1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 20. září 1913.
Praha
4
article
Na ranni a večerní hiety
předplácí sa
V Praze v administracii
na měsíc.
na čtvrt lsta
8 K —h
s dvoji donáškou
něstc. . . . ..
na čtvrt ieta : . . . 7 K asz h
ve fillátkách
na měslo.
aK u
Požtoni
né
na čtvrt leta . . . . 9 K oo
s dvojí zásilkou
na měsde-
na čtvrtista : . . . k dh
Praha
6
article
ecerní
dání-
V drobném prodejle
ranní číalo o sobě
sa s
večerni
na se
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . .
večerní . . . . .
Inseráty
platí se hotevě nupřed
Předplacení a inserty přijím
zdministrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se tek
redakce, tlskárna a expedlee
„Národních Listů“
Rukopiay se nevracet
7
article
V Praze, 20. září.
Kam se dnes v Rakousku podíváte, všude
nářek a bída. Zemědělství trpělo tím, že množ-
ství pracovních sil bylo vázáno povoláním na
vojnu, politická krise měla za následek i ho-
spodářskou krisi, která těžce dopadla na náš
průmysl, sta milionů, vyhozených na bezúčel-
nou mobilisaci, vyčerpávají poslední finanční
reservy. Není divu, že potom i němečtí prů-
myslníci, kteří se nedávno sešli v Ústí nad La-
bem, odsuzují tak ostře naší zhoubnou zahra-
niční politiku, ze které dovedl těžit jen běle-
hradský konsul německý Schlieben. Ale na
všech těchto velkých ztrátách a malých ziscích
nemají ve Vídni ještě dosti; zakládají v Alba-
nii s pětimilionovým kapitálem albanskou ban-
ku. Jakoby u nás nebylo dosti příležitosti k fi-
nančním investicím, jakoby bylo třeba právě
albanský národ zasypávat všemožnou přízní
aby potom naši setbu sklidila Italie!
Ještě naši diplomacii neomrzeli ti gramot-
ní i negramotní hrdinové a státníci albanští.
různí ti Essad pašové. Kemal bejové, Flora be-
jové, Boletinci a jak se jmenují! Kdo tak
strašně touží po zemi, kde po staletí obyva-
telé požívali obecným zvykem zaručeného
práva zabíjet, koho se jim zlíbilo! Srbské no-
viny („Zastava“) tvrdí, že v Drači pomáhaji
albanským povstalcům převlečení rakouští dů-
stojníci, kteří jsou ve stálém styku se svými
nadřízenými ve Vídni, a že tam také působí
šest bulharských důstojníků, mezí kterými jes
i podplukovník Markov. Pohraniční srážky 16.
září byly tak silné, že od Prizrena a Djako-
vice bylo posláno do Bělehradu na 40 raně-
ných vojáků srbských. Zajatí Albanci prý vy-
právějí, že jich starešinové je navádějí, aby se
nebáli, protože prý Rakousko a Buiharsko
vypoví Srbsku válku.
Kemal
Markov
Praha
Rakousko
Ústí nad Le
Vídeň
Drač
Bělehrad
Flor be
Prizren
Zastava
8
article
Má smysl takovým způsobem připravo-
vat jednání o hospodářské smlcuvě mezi Srb-
skem a Rakousko-Uherskem, které za nedlou-
ho zahájí ve Vídni srbský vyslanec Jovan Jo.
vanovič? Má náš průmysl na věky být vylou-
čen z balkánského tržiště? Srbsko potřebuje
klidu stejně jako my a ať má Rakousko rádo
či nemá, musí počítat s tím, že nejvážnějším
hospodářským úkolem jeho jest dohoda s Ra-
kousko-Uherskem. Ale po skvělých vítěz-
stvích v posledních válkách a po trpkých zku-
šenostech z celní války nepotřebuje se nám
příliš vnucovat.
Obrátíme-li se na jinou stranu veřejného
života, s hrůzou vidíme rostoucí vystěhova-
lectví, důkaz, jak zle se vede našim lidem.
Jen přes Brémy a Hamburk v prvě polovic
letošního roku se vystěhovalo více lid
(267.487) než v roce největší evropské emi-
grace, 1907 (253.958). Zvláště vzrůstá vystěho-
valectví do Kanady, což je zásluhou nezřízené
agitace Canadian-Pacifické společnosti, která
snížila na svých lodích jízdné do Ameriky
se stravou na 120 K, jen aby získala více ko-
lonistů na svá rozsáhlá územi, kde bují po-
zemková spekulace a kde hynou její bez
branné oběti. Zvláště Halič stala se výhodnou
oblastí pro exploatací kanadské společnosti.
které se podařilo získat pro své obchody i vý-
znamné polské politiky.
Jak stoupá počet vystěhovalců do Kana-
dy, o tom svědčí statistické údaje: za celý rok
1912 vystěhovalo se do Kanady 73.096 lidí
v prvém půlleti 1913 již 122.859. Jsou to vět-
ším dílem oběti hospodářské krise v našt
monarchii, krise zaviněné nerozumnou a n
blaho občanstva se neohlížející politikou.
