ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 acdcb6e0-7afe-11dc-9a1e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 35 celkem · entity: place 58, person 52, org 12, work 4
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v ponděli 18. března 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 77.
4 article
Na ranní a odpel. IIsty předplácí set v Praze v zdministraoi 1 něsí ndtvrt lets . . . . 6 K —h s dvojí čonáškou nie nnt Lta. . . 7 K co h ve álialkárh: . 2 K 30t ra něsíe . . P'oštout : o nt i.:. 9 k oi s drejí zásilken n. . Kei
Praha
5 article Telefonické a telegraf. zprávy „Narodních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Narodních Listů“. Ministerská konference o jmenování soudních úřadníků v království českém. Z Vídně, 18. břozna. Včera o půl 11. hod dopolední sestoupili se v ministerském předsed- niclvu ministři bar. Beck, dr. Klein, dr. Pacák a Prade k poradě, která vénována byla jmenování soudních úřadníků v království českém, která trvala tř hodiny a ve příčině kteréž usneseno hned počátkem, zachovati naprostou mlčel vost. Vydána byla tato zpráva úřadní: Ná- vrhy, podané o jmenování soudců v Če- ehách, byly předmětem zevrubných poran ministrů dra. Kleina, dra. Pacáka a Pradeho za předsednictví ministerského před- sedy svob. pána Becka.Při tom se vyskytly nově podněty a eventuality, které budou nyní pečlivě a věcně zkoumány. Prozkoumání pro- vede se v době co nejkratší a výsledky budou pak tvořiti předmět nové porady. V poradách včera přerušených bude nej spíše pokračováno po návratu dra. Beck z Pesti, o snn II e Vyrovnací jednání s Uhrami v Pešti. Z Vídně, 18. března. Ministerský předsed bar. Beck, mínistr financi dr. Korytow ski ministr obchodu dr. Fořt, ministr železnic dr Derschatta a ministr orby hr. Auers perg odjeli včera do Pesti, provázen referenty jednotlivých rosortů, zúčastněných př vyrovnacím jednání s Uhrami. Proponován jest pobyt třídenní v uherském hlavním městě.
Beck doktor Klein Pacák Prade Korytow Fořt Derschatt Vídeň Uhry Pešť Ná Pest
6 article
»M.-P.« oznamuje k tomu; »Na sobotním raulu v ministerstvu vnitra byl nynější stav vyjedná vání toho skoro výhradně předmětem rozprav Ministři, kteří dostavili se všichni, vyjímaje mi nistra spravedlnosti dra. Kleina, zasypávání byli otázkami po vseobecné situaci a specialními otázkami, z a ch ovali se však velmi zdrželiv ě. Bar. Beck, dr. Kor- lowski, dr. Fořt a dr. Derschatta ob- kličení byli neustále věncem interpelautů, jejich olázky však podle povahy věci zůstati musily po většině nezodpovědtěny. Bylo pozoro- váno všeobecně, že bývalý ministr obchodu dr. Bärnreither a bývalý ministr obchodu v kabinetu Badenově svob. p. Glanz byli stře- diskem velkých skupin, ve kterých vyrovnání borlivé bylo přetřásáno. Z Pešti, 17. března. (K. k.) Ministerský předseda svob. pán Beck s chotí, ministr ob- chodu dr. Fořt, ministr železnice dr. šl. D er s eh atta, ministr finanel sl. Korytow ski ministr orby hr. Auersperg, jakož i ra kouští odborní zpravodajové sem večer přibyli. Demise hr. Julia Audrásse? ži Z Pešti, 18. března. V dobře zpravených kruzích politických tvrdi se, že neodvratna jest demise ministra vnitra hr J. Andrásse. Tento vrátil se ze své cesty do Vidně málo uspokojen a hned po příjezdu svém do Pešti osobám sobě blízkým řekl, že odsſoupí. Jen ohledy na nynějs jednání s rakouskou vládou způ- sobily, že ještě úmyslu svého neuskutečníl a to z té příčiny, aby nesvudilo se, že vznikly neshody v kabinetě ve příčině vyrovnání s Ra- kouskem. Telegramy korresp. kanceláře 1 Pojišťování soukromých úřadníků Z Vídně, 17. března. (K. k) Dnes dopole- dne bylo pokračováno ve sehůzi, minulé neděle rozpušléné, do niž dostavilo se asi 3000 obchod
