1
masthead
Ročnik padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 25. září 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerni listy
předpláni
v Praze v administracii
na měsle
na čtvrt lera
sR —
s dvojí donáškou
na mě sre
K š4
na čtvrt leta
na másie * dliálkách
2 K a0
Postou
na mésle.
na čtvrt leta
s dvojí zásilkou
a měsle
an čevrt lota . . . . k eoe
Praha
Posta
7
article
ečerní
dání.
V drobném prodeji
ranní čislo o solě
za nb
večerni
a ih
Ve fliálkach ua veukuve
ranní čislo
večerní
lnseráty
plati ne hotová napřod.
Předplscení a inserty přijima
administrace v Marianské ul.. a
Tam nachássjl se vet
ředakce, tiskárna a ezpediee
„Národnich Listů“
Eukopiay se nevraon
8
article
V Praze, 25. září.
Praha
9
article
Na hranicích albanských zuří krvavé boje
Začaly tak náhie, hned po utišení na Balkáně.
že vzbuzuje podezření tato evropská přes-
nost, naprosto neodpovídající patriarchálným
zvykům škipetárským. Víme, že nejdivočejš
národ Evropy má mocné příznivce, kteří sta-
rají se mu o školy a zbraně více, než o blaho
a vzdělání vlastních poddaných.
„Reichspost“ přímo pláče nad „povstáním
zoufalých“. Albanci prý nemohli nic jiného
dělat, jako vzepřít se se zbraní v ruce proti
svým novým utiskovatelům. Srbové vedou
prý v severní Albanii vyhlazovací válku proti
Albancům a střílejí je jako zajíce.
„Nová nebezpečí se objevují na Balkáně
— naříká dále „Reichspost“. — Pro nás v Ra-
kousku nemohou být lhostejna. Nemáme ted
na Balkáně mnoho přátel. Poražené a olou-
pené Bulharsko počítá se snad k nim. Má být
i druhý stát, který jest k nám vázán vděč-
ností, opět oloupen a na zem povalen, aby-
chom stáli jako přátelé všech poražených na
troskách balkánského chaosu?“
Události 7 Albanii nám v Rakousku ovšem
nemohou být lhostejny. Jest naprosto nepří-
pustno, aby se opakovaly takové zjevy, jako
v Drači, kde nespokojený člen námi protežo-
vané provisorní vlády Essad paša zmocnil se
vládní pokladny, v níž byly peníze, poslané
z Rakouska, jak přiznává „N. F. P.“. Ano, to
nám nemůže být lhostejno, aby v nynější fi-
nanční krisi pěstoval se takový ,vývoz'.
Srba
Balkán
Evropa
Albánie
Bulharsko
Rakousko
Drač
10
article
Již pochybnější jest, proč by nám nemě
být lhostejným osud notorického balkánské-
ho loupežníka Isy Boljetince, který nemůže
oželet naloupených statků na Kosově, které
za nové vlády musil opustit. Snad nechceme
svoje „penétration pacifiquc“ na Balkáně opí-
rat o lidi takových morálných kvalit a občan-
ských cností, jako je Isa Boljetinac. Naše di-
plomacie měla by mít přece ke svému civili-
sačnímu poslání více úctyí
Ruská diplomacie varuje Srbsko, aby se
nepouštělo do výbojné války, protože by na-
razilo na příliš velký odpor zainteresovaných
mocností. Z Bělehradu ujišťují, že jim nepůjde
o víc leč o trestní expedici, ovšem expedíci
rozsáhlou, protože již dnes na hranicích stojí
aspoň 30.000 Albanců. Srbsko nemá proti nim
okamžitě dosti velké vojenské síly a musí na
rychlo mobilisovat. Tato nepřipravenost Srb-
ska sotva je zaviněna nedopatřením; Srbsko
patrně chtělo ukázat na živém příkladě, co
Albanci dovedou, když jim Srbové nekladou
náležitý odpor, a na základě toho bude asi
Srbsko žádat posunuti hranic, stanovených
londýnskou konferencí, dále do vnitrozemí k
řece Drimu.
Srb
Srba
Balkán
Srbsko
Bělehrad
Isa Boljetince
Albanec
11
article
Srbové dnes tvrdí, že hranice samostatné
Albanie proti Srbsku a Černé Hoře jsou ne-
možné, protože jsou přiliš otevřené. Srbsko
za války s Bulhary zamezilo vpády Albanců
jen tím, že posunulo své strážné oddíly na
albanské území a obsadilo důležité přechody
na rozvodí Drimu. Když po válce Evropa žá-
dala, aby Srbsko stáhlo své vojsko, Šrbsko
vyhovělo, ale hned na to také začaly vpády
Albanců do srbského a černohorského území.
