2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
9. června 1913. číslo (56.
4
article
co nejdříve doručena. O obsahu odpovědi se
proslýchá, že revise se rozhodně za-
mítá a žádá se splnění smlouvy.
Komíse pro Silistrii.
Z Bukurešti, 8. června. (K. k.) Vedle ko-
mise pro stanovení tříkilometrového pásma
kolem Silistrie a komíse pro určení pásma.
v němž Bulharsko nezřídí žádných opevnění
byli jmenováni též členové pro třetí komisi
jež má stanoviti škody a zájmy Bulharů, kteří
opustí Silistrii. Tato komise sestává z místo-
předsedy poslanecké sněmovny Cinca, posl
Greciana a prof. Mironesca.
Bulhar
profesor
Mironesca
Silistrie
Bukurešť
Bulharsko
poslanecký sněmovna
5
article
Petrohradský protokol.
Z Bukurešti, 8. června. (K. k.) Poloúřadn
„Politique“ uveřejňuje znění petrohradského
protokolu, jenž upravuje ve známých 4 para-
grafech rumunsko-bulharský spor. Konec pro-
tokolu zní: Známá ochota Bulharska, zacho-
vati přátelské svazky s Rumunskem, usnad-
ňuje podstatně úkol konference, jež jest pře-
svědčena, že mocnosti budou Bulharsku vděč-
ny za oběti, jež byly od něho žádány.
Srbsko naléhá na brzké řešení.
Z Bělehradu, 8. června. (K. k.) Nedostatek
zpráv ze Sofije o stavu ministerské krise, ja-
kož i nejistota o tom, zdali se zřetelem na
bulharskou krisi v brzku dojde k ohlášené
konferenci čtyř ministerských předsedů, způ-
sobily v srbských kruzích zřejmě znepokojení.
Všeobecně projevuje se přání, aby v pohra-
niční otázce stalo se rychlé rozhodnutí, při
čemž se prohlašuje, že i ozbrojenému kon-
fliktu bylo by dlužno dáti přednost před pro-
tahováním sporných otázek.
Z Bělehradu, 8. června. [K. k.) Včera ko-
nala se konference vůdců stran, svolaná mi-
nisterským předsedou Pašičem, v níž, jak se
proslýchá, bylo rokováno o stanovisku, jež
má Srbsko zaujmouti ve příčině srbsko-bul-
harské pohraniční otázky se zřetelem na poli-
tické události v Bulharsku.
Vpád bulharské čety na srbské území.
Z Bělehradu, 7. června. (K. k.) Jak se
proslýchá, vtrhl bulharský vůdce čet Jurlu-
kov se svou četou do srbského úze-
mí v obvodu velesském a zamýšl
vpadnouti do území prilepského
Pašič
Bukurešť
Bulharsko
Rumunsko
Srbsko
Bělehrad
6
title
Politický přehled.
7
article
Země české.
Země české.
Ozvuky schůze německých poslanců.
že opatrnost, matka moudrosti, zabránil
Němcům učiniti v sobotním plenu zemských
poslanců nepředložený krok, uznává i nedělní
„Bohemie“ v článku „Choulostivá otázka“
návrh opustiti zemský výbor mohl prý míti
dalekosáhlé následky, o nichž nebylo možno
jasně předpokládati, zdali by byly německé
věci veskrze příznivými. V čisté theorii
prý takový krok měl mnoho do sebe, ale
praxe prý jest jiná. Věčná škoda, že „Bo-
hemie“ neprozrazuje víc z praktických dů-
vodů, které byly proti čisté theorii demon-
strativního kroku resignace tak rozhodující-
mi. Byly prý v sobotní debatě zevrubně pro-
brány, a vyšlo prý z nich na jevo, že by re-
signace byla měla přirozeně následky, jež
Němcům nejsou příznivy. Dvojačnost ostří
každého způsobu abstinenční politiky vyšlo
prý na jevo i v této záležitosti. Zůstalo tedy
ostří v pochvě, aby se Němci o ně nepořezali.
Ve skutečnosti má zbraň, jejíž použití Němci
odložili až do příští schůze, až po zpracování
ústavověrných velkostatkářů, kteří by ovšem
musili svůj kompromis s konservativními vel-
kostakáři porušiti, aby mohli občanským po-
slancům obětovati svého dra. Herrmanna, ostří
jen jedno, a toho se Němci nejvíce báli.
Němec
Herrmann
Bohemia
8
article
Radikální návrh pohořel proto, že byla
jeho naprostá bezúčelnost poznána a poněvadž
by demonstrativní odchod německých pří-
sedících zemského výboru nebyl měl jiného
výsledku, než demonstraci prázdných židlí v
kolegiu. To bylo radikálům něm. agrárníky
a poksokáři vyloženo tak zevrubně, že nebyl
přijat ani prostředkující návrh, aby bylo ně-
meckým přísedícím zůstaveno na vůli, složiti
své kontrolní mandáty v zemském výboru,
kdy uznají za dobře.
Za velmi citelnou blamáž v tomto oboru.
odškodňují se oba pražské orgány kasina potě-
šením z ostré resoluce proti osmimilionové
půjčce Městské spořitelny, kterou deklaruje
resoluce jakožto nezákonnou. Že i v ohledech
finančních versovanější „Pr. Tagblatt“ trvá při
tomto názoru a dokonce jej do větší šíře roz-
šlapává než se stalo v „Bohemii“, velmí udi-
„Pr. Tagblatt“ jest naprosto přesvědčen
že půjčka jest veskrze legální, v každém ohle-
du i po stránce odvozené ze zems. zřízení, i po
stránce spořitelního regulativu, zejména jest
„Pr. Tagblatt“ přesvědčen, že vláda naprosto
nesdílí názor v resoluci Verbandu vyslovený.
