ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ac5781b0-8f29-11dd-9208-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 123, person 99, org 17, work 8
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v sobotu 20. září 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 258
4 article
Na ranni a večerní hiety předplácí sa V Praze v administracii na měsíc. na čtvrt lsta 8 K —h s dvoji donáškou něstc. . . . .. na čtvrt ieta : . . . 7 K asz h ve fillátkách na měslo. aK u Požtoni né na čtvrt leta . . . . 9 K oo s dvojí zásilkou na měsde- na čtvrtista : . . . k dh
Praha
5 title
NILI
6 article
ecerní dání- V drobném prodejle ranní číalo o sobě sa s večerni na se Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . večerní . . . . . Inseráty platí se hotevě nupřed Předplacení a inserty přijím zdministrace v Marianské ul., a Tam nacházejí se tek redakce, tlskárna a expedlee „Národních Listů“ Rukopiay se nevracet
7 article
V Praze, 20. září. Kam se dnes v Rakousku podíváte, všude nářek a bída. Zemědělství trpělo tím, že množ- ství pracovních sil bylo vázáno povoláním na vojnu, politická krise měla za následek i ho- spodářskou krisi, která těžce dopadla na náš průmysl, sta milionů, vyhozených na bezúčel- nou mobilisaci, vyčerpávají poslední finanční reservy. Není divu, že potom i němečtí prů- myslníci, kteří se nedávno sešli v Ústí nad La- bem, odsuzují tak ostře naší zhoubnou zahra- niční politiku, ze které dovedl těžit jen běle- hradský konsul německý Schlieben. Ale na všech těchto velkých ztrátách a malých ziscích nemají ve Vídni ještě dosti; zakládají v Alba- nii s pětimilionovým kapitálem albanskou ban- ku. Jakoby u nás nebylo dosti příležitosti k fi- nančním investicím, jakoby bylo třeba právě albanský národ zasypávat všemožnou přízní aby potom naši setbu sklidila Italie! Ještě naši diplomacii neomrzeli ti gramot- ní i negramotní hrdinové a státníci albanští. různí ti Essad pašové. Kemal bejové, Flora be- jové, Boletinci a jak se jmenují! Kdo tak strašně touží po zemi, kde po staletí obyva- telé požívali obecným zvykem zaručeného práva zabíjet, koho se jim zlíbilo! Srbské no- viny („Zastava“) tvrdí, že v Drači pomáhaji albanským povstalcům převlečení rakouští dů- stojníci, kteří jsou ve stálém styku se svými nadřízenými ve Vídni, a že tam také působí šest bulharských důstojníků, mezí kterými jes i podplukovník Markov. Pohraniční srážky 16. září byly tak silné, že od Prizrena a Djako- vice bylo posláno do Bělehradu na 40 raně- ných vojáků srbských. Zajatí Albanci prý vy- právějí, že jich starešinové je navádějí, aby se nebáli, protože prý Rakousko a Buiharsko vypoví Srbsku válku.
Kemal Markov Praha Rakousko Ústí nad Le Vídeň Drač Bělehrad Flor be Prizren Zastava
8 article
Má smysl takovým způsobem připravo- vat jednání o hospodářské smlcuvě mezi Srb- skem a Rakousko-Uherskem, které za nedlou- ho zahájí ve Vídni srbský vyslanec Jovan Jo. vanovič? Má náš průmysl na věky být vylou- čen z balkánského tržiště? Srbsko potřebuje klidu stejně jako my a ať má Rakousko rádo či nemá, musí počítat s tím, že nejvážnějším hospodářským úkolem jeho jest dohoda s Ra- kousko-Uherskem. Ale po skvělých vítěz- stvích v posledních válkách a po trpkých zku- šenostech z celní války nepotřebuje se nám příliš vnucovat. Obrátíme-li se na jinou stranu veřejného života, s hrůzou vidíme rostoucí vystěhova- lectví, důkaz, jak zle se vede našim lidem. Jen přes Brémy a Hamburk v prvě polovic letošního roku se vystěhovalo více lid (267.487) než v roce největší evropské emi- grace, 1907 (253.958). Zvláště vzrůstá vystěho- valectví do Kanady, což je zásluhou nezřízené agitace Canadian-Pacifické společnosti, která snížila na svých lodích jízdné do Ameriky se stravou na 120 K, jen aby získala více ko- lonistů na svá rozsáhlá územi, kde bují po- zemková spekulace a kde hynou její bez branné oběti. Zvláště Halič stala se výhodnou oblastí pro exploatací kanadské společnosti. které se podařilo získat pro své obchody i vý- znamné polské politiky. Jak stoupá počet vystěhovalců do Kana- dy, o tom svědčí statistické údaje: za celý rok 1912 vystěhovalo se do Kanady 73.096 lidí v prvém půlleti 1913 již 122.859. Jsou to vět- ším dílem oběti hospodářské krise v našt monarchii, krise zaviněné nerozumnou a n blaho občanstva se neohlížející politikou.