Klein Beck doktor Fořt Derschatt Bärnreither Badenův Glanz Auersperg Audráss J Andráss Pešť Vídeň
7 article
ních zřízenců. Byla přijata na konec resoluce. kterou se protesluje proti novému poji- šťování soukromých úřadníků. Po- jišťování toto prohlašuje se za praktický bezvý znamné. Resoluce končí ohlášením trvalého o poru, bude-li zákon přece proveden. Ze Srbska. Sp. Z Bělehradu, 17. března. Zcela bez- podstatny jsou pověsti o demisi ministr Pašiče a Protiče nebo jen Protiče není pro ni žádného důvodu. Demise byla by žádouci jen pro oposici, nikoli pro stát. Bez- ohlední oposičníci rozšiřují pověsti v tom směru. Z úřadní zprávy bělehradské prefektury, jest zřejmo, že na kucarici zabiti byli dvaa raněni čtyři dělníci. Z raněných dva zemřeli. Z četníků těžce zraněn tři, lehce osm. Mluví se, že bude otevřena rakousko-uherská hranice pro vývoz dobytka masa ze Srbska. Rozmnožování anglického loďstva. Z Glasgova, 16. března. (K. k.) Dnes byl zde spuštěn na moře křížák »Indomitables, největší křižák světa. V nejbližších 14 dnech mají býti spuštěny dvě sesterské fodi to- hoto křižáku. O podrobnostech stavby a výzbroj křižáka se úplně mlčí. Nové ministerstvo v Bulharsku. Ze Sofije, 16 března. (K. k.) Dnes okolo půlnoci došlo ke konečnému rozhodnutí knížete v příčině utvoření nového kabinetu, který jest tudiž složen takto: Gudev předseda a mi- nistr vnitra, Stančov zahraniční záležitosti a prozatím stavby, poslanec Apastolov vy učování. Ostatní ministři podrží své portefeuilly Z Balkánu. Z Cařihradu, 16. března. (K. k.) Dnešní úřadní list ekumenického patriarchátu pokračuje ve svých útoclchna Bulhary; uveřej ňuje totiž zprávu z Plovdiva o pronásledován Řeků v Bogalikoji a Kukleně, dále článek se záhlavím »Chiměrické túžby Bulharů«, namí řený proti pámětním spivům, zaslaným anglické- mu ministerskému předsedovi a ruské dumě. ddloemi
Pašič Protič Apastolov Bulhar Řek Srbsko Bělehrad Bulharsko Balkán Cařihrad
8 article
Otázka odzbrojení Z Kolína n R., 16. března. (K. k.) Voč článku »Tempsu« proti anglickému ná- vrhu na odžbroj ni poznamenává ber- linský telegram časopisu »Kölnisehe Ztg. « : Při upřímně mirumilovné náladě v Německu má pro nás návrh na odzbrojení mnoho lákavého. Čím dále však o něm přemýšlíme, tím značnější jsou pochyby v přičině návrhu samého jeho provedení se stanoviska mezinárod- ního práva. Nechceme se bezpodmlnečně připojiti k ostrým slovům »Tempsu«: »les paci- fistes sont naivs ou des blagueurs«, poněvadž v jich snahách, které rádi uznáváme, je obsa- ženo také mnoho ušlechtilého ideutismu. Zcela správným však jest, když »Temps«, poukazuje na dobrou vůli, s jakou přijímají všechny stály ruský návrhi, shrnuje svou úvahu ve slova, aby se v Haagu pořídilo mezinárodní prá vo, to že by bylo lidské a dobré, ale ať se ne- slibuje více, neboť oč by se slíbilo více, nebylo by to lze splniti. Německá dobročinná společnost v Londýně Z Londýna, 17. března. (K. k.) Za mimo- řádně četné účasti bylo včera večer slaveno 89 výročí německé dobročinné společ- nosti slavnostní hostinou, ke které se dosta vili v plném počtu členové německého velevy- slanectva a generálního konsulátu a členové ra- kousko-uherského velevyslanectva a generálního konsulátu. Velmi značným počtem byla zastou- pena německá, jakož i rakouško- uherská osada a dostavilo se též mnoho anglických přáte
