1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, v ponděli 22. září 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
předplácí se -
V Praze v administraci,
a měsle-
na čtvrt leta
SK —
s dvoji slonáškon
s měste
na čevrt let
na měs Vo ňliálkách
Posto P K ao
méslo
na čtvrt let
s dvoji zásilkou
měsle
k čtvrt iata . . . . K so
Praha
SK
7
article
V drobném prodeji
ranní čislo o sobě
za. n
večerni
za l
Ve fliálkách na venkově
ranuí vislo
večerní .
lnseráhty
platí se hotově napřea
Předplacení a inserty příjima
administrace v Marianské al., a
Tam nacházejí se tát
redakce, siskárna a ezpedlee
„Narodních Llstá“
Rukopisy se nevracen
Narodne Llstat
8
article
Události na poloostrově
balkánském.
Bulharsko-turecké jednání o mír.
Z Cařihradu, 21. září. (K. k.) Delegát Por-
ty pro řecko-turecké vyjednávání Rešid bej
měl včera delší rozmluvu se zástupcem řecké
vlády Levidisem. Vyložil poloúřadně z mě ny.
které navrhuje Porta ke článkům
mírové smlouvy. Ve příčině otázek stát-
ni příslušnosti statků vakufu a mohamedán-
ských obcí nejsou modifikace ministerskou ra-
dou ještě úplně stanoveny. Rešíd bej dodal.
že odcestuje dne 23. t. m. do Athén.
Válečná agitace a bezvládí v Albansku.
Z Vídně, 22. září. (K. k.) Albanische Kor-
respondenz sděluje: Ukrutnosti, kterých se do-
pouštějí Srbové na obyvatelstvu albanském
v územích jim londýnskou konferencí vele-
vyslaneckou přikázaných, způsobily po-
vstání Albanců proti Srbům. Po
měsíce docházejí skutečně hrozné zprávy
zejména z vilajetu kosovského, které do kraj-
nosti rozechvěly albanské obyvatelstvo. Když
úřady srbské daly nedávno zajmouti a popra-
viti náčelníky ve Drenici, vypuklo povstání
v části území dakovského, jež byla nyní při-
vtělena k Srbsku, a která je obydlena vý-
hradně Albanci. Od delší doby dochází mezi
četami albanskými a vojskem srbským ke kr-
vavým bojům. Protože srbské vojsko spálilo
několik vesnic na bojích naprosto nesúčastně-
ných, nabývá povstánírozsahu stá-
levětšího. Též vúzemínatétostra-
ně Drinu, na území autonomn
Albanie, stouplo rozechvění pro-
ti Srbům do nejvyšší míry. Následkem uza-
vření cesty do Dakové a Prizrenu zuří v celé
severovýchodní části Malissie hlad.
Port
Srba
Cařihrad
Atény
Vídeň
Srbsko
Drina
Albánie
Daková
9
article
Z Vídně, 22. září. (K. k.) Südslav. Korresp
sděluje z Bělehradu: Srbská vláda dává svýmí
poloúřadními orgány rozšiřovati vylíčení si-
tuace na hranicích srbsko-albán-
ských, které se považuje za přípravu
k diplomatickému kroku u moeno-
stí, dle něhož by kabinet bělehradský se mohl
cítit nucena obsaditi znovu srbským vojskem
strategicky důležíté body Albanie, které byly
vyklizeny na nátlak mocností v důsledku usne-
sení londýnských. Oficiosní vylí č'eni
prohlašuje situaci na hranicísh
srbsko-albanských za vážnou. a
praví, že ozbrojené massy moder-
něozbrojených Abancůjsou poho-
tově vpadnouti do území srbské-
ho. V posledních nedělích došlo několikráte
ke krvavým srážkám mezi oddíly srbskými
ozbrojenými Albanci.
Vídeň
Bělehrad
Albánie
10
article
Ministerstvo vojenství nařídilo vyslání
značných posil vojenských. Od včerejšího ve-
čera dopravuje se vojsko na hranice albánské.
Srbsko je odhodláno válečně zakročit.
Z Bělehradu, 22. září. „Tribuna“ sděluje,
že Albanci, podporováni agitátory z cizozem-
ska, připravují na Balkáně třetí
válku, namířenou proti Srbsku a
Černé Hoře. Essad paša usiluje zmocniti se
vlády v celé Albanii, za jejíhož generálního
guvernéra se již prohlásil. Ovládá 25.000
Albanců a nakoupil v Tiraně velké množství
ručnic. Převládá přesvědčení, že chce se státi
vládcem Albanie. V zemi je naprostá
anarchie a nikdo není jist životem. Srbsko
sesiluje posádky na albanských hranicích.
Cizí agitátoři dopravují do Albanie zbraně a
dodávají je albanským povstalcům na novém
srbském území.
