ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ac7da750-8f29-11dd-b08d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 112, work 9, person 88, org 18
1 masthead
Ročnik padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 25. září 1913.
Praha
3 masthead
Čislo 263.
4 article
Na ranní a večerni listy předpláni v Praze v administracii na měsle na čtvrt lera sR — s dvojí donáškou na mě sre K š4 na čtvrt leta na másie * dliálkách 2 K a0 Postou na mésle. na čtvrt leta s dvojí zásilkou a měsle an čevrt lota . . . . k eoe
Praha Posta
5 title
NAR
Nara
6 title
NILI
7 article
ečerní dání. V drobném prodeji ranní čislo o solě za nb večerni a ih Ve fliálkach ua veukuve ranní čislo večerní lnseráty plati ne hotová napřod. Předplscení a inserty přijima administrace v Marianské ul.. a Tam nachássjl se vet ředakce, tiskárna a ezpediee „Národnich Listů“ Eukopiay se nevraon
8 article
V Praze, 25. září.
Praha
9 article
Na hranicích albanských zuří krvavé boje Začaly tak náhie, hned po utišení na Balkáně. že vzbuzuje podezření tato evropská přes- nost, naprosto neodpovídající patriarchálným zvykům škipetárským. Víme, že nejdivočejš národ Evropy má mocné příznivce, kteří sta- rají se mu o školy a zbraně více, než o blaho a vzdělání vlastních poddaných. „Reichspost“ přímo pláče nad „povstáním zoufalých“. Albanci prý nemohli nic jiného dělat, jako vzepřít se se zbraní v ruce proti svým novým utiskovatelům. Srbové vedou prý v severní Albanii vyhlazovací válku proti Albancům a střílejí je jako zajíce. „Nová nebezpečí se objevují na Balkáně — naříká dále „Reichspost“. — Pro nás v Ra- kousku nemohou být lhostejna. Nemáme ted na Balkáně mnoho přátel. Poražené a olou- pené Bulharsko počítá se snad k nim. Má být i druhý stát, který jest k nám vázán vděč- ností, opět oloupen a na zem povalen, aby- chom stáli jako přátelé všech poražených na troskách balkánského chaosu?“ Události 7 Albanii nám v Rakousku ovšem nemohou být lhostejny. Jest naprosto nepří- pustno, aby se opakovaly takové zjevy, jako v Drači, kde nespokojený člen námi protežo- vané provisorní vlády Essad paša zmocnil se vládní pokladny, v níž byly peníze, poslané z Rakouska, jak přiznává „N. F. P.“. Ano, to nám nemůže být lhostejno, aby v nynější fi- nanční krisi pěstoval se takový ,vývoz'.
Srba Balkán Evropa Albánie Bulharsko Rakousko Drač
10 article
Již pochybnější jest, proč by nám nemě být lhostejným osud notorického balkánské- ho loupežníka Isy Boljetince, který nemůže oželet naloupených statků na Kosově, které za nové vlády musil opustit. Snad nechceme svoje „penétration pacifiquc“ na Balkáně opí- rat o lidi takových morálných kvalit a občan- ských cností, jako je Isa Boljetinac. Naše di- plomacie měla by mít přece ke svému civili- sačnímu poslání více úctyí Ruská diplomacie varuje Srbsko, aby se nepouštělo do výbojné války, protože by na- razilo na příliš velký odpor zainteresovaných mocností. Z Bělehradu ujišťují, že jim nepůjde o víc leč o trestní expedici, ovšem expedíci rozsáhlou, protože již dnes na hranicích stojí aspoň 30.000 Albanců. Srbsko nemá proti nim okamžitě dosti velké vojenské síly a musí na rychlo mobilisovat. Tato nepřipravenost Srb- ska sotva je zaviněna nedopatřením; Srbsko patrně chtělo ukázat na živém příkladě, co Albanci dovedou, když jim Srbové nekladou náležitý odpor, a na základě toho bude asi Srbsko žádat posunuti hranic, stanovených londýnskou konferencí, dále do vnitrozemí k řece Drimu.
