ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ac6145b0-8f29-11dd-8a33-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 65, org 11, person 88, work 3
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v ponděli 22. září 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 260.
4 article
Na ranní a večerní listy předplácí se - V Praze v administraci, a měsle- na čtvrt leta SK — s dvoji slonáškon s měste na čevrt let na měs Vo ňliálkách Posto P K ao méslo na čtvrt let s dvoji zásilkou měsle k čtvrt iata . . . . K so
Praha SK
5 title
NILI
6 article
ecer aní-
7 article
V drobném prodeji ranní čislo o sobě za. n večerni za l Ve fliálkách na venkově ranuí vislo večerní . lnseráhty platí se hotově napřea Předplacení a inserty příjima administrace v Marianské al., a Tam nacházejí se tát redakce, siskárna a ezpedlee „Narodních Llstá“ Rukopisy se nevracen
Narodne Llstat
8 article
Události na poloostrově balkánském. Bulharsko-turecké jednání o mír. Z Cařihradu, 21. září. (K. k.) Delegát Por- ty pro řecko-turecké vyjednávání Rešid bej měl včera delší rozmluvu se zástupcem řecké vlády Levidisem. Vyložil poloúřadně z mě ny. které navrhuje Porta ke článkům mírové smlouvy. Ve příčině otázek stát- ni příslušnosti statků vakufu a mohamedán- ských obcí nejsou modifikace ministerskou ra- dou ještě úplně stanoveny. Rešíd bej dodal. že odcestuje dne 23. t. m. do Athén. Válečná agitace a bezvládí v Albansku. Z Vídně, 22. září. (K. k.) Albanische Kor- respondenz sděluje: Ukrutnosti, kterých se do- pouštějí Srbové na obyvatelstvu albanském v územích jim londýnskou konferencí vele- vyslaneckou přikázaných, způsobily po- vstání Albanců proti Srbům. Po měsíce docházejí skutečně hrozné zprávy zejména z vilajetu kosovského, které do kraj- nosti rozechvěly albanské obyvatelstvo. Když úřady srbské daly nedávno zajmouti a popra- viti náčelníky ve Drenici, vypuklo povstání v části území dakovského, jež byla nyní při- vtělena k Srbsku, a která je obydlena vý- hradně Albanci. Od delší doby dochází mezi četami albanskými a vojskem srbským ke kr- vavým bojům. Protože srbské vojsko spálilo několik vesnic na bojích naprosto nesúčastně- ných, nabývá povstánírozsahu stá- levětšího. Též vúzemínatétostra- ně Drinu, na území autonomn Albanie, stouplo rozechvění pro- ti Srbům do nejvyšší míry. Následkem uza- vření cesty do Dakové a Prizrenu zuří v celé severovýchodní části Malissie hlad.
Port Srba Cařihrad Atény Vídeň Srbsko Drina Albánie Daková
9 article
Z Vídně, 22. září. (K. k.) Südslav. Korresp sděluje z Bělehradu: Srbská vláda dává svýmí poloúřadními orgány rozšiřovati vylíčení si- tuace na hranicích srbsko-albán- ských, které se považuje za přípravu k diplomatickému kroku u moeno- stí, dle něhož by kabinet bělehradský se mohl cítit nucena obsaditi znovu srbským vojskem strategicky důležíté body Albanie, které byly vyklizeny na nátlak mocností v důsledku usne- sení londýnských. Oficiosní vylí č'eni prohlašuje situaci na hranicísh srbsko-albanských za vážnou. a praví, že ozbrojené massy moder- něozbrojených Abancůjsou poho- tově vpadnouti do území srbské- ho. V posledních nedělích došlo několikráte ke krvavým srážkám mezi oddíly srbskými ozbrojenými Albanci.
