ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ac662160-fd9c-11e8-8d10-5ef3fc9ae867
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 18 celkem · entity: place 40, org 1, work 1, person 21
1 masthead
Číslo 151.
2 masthead
V Praze, dne 3. června 1900.
Praha
3 masthead
Ročník IV.
4 article
Rodakoe, náminístruce odjon: Praha. Pštroepeva ulice, šíslo 200—i Befrankované dopicy se nopřijímají, rukopisy se nevracejí exapečetěnéreklamace jsou porta prosty krserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní V pondělí a po svátku vždy po dvanácté ho dině polední Jednotlivé šíslo ta 8
Praha Pštroepevo ulice
5 article KAl
KAl felefen redakce d. 1126.
Kala
6 title
ULICKt Lla
7 article
Proáplamé pv Praloe s dönáškou de domu: měsíčně . . . .. 2.80 8.40 čtvrtletně . .. celoročně . . .. K 33.60 Pro tuzemako poštou: měsíčně . . . .. čtvrtletně... K 8.— celoročně.. . . K 86.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně ... K 12.— celoročně.. .. K 48.— Do Ameriky, Francie. Švýcarska, Italie, Bel- le, Anglie a Ruska: čtvrtletně ... K 18.20 celoročně ... K 52.80 Telefon rodskce č. 1126.
Německo Srbsko Amerika Francie Švýcarsko Belale Anglie Rusko jít dom Italia
8 article
Slunce vychází ve 3 hodiny 56 minut ráno. Slunce zapadá v 8 hodin — minut večer.
9 title
Neděle:
10 article Hod Boží Svatodušní.
Hod Boží Svatodušní. v chrámu Páně Čtyřicetihodinná pobožnost u sv. Apolináře na Nov. městě od 2.—5. června.
Apolinář
11 article
Dnešní číslo jest o 16 stranách. Příští číslo vyjde až v úterý v oby- čejnou hodinu polední.
12 article Mršto ohně lásky požár zášti.
Mršto ohně lásky požár zášti. V Praze, dne 2. června. Toto smutné faktum třeba zjistiti na sklonku 19. a na počátku 20. století. Kde se jen mohlo vzíti? Věk náš se zvláštní emfasí nazývá se vzdě- laným, tisíce a tisíce spolků dobročinných po všem světě rozvinují svou blahodárnou činnost a přece v jednom hlavním směru zášť vytiskuje všecku lá- sku. Věk právě mijící přibírá přívlastku tolerant- ního, jenž by rád z veřejného života setřel všecky různosti náboženské a jenž z příčiny té sebe menší důraz položený na konfesionální osvědčení prohla- šuje za klerikální nesnášelivost, ba dokonce za fa natismus. Byla to hlavně německá zářící kultura, jež dávno před sto lety v Lessingově Nathanu zřela pravzor náboženské lhostejnosti a jíž křesťan, Turek, žid byli rovnocennými bratry. Ba tatáž kutlura z amerických divochů vybírala si vzory ctnosti, kladouc jim do úst známá slova: my di- voři jsme přece lepší, nežli vy křesťani. Tatáž kul- tura nivelluje všecky rozdíly nábožonství, ona bu- duje ve Vídni turecké mešity, v Paříži pagody a v Londýně dokonce fabričně vyrábí sošky k uctění dábla. Kultus Satanáše v Paříži je největší vymože- ností našeho tolerantního věku. A přece pronásle- dována je nejvíce jedna víra a jedno vyznání, jež čítá dnes na 250 milionů vyznavačů a pronásledo- váni jsou způsobem pohansky barbarským malí národové. Věru že by se našemu dokonávajícímu století mohlo říci: Ty, devatenáctý věku, tvé jméno je farizejství. Dosud nikdy nebylo jména osvěty tolik zne- užíváno jako dnes. Zneužívá se ho ve Francii, v Anglicku, v Rusku, v Americe a po našem úsudku zneužívá se ho nejvíce mezi Němci. V čem nedůslednost tato vězí?