Srb Srba Balkán Srbsko Bělehrad Isa Boljetince Albanec
11 article
Srbové dnes tvrdí, že hranice samostatné Albanie proti Srbsku a Černé Hoře jsou ne- možné, protože jsou přiliš otevřené. Srbsko za války s Bulhary zamezilo vpády Albanců jen tím, že posunulo své strážné oddíly na albanské území a obsadilo důležité přechody na rozvodí Drimu. Když po válce Evropa žá- dala, aby Srbsko stáhlo své vojsko, Šrbsko vyhovělo, ale hned na to také začaly vpády Albanců do srbského a černohorského území. „N. F. P.“ tvrdí při tom, že nepokoje albanské začaly, když srbská vláda zakázala přechod přes hranice. Proti tomu „Samouprava“, ofi- ciosní list srbský, dokazuje, že zákaz byl vy- dán teprve, když Albanci začali ohrožovat pokoj. Albanský plán počítal s tím, že se jim podaří vzbouřit také Albance v Novém Srb- sku. To se však nezdařilo. Co se vlastně děje s Albanci v Novém Srbsku, není dosti známo Jsou opravdu takové strašné dragonády, jak píší vídeňské listy, či nastal tam toužený po- koj? Zaručených nestranných zpráv není. Bal- kánské mravy přirozeně jsou drsnější než naše a lidská krev se tam tolik necení. Ale lze předpokládat, že Srbové se chovají v cel- ku opatrně, protože vědí, jak by každého pře- hmatu proti nim bylo využito. Bylo by žádoucno, aby konečně na Bal- káně nastal mír. Srbsko nemůže si přáti no- vých bojů, protože potřebuje pokoje. I vítězná válka vysílí tak, že mír je nejmilejší. Ale ti.
Srba Bulhar Albanec Srb Albánie Srbsko Černá hoře Evropa Nový Srbsko Bala
12 article
kdo mají vliv na albanské hnutí, patrně si ne- přejí míru. Samostatná Albanie! Jak iro- nicky to zni! Dobře napsal o tom Jaša Tomič. „Albanští pohlaváři běhali po celé Evropě obírali s úsměvem na tváři a s rukou na srdci ty, kteří je tak zbožňovali. A zatím osiřelí Albanci, kteří neměli peněz na cestu do ci- ziny, sebrali se do čet, aby pálili, zabíjelia plenili jako dosud. Nikomu nepřijde na mysl. aby svolali národní shromáždění, aby se sešli aspoň pohlaváři a poradili se o zřízení svého státu. Vždyť by se na tom shromáždění pobilií Katoličtí a musulmanští Albanci nenávidí se na smrt a jsou hotovi sbit se do zničení.“ Tito lidé dnes ohrožují mír na Balkáně i v naš monarchiil Události na poloostrově balkánském. Nebezpečí třetí války balkánské. Srbsko je odhodláno albánské hnutí rychle potlačiti. Z Vídně, 25. září „Nene Fr. Presse“ uveřejňuje tuto informaci ze srbské strany: Události na srbsko-albanské hranici a ustavičné výpravy alban- ských čet do srbského území, způsobily v Srbsku velice trapný dojem, protože Srhsko po 11měsíč- ním válečném stavu Konečně chtělo míti klid. Srbsko je proto odhodláno hnut toto rychle a rázně potlačiti. Albanci se zorganisovali a podnikli útoky na oddíly srb- ského vojska. Je zjištěno, že Alb ane v pohraničních, srbským vojskem obsazených a srbskými úřady spravovaných územích vyvinuli rozsáhlou agitační činnost. Srbská vláda nemůže toho strpěti a učiní za- jisté všechna opatření, aby zajistila neporušitelnost srbských hranic. J možné, že se při tom ukáže také nutnost, aby ten neb onen strategický bod. nalézající se v Albanii. byl prozatímně obsazen. Srbská vláda ne- zamýšlí znemožňovati pokojné styky Albánet v územích Srbsku příslušejících, ale Albanci nesmí přicházeti ozbrojeni a nesmí vyvíjeti žádnou po- buřovací činnost.
