1
masthead
Ročník padesátý fřetí.
2
masthead
V Praze, ve středu 17. září 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
předplácí se:
V Prase v administraci
na čtvrt leta . . . . 8 K —h
s dvojí donáškou
na čtvrt ieta . . . . 7 K ezh
ve filislkách
na měsle . . . 2 K 80
a měste Poštou
na čtvrt ieta : . . . B K s0
s dvoji zásilkou
as měsíe.
na čvrtista: . . . k
5
article
Večernt
Večernt
dlání-
V drobném prodejii
ranní čislo o sobě
večerní
za le
Ve fllálkách na venkově-
ranní čislo . . . . .
večerní . . . . .
lnseráty
platí se hotově napřed-
Předplaceni a inserty příjíme
admínistrace v Marianské ul.,a
Tam nacházeji se táž
redakce, tiskárna a sxpedlee
„Národních Listů“
Rukopiny se nevracsli
6
article
V Praze, 17. září.
Bismarkovo mínění, že každá mezinárodní
smlouva mlčky se uzavírá s klausulí „rebus
sic stantibus“, která potvrzuje platnost smlou-
vy jen „za daných okolností“, slyšeli jsmev
poslední době často z úst srbských. Srbšt
diplomaté dovolávali se velikého německého
státníka proti Bulharům, kteří hájili zásadu
„pacta sunt servanda“ — smlouva se má za-
chovávat.
Dnes podobně citují Němci Bismarkova
slova proti Rakousku. Na pozvánku rakou-
ského státníka, že německý spojenec nesmi
zazlívat, jestliže důležité hospodářské zájmy
přinutí Rakousko ohlédnout se po příteli kapi
tálově silnějším, jinými slovy, sblížit se s Fran-
cií, odpovídají Němci pyšně, že nechávají Ra
kousku volnou cestu.
„Vossische Zeitung“ cituje zmíněná slov
Bísmarkova na důkaz, že Německo si stejně
ponechává volnou ruku ve výběru svých spo-
jenců a že při tom nepochodí hůře než Ra-
kousko. Německo dělalo prý za východní krise
ve prospěch Rakouska, co mohlo. „Ale žádná
moc nemůže sloužit druhé bez výhrady, zvláště
tehdy, jestliže její politika, jdoucí samostat-
nými cestami, nalézá ve vlastní zemi tolik od-
poru, jak se stávalo s politikou Berchtoldovou.
Jaké má Rakousko-Uhersko na východě zájmy
a jak si jich všímá, o tom ať samo rozhoduje.
Pro Německo však celá východn
otázka není otázkou válečnou! Toto
prohlášení Bismarkovo platí dnes právě tak
jako před desítiletími. Životním zájmem Ně-
mecka jest jen to, aby habsburská říše byla
zachována jako neoslabená evropská velmoc.
Bismarkův
Bulhar
Němec
Fran
Berchtoldův
Praha
Rakousko
Německo
Uhersko
Vossische Zeitung
7
article
Tento úkol, který si klade Německo vůči
Rakousku, specifikuje poněkud určitěji „Täg-
liche Rundschau“, která považuje za přiroze-
nou úlohu Německa zachování Rakouska, ale
Rakouska takového, kde Němci svoji nadvlá-
du zachovají. „T. R.“ se ovšem domnívá, že
Rakousko nyní nedělá zdravé polítiky, ale ne
snad pro nevhodné stanovisko na Balkáně,
nýbrž proto, že „rakouská vláda vede neroz-
umnou, samovražednou politiku, která odmě-
ňuje vnitřní nepřátele a zle nakládá se svými
jedinými přáteli, s Němci.“ „T. R.“ zvláště
ostře píše proti chlácholivé politice Vídně vůči
Čechům, kteří prý na úkor Němců mají být
vychování k příchylnosti k Habsburkům. „Ta-
ková politika sahá na spolkovou schopnost.
žene k vnitřnímu rozrušení a k rozkladu ar-
mády. Proto máme my Němcí, pokud jsme
spojenci Rakouska, právo starat se o
vnitřní záležitosti rakouské.
Takové právo, vyplývající z trojspolkové
smlouvy, nepředpokládal snad ani Bismark,
ačkoli tento „čestný machlíř“ pamatoval na
všelicos. Bismark sám mluví o trojspolku jako
o strategické posici, ale ne jako o po-
jišťovací smlouvě pro věčné nadpráví Něm-
ců, třeba s ním jistě souhlasil.