Srb Jovan RakouskoUhersko Vídeň Srbsko Rakousko Brémy Hamburk Kanada Amerika Halič RakouskýUhersko Canadianpacifický společnost
9 article Události na poloostrově balkánském.
Události na poloostrově balkánském. Bulharsko-turecká smlouva o míru. Ze Sofije, 20. září. Zprávy, že došlo v Ca- řihradě k dohodě o hranicích bulharsko-ture- ckých, vyslechnuty zde byly klidně, ja kkoliv přinesly bulharskému národu vel- ké zklamáni. Dle zpráv z Cařihradu bude
Sofijá Ca Cařihrad
10 article
smlouva bulharsko-turecká v pondělí pode- psána. Vyjednavači smluvili také, že Porta po- šle do západní Thrakie komisi, aby taměj- ši obyvatelstvo uklidnila. Demonstrace bulharských a tureckých míro- vých delegátů proti Rusku. Z Petrohradu, 20. září. („Zeit“.) „Novoje Vremja“ oznamuje z Cařihradu: Ruský velvy- slanec v Cařihradě šl. Giers uspořádal ve svém letním sídle Bujukdere rut ku poctě bulharských mírových delegátů, ke kterému byl pozván celý díplomatický sbor. Z bul- harských delegátů se však na re u žádný nedostavil. Stejně překvapilo, že se ho nezúčastnil anijediný turecký funkcionář, kromě Řeka Nikol. Zguridise, zaměstnaného v tureckém ministerstvu zahra- ničních záležitostí. Byl prý to jediný turecký úřadník, kterému velevyslanec poslal po- zvánku. Srbsko-černohorské jednání o úpravu hranic. Z Cetyně, 20. září. Král Mikuláš, který se sem vrátil z Baru, přijal dnes v dlouhém slyšení srb- ského vyslance a konferoval s ním o srbsko-čer- nohorské hraniční záležitosti. Později navštívil vy- slanec ministerského předsedu generála Vukotiče a navrhl mu jménem své vlády, aby vymezení hra nie mezi oběma státy provedeno bylo pokud možn co nejdříve. Srbové v Dofranu. Ze Soluna, 20. září. (K. k.) Srbské úřady Doiranu proměnily nově vystavenou řeckou školu tamější v celní úřad, zapověděvše před tím řecké vyučování školní.
Port Řek Nikol Mikuláš Vukotič Srba Doiran Rusko Petrohrad Cařihrad Srbsko Cetyně Soluna Novoj Vremja
11 article Albánská otázka.
Albánská otázka. Srbsko a hranice Albanie. Z Bělehradu, 20. září. Srbský úřadní list uveřejňuje dnes vyhlášku ministra financí, kte- rou zřízují se nové pohraniční celní úřadyv Prizrenu a v Dibře. V tomto opatření se s potěšením spatřuje, že srbská vláda ko nečně se odhodlala vyhověti usnesen londýnské velvyslanecké koníe- rence o hranicích Albanie. Krvavé srážky mezi Srby a Albanci. Z Vídně, 20. září. Albanská korespon dence oznamuje: Následkem násilného postupu Srbů proti Albancům na řece Drině a ve Ljumě udály se v posledních dnech krvavé sráž- kymezi srbským vojskem a Alban- ci. Srbové zabili mnoho Albanců, kteří chtěl jíti na trh do Dakovice. Albanci za to po- tloukli zase srbské vojáky. Srbové přepadli vesnicí Patok, spálili v ní mnohe domů a zajali četné domorodce. Ruský generální konsulát v Albanii. Z Petrohradu, 19. záři. (K. k.) Vláda zabývá se otázkou zřízení generálního konsulátu v Albanii Albanský tábor proti Essadu pašoví. Z Valony, 20. září. (K. k.) Včera se zde konal velmi četně navštívený tábor, na němž bylo za- ujato rozhodné stanovisko proti Essadu pašovi. P táboře táhli účastníci k rakousko-uherskému italskému konsulátu a provolali tam oběma moc- nostem slávu. Tábory pro Essadu pašu. Z Vídně, 20. září. (N. Fr. Pr.) z Drače se sdě- luje: V Drači. Tiraně, šiaku, Kroji a Kavale ko- naly se schůze, na kterých sehválena usne- sení ve prospěch požadavků Essad paše. S důrazem bylo prohlašováno, že admini- strativní odvislost těchto krajů na provisorní vlá- dě musí se zrušiti a že kraje ty podřídí se Essadu pašoví jako ministru vnitra. Essad paša zmocnil prý se také finanční ad- ministrace jmenovaných okresů. Albanské žaloby na Řeky. Z Valony, 20. září. Denně přichází sem mnoho uprchlíků z území Řeky zabraných. v