Srb
Jovan
RakouskoUhersko
Vídeň
Srbsko
Rakousko
Brémy
Hamburk
Kanada
Amerika
Halič
RakouskýUhersko
Canadianpacifický společnost
9
article
Události na poloostrově
balkánském.
Události na poloostrově
balkánském.
Bulharsko-turecká smlouva o míru.
Ze Sofije, 20. září. Zprávy, že došlo v Ca-
řihradě k dohodě o hranicích bulharsko-ture-
ckých, vyslechnuty zde byly klidně, ja kkoliv
přinesly bulharskému národu vel-
ké zklamáni. Dle zpráv z Cařihradu bude
Sofijá
Ca
Cařihrad
10
article
smlouva bulharsko-turecká v pondělí pode-
psána. Vyjednavači smluvili také, že Porta po-
šle do západní Thrakie komisi, aby taměj-
ši obyvatelstvo uklidnila.
Demonstrace bulharských a tureckých míro-
vých delegátů proti Rusku.
Z Petrohradu, 20. září. („Zeit“.) „Novoje
Vremja“ oznamuje z Cařihradu: Ruský velvy-
slanec v Cařihradě šl. Giers uspořádal ve
svém letním sídle Bujukdere rut ku poctě
bulharských mírových delegátů, ke kterému
byl pozván celý díplomatický sbor. Z bul-
harských delegátů se však na re u
žádný nedostavil. Stejně překvapilo,
že se ho nezúčastnil anijediný turecký
funkcionář, kromě Řeka Nikol. Zguridise,
zaměstnaného v tureckém ministerstvu zahra-
ničních záležitostí. Byl prý to jediný turecký
úřadník, kterému velevyslanec poslal po-
zvánku.
Srbsko-černohorské jednání o úpravu hranic.
Z Cetyně, 20. září. Král Mikuláš, který se sem
vrátil z Baru, přijal dnes v dlouhém slyšení srb-
ského vyslance a konferoval s ním o srbsko-čer-
nohorské hraniční záležitosti. Později navštívil vy-
slanec ministerského předsedu generála Vukotiče
a navrhl mu jménem své vlády, aby vymezení hra
nie mezi oběma státy provedeno bylo pokud možn
co nejdříve.
Srbové v Dofranu.
Ze Soluna, 20. září. (K. k.) Srbské úřady
Doiranu proměnily nově vystavenou řeckou školu
tamější v celní úřad, zapověděvše před tím řecké
vyučování školní.
Port
Řek
Nikol
Mikuláš
Vukotič
Srba
Doiran
Rusko
Petrohrad
Cařihrad
Srbsko
Cetyně
Soluna
Novoj Vremja
11
article
Albánská otázka.
Albánská otázka.
Srbsko a hranice Albanie.
Z Bělehradu, 20. září. Srbský úřadní list
uveřejňuje dnes vyhlášku ministra financí, kte-
rou zřízují se nové pohraniční celní úřadyv
Prizrenu a v Dibře. V tomto opatření
se s potěšením spatřuje, že srbská vláda ko
nečně se odhodlala vyhověti usnesen
londýnské velvyslanecké koníe-
rence o hranicích Albanie.
Krvavé srážky mezi Srby a Albanci.
Z Vídně, 20. září. Albanská korespon
dence oznamuje: Následkem násilného postupu
Srbů proti Albancům na řece Drině a ve Ljumě
udály se v posledních dnech krvavé sráž-
kymezi srbským vojskem a Alban-
ci. Srbové zabili mnoho Albanců, kteří chtěl
jíti na trh do Dakovice. Albanci za to po-
tloukli zase srbské vojáky. Srbové
přepadli vesnicí Patok, spálili v ní mnohe
domů a zajali četné domorodce.
Ruský generální konsulát v Albanii.
Z Petrohradu, 19. záři. (K. k.) Vláda zabývá se
otázkou zřízení generálního konsulátu v Albanii
Albanský tábor proti Essadu pašoví.
Z Valony, 20. září. (K. k.) Včera se zde konal
velmi četně navštívený tábor, na němž bylo za-
ujato rozhodné stanovisko proti Essadu pašovi. P
táboře táhli účastníci k rakousko-uherskému
italskému konsulátu a provolali tam oběma moc-
nostem slávu.
Tábory pro Essadu pašu.
Z Vídně, 20. září. (N. Fr. Pr.) z Drače se sdě-
luje: V Drači. Tiraně, šiaku, Kroji a Kavale ko-
naly se schůze, na kterých sehválena usne-
sení ve prospěch požadavků Essad
paše. S důrazem bylo prohlašováno, že admini-
strativní odvislost těchto krajů na provisorní vlá-
dě musí se zrušiti a že kraje ty podřídí se
Essadu pašoví jako ministru vnitra. Essad
paša zmocnil prý se také finanční ad-
ministrace jmenovaných okresů.
Albanské žaloby na Řeky.