„Voss. Ztg.“ připomíná, že Bismark myslil
i na možnost samostatného poměru k Francii
a k Rusku. S Ruskem si to zařídil hned svou
pověstnou vzájemně pojišťující smlouvou. Na
přátelství s Francií v době tak živé paměti
Sedanu nemohl myslit, ale samé Francie se
nebál; bál se útoku se dvou stran, a jen pro
ten případ uzavřel smlouvu s Rakouskem.
Němec
Čecho
Habsburk
Voss
Bismark
Německo
Rakousko
Balkán
Vídeň
Francie
Rusko
Sedan
8
article
Proto „V. Ztg.“ soudí, že Německo nebude
mnoho namítat proti tomu, aby Rakousko, do-
vede-li, přátelilo se s Francií nebo dokonce
Ruskem. Mohlo prý by se stát, že se Rakousko
vrátí ke staré ultramontanní politice, ale toto
nebezpečí není prý tak blízké.
A s Ruskem může se Rakousko smlouvat
jak chce. Německo dohodne prý se vždy dříve
s carskou říší než Rakousko; co prý mohlo
způsobiti občasné napětí mezi Berlínem a Pe-
trohradem, byl jen spolek Německa s Rakou-
skem a z toho vyplývající spojenecká věrnost
Není pochyby, že z Berlína mluví protek-
torské sebevědomí: Dokud vám pomáháme.
buďte rádi; půjdete-li samostatně nebo proti
nám, uvidítel
V Berlíně udělají v krajním případě pr
dobré oko aspoň tolik, že odvolají konsula
Schliebena z Bělehradu. Ale pošlou tam no-
vého, který bude ještě horší. Při tom cynicky
se budou smát: Schlieben vlastně pracoval pro
sesílení trojspolku na Balkáně. Když špatna
politika rakousko-uherská vypuzovala rakou-
ský obchod a průmysl z Bělehradu, Schlieben
se snažil zachránit trh aspoň pro německé spo-
jence, protože jinak byli by vše urvali Fran-
couzi a Angličané! O tom ovšem nemluví, jak
pochvalovali naši nesmyslnou politiku, která
naháněla vodu na jich mlýn. Německo má ze
spolku s námi užitek a my útraty, ale co na
tom: naše politika si zůstane důslednou ve své
zásadě: ni zisk, ni slávu!
V Ztg
Fran
Angličan
Německo
Rakousko
Francie
Rusko
Berlín
Raka
Bělehrad
Balkán
9
article
Události na poloostrově
balkánském.
Události na poloostrově
balkánském.
Bulharsko-turecké jednání o mír.
Z Cařihradu, 17. září. Bulharští mi-
roví delegáti vypracovali návrh mírové
smlouvy, která dnes předložena byla tu-
reckým delegátům. Nové hranice vyznačeny
na tomto návrhu na základě předvčerejšího
usnesení. Záležitost, o které dosud není roz-
hodnuto, týká se Dimotiky. Jeden článek
bulharské smlouvy mírové stanoví, že výmě-
na zajatců má býti uskutečněna ve třech dnech
po podepsání smlouvy. Jiný článek stanoví.
že technická komise, ustanovená k řešení
otázky národnostní, má se sejíti za měsíc po
podepsání míru. Také turečtí delegáti před-
loží dnes svůj návrh mírový. V záležitosti Dí-
motiky očekává se, že bulharská vláda sou-
hlasiti bude s tureckým požadavkem. Demobí-
lisace vyhlášena bude nejspíše ještě koncem
tohoto týdne.
Z Cařihradu, 17. září. (K. k.) Proslýchá
se, že ministerská rada odpoledne naposled
prozkoumala turecký návrh turecko-
bulharské smlouvy, který bude
zítra projednáván současně s bul-
harským návrhem. Očekává se, že
smlouva bude zítra docela nebo aspoň z velké
části paragrafována. Podepsána bude asi po-
zítří. Šmlouva upravuje otázku určení hra-
nic, vakufových statků, musulman-
ských obcí, národností, výměny
zajatců, dále peněžní požadavky
turecké, v příčině jichž Bulhaří uznali zá-
sadu zaplacení rekvisic, učiněných za bulhar-
ské okupace. Otázka držení Dimotiky
bude zítra definitivně upravena. Město Dimo-
tika bude asi přiznáno Bulharsku.
Dimotika
Bulhařit
Cařihrad
Dimo
Bulharsko
10
article
Všechny strategické posice zů-
stanou Turecku. Proslýchá se, že hra-
nice budou vycházeti z bodu na
Černém moři mezi Iniadou a San
Stefanem, že budou sledovati tok
malé říčky a pak tok řeky Resva-
je, že Trnovo ponechají Bulhar-
sku, za to Lozengrad Turecku, že
Povedou dva kilometry východně
od Svilenu, který zůstane bulhar-
ským, pět kilometrů východně o
Ortaköje, která rovněž zůstane
Bulharsku, a devět kilometrů již-
ně odDimotiky a budou pak sledo-
vati tok Marice.
