1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pondě!: 15. září 1913.
Praha
4
article
Ha ranní a večerní listy
předpláci se
V Praze v administracii
na městc. . . . . . 2 K —
na čtvrt lata . . . . 8 K —
s dvoji donáškou
něste,2 K
na čtvrt. leta ?
ve fliálkách
na měste ,
2K n
V Pošton :
měsle,
na dtvrt ista . . . . K an
s dvoji zásilkon
a měsle
aa čvrt ieta . . . . 1 K S
Praha
5
article
eerní
dání
V drobném prodejli
ranní číslo o sobě
za s
večerní
za d
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo
. . . . . io
večerní . . . . . . . . 5b
Inseráty
platí se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijím
administrace v Marianské ul.,
Tam nacházeji se těl
redakce, tiskárna a sxpedine
„Národních Lllstů“
Rukopiny se navracej
národní Lllstus
6
article
Události na poloostrově
balkánském.
Události na poloostrově
balkánském.
Bulharsko-turecké jednání o mír.
M. Z Kolína nad Rýnem, 15. září. (Zvl.
felegr. „N. L.“) Z delších rozmluv s bulhar-
skými a tureckými vyjednavači nabyl dopiso-
vatel „Kölnische Zeitungu“ takovéhoto obra-
zu o stavu celého jednání. Největší obtíž
celé transakce, shodné určení hra-
nice na západní straně řeky Ma-
rice, není dosud odklizena. Bulhaři
trvají na požadavku, aby jim zůstaly aspoř
Dimotika, Ortakej. Mustafa Paša a Lozengrad,
jakož aby železniční otázka upravena byla
v ten způsob, že jim zabezpečena bude volná
jízda na Dedeagač. Turci snaží se získati co
největšího území na západní straně řeky Ma-
rice a byli by ochotni jenom zříci se Lozen-
gradu a pruhu černomořského pobřeží. — Co
se týče slechů o bulharsko-srbské ali-
anci, uznávají sice obě strany, že by tako-
výto spolek byl výhodný, avšak soudí, že by
bylo předčasno již nyní o této otázce jednati.
ježto podrážděnost veřejného mínění v obou
zemích dosud neutuchla.
Řecký král upokojí Francouze.
Z Paříže, 15. září. Král Konstantin řecký
pronese na hostině v paláci Elysejském přípi-
tek, ve kterém důrazně vytkne tradicio-
nelní přátelství mezi Francií
Řeckem slovy, jež francouzský národ zase
upokojí.
Potlačený časopis turecký.
Z Caříhradu, 15. září. (K. k.) „Tanín“ by
správou vojenskou suspendován. Dle oficielníhe
sdělení stalo se to pro uveřejnění kritiky, vojsk
se týkající.
Bulhar
Paša
Lozengrad
Turek
Francouz
Konstantin řecký
Kolín nad Rýn
Ma
Paříž
Řecko
Kölnische Zeitung
Elysejský přípi
7
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
8
article
Ustavení zemské ústavní strany v Uhrách.
Ustavení zemské ústavní strany v Uhrách.
Z Pešti, 15. září. (K. k. uh.) Ustavujíe
sehůze zemské ústavní strany konala
se včera v IX. okrese za přítomnosti četných poli-
tiků, členů sněmovny magnátů a jiných účastníků.
Hr. Julius Andrassy byl nadšeně uvítán. Zoltan
Desy vyložil několik bodů programu, načež by
též formálně příjat návrh jeho n
zřízení zemské strany. Na konec mluvil
bývalý státní tajemník Bela Mezössy. jenž do-
vozoval nufnost součinnosti s ostatními stranami
oposičními, kteréž byly na jeho návrh přítomnými
pozdraveny. Po schůzi pronesl hr. An-
drasy proslov ke shromážděném
lidu.
Julius Andrassy
Zoltan
Bela Mezössy
Uhry
Pešť
Hradec
9
article
Sociálně-demokratický sjezd v Německu.
Z Jeny, 14. září. (K. k.) Sjezd sociálně-demo-
kratické strany z Německa byl dnes zahájen za
neobyčejně četného účastenství. Poslanci Leber
a Molkenbuhr uvítali sjezd. Molkenbuhr pro-
hlásil sjezd za zahájený. Ebert (Berlín) a Bock
(Gothal byli zvoleni za předsedy. Na to uvítal
Pernerstoríer (Vídeň) sjezd jménem rakou-
ské sociální demokracie. Keir Hardie jménem
sociální demokracie anglické a 2 milionů členů
anglických organisací. Pravil m. j.: Dělníci angličtí
se snaží utvořiti jednotnou sociálně-demokratickou
stranu, aby mohli s celou mocí potírati militarismus.
Nedovedou-li státníci zjednati Evropě mír, učiní
to mezinárodní sociální demokrati. Angličtí soci-
ální demokrati jsou přesvědčeni, že jim v tomto
úsilí přispějí sociální demokrati celého světa.