Z Valony, 20. září. Denně přichází sem
mnoho uprchlíků z území Řeky zabraných. v
Srba
Kavale
Essad
Řek
Srbsko
Albánie
Bělehrad
Prizren
Vídeň
Drina
Alban
Dakovice
Petrohrad
Valon
Francie
Drač
Tirana
12
article
území korickém vládne úplná anarchle.
Albanské obyvatelstvo jest řeckým vojskem
stíháno a albanské vesnice jsou
v noci přepadány zločinci, cikány a lu-
piči. Velká část albanského obyvatelstva ze
svých vesnic uprchla, takže celé vesnice jsou
liduprázdny. Do těchto vesnic Řekové pak po-
sílají sedláky ze Zagory.
Nejistota, bezvládí a jitření v Albanií.
Z Paříže, 20. září. (Zeit.) Z Janiny se oznamuje-
Dle zpráv z Valony nejistola v Albanii denně vzrů-
stá. Lupičské čety způsobují v obyvatelstvu vládu
hrůzy a olupují křesťanské obyvatel-
stvoodobytek. Venkovské obyvatelstvo nemá
k albanské vládě nejmenší důvěry. Vláda nečiní
ničeho, aby lupičství potlačila, naopak, ustanovíl
za chefy veřejné bezpečnosti a za důstojníky čel-
nictva bývalé pověstné lupiče, kteří ještě minulého
léta uváděli celé krajiny v hrůzu. Z Drače dochází
zpráva o vzmáhajícím se jitření. Obyvatelstvo je
s prozatímní vládou velice nespokojeno. K atoli-
čtí Malisoři přesodporsvých duchov-
ních hrozí, že potáhnou na Valonu
vládu sesadí a zřídí vládu demokra-
tickou. Essad paša potají s nimi pracuje. Jsou
obavy před srážkami. Ismall Kemal je osobně ohro-
žen.
Albánští uprchlíci protí Srbům a černohorcům
Z Bělehradu, 20. září. Listy oznamují, žez
Dakovice a z Prizrenu prchlo přes 2000 Albáneů
do hor. Jsou ozbrojeni a prohlašují, že potáhnou
do Albanie, aby bojovali proti Srbům a Černohor-
cům.
Cikán
Řek
Valon
Ismall Kemal
Srba
Zagora
Albánie
Paříž
Drač
Bělehrad
Prizren
Zeit
13
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Mínisterská rada ve Vídni.
Z Vídně, 20. září. V ministerské radě vče-
ra zahájené bylo dnes pokračováno a projed-
návány v ní zase jen záležitosti úřadní. Politi-
cké dostanou se na přetřes až později.
Poslanecká sněmovna.
Z Vídně, 20. září. „N. Fr. Pr.“ oznamuje
že dle dosavadních disposic pomýšlí se s vo-
lati poslaneckou sněmovnu v do-
běmezi 15. a 25. říjnem.
Audience hr. Berchtolda u následníka.
Z Vídně, 20. září. Ministr zahraničních
záležitostí hr. Berchtold byl ve čtvrtek
přijat ve slyšení arcivévodou Františkem
Ferdinandem, jemuž po delší době opět
referoval o zahraniční politice.
Záležitost volební opravy v Haličí.
Ze Lvova, 20. září. [Zeit.) Předseda Kola pol-
ského dr. Leo sem přibyl a vyjednával s místo-
držitelem a zemským maršálkem nejen o otázce
svolání zemského sněmu, ale i o nouzové akci. —
Ukrajinské „Nové Slovo“ praví, že dr. Leo v po-
slední době vyjednával o haličské volební opravě
s předními polskými politiky, zejména také ryt.
Abrahamowiczem, který prohlásil, že dle
jeho mínění příslušným forem pro rozřešení otáz
ky volební opravy jedině a výhradně je komise
zemského sněmu pro volební opravu. Ryt. Abra-
hamowicz snaží se také pohnouti místodržitele
k neprodlenému svolání a ustavení zemského
sněmu.
Agitace v Dolních Rakousích pro zákon
Koliskův.
Z Vídně, 20. září. Svaz Němců v Dolních Ra-
kousích zahájil akci ve prospěch zákona Kolisko
va. Zemští poslanci dolnorakouští budou vyzváni
aby dne 23. t. m. při zahájení sněmu podali pilny
návrh na stanovení německé řeči jako vyučovac
řečí země a Svaz uspořádá četné agitační schůze
z nichž prvá koná se dnes večer ve Vídni. Na
schůzí promluví posl. dr. Pollauí.
Berchtold
František Ferdinand
doktor
Lea
Abrahamowicz
Ryt
Koliskův
Němec
Kolisko
Pollauum
Vídeň
Francie
Halič
Lvov
Dolní Rakousy
Dolní Ra
Mínisterský rada
poslanecký sněmovna
Zeit
14
article
Dementi.
Z Vídně, 20. září. [K. k.) „Militärische Rund-
schau“ byla zmocněna prohlásili zprávu časopisů
že pan arcivévoda Bedřich hodlá složiti
hodnost vrchního velitele c. k. zeměbrany, za bez-
podstatnou.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 20. září. (K. k.) „Wiener Zeitung
oznamuje: Jeho Veličenstvo císař propůjčil radovi
vrchního zemského soudu v Liberci Josefu Tan-
dovi, odcházejícímu do vyžádané trvalé výsluž-
by, s prominutím poplatku titul dvorního rady.