Kölniseh Ztg Temps Kolín můj R Německo Haag Londýn
9 article
spolku. Předseda lordmayor William Pu die Treloar připil nejprve králi Eduardu při čemž hrála hudba anglickou hymnu. Při- tomní doprovázeli hudbu zpěvem. Na to připi lordmayor císaři Vilému a prohlásil, že po- važuje to za velkou čest, že může předsedati. Že vzpomíná vřelého uvítání, jakého se dostalo císaři při jeho návštěvě v Londýně r. 1891 byl by co nejvíce potěšen, kdyby zde německého císaře opětně spatřil. Řečník miní, že jako hlava města Londýna jest oprávněn říci, že by se cl- saři Vilému dostalo uvítání v pravdě králov ského. Po provoláni slávy celého shromáždění byla zpívána »Wacht am Rhein«. Stejně přijat byl přípitek, pronesený císa rakouskému, jako spojenci německého císaře Po přípitku byla zapěna rakouská hymna. Při přípitku dobročinné společnosti, jejz pronesl opětně lordmayor, prohlásil tento: Čim by se Némci a Angličané lépe poznávali, tím by se měli radši. Přípitky byly zakončeny řeč německého velevyslance hr. WolIfa - Met ter- nicha.
William Pu Eduard Vilém Angličan Londýn WolIfMet Wacht be Rhein
10 article
Z Marokka. Z Madridu, 17. března. (K. k.) Listy sdě lují z Ceuty, že vojsko, vedené kaidem Ha sa- nim, napadlo El. Valienta, bylo jim však po několikahodinném boji odraženo. Z Veneznely. z Willemsladu, 17. března. (K k.) (Něm. spol. pro kab. tel.) Dle zprávy z Caracasu, došlé ze dne 13. t. m., zlepšila se všeobecná situace následkem zdolaného povstání, řízeného generálem Parudesem, zároveň vzrostla naděje na zákonnou posloupnost v presidentství. Zdra- votní stav presidenta Castra se poměrně zlepšil, nedá se však očekávati, že se president uzdraví. Válka v Americe. Ze San Salvadoru, 16. března. (K. k. (»Assoc. Press« v Nov. Yorku.) Dle zpráv sem doslých, porazil hondurasský ministr vojenství generál Barabara po třídenním boj u Materasu 3000 revolucionářů, jimt velel generál Gutienez. Gutienez pa v bitvě, která zuřila na obvodě 8 mil.
Willemslad Parudes Castro Barabar Gutienez Maroko Madrid Německo Caracas Amerika San Salvador El Press York
11 article Ruské udalosti.
Ruské udalosti. Z Pelrohradu, 17. března. (Spb. Ag.) Vy šetřováním zasedaci síně dumy se zjistilo, že trámoví stropu bylo zachovalé a dobre zapuštěné a že ventilační zařízení nad síní nemohlo býti přičinou shroucení. Komise dumy souhlasi s dobrozdáním vládní komise, že zmény teploty přivodily shroucení stropu. Komise dumy vůbec miní, že místnosti Tauri- ekého paláce nejsou pro schůze dumy beze všeho nebezpeči a že též strop Kaleřinského sálu, slou- žícího za kuloar, není nezávadný. Komise dumy žádala, aby jí byly předloženy všechný účty za přestavbu Taurického paláce od r. 1905 Při volbě nové zasedací síně rozhodla se komise dumy, prohlédnuvši několik carských divadel pro lidový dům Mikuláse II. Vyjedná- vala s ministerstvem financi o přenechání sálu. aby mohla býti na 20. březen určena schůze.