Srba Kavale Essad Řek Srbsko Albánie Bělehrad Prizren Vídeň Drina Alban Dakovice Petrohrad Valon Francie Drač Tirana
12 article
území korickém vládne úplná anarchle. Albanské obyvatelstvo jest řeckým vojskem stíháno a albanské vesnice jsou v noci přepadány zločinci, cikány a lu- piči. Velká část albanského obyvatelstva ze svých vesnic uprchla, takže celé vesnice jsou liduprázdny. Do těchto vesnic Řekové pak po- sílají sedláky ze Zagory. Nejistota, bezvládí a jitření v Albanií. Z Paříže, 20. září. (Zeit.) Z Janiny se oznamuje- Dle zpráv z Valony nejistola v Albanii denně vzrů- stá. Lupičské čety způsobují v obyvatelstvu vládu hrůzy a olupují křesťanské obyvatel- stvoodobytek. Venkovské obyvatelstvo nemá k albanské vládě nejmenší důvěry. Vláda nečiní ničeho, aby lupičství potlačila, naopak, ustanovíl za chefy veřejné bezpečnosti a za důstojníky čel- nictva bývalé pověstné lupiče, kteří ještě minulého léta uváděli celé krajiny v hrůzu. Z Drače dochází zpráva o vzmáhajícím se jitření. Obyvatelstvo je s prozatímní vládou velice nespokojeno. K atoli- čtí Malisoři přesodporsvých duchov- ních hrozí, že potáhnou na Valonu vládu sesadí a zřídí vládu demokra- tickou. Essad paša potají s nimi pracuje. Jsou obavy před srážkami. Ismall Kemal je osobně ohro- žen. Albánští uprchlíci protí Srbům a černohorcům Z Bělehradu, 20. září. Listy oznamují, žez Dakovice a z Prizrenu prchlo přes 2000 Albáneů do hor. Jsou ozbrojeni a prohlašují, že potáhnou do Albanie, aby bojovali proti Srbům a Černohor- cům.
Cikán Řek Valon Ismall Kemal Srba Zagora Albánie Paříž Drač Bělehrad Prizren Zeit
13 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Mínisterská rada ve Vídni. Z Vídně, 20. září. V ministerské radě vče- ra zahájené bylo dnes pokračováno a projed- návány v ní zase jen záležitosti úřadní. Politi- cké dostanou se na přetřes až později. Poslanecká sněmovna. Z Vídně, 20. září. „N. Fr. Pr.“ oznamuje že dle dosavadních disposic pomýšlí se s vo- lati poslaneckou sněmovnu v do- běmezi 15. a 25. říjnem. Audience hr. Berchtolda u následníka. Z Vídně, 20. září. Ministr zahraničních záležitostí hr. Berchtold byl ve čtvrtek přijat ve slyšení arcivévodou Františkem Ferdinandem, jemuž po delší době opět referoval o zahraniční politice. Záležitost volební opravy v Haličí. Ze Lvova, 20. září. [Zeit.) Předseda Kola pol- ského dr. Leo sem přibyl a vyjednával s místo- držitelem a zemským maršálkem nejen o otázce svolání zemského sněmu, ale i o nouzové akci. — Ukrajinské „Nové Slovo“ praví, že dr. Leo v po- slední době vyjednával o haličské volební opravě s předními polskými politiky, zejména také ryt. Abrahamowiczem, který prohlásil, že dle jeho mínění příslušným forem pro rozřešení otáz ky volební opravy jedině a výhradně je komise zemského sněmu pro volební opravu. Ryt. Abra- hamowicz snaží se také pohnouti místodržitele k neprodlenému svolání a ustavení zemského sněmu. Agitace v Dolních Rakousích pro zákon Koliskův. Z Vídně, 20. září. Svaz Němců v Dolních Ra- kousích zahájil akci ve prospěch zákona Kolisko va. Zemští poslanci dolnorakouští budou vyzváni aby dne 23. t. m. při zahájení sněmu podali pilny návrh na stanovení německé řeči jako vyučovac řečí země a Svaz uspořádá četné agitační schůze z nichž prvá koná se dnes večer ve Vídni. Na schůzí promluví posl. dr. Pollauí.