Z Caříhradu, 17. září. „Le Jeune Ture“
tvrdí, že vyjednávání mezi Tureckem a Bul-
harskem pokročilo již tou měrou, že zástup-
cové obou států požádali své vlády o neob-
mezené splnomocnění k uzavřen
mír u.
žádný protiřecký bojkot v Bulharsku.
Ze Sofíje, 16. září. (K. k.) Bulharská tel.
agentura vyvrací rozhodně zprávu o protiře-
ckém bojkotu v Bulharsku.
Bulhar
Marika
Caříhrad
Turecko
San Stefan
Resv
Trnovo
Bulharsko
Le Jeune tur
11
article
Srážka mezi bulharským oddílem vojska
a srbským.
Z Bělehradu, 17. září. Listy oznamují, že
bulharští vojíni přepadli u Radoviště srbský
vojenský oddíl, načež došlo k 3hodinnému bo-
ji. Srbská vláda se usnesla protestovati prot
tomuto jednání bulharských vojínů.
Z albanského ministerstva.
Z Valony, 16. září. (K. k.) Bývalý poslanec pri-
štinský Hasan bej byl jmenován ministrem pro hor-
nictví a lesnictví a za několik dní prý nastoupí ja
ko ministr vnitra na místo Esada paši.
Řecký král.
Z Kronberka, 16. září. (K. k.) Král řecký b
při svém odjezdu doprovozen na nádraží princen
Bedřichem Karlem Hessenským, jeho chotí a syny
Černohorská vyslanectva.
Z Cetyně, 17. září. („N. W. T.“) V rozpočtu na
příští rok pamatuje vláda na zřízení vyslanectev
Černé Hory kromě Vídně také v Petrohradě, Běle-
hradě a v Albanii; vyslanec v Albaníi bude
pověřen také zastupováním v Athenách. Ve Ska-
dru zřídí se vicekonsulát, kdežto díplomatické za-
stoupení v Cařihradě se zruší.
Telefonické spojení Rumunska s balkánskými
státy a s Rakouskem.
Z Bukurešti, 17. září. Rumunsko zabývá
se plánem zříditi telefonické spojen
s Bulharskem, Řeckem, Srbskema
s Černou Horou. Rakouská poštovní
správa, aby vyhnula se nepříjemnostem spoje-
ní přes Pešť, navrhla Rumunsku zří-
zení přímého telefonního spoje-
ní Vídně s Bukureští, které je dnes
již hotovo a odevzdáno bude veřejné potřeb
v těchto dnech.
Jednání o obchodní smlouvu mezi Rakousko-
Uherskem a Srbskem.
Z Bělehradu, 17. září. „Stampa“ oznamu-
je, že mezi Rakousko-Uherskem a Srbskem
zahájena budou vyjednávání oobchod-
ních smlouvách ještě tento měsíc ve
Vídni. Srbská vláda dle zmíněného listu za-
mýšlí zříditi nové konsuláty v Praze.
Splitu a Sarajevu.
Radoviště
Bedřich Karel hessenský
Srbskem
Stamp
Bělehrad
Valon
Cetyně
Vídeň
Petrohrad
Běla
Albánie
Cařihrad
Rumunsko
Rakousko
Bukurešť
Bulharsko
Řecko
Pešť
Uhersko
Srbsko
Praha
Split
Sarajevo
12
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
13
article
Mínisterská rada.
Mínisterská rada.
Z Vídně, 17. září. „Reichspost“ se doví-
dá, že příští sobotu bude se nepochybně ko-
nati ministerská rada, aby vyřídila
velké množství nahromadivších se resortních
záležitostí. Politické rozhodnutí neočekává
se od ní žádné, protože ani haličská vyjedná
vání, v nichž nedocílena mezi polskými stra-
nami dosud žádná dohoda, nejsou ještě skon-
čena, ani otázka česko-německého vyjedná-
vání není zralou k nějakému rozhodnutí, je-
likož materiál pro ni se teprve vládou připra-
vuje.
Vídeň
14
article
Nouzová akce v Halíčí.
Nouzová akce v Halíčí.