Jaša Tomič Katolický Albánie Evropa Balkán Srbsko Vídeň Francie . Presse událost na srbský
13 article
Albanci ohrožují Strugu. — Boje u Kičeva. Z Bělehradu, 25. září. (N. Fr. Pr.) Četa Albaneů ohrožuje město Strugu. Obyvatelstvo pr- chla do Ochridy. Od Dibry postupující Albanei dorazili již před Kičevo, kde bojo- valo se v úterý po celý den. Do zbraně povolaná moravská divise a nově utvořená drin- ská divise, mohou do boje zasáhnouti teprve p 2 dnech. 20.000 Albanců postupuje ke Ljumě. Z Bělehradu, 25. září. Albanské obyvatelstv v nových srbských územích přídává se k po- vstalcům a střílí na srbské vojíny z domů. Časo- pisy žádají, aby byla Albanie pro potlačení vzpou- ry okupována. 20.000 Albanců táhne od Dibry k Ljumě a po cestě vraždí a vypaluje obce Srbský vyslanec o původu albanské vzpoury. Z Říma, 25. září. (N. Fr. Pr.) Srbský vyslane v Římě prohlásil v rozmluvě s redaktorem časo- pisu „Giornale d'Italia“: Povstání Albanců v okre- sích diberském a ďakovském bylo do z emě z ciziny zaneseno. Tlupy na srbsko-černo- horské hranici jsou dobře zorganisovány a zbra- němi i střelivem bohatě zásobeny. Nevelí jim však vlastní náčelníci, nýbrž známý vůdce povstale ekých čet Sandanski a bulharští důstoj níci na dovole né Srbští státníci a generálové povolání nazpět do Srbska. Z Bělehradu, 25. září. (N. Fr. Pr.) Následkem povážlivých poměrů na albanských hranicích. vrátí se ministerský předseda Pašič, jak s ujišťuje, ještě tohoto týdne přímo do Bělehradu Z Bělehradu, 25. září. („N. W. T.“) Následkem vážné situace byli četní státníci a generálově kteří po skončení druhé balkánské války odebrali
d ' Italia Pašič Bělehrad Francie Struga Ochrid Albánie Řím Srbsko Kičevo Albanec
14 article
se do clziny na zotavenou, povolání do Srbska. Jsou mezi nimi zejména ministerský předsed Pašič, dlící u své rodiny ve Francii, ministn vnitra Protič, léčící se v Gleichenbergu a voj- voda Putník. Srbsko požádalo ve Vídní o zakročení v Albansku. Z Paříže, 25. září. (Zeit.) Z Bělehradu se sdě- luje, že srbská vláda požádala vídeňský kabíne o zakročení v Albanii a o rázné kroky u proza- tímní vlády. Žádost tato byla však vídeňským kabinetem odmítauta. Zrychlené jmenování albanského knížete. Z Berlína, 25. září. „Tageblatt“ oznamuje z Říma: Vlády italská a rakouská jsou svorny v ná- zoru, že neklidná situace v Albanii a boje se Srby vyžadují nezbytně zrychlené jmeno ván albanského knižete. Obě vlády zakročí ve smyslu tom u ostatních velmocí. Albanské zprávy a žaloby. Z Vídně, 25. září. (K. k.) „Albanische Korres- pondenz“ oznamuje: Dle zpráv z Gusině daly tam černohorské úřady zastřeliti 12 mohamedánských Albanců, aniž byla známa příčina této hromadné popravy. To způsobilo v Malisii velké vzrušení. Černohorské vojsko obsadilo vesni- ei Vuthaj. jejíž obyvatelé prchlí do hor. Při vypálení tří vesnie na albánském území pobilo prý srbské vojsko mnoho obyvatel. Četn vesničané uhořeli. Mobilisace turecká a řecká. Z Berlína, 25. září. „Lokalanzeiger“ ozna- muje z Athen: Došlé sem bezpečné zprávyo mobilisaci tureckého vojska, Malé Asií způsobily v Athenách velký roz- ruch. Protože řecký ministr vojenství nařídil. aby všíchni důstojníci na dovole- né vrátili se neprodleně na svá mista, zdá se, že pomýšlí se na možnost třetí balkánské války.
Pašič Protič Srba Srbsko Francie Vídeň Paříž Bělehrad Albánie Berlín Řím Gusina Zeit Albanische Korre
15 article
Obvinění Rakouska. Z Petrohradu, 25. září. (.N. W. J.“) »Novoje Vremja« prohlašuje, že vina za postup Albanců spadá na Rakousko-Uhersko, poněvadž Albanci vyzbrojení jsou rakouskými zbraněmí. Zkalený poměr mezi zástupci rakouským a italským ve Skadru. Z Paříže, 25. září. (Zeit). Ze Skadru dochází zpráva: V oficielních zdejších kruzích otevřeně se mluví, že poměry mezi italským a ra- kouským zástupceh se denně zhorsu- j1. Mezí oběma došlo k ostrým výjevům, čímž spo- lečná práce trpí. Anglie odvolává své vojsko a loďstvo o Albanie. Z Paříže, 25. září. („Zeit.“) Z Londýna došlé zprávy, že anglická vláda následkem událostí Albanii odvolala své vojsko ze Skadru a že odvolá k albanskému pobřeží vyslané loďstvo, posuzuje se zde jako vážné přiostření balkánských zmatků. Bulharsko-turecké jednání o mír. Z Cařihradu, 24. září. (K. k.) V úřadním ko- muniké se praví: Dnešní schůze mírové konference vyřídila většinu otázek jednacího pořadu. Zitřejš schůzí byly vyhraženy poslední zbývající ještě otáz ky o vakufových statcích, o muftech a zajatcích Jest naděje, že konference v zítřejší schůzi skoně úkol, jímž byla pověřena. Z Cařihradu, 24. září [K. k.) Opouštějíce dnešn schůzi mírové konference, prohlásili bulharští de- legáti, že zbývající ještě otázky jsou bezvýznamny a budou upraveny. Smlouva o míru bude prý pode- psána 26. t. m. Bulharská vláda vyvrací. Ze Sofije, 24. září. (K. k.) „Ag. Tel. Bulg.“ pro- hlašuje za tendenční výmysl zprávu o nastávajícím prý uzavření spolku mezi Rakousko- Uherskem a Bulharskem. s čímž prý souvisí příjezd generála Fičeva d Vídně. Generál Fičev není ve Vídni, nýbrž v Karlových Varech. Rovněž tendenční jest zpráva o domnělé účasti přestrojených bulharských dů- stojníků na operacích Albánců protí Srbům.