Z Vídně, 20. září. (K. k.) Ministr kultu a vyučo-
vání propůjčil profesoru na státním gymnasiu ve
Stříbře Josefu Řauchovi místo na státním glym-
nasiu ve Feldkirchu a jmenoval suplenta na stát.
gymnasiu v Linci Karla Neumayera skuteč-
ným učitelem na státním gymnasiu ve Stříbře. —
Ministr kultu a vyučování propůjčil skutečnému
učiteli na městském divčím lyceu v Hradei
Králové Bohum. Markalousovi titul pro-
fesora. — Ministr kultu a vyuě, jmenoval suplenta
na státní reální škole v Teplicích-Šanově Adolf
Wagnera skutečným učitelem na státní reálce
v Terstu a suplenta na státním gymnasiu v Pracha-
licích Jana Pachlofera skutečným učitelem na
tomto ústavu.
Soudci Ant. Ad. Lustigovi, zřeknuvšímu
se místa v Mor. Ostravě, ponechán byl titul soudce.
— Finanční ministr jmenoval adjunkta ředitelství
výpomocných úřadů Klem. Kaspera ředitelem
výpomocných úřadů pro obvod finančního zem-
ského ředitelství v Brně. — Ministrem orby byl
lesní komisaři II. tř. Jan Richter. Karel Hel-
ler, Alfons Ambrožek a Karel Antonioll
jmenováni lesními komisary I. tř. ad personam.
Radní tajemník vrchního kasačního soudu dr. Rud.
Procházka jmenován byl dvorním tajemníkem
Bedřich
Řauch
Neumayer
Markalous
Wagner
Pachlofer
Antonín
Lustig
Klem
Kasper
Richter
Karel Hela
Ambrožek
Antonioll
doktor
Vídeň
Liberec
Feldkirch
Linec
Hradei Králové
Teplice
Šanov
Terst
Prach
Morava
Ostrava
Brno
Wiener Zeitung
Josef Tand
15
article
Profesor Herzberg-Fränkel.
Z Vídně, 20. září. Profesor university černo-
vické Herzberg-Fränkel, meškající zde na sjezdu
historiků, náhle zemřel.
Spolek cestujících obchodníků v Rakousko
Uhersku pro národní smír.
Z Vídně, 20. září. (K. k.) Spolek cestujících ob-
chodníků z Rakousko-Uherska ve Vídni uveřejňuje
v listech projev, ve kterém vzhledem na ocholu
českých obchodních a živnostenských komor a če-
ských obchodních gremií zúčastnit se akce vyrov-
nací, se poukazuje na to, že spolek už po léta pou-
kazoval na zhoubné následky, jaké má
národní spor v Čechách na naše ná-
rodní hospodářství, a se praví: Spolek
žádá své členy znova, aby se zvlášt
horlivě dali do služby zjednání ná-
rodniho smíru, poukazuje na nynější krisi
odbytu, ohrožující existenci všech hospodářských
vrstev monarchie, na úbytek ve vývozu průmyslo-
vých výrobků, pokud jde o polotovary a tovary
do Uher, jenž činil v prvních sedmi měsících t. r.
88 milionů korun, na pokles placených daní, jakož
i na druhé straně na rostoucí potřeby státního
rozpočtu. Spolek žádá všecky ostatní rozhodující
hospodářské korporace, aby s celým vliv em
svým se zasadily o konečné odstra-
něnínárodního sporu, aby takto byla uvol-
něna cesta ku plodné práci, kteráž by mohla naše
národní hospodářství uzdravití.
Herzberg
Fränkel
Vídeň
Rakousko
Uhersko
RakouskoUhersko
Čechy
Uhry
univerzita černo
16
article
Z Vídně, 20. září. (K. k.) Na banketě sjezdu
historiků na rozloučenou velebil předseda něme-
ckého svazu historiků prof. Ottental (Vídeň) císaře
Františka Josefa jako podporovatele vědy a císaře
Viléma jako vzor německého života rodinného,
pravil, že oba panovníci jsou ve věrném, neochvěj-
ném spolku spojeni ke zdaru míru a obou říší
(Hlučná pochvala.)
Cholera v Uhrách.
Z Pešti, 20. září. (K. k.) Ministerstvu vnitr
bylo hlášeno 27 nových cholerou podezřelých pří-
padů onemocnění
Princ Jíří Jurjevskí zemřel.
Z Berlína, 20. září. V Mariboru v Hessensku
zemřel včera prine Jiří Alexander Jurjevski ve
věku 41 let. Byl jediným synem cara Alexandra
III., nežli se tento oženil s kněžnou Kateřinou
Dlouhorukou.
Záležitost konsula Schliebena.