Z Bělehradu, 22. září. Nejen v úřadní „Sa-
moupravě“, nýbrž také v jiných listech naléhá
se na rázné zakročení Srbska, kterým by se
zjednal pořádek na hranicích al-
bánsko-srbských a zabránilo neustálým
vpádům Albanců na území srbská. Srbské voj-
sko obsadí všechny důležíté posice na pomezí.
Proslýchá se, že budou mobili so-
vány dvě divise.
Řeky odmítnutí bulharští uprchlící.
Ze Solije, 21. září. (K. k.) Podprefek
z Nevrokopu telegrafuje: Z území sěrského
demirhisarského přicházející bulharšt
Albanec
Srbsko
Bělehrad
Balkán
Černá hoře
Albánie
Tirana
Solija
Nevrokopa
11
article
uprchlíci chtěli se vrátiti do své země, bylí
však Řeky posláni nazpět, kteříž jim nedo-
volili překročiti hranice.
Jednání o turecko-řeckou smlouvu.
Z Caříhradu, 21. září. (K. k.) Ministerská
rada znova se radila o změnách, které navrhne
pro turecko-řeckou smlouvu o míru. Protože
porada ještě není ukončena, byla cesta Re-
šida beje do Athén na pozítřek stanovená, od-
ložena na neurčitou dobu.
Bulharsko a Turecko společně proti Řecku.
M. Z Kolína n. R., 22. září. (Zvl. tel. „N
L.“) Cařih adský dopisovatel „Köln. Ztgu.“ na-
byl z rozmluv s několika velevyslanci dojem
že věci na balkánském poloostrově skutečně
tak se vyvinují, jak předpovídá čelný orgán
vládní turecký „Terdžiman“, totiž: nepři-
pojí-li se Řecko k dohodě bulhar-
sko-turecké, že potom armády tu-
recká a bulharská společně prot
Řecku se dají na pochod. Bulharský
generál Savov, byv dopisovatelem otázán, co
o tomto článku soudí, odpověděl jenom, žeje
to projev zajímavý, ale nechtěl o něm ji-
nak pronésti svoje mínění.
Z Cařihradu, 22. září. (K. k.) „Tasvir-í-Eí
kiar“ vyvrací pověsti o uzavření turecko-bul-
harské dohody.
Řek
Köln
Savov
Caříhrad
Atény
Bulharsko
Turecko
Řecko
Kolín
Tasvir
N L
12
article
Řecko-bulharská vzájemná obviňování.
Ze Solije, 21. září. (Ag. tel. bulg.) Oprot
zprávám zahraničních listů, že město Melnik
bylo zničeno, bylo nyní úřadně konstatová-
no, že v Melniku byly spáleny pouze tři do-
my, které náležely Bulharům, jakož i poštov-
ní budova a kasárna. Za to však Řekové zni-
čili úplně město Strumicu a z polovice město
Petrič.
Ze Sofije, 21. září. (K. k.) Oproti zprávě.
že bulharský kupec Spíro Surudžiev zemřelv
nemocnici solunské cholerou, trvá „Ag. tl
bulg.“ při svém tvrzení, že Surudžiev byl na
malém poloostrově u Vola zraněn hozeným
kamenem a v bezvědomí dopraven do Soluna,
kdež byl dán mezi onemocnělé cholerou, aby
byly smazány stopy zločinu na něm spácha-
ného. Případ ten je charakteristickým pro jed-
nání úřadů řeckých, směřující k systematické-
mu vyhubení bulharského živlu, o čemž svědčí
také okolnost, že 2500 Bulharů z okresu florin-
ského je na pustých ostrovech Egejského moře
vydáno jisté smrti hladem.
Cholera v Rumunsku.
Z Bukurešti, 21. září. (K. k.) Cholerou je
postíženo 206 obcí. Kromě donavadních 1134
onemocnění událo se 99 případů nových.
45 osob cholerou onemocnělých zemřelo, 51
se uzdravilo, zůstává tedý 1137 osob ve stavu
cholerou nemocných.
Velký vezír vyznamenán.
Z Cařihradu, 22. září. (K. k.) Sultán propůjči
velkému vezírovi v uznání jeho vynikajících služet
řád Osmanie v brilantech.
Bulhar
Řek
Surudžiev
Solija
Melnik
Strumic
Petrič
Sofijá
Soluna
egejský moře
Rumunsko
Bukurešť
Cařihrad
Spíro Surudžiev
13
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Zakázaný socialistický tábor v Bukurešti.
Z Bukurešti, 22. září. (K. k.) Socialistický tá
bor, jenž zde měl býti včera pořádán, byl zakázár
vzhledem na to, že za hromadných schůzí je nebez
pečí cholery zvětšeno.