Berchtold František Ferdinand doktor Lea Abrahamowicz Ryt Koliskův Němec Kolisko Pollauum Vídeň Francie Halič Lvov Dolní Rakousy Dolní Ra Mínisterský rada poslanecký sněmovna Zeit
14 article
Dementi. Z Vídně, 20. září. [K. k.) „Militärische Rund- schau“ byla zmocněna prohlásili zprávu časopisů že pan arcivévoda Bedřich hodlá složiti hodnost vrchního velitele c. k. zeměbrany, za bez- podstatnou. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 20. září. (K. k.) „Wiener Zeitung oznamuje: Jeho Veličenstvo císař propůjčil radovi vrchního zemského soudu v Liberci Josefu Tan- dovi, odcházejícímu do vyžádané trvalé výsluž- by, s prominutím poplatku titul dvorního rady. Z Vídně, 20. září. (K. k.) Ministr kultu a vyučo- vání propůjčil profesoru na státním gymnasiu ve Stříbře Josefu Řauchovi místo na státním glym- nasiu ve Feldkirchu a jmenoval suplenta na stát. gymnasiu v Linci Karla Neumayera skuteč- ným učitelem na státním gymnasiu ve Stříbře. — Ministr kultu a vyučování propůjčil skutečnému učiteli na městském divčím lyceu v Hradei Králové Bohum. Markalousovi titul pro- fesora. — Ministr kultu a vyuě, jmenoval suplenta na státní reální škole v Teplicích-Šanově Adolf Wagnera skutečným učitelem na státní reálce v Terstu a suplenta na státním gymnasiu v Pracha- licích Jana Pachlofera skutečným učitelem na tomto ústavu. Soudci Ant. Ad. Lustigovi, zřeknuvšímu se místa v Mor. Ostravě, ponechán byl titul soudce. — Finanční ministr jmenoval adjunkta ředitelství výpomocných úřadů Klem. Kaspera ředitelem výpomocných úřadů pro obvod finančního zem- ského ředitelství v Brně. — Ministrem orby byl lesní komisaři II. tř. Jan Richter. Karel Hel- ler, Alfons Ambrožek a Karel Antonioll jmenováni lesními komisary I. tř. ad personam. Radní tajemník vrchního kasačního soudu dr. Rud. Procházka jmenován byl dvorním tajemníkem
Bedřich Řauch Neumayer Markalous Wagner Pachlofer Antonín Lustig Klem Kasper Richter Karel Hela Ambrožek Antonioll doktor Vídeň Liberec Feldkirch Linec Hradei Králové Teplice Šanov Terst Prach Morava Ostrava Brno Wiener Zeitung Josef Tand
15 article
Profesor Herzberg-Fränkel. Z Vídně, 20. září. Profesor university černo- vické Herzberg-Fränkel, meškající zde na sjezdu historiků, náhle zemřel. Spolek cestujících obchodníků v Rakousko Uhersku pro národní smír. Z Vídně, 20. září. (K. k.) Spolek cestujících ob- chodníků z Rakousko-Uherska ve Vídni uveřejňuje v listech projev, ve kterém vzhledem na ocholu českých obchodních a živnostenských komor a če- ských obchodních gremií zúčastnit se akce vyrov- nací, se poukazuje na to, že spolek už po léta pou- kazoval na zhoubné následky, jaké má národní spor v Čechách na naše ná- rodní hospodářství, a se praví: Spolek žádá své členy znova, aby se zvlášt horlivě dali do služby zjednání ná- rodniho smíru, poukazuje na nynější krisi odbytu, ohrožující existenci všech hospodářských vrstev monarchie, na úbytek ve vývozu průmyslo- vých výrobků, pokud jde o polotovary a tovary do Uher, jenž činil v prvních sedmi měsících t. r. 88 milionů korun, na pokles placených daní, jakož i na druhé straně na rostoucí potřeby státního rozpočtu. Spolek žádá všecky ostatní rozhodující hospodářské korporace, aby s celým vliv em svým se zasadily o konečné odstra- něnínárodního sporu, aby takto byla uvol- něna cesta ku plodné práci, kteráž by mohla naše národní hospodářství uzdravití.