jítlegát Fičev Albánec Srba Rakousko Petrohrad RakouskoUhersko Paříž Anglie Albánie Londýn Cařihrad Uhersko Bulharsko Fičevo d Vídeň Vídeň Karlová Vary Novoj Vremja Zeit
16 article
Kdo zapálil Strumicu? Z Athén, 25. září. (K. k.) Vůči vylíčení domně lých paličských činů řeckého vojska ve Strumici jak bylo obsaženo v dopise americkému misionář Clarkovi, konstatuje „Agence d' Athénes“: „Řecké mohamedánské a židovské obyvatelstvo strumické rozhodlo se po zprávě, že bukurešťská konference toto město podstupuje Bulharsku, hromadně se vy- stěhovati, aby ušlo bulharskému panství. Když se 8. srpna dověděli, že příštího dne bude město vy- dáno Bulharům, zapálili samí své domy a opustil svou otcovskou půdu, zanechavše na místě svů majetek. Velitel malého řeckého oddílu vynasnažil se ze všech sil učiniti přítrž požáru a podařilo se mu zachrániti 19 bulharských domů.
Strumicu Clark Athénes Bulhar Atény Bulharsko
17 article
Řecký král.
18 article
Z Paříže, 24. září. (K. k.) „Temps“ uveřejňuje rozmluvu s králem Konstantinem, jenž mezi jiným pravil: Jest na velikém omyiu, kdo nám snad pod- kládá tendence, jež by odporovaly péči o náš roz- voj. Řecko musí býti pánem svých osudů a prověsti svůj úkol k vůli sobě samému. Německý balkánský spolek vývozní. Z Berlina, 24. září. (K. k.) „Lokalanzeiger oznamuje, že založilo několik nejčelnějších něme- ckých firem německý balkánský spolek aby zabezpečilo německému průmy- slu náležité místo na trhu balkán- ském. Spolek tento má býti podporován všemi příslušnými činiteli, konsuláty, obchodními komo- rami atd.; má býti veden činiteli znalými poměrů a jednotlivých míst a zprácovati dle plánu trh bal- kánský. Spolek bude vydržovati v nejdůležitějších obchodních úštředích balkánských spolehlivé dů- věrníky a právní rádce.
Konstantinos Paříž Řecko Berlín
19 article Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Náčelník generálního štábu o své krisí. Z Vídně, 25. září. Dnešní „Kronenzeitung uveřejňuje rozmluvu s chefem generálního štá- bu Conradem z Hoetzendorfu, me- škajícím touto dobou poblíže Štyrského Hrad- ce. Chef generálního štábu prohlásil: „Již z dů- vodů politických neměly by se rozšiřovat zprá- vy, které jsou toliko pouhými pověstmi. Mělo by se raději čekat, jak se věci utváří a neměly by se dávati do oběhu kusé pověsti, které zby- tečně kompromitují faktory, o které jde, aneb uvádějí je aspoň do svízelné situace. Mně jalm generálu, stejně jako každému důstojníku, jest prostě nemožno, pronášeti se o citech osob- ních. K tomu jsou takové případy tuze deli- kátní. Odebral jsem se sem a čekám zde tichém podzimním zátiší nejbliž- ších událostí. Není také mým úkolem od- pověděti na nesčetné pověsti, ale tohle můžete říci celému světu: Jest úplně vylháno, žejsem zamýšleljeti do Říma. Nikdy jsem na to nepomýšlel. Kromě toho všechny kombinace o špatném poměrumém k hr. Berch- toldovi postrádají vší podstaty.