Kongres německých lékařů a přírodozpytci
ve Vídni.
Z Vídně, 22. září. Na ministerské lavici posla-
necké sněmovny zasedl dnes dr. Arnošt Koer-
ber. Učinil tak po devíti skorem letéch, ale ni-
koliv jako ministerský předseda, nýbrž jako zá-
stupce vídeňské akademie věd na
kongresu německých lékařů a příro-
dozpytců, který měl v zasedací síni poslanecké
sněmovny zahajovací schůzi. Sousedy jeho byli mi-
nistr vnitra sv. p. Heinold a ministr vyučování
de. ryt. Hussarek. Bylo pozorováno, že dr.
Koerber baví se s bar. Heinoldem ve dlouhém a
velmi důtklivém rozhovoru. Tak natlačena jako
dnes zasedací síň poslanecké sněmovny ještě ne-
byla. Na 4000 osob vtísnilo se do ní. Nevešly se
všechny. Dole bylo také natřískáno celkem 1000
osob. V ložích a galeriích bylo několik set dam.
Kdežto dole všechno se černalo anebo modralo
uniformami vojenských lékařů, naboře se všechno
bělalo letními ještě toaletami. V kuloiru stavěli se
lidé na židle a na žebříky, aby mohli pozorovat.
doktor
Koer
svatý . p
Heinold
jít
Koerber
Dole
Bukurešť
Vídeň
necký sněmovna
vídeňský akademie věda
poslanecký sněmovna
14
article
eo se uvnitř děje. Tam prosloveny četné řeči, ze
kterých nejvíce se líbil proslov ministra vyučování
dra, ryt. Hussarka. Po něm starosta Vídně dr.
Weiskirchner, bývalý president poslanecké
sněmovny, měl působivou řeč. Ministr vnitra bar
Heinold mluvil jako šéf rakouského zdravotni-
ctví. Navazuje na jeho výklady bývalý poslanec
nynější zdravotní referent v zemském výboru dol-
norakouském Bielohlawek pravil, že kongre
jest neúplný a že k hygieně jest potřebí peněz,
ty dáti může jedině ministr linanci. Celé shromáž-
dění smálo se tomuto vtipu.
Z Vídně, 21. září. (K. k.) V universitě byli věe-
ra večer přijati cizí hosté, přibyvší na sjezd něme-
ckých přírodozpytců. Dostavil se rektor university
dvorní rada Weichselbaum, jednatelé sjezdu gene-
rální tajemnici dr. Becke a baron Pirgué, ja kož
téměř všichni zástupcové vídeňského lékařskéh
a přírodovědeckého světa. Ministr vyučování dal
se zastoupiti odborovým přednostou Cwiliňskim
Přijímací mistnosti university byly slavnostně ozdo-
beny. Předsednictvo společností německých při-
rodozpytců a lékařů se usneslo, aby příští sjezd
se konal v Hannoveru. Zabýval se dále podnětem
provésti reformu sjezdů německých přírodozpytů
a konati velký sjezd přírodozpytců pouze každý
druhý rok. V rokování o tom se pokračuje.
doktor
Weiskirchner
Heinold
Bielohlawek
Becke
Pirguý
Vídeň
Hannover
poslanecký sněmovna
univerzita dvorní rada Weichselbaum
15
article
Z Vídně, 22. září. (K. k.) 85. shromáždění ně-
meckých přirodozpytců a lékařů, na které se do-
stavilo 4000 osob, bylo dnes v parlamentě za při-
tomnosti zástupců státních a samosprávných úřadů
slavnostně zahájeno. Generální tajemník akademie
věd, universitní profesor dr. Becke, poukázal
uvítací řeči na četné důkazy sympatie, jichž se
shromáždění dostalo a to nejen z německé říše,
nýbrž také od našich neněmeckých sousedů na
východě a na jihu. Vzhledem na velký životní úkol
národa německého v Rakousku, za-
chovávati pohraniční stráž němečke
kultury v úporných bojích za své po-
litické a hospodářské postavení je
nám dvoje potěšlivým: Důkázy sympatie, kterék
nám zaznívají od našich východních neněmeckých
sousedů, a druhé je nám drahocenným a nezbyt-
ným, posílení a opora, jíž se nám dostává ze sou-
žití se soukmenovci z říše, z německého Švýcar-
ska, ze všech zemí, kde Němci žijí. Vzpomněl ko-
nečně vůle obou mocnářů k míru, kteří také v po-
sledních obtížných dobách se osvědčili jako prav
císařové míru a ukončil nadšeně přijatým provo-
láním „slávy“ císaři Františku Josefovi a císaři
doktor
Becke
Němec
František Josef
Vídeň
Rakousko
akademie věda
16
article
Vilému. — Ministr vyučování dr. ryt. Hussarek.