Pelrohrad Aga Tauri lidový dům Mikulás II Taurický palác
12 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 17. března. (Komentář k řeč Košutově.) Czegledská řeč uherského mini- stra obchodu, Frt. Košuta, způsobila přirozené značný dojem v Rakousku i v Uhrách. „Pest Ll.“ spěchá dnes s vysvětlením, že Košutovi bylo špatně rozuměno před Litavou i za ní Košut neřekl prý v Czegledě nic jiného, než že konstatoval dvě fakta; prvé týče se nové úpravy hospodářského poměru po roce 1917, druhé
Košutův Košut Ll Praha Rakousko Uhry
13 article
zřízení samostatné uherské banky po roce 1910 Při otázce prvé neběží prý o zřízení celních hradeb mezi Rakouskem a Uhrami, jak Košuí řekl, nýbrž jen o vnitřní clo na určité tovary. Obě vlády se prý vlastně již dohodly a vyjmenovaly zboží, jež má býti stíženo clem, značně však nižším, než stanoví autonomný cein tarif. Uhry stíží mírným olem některé rakouské výrobky průmyslové, Rakousko pak chce vybí rati clo z některých uherských plodin. Výše vý- nosu těchto vnitřních cel má býti předem přesně stanovena. Pokud jde o druhou otázku — rak. uherskou banku, Košut pouze opakoval, že Uhry po roce 1910 mají práv o na samostatnou ban ku. Neřekl však, že samostatná banka bude sku tečně zřízena. „Pest. Ll.“ je přesvědčen o nut nosti nového vyrovnání a kdyby se nitě zpře- trhaly stokrát, musejí se stokrát znova navázati.
Košuum Uher Košut Rakousko Uhry uherský banka
14 article
V Praze, 17. března. (Železniční sp jení s Dalmacií.) „Frdbl.“ otiskuje prot hr. Th. Batthyanyovi patrně inspirovanou stat. v níž popírá, že Rakousko je vinno tím, že Dal- macie není spojena s uherskou a rakouskou železniční sítí. Ačkoli prý „autenticky“ nebyl sděleno, jaké podmínky klade uherská vláda pro železniční spojení s Dalmacií, přece v poslední době pronikla do veřejnosti zpráva, že Uhry žá- dají, aby Rakousko svolilo ku přímému připo- jení uherské košicko-bohumínské dráhy ku pru- ské železniční siti v Annaberku a kromě toho si přeje, aby se Rakousko zavázalo na řadu let, že nezvýší železniční tarif na některých jiných, pro Uhry důležitých tratích. (Jde hlavně o jižní dráhu, která spojuje Uhry s jižním Německem.) Žádá se tedy na Rakousku, aby se na řadu lel vzdalo ve prospěch Uher svých vrchnostenských práv v železniční politice. Jestliže hr. Batthyány vinu za stálé odkládání stavby likánské dráhy svaluje na Rakousko, činí to prý na vlastní vrub neboť uherská vláda musí lépe znáti své pod mínky a musí jí býti také známo, že podmínky ty jsou takové, že je Rakousko může také od- mítnouti. „Ostatně nebude již dlouho trvati dodává „Frdbl.“ — a veřejnost zví o uherských podmínkách z pramene úřadního. Pak bude tak moci posouditi, z jakých důvodů Dalmacie ne mohla dosud obdržeti spojovací dráhy.
Dal Uher Praha Rakousko Dalmacie Annaberk Uhry Německo Dalmacie
15 article
Nedá se popřiti, že právě tak na výchov jednotlivce, jako na zdravý vývoj společnost mocný vliv má způsob, jakým široké vrstvy li dové bydl. Je to dávno uznaná pšychologická pravda že přitulnost a láska k oněm čtyrem stěnám,v nichž člověku jest ztráviti větší část živola jež nazývá svým domovem, jest jedním z nej důležitějších podkladů, na němž vyvijí se,eo nazýváme charakter. A prolo sociální politikové, zejména v době poslední, zvýšenou pozornost věnují otázce by tové a usilují o zlepšení dost smutných namnoze poměrů v tomto směru. Jest přirozeno, žez útulků nezdravých, hygienicky zanedbaných, nedá se odchovati zdravý silný lidový dorost, právě tak, jsko z bytů hromadných, kasárnických kde neřest jedněch působí blízkostí svou zhoubně na druhé, že z bylů neupravených a rozháze ných nevyrůstají povahy mravně srovnané spokojené. Těchto dnů prolétla zpráva veřejnými listy že za účelem reformy bytové ustavila se zvláštn společnost ve Vídni, že zřizuje neb již zřídila také filiálky v »provinciích« a že ze pražských soeiologů v ní má vynikající účasť pověstný v české společnosti prof. Rauchberg. Zdá se, že dar »České spořitelny«, jež za 600 000 zl. ztíditi chce v Praze, v Chomulově a v Ústí n. L domky dělnické, souvisí se zmíněnou již re- forminí snahou. Uznáváme každý krok, nechť ho
profesor Rauchberg Vídeň Praha Chomulov Ústí Český spořitelna
16 title
Reforma bytová
17 title
Mistnosti říšské dumy
18 article
V drobném prodejit ranní čísle o sobe na s odpolední . . . . . . . za 2h Ve filialkách na venkovš- ranní čísle odpolodní . . . . . . . . 4h Inseráty plati se hotově napřoa Předplacení a Inserty přijímá adnlnl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházají se táž redakee tiskárna a ezpedics „Národnich Listů“ Rukopisy so novraceji- již podnikne kdokoli a v jakémkoli úmyslu v zájmu společenského dobra, třeba bychom nemohli propuknouti v nadšený jásot německých listů nad munificenci německého finančního ústavu, zmohutněvšího hlavně z českých peněz, neboť co Česká spořitelna učinila bylo její statu- tární povinnosti a jest směšné vynášení »lidu- milného« skutku, k němuž se odhodlala, uváží-li se, že celý ten obnos, na léta rozvržený, není větší než jednoroční čásť zisku tohoto ústavu.