Bohemia
Tagblatt
9
article
Nejen proto že ví, že dozorčí právo vládní bylo
příslušným orgánem co nejzevrubněji vyko-
náno, takže v tom ohledu jest půjčka nade vší
pochybnost tak právoplatná, jako všechny
předchozí, zem. výborem uzavřené. Že o tom
Němci nepochybují vysvítá konečně i z fakta,
že jich přísedicí na svých místech zůstávají se-
dět, neboť kdyby byli měli i jen nejmenší na-
děje, že jich odchod změní něco na faktu na-
prostého uznání legality půjčky, proti které-
mu v zemském výboru (24. května) neprote-
stovali, bylo by sobotní usnesení dopadlo do-
cela jinak. A praví-li tedy „Pr. Tagblatt“, že
Němci mohou očekávat ukončení situace
„stále katastrofálnější“ s puškou u nohy, je
jisto, že rána, kterou v sobotu z ní vypálili,
byla na slepo nabita, rána pak, kterou pone-
chali v druhé hlavni, je nebezpečná především
Němcům, neboť není vyloučeno, že by se
mohla puška při tom výstřelu rozlitnout u sa-
mé líci střelcově.
Druhé porovnání „Pr. Tagblattu“, že Něm-
ci mohou opustiti klesající koráb každé chvíle
tím že odvolají své přísedící, Němcům daruje-
me vzhledem k tomu, kdo klesající koráb
z pravídla první opouští. Zůstávají-lí v něm
Němci i po půjčce u Městské spořitelny, doka-
zují logicky, že jej pokládají stále ještě za dosti
bytelný nehledě ani k tomu, že radikální tisk
vuje.
německý nyní tím horlivěji bude většině Ver-
Němec
Německo
Vera
10
article
bandu dokazovati, že svým trváním v zem-
ském výboře zodpovědnost za finanční správu
země přejímají.
„Neue Fr. Presse“ tak horlivě odsuzuje
případné odstoupení německých zems. příse-
dících, že ex post uděluje i dru. Urbanov
důtku za to, že dal svou demisi jakožto finanč-
ní referent zemský, což vídeňský list včera
nazval krokem, který spíše odpovídal politice
citové, k němuž by však nebylo snad došlo.
kdyby byly v potaz vzaty bývaly jenom věe-
n é zřetely.
Ústřední něm. pokrokový orgán dokazuje
Němcům, že se nesmějí vzdáti dobrovolně
žádné posice, rozhořčení nad příkrostí protiv-
níků, nemá vésti k opatřením, která Němcům
přinášejí jen materiální škodu, posici Če-
chů však seslabiti nemohou. Past-
vita a abstinence jsou překonanými prostřed-
ky politického boje, a neosvědčují se více
Jest jasno, že tímto svým výrokem vídeň-
ský list perhoreskuje do zásoby i případné
příští plenární usnesení „Verbandu“, kdyby
mělo vyzníti ve smyslu radikálním.
Jiná stránka japonsko-kali-
fornské otázky.
Pe Just A Ma
V Chicagu, v květnu.
Neue
Němec
Just
ma
Francie . Presse
Chicago
11
article
Stát Kalifornie se ohražuje proti japon
skému vystěhovalectvu, poněvadž dostává
těchto nevítaných hostů největší díl a v pří-
padě války s Japonskem byl by vysazen nejen
přímému útoku japonského loďstva, ale
mnohem nebezpečnějšímu spiknutí svého
vlastního četného japonského obyvatelstva.
V tom ohledu jsou omluvitelny všechny kro-
ky, které kalifornšti občané proti Japoncům
podnikají a poněvadž tím nepřímo chrání zá-
jmy celého národa, mělo by se jim dostati od
národní vlády všemožné pomocí a ne příkoř
a překážek. Poněvadž jest to zákon Spoje-
ných států, který nedovoluje Japoncům stát
se občany země, a zákon kalifornský nevyjí-
má výslovně Japonců, nýbrž nedovoluje na-
prosto nikomu, kdo není občanem vlastniti ve
státě tom majetku pozemkového, mohou si
Japonci stěžovati pouze na zákon spolkový
který jest jim takto tou jedinou překážkou
ke vlastnění pozemků v Kalifornii.
Japonec
Kalifornie
Japonsko
12
article
Než protest kalifornský proti Japoncůn
má ještě jiné pohnutky. Kalifornie má jisté
příčiny k němu, kterých jest si sama vinna
Mezi těmi jest hospodářská nevyvinutost a
zanedbanost onoho bohatého státu, která čin
Japonce nebezpečnými konkurenty domácího
obyvatelstva, hlavně však zemědělského, kte-
ré nedovede a nemůže s Japonci na poli ze-
mědělském konkurovati.
Kalifornie jest nejbohatším státem Unie
Ponechána sama sobě, dovedla by se posta
rati úplně o své potřeby. Vypěstuje všechný
plodiny mírného i polotropického pásma a
minerální bohatství „zlatého“ státu jest světo
známo. Není to pouze zlato, kterým jest Ka
lifornie bohata, ale nalézají se tam nerost
všechny — od železa, mědi, až po sůl.
Kalifornie trpí však hospodářskou lethar
gií a pozemkovou spekulací, ještě horší ne
všechny ostatní státy Unie. Před 25 lety byl
v Kalifornii mnoho levné půdy, kterou zkou-
pili bohatí spekulanti za směšně nízké ceny
Jeden hektar za 60 korun. Tyto velkostatky
zvané „renče“, se obdělávaly ve velkém. Ti-
síce hektarů pod jednou správou, vše v jed
nom kuse. Sela se pouze pšenice, rok po roce
Na počátku se sklízelo 15—18 hektolitrů
z hektaru. Obrovské sklízecí stroje, tažené 20
i více páry koní, sekaly pouze klasy, ihned
je samy mlátily a zrno padalo do vozů vedle
jedoucích, kde bylo soudobně pytlováno
odváženo do trhu. V těch dobách byl přístav
san-francisský plný lodí, odvážejících pšenič-
nou úrodu z Kalifornie do světového trhu
Strniště se zapálilo, pole znovu obrovskými
pluhy trochu poškrábalo a pšenice sela znovu.