ujavší se na to slova, poukázal na vřelost a nad-
šení, se kterým byli němečtí přírodozpytci a lé-
kaři ve Vídní přijati a uvítal je srdečně též jménem
vlády a zvláště resortu jím spravovaného. Ministr
zdůraznil, že sjezd zasedal nejen ve Vídni, ale
také několikráte v jiných městech říše naší. Je
tedy oprávněn k úsudku, že vlast naše bohatstvím
a rozmanitostí svých přírodních pokladů má po-
těšlivou přítažlivost. Zajisté je to neméně rozsah
a intensita vědecké a praktické práce, věnované
v Rakousku přírodnímu bádání a lékařství, která
dodává ceny cestě do Rakouska. Ministr velebil
veliké výkony lékařství a přirodních věd, pouká-
zal na veliký význam sjezdu přírodozpytců pro
všeobecné rozšíření pokroků v oboru přírodní vědy
a lékařství a skončil slovy: „Proto skládám Vašemu
vysokému poslání uctivý hold správy vyučovací
jejich orgánů a přeji každému z Vás hojnost odva-
hy, vytrvalosti a odříkání, jehož potřebuje každý
badatel v záhadném světě všehomíra. (Hlučná po-
chvala.)
Pobom uvítal sjezd starosta dr. Weiskir eh.
ner jménem města Vídně a rektor dvorní rada
prof. Weichselbaum jménem university.
Předseda sjezdu dvorní rada Horst-Mí a ye
pojednával pak o pokroku Vídně v oboru lékařství
a přírodních věd. Následovaly pak přednášky mni-
chovského astronoma prof. Seeligera o problému
moderní astronomie a prof. Rinna (Lipsko) o mi-
neralogické charakteristice krystalového stavu.
Po ministru vyučování promluvil ministr vnitra
svob. p. Heinold. který se zejména zabýval
souvislostí lékařských a přírodovědeckých studi
se sociálními záležitostmi, podřízenými minister
stvu vnitra.
Vilém
doktor
Weiskir
profesor
Weichselbaum
Horst
Seeliger
Rinn
Heinold
Vídeň
Rakousko
Lipsko
17
article
Cholera v Uhrách.
Cholera v Uhrách.
Z Pešti, 22. září. (K. k. uh.) Z venkova byl
ministerstvu vnitra opětně hlášeno 19 případů cho-
lerou podezřelého onemocnění.
Italský ministr Calissano zemřel.
Z Říma, 21. září. (K. k.) Ministr Calissano ze-
mřel o 5. hod. 40 min, odpoledne srdeční mrtvicí
když měl řeč na konci banketu, uspořádaného jemu
na počest v Cossano Belly. Listy uspořádaly zvlášt-
ní vydání, ve kterém uveřejňují zprávu o jeho
úmrtí a věnují zemřelému neobyčejně vřelé vzpo-
minly.
Nepokoje v Dublíně.
Z Dublína, 21. září. (K. k.) Dnes v noci došle
k vážné příhodě, když luza podnikla útok na vů
poulíční dráhy. Vůz byl silně poškozen. Policie po-
užila svých holí. Několik lidí bylo zraněno.
Cholera na Rusí.
Z Minska, 22. září. (P. t. a.) U jistého rolníka
přibyvšího sem dne 18. 1. m. z Moskvy, byly včera
konstatovány cholerové bacily.
Calissano
Uhry
Pešť
Řím
Cossano Bell
Dublín
Rus
Minsk
Moskva
18
article
Zmatky v Persii.
Z Tavrizu, 21. září. (Spb. ag.) Stále s
vzmáhá rozechvění proti ústřed-
nívládě a proti zahájení voleb do medžlisu
Bazary byly na znamení protestu zavřeny.
Persie
Tavriz
19
title
Správní komise změnila zemský
21
article
Statut pro správní komisi zemskou pro
Čechy stanoví, jak známo, že správní komise
má právo sestaviti rozpočet zemský, který pa-
novníkovou sankcí nabývá platnosti.
Letos komise nedospěla ještě k -rvořadé
mu úkolu svému, sestaviti rozpoč zemský
neboť pro letošek platí rozpočet, který na
sklonku roku loňského sestavil zemský výbor
v červenci t. r. rozpuštěný.
Ale správní komise odhodlala se provést
v rozpočtu tom řadu změn.
V oddílu potřeby jevily se — jak se
praví — správní komisi, zejména ovšem jejím
referentovi finančnímu některé položky zasta-
ralými, takže mohou býti vypuštěny, kdežto
vedle toho objevila se nutnost, některé po-
ložky dodatečně do rozpočtu vložiti, tak na
př. správní výdaje na vybírání zemské dávky
pivní.
V oboru úhrady se zemský rozpočet měn
velm podstatně, a to na prospěch země, nebot
byly zvýšeny přirážky a zavedena zemská dáv-
ka z piva.
