1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v ponděli 18. března 1907.
Praha
4
article
Na ranní a odpel. IIsty
předplácí set
v Praze v zdministraoi
1 něsí
ndtvrt lets . . . . 6 K —h
s dvojí čonáškou
nie
nnt Lta. . . 7 K co h
ve álialkárh:
. 2 K 30t
ra něsíe . .
P'oštout : o
nt i.:. 9 k oi
s drejí zásilken
n. . Kei
Praha
5
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Narodních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Narodních Listů“.
Ministerská konference o jmenování soudních
úřadníků v království českém.
Z Vídně, 18. břozna. Včera o půl 11. hod
dopolední sestoupili se v ministerském předsed-
niclvu ministři bar. Beck, dr. Klein, dr.
Pacák a Prade k poradě, která vénována
byla jmenování soudních úřadníků
v království českém, která trvala tř
hodiny a ve příčině kteréž usneseno hned
počátkem, zachovati naprostou mlčel
vost. Vydána byla tato zpráva úřadní: Ná-
vrhy, podané o jmenování soudců v Če-
ehách, byly předmětem zevrubných poran
ministrů dra. Kleina, dra. Pacáka a
Pradeho za předsednictví ministerského před-
sedy svob. pána Becka.Při tom se vyskytly
nově podněty a eventuality, které budou nyní
pečlivě a věcně zkoumány. Prozkoumání pro-
vede se v době co nejkratší a výsledky budou
pak tvořiti předmět nové porady.
V poradách včera přerušených bude nej
spíše pokračováno po návratu dra. Beck
z Pesti, o snn
II e
Vyrovnací jednání s Uhrami v Pešti.
Z Vídně, 18. března. Ministerský předsed
bar. Beck, mínistr financi dr. Korytow ski
ministr obchodu dr. Fořt, ministr železnic dr
Derschatta a ministr orby hr. Auers
perg odjeli včera do Pesti, provázen
referenty jednotlivých rosortů, zúčastněných př
vyrovnacím jednání s Uhrami. Proponován jest
pobyt třídenní v uherském hlavním městě.
Beck
doktor
Klein
Pacák
Prade
Korytow
Fořt
Derschatt
Vídeň
Uhry
Pešť
Ná
Pest
6
article
»M.-P.« oznamuje k tomu; »Na sobotním raulu
v ministerstvu vnitra byl nynější stav vyjedná
vání toho skoro výhradně předmětem rozprav
Ministři, kteří dostavili se všichni, vyjímaje mi
nistra spravedlnosti dra. Kleina, zasypávání
byli otázkami po vseobecné situaci
a specialními otázkami, z a ch ovali se však
velmi zdrželiv ě. Bar. Beck, dr. Kor-
lowski, dr. Fořt a dr. Derschatta ob-
kličení byli neustále věncem interpelautů, jejich
olázky však podle povahy věci zůstati musily
po většině nezodpovědtěny. Bylo pozoro-
váno všeobecně, že bývalý ministr obchodu
dr. Bärnreither a bývalý ministr obchodu
v kabinetu Badenově svob. p. Glanz byli stře-
diskem velkých skupin, ve kterých vyrovnání
borlivé bylo přetřásáno.
Z Pešti, 17. března. (K. k.) Ministerský
předseda svob. pán Beck s chotí, ministr ob-
chodu dr. Fořt, ministr železnice dr. šl. D er
s eh atta, ministr finanel sl. Korytow ski
ministr orby hr. Auersperg, jakož i ra
kouští odborní zpravodajové sem večer přibyli.
Demise hr. Julia Audrásse?
ži Z Pešti, 18. března. V dobře zpravených
kruzích politických tvrdi se, že neodvratna
jest demise ministra vnitra hr
J. Andrásse. Tento vrátil se ze své cesty do
Vidně málo uspokojen a hned po příjezdu
svém do Pešti osobám sobě blízkým řekl, že
odsſoupí. Jen ohledy na nynějs
jednání s rakouskou vládou způ-
sobily, že ještě úmyslu svého neuskutečníl
a to z té příčiny, aby nesvudilo se, že vznikly
neshody v kabinetě ve příčině vyrovnání s Ra-
kouskem.