Japonec
Strniště
Kalifornie
13
article
Dnes se z téhož pozemku sklízejí 2 hekto-
litry z hektaru a v přístavu není viděti již
lodí k vývozu kalifornského obilí. Avšak pů-
da, která dávala 15 hektolitrů pšenice z hek-
taru, dnes, když dává jen osmý díl bývalé
úrody, vystoupila v ceně ze 60 korun na 2000
a 3000 korun za hektar.
Vymrskané pozemky se prodávají liden
z východu, kteří sem byli přivábení oznám-
kami a vynášením kalifornského věčného jara
Američtí farmáři, kteří v severních státech
na pozemcích, dávaných kdysi vládou zdarma.
zbohatli, namnoze také jen loupeživým ho-
spodařením, přicházeli buď sami, nebo sem
posílali své syny a ti kupovali drahé pozemky
kalifornské. Každý se spoléhal na sadaření
a počítal cenu ovoce dle toho, kolik za ně ve
východních městech u ovocnáře platil. Dle
těchto výpočtů musila by se vypláceti půda
i mnohem dražší než za 3000 korun jeden
hektar. škoda, že výpočty ty se ukázaly být
klamnými.
14
article
Kalifornie prodělávala svůj, jak se tomu
v Americe říká, „boom“. Spekulanti kupovali
od velkostatkářů vyžité pozemky, parcelovali
je, prodávali menším spekulantům a ti zase
s velkým výdělkem hleděli se jich zbaviti
prodejem skutečným zemědělcům. Ale tito
američtí zemědělci jsou zvyklí na hospodaření
loupeživé. Vymrskat z půdy, co se vymr skat
dá — získat dolary rychle a levně, při nej-
menším nákladu — a táhnout dále na pozem-
ky nové. V jakém stavu jsou takové pozemky
v Americe, to dokazují původní státy na vý-
chodě a ony jiho-atlantické, které byly ob-
dělávány za časů plantážnických otroky
V posledních letech nastal sice v Americe
obrat k lepšímu — z nutnosti — ale tenje
v celku velmi nepatrným.
Proto nemohou američtí farmáři platit
velkostatkářům kalifornským za jich pozemky
tak přemrštěné ceny a při svém způsobu far-
maření dobývati z nich živobytí.
Kalifornie
Amerika
15
article
Japonci do dokáží! Japonec se uživí n
hektaru půdy a ještě bude střádati peníze.
A tito Japonci začali kupovati drahou kali-
fornskou půdu. Není to však dosud v celku
tak hrozné. V celém státě, který jest o tře-
tinu větší než rakouská říše, jest dnes všeho
všudy jen asi 3000 japonských farmerů a ti
nevlastní ani 50.000 hektarů pozemků. Pravda.
že jich rychle přibývá, poněvadž vytlačují ze
svého sousedství bělochy, a toho se Kalifornie
lekla. Proto jsou velkostatkáři kalifornští šma-
hem proti obmýšlenému zákonu. Pozbudou
příležitosti prodávati své statky za několika-
násobnou cenu, než jakou mají ve skutečnosti
hodnotu. Ale lid kalifornský, který poznal.
že s Japonci na poli hospodářském může prá-
vě tak málo soutěžiti, jako na poli práce,
ulekl se hrozicího nebezpečí. Japonci by
udělali z Kalifornie za krátko obilnici celé
Ameriky a snad i své vlasti, ale také byji
učinili japonským státem. Kalifornský lid.
místo aby se od nich sám něčemu přiučil, vy-
hání je prostě ven. Pro politickou budoucnost
Spojených států jest to sice velmi prospěšno,
ale pro hospodářskou nikoli.
Japonec
Kalifornie
Amerika
16
article
Dnes se celá zápletka jeví v úplně jiném
světle. Poznává se, že Japonsku nejednalo
se tak o zákon kalifornský, poněvadž podob-
ný mají i jiné státy a Japonsko neprotesto-
valo, ale prostě o to, aby vymohlo na Spoje-
ných státech pro své vystěhovalce občanské
právo.
Toho vymoci se Japonsku nepodaří ani ví-
těznou válkou, poněvadž by to znamenalo po-
asijštění Spojených států a ruiny naší repu-
bliky. Američtí občané, domorodí i přiobčení
půjdou raději do boje jako jeden muž, než
by na něco takového přistoupili. Dnes již ni-
kdo více nepochybuje o tom, že válka mez
Spojenými státy a Japonskem jest neodvrat
nou. Možno ji pouze na krátko oddáliti. Bude
to boj bílého plemene s mongolským o supre-
macii nejen nad Pacifickým okeánem, ale
nad jeho pobřežím na obou stranách onoho
moře.