Z Berlína, 20. září. „Berl. Ztg. am M.“ se do-
vídá, že dosavadní německý konšul v Bělehradě
dr. Schlieben sotva nastoupí udělené mu místo
konsula v Equadoru. V případě, že by představení
trvali na tom, aby dr. Schlieben odcestoval na
místo udělené mu z trestu, zažádá dr. Schliebeno
propuštěnou.
Řecký král v Paříži.
Z Londýna, 19. září. (K. k.) Reuterova kan-
celář sděluje: Král řecký, dnes do Paříže odcesto
profesor
Ottental
František Josef
Vilém
Jířit Jurjevskí
Alexander
Kateřina dlouhoruký
Berl
Schlieben
doktor
Schliebit
Reuterův
Vídeň
Uhry
Pešť
Berlín
Maribor
Hessensko
Bělehrad
Ekvádor
Paříž
Londýn
17
article
vavší, posnídá zítra u presidenta Poincaréa a vrátí
se ve středu do Eastbourne.
Z Paříže, 20. září. [K. k.) President Poincaré
dává zítra na počest řeckého krále snídani, které
se zúčastní také ministr zahraničních záležitostí
Pichon, zdejší řecký vyslanec Romanos a před-
nosta francouzské vojenské mise plukovník Eydoux.
Z Paříže, 20. září. První večer, který král Kon-
stantin řecký v Paříži ztrávil, minul beze věech
příhod. Policie utajila příjezd králův, nikoliv však
úplně, takže před hotelem čekal na krále zástup
fotografů. Král odjede v úterý. Noviny chovají se
k jeho návštěvě naprosto zdrželivě čekajíce, jak
dopadnou zejtřejší přípitky v paláci Elysejském.
Stávky v Anglii.
Z Londýna, 19. září. (K. k.) Situace v okresích
průmyslových se mnoho nezměnila. Na nákladním
nádraží Creve zahájilo stávku 500 a v Derby 200
mužů. Ostatně nepozorovati dalšího rozšíření stáv-
ky. Dráhy v Liverpoolu vydaly vyhlášku, ve které
stávkujícím a vyloučeným dělníkům nabízejí opět-
ně ustanovení, předpokládajíce, že jsou ochotni
dopravovati zboží, jež dopravovati jsou společnosti
povinny.
Poincaré
Pichon
Romanos
Eydoux
Eastbourne
Paříž
Kon
Anglie
Londýn
Liverpool
Elysejský
18
article
Sazonov za hranicemí.
Z Petrohradu, 20. září. (Spb. Ag.) Ministr za-
hraničních záležitostí Sazonov, který odjel do cl-
ziny, předal správu ministerstva svému pompeníkovi
Neratovi
Z Petrohradu, 20. září. Ve zdejších politických
kruzích příkládá se cestě ministra zahraničních zá-
ležitostí Sazonova velký význam. Tvrdí se, že
Sazonov pojede z Kyjeva na léčení do Vichv.
Potom že bude míti s ministrem zahraničních zále-
žitostí Pichonem četné porady. Sazonov
navštíví také presidenta francouzské re-
publiky Poincaréa a bude s ním konfero-
vati o dalším společném postupu Fran-
cie a Ruska v Malé Asii, hlavně pokud se
týká záležitostí železničních.
Ruské sbírky jenom pro ruské Slovany.
Z Petrohradu, 20. září. Moskevký slovanský
komitét se usnesl, aby veškeré sbírky a výnosy
dobročinných podniků, které měly býti věnovány
na úlevu nouze balkánských Slovanů, byly použi-
ty výlučně pro ruské Slovany.
Japonské plány v číně.
Z Londýna, 20. září. Japonsko neusťále
sesiluje své loďstvo v činských vo-
dách snažíc se nabýti převahy nad lodstvem ci-
zích mocností a tím také diplomatickou převahuv
Pekinu. Dle zprávy z Tokia soudí se tam, že Čí-
na nalézá se před finanční po hromou.
Japonsku patrně záleží na tom, aby již předem
zabezpečilo si velký podíl Číny.
Volba presidenta v Číně.
Ze šanchaje, 20. září. (K. k.) Podle zpráv časo-
pisů z Pekina koná se volba presidenta 10. října.
Průplavní hráz se znovu protrhla.
Z Monsu, 19. září. (K. k.) Hráz průplavu v Po-
merouelu do Antoingu protrhla se znovu na místě,
kde byla po neštěstí, stavším se v úterý, opra-
vena. Voda opětně vytekla a průplav je opět su-
chý. Jedna loď uvázla na dně a plavba je přeru-
šena.
Sazonov
Pichon
Voda
Petrohrad
Kyjev
Rusko
Asie
Londýn
Japonsko
Peking
Tokio
Čína
Mons
Aga
Slovan
Poincaré
19
article
Ze sjezdu historiků ve Vídni.
Z vojenského soudu v Mexiku.