Herzberg Fränkel Vídeň Rakousko Uhersko RakouskoUhersko Čechy Uhry univerzita černo
16 article
Z Vídně, 20. září. (K. k.) Na banketě sjezdu historiků na rozloučenou velebil předseda něme- ckého svazu historiků prof. Ottental (Vídeň) císaře Františka Josefa jako podporovatele vědy a císaře Viléma jako vzor německého života rodinného, pravil, že oba panovníci jsou ve věrném, neochvěj- ném spolku spojeni ke zdaru míru a obou říší (Hlučná pochvala.) Cholera v Uhrách. Z Pešti, 20. září. (K. k.) Ministerstvu vnitr bylo hlášeno 27 nových cholerou podezřelých pří- padů onemocnění Princ Jíří Jurjevskí zemřel. Z Berlína, 20. září. V Mariboru v Hessensku zemřel včera prine Jiří Alexander Jurjevski ve věku 41 let. Byl jediným synem cara Alexandra III., nežli se tento oženil s kněžnou Kateřinou Dlouhorukou. Záležitost konsula Schliebena. Z Berlína, 20. září. „Berl. Ztg. am M.“ se do- vídá, že dosavadní německý konšul v Bělehradě dr. Schlieben sotva nastoupí udělené mu místo konsula v Equadoru. V případě, že by představení trvali na tom, aby dr. Schlieben odcestoval na místo udělené mu z trestu, zažádá dr. Schliebeno propuštěnou. Řecký král v Paříži. Z Londýna, 19. září. (K. k.) Reuterova kan- celář sděluje: Král řecký, dnes do Paříže odcesto
profesor Ottental František Josef Vilém Jířit Jurjevskí Alexander Kateřina dlouhoruký Berl Schlieben doktor Schliebit Reuterův Vídeň Uhry Pešť Berlín Maribor Hessensko Bělehrad Ekvádor Paříž Londýn
17 article
vavší, posnídá zítra u presidenta Poincaréa a vrátí se ve středu do Eastbourne. Z Paříže, 20. září. [K. k.) President Poincaré dává zítra na počest řeckého krále snídani, které se zúčastní také ministr zahraničních záležitostí Pichon, zdejší řecký vyslanec Romanos a před- nosta francouzské vojenské mise plukovník Eydoux. Z Paříže, 20. září. První večer, který král Kon- stantin řecký v Paříži ztrávil, minul beze věech příhod. Policie utajila příjezd králův, nikoliv však úplně, takže před hotelem čekal na krále zástup fotografů. Král odjede v úterý. Noviny chovají se k jeho návštěvě naprosto zdrželivě čekajíce, jak dopadnou zejtřejší přípitky v paláci Elysejském. Stávky v Anglii. Z Londýna, 19. září. (K. k.) Situace v okresích průmyslových se mnoho nezměnila. Na nákladním nádraží Creve zahájilo stávku 500 a v Derby 200 mužů. Ostatně nepozorovati dalšího rozšíření stáv- ky. Dráhy v Liverpoolu vydaly vyhlášku, ve které stávkujícím a vyloučeným dělníkům nabízejí opět- ně ustanovení, předpokládajíce, že jsou ochotni dopravovati zboží, jež dopravovati jsou společnosti povinny.
Poincaré Pichon Romanos Eydoux Eastbourne Paříž Kon Anglie Londýn Liverpool Elysejský
18 article
Sazonov za hranicemí. Z Petrohradu, 20. září. (Spb. Ag.) Ministr za- hraničních záležitostí Sazonov, který odjel do cl- ziny, předal správu ministerstva svému pompeníkovi Neratovi Z Petrohradu, 20. září. Ve zdejších politických kruzích příkládá se cestě ministra zahraničních zá- ležitostí Sazonova velký význam. Tvrdí se, že Sazonov pojede z Kyjeva na léčení do Vichv. Potom že bude míti s ministrem zahraničních zále- žitostí Pichonem četné porady. Sazonov navštíví také presidenta francouzské re- publiky Poincaréa a bude s ním konfero- vati o dalším společném postupu Fran- cie a Ruska v Malé Asii, hlavně pokud se týká záležitostí železničních. Ruské sbírky jenom pro ruské Slovany. Z Petrohradu, 20. září. Moskevký slovanský komitét se usnesl, aby veškeré sbírky a výnosy dobročinných podniků, které měly býti věnovány na úlevu nouze balkánských Slovanů, byly použi- ty výlučně pro ruské Slovany. Japonské plány v číně. Z Londýna, 20. září. Japonsko neusťále sesiluje své loďstvo v činských vo- dách snažíc se nabýti převahy nad lodstvem ci- zích mocností a tím také diplomatickou převahuv Pekinu. Dle zprávy z Tokia soudí se tam, že Čí- na nalézá se před finanční po hromou. Japonsku patrně záleží na tom, aby již předem zabezpečilo si velký podíl Číny. Volba presidenta v Číně. Ze šanchaje, 20. září. (K. k.) Podle zpráv časo- pisů z Pekina koná se volba presidenta 10. října. Průplavní hráz se znovu protrhla. Z Monsu, 19. září. (K. k.) Hráz průplavu v Po- merouelu do Antoingu protrhla se znovu na místě, kde byla po neštěstí, stavším se v úterý, opra- vena. Voda opětně vytekla a průplav je opět su- chý. Jedna loď uvázla na dně a plavba je přeru- šena.
Sazonov Pichon Voda Petrohrad Kyjev Rusko Asie Londýn Japonsko Peking Tokio Čína Mons Aga Slovan Poincaré
19 article
Ze sjezdu historiků ve Vídni. Z vojenského soudu v Mexiku. Z Mexika-City, 19. září. (K. k.) Vojenský soud, jenž konal vyšetřování o smrti bývalého presidenta Madera a vicepresidenta Suareze, kteří byli loni jsouce odváděni do vězení, zastřeleni, dospěl k rozhodnutí, že nejde o trestní čin-
Madero Suarez Vídeň Mexiko Cita
20 article Politická hlídka.