V tomto smyslu bylo třeba upraviti roz-
počet, a stalo se tak ve dnešní mimořádné
schůzi správní komise. Vůdčí snahou tohot
jednání bylo, co možná zmenšiti, ne-li úplně
odstraniti schodek zemský. Řada výdajových
položek rozpočtových byla škrtnuta, nové, ne-
zbytné, byly do rozpočtu dodatečné vřaděny
Do oboru úhrady byl zařaděn zvýšený výtě-
žek zemských přirážek za druhou polovinu
letošního roku a rozpočtený výtěžek zemské
dávky pivní do konce letošního roku.
Z této úpravy rozpočtu však ještě nevy
plynula účetní rovnováha rozpočtu, nýbrž
zbývá ještě deficit.
Čechy
22
article
Také o úhradě tohoto schodku bylo jed-
náno, a to v ten smysl, že počítá se v prvé
řadě na další splatnou zálohu státu, po případě
na zálohu na státní úděly pro příští rok: avšal
nebyla vyloučena ani otázka zvláštní výpůj-
čky zemské. Vedle státních záloh však nejvíce
se pomýšlí na přesun některých platebních
povinností země, zejména zúročení a splátek
dluhů, přes sklonek letošního roku.
Příplatek pro učitelstvo nebyl do rozpo-
čtu dnes správní komisí upraveného pojati
tak aspoň lze souditi dle různých vážných pří-
znaků, zejména z poslední věty officieln
zprávy dnešní, dle níž finanční nešnáze správ-
ní komise trvají, pročež třeba hospodařiti
nejúsporněji.
Praví se, že dnešní rozpočtové změny ne-
budou předloženy k císařově sankci.
O schůzi byla vydána tato officieln
zpráva:
„Zemská správní komise konala dnes mi
mořádnou schůzi, jejímž předmětem byla úpra
va rozpočtu na rok 1913.
Dle návrhů finančního referenta prove
deny byly při četných položkách ony změny
jež staly se průběhem doby nutnými, a zařa-
zen byl do úhrady rozpočtu výnos zvýšené
přirážky a zemské pivní dávky.
Ačkoli mohl býti schodek rozpočtový tím
to způsobem snížen, trvá finanční tíseň v ny-
nější době přechodné skoro nezměněně, pro-
čež dlužno při provádění rozpočtu i nadále
trvati na zásadě nepřísnější spořivosti.
23
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Pro zostřené vymahání volební opravy
25
article
Včerejší „Venkov“ uveřejnil úvahu o prá-
ci pro provedení nových voleb do českého
sněmu a pak o jeho svolání. Poukázav na ne-
přímé vládní vzkazy, dle nichž vláda se od-
hodlá vypsati nové volby do sněmu teprve
tehdy, až nastane aspoň, částečná dohoda
česko-německá, namítá „Venkov“ proti vzka-
zům těm, že německým reakcionářům záleži
26
article
na tom, aby nynější stav potrval co nejdéle,
takže by se česká politika vlastně nikdy ne-
dočkala žádoucího obratu, kdyby se naň mělo
čekati do té doby, než nastane aspoň částečná
dohoda česko-německá.
Proto „Venkov“ uznává potřebným, aby se ší-
roké vrstvy lidové — jak české tak německé —
soustavně domáhaly ústavního provedení no-
vých voleb sněmovních a pak svolání snému
českého, aby provedl takovou volební opravu,
která poskytne na sněmě zastoupení těm
vrstvám občanstva, jež dosud nejsou na sně-
mě zastoupeny.
„Venkov“ vzpomíná pak článku, jenž byl
v „Právu Lidu“ uveřejněn hned po vydání
červencových patentů a ve kterém byl zvlášt-
ní důraz položen na volební opravu zemskou,
jež by se provedla ústavně: „Venkov“ dodává.
že je třeba tuto myšlenku zdůrazňovati i nyní
a že je žádoucno, by sociální demokraté —
čeští i němečtí — se o volební opravu zem-
skou zasadili společně s těmi českými strana-
mi, které stále a nejostřeji protestují proti ab-
solutismu a domáhají se volební opravy. „Ven-
kov“ míní, že taková velká akce by měla
úspěch, ježto vláda by ji nemohla odmítnouti.
Proto „Venkov“ nabádá hlavně vrstvy dělni-
cké, aby už vystoupily ze své reservy a aby
náležitě zdůraznily své požadavky a to tím
spíše, ježto mohou plně počítati s účinnou pod-
porou českých stran.