Z Mexika-City, 19. září. (K. k.) Vojenský soud,
jenž konal vyšetřování o smrti bývalého presidenta
Madera a vicepresidenta Suareze, kteří byli loni
jsouce odváděni do vězení, zastřeleni, dospěl k
rozhodnutí, že nejde o trestní čin-
Madero
Suarez
Vídeň
Mexiko
Cita
20
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
O vládních přípravách pro novou dorozu-
mívací akci
má dnes „Bohemia“ několik zpráv. Především sdě-
luje, že vláda pozve na své konference, která
ještě tento měsíc budou zahájeny, nejen říšské
poslance, nýbrž i zástupce bývalých poslahců zem-
ských, jakož i důvěrníky, které jí vůdčí mužové
jak čeští, tak němečtí pojmenují. Budou-li pozváni
i sociální demokraté, není — prý — ještě jisto,
a vláda kloní — prý — se k názoru, že na kon-
ference dorozumívací mají býti pozváni pouz
zástupci stran, jež byly na sněmě zastoupeny.
Vyjednávání, jež vláda zamýšlí, nemají se dle
„Bohemie“ obmeziti pouze na otázku jazykovou,
nýbrž mají obsáhnouti celý soubor látky dorozumí-
vací, tedy také otázku krajských vlád, rozdělení
soudních okresů, menšinových škol a reformy vo-
lebního řádu.
Bohemia
21
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Dodavatelé Napoleonoví. V „Revui studi-
napoleonských“ uveřejňuje Gabriel Vanthier zají-
mavé zprávy ze zákulisí dvora císařova, jeho
všední potřeby byly opatřovány a obstarávány řa-
dou drobných dodavatelů, kteří přes vrtkavost
a rozmarnost Napoleonovu a jeho sester bývali po-
věření zpravidla po dlouhá léta svými funkcemi
jejichž služby nejednou mívaly i své malé diskret-
nosti, aspoň v pověstech, když ne vždy ve skuteč-
nosti. Dva krejčí, Chevallier a Lejeune, šili pověst
né šedé kabáty císařovy, kus po 200 fr. Kloboučníl
Poupard zhotovoval neméně pověstné „kloboučky
Jedna z největších potřeb dvora připadá na vo-
ňavkářství. Zprvu Gervais-Chardin z ulice sv
Martina, pozdějí Tessier od Zlatého zvonu dodávaj
oranžová mýdla, zimostrázová párátka, bílé špen-
dlíky a zejména velké množství kolínské vody
Vedle dvorního hodináře byl zvláštní dodavate
kukátek a divadelních „brejli“. Pradlenou byla
dlouhou dobu jakási Durandová, již vystřídala po-
zději Barbierová z Neuily, jež prala, dle jednoho
účtu, v jednom čtvrt létě 200 košilí, 135 flanelových
kazajek, 495 batistových šátků, 585 ručníků ald
Vanthier
Napoleonův
Chevallier
Lejeune
Gervaisa
Chardin
Martino
Durandová
Napoleonový
22
article
Žena prvního komorníka Constanta byla pověřena
za služné 2400 fr. udržováním císařova prádla. Paní
Bernardová byla dvorní květinářkou a její povin-
ností bylo „dodati kytku každého dne roku do taj-
ného kabinetu Jeho Veličenstva za služné 600f
ročně.“ Robillardova továrna zásobovala císaře
šňupavým tabákem (šestikilová skřínka za 7 fr. 20)
až do r. 1810, kdy převzala tento úkol císařská
manufaktura. Několik knihkupců bylo pověřeno
dodávati knihy pro soukromou knihovnu Napo-
lecnovu i pro knihovny jeho zámků. Pro velké
slavnosti státní byly pověřeny dodávkami ovšem
veliké firmy a továrny odborně, jak se stalo ze-
jména pro korunovaci. Tehdy kresliř a vyšíva
Picot zhotovil za 25.000 velký císařský plášť, zdo-
bený včelami a za 10.000 malý plášť. U vdovy Toul-
letové byly objednány za 16.000 kožešiny (herme-
líny, astrachánské a sobolové kkůže). Obuvník
Jacques zhotovil za 250 fr. římské sandály a ňitat
Pamnier dodal za 72 fr. punčocby.
Bernardová
Jacques
Constanta
Napa
Toul
kožešina
23
article
= První bohém. Sto let uplynulo od chvíle
co spatřil v Paříži světlo světa Auguste de Chá-
tillon. Nebyl jistě žádným nesmrtelným umělcem
ani velkým básníkem, ale byl originál a zasluhuje
aby se na něj vzpomnělo: byl prvním bohémem
předchůdcem veselého nárůdku z Montmartru. Po-
voláním byl Chátillon sochař a malíř; debutoval
r. 1836 portrétem Viktora Huga a jeho nejstaršího
zyna. Také Theophile Gautier a Alexander Dumat
mu seděli a když se kdysi odvážil na obrovský
obraz historického obsahu, na vymalování výjevu
z amerických bojů za svobodu, stal se skorem
slavným. Jednoho dne byl mu totiž obraz ukra-
den a po několika letech se objevil s jiným jméne
v Bílém domě washingtonském. Dějiny umění snad
Augusta de Chátillon přehlédnou, ale jako origi-
nál a první bohém bude žít v kulturní historii. JJen
jednom lišil se od moderních bohémů: byl
úzkostlivě nepřesný, obdržel-li pozvání k obědu.