Japonsko
spojený stát
17
article
Valná hromada Ústřední
Matice školské
Valná hromada Ústřední
Matice školské
Valná hromada Ústřední Matíce školské
včerejšího dne konaná, proměnila se ve spon-
tanní manifestaci zástupců našeho veřejného
života pro ideu svorného postupu Ústřední
Matice školské a národní obrany při ochraně
českých menšin. Rozvážná slova vrchního
ředitele Zemské banky, člena panské sněmo-
vny dra. Mattuše, jenž bystře postřehnuv
jaké nebezpečí hrozí Ústřední Matici školské
prohlásil, že jest otázkou nejenom národn
obrany, ale také i národní cti nedopou-
štěti, aby Ústřední Matice školská poklesla
zrovna tak jako působivý proslov Excel. mi-
nistra dra. Fiedlera budou zajisté podnětem
že bude nejen uvažováno, ale také vážně
jednáno. Ministr dr. Fiedler jako bývalý funk-
cionář Ústřední Matice školské, jejíž působen
dopodrobna zná, konkretními fakty dolíčil
jak jest pro naši márodnost nezbytno, by
Ústřední Matici školské dostalo se se všech
stran finanční i morální podpory. škody, kte-
ré Matice utrpěla průtahy česko-německého
vyrovnání, musejí býti napraveny a ujištění
jeho, že všichní poslanci čeští bez rozdílu
stran jsou odhodláni přispěti Ústřední Matici
školské na pomoc, bylo provázeno potleskem
neutuchajícím.
Mattuš
Fiedler
Matica
18
article
Projev zástupce městské rady pana rady
Boliny byl jemným napomenutím těm, kdož
po pracovnících Ústřední Matice školské há-
zejí kamením.
Starosta Ústřední Matice školské vl. rada
dr. Metelka pak svou znamenitou řečí, do-
loženou statistickými daty a založenou na
základech vědeckých v nejširším rozhledu
dokázal, že vedení Matice jest v rakou nad
jiné povolaných. Starostovi Ústřední Matice
školské zajisté důstojný průběh i četná ná-
vštěva valné hromady jest zřejmým důkazem
že těší se nejúplnější důvěře těch, kdož maji
prospěch Ústřední Matice školské a menšin
na zřeteli.
Na valnou hromadu dostavili se zejména
pp. člen panské sněmovny vrchní ředitel zemské
banky král. Českého dr. Karel Mattuš. J. E. dr.
doktor
Metelka
Mattuš
rada Bolina
Matica
19
article
František Fiedler, c. k. ministr, poslanec dr. inže-
nýr Neumann, poslanec J. Švejk, poslanec Karel
Novák, poslanec K. St. Sokol. Král, hlav, město
Praha, protektorka Ústřední Matice Školské, vy-
slalo deputaci, sestávající z pp. městského radního
Boliny a měst. radního Slavíka. Mimo to zastou-
peno bylo město Břevnov p. starostou Kolátorem
město Košíře městským radou p. Ferd. Kimlou.
město Vysočany p. Jos. Porazilem, město Vinohra-
dy p. drem.Otakarem Havelkou. Četné korporace
a odbory vyslaly své delegáty.
Nepřítomnost svou omluvili: Praesidium c. k
místodržitelství, zastoupené panem vícepraesiden-
tem Vojáčkem, nejvyšší maršálek zemský král.
Českého Ferdinand princ Lobkovic, zemský výbor
král. Českého, JUDr. Karel Groš, starosta král.
hlav. města Prahy, náměstkové starosty dr. Kašpar
a cís. rada Schrötter, dr. Podlipný, předseda Ná-
rodní Rady České, J. Exc. ministr Fořt, president
zemědělské rady král. Českého Prokůpek. poslanee
dr. J. Preiss, posl. Jirousek, poslanec Staněk ze
Želetavy, poslanec dr. Richard Fišer, říšský posla-
nec dr. Lukavský, poslanec inspektor Leopold
Weigner, poslanec dr. Baxa, poslanec Jindřic
Pavlíček z Týna n. Vlt., poslanec Cyrill Papoušek.
poslanec dr. Körner, poslanec Ant. Blažek, ředitel
Ústřední Jednoty českých hospodářských spole-
čenstev, poslanec dr. Viškovský, pan Bartoš z Lin-
ce, pan prof. dr. Müller z Vídně, pan August
Rachota z Jičína, dr. Rudolí Stejskal z Duchcova.
Fiedler
doktor
J Švejk
Novák
Stanislav
Sokol
Král
Slavík
Kolátor
Kimla
Ferdinand
Lobkovic
JUDr
Groš
Kašpar
Schrötter
Podlipná
Fořt
Prokůpek
J Preiss
Jirousek
Staněk
Fišer
Lukavský
Weigner
Baxa
Jindřic Pavlíček
Cyrill
Körner
Antonín
Blažek
Viškovský
Bartoš
Lin
profesor
Müller
August
rachota
Stejskal
Praha
Bolina
Břevnov
Košíře
Vysočany
Vinohr
Želetava
Vltava
Vídeň
Jičín
Duchcov
Národný Rada Český
prezident zemědělský rada král
20
article
Starosta Ústřední Matice Školské pan vládní
rada dr. Metelka zahájiv valnou hromadu a uví-
tav přítomné, udělil slovo členu panské sněmovny
panu vrchnímu řediteli dru. Mattušovi, jenž
konstatoval v činnosti Ústřední Matice Školské
i ústavů s ní spojených, veliký pokrok a vzdal
díky výboru Ústřední Matice školské za úspěšný
způsob, kterým Maticí spravoval za hospodářských
poměrů velmi svízelných, jak ze zprávy Ústřední
Matice Školské vysvítá. Čím horší jsou poměry.
tím větší podpory našeho lidu jest třeba, aby nej-
záslužnější spolek náš národní mohl plniti své po-
slání. [Výborně!) Neboť jsou to veliké statky národ-
ní, které spočívají v rukou Ústřední Matice Škol-
ské, která obstarává přímo základní podmínky bu-
doucnosti našeho národa a jeho menšin. (Výbor-
ně!) Tohoto vytrvalého nadšení jest také potřebí.
aby byla uhájena čest národní, neboť nic nelzesi
představiti hroznějšího, nic v celém našem národě
trapnějšího, nežli úpadek Ústřední Matice Školské.