Vídeň Bělehrad Albánie
10 article
Ministerstvo vojenství nařídilo vyslání značných posil vojenských. Od včerejšího ve- čera dopravuje se vojsko na hranice albánské. Srbsko je odhodláno válečně zakročit. Z Bělehradu, 22. září. „Tribuna“ sděluje, že Albanci, podporováni agitátory z cizozem- ska, připravují na Balkáně třetí válku, namířenou proti Srbsku a Černé Hoře. Essad paša usiluje zmocniti se vlády v celé Albanii, za jejíhož generálního guvernéra se již prohlásil. Ovládá 25.000 Albanců a nakoupil v Tiraně velké množství ručnic. Převládá přesvědčení, že chce se státi vládcem Albanie. V zemi je naprostá anarchie a nikdo není jist životem. Srbsko sesiluje posádky na albanských hranicích. Cizí agitátoři dopravují do Albanie zbraně a dodávají je albanským povstalcům na novém srbském území. Z Bělehradu, 22. září. Nejen v úřadní „Sa- moupravě“, nýbrž také v jiných listech naléhá se na rázné zakročení Srbska, kterým by se zjednal pořádek na hranicích al- bánsko-srbských a zabránilo neustálým vpádům Albanců na území srbská. Srbské voj- sko obsadí všechny důležíté posice na pomezí. Proslýchá se, že budou mobili so- vány dvě divise. Řeky odmítnutí bulharští uprchlící. Ze Solije, 21. září. (K. k.) Podprefek z Nevrokopu telegrafuje: Z území sěrského demirhisarského přicházející bulharšt
Albanec Srbsko Bělehrad Balkán Černá hoře Albánie Tirana Solija Nevrokopa
11 article
uprchlíci chtěli se vrátiti do své země, bylí však Řeky posláni nazpět, kteříž jim nedo- volili překročiti hranice. Jednání o turecko-řeckou smlouvu. Z Caříhradu, 21. září. (K. k.) Ministerská rada znova se radila o změnách, které navrhne pro turecko-řeckou smlouvu o míru. Protože porada ještě není ukončena, byla cesta Re- šida beje do Athén na pozítřek stanovená, od- ložena na neurčitou dobu. Bulharsko a Turecko společně proti Řecku. M. Z Kolína n. R., 22. září. (Zvl. tel. „N L.“) Cařih adský dopisovatel „Köln. Ztgu.“ na- byl z rozmluv s několika velevyslanci dojem že věci na balkánském poloostrově skutečně tak se vyvinují, jak předpovídá čelný orgán vládní turecký „Terdžiman“, totiž: nepři- pojí-li se Řecko k dohodě bulhar- sko-turecké, že potom armády tu- recká a bulharská společně prot Řecku se dají na pochod. Bulharský generál Savov, byv dopisovatelem otázán, co o tomto článku soudí, odpověděl jenom, žeje to projev zajímavý, ale nechtěl o něm ji- nak pronésti svoje mínění. Z Cařihradu, 22. září. (K. k.) „Tasvir-í-Eí kiar“ vyvrací pověsti o uzavření turecko-bul- harské dohody.
Řek Köln Savov Caříhrad Atény Bulharsko Turecko Řecko Kolín Tasvir N L
12 article
Řecko-bulharská vzájemná obviňování. Ze Solije, 21. září. (Ag. tel. bulg.) Oprot zprávám zahraničních listů, že město Melnik bylo zničeno, bylo nyní úřadně konstatová- no, že v Melniku byly spáleny pouze tři do- my, které náležely Bulharům, jakož i poštov- ní budova a kasárna. Za to však Řekové zni- čili úplně město Strumicu a z polovice město Petrič. Ze Sofije, 21. září. (K. k.) Oproti zprávě. že bulharský kupec Spíro Surudžiev zemřelv nemocnici solunské cholerou, trvá „Ag. tl bulg.“ při svém tvrzení, že Surudžiev byl na malém poloostrově u Vola zraněn hozeným kamenem a v bezvědomí dopraven do Soluna, kdež byl dán mezi onemocnělé cholerou, aby byly smazány stopy zločinu na něm spácha- ného. Případ ten je charakteristickým pro jed- nání úřadů řeckých, směřující k systematické- mu vyhubení bulharského živlu, o čemž svědčí také okolnost, že 2500 Bulharů z okresu florin- ského je na pustých ostrovech Egejského moře vydáno jisté smrti hladem. Cholera v Rumunsku. Z Bukurešti, 21. září. (K. k.) Cholerou je postíženo 206 obcí. Kromě donavadních 1134 onemocnění událo se 99 případů nových. 45 osob cholerou onemocnělých zemřelo, 51 se uzdravilo, zůstává tedý 1137 osob ve stavu cholerou nemocných. Velký vezír vyznamenán. Z Cařihradu, 22. září. (K. k.) Sultán propůjči velkému vezírovi v uznání jeho vynikajících služet řád Osmanie v brilantech.