„N. F. P.“ tvrdí při tom, že nepokoje albanské
začaly, když srbská vláda zakázala přechod
přes hranice. Proti tomu „Samouprava“, ofi-
ciosní list srbský, dokazuje, že zákaz byl vy-
dán teprve, když Albanci začali ohrožovat
pokoj. Albanský plán počítal s tím, že se jim
podaří vzbouřit také Albance v Novém Srb-
sku. To se však nezdařilo. Co se vlastně děje
s Albanci v Novém Srbsku, není dosti známo
Jsou opravdu takové strašné dragonády, jak
píší vídeňské listy, či nastal tam toužený po-
koj? Zaručených nestranných zpráv není. Bal-
kánské mravy přirozeně jsou drsnější než
naše a lidská krev se tam tolik necení. Ale
lze předpokládat, že Srbové se chovají v cel-
ku opatrně, protože vědí, jak by každého pře-
hmatu proti nim bylo využito.
Bylo by žádoucno, aby konečně na Bal-
káně nastal mír. Srbsko nemůže si přáti no-
vých bojů, protože potřebuje pokoje. I vítězná
válka vysílí tak, že mír je nejmilejší. Ale ti.
Srba
Bulhar
Albanec
Srb
Albánie
Srbsko
Černá hoře
Evropa
Nový Srbsko
Bala
12
article
kdo mají vliv na albanské hnutí, patrně si ne-
přejí míru. Samostatná Albanie! Jak iro-
nicky to zni! Dobře napsal o tom Jaša Tomič.
„Albanští pohlaváři běhali po celé Evropě
obírali s úsměvem na tváři a s rukou na srdci
ty, kteří je tak zbožňovali. A zatím osiřelí
Albanci, kteří neměli peněz na cestu do ci-
ziny, sebrali se do čet, aby pálili, zabíjelia
plenili jako dosud. Nikomu nepřijde na mysl.
aby svolali národní shromáždění, aby se sešli
aspoň pohlaváři a poradili se o zřízení svého
státu. Vždyť by se na tom shromáždění pobilií
Katoličtí a musulmanští Albanci nenávidí se
na smrt a jsou hotovi sbit se do zničení.“ Tito
lidé dnes ohrožují mír na Balkáně i v naš
monarchiil
Události na poloostrově
balkánském.
Nebezpečí třetí války
balkánské.
Srbsko je odhodláno albánské hnutí rychle
potlačiti.
Z Vídně, 25. září „Nene Fr. Presse“ uveřejňuje
tuto informaci ze srbské strany: Události na
srbsko-albanské hranici a ustavičné výpravy alban-
ských čet do srbského území, způsobily v Srbsku
velice trapný dojem, protože Srhsko po 11měsíč-
ním válečném stavu Konečně chtělo míti klid.
Srbsko je proto odhodláno hnut
toto rychle a rázně potlačiti. Albanci
se zorganisovali a podnikli útoky na oddíly srb-
ského vojska. Je zjištěno, že Alb ane
v pohraničních, srbským vojskem
obsazených a srbskými úřady spravovaných
územích vyvinuli rozsáhlou agitační činnost.
Srbská vláda nemůže toho strpěti a učiní za-
jisté všechna opatření, aby zajistila
neporušitelnost srbských hranic. J
možné, že se při tom ukáže také nutnost, aby ten
neb onen strategický bod. nalézající se v Albanii.
byl prozatímně obsazen. Srbská vláda ne-
zamýšlí znemožňovati pokojné styky Albánet
v územích Srbsku příslušejících, ale Albanci nesmí
přicházeti ozbrojeni a nesmí vyvíjeti žádnou po-
buřovací činnost.
Jaša Tomič
Katolický
Albánie
Evropa
Balkán
Srbsko
Vídeň
Francie . Presse
událost na srbský
13
article
Albanci ohrožují Strugu. — Boje u Kičeva.
Z Bělehradu, 25. září. (N. Fr. Pr.) Četa Albaneů
ohrožuje město Strugu. Obyvatelstvo pr-
chla do Ochridy. Od Dibry postupující Albanei
dorazili již před Kičevo, kde bojo-
valo se v úterý po celý den. Do zbraně
povolaná moravská divise a nově utvořená drin-
ská divise, mohou do boje zasáhnouti teprve p
2 dnech.
20.000 Albanců postupuje ke Ljumě.
Z Bělehradu, 25. září. Albanské obyvatelstv
v nových srbských územích přídává se k po-
vstalcům a střílí na srbské vojíny z domů. Časo-
pisy žádají, aby byla Albanie pro potlačení vzpou-
ry okupována. 20.000 Albanců táhne od Dibry k
Ljumě a po cestě vraždí a vypaluje obce
Srbský vyslanec o původu albanské
vzpoury.
Z Říma, 25. září. (N. Fr. Pr.) Srbský vyslane
v Římě prohlásil v rozmluvě s redaktorem časo-
pisu „Giornale d'Italia“: Povstání Albanců v okre-
sích diberském a ďakovském bylo do z emě
z ciziny zaneseno. Tlupy na srbsko-černo-
horské hranici jsou dobře zorganisovány a zbra-
němi i střelivem bohatě zásobeny. Nevelí jim však
vlastní náčelníci, nýbrž známý vůdce povstale
ekých čet Sandanski a bulharští důstoj
níci na dovole né
Srbští státníci a generálové povolání
nazpět do Srbska.