[Výborně!) Byly to zajisté momenty povznášející.
když jsme viděli, jak na jihu naši bratří slovanští
v zbrani krev a statky obětovali pro nezávislost
těch, kteří úpěli pod cizím jhem. Národ náš to po-
chopil a bezpříkladnou téměř obětavostí pospišil.
seč mohl, podporovati je hmotně a přispěním lé-
kařským, v tomto velikém zápase, kterému tak
snadno se nenajde podobného v dějinách národů.
doktor
Metelka
Mattuš
Matica
21
article
Avšak při této své obětavosti nesmíme také za-
pomínati, že náš národ stojí také v zápase, a to
již po staletí, kde se jedná o jeho bytí a o jeho
další budoucnost. A proto můžeme se snad nadíti.
že byla-li taková obětavost pro naše bratry na jibu
bude tím více obětavosti, když se jedná o náš ná-
rod sám! (Výborně!) Teprve před několika dny
zavedena byla „národní sbírka“ na popud Národn
Rady České. A tu projevuje slovutný pan řečník
své přání a očekávání, že tato sbírka v první řadě
má přinésti pomoc těm, kteří trpí nejvíce — naší
Ústřední Matici Školské a národním jednotám
přeje, aby tato sbírka dopadla tak šťastně a čest-
ně, by se mohla řaditi po bok balkánské sbírce
podzimní. Výboru Ústřední Matice školské, který
za tak těžkých poměrů hospodářských udržel celou
hospodářskou činnost a dostál svým velikým úko-
lům, vyslovuje řečník plné díky a uznání. (Potlesk.)
Jeho Exc, min. dr. F. Fiedler prohlásil, že má
zajisté právo mluviti jménem všech poslanců če-
ských, neboť, byť by se rozpadali v různé strany
politické, jakmile vkročí na půdu, na které působí
Ústřední Matice školská, odpadají všecky stran-
nické rozdíly a poslanci cítí se jedině příslušníky
českého národa, toužícího po vzdělání, kterému
však státní správa nevyhovuje dosud tou měrou.
jak jeho zájmy káží, a tu jsem přesvědčen — praví
řečník — jakou úlohu vykonala nám již Ústřední
Matice školská. Poukazuji na spís, vydaný před
3 lety Národní jednotou severočeskou o menšinách
na českém severu, ve kterém se vyličují poměry
národnostní, dále na spis říšského poslance dra.
doktor
F Fiedler
Rada Český
český národ
22
article
Lukavského o národnostních poměrech v pbvodu
plzeňském. Oba spisy vzácné ceny by zasloužily.
aby byly pečlivě pročteny. Z obou vyplývá, že tam,
kde jsme na postupu, příslušníci naši jsou udržo-
váni ve svém příslušenství k českému národu
českou školou. Jen ta menšina upevní se a utu-,
která se opírá o školu, kterou založila Ústředni
Matice školská (Výborněl), a pozoruje-li se kde
úpadek, jest to tam, kde Ústřední Matice školská
nemohla pro nedostatek peněz účinně zasáhnouti.
I lze si představiti, jak by to v českém národě
vypadalo, kdyby nebylo Ústřední Matice školské.
Proto poslanci těžce nesou, že se poměry v po-
slední době pro Matici vyvinuly tak nepříznivě
a že zejména školy Ústřední Matice školské nejsou
nahražovány školami veřejnými. Nyní, kdy odpadly
příčiny průtahů, jest povinností všech poslane
naléhati na státní správu, aby školy matiční byly
přejímány, kde zákonné podmínky jsou prokázány
do veřejné správy, aby byla zmenšena břemena.
která Ústřední Matici školskou tíží. (Výborněli
Poslanci čeští všech stran budou této záležitosti
věnovati svou nejpilnější pozornost a postupovati
ve shodě s Ústřední Maticí školskou. — Řečník
přeje českému národu i Matici, aby počiny jejo
byly provázeny nejúplnějším úspěchem. (Bouřlivý
potlesk.)
Zástupce města Prahy, p. městský radní Bo-
lina konstatoval, že českému živlu se daří jen
fam dobře, kde prospívá česká škola, jak celý
náš národní vývcj dokazuje. Rozkvět národa jest
zásluhou těch starých učitelů a profesorů, kteři
odchovávají ušlechtilým způsobem naši mládež.
Lukavský
Praha
radní Bolino
23
article
Starost o školství menšinové má ve svých rukou
výbor Ústřední Matice školské a mužové, zaseda-
jící ve výboru i v kanceláři. Tato činnost, nesmir-
ně důležitá pro celý náš národ. má býti odměňo-
vána alespoň vděčností. Bohužel, neděje se tomu
vždy tak. Často za nejlepší úmysly, za nejlepší
práci, bývá nevděk údělem. — Řečníku dostalo se
mandátu městské rady pražské, aby výboru podě-
koval za jeho nezištnou péči a horlivost, jakož
aby přál Ústřední Matici školské zdaru nejlepšího.
by se steinou horlivostí, jako posud, pracoval
rozvoj českého školství za vedení našeho milova-
ného starosty dra. Metelky. [Výborněl)
Starosta Ústřední Matice školské.
p. vl. rada posl. dr. Metelka, především vyslo-
vil politování, že pro chorobu nemohl býti příto-
men loňské valné hromadě, kdy vysocezasloužilý
předchůdce jeho na jeho činnost v superlativech
vznesi tolik chvály, že ji musí uvésti na pravou
míru a přáti si jen, aby aspoň positivy se splnily.