Telegramy korresp. kanceláře
1 Pojišťování soukromých úřadníků
Z Vídně, 17. března. (K. k) Dnes dopole-
dne bylo pokračováno ve sehůzi, minulé neděle
rozpušléné, do niž dostavilo se asi 3000 obchod
Klein
Beck
doktor
Fořt
Derschatt
Bärnreither
Badenův
Glanz
Auersperg
Audráss
J Andráss
Pešť
Vídeň
7
article
ních zřízenců. Byla přijata na konec resoluce.
kterou se protesluje proti novému poji-
šťování soukromých úřadníků. Po-
jišťování toto prohlašuje se za praktický bezvý
znamné. Resoluce končí ohlášením trvalého o
poru, bude-li zákon přece proveden.
Ze Srbska.
Sp. Z Bělehradu, 17. března. Zcela bez-
podstatny jsou pověsti o demisi ministr
Pašiče a Protiče nebo jen Protiče
není pro ni žádného důvodu. Demise byla by
žádouci jen pro oposici, nikoli pro stát. Bez-
ohlední oposičníci rozšiřují pověsti v tom směru.
Z úřadní zprávy bělehradské prefektury, jest
zřejmo, že na kucarici zabiti byli dvaa
raněni čtyři dělníci. Z raněných dva
zemřeli. Z četníků těžce zraněn
tři, lehce osm. Mluví se, že bude otevřena
rakousko-uherská hranice pro vývoz dobytka
masa ze Srbska.
Rozmnožování anglického loďstva.
Z Glasgova, 16. března. (K. k.) Dnes byl
zde spuštěn na moře křížák »Indomitables,
největší křižák světa. V nejbližších 14
dnech mají býti spuštěny dvě sesterské fodi to-
hoto křižáku. O podrobnostech stavby a výzbroj
křižáka se úplně mlčí.
Nové ministerstvo v Bulharsku.
Ze Sofije, 16 března. (K. k.) Dnes okolo
půlnoci došlo ke konečnému rozhodnutí knížete
v příčině utvoření nového kabinetu, který
jest tudiž složen takto: Gudev předseda a mi-
nistr vnitra, Stančov zahraniční záležitosti
a prozatím stavby, poslanec Apastolov vy
učování. Ostatní ministři podrží své portefeuilly
Z Balkánu.
Z Cařihradu, 16. března. (K. k.) Dnešní
úřadní list ekumenického patriarchátu pokračuje
ve svých útoclchna Bulhary; uveřej
ňuje totiž zprávu z Plovdiva o pronásledován
Řeků v Bogalikoji a Kukleně, dále článek se
záhlavím »Chiměrické túžby Bulharů«, namí
řený proti pámětním spivům, zaslaným anglické-
mu ministerskému předsedovi a ruské dumě.
ddloemi
Pašič
Protič
Apastolov
Bulhar
Řek
Srbsko
Bělehrad
Bulharsko
Balkán
Cařihrad
8
article
Otázka odzbrojení
Z Kolína n R., 16. března. (K. k.) Voč
článku »Tempsu« proti anglickému ná-
vrhu na odžbroj ni poznamenává ber-
linský telegram časopisu »Kölnisehe Ztg. « : Při
upřímně mirumilovné náladě v Německu má pro
nás návrh na odzbrojení mnoho lákavého. Čím
dále však o něm přemýšlíme, tím značnější
jsou pochyby v přičině návrhu samého
jeho provedení se stanoviska mezinárod-
ního práva. Nechceme se bezpodmlnečně
připojiti k ostrým slovům »Tempsu«: »les paci-
fistes sont naivs ou des blagueurs«, poněvadž
v jich snahách, které rádi uznáváme, je obsa-
ženo také mnoho ušlechtilého ideutismu. Zcela
správným však jest, když »Temps«, poukazuje
na dobrou vůli, s jakou přijímají všechny stály
ruský návrhi, shrnuje svou úvahu ve slova, aby
se v Haagu pořídilo mezinárodní prá vo,
to že by bylo lidské a dobré, ale ať se ne-
slibuje více, neboť oč by se slíbilo více,
nebylo by to lze splniti.
Německá dobročinná společnost v Londýně
Z Londýna, 17. března. (K. k.) Za mimo-
řádně četné účasti bylo včera večer slaveno 89
výročí německé dobročinné společ-
nosti slavnostní hostinou, ke které se dosta
vili v plném počtu členové německého velevy-
slanectva a generálního konsulátu a členové ra-
kousko-uherského velevyslanectva a generálního
konsulátu. Velmi značným počtem byla zastou-
pena německá, jakož i rakouško- uherská osada
a dostavilo se též mnoho anglických přáte
Kölniseh Ztg
Temps
Kolín můj R
Německo
Haag
Londýn
9
article
spolku. Předseda lordmayor William Pu
die Treloar připil nejprve králi Eduardu
při čemž hrála hudba anglickou hymnu. Při-
tomní doprovázeli hudbu zpěvem. Na to připi
lordmayor císaři Vilému a prohlásil, že po-
važuje to za velkou čest, že může předsedati.