Politická hlídka. O vládních přípravách pro novou dorozu- mívací akci má dnes „Bohemia“ několik zpráv. Především sdě- luje, že vláda pozve na své konference, která ještě tento měsíc budou zahájeny, nejen říšské poslance, nýbrž i zástupce bývalých poslahců zem- ských, jakož i důvěrníky, které jí vůdčí mužové jak čeští, tak němečtí pojmenují. Budou-li pozváni i sociální demokraté, není — prý — ještě jisto, a vláda kloní — prý — se k názoru, že na kon- ference dorozumívací mají býti pozváni pouz zástupci stran, jež byly na sněmě zastoupeny. Vyjednávání, jež vláda zamýšlí, nemají se dle „Bohemie“ obmeziti pouze na otázku jazykovou, nýbrž mají obsáhnouti celý soubor látky dorozumí- vací, tedy také otázku krajských vlád, rozdělení soudních okresů, menšinových škol a reformy vo- lebního řádu.
Bohemia
21 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Dodavatelé Napoleonoví. V „Revui studi- napoleonských“ uveřejňuje Gabriel Vanthier zají- mavé zprávy ze zákulisí dvora císařova, jeho všední potřeby byly opatřovány a obstarávány řa- dou drobných dodavatelů, kteří přes vrtkavost a rozmarnost Napoleonovu a jeho sester bývali po- věření zpravidla po dlouhá léta svými funkcemi jejichž služby nejednou mívaly i své malé diskret- nosti, aspoň v pověstech, když ne vždy ve skuteč- nosti. Dva krejčí, Chevallier a Lejeune, šili pověst né šedé kabáty císařovy, kus po 200 fr. Kloboučníl Poupard zhotovoval neméně pověstné „kloboučky Jedna z největších potřeb dvora připadá na vo- ňavkářství. Zprvu Gervais-Chardin z ulice sv Martina, pozdějí Tessier od Zlatého zvonu dodávaj oranžová mýdla, zimostrázová párátka, bílé špen- dlíky a zejména velké množství kolínské vody Vedle dvorního hodináře byl zvláštní dodavate kukátek a divadelních „brejli“. Pradlenou byla dlouhou dobu jakási Durandová, již vystřídala po- zději Barbierová z Neuily, jež prala, dle jednoho účtu, v jednom čtvrt létě 200 košilí, 135 flanelových kazajek, 495 batistových šátků, 585 ručníků ald
Vanthier Napoleonův Chevallier Lejeune Gervaisa Chardin Martino Durandová Napoleonový
22 article
Žena prvního komorníka Constanta byla pověřena za služné 2400 fr. udržováním císařova prádla. Paní Bernardová byla dvorní květinářkou a její povin- ností bylo „dodati kytku každého dne roku do taj- ného kabinetu Jeho Veličenstva za služné 600f ročně.“ Robillardova továrna zásobovala císaře šňupavým tabákem (šestikilová skřínka za 7 fr. 20) až do r. 1810, kdy převzala tento úkol císařská manufaktura. Několik knihkupců bylo pověřeno dodávati knihy pro soukromou knihovnu Napo- lecnovu i pro knihovny jeho zámků. Pro velké slavnosti státní byly pověřeny dodávkami ovšem veliké firmy a továrny odborně, jak se stalo ze- jména pro korunovaci. Tehdy kresliř a vyšíva Picot zhotovil za 25.000 velký císařský plášť, zdo- bený včelami a za 10.000 malý plášť. U vdovy Toul- letové byly objednány za 16.000 kožešiny (herme- líny, astrachánské a sobolové kkůže). Obuvník Jacques zhotovil za 250 fr. římské sandály a ňitat Pamnier dodal za 72 fr. punčocby.
Bernardová Jacques Constanta Napa Toul kožešina
23 article
= První bohém. Sto let uplynulo od chvíle co spatřil v Paříži světlo světa Auguste de Chá- tillon. Nebyl jistě žádným nesmrtelným umělcem ani velkým básníkem, ale byl originál a zasluhuje aby se na něj vzpomnělo: byl prvním bohémem předchůdcem veselého nárůdku z Montmartru. Po- voláním byl Chátillon sochař a malíř; debutoval r. 1836 portrétem Viktora Huga a jeho nejstaršího zyna. Také Theophile Gautier a Alexander Dumat mu seděli a když se kdysi odvážil na obrovský obraz historického obsahu, na vymalování výjevu z amerických bojů za svobodu, stal se skorem slavným. Jednoho dne byl mu totiž obraz ukra- den a po několika letech se objevil s jiným jméne v Bílém domě washingtonském. Dějiny umění snad Augusta de Chátillon přehlédnou, ale jako origi- nál a první bohém bude žít v kulturní historii. JJen jednom lišil se od moderních bohémů: byl úzkostlivě nepřesný, obdržel-li pozvání k obědu.