I žádá za shovívavé oceňování své činnosti
Ústřední Maticí školské. Přecházeje k poměrům.
ve kterých pohybovala se činnost Ú. M. Š., pouka-
zuje především na výsledky sčítání lidu z roku
1910, které však teprve roku 1913, a to jen z části.
pokud se týče strany národnostní, byly uveřejněny.
Metelka
doktor
M Š
24
article
Tu třeba zdůrazniti, že impula k přípravám n
soukromé sčítání, které stále ještě kontrolovati
musí sčítání úřadní, vyšel od pracovníků matičních
a národních jednot, jichž sekretáři roku 1908 uči-
nili Národní radě účelnou připomínku k akci, kte-
rak vymýtiti z úřadního sčítání obludu obcovac
řeči, jejíž bezcennost jest odsouzena samým něme-
ckým statistikem Rene d'Heliand, který výsledky
sčítání po obcovací řečí nazývá „onucí“, ač jest
ve službách té obce vídeňské, která právě fike
obcovacího jazyka chce udržeti němectví vídeň-
ské. Ačkoliv jest sčítání podle obcovacího jazyka
nesprávné, přece jest konstafovati ponenáhlý
vzrůst procent české národnosti v menšinách,
právě vzrůst tento se pozoruje, kde jest rozvinute
školství Ústřední Matice školské, na příklad: na
Duchcovsku stoupl poměr ze 13% na 26%, na Ii-
berecku. Tanvaldsku a Šumbersku, a všude, kde
působí matiční školství, pozorovati jest vzestup
české národnosti. Tak jako v mléčné dráze kolem
jednotlivých hvězdiček koncentrují se jednotlivá
tělíska, až se vytvoři hvězda, tak také koncentruje
se náš český živel v území poněmčeném kolem
škol, až vznikne hvězda, ze které září nejen vzdě-
lání, ale také uvědomění národní. (Potlesk.) Po-
dobně tomu jest na Moravě a ve Slezsku. Ve Slez-
sku r. 1900 byl mnemotechnický poměr v počtu
obyvatelstva 44 Němců, 33% Poláků a 22
Čechů.
Ren Heliand
Čecho
Tanvaldsko
Morava
Slezsko
25
article
Roku 1910 tento poměr Matice přerušila, nebot
působením matičních škol se stalo, že jedno pro-
cento ubylo Němcům a jedno Polákům a Čechové
mají nyni 24% obyvatelstva. Jen na Opavsku.
krom na jižním cipu, poměr klesl. Opětně doklad
toho, že kde nelze zasáhnouti školou, národnost
klesá. Zrovna tak jako ve Vídni, kde různými sčí-
tacími machinacemi byl redukován počet českého
obyvatelstva, arciť jen na papíře. I tam jest vy-
světliti úbytek jen tím, že se zavírají anebo ne-
povolují školy. Řečník obrací také zřetel na snahy
německé a na podporu, které se dostává největ-
šímu odpůrci Ú. M. Š., německému Schulvereinu
Rosseggerovým fondem. Německý básník Grill-
parzer pravil, že jest jen jedna hanebnost, to jest,
páchati násilí, avšak německý spisovatel Rosseger
dopouští se hanebnosti druhé, že zastírá toto bez-
práví, tvrdě, že se páše na dětech německé národ-
nosti, kdežto celému světu jest známo, že o ně-
mecké školství v Rakousku jest postaráno mě-
rou vrchovatou. (Výborně!) — Jaká jest to obrana,
jest viděti z toho, že Schulverein zakládá i školy
v takových českých vesnicích, které mají pouze
58 obyvatelů, tam školy ty nebudou moci býti na-
hraženy školami veřejnými. Téměř od prsu matčina
odnímají již neviňátka a lákají je do opatroven ně-
meckých, zejména na Moravě a ve Slezsku, aby
již v útlém věku naučily se několika těm slovům
německým a splnili tak zejména na Moravě zákon
Perkův o znalosti jazyka vyučovacího. Z toho pa-
trno, jakého úsilí jest potřeba, máme-li mařiti ná-
strahy německé proti české mládeži nejmenší.
Němec
Polák
Čecho
Ú M Š
Rosseggerův
Grill
Schulverein
Perkův
Opavsko
Vídeň
Rakousko
Morava
Slezsko
26
article
A jaké úkoly čekají Ú. M. š. a spolky s ní sdru-
žené, má-li tento německý nápor zdolati. Nava-
zuje na slova J. E. ministra Fiedlera o ztrátě, kte-
rou trpí Matice, poukazuje na zprávu, jež vypočí-
tává číselně, co Ústřední Matice školská vydala
za fondy veřejné, téměř 300.000 K ročně — na zří-
zení škol v těch místech, kde dávno měla býti zří-
zena škola veřejná. § 44. zem. zákona nařizuje, aby
plenum zemské školní rady, které povoluje školu
národnostní, scházelo se nejméně čtyřikrát do
roka. Nebude snad nezajímavo konstatovati, že
poslední plenární schůze konala se v listopadu r
1911. (Úžas.) Od té doby mělo býti nejméně 7 ple-
nárních schůzí a v těchto mělo býti jednáno o ško-
lách, jež mají býti zřízeny. Jsou žádosti již úplně
instruované nižšími instancemi, hezky starého data.
v Libkovicích z r. 1905, v Krás. Březně u Ústí nad
Lab. z r. 1906. Povolením školy zemskou školní
radou není ještě Matice zbavena nákladu, pak na-
stane zase zdlouhavá cesta instanční od zemské
školní rady k ministerstvu, od ministerstva ke
správnímu dvoru soudnímu a pak teprve zase ne-
snáze s otevřením školy. Z těchto průtahů jest pa-
trno, jaké ohromné a zbytečné oběti přinesla
Ústřední Matice školská, poněvadž předpoklad, že
se tím Němci národnostnímu smíru nakloní, se
nesplnil. (Výborně.) Na kavalírský poukaz, že těch
K 292.000, které Matice za veřejné fondy platí.