Že vzpomíná vřelého uvítání, jakého se dostalo
císaři při jeho návštěvě v Londýně r. 1891
byl by co nejvíce potěšen, kdyby zde německého
císaře opětně spatřil. Řečník miní, že jako hlava
města Londýna jest oprávněn říci, že by se cl-
saři Vilému dostalo uvítání v pravdě králov
ského. Po provoláni slávy celého shromáždění
byla zpívána »Wacht am Rhein«.
Stejně přijat byl přípitek, pronesený císa
rakouskému, jako spojenci německého císaře
Po přípitku byla zapěna rakouská hymna.
Při přípitku dobročinné společnosti, jejz
pronesl opětně lordmayor, prohlásil tento: Čim
by se Némci a Angličané lépe poznávali, tím
by se měli radši. Přípitky byly zakončeny řeč
německého velevyslance hr. WolIfa - Met ter-
nicha.
William Pu
Eduard
Vilém
Angličan
Londýn
WolIfMet
Wacht be Rhein
10
article
Z Marokka.
Z Madridu, 17. března. (K. k.) Listy sdě
lují z Ceuty, že vojsko, vedené kaidem Ha sa-
nim, napadlo El. Valienta, bylo jim však
po několikahodinném boji odraženo.
Z Veneznely.
z Willemsladu, 17. března. (K k.) (Něm.
spol. pro kab. tel.) Dle zprávy z Caracasu,
došlé ze dne 13. t. m., zlepšila se všeobecná
situace následkem zdolaného povstání, řízeného
generálem Parudesem, zároveň vzrostla naděje
na zákonnou posloupnost v presidentství. Zdra-
votní stav presidenta Castra se poměrně
zlepšil, nedá se však očekávati, že se president
uzdraví.
Válka v Americe.
Ze San Salvadoru, 16. března. (K. k.
(»Assoc. Press« v Nov. Yorku.) Dle zpráv sem
doslých, porazil hondurasský ministr vojenství
generál Barabara po třídenním boj
u Materasu 3000 revolucionářů, jimt
velel generál Gutienez. Gutienez pa
v bitvě, která zuřila na obvodě 8 mil.
Willemslad
Parudes
Castro
Barabar
Gutienez
Maroko
Madrid
Německo
Caracas
Amerika
San Salvador
El
Press
York
11
article
Ruské udalosti.
Ruské udalosti.
Z Pelrohradu, 17. března. (Spb. Ag.) Vy
šetřováním zasedaci síně dumy se zjistilo, že
trámoví stropu bylo zachovalé a dobre
zapuštěné a že ventilační zařízení nad síní
nemohlo býti přičinou shroucení. Komise dumy
souhlasi s dobrozdáním vládní komise, že
zmény teploty přivodily shroucení stropu.
Komise dumy vůbec miní, že místnosti Tauri-
ekého paláce nejsou pro schůze dumy beze všeho
nebezpeči a že též strop Kaleřinského sálu, slou-
žícího za kuloar, není nezávadný. Komise
dumy žádala, aby jí byly předloženy všechný
účty za přestavbu Taurického paláce od r. 1905
Při volbě nové zasedací síně rozhodla se komise
dumy, prohlédnuvši několik carských divadel
pro lidový dům Mikuláse II. Vyjedná-
vala s ministerstvem financi o přenechání sálu.
aby mohla býti na 20. březen určena schůze.