27
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Zajímavý případ v soudnictví porotním
udál se v sobotu před porotním soudem v Li-
berci. Před soudci z lidu stál býv. kancelářský
ředitel spořitelny liberecké Altmann pro
zpronevěření obnosu 28.770 K „Spolku pro
ohřívárny a sprostředkování míst v Liberci“,
jehož byl pokladníkem. Altmann náležel ke
společenské smetánce libereckého němectva
jeho případ vyvolal v kruzích libereckých po-
plach tím větší, že po městě se mluvilo, že ře-
ditel spořitelny liberecké, aby vyvaroval skan-
dálu, zpronevěřený obnos nahradil. To se sku-
tečně stalo: při sobotním líčení obhajoba
obžalovaného dokazovala, že zpronevěřený
obnos uhradil za obžalovaného jeho zeťa
že obžalovaný splácí nyní měsíčně po 350 k
celý obnos. Tato okolnos“ hrála v procesu dů-
ležitou úlohu. Obžalovaný Altmann obdržev
žalobu pro zpronevěru, podal proti ni stíž-
nost, dokládaje, že škodu nahradil dříve.
než úřady o zpronevěře zvěděly; poradní ko-
mora krajského soudu libereckého však stíž-
nost zamítla s odůvodněním, že o o táz-
ce, zdali škoda byla nahražena či nebyla-li.
rozhodnou příslušní soudcové. Po skončeném
průvodním řízení při sobotním líčení proti
Altmann
Liberec
28
article
Altmannovi předložil soudní dvůr porotcům
otázku hlavní, znějící na zločin zpronevěrya
otázku dodatečnou, vlastně kardi-
nální, zdali Altmann sám z účinné líto-
sti, nikoli někdo třetí za něho, škodu nahra-
dil. Porotci zodpověděli hlavní otázku 9 hlasy
ano a otázku dodatečnou 8 hlasy ne, načež
soud, poradiv se o výroku poroty, prohlásil —
dle „Reichenb. Zeitung“ —toto usnesení:
„Rozhodnutí v této věci odkládá se až do pří-
štího zasedání poroty a tento případ bude
předánjinému porotnímu soudu, po-
něvadž soudní dvůr je toho jednomyslného ná-
zoru, že páni porotcové při zodpo-
vědění dodatkové otázky se mý-
lili v neprospěch obžalovaného.“
Případ a zejména tato důvodová argumentace
soudního dvoru zasluhuje odborné úvahy.
— Jak německé listy štvou proti místodržiteli
kn. Thunovi. „Reichenberger Zeitung“ má zprávu
z Prahy o tom, že dne 20. t. m. dlela na místodrži-
telství král. Českého v Praze deputace německých
voličů v Třebenicích, skládající se z dra. Titty.
sekretáře Ehrlicha a posl. Knirsche za tím
účelem, aby si stěžovala na neslýchané prý udá-
losti při vypsání obecních voleb v Třebenicích. List
končí svou zprávu takto: „Místodržitel kn. Thun.
který právě měl rozmluvu s ministrem m. s. drem.
Bärnreitherem, neměl pro třebenickou deputací —
času k rozmluvě.“ Zpráva má nadpis: „Kníže Thun
nepříjal deputaci třebenických Němců.“ —
Zajímavá ukázka německého štvaní proti knížeti
Thunovil
Altmann
Thun
Ehrlich
Bärnreither
Němec
Praha
Třebenice
Zeitung
Reichenberger Zeitung
29
article
Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů.
„Zprávy českých stavitelů (XXXVI.
č. 9.) otiskují přednášku arch. Jana Paela
„Mezinárodní výstava stavebnietv
v Lipsku 1913“, jež zejména ve svém úvodu se dotý-
ká otázky výstavby měst, dnes, jak již časté citáty
této rubriky svědčí, opravdu velmi akutní. V Ně-
mecku přešli již od pouhých úvah teoretických
k praxi. Dokladem toho je, jak arch. Pacl zazna-
menává, samo Lipsko. „Architekti němečtí považují
město jako celek za dílo umělecké a dle toho také
jednají. Přímo charakteristickou je v tom směru
organisace a práce stavebních úřadů. Jako u nás
i v Německu stavební úřad je organisován dle
jednotlivých odborů. Ale celek řízen je centrálním
úřadem, „Stadterweiterungsamt“ zvaným, není to
žádné ředitelství, nýbrž úřad, který dává směr ce-
lému postupu a ducha jednotlivým odborům. Roz-
šíření města nenechává se náhodě. Lipsko má na
př. celé okolí města od středu do vzdálenosti 15 km
trigonometricky zaměřeno. Plán zastavovací děje
se s hlediska celku a péče stavebního úřadu jde do
podrobností. Řeší se celé bloky, předepíše se
barva fasády, předepíše se, jak mají výškové dife-
rence terainu býti překonány a přec při tom nen
individuálnímu umění architektovu překáženov
míře nejmenší. Nedělají se obtíže, nýbrž vše ří-
zeno jest oduševněle s hlediska vyššího, estetické-
ho, s hlediska organického a promyšleněho rozvoje
města.“ Jedním z dokladů je tu i řešení okolí vel-
kého pomníku bitvy národů 1813. Pomník rázu
obrovské mohyly, jenž je dílem arch. Bruna
Pael
Pacl
Brun
Lipsko
Německo
km
30
article
Schmitze, ukončuje projektovanou novou široko
třídu, nazvanou „třídou 18. října“, dosud sice ne-
vybudovanou, avšak aspoň částečně založenou
Třídu tuto, jež vede ze samého středu města o
bavorského nádraží, dali Lipští jednotně řešiti arch.