Bulhar Řek Surudžiev Solija Melnik Strumic Petrič Sofijá Soluna egejský moře Rumunsko Bukurešť Cařihrad Spíro Surudžiev
13 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Zakázaný socialistický tábor v Bukurešti. Z Bukurešti, 22. září. (K. k.) Socialistický tá bor, jenž zde měl býti včera pořádán, byl zakázár vzhledem na to, že za hromadných schůzí je nebez pečí cholery zvětšeno. Kongres německých lékařů a přírodozpytci ve Vídni. Z Vídně, 22. září. Na ministerské lavici posla- necké sněmovny zasedl dnes dr. Arnošt Koer- ber. Učinil tak po devíti skorem letéch, ale ni- koliv jako ministerský předseda, nýbrž jako zá- stupce vídeňské akademie věd na kongresu německých lékařů a příro- dozpytců, který měl v zasedací síni poslanecké sněmovny zahajovací schůzi. Sousedy jeho byli mi- nistr vnitra sv. p. Heinold a ministr vyučování de. ryt. Hussarek. Bylo pozorováno, že dr. Koerber baví se s bar. Heinoldem ve dlouhém a velmi důtklivém rozhovoru. Tak natlačena jako dnes zasedací síň poslanecké sněmovny ještě ne- byla. Na 4000 osob vtísnilo se do ní. Nevešly se všechny. Dole bylo také natřískáno celkem 1000 osob. V ložích a galeriích bylo několik set dam. Kdežto dole všechno se černalo anebo modralo uniformami vojenských lékařů, naboře se všechno bělalo letními ještě toaletami. V kuloiru stavěli se lidé na židle a na žebříky, aby mohli pozorovat.
doktor Koer svatý . p Heinold jít Koerber Dole Bukurešť Vídeň necký sněmovna vídeňský akademie věda poslanecký sněmovna
14 article
eo se uvnitř děje. Tam prosloveny četné řeči, ze kterých nejvíce se líbil proslov ministra vyučování dra, ryt. Hussarka. Po něm starosta Vídně dr. Weiskirchner, bývalý president poslanecké sněmovny, měl působivou řeč. Ministr vnitra bar Heinold mluvil jako šéf rakouského zdravotni- ctví. Navazuje na jeho výklady bývalý poslanec nynější zdravotní referent v zemském výboru dol- norakouském Bielohlawek pravil, že kongre jest neúplný a že k hygieně jest potřebí peněz, ty dáti může jedině ministr linanci. Celé shromáž- dění smálo se tomuto vtipu. Z Vídně, 21. září. (K. k.) V universitě byli věe- ra večer přijati cizí hosté, přibyvší na sjezd něme- ckých přírodozpytců. Dostavil se rektor university dvorní rada Weichselbaum, jednatelé sjezdu gene- rální tajemnici dr. Becke a baron Pirgué, ja kož téměř všichni zástupcové vídeňského lékařskéh a přírodovědeckého světa. Ministr vyučování dal se zastoupiti odborovým přednostou Cwiliňskim Přijímací mistnosti university byly slavnostně ozdo- beny. Předsednictvo společností německých při- rodozpytců a lékařů se usneslo, aby příští sjezd se konal v Hannoveru. Zabýval se dále podnětem provésti reformu sjezdů německých přírodozpytů a konati velký sjezd přírodozpytců pouze každý druhý rok. V rokování o tom se pokračuje.
doktor Weiskirchner Heinold Bielohlawek Becke Pirguý Vídeň Hannover poslanecký sněmovna univerzita dvorní rada Weichselbaum
15 article
Z Vídně, 22. září. (K. k.) 85. shromáždění ně- meckých přirodozpytců a lékařů, na které se do- stavilo 4000 osob, bylo dnes v parlamentě za při- tomnosti zástupců státních a samosprávných úřadů slavnostně zahájeno. Generální tajemník akademie věd, universitní profesor dr. Becke, poukázal uvítací řeči na četné důkazy sympatie, jichž se shromáždění dostalo a to nejen z německé říše, nýbrž také od našich neněmeckých sousedů na východě a na jihu. Vzhledem na velký životní úkol národa německého v Rakousku, za- chovávati pohraniční stráž němečke kultury v úporných bojích za své po- litické a hospodářské postavení je nám dvoje potěšlivým: Důkázy sympatie, kterék nám zaznívají od našich východních neněmeckých sousedů, a druhé je nám drahocenným a nezbyt- ným, posílení a opora, jíž se nám dostává ze sou- žití se soukmenovci z říše, z německého Švýcar- ska, ze všech zemí, kde Němci žijí. Vzpomněl ko- nečně vůle obou mocnářů k míru, kteří také v po- sledních obtížných dobách se osvědčili jako prav císařové míru a ukončil nadšeně přijatým provo- láním „slávy“ císaři Františku Josefovi a císaři
doktor Becke Němec František Josef Vídeň Rakousko akademie věda
16 article