Pelrohrad
Aga
Tauri
lidový dům Mikulás II
Taurický palác
12
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 17. března. (Komentář k řeč
Košutově.) Czegledská řeč uherského mini-
stra obchodu, Frt. Košuta, způsobila přirozené
značný dojem v Rakousku i v Uhrách. „Pest
Ll.“ spěchá dnes s vysvětlením, že Košutovi
bylo špatně rozuměno před Litavou i za ní
Košut neřekl prý v Czegledě nic jiného, než že
konstatoval dvě fakta; prvé týče se nové úpravy
hospodářského poměru po roce 1917, druhé
Košutův
Košut
Ll
Praha
Rakousko
Uhry
13
article
zřízení samostatné uherské banky po roce 1910
Při otázce prvé neběží prý o zřízení celních
hradeb mezi Rakouskem a Uhrami, jak Košuí
řekl, nýbrž jen o vnitřní clo na určité
tovary. Obě vlády se prý vlastně již dohodly
a vyjmenovaly zboží, jež má býti stíženo clem,
značně však nižším, než stanoví autonomný cein
tarif. Uhry stíží mírným olem některé rakouské
výrobky průmyslové, Rakousko pak chce vybí
rati clo z některých uherských plodin. Výše vý-
nosu těchto vnitřních cel má býti předem přesně
stanovena. Pokud jde o druhou otázku — rak.
uherskou banku, Košut pouze opakoval, že Uhry
po roce 1910 mají práv o na samostatnou ban
ku. Neřekl však, že samostatná banka bude sku
tečně zřízena. „Pest. Ll.“ je přesvědčen o nut
nosti nového vyrovnání a kdyby se nitě zpře-
trhaly stokrát, musejí se stokrát znova navázati.
Košuum
Uher
Košut
Rakousko
Uhry
uherský banka
14
article
V Praze, 17. března. (Železniční sp
jení s Dalmacií.) „Frdbl.“ otiskuje prot
hr. Th. Batthyanyovi patrně inspirovanou stat.
v níž popírá, že Rakousko je vinno tím, že Dal-
macie není spojena s uherskou a rakouskou
železniční sítí. Ačkoli prý „autenticky“ nebyl
sděleno, jaké podmínky klade uherská vláda pro
železniční spojení s Dalmacií, přece v poslední
době pronikla do veřejnosti zpráva, že Uhry žá-
dají, aby Rakousko svolilo ku přímému připo-
jení uherské košicko-bohumínské dráhy ku pru-
ské železniční siti v Annaberku a kromě toho si
přeje, aby se Rakousko zavázalo na řadu let,
že nezvýší železniční tarif na některých jiných,
pro Uhry důležitých tratích. (Jde hlavně o jižní
dráhu, která spojuje Uhry s jižním Německem.)
Žádá se tedy na Rakousku, aby se na řadu lel
vzdalo ve prospěch Uher svých vrchnostenských
práv v železniční politice. Jestliže hr. Batthyány
vinu za stálé odkládání stavby likánské dráhy
svaluje na Rakousko, činí to prý na vlastní vrub
neboť uherská vláda musí lépe znáti své pod
mínky a musí jí býti také známo, že podmínky
ty jsou takové, že je Rakousko může také od-
mítnouti. „Ostatně nebude již dlouho trvati
dodává „Frdbl.“ — a veřejnost zví o uherských
podmínkách z pramene úřadního. Pak bude tak
moci posouditi, z jakých důvodů Dalmacie ne
mohla dosud obdržeti spojovací dráhy.
Dal
Uher
Praha
Rakousko
Dalmacie
Annaberk
Uhry
Německo
Dalmacie
15
article
Nedá se popřiti, že právě tak na výchov
jednotlivce, jako na zdravý vývoj společnost
mocný vliv má způsob, jakým široké vrstvy li
dové bydl.
Je to dávno uznaná pšychologická pravda
že přitulnost a láska k oněm čtyrem stěnám,v
nichž člověku jest ztráviti větší část živola
jež nazývá svým domovem, jest jedním z nej
důležitějších podkladů, na němž vyvijí se,eo
nazýváme charakter.
A prolo sociální politikové, zejména v době
poslední, zvýšenou pozornost věnují otázce by
tové a usilují o zlepšení dost smutných namnoze
poměrů v tomto směru. Jest přirozeno, žez
útulků nezdravých, hygienicky zanedbaných, nedá
se odchovati zdravý silný lidový dorost, právě
tak, jsko z bytů hromadných, kasárnických
kde neřest jedněch působí blízkostí svou zhoubně
na druhé, že z bylů neupravených a rozháze
ných nevyrůstají povahy mravně srovnané
spokojené.