Matici by nezdolaly, jest odpověděti, že nejde tu
jen o těch K 292.000, ale to znamená efektivně
sedm hubených let, neboť i kdyby hned byly
všechny školy zřízeny zemskou školní radou, ještě
bude trvati tři i více let, nežli dojde k otevření
školy. Půjdou-li věci posavadním tempem, tedy
snad při vyrovnání rakousko-uherském r. 1917 se
Fiedler
Němec
Nava
Libkovice
Březno
Ústí nad Laba
Matica
27
article
dočkáme, že budou aktivovány školy, které snad
budou povoleny roku letošního. Tu pak není suma
jenom 292.000 K, nýbrž nejméně 11/4 mil. korun,
které zaplatila Ústřední Matice školská za toto
zmařené vyrovnání. [Výborněl)
Za takovéto situace by se mohlo státi, že by
Ústřední Matice školská musila svou činnost ome-
zovati na ohromnou škodu českého národa, a ví-
tězný jásot našich odpůrců, jak již to bývá, že přá-
telé se hlásí ve štěstí, avšak v neštěstí odpadají.
jest obava, že by také v dobách zlých Ústřední
Matici školské nedostalo se pomoci dostatečné.
Než doufejme, že vytrvalost českého národa vy-
rovná se jeho obětavosti. Při tom jest zejména
vděčně vzpomenouti těch, kdož v dobách trud-
ných při Ústřední Matici školské za všech okol-
ností vytrvali. V přední řadě jsou to zvěčnělí naši
přátelé, kteří štědře pamatovali na Ústřední Ma-
tici školskou, a z jejichž vyplacených legátů
K 183.000 umožněno, že roku loňského nenastalo
porušení rovnováhy ve financích ještě větší, než
skutečně bylo.
Dále vzpomíná starosta Ústřední Matice škol-
ské úmrtí právě zesnulého pana Bohumila Wiesle-
ra, obchodníka v Praze, který vyrostl v obchodě,
v praktickém, prosaickém zaměstnání, a přece
v jeho hrudi hárala ideální myšlenka, když zapi-
soval do svých příjmů na stranu „Dal“ získ svůj.
a současně rozmnožoval také na straně „Má dáti“
počet těch národních institucí, pro které shromaž-
ďoval. Tento zářivý příklad budiž poučením pro
lhostejníky, kteří při velkodušném věnování
Wieslerově pronášeli nemístné kritiky, jaké ušlech-
tilé jádro má český národ. (Výborně.)
Kromě úmrtí podporovatelů svých, želí Ústřed-
ní Matice školská také bolestných ztrát svých spo-
lupracovníků, jejichž památka uctěna povstáním.
Bohumil
Dal
Wieslerův
Ma
Praha
28
article
Přecházeje k úkolům Ústřední Matice školské
v budoucnost poukazuje starosta na potřebu dů-
kladnější organinace, na které se pracuje, by Ma-
tici byl zabezpečen příjem náležitý a vzpomíná
velkých svých spolupracovníků ve výboru Ústřední
Matice školské, kteří vedeni jsouce ideou svor-
nosti starostu v těžkém jeho úkolu podporovali.
Zvláštními díky cítí se zavázán dru. Přemyslu Šá-
malovi (Potlesk.), radovi dru. Dewettrovi, jenž pro-
kázal Matici v četných poradách finančních služ-
by neocenitelné. Na to poukazuje na rozsah práce
v kanceláři matiční, žádá, aby byla posuzována
spravedlivě, zvláště, když není známo širší veřej-
nosti, jak velké množství práce jest jí zdolati.
Vzdává díky odborům, i těm, jež pracují v územt
zněmčeném, i těm, kdož bohatou finanční podporou
pomoc Maticí přinášejí. Třebas běželo o záchranu
statků kulturních, přece i v tomto boji platí totéž,
co ve válce skutečné, že na každý boj jest třeba
peněz.
Rovněž dlužno zmíniti se o činnosti matičního
učitelstva. Jest mezi nimi mnoho vzácných mužů,
kteří opravdu s nadlidským namáháním pracujív
cizím prostředí o zdar úkolu, jenž jim byl národem
svěřen, kteří neopouštějí ani o prázdninách svě
školy, obávajíce se, aby se v jejich nepřítomnosti
cizí ruka nepřátelská neprohřešila na škole, která
jest jim svěřena. Jsou mezi nimi idealisté, kteří
pracují pro zdar české školy českých menšin,a
zaslouží veškeré úcty a všeho uznání, neb neznají
námahy v zápase o blaho školy, dítek a národa.
Šá
Dewettr
Ma
29
article
(Výborně.)
Největších díků však zaslouží český, dobrý lid.
Kdyby nebyl podporoval Matici, kdyby nebyl pod-
poroval národních jednot, jistě, že by náš národní
kmen na nejkrajnější výspě utrpěl ztráty nenahra-
ditelné. My nechlubíme se cizími penězi jako Schul-
verein, my nechlubíme se jako Fran Perko, že 549
veškerých příspěvků obdržela západočeská župa
Schulvereinu z říše německé, my jen českými pe-
nězi zachraňujeme své dítky a jsme hrdi na to,
že nemáme ve svých školách ani jednoho cizího
dítěte. (Výborně.) Matice trvá a úspěšně působí
obětavostí našeho českého lidu, a aby náš národ
v této bezpříkladné vytrvalosti vytrval, aby Ústřed-
ní Matici školské a naší národní obraně, s ní sou-
visející, zůstal věren, toho bych si z hloubi duše
přál, v to doufám, a v to také věřím. (Potlesk.)