Z Bělehradu, 25. září. (N. Fr. Pr.) Následkem
povážlivých poměrů na albanských hranicích.
vrátí se ministerský předseda Pašič, jak s
ujišťuje, ještě tohoto týdne přímo do Bělehradu
Z Bělehradu, 25. září. („N. W. T.“) Následkem
vážné situace byli četní státníci a generálově
kteří po skončení druhé balkánské války odebrali
d ' Italia
Pašič
Bělehrad
Francie
Struga
Ochrid
Albánie
Řím
Srbsko
Kičevo
Albanec
14
article
se do clziny na zotavenou, povolání do Srbska.
Jsou mezi nimi zejména ministerský předsed
Pašič, dlící u své rodiny ve Francii, ministn
vnitra Protič, léčící se v Gleichenbergu a voj-
voda Putník.
Srbsko požádalo ve Vídní o zakročení
v Albansku.
Z Paříže, 25. září. (Zeit.) Z Bělehradu se sdě-
luje, že srbská vláda požádala vídeňský kabíne
o zakročení v Albanii a o rázné kroky u proza-
tímní vlády. Žádost tato byla však vídeňským
kabinetem odmítauta.
Zrychlené jmenování albanského knížete.
Z Berlína, 25. září. „Tageblatt“ oznamuje
z Říma: Vlády italská a rakouská jsou svorny v ná-
zoru, že neklidná situace v Albanii a boje se Srby
vyžadují nezbytně zrychlené jmeno ván
albanského knižete. Obě vlády zakročí
ve smyslu tom u ostatních velmocí.
Albanské zprávy a žaloby.
Z Vídně, 25. září. (K. k.) „Albanische Korres-
pondenz“ oznamuje: Dle zpráv z Gusině daly tam
černohorské úřady zastřeliti 12 mohamedánských
Albanců, aniž byla známa příčina této hromadné
popravy. To způsobilo v Malisii velké vzrušení.
Černohorské vojsko obsadilo vesni-
ei Vuthaj. jejíž obyvatelé prchlí do
hor. Při vypálení tří vesnie na albánském území
pobilo prý srbské vojsko mnoho obyvatel. Četn
vesničané uhořeli.
Mobilisace turecká a řecká.
Z Berlína, 25. září. „Lokalanzeiger“ ozna-
muje z Athen: Došlé sem bezpečné zprávyo
mobilisaci tureckého vojska,
Malé Asií způsobily v Athenách velký roz-
ruch. Protože řecký ministr vojenství nařídil.
aby všíchni důstojníci na dovole-
né vrátili se neprodleně na svá
mista, zdá se, že pomýšlí se na možnost
třetí balkánské války.
Pašič
Protič
Srba
Srbsko
Francie
Vídeň
Paříž
Bělehrad
Albánie
Berlín
Řím
Gusina
Zeit
Albanische Korre
15
article
Obvinění Rakouska.
Z Petrohradu, 25. září. (.N. W. J.“) »Novoje
Vremja« prohlašuje, že vina za postup Albanců
spadá na Rakousko-Uhersko, poněvadž Albanci
vyzbrojení jsou rakouskými zbraněmí.
Zkalený poměr mezi zástupci rakouským
a italským ve Skadru.
Z Paříže, 25. září. (Zeit). Ze Skadru dochází
zpráva: V oficielních zdejších kruzích otevřeně se
mluví, že poměry mezi italským a ra-
kouským zástupceh se denně zhorsu-
j1. Mezí oběma došlo k ostrým výjevům, čímž spo-
lečná práce trpí.
Anglie odvolává své vojsko a loďstvo o
Albanie.
Z Paříže, 25. září. („Zeit.“) Z Londýna došlé
zprávy, že anglická vláda následkem událostí
Albanii odvolala své vojsko ze Skadru a že odvolá
k albanskému pobřeží vyslané loďstvo, posuzuje se
zde jako vážné přiostření balkánských zmatků.
Bulharsko-turecké jednání o mír.
Z Cařihradu, 24. září. (K. k.) V úřadním ko-
muniké se praví: Dnešní schůze mírové konference
vyřídila většinu otázek jednacího pořadu. Zitřejš
schůzí byly vyhraženy poslední zbývající ještě otáz
ky o vakufových statcích, o muftech a zajatcích
Jest naděje, že konference v zítřejší schůzi skoně
úkol, jímž byla pověřena.
Z Cařihradu, 24. září [K. k.) Opouštějíce dnešn
schůzi mírové konference, prohlásili bulharští de-
legáti, že zbývající ještě otázky jsou bezvýznamny
a budou upraveny. Smlouva o míru bude prý pode-
psána 26. t. m.
Bulharská vláda vyvrací.