Brunovi Schmitzovi, autoru pomníku. Jaké proti
tomu mají zkušenosti naši sochaři-autoři nemno-
hých monumentálních pomníků pražských? Umí-
stění pomníku diktuje jim dle náhodné nálady
laická veřejnost a při úpravě okolí nikdo se skoro
nezeptá po jejich mínění. — Obsah „Zpráv
doplňuje článek „Titul architekt“ a rubriky „Po-
volené stavby v Praze“. „Zprávy spolkové“
„Různé“.
Schmitz
Lipský
Brun Schmitz
Praha
31
article
V „České Mysli“ (XIV., č. 3.) dr. Em.
Rádl v článku „Vědeckost scholastiky
pokouší se o rehabilitaci této „první uvědomělé
vědy severských národů“. Načrtává ducha doby.
prostředí, v němž se scholastika vyvíjela. „Zraky
lidstva byly obráceny nazpět. Tam vzadu byl ideál
života, ná počátku byly pověděny všechny pravdy
smrtí Kristovou život na zemi překročil zenita
blížil se zániku. Ve spisech Mojžíšových a v slo-
vech Kristových se uskutečnil pravý života
pozdějším dobám nelze než lépe a lépe nozuměti
těmto dvěma mužům a jejich slovům se podřizovati.
Záře z Krista a Mojžíše vycházející osvětlovala
pchanskou minulost; tak i Plato, Aristoteles, Ga-
lenus objevovali se středověku ve světle jasnějším.
jako nedostižní geniové, kteří jsou rozumu tím.
čím Kristus víře... Tento retrospektivní ráz stře-
dověké vědy podporoval její školství (škola jest
nutně udržovatelkou tradice) a její metodu (rovněi
pro školu význačnou). mysliti skrze druhého místo
na vlastní pěst a mysliti pro posluchače místo pro
sebe. Nepovažujme náladu scholastické vědy z
nesmyslnou! Když dnešní učenec chválí Darwina,
em
Rádl
Mojžíšová
Krist
Mojžíš
Platón
Aristoteles
Kristus
Darwin
Český mysl
32
article
Newtona, Galileího jako genie objevivší pravdy
které všichni lidé všech budoucích věků budou
museti uznat, pravdy, které jen v malém lze po-
opravovat, myslí v témž duchu, jako myslival po-
smívaný středověk; uznáte-li, že bylo možno těm-
to duchům dotknouti se absolntní pravdy (a je to
možno), proč odepříti toho uznání Aristotelovi?“
Scholastiku samu charakterisuje Rádl jako vědu
katexochen, přesnou vědu, důsledně a soustavně
podle logických pravidel odvozenou z nejvyšších
principů, v níž se každý článek dal přesně doká-
zati. Konkrétní poznání bylo vedlejší; soustavnosta
důkaz byly hlavní. Všecko subjektivní bylo vylou-
čeno, byla to věda neosobní, abstraktní o obec-
ninách, jen rozumová. „Scholastikou zvítězil ana-
lytický, francouzský duch (pařížská universita byla
ohniskem jejím) nad mystikou, zvítězila přesná
věda pevných pojmů, ustáleného názvosloví, rozu-
mových důkazů nad intuicí, stavějící na cit a na
subjektivní přesvědčení a malující své zažitky
analogiemi; bylo to i vítězství vědy mezinárodní,
universální fkatolické) nad vědou individuální.