Lessingův Nathan Turek Němec Praha Vídeň Paříž Londýn Francie Rusko Amerika
13 article
Před sto lety byla provolána hesla vol no st, rovnost, bratrství a dnes, na konci věku, páše se nejhorší švindl těmito hesly. Volnost káže americký a anglický Jingo všem národům a v téže chvíli ubijí Irčany, domorodce na Kubě a Filipinách a Boery v jižní Africe. Rovnost káže Američan a vzpírá se cestovati v jednom (voze s černochem. Volnost káže i Maďar Šlovákům, ale kde jak může, všecky kulturní potřeby mu ujímá a upírá. Bratrství káže plutokrat při plném stole a své dělníky odírá o krvavou mzdu, olupuje o zdraví a často i dcery jejich o nevinnost. Ten střední, jak se praví, zatemnělý věk, podobného utlačování národů neznal. A zajisté v žádném předešlém věku nebyli menší národové s cynismem takovým utlačováni jako dnes. Pruští hakatisté vůbec ani nezapírají své barbarské chtíče, nejdříve k vyvlastnění, pak k odkatoličení a konečně k odnárodnění Poláků. Nikde na světě neděje se to od byrokracie s perfidií takovou naproti posvátným přísahám pruských králů. nic lépe nevede se ubohým Slovákům pod jhem maďarským. Právě v těchto dnech zvěstovalo se, že na pešťské universitě byly z odznaků svatoštěpánské koruny sraženy křížky. I to je symbolické. Koruna sv. Štěpána, jež zdobí skráně uherského krále, nosí sice odznak Vykupitele, avšak uherští státníci křížem tím v duchu pohodili dávno. Zednáři a židé, kteří dnes uherský stát ovládají, význam kříže neuzná- vají. Co ruka zlotřilá na emblemech universitních spáchala skrytě, to tam páše již dávno veřejně bezbožecká věda, z níž vychází všecka zášť. Mocní tohoto světa namnoze milují více lež, nežli pravdu, protože ona více hoví jejich pýše, jejich panovačnosti, jejich hrabivosti.
Irčan Boer Američan Maďar Šlovák Polák Štěpán Kuba Filipíny jižní Afrika
14 article
Žijeme ve věku, v němž velicí národové jsou posedlí horečným šovinismem. Nejrozpínavějsím se jeví šovinism Němců. Rod Hohenzollernský od roku 1871, ba již od r. 1866 sní o jakési restauraci ně- kdejší římsko-německé říše, avšak je si dobře vě- dom, že k ní především zapotřebí Říma, zapotřebí papeže; jelikož ale na Řím nelze přištěpiti Lutherovu církev, chce toho dosíci i bez Říma. Odtud ten již za Bismarcka zjevný a po něm tajný, ale stejně nrputný boj proti Římu. Proto vydáno bylo heslo z Německa do Rakouska: Pryč od Říma! Totéž bylo a je rozhlašováno i po Francii. Nikdy nebylo tolik urputně ve Francii pro protestantismus horováno jako dnes, zrovna jakoby vydán byl po- vel: Teď, anebo nikdy! Všeněmecko je he- slem Německa. Všichni Němci, ať si roztroušeni v Rakousku, Rusku, Turecku, v Asii, v Americe mají se hlásiti ku Všeněmecku, mají se cítit Vše- němci, mají se považovati jakožto spolučástky ve- likého národa. A tomuto až horečnému šovinismu nemůže sloužiti pravda a právo, pravá volnost, rov- nost a bratrství. Pravý Němec všecku rovnocen- nost národů zpupně odmítá, on považuje se za nad- člověka, za prvorozeného všech národů. Proto i marně se kojí v nejvyšších kruzích u nás, že by rakouský Všeněmec třeba jen malinké jota ze svých nároků slevil. V srdci jeho hnízdí zášť proti všemu slovanskému. Všeněmci u nás, prodchnuti Nietsche- ovou filosofií, neznají žádné politické morálky,: žá- dného rakouského vlastenectví, oni znají toliko je- dinou vlasť, kterouž je Všeněmecko. To nechť stále na zřeteli mají rakouští státníci a necht máme na zřeteli i my, kteříž proti Všeněmectví v Rakousku vedeme epochální boj.