Těchto dnů prolétla zpráva veřejnými listy
že za účelem reformy bytové ustavila se zvláštn
společnost ve Vídni, že zřizuje neb již zřídila
také filiálky v »provinciích« a že ze pražských
soeiologů v ní má vynikající účasť pověstný
v české společnosti prof. Rauchberg. Zdá se,
že dar »České spořitelny«, jež za 600 000 zl.
ztíditi chce v Praze, v Chomulově a v Ústí n. L
domky dělnické, souvisí se zmíněnou již re-
forminí snahou. Uznáváme každý krok, nechť ho
profesor
Rauchberg
Vídeň
Praha
Chomulov
Ústí
Český spořitelna
17
title
Mistnosti říšské dumy
18
article
V drobném prodejit
ranní čísle o sobe
na s
odpolední . . . . . . . za 2h
Ve filialkách na venkovš-
ranní čísle
odpolodní . . . . . . . . 4h
Inseráty
plati se hotově napřoa
Předplacení a Inserty přijímá adnlnl-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházají se táž redakee
tiskárna a ezpedics „Národnich Listů“
Rukopisy so novraceji-
již podnikne kdokoli a v jakémkoli úmyslu
v zájmu společenského dobra, třeba bychom
nemohli propuknouti v nadšený jásot německých
listů nad munificenci německého finančního
ústavu, zmohutněvšího hlavně z českých peněz,
neboť co Česká spořitelna učinila bylo její statu-
tární povinnosti a jest směšné vynášení »lidu-
milného« skutku, k němuž se odhodlala, uváží-li
se, že celý ten obnos, na léta rozvržený, není
větší než jednoroční čásť zisku tohoto
ústavu.
19
article
Škody, vznikající špatnými bytovými po
měry, nedají se vůbec odčiniti dary, třeba by
byla tato sebe větší, k tomu zapotřebí přede-
vším součinnosti faktorů veřejných a zákono-
dárných skutků. A radikální oprava v tomt
směru nedá se provésti sebe vydatnější filantro-
piekou akci, nýbrž znenáhla, přeměnou celé
řady poměrů, již s bylovou otázkou úzce sou-
visí. Nejde tu vůbec jenom o dělníky, náš malý
člověk vůbec bydlí nezdravě a mizerně a i naše
střední, zámožnější vrstvy trpí u nás neblabými
poměry bytovými. Byl vůbec způsob, jakýmu
nás zakládána velká města i způsob, jakým se
šířila a šíří podnes, naprosto pochybený, a nelze
tak rychle změníti, co je dílem věků. Účinná a
výdatná akce reformatorská, pohud jde o byty.
zasahovati by musila velmi směle nejen v ho-
spodářství obecní, nýbrž i ve soukromoprávné
poměry jednotlivců a to nejde jen tak zhola,
třeba se o věc interesoval sám pan místodrzžitel,
jenž vůbec ve všem náramně je horlivým, c
děje se pod německou etiketou.
Poukázali jsme při jisté přiležitosti na snahu,
jež se jeví od delší doby již všude v Anglii
jež přenáší se znenáhla na pevninu a jež jev
se v tom, aby místo ohromných čtyř. a pěti-
patrových činžáků, jako objektů spekulačních
stavěly se pokud možno domy rodinné, tak aby
i méně zámožný říci mohl: můj dům mým
bradem.
Ve velkých městech kontinentálních byla
heslem koncentrace obyvatelstva, tedy prineip
zdravotně zavržitelný i ethieky škodný. Následek
toho byl, že vzrůstala naše města více vertikálně
než horizontálně, více do výšky než do šířky.
místodrzžitel
Anglie
20
article
Dělo se tak ovšem — příčina stala se tu ná-
sledkem — průběhem doby zvláště prolo, že
cena půdy stoupla do tak značné výše, že pod-
nikatelé staveb za to, co musili zaplatiti dole
na zemi, hledali náhradu vysoko ve vzduchu,
kde, jak známo, za prostor nic se neplatí. Ne-
přiměřená cena půdy měla vůbec za následek
mnohdy až příšernou stísněnost v disposicích
bytových, tak že dnes nejsou zvláštní ve vel-
kých městech pokoje o 12—16 čív. metrech.
Tomu nedá se jinak odpomoci, než stavbou
domů na obvodě města a v končinách od stře-
díska vzdálenějších, kde pozemek lze získati
dosud za cenu, abychom tak řekli, lidovou.
Tam pak zřizovati domky, ale na terraínu již
úplně hotovém, kanalisovaném, vodou opatřeném
a především dokonalou a levnou komunikacl
spojeněm.