Ze Lvova, 17. září. (K. k.) Zemský pomocný
komitét konal zde včera za předsednictví místo-
držitele dra. ryt. Korytowského schůzi, které se
zúčastnili také zástupci zemského výboru a všech
haličských zemědělských spolků. Po vyslechnutí
zprávy o rozšíření škod, způsobených katastrofál-
ními povodněmi, bylo jednáno o prostředcích ku
provedení nouzové akce v postižených okresech
a způsobech opatření nutného osevního obilí pro
poškozené venkovské obyvatelstvo.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 17. září. (K. k.) „Wiener Zeitung“
oznamuje: Jeho Veličenstvo císař dovolil, aby mi-
mořádnému profesorovi chirurgie na německé uni-
versitě v Praze dru. Karlu Weilovi, který vstu-
puje do trvalé výslužby, byl sdělen projev Nejvyš-
šího uznání. — J. V. císař udělil soukromémua
hon. docentovi na německé vysoké škole technické
v Praze, vrchnímu okresnímu lékaři dru. Josefu
Rambouskovi, titul mímořádného profesora
této vysoké školy. — Ministr kultu a vyučování
udělil profesorovi na státním reálném gymnasiu
s německým jazykem vyučovacím na Smíchově dru.
Rudolfovi Vetscheroví učitelské místo na
Alžbětině gymnasiu ve Vídni; dále jmenoval za-
tímního učitele na státním gymnasiu v Novém Mě-
stě na Moravě dra. Hanuše Fischla skutečným
učitelem na státním reálném gymnasiu s německým
jazykem vyučovacím na Smíchově. — Ministr ve-
řejných prací jmenoval profesora na státní průmy-
slové škole v Praze Františka Červeného o-
bormým přednostou mechanicko-t e-
chnického oddělení na tomto ústavě.
Ministr veřejných prací jmenoval architekta
Karla Pečánka v Praze učitelem v IX. hodnostní
třídě na české státní průmyslové škole v Brně.
Weil
císař
Rambousek
Rudolf Vetscherový
Fischl
Červený
Pečánka
Lvov
Vídeň
Praha
Smíchov
Nový
Morava
Wiener Zeitung
vysoký škola technický v Praga
slová škola v Praga
státní průmyslový škola v Brno
15
article
Rakouský řád Alžbětin do Rumunska.
Z Vídně, 17. září. (K. k.) Dle listů udělil Jeho
Veličenstvo císař choti dědičného prince rumu-
ského velkokříž řádu Alžbětina.
Cholera v Uhrách
Z Pešti, 17. září. (K. k. uh.) Ministerstvu vnitra
bylo z venkova ohlášeno 7 nových onemocnění
cholerou.
Zemský sněm solnohradský.
Ze Salcpurku, 17. září. (K. k.) Zemský sněm
zahájil dnes zasedání. Do schůze sněmu dostavil se
též kardinál“ kníže arcibiskup dr. Katschthaler.
Zemský hejtman prelát Winkler zahájil schůzi pro-
slovem, v němž poukázal na nastávající úkoly
sněmu. Na to věnoval zesnulému zemskému presi-
dentu hr. Schafígotschovi vřelou vzpomínku, kte-
rou poslanci vyslechli stojíce. Řeč svou zakončil
zemský hejtman projevem holdu Jeho Vel. císaři
Mezinárodní konference pro ochranu
Alžbětin
Salcpurk
doktor
Katschthaler
Winkler
Rumunsko
Vídeň
Uhry
Pešť
17
article
Z Bernu, 16. září. (K. k.] Mezinárodní konfe-
rence pro ochranu dělnictva projednávala v dnešní
plenární schůzi povšechně návrhy o zákazu prů-
myslové noční práce mladistvých dělníků a stano-
vení pracovní doby pro ženy v průmyslu zaměst-
nané a mladistvé dělníky nejvýše na deset hodin.
Konference rozdělila se na dvě komíse, aby zkou-
maly přesně jednotlivé návrhy. Předsedou první
komise (zákaz průmyslové noční práce) byl jmeno-
ván vůdce německé deputace, ředitel v říšském
úřadu vnátra, skutečný tajný rada Caspar, před-
sedou druhé komise (stanovení pracovní doby) Mil-
lerand, vůdce francouzské delegace.
Z Bernu, 16. září. (K. k.] Dnes záhy po poledni
sešla se za předsednictví skutečného tajného rady
dra. Caspara komise pro projekt zákazu průmy-
slové noční práce a zahájila jednání o příslušné
osnově mezinárodního sdružení pro ochranu děl-
nictva. První článek tohoto návrhu, který stanov
hranici stáří pro zákaz noční práce na dovršený
18. rok věku, byl předmětem živého odporu. Byly
podány dva návrhy, které stanoví hranici stáří n
16., po případě 17. rok. Definitivní usnesení stane
se v plenární schůzi.