Hug Alexander Augusta Chátillon Paříž August jít chá Montmartre bílý dům
24 article
Zcela proti svému úmyslu skvělo se pak jeho mi- sto prázdnotou a Chätillon objevil se buď zcela po tabuli, nebo až k zákusku. Jak se vypravuje „Annales“, dělo se to všechno jen proto, že milý Auguste byl strašně nepraktický člověk. Nikdyv životě nemohl rozeznati omnibusové trati, ač vždy jezdil omnibusem: aby pak svou nejistotu zakryl. zůstal sedět, až přijel na poslední stanici, která však zpravidla ležela zcela opačným směrem, nel místo, kam měl dojeti. Když se mu takové do- brodružství stalo několikráte, přísahal Chátillon, že bude chodit pěšky a také vždy nějakou dobu se vyhýbal potměšilým vehiklům a odvážně konal hodinové pochody. Když nastalo r. 1870 obležení Paříže, zalezl na svět zanevřevší podivin do svého domku a už se nikdy neukázal. Jen jednou se od- vážil vyjiti na ulici a náhoda tomu chtěla, ž potkal známého, kterého už neviděl kolik měsíců Mluvilo se o denních událostech. „Ostatně“, pta- se bohém, „jsou to ještě Prusové, kteří nás oblé- hají?“ — „Kdo jiný by to měl býti?“ — „Nevím, mínil podivín poněkud nejistě, „ale mohl by t býti také jiný národ.“ Kdysi uveřejnil tenký sva- zeček básní s názvem „Chrtice v paletotu“, který nadělal mnoho hluku. Když Chátillon r. 1881 zemřel, celá Paříž se divila, že byl dosud živ neboť už na něj dávno každý zapomněl.
Nevím Paříž
25 article
— Umělý člověk. „New York Herald“ přináší podivnou historii 25letého Freda Mayburyho ze státu Michiganu, který byl za deset let čtyřiadva- cetkrát operován. Poprvé se blíže seznámil s chir- urgickým nožem, když mu utrhl stroj pravou ruku. Byl mu odňat zbytek kosti a dána mu ruka umělá. Pak příšel o levou nohu a opět za ni dostal nohu mechanickou; na to mu vyňali slepé střevo, které mu ovšem nenahradili, ale brzy na to při požáru přišel o oko, za něž dostal skleněné; následkem onemocnění kostí musily mu býti několikrát vyňaty kosti a nahraženy jinými; v těchto dnech pak mu- sila mu býti vyříznuta část jeho nemocných jater Také tato operace se úplně zdařila a lékaři prohlá- sili, že se pacient pozdraví. Snad jen proto, abs mohl býti co nejdříve opět operován.
Maybury Michigan New York Herald
26 article
— Pokrmy z kobylek. V Africe, v okolí jezer Njanzy žije černošský národ Lubamýu, jemuž pře- zdívají okolní černoši „zovkzury“, totiž „chlemtač kobylek“. Cestovatel L. Selater, který se vráti před časem z těch krajin, vypravuje o nich, že sku- tečně kromě stravy rostlinné živí se velkými ko- bylkami, podobajícími se saranči stěhovavě. Upra- vují je různě. Ochutnal sám některé krmě z nich a prohlašuje, že jsou velmi jemné chuti. Něco prý podobného mezi chutí račího masa a masa ryb Mezi jiným dělají z nich jakési řízky. Praží kobylky v horkém písku, pak je omyjí a rozmělní se škro- bem zvláštní rostliny. Z těsta se dělají placičky jež se smaží v konopném oleji. S pečenými banány orý tyto řízky chutnají výtečně. = Nedostatek koní v Anglií. Vojenské odbor- né listy anglické zaznamenávají zjev, který vážně znepokojuje vojenské kruhy a který může vésti k vážné kalamitě anglické armády. Před třemi lety byli ještě v Londýně 114.402 koně, jichž se mohlo použiti jako jízdeckých, nebo tažných koní. V čer- venci letošního roku klesl počet na 47.207. Bude-l úbytek pokračovat, nebude za tři nebo čtyři roky v Londýně jediného koně, potřebného k mobilisaci O nic lepší nejsou pomory ani v Birminghamu Manchestru, Liverpoolu a Clasgově, což svěděi o tom, že také v těchto rolnických krajinách ustu- pují koně automobilu. — Ženy v japonské armádě. Cestovatel, který dlouhá léta žil v Japonsku, sděluje dosud málo známý fakt, že ve vojsku mikadově v rusko-japon- ské válce bylo deset procent žen, které oblékly mužský oděv a prodělaly válečné tažení, v němh vždy vynikaly odvahou. Ze 60.000 vojáků armád- ního oddílu generála Kurokího bylo šest tisíc žen.