Conrad Vídeň Štyrský Hrad Řím
20 article
Vážím si velice hr. Berchtolda jako dokona- lého gentlemana a mohu říci, že mezi nám není žádného rozladění. Nerozpakuji se také prohlásiti, že poměr můj k hr. Aehrenthalov byl právě opačný, nežli jak byl líčen. Před rokem novou konstelací politických poměrů byl jsem jmenován opět šéfem generálního štábu, avšak doba mého úřadního postavení nespočívá na žádném pravidle. Lituji, že se veřejnost příliš mnou zabývá. Jest přece sta- rým faktem, že generálové, sboroví velitelé armádní dozorci po určité době musí ustoupiti lidem mladším. Toliko pa- pež a vladaři jsou v čele vlády na doživotí. Konference o věcech haličských. Z Vídně, 25. září. Haličský místodržitel dr. ryt. Korytowski sem dnes přijel a měl o po- lednách poradu s ministerským předsedou hrabě- tem Stürgkhem a potom rozmluvu s předse- dou Kola polského drem. Leem. Zemš ký maršálek haličský přibude sem odpoledne. Dnes konají se jenom průpravné konference pol- ských předáků. Vlastní jednání jejich bude teprve zítra. Zdali bude haličský sněm, nově zvolený, svo- lán ke krátkému, jen ustavujícímu zasedání, roz hodne se v nejbližším týdnu
Berchtold Aehrenthalov doktor Korytowski Stürgkh Leo Vídeň
21 article
Z úřadního věstníku. Z Vídně, 25. září. (K. k.) „Wiener Zeitung oznamuje: Ministr kultu a vyučování jmenoval pro- fesora na státním gymnasiu v Písku Josela Kobzu okresním školním inspekto- rem pro české školy v městě Plznía školním okrese stříbrském. — Ministr veřejných prací jmenoval inženýra akciové stra- jovky dř. Breitfeld. Daněk a spol. v Karliné dra. Bohumila Svobodu učitelem v IX. hodnost- ní třídě na státní průmyslové s kole v Praze. Okresní komisaří dr Otto Jurenka, dr. Ju- lius Makowitz. Karel Max šl. z Maxenu. Mat. Kuchynka a Jan Mollik jmenování byli mi- nistrem vnitra místodržitelskými tajemníky na Mo- ravě a policejní komisař Vincene Eis vrchním policejním komisařem u policejního ředitelstvív Brně. Reforma porotních soudů v Uhrách. Z Pešti. 25. září. (K. k. uh.) „Pester Lloyd“ uve- řejňuje prohlášení ministra spravedlnosti dra. v. Balogha v příčině pověstí o reformě porotních sou- dů. Vláda je daleka úmyslu obmeziti kompetenci porotních soudů. Také bude jejich kompetencev příčině tiskových přečinů zachována v dosavadním rozsahu. Není pravda, že odpadne právní poučení presidenta za hlavního přelíčení a že president soudu bude předsedou jury. Bude ovšem v brzké době podána zákonná osnova o reformě porotních soudů, aby byly přizpůsobeny požadavkům doby a zmíněným poměrům, tato reforma bude se však týkati pouze kladení otázek a zmalečního řízení.
Breitfeld Daněk Svoboda Jurenka Karel Max Mat Kuchynka Mollik Eis Balogh Vídeň Písek Plznía Praha Maxen Brno Uhry Pešť Wiener Zeitung Pester Lloyd
22 article
Cholera v Uhrách.
Uhry
23 article
Z Vídně, 24. září. (K. k.) Ze zdravotního oddě- lení ministerstva vnitra se sděluje: V pohraničním okrese Skolském, hraničícím s Uhrami, bylo v ob- ci Opořci dne 24. září bakteriologicky zjištěno další onemocnění cholerou. Z Pešti, 25. září. (K. k. uh.) V ministerstvu vnitra bylo oznámeno 15 nových případů one- mocnění za příznaků cholery na venkově. žádná cholera v Pešti. Z Pešti, 25. září. (K. k. uh.) Zprávy, že sev Pešti v posledních dnech vyskytly případy chole- ry a že pro nebezpečí této nákazy byly peštské podzimní dostihy přeloženy do Vídně, jsou naprosto nepravdivy. V Pešti sluší považovati nebezpečí cho- lery za úplně odstraněné.
Vídeň Uhry Pešť severní Pešť
24 article
Cholera v Chorvatsku. Ze Záhřeba, 24. září. (K. k. uh.) Cholerová sta- tistika zemského zdravotního úřadu oznamuje ze stolic Srěmu a Požegy 15 případů úmrtí a 27 na- vých onemocnění cholerou. Španělský král o aliancí francouzsko- španělské. Z Paříže, 24. září. (K. k.) španělský král Alfons přijal včera na zámku Miramare v San Sebastianu zástupce „New-York Heraldu“ a odpověděl na dotaz, jak smýšlí o nynějším hnutí pro francouzsko-španělskou alianci: „Za 11 let, co jsem králem, my- slím, že jsem ukázal, kam směřují mé sympatie. Nezapomněl jsem, že jméno Bour- bon je francouzským. V obtížném díle, které obě země podnikají v Maroku, je nut- nou úzká součinnost. Francie a špa- nělsko musí na příště jíti ruku v ruce. Pohřeb ministra Calissana. Z Alby, 24. září. (K. k.) Pohřeb ministra Ca- jissana byl imposantním smutečním projevem. Zúčastnili se ho zástupci krále, senátu, sněmovny, ministři, státní podtajemníci a přednostové občan- ských úřadů. U hrobu promluvili starosta, místo- předseda sněmovny Carcano, ministr prací Sacch a jiní. Z mezinárodní konference pro ochranu dělnictva. Z Bernu, 24. září. (K. k.) V dnešní několika- hodinné plenární schůzi mezinárodní konference pro ochranu dělnictva byla usnosení obou komisí znovu projednána dle článků. Všechny pozměňo- vací návrhy, pokud byly materiálního rázu, byly zamítnuty a usnesení komisí schválena s několika redakčními změnami.