Ze Sofije, 24. září. (K. k.) „Ag. Tel. Bulg.“ pro-
hlašuje za tendenční výmysl zprávu o nastávajícím
prý uzavření spolku mezi Rakousko-
Uherskem a Bulharskem. s čímž prý
souvisí příjezd generála Fičeva d
Vídně. Generál Fičev není ve Vídni, nýbrž v
Karlových Varech. Rovněž tendenční jest zpráva
o domnělé účasti přestrojených bulharských dů-
stojníků na operacích Albánců protí Srbům.
jítlegát
Fičev
Albánec
Srba
Rakousko
Petrohrad
RakouskoUhersko
Paříž
Anglie
Albánie
Londýn
Cařihrad
Uhersko
Bulharsko
Fičevo d Vídeň
Vídeň
Karlová Vary
Novoj Vremja
Zeit
16
article
Kdo zapálil Strumicu?
Z Athén, 25. září. (K. k.) Vůči vylíčení domně
lých paličských činů řeckého vojska ve Strumici
jak bylo obsaženo v dopise americkému misionář
Clarkovi, konstatuje „Agence d' Athénes“: „Řecké
mohamedánské a židovské obyvatelstvo strumické
rozhodlo se po zprávě, že bukurešťská konference
toto město podstupuje Bulharsku, hromadně se vy-
stěhovati, aby ušlo bulharskému panství. Když se
8. srpna dověděli, že příštího dne bude město vy-
dáno Bulharům, zapálili samí své domy a opustil
svou otcovskou půdu, zanechavše na místě svů
majetek. Velitel malého řeckého oddílu vynasnažil
se ze všech sil učiniti přítrž požáru a podařilo se
mu zachrániti 19 bulharských domů.
Strumicu
Clark
Athénes
Bulhar
Atény
Bulharsko
18
article
Z Paříže, 24. září. (K. k.) „Temps“ uveřejňuje
rozmluvu s králem Konstantinem, jenž mezi jiným
pravil: Jest na velikém omyiu, kdo nám snad pod-
kládá tendence, jež by odporovaly péči o náš roz-
voj. Řecko musí býti pánem svých osudů a prověsti
svůj úkol k vůli sobě samému.
Německý balkánský spolek vývozní.
Z Berlina, 24. září. (K. k.) „Lokalanzeiger
oznamuje, že založilo několik nejčelnějších něme-
ckých firem německý balkánský spolek
aby zabezpečilo německému průmy-
slu náležité místo na trhu balkán-
ském. Spolek tento má býti podporován všemi
příslušnými činiteli, konsuláty, obchodními komo-
rami atd.; má býti veden činiteli znalými poměrů
a jednotlivých míst a zprácovati dle plánu trh bal-
kánský. Spolek bude vydržovati v nejdůležitějších
obchodních úštředích balkánských spolehlivé dů-
věrníky a právní rádce.
Konstantinos
Paříž
Řecko
Berlín
19
article
Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Náčelník generálního štábu o své krisí.
Z Vídně, 25. září. Dnešní „Kronenzeitung
uveřejňuje rozmluvu s chefem generálního štá-
bu Conradem z Hoetzendorfu, me-
škajícím touto dobou poblíže Štyrského Hrad-
ce. Chef generálního štábu prohlásil: „Již z dů-
vodů politických neměly by se rozšiřovat zprá-
vy, které jsou toliko pouhými pověstmi. Mělo
by se raději čekat, jak se věci utváří a neměly
by se dávati do oběhu kusé pověsti, které zby-
tečně kompromitují faktory, o které jde, aneb
uvádějí je aspoň do svízelné situace. Mně jalm
generálu, stejně jako každému důstojníku, jest
prostě nemožno, pronášeti se o citech osob-
ních. K tomu jsou takové případy tuze deli-
kátní. Odebral jsem se sem a čekám zde
tichém podzimním zátiší nejbliž-
ších událostí. Není také mým úkolem od-
pověděti na nesčetné pověsti, ale tohle můžete
říci celému světu: Jest úplně vylháno,
žejsem zamýšleljeti do Říma. Nikdy
jsem na to nepomýšlel.
Kromě toho všechny kombinace
o špatném poměrumém k hr. Berch-
toldovi postrádají vší podstaty.
Conrad
Vídeň
Štyrský Hrad
Řím
20
article
Vážím si velice hr. Berchtolda jako dokona-
lého gentlemana a mohu říci, že mezi nám
není žádného rozladění. Nerozpakuji se také
prohlásiti, že poměr můj k hr. Aehrenthalov
byl právě opačný, nežli jak byl líčen. Před
rokem novou konstelací politických poměrů
byl jsem jmenován opět šéfem generálního
štábu, avšak doba mého úřadního postavení
nespočívá na žádném pravidle. Lituji, že se
veřejnost příliš mnou zabývá. Jest přece sta-
rým faktem, že generálové, sboroví velitelé
armádní dozorci po určité době musí
ustoupiti lidem mladším. Toliko pa-
pež a vladaři jsou v čele vlády na doživotí.