Lubamý L Selater Afrika Anglie Londýn Birmingham Liverpool Clasgov Japonsko
27 article
— Tolstoj. Wagner a Beethoven. V jistém hu- debním listě uveřejňuje Robert Scheffer zajímavé vzpomínky na dny, jež r. 1886 ztrávil jako host Tolstého v Moskvě, bavě často ruského mudrce hrou na housle. Hraběnka Tolstá provázívala Scheffera na pianě: a vždy bylo patrno, jak ne- obyčejně silně působila hudba na Tolstého. Trpěl tehdy revmatismem a musil nositi hůl; podepřen ni, mluvíval pak v přestávkách vždy o hudbě pravidelně přišel v řeči na své miláčky: Havdna Mozarta, Webera a Chopina. Operu jmenoval ab- surdní a Richard Wagner mu byl „vrcholem směš- nosti“. Prohlásil: „Wagnerova hudba mizí ve vše- obecné nevolnosti. Počíná s reminiscencí, pak miz melodie a opět se objeví, jako by tě chtěla zlobit. Napřed dá melodii a pak ti ji opět vezme. Myšlen- ka Wagnerova, učiniti z pohádky drama, je dě- tinská. Je to tak, jako by chtěl sochař zbudovati na skále Puškinovu sochu a na stupních seskupil všecky fantastické postavy jeho děl, vytesané kamene.“ Avšak když — vypravuje dále Scheffer — byla hrána Beethovenova devátá sonata „Kreu- tzerova sonata“, zmlknul Tolstoj a při variacích andante počal tíše plakat. Chtěl usednouti ke kla- víru a provázeti thema, ale jeho prsty mu vypově- děly službu. V tiché tvrdošíjnosti, s niž počal po- kus vždy znova a znova, bylo cosi dojemného. Ne- vím, od kterého skladatele vycházel, když psal vě- tu: „Moderní hudba je příliš vášnivá, není cudná“ Ale nikdy na tuto větu nezapomněl a z poněku divného spojení tohoto názoru s nádhernou sona- tou Beethovenovou povstal později jeho román
Tolstoj Wagner Beethoven Scheffer Tolstý Tolstá Mozart Weber Chopin Wagnerův Puškinův Beethovenův Moskva
28 article
„Kreutzerova sonata Neobyčejný případ polepšení zločince. Z Londýna se oznamuje: Jak se telegrafuje z Nového Yorku, má guvernér v New Yersevi rozluštiti těž- kou otázku. Smí a má býti dána milost zločinci, který operací se stal z brutálního zlosyna člověkem jako beránek? Tato změna udála se s vrahem Ja- mesem Szikelym, chovancem trestnice v Tentonu ve státě New Yersey. Trestanec, který byl r. 1911. odsouzen pro vraždu svého soudruha do žaláře na třicet let. měl ještě v cele záchvaty zuřivosti, po nichž následovala vždy na nějakou dobu tupá le- thargie. Lékaři, kteří ho vyšetřovali, konstatovali, že trpí tlakem na mozek, který by bylo možno odstraniti chirurgicky. Na trestanci byla tedy pro- vedena operace a po odstranění kousku kosti, jež tlačila na mozek, se ukázalo, že diagnosa lékařů byla správna. Od operace byl Szikely jiným člo- věkem. Stal se z něho pilný, přičinlivý a poslušný člověk, nejlepší ze všech (restanců. Protože jeho změna zůstala stálou, byla podána guvernérovi stá- tu petice, aby dal polepšenému milost.
Kreutzerův Sziket Londýn Nový York New Yersevi New Yersey
29 article
= Srážka parníků. Ze Rěky. 20. září. (K. k. uh.) Dnes o 2. hod, v noci srazil se mezi Preman- turou a Bagliolou parník jaderské společnosti „Sza- pary“ s parníkem Puglijské společnosti „Barletta“ Oba parníky jsou na přídích poškozeny. „Barletta mohl však vplouti do přístavu. Na jeho zprávu byl vyslán parník přístavního úřadu „Elore“, aby od- vlekl parník „Szapary“ do přístavu. Značná hmot- ná škoda je kryta pojištěním. Neštěstí na elektrické dráze. Z Met, 20 září. [K. k.) V Hagendingenu srazily se včera veče na elektrické připojovací dráze Thysenových zá- vodů 4 elektrické vozy. 4 osoby byly poraněny těžce a asi 10 lehce. Výbuch v továrně na výrobu nábojů. z Petrohradu. 19. září. [Spb. Ag.) V továrně ru- ské společnosti na výrobu nábojů udál se výbuch, při kterém byli dva dělníci usmrceni. — Velký požár v Ningutě. Z Charbinu, 20. září. (Spb. Ag.) V obchodním městě Ningutěv Mandžursku zničil požár 600 domů. Veliký počet obchodních firem utrpělo značné ztráty.
Barletta Thysenový Preman Met Petrohrad Charbin Aga Ningutěv Mandžursko