Aby i lidem finančně méně zdatným po-
skytnuta byla možnost založití si vlastní, byt
i sebe skrovnější domov, bylo by ovšem za-
potřebí peněžních ústavů, jež by při zabezpečených
půjčkách poskytnuly peníze na stavbu rodin-
ných domků, neb stavěly je samy a pak hotové
prodávaly a k tomu nestačily by výhody, jež
společnostem takým poskytuje stát již nyní,
v tom směru musil by odvážiti se mnohem dál.
Co dnes kromě zde uvedených momentů,
je vlastně hlavní příčinou mizerných obytných
poměrů u nás? Strašná drahota bytů odůvod-
něna tím, že stát v první řadě a po něm země
a obec s majitelem domu o výnos se tím způ-
sobem děli, že mu zůstane v rukou vlastně jen
polovina nájmu. Toť se ví, že majitel domu
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
ndov spr ee
22
article
Jaro na Stře domoři
Únor na Středomoří jest už jarním měsí
cem. Ve stinu bývá sice chladno ještě citelné
ba někdy až pronikavé, ale na slunci jest už
v druhé polovici teplota tak značná, že i nej
zimomřivější pacient odkládá svrchník, ba ne-
zřídka ohlíží se i po stínu, ohu ee
A tak ovšem na bíledni, proč od počátku
února do polovice dubna stojí veškeré Středo-
moří ve znamení úvitání hostí. V Ramletu, Pa-
lermu, Capri, v rakouské, italské i francouzské
Rivieře, krátce všude na Středomoří stálé po-
zdravování přátel severních. A tento nával ci-
zinců zmáhá se den co den, až o Velkonocích
dospívá vreholu. Tento přiboj měl v zápětí dve
změny.
Jednak vzníkla blizko starších lázeňskýei
středisk nová města villová — Lovrana u Opa-
tije, Beaulieu u Nizzy, Rappalo u Nervi —
úpravnější, vkusnější, klidnější a zdravější pro
ty, jimž nebylo náhlé rozvíření lázeňského ži-
vota po chuti, a kteří k delšímu pobytu na jih
zavítali, jednou vystavěny obrovské hotely ve
střediskách starších pro hlavní proud hostí. Idy-
lický, villový ráz starších středisk tím ovšem
vtrpěl. Ale toto vítězství prósy nad poesií bylo
praktickou nutností. Nebyloť lze dostati noclehu
v hlavní sezóně. Za soukromé pokojíky platilo
se na př. ještě loni denně až 6 zl. „Vy rád se
vrátíte, až se po městě poohlédnete, říkal s úsmě-
vem soukromý hostitel spořivému příchozímu,
jenž právě večerním rychlíkem do Rěky zabrou-
sil a nad značnou cenou se pozamyslil. Host
odešel s omluvou, ale darmo se pachtiv hledá-
nín noelehu, vrátil se opravdu s tváří jasnou,
volebě osudu, že za drahý peníz nalezl vůbec
plístřeší. Tylo nesnáze o byty minuly, a letos
poprvé možno jeti i v hlavní sezóně přímo do
Opatije, bez okliky přes Rěku a bez starost
o nocieh.
Riviera
Ida
Capri
Lovrana u op
Nizza
Rappat u Nervi
Opatije
26
article
Vysvětliti nával hostí do Středomoří jest
na snadě šířící se známostí zdravovědy, která
v čistotě vzduchu, mírnosti podnebí a kráse
krajiny shledala nejmocnější prostředek k se-
sílení našeho organismu. A všemi jmenovaným
přednostmi prosluly břehy moře Středozemního.
a počátkem dubna stkvějí se v náplni krásy.
Kdo touží projíti několik skvostných chvil, n
něž by po celý život vzpomínal s touhou, pro-
dítiti sílu ušlechtilých vznětů, mocnost nadšení
a kouzlo klasické krásy: rozjeď se k modrému
moři Středozemnímu.
Jen nodávej se nikdo na cestu s předráždě-
nou obrazivostí a přepjatými ilusemi. Před ce-
stou nutno dobře se orientovat a tím se vy
hnouti trpkosti sklamání.
Kdo se ve světě málo poohlédl, kdo tuší alp-
ské luční koberce v krasovém Středomoří, kdo
v bujnosti své fantasie oděl kraje ty věčným ja-
rem se stálým jasem teplého slunka a myriadam
květů, neujde nikde sklamání, ani na Kykla-
dách, ani na Capri, ani na Rivierách. A přece
jsou místa ta všechna půvabná, jako okouzlu-
jící pohádka východní, všechna září krásou až
oslňující, ale vnímána nebývá ta krása. Ano
v individuálním, ryze neobjektivně vedeným
kriteriu spočívá vysvětlení úsudků různých, ča-
sto až příčných.