Konference o věcech haličských.
Z Vídně, 25. září. Haličský místodržitel dr.
ryt. Korytowski sem dnes přijel a měl o po-
lednách poradu s ministerským předsedou hrabě-
tem Stürgkhem a potom rozmluvu s předse-
dou Kola polského drem. Leem. Zemš ký
maršálek haličský přibude sem odpoledne.
Dnes konají se jenom průpravné konference pol-
ských předáků. Vlastní jednání jejich bude teprve
zítra. Zdali bude haličský sněm, nově zvolený, svo-
lán ke krátkému, jen ustavujícímu zasedání, roz
hodne se v nejbližším týdnu
Berchtold
Aehrenthalov
doktor
Korytowski
Stürgkh
Leo
Vídeň
21
article
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 25. září. (K. k.) „Wiener Zeitung
oznamuje: Ministr kultu a vyučování jmenoval pro-
fesora na státním gymnasiu v Písku Josela
Kobzu okresním školním inspekto-
rem pro české školy v městě Plznía
školním okrese stříbrském. — Ministr
veřejných prací jmenoval inženýra akciové stra-
jovky dř. Breitfeld. Daněk a spol. v Karliné dra.
Bohumila Svobodu učitelem v IX. hodnost-
ní třídě na státní průmyslové s kole
v Praze.
Okresní komisaří dr Otto Jurenka, dr. Ju-
lius Makowitz. Karel Max šl. z Maxenu. Mat.
Kuchynka a Jan Mollik jmenování byli mi-
nistrem vnitra místodržitelskými tajemníky na Mo-
ravě a policejní komisař Vincene Eis vrchním
policejním komisařem u policejního ředitelstvív
Brně.
Reforma porotních soudů v Uhrách.
Z Pešti. 25. září. (K. k. uh.) „Pester Lloyd“ uve-
řejňuje prohlášení ministra spravedlnosti dra. v.
Balogha v příčině pověstí o reformě porotních sou-
dů. Vláda je daleka úmyslu obmeziti kompetenci
porotních soudů. Také bude jejich kompetencev
příčině tiskových přečinů zachována v dosavadním
rozsahu. Není pravda, že odpadne právní poučení
presidenta za hlavního přelíčení a že president
soudu bude předsedou jury. Bude ovšem v brzké
době podána zákonná osnova o reformě porotních
soudů, aby byly přizpůsobeny požadavkům doby
a zmíněným poměrům, tato reforma bude se však
týkati pouze kladení otázek a zmalečního řízení.
Breitfeld
Daněk
Svoboda
Jurenka
Karel Max
Mat
Kuchynka
Mollik
Eis
Balogh
Vídeň
Písek
Plznía
Praha
Maxen
Brno
Uhry
Pešť
Wiener Zeitung
Pester Lloyd
22
article
Cholera v Uhrách.
Uhry
23
article
Z Vídně, 24. září. (K. k.) Ze zdravotního oddě-
lení ministerstva vnitra se sděluje: V pohraničním
okrese Skolském, hraničícím s Uhrami, bylo v ob-
ci Opořci dne 24. září bakteriologicky zjištěno
další onemocnění cholerou.
Z Pešti, 25. září. (K. k. uh.) V ministerstvu
vnitra bylo oznámeno 15 nových případů one-
mocnění za příznaků cholery na venkově.
žádná cholera v Pešti.
Z Pešti, 25. září. (K. k. uh.) Zprávy, že sev
Pešti v posledních dnech vyskytly případy chole-
ry a že pro nebezpečí této nákazy byly peštské
podzimní dostihy přeloženy do Vídně, jsou naprosto
nepravdivy. V Pešti sluší považovati nebezpečí cho-
lery za úplně odstraněné.
Vídeň
Uhry
Pešť
severní Pešť
24
article
Cholera v Chorvatsku.
Ze Záhřeba, 24. září. (K. k. uh.) Cholerová sta-
tistika zemského zdravotního úřadu oznamuje ze
stolic Srěmu a Požegy 15 případů úmrtí a 27 na-
vých onemocnění cholerou.
Španělský král o aliancí francouzsko-
španělské.
Z Paříže, 24. září. (K. k.) španělský král
Alfons přijal včera na zámku Miramare v San
Sebastianu zástupce „New-York Heraldu“ a
odpověděl na dotaz, jak smýšlí o nynějším
hnutí pro francouzsko-španělskou
alianci: „Za 11 let, co jsem králem, my-
slím, že jsem ukázal, kam směřují mé sympatie.
Nezapomněl jsem, že jméno Bour-
bon je francouzským. V obtížném díle,
které obě země podnikají v Maroku, je nut-
nou úzká součinnost. Francie a špa-
nělsko musí na příště jíti ruku v ruce.
Pohřeb ministra Calissana.