Caspar
Bern
18
article
Německý císař ve Slezsku.
Z Opavy, 16. září. (K. k.) Císař Vilém přibyl
sem krátce před 11. hod., vraceje se z návštěvy
od knížete Lichnovského a jeho choti. V ulicích
shromáždilo se nepřehledné množství lidu, který
císaře bouřlivě vítal. Na nádraží, jež se podobal
háji květinovému, shromáždilo se vybrané obecen-
stvo. Zemský president hrabě Coudenhove před-
stavil starostu W. Kudlicha, náměstka starosty
dra. Krommera a místního velitele plukovníkasl
Pattave. Císař promluvil s představenými mu pány
a děkoval zejména starostovi za slavnostní a srdeě.
né uvitání. Na peroně rozloučil se císař se zem-
ským presidentem hr. Coudenhovem a vsedl pak
za provolávání „slávy“ do zvláštního dvorního
vlaku. Mocnář zůstal až do odjezdu státi u okn
a děkoval za ovace. V 11 hod. 5 min. odjel.
Ze sociálně demokratického sjezdu v Jeně.
Z Jeny, 17. září. (K. k.) Na sociálně demokra-
tickém sjezdu bylo sděleno, že resoluce o hromad-
né stávce byla 350 proti 142 hlasům zamítnuta, re-
soluce předsednictva strany schválena všemi prot
2 hlasům.
Automobilová nehoda vojenského zmocněnce
Z Grisolles, 17. září. (K. k.) Lékaři zjistili p
opětném vyšetření, že major šl. Winterfeldt utrpěl
zlomení pánve a že jest nutna operace trubice mno-
čové. Stav nemocného jest vážný, nikoli však bez-
nadějný. President Poincaré navštívil dnes dopole-
dne choť majora šl. Winterfeldta.
Jednání mezí Francií a Ruskem.
Z Paříže, 17. září. (.Zeit.“) Ve zdejších diplo
matických kruzích vyskytují se s určitostí pověsti
Vilém
Lichnovský
Coudenhove
W Kudlich
Krommer
Grisolles
Poincaré
Slezsko
Opava
Jena
Francie
Rusko
Paříž
19
article
o brzkém odchodu ruského velevyslance Izvol-
ského, který se pro energické své vystoupení
proti tomu, aby Kavala připadla Řecku, stal ne-
oblíbeným. S jeho nástupcem projedná Picho
všechny otázky, zejména arménskou. Tvrdí se zde,
že nastávající návštěva Kokovceva a Sazo-
nova v Paříži má za účel zevrubné poradyo
spolku mezi Ruskem a Francií.
K odhalení pomníku Stolypinova.
Z Petrohradu, 16. září. (K. k.) (P. t. a.) Mini-
sterský předseda Kokovcov odjel s ostatními mi-
nistry do Kyjeva k odhalení pomníku Stolypinova.
Nový ruský generální konsul v Teheranu.
Z Petrohradu, 17. září. (K. k.) (P. t. a.) Ruský
generální konsul v Erzerumu Stritter byl jmenován
generálním konsulem v Teheranu.
Dělnické spory v Anglii.
Z Londýna, 16. září. (K. k.) Zprávy o dělni-
ckých sporech docházejí nadále z různých částí
země. Výkonný výbor svazu železničních zřízenců
vyslal 3 své členy do Liverpoolu, aby se informovali
o stávce nakladačů. V Dublíně je situace nezmě-
něná. Ceny potravin stoupají
Spojené státy a Mexiko.
Z Nového Yorku, 16. září. (K. k.) Podle tele-
gramu z Mexika prohlásil Huerta v poselství k
mexickému kongresu, že poměr k vládě Spo-
jených států, nikoli však k americké-
mu lidu jest napiatý. Poselství projevuje
naději, že vyjednávání, jež nebylo ještě přerušeno
povede brzo k cíli. Dále prohlašuje Huerta, že 2
vlád. mimo jiné většina vlád evropských, uznalo
jeho vládu. Slibuje, že v říjnu budou se konati
volby.
Stolypinův
Řecko
Paříž
Rusko
Francie
Petrohrad
Min
Kyjev
Erzerum Stritter
Anglie
Londýn
Liverpool
spojený stát
Mexiko
Nový York
Huerta
spo
svaz železniční zřízenec
20
article
Japonsko a Čína.
Japonsko
Čína
21
article
Z Tokia, 16. září. (Reuferova kane.) Propu-
štění Changsinnovo se pokládá za podstatné pro
vyřízení událostí v Nankinu. Úřadně se prohlažuje.