Hug
Alexander
Augusta Chátillon
Paříž
August jít chá
Montmartre
bílý dům
24
article
Zcela proti svému úmyslu skvělo se pak jeho mi-
sto prázdnotou a Chätillon objevil se buď zcela
po tabuli, nebo až k zákusku. Jak se vypravuje
„Annales“, dělo se to všechno jen proto, že milý
Auguste byl strašně nepraktický člověk. Nikdyv
životě nemohl rozeznati omnibusové trati, ač vždy
jezdil omnibusem: aby pak svou nejistotu zakryl.
zůstal sedět, až přijel na poslední stanici, která
však zpravidla ležela zcela opačným směrem, nel
místo, kam měl dojeti. Když se mu takové do-
brodružství stalo několikráte, přísahal Chátillon,
že bude chodit pěšky a také vždy nějakou dobu
se vyhýbal potměšilým vehiklům a odvážně konal
hodinové pochody. Když nastalo r. 1870 obležení
Paříže, zalezl na svět zanevřevší podivin do svého
domku a už se nikdy neukázal. Jen jednou se od-
vážil vyjiti na ulici a náhoda tomu chtěla, ž
potkal známého, kterého už neviděl kolik měsíců
Mluvilo se o denních událostech. „Ostatně“, pta-
se bohém, „jsou to ještě Prusové, kteří nás oblé-
hají?“ — „Kdo jiný by to měl býti?“ — „Nevím,
mínil podivín poněkud nejistě, „ale mohl by t
býti také jiný národ.“ Kdysi uveřejnil tenký sva-
zeček básní s názvem „Chrtice v paletotu“, který
nadělal mnoho hluku. Když Chátillon r. 1881
zemřel, celá Paříž se divila, že byl dosud živ
neboť už na něj dávno každý zapomněl.
Nevím
Paříž
25
article
— Umělý člověk. „New York Herald“ přináší
podivnou historii 25letého Freda Mayburyho ze
státu Michiganu, který byl za deset let čtyřiadva-
cetkrát operován. Poprvé se blíže seznámil s chir-
urgickým nožem, když mu utrhl stroj pravou ruku.
Byl mu odňat zbytek kosti a dána mu ruka umělá.
Pak příšel o levou nohu a opět za ni dostal nohu
mechanickou; na to mu vyňali slepé střevo, které
mu ovšem nenahradili, ale brzy na to při požáru
přišel o oko, za něž dostal skleněné; následkem
onemocnění kostí musily mu býti několikrát vyňaty
kosti a nahraženy jinými; v těchto dnech pak mu-
sila mu býti vyříznuta část jeho nemocných jater
Také tato operace se úplně zdařila a lékaři prohlá-
sili, že se pacient pozdraví. Snad jen proto, abs
mohl býti co nejdříve opět operován.
Maybury
Michigan
New York Herald
26
article
— Pokrmy z kobylek. V Africe, v okolí jezer
Njanzy žije černošský národ Lubamýu, jemuž pře-
zdívají okolní černoši „zovkzury“, totiž „chlemtač
kobylek“. Cestovatel L. Selater, který se vráti
před časem z těch krajin, vypravuje o nich, že sku-
tečně kromě stravy rostlinné živí se velkými ko-
bylkami, podobajícími se saranči stěhovavě. Upra-
vují je různě. Ochutnal sám některé krmě z nich
a prohlašuje, že jsou velmi jemné chuti. Něco prý
podobného mezi chutí račího masa a masa ryb
Mezi jiným dělají z nich jakési řízky. Praží kobylky
v horkém písku, pak je omyjí a rozmělní se škro-
bem zvláštní rostliny. Z těsta se dělají placičky
jež se smaží v konopném oleji. S pečenými banány
orý tyto řízky chutnají výtečně.
= Nedostatek koní v Anglií. Vojenské odbor-
né listy anglické zaznamenávají zjev, který vážně
znepokojuje vojenské kruhy a který může vésti
k vážné kalamitě anglické armády. Před třemi lety
byli ještě v Londýně 114.402 koně, jichž se mohlo
použiti jako jízdeckých, nebo tažných koní. V čer-
venci letošního roku klesl počet na 47.207. Bude-l
úbytek pokračovat, nebude za tři nebo čtyři roky
v Londýně jediného koně, potřebného k mobilisaci
O nic lepší nejsou pomory ani v Birminghamu
Manchestru, Liverpoolu a Clasgově, což svěděi
o tom, že také v těchto rolnických krajinách ustu-
pují koně automobilu.
— Ženy v japonské armádě. Cestovatel, který
dlouhá léta žil v Japonsku, sděluje dosud málo
známý fakt, že ve vojsku mikadově v rusko-japon-
ské válce bylo deset procent žen, které oblékly
mužský oděv a prodělaly válečné tažení, v němh
vždy vynikaly odvahou. Ze 60.000 vojáků armád-
ního oddílu generála Kurokího bylo šest tisíc žen.