Z Alby, 24. září. (K. k.) Pohřeb ministra Ca-
jissana byl imposantním smutečním projevem.
Zúčastnili se ho zástupci krále, senátu, sněmovny,
ministři, státní podtajemníci a přednostové občan-
ských úřadů. U hrobu promluvili starosta, místo-
předseda sněmovny Carcano, ministr prací Sacch
a jiní.
Z mezinárodní konference pro ochranu
dělnictva.
Z Bernu, 24. září. (K. k.) V dnešní několika-
hodinné plenární schůzi mezinárodní konference
pro ochranu dělnictva byla usnosení obou komisí
znovu projednána dle článků. Všechny pozměňo-
vací návrhy, pokud byly materiálního rázu, byly
zamítnuty a usnesení komisí schválena s několika
redakčními změnami.
Alfons
Calissan
Chorvatsko
Záhřeb
Paříž
Miramar
San Sebastian
NewYork Herald
Maroko
Francie
Bern
oSr
Ca
25
article
Opiová konvence.
26
article
Z Haagu, 25. září. [K. k.) Ministr zahraničních
záležitostí předložil sněmovně oranskou knihu,
v níž se sděluje, že vláda podnikla u států, která
dosud nepodepsaly opiové konvence, kroky, aby
je k tomu přiměla.
Cholera na jižní Rusi.
Z Petrohradu, 24. září. (P. t. a.) Dle úřadních
zpráv nevyskytl se v městě Cherzonu do 22. září
žádný nový případ cholery. V tento den onemocně-
la opět jedna osoba za příznaků cholery. V kraji
oděsském byl dne 21. září jeden a v Nikopoli dne
22. září dva nemocní cholerou.
Haag
Rus
Petrohrad
Cherzon
27
article
Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů.
„Zlatá Praha“ zahájila svůj XXXI. ročník
pěkně vypraveným prvým číslem, v němž prof. dr.
Jos. Thomayer v „Drobtu z komedie
lidské“ ukazuje, jak čašová moda panuje i v me-
dicině, ovšem hlavně přičiněním samotných pa-
cientů. Vzpomíná, jaké obliby požíval před třicíti
dvaciti lety Wörishofen a k němu se poutající stu-
dená vodoléčba. Za to dnes vše důvěřuje jen te-
plým paprskům slunečním, ať již je nemocní vyhle-
dávají na břehu daleké Adrie nebo doma na písči-
tých březích našich řek. Stejně oblíbeny jsou horké
lázně slatinné, uhličité, kyslíkové, radiové .. . „Ta-
kovým způsobem za poměrně krátkou dobu — ne
celých třiceti roků — jsme zažili, že lidé si libují
ve příčině fysikálního účinku tepla na zdraví své
v největších protivách. Jednou si chválí aplikace
vody co možná studené, po druhé je zase sluneční
teplo a teplá lázeň trumfem, jejž na ten čas pře-
bíti nelze. Není nesnadno najiti vysvětlení tohoto
na prvý pohled velice překvapujícího zjevu. Ba vy-
světlení opírá se o několik složek. Za prvé nastává
po použití studených vodoléčebných procedur
zvláštní reakce v těle, spojená s pocitem pří-
jemným. Stejně používání různých teplých lázní.
zejména uhličitých, je nejvýš příjemné. Veliká pak
většina lidí myslí, co je příjemné, že je také pro-
spěšné. V čemž se ovšem nejednou mýlí. Za druhé
působí mnoho sugesce. V prvním případě sláva
Kneippova působila jistě obrovsky na duševní stav
lidí, kteří se jeho osobnosti svěřili. Stejně suge-
slivně působí reputace různých teplých lázní.
profesor
doktor
Jos
Thomayer
Adrie
Kneippův
Praha
28
article
Vzpomeňme si jen, jaké divy se připisují radiu.
Mnoho lidí o divech těch četlo, slyšelo a očekává
tudíž i od lázní s radiovou emanací aspoň kousek
takového nějakého divu. Za třetí přemnohým lidem
lázeňské léčení vyhledávajícím ve skutečnosti nie
vážnějšího neschází. Takovým lidem ovšem každá
procedura „dělá dobře.“ Jde do lázní, poněvadž
na př. soused nebo sousedka tam jdou také, kromě
toho je to namnoze věc dobrého tonu a stává s
zvykem čím dále tím více rozšířeným. Konečně
pak lidé v přerůzných oborech svých zvyků a pů-
sobností čas občas mění.“ — „Zlatá Praha“ dále
obsahuje: K. M. Čapek. Chod. In articulo mortis.
Z cyklu „Příběhové Ant. Vondrejce, básníkaa
korektora“. — Jar. Vrchlický, List do památníku.
— J. Krušina ze Švamberka. „Gil Blas“. — J. Ha-
šek. „O upřímném přátelství“. — Zprávy a vyobra-
zení čásová. — V illustracích: Fr. Kupka. Díplom.
— Mik. Aleš, JJiří Poděbradský a Matyáš. — Alf.