že vyslání lodí váležných neznamená útočné úmy-
sly proti číně, nýbrž bylo nařízeno toliko proto
aby byl chráněn život a majetek Japonců.
Japonec
Tokio
Nankin
22
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Vláda se připravuje na novou dorozumívací
24
article
Z pramene dobře zasvěceného má dnes
„Národní Politika“ zprávu, že vláda se od-
hodlala již v nejbližší době činně zasáhnouti
do vývoje národnostního rozporu v království
Českém. Akci tu zahájí vláda hned, jakmile
budou skončeny manévry v jižních Čechách,
které upoutávají místodržitele kn. Thuna i ně-
které ministry. Vláda se rozhodla jednati
s jednotlivými stranámi z království Českého
o otázce česko-německého dorozumění. K vůli
úradě o postupu vlády při dorozumívacích
konferencích pojede místodržitel kn. Thun 19.
nebo 20. t. m. do Vídně.
Dle „Nár. Politiky“ jde vládě především
o to, aby prozkoumala jak české tak i něme-
cké požadavky a dle nich aby zpracovala
sprostředkovací návrhy, jež by se pak staly
podkladem jejího jednání se stranami. Na kon-
ference s vládou budou pozvány všechny stra-
ny, sociálních demokratů nevyjímaje; není
však ještě rozhodnuto, zda pozvání na kon-
ference ty budou poslána stranám nebo jedno-
tlivým poslancům.
„Nár. Pol.“ dodává, že je nesporno, že s
české strany zúčastní jednání o programu, jejž
vládě samy předložily; jednání tomu předse-
dati bude hr. Stürgkh a účastní se ho místo-
držitel kn. Thun a ministr bar. Heinold.
I k této zprávě „Nár. Pol.“ dlužno pozna-
menati, že to, co je v ní obsaženo, jest infor-
movaným politikům již delší dobu známo.
Informaci, podobnou „Nár. Politice“, má
dnes i „Pilsner Tagblatt“, tvrdí jen ještě, že
dle výsledku naznačených konferencí mají
býti uzpůsobeny osnovy, jež pak budou před-
loženy českému sněmu. K tomu pak pojí „Pils.
Tagbl.“ mínění, že české strany, vyjma Mlado-
čechy, jsou nepřáteli česko-německého doroz-
umění, pročež prý naděje na smír v Čechách
jsou nepatrné, i nezbývá — prý — než oktro-
Thun
Pol
Stürgkh
Mlada
Čechy
Vídeň
Pilsner Tagblatt
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Tabák a kultura.?)
Tabáková rostlina byla přinesena do Špa-
nělska z nového dílu světa, z Ameriky a byla
zpočátku pěstována jen jako ozdobná rostli-
na. Pojmenování tabák pochází od Mexičanů.
Praobyvatelé Ameriky byli tomuto opojnému
prostředku tak oddáni, jako jsou dosud oddáni
Asiaté hašiši a opiu. Přivežením tabáku do
Evropy dostalo se Evropanům toho, co jim
dosud chybělo: prostředku mazati a poháněti
novodobý kulturní stroj, nebo, jak jiní říkají,
okysličovati jej a udržovati. — Tabáková
rostlina je danajským darem amerických do-
morodců. Lační Evropané mysleli, že když
objevili nový díl světa, musejí domorodce
o vše oloupiti: o život, zlato, ano i o jejich
zvyky. Chtivostí a násilím zvrhlí španělé
rychle napodobili indiánský zvyk kouření a
brzy v tom předčili své mistry. Po kořistí a
dobrodružství toužícím polosvětákům z Portu-
galska, Holandska a Anglie se tento nový ob-
jev neobyčejně líbil. Třicítiletá válka přinesla
tabák do Německa. Koncem 17. stol. holdo-
vali tabáku kromě několika ojedinělých zá-
stupců vyšších a vzdělaných stavů jen vojácí.
tuláci a žebráci. Pomalu následovali je v této
nepravosti měšťané, řemeslníci, sedláci a ná-
deníci. Začátkem 18. stol. počali kouřit také
studenti na vysokých školách. Ale přece se
ještě tolik nedýmalo; jednak bylo rozšířeno
šňupání, jednak nebylo všude dovoleno kou-
) Vyňato z knížečky dra. Heřmana Stangera
která vyšla před nedávnem v Mnichově u Kupfer-
schmida.