Alfons Calissan Chorvatsko Záhřeb Paříž Miramar San Sebastian NewYork Herald Maroko Francie Bern oSr Ca
25 article
Opiová konvence.
26 article
Z Haagu, 25. září. [K. k.) Ministr zahraničních záležitostí předložil sněmovně oranskou knihu, v níž se sděluje, že vláda podnikla u států, která dosud nepodepsaly opiové konvence, kroky, aby je k tomu přiměla. Cholera na jižní Rusi. Z Petrohradu, 24. září. (P. t. a.) Dle úřadních zpráv nevyskytl se v městě Cherzonu do 22. září žádný nový případ cholery. V tento den onemocně- la opět jedna osoba za příznaků cholery. V kraji oděsském byl dne 21. září jeden a v Nikopoli dne 22. září dva nemocní cholerou.
Haag Rus Petrohrad Cherzon
27 article Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů. „Zlatá Praha“ zahájila svůj XXXI. ročník pěkně vypraveným prvým číslem, v němž prof. dr. Jos. Thomayer v „Drobtu z komedie lidské“ ukazuje, jak čašová moda panuje i v me- dicině, ovšem hlavně přičiněním samotných pa- cientů. Vzpomíná, jaké obliby požíval před třicíti dvaciti lety Wörishofen a k němu se poutající stu- dená vodoléčba. Za to dnes vše důvěřuje jen te- plým paprskům slunečním, ať již je nemocní vyhle- dávají na břehu daleké Adrie nebo doma na písči- tých březích našich řek. Stejně oblíbeny jsou horké lázně slatinné, uhličité, kyslíkové, radiové .. . „Ta- kovým způsobem za poměrně krátkou dobu — ne celých třiceti roků — jsme zažili, že lidé si libují ve příčině fysikálního účinku tepla na zdraví své v největších protivách. Jednou si chválí aplikace vody co možná studené, po druhé je zase sluneční teplo a teplá lázeň trumfem, jejž na ten čas pře- bíti nelze. Není nesnadno najiti vysvětlení tohoto na prvý pohled velice překvapujícího zjevu. Ba vy- světlení opírá se o několik složek. Za prvé nastává po použití studených vodoléčebných procedur zvláštní reakce v těle, spojená s pocitem pří- jemným. Stejně používání různých teplých lázní. zejména uhličitých, je nejvýš příjemné. Veliká pak většina lidí myslí, co je příjemné, že je také pro- spěšné. V čemž se ovšem nejednou mýlí. Za druhé působí mnoho sugesce. V prvním případě sláva Kneippova působila jistě obrovsky na duševní stav lidí, kteří se jeho osobnosti svěřili. Stejně suge- slivně působí reputace různých teplých lázní.
profesor doktor Jos Thomayer Adrie Kneippův Praha
28 article
Vzpomeňme si jen, jaké divy se připisují radiu. Mnoho lidí o divech těch četlo, slyšelo a očekává tudíž i od lázní s radiovou emanací aspoň kousek takového nějakého divu. Za třetí přemnohým lidem lázeňské léčení vyhledávajícím ve skutečnosti nie vážnějšího neschází. Takovým lidem ovšem každá procedura „dělá dobře.“ Jde do lázní, poněvadž na př. soused nebo sousedka tam jdou také, kromě toho je to namnoze věc dobrého tonu a stává s zvykem čím dále tím více rozšířeným. Konečně pak lidé v přerůzných oborech svých zvyků a pů- sobností čas občas mění.“ — „Zlatá Praha“ dále obsahuje: K. M. Čapek. Chod. In articulo mortis. Z cyklu „Příběhové Ant. Vondrejce, básníkaa korektora“. — Jar. Vrchlický, List do památníku. — J. Krušina ze Švamberka. „Gil Blas“. — J. Ha- šek. „O upřímném přátelství“. — Zprávy a vyobra- zení čásová. — V illustracích: Fr. Kupka. Díplom. — Mik. Aleš, JJiří Poděbradský a Matyáš. — Alf. Mucha, Slavnost Svantovítova na Rujaně. Z cyklu „Slovanská epopej“. — Jak. Obrovský. Matk s dětmi.