Troelstra [Amsterodam) pozdravil sjezd
jménem nizozemské sociální demokracie. V Nizo-
zemsku odmítla sociální demokracie nabízená mi-
nisterská křesla, protože přece soudí, že musí ješté
odstraniti zlou reakci. K tomu však je potřeba
svorné, pevně semknuté sociální demokracie. Aby
neporušili mír ve straně, odmítli sociální demo-
kraté vstoupiti do ministerstva. Nizozemští so-
ciální demokraté se však usnesli podporovati libe-
rály v boji proti klerikálům za podmínky, že ne-
budou lidu ukládána nová břemena. Van den
Smissen (Brusel) uvítal sjezd jménem belgické
Buchinger jménem uherské, Pletten jménem švý-
carské, Pelasco jménem portugalské soc. demo-
kracie. Huysmans projevil sjezdu pozdravy
Leber
Molkenbuhr
Ebert
Bock
Gothal
Hardie
Van Smissen
Německo
Berlín
Vídeň
Evropa
Amsterodam
Niza
Brusel
demokratický strana
10
article
mezinárodní sociálně demokratické kanceláře
podotkl, že příští mezinárodní sociálně demokra-
tický sjezd bude míti úkol působiti pro mír též
zemích mimoevropských. Bylo usneseno sestavit-
pořad jednací teprve zítra. Nepochybně bude dán
hromadná stávka na pořad jednací jako zvláštn
thema. Na to byla schůze skončena.
Cholera na jižní Rusí.
Z Oděsy, 14. září. (K. k.) Bakteriologicky byl
konstatovány dva případy cholery v okrese oděs
ském a jeden případ u dělníka, připluvšího parní
kem z Chersonu.
Cholera v Uhrách.
Z Pešti, 15. září. (K. k. uh.) Včera dopoledne
byly konstatovány tři a odpoledne jeden přípat
cholerou podezřelý.
Ustavení odboru dílovedoucíc
při národní straně svobodomyslné
v Plzni.
(Pův. zpráva „Národních Listů“.)
V Plzni, 15. září.
Velmi zdařilou veřejnou schůzi dílovedoucích
uspořádal včerejší neděle agitační komitét západo-
českých dílovedoucích v Měšťanské Besedě v Plzni
Schůzi přítomno bylo na 200 osob z Plzně a okol
a dostavili se také purkmistr král. města Plzně dr.
Václav Peták s městským radou inž. Mülle-
rem, presídiálním sekretářem drem Křížem a
komisařem drem. Skřivanem. Z poslanců pří-
tomen byl říšský poslanec dr. Frant. Lukavský
Schůzi zahájil po 10. hodině p. Kodým, načež
předsedou zvolen p. Mundl, místopředsedy pp.
Frank a Jíra, zapisovateli pp. Š aše k
Malec.
doktor
Peták
Ing
Kříž
Skřivan
František
Kodým
Mundl
Jíra
Malec
Rus
Uhry
Pešť
Plzeň
11
article
První řečník, tajemník národní strany svobo-
domyslné p. Pechar z Prahy v účinné řeči pro-
mluvil o významu dílovedoucích v životě veřejném
Vylíčil význam politické organisace stavovské, po-
ukázal na fakt,, že dilovedoucí jsou stále mezi mlýn-
skými kameny, jimiž jsou obě, čistě dělnické strany
sociálně-demokratická i národně-sociální a dokázal
statistickými daty, že o zájmy českých dílovedou-
cích starala se dosud poctivě jenom národní stran
svobodomyslná. (Souhlas.)
Druhý řečník, předseda odboru dílovedoucích
při národní straně svobodomyslné p. Skopec
Prahy, ve velmi věcné řeči dokázal nutnost orga-
nisace dílovedoucích na programu národní strany
svobodomyslné. Řečník promluvil výstižně o poža-
davcích českých dílovedoucích, jichž splnění lze
s plnou důvěrou očekávati od vlivu národní strany
svobodomyslné. Na konec zdáraznil řečník za vše-
obecného souhlasu povinnost českých dílovedou-
cích zúčastniti se činně práce k lepší budoucnosti
české věcí.
Pechar
Skopec
Praha
12
article
Purkmistr král. města Plzně dr. Václav Peták
jménem obce i jménem českého národního klubu
v Plzni, jehož je předsedou, pozdravil účastníky
schůze, uvítal krok k organisaci dílovedoucích v
rámci národní strany svobodomyslné a přislíbi
jménem obce i místních organisací národní strany
svobodomyslné v Plzni požadavkům českých dílo-
vedoucích plnou podporu. Řečník výstižně čharak-
terisoval veliký význam dílovedoucích v českém
životě průmyslovém a zdůraznil, že české věci lze
prospěti ne planým radikálničením, nýbrž poctivou
prací.