Capri
Riviera
27
article
Nejvíce stýskají si hosté na Středomoří n
poměry klimatické a na floru.
V prvém případě nutno předem spřáteliti se
s faktem, že právě jarní měsíce tamější od února
do května mají ráz pevninský, s náhlými pře
vraty a drsnými přechody v teplotě a neklidem
ovzduší. Do dnes vzpomínám, jak příjemný byl
mi na Kykladách v březnových nocech těžký
zimník, kdežto ve dne nebylo lze pro vedro no
siti ani lehkého převlečníku.
Únor na Středomoří jest vesměs chladnější,
nežli prosinec. Tak má únor v Opatiji dle
Celsia stupňů 6.7 (prosinec 6.7), v Lošině Ma-
lém 7.7 (pros. 8.5), v Dubrovníku 9.9 (prosinee
10.4), v Nizze 9.0 (9.2), v Neapoli 9.3 (pros.
9.4), kdožto v Praze 0.5 (pros. —0.5). B
lartabsna slee
Kyklady
Lošina Ma
Dubrovník
Nizza
Neapol
Praha
29
article
nezřídka byvá na Středomoří březen měsícem
nejstudenějším. Tuto zvláštnost klimatických po
měrů ve Středomoří, že po mírných, stejno-
měrně teplých měsících listopadu, prosincia
lednu následuje tré měsíců s teplotou a atmo-
sférou proměnlivou, vysvětliti snadno vychlad
nutím moře v jarní periodě, které vyzařovánim
tepla v létě nashromážděného dodává zimě ta
mější mírnosti a stejnoměrnosti. A tu anomali
nutno vzíti v úvahu již předem a stesky pře
Flora krasu jest ovšem chudá, zvláště
v okoli Opatije. Za to umělé parky jsou uspo-
řádány se vkusem vzáeným a unášejí bujnost
exotické vegetace po celý rok a na jaře zvlášt.
S obou stran cest zelenají se po celý r
ploty z brslenů, pittosporum, střemchy bobkové.
za nimi září žluté koberce Sternbergií, rozložene
uměle kolem palmy datlové, jinde rozkošné ko-
berce hyacinthů tulí se k palmě evropské, dále
vždy zelené skupiny jahodníků s drobnými bílý-
mi zvonečky vavřínů, ověšených nesčetnými roz-
víjejícími poupaty barvy žlutozelené, kaliny vavří
nové, jejíž bílé, nové velké okolíky květové mile
odrážejí se od okolíků kovově modrých, lesklých,
uzrálých bobuli.
Opatije
Flor
31
article
A jak utěšený pohled je na stromky kame-
liové, obalené nadhernými nachovými květy
nebo na mohutnou magnolii, velikosti našeho
vlašského topolu, obsypanou obrovskými, bílými
vonnými květy v průměru 33 cm. A temná zelen
cypřišů, zeravů, cedrů, tisů a jiných jehlična-
tých stromů temným pozadím činí milý a účinný
kontrast k této veselé barvě květů. A odevšad
z této rajské zahrady otvírá se vyhlídka na
modrý ocean, zářící krásou pohádkovou; tu
hladký jak zrcadlo usmívá se bleskem zeleným
nebo zlatým, tu zlehka jsa rozčeřen, modrá se
jak bledý blankyt zimní oblohy, tu temně zelený
s bílými hřívami rozbouřených vln, ale vždycky
majestátní a přece krásný. A se tří stran věží se
kol něho horští titani, jakoby střežily tlukot jeho
srdce, od Velké Rěky v lovo obloukom až k dal-
áeos monst vd trd al rne
matskému Velebitu v pravo, v dáli nesmírné za
ostrovy Čresem a Krkem.