K M Čapek Vondrejc Vrchlický List J Krušina Švamberk Gil Blas Kupka Aleš Poděbradský Matyáš Mucha Svantovítův Praha Francie Rujana Mik
29 article
V „Ženských Listech“ (XLI.. č. 9.) po- kračuje C. A. Straka v líčení „Pobytu Bo- leslava Jablonského v Polsku“. Oti- skuje tu některé dopisy našeho básníka, které jsou příznačny pro vnitřní poměry církevní, vzájemné úklady řádů a zejména pro expansi jesuitů v době pobřeznového absolutismu v Rakousku. V listě z 1. března 1856 píše Jablonský svému opatovi mimo jiné: „Nyní jsou sestry (kláštera Zvěřinecké- ho) aspoň přesvědčeny, že Strahovský klášter, jak dětinsky se domnívaly, neodejme jim jejich statků a že zdejšího kláštera pod svou moc nepřivede. Je zcela možno, že ještě někdo jiný se toho obá- val a proto přípravy dělal. aby to zamezil. Na svě- tě je všecko možné. Nyní zase obávají se sestry. že jesuité všecko na sebe potáhnou a tato obava byla by ještě důvodnější, nežli ona dřívější. Zvlášt- ní aspoň jest ona okolnost, že pan administrátor vyprosil si za kaplana do Zvěřince jesuitu až ze Lvova, ač, jak z dřívějších jeho výpovědí a od ji- ných osob dobře vím, není přítelem jesuitů. Jak- mile zdejší jesuita zpozoroval, že — což dříve ne- byl by nikdy uvěřil — ze všeho nic nebude (Ja- blonský překazil, aby jesuita byl mu vnucen za kaplana) přišel ke mně a omlouval jesuitu, řka o
Straka Bo Jablonski Polsko Oti Rakousko Lvov
30 article
panu administrátorovi: Ten byl původcem celé vě- ci, my nechtěli jsme se vtírati tam, kde nás nechtě- jí. Já pak jsem mu odvětil: Vy určení jste pro školy a mísie, my pak pro duchovní správu a probošství zdejší náleží Praemonstrátům a nikoli Jesuitům.“ — Číslo mimo to podává: Serafin Trávnický. Osla- vy Svatopluka Čecha v Rovensku. — B. M. Eliášo- vá. Z japonské kuchyně. — A. Čermáková-Sluková. Dábel. — K. Adámek, Památce Marie Červinkové Riegerové. — Dr. Č. Zíbrt, Pokladnice ze staroče- ských bylinářů, čili jádro lidového lékařství. — Ot Zachar, Historický a myšlenkový podklad spiri- tismu. — Literatura. — Divadlo. — Hudba. — Zprávy spolkové. — Různé. — Příloha „Práce“.
Serafin Trávnický Svatopluk Čecho A Čermáková Sluková K Adámek Marie Červinka Rieger Zíbrt Zachar Oslo Rovensko divadlo
31 article THEATRALIA.
THEATRALIA. Divadelní rekord. Ředitelství plzeňskéh divadla pozvalo na neděli 28. t. m. paní La u- dovou od Národního divadla, aby hrála tam po- hostinsku „Madame Sans Gene“, k čemuž správa Národního divadla ochotně dala svolení, neboť z8 t. m. byly na repertoiru hry, v nichž paní Laudová není zaměstnána. Tyto dny však stalo se nezbytně nutným v Národním divadle, změniti odpolední představení a dáti místo „Excelsioru“ „Strakoni- ckého dudáka“, v němž umělkyně hraje Rosavu. Dle různých jiných disposic nebylo při nejlepší víli možno jinak věc zaříditi. V Plzni rovněž nebyla možno odložiti „Madame Sans Gene“, určenou na neděli, jelikož projevilo obecenstvo o ni veliký zájem. Ale ředitel plzeňského divadla, p. Veverka. nepřišel do rozpaků. Na konec telefonického vy- světlování oznámil, že hned po ukončení odpoled- ního představení nedělního „Strakonického dudá- ka“ přijede k Národnímu divadlu pro paní Laudo- vou automobilem, a odveze ji rovnou do plzeňské- ho divadla ku představení „Madame Sans Gene All right! To je po americkul
Laudová Excelsior Rosav Veverka Lauda Le u Plzeň národní divadlo San Genus plzeňský divadlo all right
32 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Vzteklý pes v Pešti. Z Pešli, 24. září (K. k. uh.) Dnes večer pokousal pes, patrně vzteklý pět osob, jež byly dopraveny ihned do Pasteurova ústavu. Když strážníci psa stíhali, vikl vystřelený náboj do kavárny „Parlament“ nealeko náměst Svobody a zranil nepatrně na spáncích stoličnou. — Choť bývalého portugalského krále. Z Mni- chova, 24. září. (K. k.) Choť krále Manuela, krá- lovna Augusta Viktorie, leží již několik dní v jedné zdejší nemocnici, protože se cití churavou, ale stav její se již podstatně zlepšil. = Major Winterfeldt. Z Grisolle s. 24. záři (K. k.) Zdravotní stav německého vojenského atta- ché, majora šl. Winterfeldta se dnešního dne sice nezhoršil, ale jest přece ještě povážlivý. = Obrovský požár. Z Caříhradu. 24. září. (K. k.) Požárem bylo v Ordu na Černém moři zničeno asi 1000 domů a krámů. Celková škoda se páčí na 2 mil. franků. Neštěstí v dole. Ze Santanderu, 24. zá- ří. Sřícenou vrstvou na dole Salgueiru byli zabiti 4 lidé.