Vilému. — Ministr vyučování dr. ryt. Hussarek. ujavší se na to slova, poukázal na vřelost a nad- šení, se kterým byli němečtí přírodozpytci a lé- kaři ve Vídní přijati a uvítal je srdečně též jménem vlády a zvláště resortu jím spravovaného. Ministr zdůraznil, že sjezd zasedal nejen ve Vídni, ale také několikráte v jiných městech říše naší. Je tedy oprávněn k úsudku, že vlast naše bohatstvím a rozmanitostí svých přírodních pokladů má po- těšlivou přítažlivost. Zajisté je to neméně rozsah a intensita vědecké a praktické práce, věnované v Rakousku přírodnímu bádání a lékařství, která dodává ceny cestě do Rakouska. Ministr velebil veliké výkony lékařství a přirodních věd, pouká- zal na veliký význam sjezdu přírodozpytců pro všeobecné rozšíření pokroků v oboru přírodní vědy a lékařství a skončil slovy: „Proto skládám Vašemu vysokému poslání uctivý hold správy vyučovací jejich orgánů a přeji každému z Vás hojnost odva- hy, vytrvalosti a odříkání, jehož potřebuje každý badatel v záhadném světě všehomíra. (Hlučná po- chvala.) Pobom uvítal sjezd starosta dr. Weiskir eh. ner jménem města Vídně a rektor dvorní rada prof. Weichselbaum jménem university. Předseda sjezdu dvorní rada Horst-Mí a ye pojednával pak o pokroku Vídně v oboru lékařství a přírodních věd. Následovaly pak přednášky mni- chovského astronoma prof. Seeligera o problému moderní astronomie a prof. Rinna (Lipsko) o mi- neralogické charakteristice krystalového stavu. Po ministru vyučování promluvil ministr vnitra svob. p. Heinold. který se zejména zabýval souvislostí lékařských a přírodovědeckých studi se sociálními záležitostmi, podřízenými minister stvu vnitra.
Vilém doktor Weiskir profesor Weichselbaum Horst Seeliger Rinn Heinold Vídeň Rakousko Lipsko
17 article Cholera v Uhrách.
Cholera v Uhrách. Z Pešti, 22. září. (K. k. uh.) Z venkova byl ministerstvu vnitra opětně hlášeno 19 případů cho- lerou podezřelého onemocnění. Italský ministr Calissano zemřel. Z Říma, 21. září. (K. k.) Ministr Calissano ze- mřel o 5. hod. 40 min, odpoledne srdeční mrtvicí když měl řeč na konci banketu, uspořádaného jemu na počest v Cossano Belly. Listy uspořádaly zvlášt- ní vydání, ve kterém uveřejňují zprávu o jeho úmrtí a věnují zemřelému neobyčejně vřelé vzpo- minly. Nepokoje v Dublíně. Z Dublína, 21. září. (K. k.) Dnes v noci došle k vážné příhodě, když luza podnikla útok na vů poulíční dráhy. Vůz byl silně poškozen. Policie po- užila svých holí. Několik lidí bylo zraněno. Cholera na Rusí. Z Minska, 22. září. (P. t. a.) U jistého rolníka přibyvšího sem dne 18. 1. m. z Moskvy, byly včera konstatovány cholerové bacily.
Calissano Uhry Pešť Řím Cossano Bell Dublín Rus Minsk Moskva
18 article
Zmatky v Persii. Z Tavrizu, 21. září. (Spb. ag.) Stále s vzmáhá rozechvění proti ústřed- nívládě a proti zahájení voleb do medžlisu Bazary byly na znamení protestu zavřeny.
Persie Tavriz
19 title
Správní komise změnila zemský
21 article
Statut pro správní komisi zemskou pro Čechy stanoví, jak známo, že správní komise má právo sestaviti rozpočet zemský, který pa- novníkovou sankcí nabývá platnosti. Letos komise nedospěla ještě k -rvořadé mu úkolu svému, sestaviti rozpoč zemský neboť pro letošek platí rozpočet, který na sklonku roku loňského sestavil zemský výbor v červenci t. r. rozpuštěný. Ale správní komise odhodlala se provést v rozpočtu tom řadu změn. V oddílu potřeby jevily se — jak se praví — správní komisi, zejména ovšem jejím referentovi finančnímu některé položky zasta- ralými, takže mohou býti vypuštěny, kdežto vedle toho objevila se nutnost, některé po- ložky dodatečně do rozpočtu vložiti, tak na př. správní výdaje na vybírání zemské dávky pivní. V oboru úhrady se zemský rozpočet měn velm podstatně, a to na prospěch země, nebot byly zvýšeny přirážky a zavedena zemská dáv- ka z piva. V tomto smyslu bylo třeba upraviti roz- počet, a stalo se tak ve dnešní mimořádné schůzi správní komise. Vůdčí snahou tohot jednání bylo, co možná zmenšiti, ne-li úplně odstraniti schodek zemský. Řada výdajových položek rozpočtových byla škrtnuta, nové, ne- zbytné, byly do rozpočtu dodatečné vřaděny Do oboru úhrady byl zařaděn zvýšený výtě- žek zemských přirážek za druhou polovinu letošního roku a rozpočtený výtěžek zemské dávky pivní do konce letošního roku. Z této úpravy rozpočtu však ještě nevy plynula účetní rovnováha rozpočtu, nýbrž zbývá ještě deficit.