19 article
Škody, vznikající špatnými bytovými po měry, nedají se vůbec odčiniti dary, třeba by byla tato sebe větší, k tomu zapotřebí přede- vším součinnosti faktorů veřejných a zákono- dárných skutků. A radikální oprava v tomt směru nedá se provésti sebe vydatnější filantro- piekou akci, nýbrž znenáhla, přeměnou celé řady poměrů, již s bylovou otázkou úzce sou- visí. Nejde tu vůbec jenom o dělníky, náš malý člověk vůbec bydlí nezdravě a mizerně a i naše střední, zámožnější vrstvy trpí u nás neblabými poměry bytovými. Byl vůbec způsob, jakýmu nás zakládána velká města i způsob, jakým se šířila a šíří podnes, naprosto pochybený, a nelze tak rychle změníti, co je dílem věků. Účinná a výdatná akce reformatorská, pohud jde o byty. zasahovati by musila velmi směle nejen v ho- spodářství obecní, nýbrž i ve soukromoprávné poměry jednotlivců a to nejde jen tak zhola, třeba se o věc interesoval sám pan místodrzžitel, jenž vůbec ve všem náramně je horlivým, c děje se pod německou etiketou. Poukázali jsme při jisté přiležitosti na snahu, jež se jeví od delší doby již všude v Anglii jež přenáší se znenáhla na pevninu a jež jev se v tom, aby místo ohromných čtyř. a pěti- patrových činžáků, jako objektů spekulačních stavěly se pokud možno domy rodinné, tak aby i méně zámožný říci mohl: můj dům mým bradem. Ve velkých městech kontinentálních byla heslem koncentrace obyvatelstva, tedy prineip zdravotně zavržitelný i ethieky škodný. Následek toho byl, že vzrůstala naše města více vertikálně než horizontálně, více do výšky než do šířky.