Mucha, Slavnost Svantovítova na Rujaně. Z cyklu
„Slovanská epopej“. — Jak. Obrovský. Matk
s dětmi.
K M Čapek
Vondrejc
Vrchlický
List
J Krušina
Švamberk
Gil Blas
Kupka
Aleš
Poděbradský
Matyáš
Mucha
Svantovítův
Praha
Francie
Rujana
Mik
29
article
V „Ženských Listech“ (XLI.. č. 9.) po-
kračuje C. A. Straka v líčení „Pobytu Bo-
leslava Jablonského v Polsku“. Oti-
skuje tu některé dopisy našeho básníka, které jsou
příznačny pro vnitřní poměry církevní, vzájemné
úklady řádů a zejména pro expansi jesuitů v době
pobřeznového absolutismu v Rakousku. V listě
z 1. března 1856 píše Jablonský svému opatovi
mimo jiné: „Nyní jsou sestry (kláštera Zvěřinecké-
ho) aspoň přesvědčeny, že Strahovský klášter, jak
dětinsky se domnívaly, neodejme jim jejich statků
a že zdejšího kláštera pod svou moc nepřivede.
Je zcela možno, že ještě někdo jiný se toho obá-
val a proto přípravy dělal. aby to zamezil. Na svě-
tě je všecko možné. Nyní zase obávají se sestry.
že jesuité všecko na sebe potáhnou a tato obava
byla by ještě důvodnější, nežli ona dřívější. Zvlášt-
ní aspoň jest ona okolnost, že pan administrátor
vyprosil si za kaplana do Zvěřince jesuitu až ze
Lvova, ač, jak z dřívějších jeho výpovědí a od ji-
ných osob dobře vím, není přítelem jesuitů. Jak-
mile zdejší jesuita zpozoroval, že — což dříve ne-
byl by nikdy uvěřil — ze všeho nic nebude (Ja-
blonský překazil, aby jesuita byl mu vnucen za
kaplana) přišel ke mně a omlouval jesuitu, řka o
Straka
Bo
Jablonski
Polsko
Oti
Rakousko
Lvov
30
article
panu administrátorovi: Ten byl původcem celé vě-
ci, my nechtěli jsme se vtírati tam, kde nás nechtě-
jí. Já pak jsem mu odvětil: Vy určení jste pro školy
a mísie, my pak pro duchovní správu a probošství
zdejší náleží Praemonstrátům a nikoli Jesuitům.“
— Číslo mimo to podává: Serafin Trávnický. Osla-
vy Svatopluka Čecha v Rovensku. — B. M. Eliášo-
vá. Z japonské kuchyně. — A. Čermáková-Sluková.
Dábel. — K. Adámek, Památce Marie Červinkové
Riegerové. — Dr. Č. Zíbrt, Pokladnice ze staroče-
ských bylinářů, čili jádro lidového lékařství. — Ot
Zachar, Historický a myšlenkový podklad spiri-
tismu. — Literatura. — Divadlo. — Hudba. —
Zprávy spolkové. — Různé. — Příloha „Práce“.
Serafin Trávnický
Svatopluk
Čecho
A Čermáková
Sluková
K Adámek
Marie
Červinka
Rieger
Zíbrt
Zachar
Oslo
Rovensko
divadlo
31
article
THEATRALIA.
THEATRALIA.
Divadelní rekord. Ředitelství plzeňskéh
divadla pozvalo na neděli 28. t. m. paní La u-
dovou od Národního divadla, aby hrála tam po-
hostinsku „Madame Sans Gene“, k čemuž správa
Národního divadla ochotně dala svolení, neboť z8
t. m. byly na repertoiru hry, v nichž paní Laudová
není zaměstnána. Tyto dny však stalo se nezbytně
nutným v Národním divadle, změniti odpolední
představení a dáti místo „Excelsioru“ „Strakoni-
ckého dudáka“, v němž umělkyně hraje Rosavu.
Dle různých jiných disposic nebylo při nejlepší víli
možno jinak věc zaříditi. V Plzni rovněž nebyla
možno odložiti „Madame Sans Gene“, určenou na
neděli, jelikož projevilo obecenstvo o ni veliký
zájem. Ale ředitel plzeňského divadla, p. Veverka.
nepřišel do rozpaků. Na konec telefonického vy-
světlování oznámil, že hned po ukončení odpoled-
ního představení nedělního „Strakonického dudá-
ka“ přijede k Národnímu divadlu pro paní Laudo-
vou automobilem, a odveze ji rovnou do plzeňské-
ho divadla ku představení „Madame Sans Gene
All right! To je po americkul
Laudová
Excelsior
Rosav
Veverka
Lauda
Le u
Plzeň
národní divadlo
San Genus
plzeňský divadlo
all right
32
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Vzteklý pes v Pešti. Z Pešli, 24. září
(K. k. uh.) Dnes večer pokousal pes, patrně vzteklý
pět osob, jež byly dopraveny ihned do Pasteurova
ústavu. Když strážníci psa stíhali, vikl vystřelený
náboj do kavárny „Parlament“ nealeko náměst
Svobody a zranil nepatrně na spáncích stoličnou.
