltářů provedena jest z mate-
riálu, jenž získán z výkopů kostela Spytihněvova.
Všechny tyto práce pořízeny byly z odkazu
Horova, což zaznamenáno na bronzové. Vojt. Su-
chardou modelované pamětní desce. Z věnování
kanovníka Jana N. Bernarda, zemřelého v roce
1882, pořízena nová okna, která nesměla býti ani
figurální, ani tmavá, a tedy provedena byla v opá-
lovém, průsvitném skle, firmou J. Kryšpína, dále
lustr, jejž koval Fr. Anýž a zlatil J. Eck, a nové
dvéře, do západního portálu, zhotovené Jos. Char-
vátem a zlacené J. Píšou.
svatý . Václav
Aug
Antonín
svatý Václav
Spytihněvův
Bernard
Anýž
J Eck
J Píša
Francie
Chara
31
article
THEATRALIA.
THEATRALIA.
+ Jules Claretie podal demissi. Z Pařtže.
25. září. (K. k.) Administrátor divadla „Comédie
Francaise“ Jules Claretie podal ministrovi vyušo-
vání a krásných umění žádost za propuštěnou
Claretie byl po 28 let v čele divadla. Namnoze-
označuje se ředitel Komické opery Albert Carre
jako jeho nástupce.
České divadlo král. města Plzně. (Repertoir
od 27. září do 4. října.) V sobotu 27. září. U příle-
žitosti slavnostního otevření nového mostu císaře
Františka Josefa I. Nově nastudováno a vypra-
veno: »Tajemství“, opera od Bedřicha Smetany. —
V neděli 28. září. Odpol. představení při sníž. ce-
nách: »Osudný manévr«, opereta od R. Piskáčka:
več. představení (zač. v 8 hod.) Marie Laudová,
heroina Nár. div. v Praze j. h.: »Madame Sans-
Gene«, veselohra v 5 jedn, od V. Sardoua. — v
pondělí 29. září 198. hra (2. čtv.). »Sen noci svato-
janské«, hra ve 3 jedn. od Shakespearea. — v
úterý 30. září 199. hra (3. čtv.). »Jjola«, středo-
věké drama ve 4 jedn. od J. Žukovského. — Ve
středu 1. října 200. hra (4. čtv.): »Sen noci svato-
janské«, hra ve 3 jedn. od Shakespearea. — Ve
čtvrtek 2. října 1. hra (1 čtv.). »Madame Sans-
Gene«; zahájení nové saisony předpl. — V pátek
3. října. Na počest jmenin J. V. císaře a krále
Františka Josefa I.: »Dalibor«, opera v 5 jedn. od
B. Smetany. — V sobotu 4. řijna 2. hra (2 čtv.)
Poprvé: »Zimní král«, historická činohra ve 4 jedn.
od dra. V. Kolmanna.
+ České divadlo ve Vídni I., Fleischmarkt 16
(Divadelní dvorana „Českého domu.“) Vídeňský
„Pokrok“ zahajuje svoje letošní divadelní období v
neděli dne 28. t. m. vypravením Šubertova sociál-
ního dramatu „Drama čtyř chudých stěn“ za režie
p. Huňky. Začátek přesně v 7 hod. večer. Večerní
pokladna se otevře v 6 hod. Předprodej vstupe-
nek ve „Slovanské besedě“ I., Drachengasse 3.
1 posch. (Český dům.)
Jules
Carr
Smetan
R Piskáček
Laudová
Sans
V Sardou
J Žukovský
císař
Dalibor
B Smetan
V Kolmann
Šubertův
Huněk
Pařtž
Praha
Vídeň
Český divadlo král . město Plzeň
František Josef I
Genus
Český divadlo
Český dom
Comédie Francaise
Genus
Sen noc svatý
noc svatý
král František Josef I
Fleischmarktoria 16
Drama čtyři chudá stěna
Český dům