Mexičan
Evropan
Heřman Stanger
Špa
Amerika
Evropa
Porto
Holandsko
Anglie
Německo
Mnichov
Kupfer
26
article
řiti. Ještě Bedřich Veliký zakázal r. 1764
kouření na veřejných ulicích, aby se nemno-
žilo nebezpečí požárů. Také ve Vídni bylo
tehdy kouření na veřejnosti omezeno. Revo-
luce r. 1830 ve Francii a r. 1848 v Německu
a Rakousku strhly všecky tabule, hlásajíc
zákaz kouřiti na veřejnosti. Zpočátku kouřilo
se jen z dýmek, doutníky se objevily až v 19.
stol. V druhé polovici 19. stol. stalo se kouření
společenskou epidemií, která zasáhla i ženy,
neboť už není vzáeností, vidět ženu s cigare-
tou v ústech. Vliv a účinek tabáku jeví se
všady. Také na literaturu druhé polovice
19. stol. padá tabákový dým. Je bledáa
chudokrevná. Z vysokých, barvami zářících
přírodních obydli stěhuje se poesie do kouře
kaváren, za jejichž okny se veršotepci při
číšce černé kávy nakuřují. Z této půdy vy-
růstají jako bledé, nepožívatelné houby roz-
kladné, pitvorné, humoristické listy. Povzná-
šející, osvobozující, čistá poesie, je následkem
toho méně ceněna, sotva čtena, neřku-li kupo-
vána. Není divu, že život a literatura zazna-
menávají mnohou sříceninu, k níž přispěí
tabák.
Tabák činí člověka smyslnějším — prav
dále autor knihy — realističtějším, materiali-
stičtějším. Kouřením se stává člověk sprostším,
bezohlednějším. Tak, jako umrtvuje tabák jeho
čích, tak otupuje i jeho mravní cit. Tabák po-
rušuje jádro člověka a činí také jeho zevnějšek
nepříjemným, nečistým. Není horšího tyrana
nad tabák, který ke své despotické rozmar-
nosti připojuje často hrubou škodolibost. Ta
bák se již od začátku spojil s jinými jedy
S alkoholem na jedné straně a s kofeinem
na druhé.
Veliká
Vídeň
Francie
Německo
Rakousko
27
article
Ze schůzí a zábavních místností dostal se
tabák a s ním kouř a špína do kanceláří, ba
i do chodeb a sboroven škol. Co se stará ku-
řák o to, že jiným otravuje vzduch? Pro něj
existuje jen jeho dýmka nebo doutník. Většina
mladých lidí dnes ani za svým povoláním ne-
chodí jinak, než s doutníkem, nebo cigaretou
v ústech a neodkládá ji ani v úřadě. Vlastní
vinou stává se mladá generace předčasně
neschopnou, nepotřebnou. Hořící doutník
v ústech je stálým kamenem úrazu veřejných
míst. Na poště, v elektrice a všude, kde se
shromažďují lidé, je stálé nebezpečí, že může
hořícím doutníkem někdo utrpěti škodu.
Mnohý nový oblek, mnohá skvostná kožešina
nese znamení, že byla v nejbližším styku kul-
turního člověka. Kdo začne jednou kouřit, to-
mu přestanou chutnat výživné zeleninya
moučníky, protože nemají pro něj dosti pi-
kantnosti a on vyhledává jen stravu masitou.
Silným kuřákům se zdá ovoce vždy luxusním
jídlem, nemohou pochopit, jak může někdo vy-
hazovat peníze za hrozny nebo jablka.
28
article
Tabák škodí lidem trojím způsobem
Předně škodí těm, kteří kouří, za druhé těm.
kteří jsou nuceni dýchati kouř jinými způsobe-
ný, za třetí pak škodí dělníkům, zaměstna-
ným v tabákových továrnách.
Mnoho význačných lékařů odůvodněně
připisuje působení tabáku řadu nemocí. Pře-
devším podporuje tabák tuberkulosu u velké
míře. Tabák je mnohem horší alkoholu. Piják
škodí jen sobě a svým dětem, ale kuřák pod-
kopává svým kouřením zdraví všem, s nimiž
přijde do styku. Jistý lékař oprávněně řekl:
„Tabák je ničitelem kvetoucích
těl, klade svou jedovatou ru ku
také na nejušlechtilejší orgány.
je jedovatou rostlinou, která ničí mladé
osení národů.“ Ale kuřáci způsobují také ško-
dy materielní. Nejen, že prokouří ročně spou-
sty peněz, ale většina požárů pochází z ne-
opatrně odhozených sirek při zapalování
doutníků, nebo z odhozených oharků. Takové-
ho původu byl ohromný požár na bruselské
výstavě r. 1910, při němž bylo zničeno mnoho
nenahraditelných věcí a takového původu je
také mnoho požárů lesních, které ročně zničí
na tisíce hektarů lesa. Proto možno směle říci.