Na to přikročeno k projednávání výročních
zpráv. Pan řídicí učitel Jirsa navrhuje, aby se
zprávy tyto nečetly, nýbrž jednomyslně schválily.
načež všechny zprávy výboru, zejména i zpráva
revisorská, schváleny. Rovněž tak schválen návrh,
přednesený jménem výboru p. drem. Webrem.
rytířem z Pravomilu, by disciplinární řád,
výborem schválený, byl potvrzen valnou hromadou.
Matica
Fran Perka
Jirsa
Weber
Pravomil
30
article
Za členy výboru zvoleni: JUDr. Otakar Benei
advokát, JUDr. Jaromír Čelakovský, c. k. dvorní
rada, JUDr. Vratislav Černý, advokát. Ph. dr. Fr.
Drtina, c. k. universitní profesor, JÚDr. Otto
Gintl, advokát, JUDr. Servác Heller, redakton
„Národních Listů“. Růžena Jelínková-Doubková,
Stanislav Jirsa, odbor. učitel a jednatel odboru
Ú. M. Š., JUDr. Jan šl. Koudela, docenť české
university. Josef Kummer, redaktor časopisu
„Union“ v Praze. Jindřich Nechanský, starosta N
J. S., Anna Podlipná, předsedkyně odboru dam
Ú. M. Š., Karel St. Sokol, redaktor. spisovatel
poslanec zemský, Tomáš Stypa, profesor vyšší div-
čí školy. JUDr. Jan Otakar Webr rytíř z Pravo-
milu, c. k. okresní soudce, Michael Holeček, odbor.
učitel v Žižkově, Josef Hubka, odbor. učitel na
Král. Vinohradech; za revisory účtů zvoleni: JUUD
Vilém Pospíšil, náměstek ředitele Městské spořitel-
ny Pražské, Karel Salmon, ředitel Občanské záložny
v Karlíně. František Zahradník, úřadník Zemské
banky království Českého.
JUDr
Benei
Čelakovský
Černá
doktor
Drtina
Gintl
Heller
Jelínková
Doubková
Jirsa
Ú M Š
šl
Koudela
Kummer
Jindřich
Podlipná
M Š
Karel Stanislav
Stypa
Jan
Otakar
Webr
Michael Holeček
Hubka
Král
Pospíšil
Salmon
Zahradník
Francie
Praha
Žižkov
Karlín
Sokol
31
article
Jednota samosprávných úřad-
níků obecních a okresních
Jednota samosprávných úřad-
níků obecních a okresních
v království Českém
konala včera »u Vejvodů« v Praze valnou hro-
madu. Z výroční zprávy viděti, že i za poměrů
nevalně příznivých dovedla Jednota vykonati
skutečně pěkný a záslužný kus práce. Zpráva
vzpomíná činnosti, jaká byla vyvíjena, aby české
úřadnictvo samosprávné domohlo se novely k zá-
konům z r. 1907 a 1908, jimiž byly upraveny po-
měry úřadnictva samosprávného při obcícha
okresích v království Českém. Jednota připravila
do podrobna vypracovaný návrh těchto novela
připravuje akci, aby návrh tento stal se zákonem,
jakmile poměry na sněmu král. Českého se ustálí.
Také pracováno všemožně k tomu, aby ustano-
vení obou zákonů bylo zlepšeno a aby vydány
byly služební řád a instrukce zemským výborem
království Českého a kdyby tato akce ztrosko-
tala, aspoň Jednotou samou. S uznáním vzpomíná
Jednota praktických kursů samosprávných, jež
k popudu jejímu pořádají Poradní sbor českých
okresů a Svaz českých měst.
Vejvoda
Praha
svaz český město
32
article
O skvělém výsledku loňského jubilejního
sjezdu Jednoty v Plzni, při němž odhalena byla
pamětní deska na domě, v němž zemřel jeden
ze zakladatelů Jednoty, poslanec Frant. Schwarz,
mluví zpráva jednatelská s uznáním, referujíe
vedle toho také o různých drobnějších krocích
ve prospěch úřadnictva samosprávného a o za-
stoupení, jehož požívá Jednota oficiálně v růz-
ných korporacích národních i odborných. Správní
výbor v minulém roce zabýval se zejména také
snahou o prohloubení organisace, postarav se,
aby byly schváleny vzorné stanovy odborů
okresních. Dle těchto pokračuje se již se zřizo-
váním nových odborů, z nichž jako prvý v život
vešel odbor přibramský a po něm klatovský.
S chválou vzpomíná se činnosti dosavadních
krajských odborů v Plzni, v Chrudimi, v Hradci
Králové a v Jičíně. Členů čítala Jednota v mi-
nulém roce správním 1249. Kancelář Jednoty
přijala celkem 2179 jednacích čísel, z kanceláře
pak vypraveno bylo celkem 5132 kusů.
Zajímavým svědectvím o mohutnosti organi-
sace českého úřadnictva samosprávného je vý-
roční zpráva pokladní. Celkový příjem v r. 1912
činil 37.805 K 71 hal. (v čemž je zahrnut zůstatek
z r. 1911 per 4762 K 12 hol.): vydání 28.915
31 hal. a zůstatek na r. 1913 8890 K 40 h. Úhrnné
jmění Jednoty dle výkazu k 31. prosinci 1911 páčí
se na 34.428 K 26 hal. V tomto celkovém jmění
započítány jsou též podpůrné fondy a to pod-
půrný fond všeobecný 14.885 K 85 hal., fond Ha-
nuše Milinovského 1449 K 79 hal. a podpůrný
František
Schwarz
Plzeň
Chrudim
Hradec Králové
Jičín
Jednota
všeobecný 14.885
Milinovský 1449