Čechy
22 article
Také o úhradě tohoto schodku bylo jed- náno, a to v ten smysl, že počítá se v prvé řadě na další splatnou zálohu státu, po případě na zálohu na státní úděly pro příští rok: avšal nebyla vyloučena ani otázka zvláštní výpůj- čky zemské. Vedle státních záloh však nejvíce se pomýšlí na přesun některých platebních povinností země, zejména zúročení a splátek dluhů, přes sklonek letošního roku. Příplatek pro učitelstvo nebyl do rozpo- čtu dnes správní komisí upraveného pojati tak aspoň lze souditi dle různých vážných pří- znaků, zejména z poslední věty officieln zprávy dnešní, dle níž finanční nešnáze správ- ní komise trvají, pročež třeba hospodařiti nejúsporněji. Praví se, že dnešní rozpočtové změny ne- budou předloženy k císařově sankci. O schůzi byla vydána tato officieln zpráva: „Zemská správní komise konala dnes mi mořádnou schůzi, jejímž předmětem byla úpra va rozpočtu na rok 1913. Dle návrhů finančního referenta prove deny byly při četných položkách ony změny jež staly se průběhem doby nutnými, a zařa- zen byl do úhrady rozpočtu výnos zvýšené přirážky a zemské pivní dávky. Ačkoli mohl býti schodek rozpočtový tím to způsobem snížen, trvá finanční tíseň v ny- nější době přechodné skoro nezměněně, pro- čež dlužno při provádění rozpočtu i nadále trvati na zásadě nepřísnější spořivosti.
23 article Politická hlídka.
Politická hlídka. Pro zostřené vymahání volební opravy
25 article
Včerejší „Venkov“ uveřejnil úvahu o prá- ci pro provedení nových voleb do českého sněmu a pak o jeho svolání. Poukázav na ne- přímé vládní vzkazy, dle nichž vláda se od- hodlá vypsati nové volby do sněmu teprve tehdy, až nastane aspoň, částečná dohoda česko-německá, namítá „Venkov“ proti vzka- zům těm, že německým reakcionářům záleži
26 article
na tom, aby nynější stav potrval co nejdéle, takže by se česká politika vlastně nikdy ne- dočkala žádoucího obratu, kdyby se naň mělo čekati do té doby, než nastane aspoň částečná dohoda česko-německá. Proto „Venkov“ uznává potřebným, aby se ší- roké vrstvy lidové — jak české tak německé — soustavně domáhaly ústavního provedení no- vých voleb sněmovních a pak svolání snému českého, aby provedl takovou volební opravu, která poskytne na sněmě zastoupení těm vrstvám občanstva, jež dosud nejsou na sně- mě zastoupeny. „Venkov“ vzpomíná pak článku, jenž byl v „Právu Lidu“ uveřejněn hned po vydání červencových patentů a ve kterém byl zvlášt- ní důraz položen na volební opravu zemskou, jež by se provedla ústavně: „Venkov“ dodává. že je třeba tuto myšlenku zdůrazňovati i nyní a že je žádoucno, by sociální demokraté — čeští i němečtí — se o volební opravu zem- skou zasadili společně s těmi českými strana- mi, které stále a nejostřeji protestují proti ab- solutismu a domáhají se volební opravy. „Ven- kov“ míní, že taková velká akce by měla úspěch, ježto vláda by ji nemohla odmítnouti. Proto „Venkov“ nabádá hlavně vrstvy dělni- cké, aby už vystoupily ze své reservy a aby náležitě zdůraznily své požadavky a to tím spíše, ježto mohou plně počítati s účinnou pod- porou českých stran.