že je tabák hospodářským neště-
stím národů.
29
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
— Jubileum ruských novin. Z Petrohradu
se oznamuje: V těchto dnech dovrší moskevský
list „Ruskija Vědomosti“ padesát let svého vychá-
zení. Tento list byl po několik desetiletí jediným
liberálním listem ruským, v jehož redakci pracova-
la mnohá generace pokrokových žurnalistů. List
byl vždy seriósním hlasatelem práva, kultury
svobody, zač byly na něj uvaleny mnohé admini-
strativní tresty. Oficiální oslava je stanovena na
19. říjen. List vydá také almanach, do něhož při-
spějí všichni jeho dosavadní vynikající spolupra-
covníci.
= 79 nových planet objeveno bylo během mi-
nulého roku. Žajímavé bylo znovuobjevení planety
MT, která nyní poznamenána jest ve hvězdném
katalogu pod číslem 719. Dle předběžných výpočtů
podařilo se nalézti tuto oběžničku na fotografických
deskách, zhotovených pomocí 30palcového reflek-
toru v Greenwichu 11. října 1911. Mimo to naleze-
na byla tato oběžnice na Heidelberských deskách
z 16. září a 17. října a pravděpodobně též na desce
z Johannesburku z 18. října. Dráha oběžničky ne-
mohla býti dosud podrobně propočtena. Astronom
L. z Tolnavů vypočetl její dráhu, která má být
proběhnuta v době 4.15641 roku, avšak vzhledem
k fobografovaným místům z 11. listopadu se sku-
tečný oběh oběžnice s těmito dostatečně nekryje.
V přísluní dosahuje planeta pouze velikost hvězdy
19. velikosti i bude proto viditelna pouze v pří-
sluní. Skutečný její průměr obnáší asi jenom 3
anglické míle. Pozoruhodné jest, že oběžnička 1908
DV, která byla objevena Palisou, opisuje takovou
dráhu, která dráze oběžnice MT se velice po-
dobá.
Žajímavý
Palisa
Petrohrad
Tolnav
Johannesburk
30
article
— Drama před čestným soudem. Z Berlína.
16. září. Jak jsme již oznámili, odehrálo se včera
o 8. hod. večer v důstojnickém kasinu zdejších
zeměbraneckých kasáren krvavé drama, jehož jed-
najícími osobami byli akademický malíř Jindřich
Maass a rytmistr v záloze komoří Lotar z Western-
hagenu. Rytmistr byl povolán před čestný soud a
s ním jako civilní svědek maliř Maass, V jistém
zdejším týdenníku objevil se před nedávnem člá-
nek proti Westernhagenovi, který napadený při-
pisoval malíři Maassovi. Malíř však rozhodně po-
píral, že by byl autorem článku, proto bylo zave-
deno řízení čestného soudu. Když byl Maass složil
svědeckou výpověd. setkal se ve vestibulu s ryt-
mistrem, který byl proslulý svou obrovitou po-
stavou. Mezi oběma novstala hádka, za níž uhodil
rytmistr malíře vší silou do obličeje a pak tasil
šavli. Avšak v témže okamžiku vytáhl malíř re-
volver a střelil na Westernhagena. Ten klesl na
schody, hned na to se vzchopil, ale pak opět klesl
se slovy: »Jsem zasažen do srdce.« Za chvíli byl
mrtev. Maass s klidem vylíčil příhodu před čest-
ným soudem. Byl předvolán před státní návlad-
nictví, avšak hned zase propuštěn na svobodu,
protože jednal v sebeobraně.
= K úmrti orientalisty Wambérya. Z Pešti,
16. září. (K. k. uh.) K úmrtí orientalisty Wambérva
zaslal anglický král Jiří synovi zvěčnělého tento
soustrastný telegram: „Královna i já hluboce želí-
me úmrtí Vašeho otce a ujišťujeme Vás svou nej-
hlubší soustrastí při těžké ztrátě, jež Vás stihla.“
Neštěstí na dráze. Z Bruselu, 16. září.
Dle zpráv listů srazily se ve stanici Coustrai dva
vlaky. Na 20 lidí bylo prý zraněno.
= Aféra perlového náhrdelníku. Z Londý-
na, 16. září. (K. k.) Nalezené perly byly na poli-
cejním úřadě majitelem náhrdelníku Maxem Meye-
rem poznány jako jeho majetek.
Maass
Lotar
Westernhagen
Wambérya
Wambérv
Jiří syn
Mey
Berlín
Pešť
Brusel
Coustrai
Londý