Němec Lutherův Nietsche Řím Německo Rakousko Francie Rusko Turecko Asie Amerika
15 article
Ale mají-li též pocit tohoto Všeněmeckai v kruzích nejkompetentnějších? Mají, mají, oni to Všeněmecko pociťují za nehty, pociťují jako chro- nický rheumatismus po všech kloubech, jenž rázem se může státi akutním a vrhnouti se na srdce. Rakousko má se státi vasalem Vše- německa, — to dnes listy německé píší Místo ohně lásky mají v srdcích nepokrytě požár zášti a proto jsou v jejich ústech nejkrás- nější slova o volnosti, rovnosti a bratrství všech národů holou frází. Nám upřímným rakouským občanům při tom tlustém přátelství Všeněmecka je velmi nevolno, nám se při pouhém na ně pomyšlení tají dech, ono nás i ve snu tlačí jako můra a to tím více, že tam kde by měla na jevo dávati se ráznost, jeví se bázeň, bázeň ovce, jež by se z objetí vlka ráda vydrala. My proto jedinou spásu Rakouska před roz- pínavostí Všeněmecka spatřujeme v těsném přidru- žení se ku pravici. Němečtí alpští horalé, pokud jsou a zůstanou katolíky, nikdy ku Všeněmecku nepřilnou. Nepřilne nikdy ani Polák, ani Slovinec. Rakouští Všeněmci s radostí přivítají i § 14., jen když budou vidět, že se Čechům v ničem nepovolí. Proto opětujeme náš náhled: my o účel- nosti obstrukce rozhodně pochy- bujeme. Církev a vzdělanost. Neujde ani týdne, aby naši nepřátelé za vhodné příležitosti nevytýkali naší katolické církvi tmářství a nepřízeň ku vzdělanosti a vědám. To jest jejich Catonské »Ceterum autem censeo Carthaginem esse delendam« — ke konci pak soudím, že Karthago má býti zbořeno. Také nepřátelé by rádi zbořili ty základy, kdyby se jim to jen dařilo. Proto alespoř chrlí zášť proti ní, aby v srdcích nezasvěcenců se zakořenily jejich v pravdě nesvobodomyslné názory.
Polák Čecho Rakousko Kartágo
16 article Kulturní Listy.
Kulturní Listy. V Praze, 2. června. K — Až do minulého quartalu mohl každý na Příkopě pozorovati, že před jednou výkladní skříní stavívalo se nejvíce procházečů. Co bylo v ní vysta- veno? Samá lákadla pro — jak se v Praze říká — chlupaté jazyky. Byly tam uzení i neuzení a naklá- daní lososi, raci s obrovskými klepety, pak několik druhů pikantních salátů, soudečky s pravým astra- chánským kaviárem, dále čerstvé okurky z Alžíru, chřest ze Sicilie, jahody z Korfu atd. atd. V popředí byl přilepen Menu — čili jídelní lístek, obsahující nejpikantnější lahůdky, nabízející též vína nejfajněj- ších značek. Nebylo tedy divu, stavělo-li se zde mnoho passantů. Místnosti uvnitř byly prý velmi elegantně zařízeny, též prý i několik šambrseparé stálo k dispo- sici pro párky, jež nechtěly býti v cukrování rušeny. Zařízení těchto stálo prý 11.000 zl. A dnes? — Všecko to zmizelo: lososi, raci, ka- viár, láhve s vínem atd. — pryč a pryč — a v krámě rozložil se směnárník a předešlý nájemník krámu udělal veliký kotrmelec, asi prý na 70.000 zl.,a mimojdoucí si povídají: Praha není Paříž, ba není prý ani Vídeň anebo Berlín. Byl to vlastně kus nové Prahy, kus moderního Švertáska, který ale brzy byl smeten. A tu mi bezděčně na mysl připadá kousek, ba jen kousíček staré Prahy, pokud jsem ji sám ještě zastihl. Ještě asi před desíti lety v bývalé Široké ulici stavívali se též mnozí passanti u jednoho neve- likého okna, v němž byly na obyčejných porculá- nových mísách vyloženy pečené ryby, smažené ry- bičky, husí křídla a stehna —