27 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Zajímavý případ v soudnictví porotním udál se v sobotu před porotním soudem v Li- berci. Před soudci z lidu stál býv. kancelářský ředitel spořitelny liberecké Altmann pro zpronevěření obnosu 28.770 K „Spolku pro ohřívárny a sprostředkování míst v Liberci“, jehož byl pokladníkem. Altmann náležel ke společenské smetánce libereckého němectva jeho případ vyvolal v kruzích libereckých po- plach tím větší, že po městě se mluvilo, že ře- ditel spořitelny liberecké, aby vyvaroval skan- dálu, zpronevěřený obnos nahradil. To se sku- tečně stalo: při sobotním líčení obhajoba obžalovaného dokazovala, že zpronevěřený obnos uhradil za obžalovaného jeho zeťa že obžalovaný splácí nyní měsíčně po 350 k celý obnos. Tato okolnos“ hrála v procesu dů- ležitou úlohu. Obžalovaný Altmann obdržev žalobu pro zpronevěru, podal proti ni stíž- nost, dokládaje, že škodu nahradil dříve. než úřady o zpronevěře zvěděly; poradní ko- mora krajského soudu libereckého však stíž- nost zamítla s odůvodněním, že o o táz- ce, zdali škoda byla nahražena či nebyla-li. rozhodnou příslušní soudcové. Po skončeném průvodním řízení při sobotním líčení proti
Altmann Liberec
28 article
Altmannovi předložil soudní dvůr porotcům otázku hlavní, znějící na zločin zpronevěrya otázku dodatečnou, vlastně kardi- nální, zdali Altmann sám z účinné líto- sti, nikoli někdo třetí za něho, škodu nahra- dil. Porotci zodpověděli hlavní otázku 9 hlasy ano a otázku dodatečnou 8 hlasy ne, načež soud, poradiv se o výroku poroty, prohlásil — dle „Reichenb. Zeitung“ —toto usnesení: „Rozhodnutí v této věci odkládá se až do pří- štího zasedání poroty a tento případ bude předánjinému porotnímu soudu, po- něvadž soudní dvůr je toho jednomyslného ná- zoru, že páni porotcové při zodpo- vědění dodatkové otázky se mý- lili v neprospěch obžalovaného.“ Případ a zejména tato důvodová argumentace soudního dvoru zasluhuje odborné úvahy. — Jak německé listy štvou proti místodržiteli kn. Thunovi. „Reichenberger Zeitung“ má zprávu z Prahy o tom, že dne 20. t. m. dlela na místodrži- telství král. Českého v Praze deputace německých voličů v Třebenicích, skládající se z dra. Titty. sekretáře Ehrlicha a posl. Knirsche za tím účelem, aby si stěžovala na neslýchané prý udá- losti při vypsání obecních voleb v Třebenicích. List končí svou zprávu takto: „Místodržitel kn. Thun. který právě měl rozmluvu s ministrem m. s. drem. Bärnreitherem, neměl pro třebenickou deputací — času k rozmluvě.“ Zpráva má nadpis: „Kníže Thun nepříjal deputaci třebenických Němců.“ — Zajímavá ukázka německého štvaní proti knížeti Thunovil
Altmann Thun Ehrlich Bärnreither Němec Praha Třebenice Zeitung Reichenberger Zeitung
29 article Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů. „Zprávy českých stavitelů (XXXVI. č. 9.) otiskují přednášku arch. Jana Paela „Mezinárodní výstava stavebnietv v Lipsku 1913“, jež zejména ve svém úvodu se dotý- ká otázky výstavby měst, dnes, jak již časté citáty této rubriky svědčí, opravdu velmi akutní. V Ně- mecku přešli již od pouhých úvah teoretických k praxi. Dokladem toho je, jak arch. Pacl zazna- menává, samo Lipsko. „Architekti němečtí považují město jako celek za dílo umělecké a dle toho také jednají. Přímo charakteristickou je v tom směru organisace a práce stavebních úřadů. Jako u nás i v Německu stavební úřad je organisován dle jednotlivých odborů. Ale celek řízen je centrálním úřadem, „Stadterweiterungsamt“ zvaným, není to žádné ředitelství, nýbrž úřad, který dává směr ce- lému postupu a ducha jednotlivým odborům. Roz- šíření města nenechává se náhodě. Lipsko má na př. celé okolí města od středu do vzdálenosti 15 km trigonometricky zaměřeno. Plán zastavovací děje se s hlediska celku a péče stavebního úřadu jde do podrobností. Řeší se celé bloky, předepíše se barva fasády, předepíše se, jak mají výškové dife- rence terainu býti překonány a přec při tom nen individuálnímu umění architektovu překáženov míře nejmenší. Nedělají se obtíže, nýbrž vše ří- zeno jest oduševněle s hlediska vyššího, estetické- ho, s hlediska organického a promyšleněho rozvoje města.“ Jedním z dokladů je tu i řešení okolí vel- kého pomníku bitvy národů 1813. Pomník rázu obrovské mohyly, jenž je dílem arch. Bruna
Pael Pacl Brun Lipsko Německo km
30 article
Schmitze, ukončuje projektovanou novou široko třídu, nazvanou „třídou 18. října“, dosud sice ne- vybudovanou, avšak aspoň částečně založenou Třídu tuto, jež vede ze samého středu města o bavorského nádraží, dali Lipští jednotně řešiti arch. Brunovi Schmitzovi, autoru pomníku. Jaké proti tomu mají zkušenosti naši sochaři-autoři nemno- hých monumentálních pomníků pražských? Umí- stění pomníku diktuje jim dle náhodné nálady laická veřejnost a při úpravě okolí nikdo se skoro nezeptá po jejich mínění. — Obsah „Zpráv doplňuje článek „Titul architekt“ a rubriky „Po- volené stavby v Praze“. „Zprávy spolkové“ „Různé“.