místodrzžitel Anglie
20 article
Dělo se tak ovšem — příčina stala se tu ná- sledkem — průběhem doby zvláště prolo, že cena půdy stoupla do tak značné výše, že pod- nikatelé staveb za to, co musili zaplatiti dole na zemi, hledali náhradu vysoko ve vzduchu, kde, jak známo, za prostor nic se neplatí. Ne- přiměřená cena půdy měla vůbec za následek mnohdy až příšernou stísněnost v disposicích bytových, tak že dnes nejsou zvláštní ve vel- kých městech pokoje o 12—16 čív. metrech. Tomu nedá se jinak odpomoci, než stavbou domů na obvodě města a v končinách od stře- díska vzdálenějších, kde pozemek lze získati dosud za cenu, abychom tak řekli, lidovou. Tam pak zřizovati domky, ale na terraínu již úplně hotovém, kanalisovaném, vodou opatřeném a především dokonalou a levnou komunikacl spojeněm. Aby i lidem finančně méně zdatným po- skytnuta byla možnost založití si vlastní, byt i sebe skrovnější domov, bylo by ovšem za- potřebí peněžních ústavů, jež by při zabezpečených půjčkách poskytnuly peníze na stavbu rodin- ných domků, neb stavěly je samy a pak hotové prodávaly a k tomu nestačily by výhody, jež společnostem takým poskytuje stát již nyní, v tom směru musil by odvážiti se mnohem dál. Co dnes kromě zde uvedených momentů, je vlastně hlavní příčinou mizerných obytných poměrů u nás? Strašná drahota bytů odůvod- něna tím, že stát v první řadě a po něm země a obec s majitelem domu o výnos se tím způ- sobem děli, že mu zůstane v rukou vlastně jen polovina nájmu. Toť se ví, že majitel domu
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. ndov spr ee
22 article
Jaro na Stře domoři Únor na Středomoří jest už jarním měsí cem. Ve stinu bývá sice chladno ještě citelné ba někdy až pronikavé, ale na slunci jest už v druhé polovici teplota tak značná, že i nej zimomřivější pacient odkládá svrchník, ba ne- zřídka ohlíží se i po stínu, ohu ee A tak ovšem na bíledni, proč od počátku února do polovice dubna stojí veškeré Středo- moří ve znamení úvitání hostí. V Ramletu, Pa- lermu, Capri, v rakouské, italské i francouzské Rivieře, krátce všude na Středomoří stálé po- zdravování přátel severních. A tento nával ci- zinců zmáhá se den co den, až o Velkonocích dospívá vreholu. Tento přiboj měl v zápětí dve změny. Jednak vzníkla blizko starších lázeňskýei středisk nová města villová — Lovrana u Opa- tije, Beaulieu u Nizzy, Rappalo u Nervi — úpravnější, vkusnější, klidnější a zdravější pro ty, jimž nebylo náhlé rozvíření lázeňského ži- vota po chuti, a kteří k delšímu pobytu na jih zavítali, jednou vystavěny obrovské hotely ve střediskách starších pro hlavní proud hostí. Idy- lický, villový ráz starších středisk tím ovšem vtrpěl. Ale toto vítězství prósy nad poesií bylo praktickou nutností. Nebyloť lze dostati noclehu v hlavní sezóně. Za soukromé pokojíky platilo se na př. ještě loni denně až 6 zl. „Vy rád se vrátíte, až se po městě poohlédnete, říkal s úsmě- vem soukromý hostitel spořivému příchozímu, jenž právě večerním rychlíkem do Rěky zabrou- sil a nad značnou cenou se pozamyslil. Host odešel s omluvou, ale darmo se pachtiv hledá- nín noelehu, vrátil se opravdu s tváří jasnou, volebě osudu, že za drahý peníz nalezl vůbec plístřeší. Tylo nesnáze o byty minuly, a letos poprvé možno jeti i v hlavní sezóně přímo do Opatije, bez okliky přes Rěku a bez starost o nocieh.
Riviera Ida Capri Lovrana u op Nizza Rappat u Nervi Opatije
23 article
obžte zu t
24 article
l toa
26 article
Vysvětliti nával hostí do Středomoří jest na snadě šířící se známostí zdravovědy, která v čistotě vzduchu, mírnosti podnebí a kráse krajiny shledala nejmocnější prostředek k se- sílení našeho organismu. A všemi jmenovaným přednostmi prosluly břehy moře Středozemního. a počátkem dubna stkvějí se v náplni krásy. Kdo touží projíti několik skvostných chvil, n něž by po celý život vzpomínal s touhou, pro- dítiti sílu ušlechtilých vznětů, mocnost nadšení a kouzlo klasické krásy: rozjeď se k modrému moři Středozemnímu. Jen nodávej se nikdo na cestu s předráždě- nou obrazivostí a přepjatými ilusemi. Před ce- stou nutno dobře se orientovat a tím se vy hnouti trpkosti sklamání. Kdo se ve světě málo poohlédl, kdo tuší alp- ské luční koberce v krasovém Středomoří, kdo v bujnosti své fantasie oděl kraje ty věčným ja- rem se stálým jasem teplého slunka a myriadam květů, neujde nikde sklamání, ani na Kykla- dách, ani na Capri, ani na Rivierách. A přece jsou místa ta všechna půvabná, jako okouzlu- jící pohádka východní, všechna září krásou až oslňující, ale vnímána nebývá ta krása. Ano v individuálním, ryze neobjektivně vedeným kriteriu spočívá vysvětlení úsudků různých, ča- sto až příčných.