vítězství učené kultury nad prošlým životem.“ v
celku „naše pohrdání vědou scholastickou má spí-
še historické než věcné důvody. Ze studií P. Du-
hemových vyplývá, že renesanční myslitelé (Led-
nardo, Koperník) navazovali na problémy schola-
stické; v biologii pak kontinuita mezi scholastikou
a mezi učeností porenesanění nikdy nebyla do-
opravdy přerušena; vědecká díla Konráda Ges-
snena anebo Ulyssa Aldrovandiho z počátku doby
nové neliší se než leda svojí nefilosofičností od vě-
dy Alberta Velkého a Gessner a Ulysses se domní-
vají, že jsou jejím pokračováním. Ale renesanční
buřiči uvedli školnost, objektivnost oné vědy v po-
směch a dnešní doba tento jejich posměch pořád
Newton
Galileí
Aristoteles
Scholasticus
Rádl
Koperník
Konrád Ges
Ulyssa Aldrovandi
Velký
Gessner
Ulysses
33
article
ještě opakuje, třeba sama jejich individualistického
stanoviska nesdílela. Nepřehlédněme pozoruhodné
faktum, že dovolávati se Descarta a Bacona Ve-
rulámského (tedy racionalismu a empirismu) jakož-
to průkopníků moderního myšlení, znamená vzpo-
mínati příslušníků scholastických národů; vlastní
renesance [italská a německá) přála spíše mystice
než kultu rozumu a nebyla pochopena ani Descar-
tem, ani Baconem.“ — „Česká Mysl“ dále obsahu-
je: Fr. Krejčí. Glosy k nynější filosofii u nás. —
J. Pešek a F. Čáda, Karel Boleslav Štorch jako
filosof. — Dr. Jos. Durdik. Útvary básnické. (Z po-
zůstalosti vydal Ant. Papírnik.) — Dr. G. Tichý
K psychologii zvířecí. — Rozhledy. — Literatura.
— Přehledy časopisecké. — Menší články a zprá-
V „Poučné a zábavné příloze“ krajin-
ských listů národní strany svobodomyslné (1913.
č. 14) pokračuje dr. B. Němec ve svých kapito-
lách „Příroda a civilisace“. Zabývá se tu
problémem poměru člověka k drahým kovům. Pr
tom vykládá, jak těžce vždy a jen lidským utrpe-
ním bylo zlato vykupováno přírodě — za starai
dnes: „Máme o tom zprávu řeckého (2. stol. před
Kr.) spisovatele Agatharchida, jež se týká
dolů egyptských. Králové egyptští posílají do
zlatých dolů odsouzené zločince, válečné zajatce
a také ty lidi, kteří byli na základě udání vypově-
zení anebo při návalu náruživosti zatčeni. Tímto
trestem, který se vztahuje často nejenom na vin-
níky samotné, nýbrž také na všechny jich pří-
buzné, opatřují si též dělníky potřebné k dobytí
velkých pokladů svých. Počet trestanců je velmi
veliký: všichni jsou opatřeni okovy na nohou a
Descartes
Bacon
J Pešek
F Čáda
Štorch
doktor
Jos
Antonín
G Tichá
Němec
Kristus
Agatharchid
34
article
musí pracovati bez oddechu. Nejen ve dne, ale ani
po celou noc nepopřejí jim odpočinku a je jim od-
ňata jakákoliv možnost uprchnouti. Neboť střeží je
cizozemští vojáci, kteří mluví řečí jim nesrozumi-
telnou. Nemůže tedy nikdo důvěrným hovorem
anebo prosbami svého dozorce obměkčiti.“ A dále
vypisuje, že se v dolech nalézá na tisíce dělníků.
štoly ve skalách vedou se křivolace po rudních
žilách a kutající horníci nosí svítilny přivázané na
čele. Dozorce ranami je nutí pracovati. Vydrolenou
rudu vynášejí ven chlapci a statní muži ji roztlou-
kají v kamenných hmoždířích. Rozdrobenou rudu
sypou staří mužové a ženy do mlýnů, které jsou
otáčeny několika dělníky. Nelze pohlédnouti bez
slitování nad ubohým jejich osudem na tyto ne-
šťastníky, kteří nemají možnosti ani své tělov
čístotě udržovati, ani nahotu jeho zakrýti. Nebot
tu není poshovění a žádné šetrnosti k nemocným,
slabým, ke starcům a ke slabým ženám. Všichni
musí, ranami jsouce poháněni, prácovati, až smrt
učiní konec jejich útrapám a bídě. V přemíře své
bídy představují si trestanci svou budoucnost ještě
horší a čekají toužebně na smrt, která jim je kýže-
nější nežli život. Ebers a Pa lmer navštívili
staroegyptské doly měděné ve Wadi Magharo na
sinajském poloostrově a tam se možno přesvěd-
čiti, že Agatharchides líčil práce v dolech správ-
ně... V Sibíři zachovaly se tyto pradávné hrůzy
dodnes...“ — Jinak „Příloha“ podává: H. Malířo-
vá, Vardar. — Odon Pára, Zima v Terstu. — v—č.
Jubilea dvou německých spisovatelů. — Vl. Sís.
U „Zdi pláče“. — Dr. R. Maršan, Procul negotiis.
— Ze vzpomínek dra. L. Quise. — Epigram stále
časový.
Ebers
Agatharchides
Odon pára
Sís
doktor
R Maršan
Procul
L Quis
Vardar
Terst