Schmitz Lipský Brun Schmitz Praha
31 article
V „České Mysli“ (XIV., č. 3.) dr. Em. Rádl v článku „Vědeckost scholastiky pokouší se o rehabilitaci této „první uvědomělé vědy severských národů“. Načrtává ducha doby. prostředí, v němž se scholastika vyvíjela. „Zraky lidstva byly obráceny nazpět. Tam vzadu byl ideál života, ná počátku byly pověděny všechny pravdy smrtí Kristovou život na zemi překročil zenita blížil se zániku. Ve spisech Mojžíšových a v slo- vech Kristových se uskutečnil pravý života pozdějším dobám nelze než lépe a lépe nozuměti těmto dvěma mužům a jejich slovům se podřizovati. Záře z Krista a Mojžíše vycházející osvětlovala pchanskou minulost; tak i Plato, Aristoteles, Ga- lenus objevovali se středověku ve světle jasnějším. jako nedostižní geniové, kteří jsou rozumu tím. čím Kristus víře... Tento retrospektivní ráz stře- dověké vědy podporoval její školství (škola jest nutně udržovatelkou tradice) a její metodu (rovněi pro školu význačnou). mysliti skrze druhého místo na vlastní pěst a mysliti pro posluchače místo pro sebe. Nepovažujme náladu scholastické vědy z nesmyslnou! Když dnešní učenec chválí Darwina,
em Rádl Mojžíšová Krist Mojžíš Platón Aristoteles Kristus Darwin Český mysl
32 article
Newtona, Galileího jako genie objevivší pravdy které všichni lidé všech budoucích věků budou museti uznat, pravdy, které jen v malém lze po- opravovat, myslí v témž duchu, jako myslival po- smívaný středověk; uznáte-li, že bylo možno těm- to duchům dotknouti se absolntní pravdy (a je to možno), proč odepříti toho uznání Aristotelovi?“ Scholastiku samu charakterisuje Rádl jako vědu katexochen, přesnou vědu, důsledně a soustavně podle logických pravidel odvozenou z nejvyšších principů, v níž se každý článek dal přesně doká- zati. Konkrétní poznání bylo vedlejší; soustavnosta důkaz byly hlavní. Všecko subjektivní bylo vylou- čeno, byla to věda neosobní, abstraktní o obec- ninách, jen rozumová. „Scholastikou zvítězil ana- lytický, francouzský duch (pařížská universita byla ohniskem jejím) nad mystikou, zvítězila přesná věda pevných pojmů, ustáleného názvosloví, rozu- mových důkazů nad intuicí, stavějící na cit a na subjektivní přesvědčení a malující své zažitky analogiemi; bylo to i vítězství vědy mezinárodní, universální fkatolické) nad vědou individuální. vítězství učené kultury nad prošlým životem.“ v celku „naše pohrdání vědou scholastickou má spí- še historické než věcné důvody. Ze studií P. Du- hemových vyplývá, že renesanční myslitelé (Led- nardo, Koperník) navazovali na problémy schola- stické; v biologii pak kontinuita mezi scholastikou a mezi učeností porenesanění nikdy nebyla do- opravdy přerušena; vědecká díla Konráda Ges- snena anebo Ulyssa Aldrovandiho z počátku doby nové neliší se než leda svojí nefilosofičností od vě- dy Alberta Velkého a Gessner a Ulysses se domní- vají, že jsou jejím pokračováním. Ale renesanční buřiči uvedli školnost, objektivnost oné vědy v po- směch a dnešní doba tento jejich posměch pořád
Newton Galileí Aristoteles Scholasticus Rádl Koperník Konrád Ges Ulyssa Aldrovandi Velký Gessner Ulysses
33 article