Manuel Winterfeldt Pešť Orda Santander Pasteurův ústav August Viktoria Grisolle s . 24 Salgueir
33 article
— Ztroskotané lodi portugalské. Z Lisabo- nu. 24. září. [K. k.) Člun pobřežního obrněnce „Vasco de Gama“ ztroskotal se v zátoce Lagosské. při čemž bylo několik lidí zraněno. Záchranný člun a parní člun křižáku „Almirante Reis“, které chtě- ly přispěti na pomoc. rovněž se ztroskotaly. Vý. buchem na parním člunu bylo několik námořníků popáleno. — Hamburský notář Becker. Z Hamburku. 24. záři. (K. k.) Notář Becker, který zmizel v lednu t r. z Hamburku, dopustiv se značných hypotekár- ních podvodů, byl zatčen v Lipsku pro různé pod- vody, jež spáchal pod cizím jménem. — Poprava v Hanoi. Z Paříže, 24. září. (K. k.) V Hanoi bylo dnes dopoledne popraveno 7 anamských spíklenců, kteří před nějakou dobou usmrtili pumovým útokem 2 francouzské dů- stojníky. — Poprava v Mnichově. Z Mnichova, 25. září. (K. k.) Dvojnásobný vrah Jan Strasser, který zastřelil pruského vojenského přidělence majora ši. Lewinského a strážmistra Bohlendera, a byl odsou- zen k smrti, byl dnes ráno popraven na dvoře zdej- ší věznice.
Gama Almirante Reis Becker Strasser Lewinský Bohlender Lisabo Hamburk Lipsko Hanoj Paříž Mnichov
34 article
Velký výbuch v továrně na dynamit. M. Z Kolina n. R., 25. září. [Zvl. tel. „N. L. ) Dnes ráno k 8. hodině udál se katastrofální výbuch v továrně na dynamit firmy Bartsch a Real u Porzu na Rýně. Celé křídlo budovy se sřítilo. Jeden děl- ník byl ihned zabit, 5 bylo poraněno těžce, sedm lehčeji. Neštěstí událo se nepozorností dělníka, který také těžce byl poraněn. Výbuchem byly také domy kolem továrny poškozeny. Silnice k továrně vedoucí nebyla na štěstí ještě oživena. Před vý- buchem bylo v místnosti hojně děvčat: sotvaže byly dívky budovu opustily, udál se výbuch. Ha- sičské sbory z celého okolí a záchranný sbor ko- linský přikvapily ku pomoci, ježto se pod troska- mi nalézají ještě lidé nepochybně těžce ranění. Také několik lékařů je už přítomno. Mezí raněný- mi nalézá se několik děvčat; několik jest prý jieh dosud pod troskami. Z Kolína n. R., 25. září. [Zvl. tel. „N. L. Neštěstí událo se tím, že v místnosti, kde se nalé- zaly ve velkých bednách tak zvané zápalkové listy, oheň vznikl, následkem čehož bedny vy- buchly. Těžce zraněno bylo, jak dále zjištěno, osm osob, skoro vesměs dívky ve stáří od 15 do 17 let. a mladiství dělníci ve stáří asi 19 let. Lehce ra- něných je, pokud se dosud dá přehlédnouti, dva- náct. Těžce ranění mají rozbité lebky nebo utrhané nohy, aneb vytrhané oči. Na místo kalastrofy sběhli se bědující příbuzní těžce poraněných: tito byli záhy dopraveni do nemocnice. Ježto bylo neštěstím postiženo jenom křídlo továrny, pracuje se ve hlav- ní budově dále.
Kolina můj Porza na Rýn Kolín Bartsch Real