Krek
Velká Rěky
centimetr
32
article
Ale nejen park, i širá, volná příroda hlásá
již v únoru jaro. Mandloně jsou obsypány krás-
nými růžovými květy, vavřin obalen poupaly
kvělovými po všechny tři jarní měsíce, meruňka
jeví první poupata, citroník má po všem Středo-
moří květy a plody současně po celý rok, smok
voň vyráží všude přímo z větve hruškovité ze
lené lůžko s květy uvnitř uzavřenými, čili tak
řečený plod — fik: koncem března kvete pak
v Středomoří většina našich stromů ovocných
33
article
Ovšem flora polní někde — na př. v Opatii
— jest chuda. Od února do konce března pře
vládá jen čemeřice zelená, modřenec, fialka
vonná, prvosenky, brambořík. Ale na Capri, Lo-
šině, Kykladách jaká bujnost vegetace! Jděme
jen trochu za město, a jako bychom se octli da-
leko v tropech. Na půl druha metrů vysoké
pryšce Wulfenovy, s dřevnatou lodyhou a hroz-
novitým květenstvím, jako dvě pěsti velikým
oblétány jsou pěknými lyšají pryšcovými, vře
stromní dorůstá výšky naší lísky a obalen je to-
lika tisíci bilých vonných kalíšků, že tvoří je-
dinou bílou pyramidu. I holé skály jak skvěl
jsou někde ozdobeny! Jako široký a hustý rá-
mec ovíjí některý balvan růžový brambořík, ote-
vřený kolem do kola tak vkusně, že nelze se
ubrániti podivu a nedojíti ku přesvědčení, že
mistrem všech mistrů a nedostižným vzorem
krásna jest přece jen příroda sama. Ještě výše
kryje skalní svahy taceta. Co u nás třeba péče.
aby toto spanilé dítko jihu rozvilo se v pokoji
ve svitu březnového slunka. A zde neošetřováno
na půdě holé vydáno jsouc větrům na pospas,
v jakou dospívá bujnost, lepotu a vůni! Jako
u nás na jaře bledulí, tak tu všude celé rozsáhle
koberce tacety pravé a tacety nízké.
A na skalách samých, kde už ani taceta s
neuživí, celé spousty kopíčka — asfodelu. Zvlá-
ště Řecko hojně jím pokryto. Jak podivná t
rostlína. Bezlistý, nad metr vysoký, dužnatý
stonek v průměru jednoho centimetru nes
vrcholík květů barvy zelenavo-žluté s korunou
Wulfenův
Capri
Kyklady
Řecko
34
article
oldiařoaníe
o pěti hvězdovitě rozložených plátcích. Celý zjev
nám připomlná krkonošskou kýchavici horskou.
Už starým národům byla květina ta pr
zvláštní svůj tvar nápadnou a pokládána za kou-
zelnou a na rovy mrtvých sázena.
A tak krok za krokem provází seveřana pře
kvapení a podiv nad bujností jižní květeny.
Rovněž rázovitou květinou a všude na Stře-
domoří velmi hojnou jsou cisty. Podobají se vel-
mi květem našim šipkům, ale nemají trní a list
jest podobné listům šalvěje. Není hosta, jenž by
se nezeptal na jméno těchto skvělých okras již-
ních skal a na památku si jich neutrhl. A při po-
zornějším hledání najde všude na Středomoří
měsíček obecný, aron obecný, hezounkou ane-
monku hvězdovitou, na Kykladách i překrásnou
fialovou neb rudou anemonku ozdobnou, šafrán
strakatý, kosatec německý a rozmanité druhy
krásných mečíků.
Kyklady
35
article
Ovšem travnatých koberců, jimiž se šatí
naše příroda, není nikde na Středomoří. Tam
všude citelný nedostatek travnaté zeleně; skály
zůstávají z největší části holé po celý rok a do-
dávají celé krajině modrošedého zbarvení. Misto
našich trav zaujaly tam rozmanité koře: myrt,
lenticek, terebinth, střemchy skalní, jalovce, ta-
maryšek, rozmariny, řešetláků skalního, olean-
dru, jahodníku, jarnovce, čísníku trnitého, hlože
a nízkého doubraví.
Les hluboký tvoří jen pinie pravá a přímořská.
a to vesměs daleko od lázeňských středisk.
Není místa na naší oběžnici, aby soustředo-
valo v sobě veškeré krásy přírody.
Všechno má svůj jas i svůj stín. Kdo stíny
ty vyhledává úmyslně, kdo smutek svého nitra
vnáší do přírody, nenajde ani na Středomoři
krásy, poklidu a osvěžení, ale kdo bez před-
sudků a bez ilusí tam zavítá, pochopí i procit
záhy jeho nedoličný půvab a často na porutích
touhy bude vraceti se v ty kraje vavřínů, oranžů
a myrt.
František Jezdinský.
omo otol
on
e a oodo rebie ons l eleon
e on
oldoH enb nobire
er aono vv vi aií nohrono
s slmh von a oam zol a ioe t iea
Jezdinský