Lubamý
L Selater
Afrika
Anglie
Londýn
Birmingham
Liverpool
Clasgov
Japonsko
27
article
— Tolstoj. Wagner a Beethoven. V jistém hu-
debním listě uveřejňuje Robert Scheffer zajímavé
vzpomínky na dny, jež r. 1886 ztrávil jako host
Tolstého v Moskvě, bavě často ruského mudrce
hrou na housle. Hraběnka Tolstá provázívala
Scheffera na pianě: a vždy bylo patrno, jak ne-
obyčejně silně působila hudba na Tolstého. Trpěl
tehdy revmatismem a musil nositi hůl; podepřen
ni, mluvíval pak v přestávkách vždy o hudbě
pravidelně přišel v řeči na své miláčky: Havdna
Mozarta, Webera a Chopina. Operu jmenoval ab-
surdní a Richard Wagner mu byl „vrcholem směš-
nosti“. Prohlásil: „Wagnerova hudba mizí ve vše-
obecné nevolnosti. Počíná s reminiscencí, pak miz
melodie a opět se objeví, jako by tě chtěla zlobit.
Napřed dá melodii a pak ti ji opět vezme. Myšlen-
ka Wagnerova, učiniti z pohádky drama, je dě-
tinská. Je to tak, jako by chtěl sochař zbudovati
na skále Puškinovu sochu a na stupních seskupil
všecky fantastické postavy jeho děl, vytesané
kamene.“ Avšak když — vypravuje dále Scheffer
— byla hrána Beethovenova devátá sonata „Kreu-
tzerova sonata“, zmlknul Tolstoj a při variacích
andante počal tíše plakat. Chtěl usednouti ke kla-
víru a provázeti thema, ale jeho prsty mu vypově-
děly službu. V tiché tvrdošíjnosti, s niž počal po-
kus vždy znova a znova, bylo cosi dojemného. Ne-
vím, od kterého skladatele vycházel, když psal vě-
tu: „Moderní hudba je příliš vášnivá, není cudná“
Ale nikdy na tuto větu nezapomněl a z poněku
divného spojení tohoto názoru s nádhernou sona-
tou Beethovenovou povstal později jeho román
Tolstoj
Wagner
Beethoven
Scheffer
Tolstý
Tolstá
Mozart
Weber
Chopin
Wagnerův
Puškinův
Beethovenův
Moskva
28
article
„Kreutzerova sonata
Neobyčejný případ polepšení zločince. Z
Londýna se oznamuje: Jak se telegrafuje z Nového
Yorku, má guvernér v New Yersevi rozluštiti těž-
kou otázku. Smí a má býti dána milost zločinci,
který operací se stal z brutálního zlosyna člověkem
jako beránek? Tato změna udála se s vrahem Ja-
mesem Szikelym, chovancem trestnice v Tentonu
ve státě New Yersey. Trestanec, který byl r. 1911.
odsouzen pro vraždu svého soudruha do žaláře na
třicet let. měl ještě v cele záchvaty zuřivosti, po
nichž následovala vždy na nějakou dobu tupá le-
thargie. Lékaři, kteří ho vyšetřovali, konstatovali,
že trpí tlakem na mozek, který by bylo možno
odstraniti chirurgicky. Na trestanci byla tedy pro-
vedena operace a po odstranění kousku kosti, jež
tlačila na mozek, se ukázalo, že diagnosa lékařů
byla správna. Od operace byl Szikely jiným člo-
věkem. Stal se z něho pilný, přičinlivý a poslušný
člověk, nejlepší ze všech (restanců. Protože jeho
změna zůstala stálou, byla podána guvernérovi stá-
tu petice, aby dal polepšenému milost.
Kreutzerův
Sziket
Londýn
Nový York
New Yersevi
New Yersey
29
article
= Srážka parníků. Ze Rěky. 20. září. (K. k.
uh.) Dnes o 2. hod, v noci srazil se mezi Preman-
turou a Bagliolou parník jaderské společnosti „Sza-
pary“ s parníkem Puglijské společnosti „Barletta“
Oba parníky jsou na přídích poškozeny. „Barletta
mohl však vplouti do přístavu. Na jeho zprávu byl
vyslán parník přístavního úřadu „Elore“, aby od-
vlekl parník „Szapary“ do přístavu. Značná hmot-
ná škoda je kryta pojištěním.
Neštěstí na elektrické dráze. Z Met, 20
září. [K. k.) V Hagendingenu srazily se včera veče
na elektrické připojovací dráze Thysenových zá-
vodů 4 elektrické vozy. 4 osoby byly poraněny
těžce a asi 10 lehce.
Výbuch v továrně na výrobu nábojů. z
Petrohradu. 19. září. [Spb. Ag.) V továrně ru-
ské společnosti na výrobu nábojů udál se výbuch,
při kterém byli dva dělníci usmrceni.
— Velký požár v Ningutě. Z Charbinu, 20.
září. (Spb. Ag.) V obchodním městě Ningutěv
Mandžursku zničil požár 600 domů. Veliký počet
obchodních firem utrpělo značné ztráty.
Barletta
Thysenový
Preman
Met
Petrohrad
Charbin
Aga
Ningutěv Mandžursko