Capri Riviera
27 article
Nejvíce stýskají si hosté na Středomoří n poměry klimatické a na floru. V prvém případě nutno předem spřáteliti se s faktem, že právě jarní měsíce tamější od února do května mají ráz pevninský, s náhlými pře vraty a drsnými přechody v teplotě a neklidem ovzduší. Do dnes vzpomínám, jak příjemný byl mi na Kykladách v březnových nocech těžký zimník, kdežto ve dne nebylo lze pro vedro no siti ani lehkého převlečníku. Únor na Středomoří jest vesměs chladnější, nežli prosinec. Tak má únor v Opatiji dle Celsia stupňů 6.7 (prosinec 6.7), v Lošině Ma- lém 7.7 (pros. 8.5), v Dubrovníku 9.9 (prosinee 10.4), v Nizze 9.0 (9.2), v Neapoli 9.3 (pros. 9.4), kdožto v Praze 0.5 (pros. —0.5). B lartabsna slee
Kyklady Lošina Ma Dubrovník Nizza Neapol Praha
28 article
v srole
29 article
nezřídka byvá na Středomoří březen měsícem nejstudenějším. Tuto zvláštnost klimatických po měrů ve Středomoří, že po mírných, stejno- měrně teplých měsících listopadu, prosincia lednu následuje tré měsíců s teplotou a atmo- sférou proměnlivou, vysvětliti snadno vychlad nutím moře v jarní periodě, které vyzařovánim tepla v létě nashromážděného dodává zimě ta mější mírnosti a stejnoměrnosti. A tu anomali nutno vzíti v úvahu již předem a stesky pře Flora krasu jest ovšem chudá, zvláště v okoli Opatije. Za to umělé parky jsou uspo- řádány se vkusem vzáeným a unášejí bujnost exotické vegetace po celý rok a na jaře zvlášt. S obou stran cest zelenají se po celý r ploty z brslenů, pittosporum, střemchy bobkové. za nimi září žluté koberce Sternbergií, rozložene uměle kolem palmy datlové, jinde rozkošné ko- berce hyacinthů tulí se k palmě evropské, dále vždy zelené skupiny jahodníků s drobnými bílý- mi zvonečky vavřínů, ověšených nesčetnými roz- víjejícími poupaty barvy žlutozelené, kaliny vavří nové, jejíž bílé, nové velké okolíky květové mile odrážejí se od okolíků kovově modrých, lesklých, uzrálých bobuli.
Opatije Flor
31 article
A jak utěšený pohled je na stromky kame- liové, obalené nadhernými nachovými květy nebo na mohutnou magnolii, velikosti našeho vlašského topolu, obsypanou obrovskými, bílými vonnými květy v průměru 33 cm. A temná zelen cypřišů, zeravů, cedrů, tisů a jiných jehlična- tých stromů temným pozadím činí milý a účinný kontrast k této veselé barvě květů. A odevšad z této rajské zahrady otvírá se vyhlídka na modrý ocean, zářící krásou pohádkovou; tu hladký jak zrcadlo usmívá se bleskem zeleným nebo zlatým, tu zlehka jsa rozčeřen, modrá se jak bledý blankyt zimní oblohy, tu temně zelený s bílými hřívami rozbouřených vln, ale vždycky majestátní a přece krásný. A se tří stran věží se kol něho horští titani, jakoby střežily tlukot jeho srdce, od Velké Rěky v lovo obloukom až k dal- áeos monst vd trd al rne matskému Velebitu v pravo, v dáli nesmírné za ostrovy Čresem a Krkem.