Korf Praha Alžír Sicílie Paříž Vídeň Berlín
17 article
— Jídelna paní Severové, — zvolá mnohý čtenář. Škoda, že jí již není. Zašel jsem si často sem, obyčejně v pátek, na kousek ryby v rosolu. Vchod do jídelny byl poně- kud temný, pouze mdle osvícený. Host musil dát pozor na dva schůdky dolů, jako by šel do sklepa. Jídelna paní Severové tvořila jakýsi polosk lípek, v němž v pozadí proti sobě stály dva neveliké stoly, kolem nichž sedělo vždy plno paniček a též pánů, ale více paniček z lepších středních společenských vrstev. V předu u jediného okna stála paní Severová a prodávala ryby a husí stehýnka a křídla, jež šly jako na dračku. Před ní stavěly se služky: — Prosím, mně za dvacet rybiček — Mně za deset — Mně husí stehýnko — Mně holoubátko — A paní Severová rukou hbitou zabalovala do papíru žádané věci a brala peníze. Od šesti do osmi bývalo zde živo. V zadu, v ja- kémsi výklenku, byla kuchyňka, neúhledná, obyčejnou hlinkou olešťovaná s několika troubami a plechy na plotýnce, na níž smažilo a peklo se do milionů, kde zase vévodila jiná paní, tuším, že sestra paní Severové. První můj dojem v této jídelně zahrnul jsem v duchu v jedno jediné slovo: švábovna, učiněná
Severa Severová
18 article
švábovna, ale bylo v ní hostů plno. U kuchyňky v jakémsi výklenku stával na stráži opatrovník do- mácího krbu, mohutný kocour s vážností mandarína, jenž mlčky přijímal hold od přítomných. Po jídelně procházíval se přihrblý pán snad příbuzný, anebo manžel té mladší paní, jež z trouby vytahovala pe- čené husy. Kousek to staré Prahy! A ta společnost v ní! Zde jsem byl zasvěcen jaksi do tajů »Lotynky«. Ne- bylo k tomu zapotřebí zvláštního studia. Ty paničky zde kolem stolů braly obyčejně na přetřes tahy praž- ské, brněnské atd. loterie s důkladností, jež by byla čest dělala profesoru vyšší mathematiky. Žde jsem se dovídal, která numera na Prahu, anebo na Brno příště vyjít musí. Zde, abych se vyjádřil moderně, zde byla jakási bursa paní Lotynek. Já tr .. ., já o..., já mohl dnes míti několik činžáků, kdybych byl pokynů těchto ctihodných bursiánek lotynky upo- slechl, a kdybych byl několik zlatek na živá numera obětoval. Ale tak člověk pozdě bycha honí. Ale křivdil bych těmto dámám, kdybych tvrdil, že se zabývaly pouze lotynkou. Přicházely na přetřes i mnohé domácí, ba i ne- málo důvěrné věci o manželích, dětech a pod. Paki choulistivé věci zdravotní, o suchém loupání, o bo- lení hlavy a pod. a konečně došle i na zamilované pletky. Teď se již mohu přiznati, že jsem nejednou našel zde látku k feuilletonu. Paní Severová byla mým útočištěm, kdykoliv jsem měl nouzi o látku k nedělní causerii. Sedával jsem tam v koutku od nikoho nepo- všimnut.
Severová Praha Brno