ještě opakuje, třeba sama jejich individualistického stanoviska nesdílela. Nepřehlédněme pozoruhodné faktum, že dovolávati se Descarta a Bacona Ve- rulámského (tedy racionalismu a empirismu) jakož- to průkopníků moderního myšlení, znamená vzpo- mínati příslušníků scholastických národů; vlastní renesance [italská a německá) přála spíše mystice než kultu rozumu a nebyla pochopena ani Descar- tem, ani Baconem.“ — „Česká Mysl“ dále obsahu- je: Fr. Krejčí. Glosy k nynější filosofii u nás. — J. Pešek a F. Čáda, Karel Boleslav Štorch jako filosof. — Dr. Jos. Durdik. Útvary básnické. (Z po- zůstalosti vydal Ant. Papírnik.) — Dr. G. Tichý K psychologii zvířecí. — Rozhledy. — Literatura. — Přehledy časopisecké. — Menší články a zprá- V „Poučné a zábavné příloze“ krajin- ských listů národní strany svobodomyslné (1913. č. 14) pokračuje dr. B. Němec ve svých kapito- lách „Příroda a civilisace“. Zabývá se tu problémem poměru člověka k drahým kovům. Pr tom vykládá, jak těžce vždy a jen lidským utrpe- ním bylo zlato vykupováno přírodě — za starai dnes: „Máme o tom zprávu řeckého (2. stol. před Kr.) spisovatele Agatharchida, jež se týká dolů egyptských. Králové egyptští posílají do zlatých dolů odsouzené zločince, válečné zajatce a také ty lidi, kteří byli na základě udání vypově- zení anebo při návalu náruživosti zatčeni. Tímto trestem, který se vztahuje často nejenom na vin- níky samotné, nýbrž také na všechny jich pří- buzné, opatřují si též dělníky potřebné k dobytí velkých pokladů svých. Počet trestanců je velmi veliký: všichni jsou opatřeni okovy na nohou a
Descartes Bacon J Pešek F Čáda Štorch doktor Jos Antonín G Tichá Němec Kristus Agatharchid
34 article
musí pracovati bez oddechu. Nejen ve dne, ale ani po celou noc nepopřejí jim odpočinku a je jim od- ňata jakákoliv možnost uprchnouti. Neboť střeží je cizozemští vojáci, kteří mluví řečí jim nesrozumi- telnou. Nemůže tedy nikdo důvěrným hovorem anebo prosbami svého dozorce obměkčiti.“ A dále vypisuje, že se v dolech nalézá na tisíce dělníků. štoly ve skalách vedou se křivolace po rudních žilách a kutající horníci nosí svítilny přivázané na čele. Dozorce ranami je nutí pracovati. Vydrolenou rudu vynášejí ven chlapci a statní muži ji roztlou- kají v kamenných hmoždířích. Rozdrobenou rudu sypou staří mužové a ženy do mlýnů, které jsou otáčeny několika dělníky. Nelze pohlédnouti bez slitování nad ubohým jejich osudem na tyto ne- šťastníky, kteří nemají možnosti ani své tělov čístotě udržovati, ani nahotu jeho zakrýti. Nebot tu není poshovění a žádné šetrnosti k nemocným, slabým, ke starcům a ke slabým ženám. Všichni musí, ranami jsouce poháněni, prácovati, až smrt učiní konec jejich útrapám a bídě. V přemíře své bídy představují si trestanci svou budoucnost ještě horší a čekají toužebně na smrt, která jim je kýže- nější nežli život. Ebers a Pa lmer navštívili staroegyptské doly měděné ve Wadi Magharo na sinajském poloostrově a tam se možno přesvěd- čiti, že Agatharchides líčil práce v dolech správ- ně... V Sibíři zachovaly se tyto pradávné hrůzy dodnes...“ — Jinak „Příloha“ podává: H. Malířo- vá, Vardar. — Odon Pára, Zima v Terstu. — v—č. Jubilea dvou německých spisovatelů. — Vl. Sís. U „Zdi pláče“. — Dr. R. Maršan, Procul negotiis. — Ze vzpomínek dra. L. Quise. — Epigram stále časový.
Ebers Agatharchides Odon pára Sís doktor R Maršan Procul L Quis Vardar Terst