— Choť bývalého portugalského krále. Z Mni-
chova, 24. září. (K. k.) Choť krále Manuela, krá-
lovna Augusta Viktorie, leží již několik dní v jedné
zdejší nemocnici, protože se cití churavou, ale stav
její se již podstatně zlepšil.
= Major Winterfeldt. Z Grisolle s. 24. záři
(K. k.) Zdravotní stav německého vojenského atta-
ché, majora šl. Winterfeldta se dnešního dne sice
nezhoršil, ale jest přece ještě povážlivý.
= Obrovský požár. Z Caříhradu. 24. září.
(K. k.) Požárem bylo v Ordu na Černém
moři zničeno asi 1000 domů a krámů.
Celková škoda se páčí na 2 mil. franků.
Neštěstí v dole. Ze Santanderu, 24. zá-
ří. Sřícenou vrstvou na dole Salgueiru byli zabiti
4 lidé.
Manuel
Winterfeldt
Pešť
Orda
Santander
Pasteurův ústav
August Viktoria
Grisolle s . 24
Salgueir
33
article
— Ztroskotané lodi portugalské. Z Lisabo-
nu. 24. září. [K. k.) Člun pobřežního obrněnce
„Vasco de Gama“ ztroskotal se v zátoce Lagosské.
při čemž bylo několik lidí zraněno. Záchranný člun
a parní člun křižáku „Almirante Reis“, které chtě-
ly přispěti na pomoc. rovněž se ztroskotaly. Vý.
buchem na parním člunu bylo několik námořníků
popáleno.
— Hamburský notář Becker. Z Hamburku.
24. záři. (K. k.) Notář Becker, který zmizel v lednu
t r. z Hamburku, dopustiv se značných hypotekár-
ních podvodů, byl zatčen v Lipsku pro různé pod-
vody, jež spáchal pod cizím jménem.
— Poprava v Hanoi. Z Paříže, 24. září.
(K. k.) V Hanoi bylo dnes dopoledne popraveno
7 anamských spíklenců, kteří před nějakou
dobou usmrtili pumovým útokem 2 francouzské dů-
stojníky.
— Poprava v Mnichově. Z Mnichova, 25.
září. (K. k.) Dvojnásobný vrah Jan Strasser, který
zastřelil pruského vojenského přidělence majora ši.
Lewinského a strážmistra Bohlendera, a byl odsou-
zen k smrti, byl dnes ráno popraven na dvoře zdej-
ší věznice.
Gama
Almirante Reis
Becker
Strasser
Lewinský
Bohlender
Lisabo
Hamburk
Lipsko
Hanoj
Paříž
Mnichov
34
article
Velký výbuch v továrně na dynamit.
M. Z Kolina n. R., 25. září. [Zvl. tel. „N. L. )
Dnes ráno k 8. hodině udál se katastrofální výbuch
v továrně na dynamit firmy Bartsch a Real u Porzu
na Rýně. Celé křídlo budovy se sřítilo. Jeden děl-
ník byl ihned zabit, 5 bylo poraněno těžce, sedm
lehčeji. Neštěstí událo se nepozorností dělníka,
který také těžce byl poraněn. Výbuchem byly také
domy kolem továrny poškozeny. Silnice k továrně
vedoucí nebyla na štěstí ještě oživena. Před vý-
buchem bylo v místnosti hojně děvčat: sotvaže
byly dívky budovu opustily, udál se výbuch. Ha-
sičské sbory z celého okolí a záchranný sbor ko-
linský přikvapily ku pomoci, ježto se pod troska-
mi nalézají ještě lidé nepochybně těžce ranění.
Také několik lékařů je už přítomno. Mezí raněný-
mi nalézá se několik děvčat; několik jest prý jieh
dosud pod troskami.
Z Kolína n. R., 25. září. [Zvl. tel. „N. L.
Neštěstí událo se tím, že v místnosti, kde se nalé-
zaly ve velkých bednách tak zvané zápalkové
listy, oheň vznikl, následkem čehož bedny vy-
buchly. Těžce zraněno bylo, jak dále zjištěno, osm
osob, skoro vesměs dívky ve stáří od 15 do 17 let.
a mladiství dělníci ve stáří asi 19 let. Lehce ra-
něných je, pokud se dosud dá přehlédnouti, dva-
náct. Těžce ranění mají rozbité lebky nebo utrhané
nohy, aneb vytrhané oči. Na místo kalastrofy sběhli
se bědující příbuzní těžce poraněných: tito byli
záhy dopraveni do nemocnice. Ježto bylo neštěstím
postiženo jenom křídlo továrny, pracuje se ve hlav-
ní budově dále.
Kolina můj
Porza na Rýn
Kolín
Bartsch
Real