Krek Velká Rěky centimetr
32 article
Ale nejen park, i širá, volná příroda hlásá již v únoru jaro. Mandloně jsou obsypány krás- nými růžovými květy, vavřin obalen poupaly kvělovými po všechny tři jarní měsíce, meruňka jeví první poupata, citroník má po všem Středo- moří květy a plody současně po celý rok, smok voň vyráží všude přímo z větve hruškovité ze lené lůžko s květy uvnitř uzavřenými, čili tak řečený plod — fik: koncem března kvete pak v Středomoří většina našich stromů ovocných
33 article
Ovšem flora polní někde — na př. v Opatii — jest chuda. Od února do konce března pře vládá jen čemeřice zelená, modřenec, fialka vonná, prvosenky, brambořík. Ale na Capri, Lo- šině, Kykladách jaká bujnost vegetace! Jděme jen trochu za město, a jako bychom se octli da- leko v tropech. Na půl druha metrů vysoké pryšce Wulfenovy, s dřevnatou lodyhou a hroz- novitým květenstvím, jako dvě pěsti velikým oblétány jsou pěknými lyšají pryšcovými, vře stromní dorůstá výšky naší lísky a obalen je to- lika tisíci bilých vonných kalíšků, že tvoří je- dinou bílou pyramidu. I holé skály jak skvěl jsou někde ozdobeny! Jako široký a hustý rá- mec ovíjí některý balvan růžový brambořík, ote- vřený kolem do kola tak vkusně, že nelze se ubrániti podivu a nedojíti ku přesvědčení, že mistrem všech mistrů a nedostižným vzorem krásna jest přece jen příroda sama. Ještě výše kryje skalní svahy taceta. Co u nás třeba péče. aby toto spanilé dítko jihu rozvilo se v pokoji ve svitu březnového slunka. A zde neošetřováno na půdě holé vydáno jsouc větrům na pospas, v jakou dospívá bujnost, lepotu a vůni! Jako u nás na jaře bledulí, tak tu všude celé rozsáhle koberce tacety pravé a tacety nízké. A na skalách samých, kde už ani taceta s neuživí, celé spousty kopíčka — asfodelu. Zvlá- ště Řecko hojně jím pokryto. Jak podivná t rostlína. Bezlistý, nad metr vysoký, dužnatý stonek v průměru jednoho centimetru nes vrcholík květů barvy zelenavo-žluté s korunou
Wulfenův Capri Kyklady Řecko
34 article
oldiařoaníe o pěti hvězdovitě rozložených plátcích. Celý zjev nám připomlná krkonošskou kýchavici horskou. Už starým národům byla květina ta pr zvláštní svůj tvar nápadnou a pokládána za kou- zelnou a na rovy mrtvých sázena. A tak krok za krokem provází seveřana pře kvapení a podiv nad bujností jižní květeny. Rovněž rázovitou květinou a všude na Stře- domoří velmi hojnou jsou cisty. Podobají se vel- mi květem našim šipkům, ale nemají trní a list jest podobné listům šalvěje. Není hosta, jenž by se nezeptal na jméno těchto skvělých okras již- ních skal a na památku si jich neutrhl. A při po- zornějším hledání najde všude na Středomoří měsíček obecný, aron obecný, hezounkou ane- monku hvězdovitou, na Kykladách i překrásnou fialovou neb rudou anemonku ozdobnou, šafrán strakatý, kosatec německý a rozmanité druhy krásných mečíků.
Kyklady
35 article
Ovšem travnatých koberců, jimiž se šatí naše příroda, není nikde na Středomoří. Tam všude citelný nedostatek travnaté zeleně; skály zůstávají z největší části holé po celý rok a do- dávají celé krajině modrošedého zbarvení. Misto našich trav zaujaly tam rozmanité koře: myrt, lenticek, terebinth, střemchy skalní, jalovce, ta- maryšek, rozmariny, řešetláků skalního, olean- dru, jahodníku, jarnovce, čísníku trnitého, hlože a nízkého doubraví. Les hluboký tvoří jen pinie pravá a přímořská. a to vesměs daleko od lázeňských středisk. Není místa na naší oběžnici, aby soustředo- valo v sobě veškeré krásy přírody. Všechno má svůj jas i svůj stín. Kdo stíny ty vyhledává úmyslně, kdo smutek svého nitra vnáší do přírody, nenajde ani na Středomoři krásy, poklidu a osvěžení, ale kdo bez před- sudků a bez ilusí tam zavítá, pochopí i procit záhy jeho nedoličný půvab a často na porutích touhy bude vraceti se v ty kraje vavřínů, oranžů a myrt. František Jezdinský. omo otol on e a oodo rebie ons l eleon e on oldoH enb nobire er aono vv vi aií nohrono s slmh von a oam zol a ioe t iea
Jezdinský