Říšský poslanec dr. Lukavský jménem Če-
ského klubu poslaneckého na radě říšské promluvil
o stavu české politiky současné a poukázal n
nutnost politiky zdravého rozumu, k čemuž ovšem
je třeba poctivosti a upřímnosti a do jisté míry
současném radikálničení i odvahy. Řečník slibuje
plnou podporu národní strany svobodomyslnéo-
právněným požadavkům českých dilovedoucích ja-
ko významné složky českého národa.
doktor
Peták
Lukavský
Plzeň
český národní klub v Plzeň
organizace národní strana
13
article
Městský rada inž. Müller z Plzně pozdravi
schůzi jménem místních organisací národní strany
svobodomyslné v Plzni a přál počínání českých dí-
lovedoucích plného zdaru.
Na to navrhl p. Brejcha tuto resoluci:
„Čeští dílovedoucí strojničtí, stavební a textil
ní, shromáždění na veřejné schůzi dne 14. září 1913
v Plzní, jednajíce o svých důležitých stavovských
a životních záležitostech svého stavu, usnášejí se
na následující resoluci:
1. Jelikož nejasnost a neúplnost zákona ze dne
6. ledna 1906 O pensijním pojišťování soukromých
zřízenců“, dává možnost vylučovati dílovedoucíz
tohoto pojišťování, klademe na to váhu, aby pojem
zřízence pojištěním povinného, byl tak stylisován
aby vzniknoutí nemohla žádná pochybnost o po-
jistné povinnosti, a proto žádáme, aby při projekto-
vané novelisaci tohoto zákona byli v příslušném pa
ragrafu zřejmě vyjmenováni mezi osobami k povin-
nému pojišťování povinnými také dílovedoucí všech
druhů a odvětví, stavbyvedoucí, políři, zedničtí, te-
sařští i kameničtí, stavební úřadníci a kresliči.
2. Zákon ze dne 16. ledna 1910 o služebn
smlouvě obchodních pomocníků a jiných zaměst-
nanců v podobném zaměstnání sice již lépe ozna-
čuje okruh těch, kdož pod tento zákon přináleží
leč nevhodné titulování zákona klame zaměstnava-
tele a uvádí v omyl i úřady. Jedním z velmi cen-
ných ustanovení tohoto zákona jest právo zaměst-
nance na dovolenou, která se však dílovedoucím
v mnohých případech upírá, žádáme, aby příslušné
ministerstvo vydalo průvodní nařízení, ze kterého
by byla jasna příslušnost dílovedoucího k tomut
zákonu.
Ing
Müller
Brejcha
Plzeň
organizace národní strana
14
article
3. V důsledku znění zákona o služební smlouvě
obchodních pomocníků vydalo ministerstvo sprave-
dlnosti společně s ministerstvem obchodu a vnitr
nařízení ze dne 8. listop. 1910 L.XXXIV. část, ř.z
k. k. č. 198 o utvoření nové volební skupiny při
soudech živnostenských, ku kteréžto nové volebn
skupině se dílovedoucím právo příslušnosti upírá.
V § 2. odst. 2. nařízení praví se doslovně: „Osoby
v podnicích, na které se vztahuje živnostenský řád
včetně obchodní živnosti zřízené ku konání vyššich.
nikoliv kupeckých služeb, pokud již dle § 5. lit. a
ze dne 27. listopadu 1896 č. 218 ř. z. ja kožto mistři.
dilovedoucí nebo přední dělníci nepodléhají živno-
stenským soudům. Zastaralý živnostenský řád z r-
ku 1860 zejména nešťastná stylisace § 73. ž. ř. v zá-
hlaví „Pomocní pracovníci“ jmenuje osoby, které
dlužno za pomocné pracovníky považovati a na
které se živnostenský řád vztahuje. V témže para-
grafu však se uvádějí osoby, které nemají býti z
pomocné pracovníky považovány a na něž se živ-
nostenský řád nevztahuje. V odst. d) téhož paragra-
fu praví se doslovně: „Osoby, které pro vyšší vý-
kony služebné obyčejně s ročním neb měsíčním
služným jsou ustanoveny jako: dílovedoucí atd. ne-
patří mezí pomocné pracovníky. Tedy podle mini-
sterského nařízení podléhaji dílovedoucí pod živno-
stenský řád — ale řád tento je v § 78. přímo vy-
lučuje.
Ted
15
article
Poněvadž služební poměry dílovedoucích nut-
ně vyžadují, aby nová volební skupina při soudech
živnostenských se i na ně vztahovala, žádáme bu
za novellisaci zákona živnostenského nebo vydán
takového ministerského nařízení, kterým by se tyto
rozpory tak upravily, aby nemohlo býti upíráno di-
lovedoucím právo k nové volební skupině při sou-
dech živnostenských. Bohužel, dosud ani jediný dí-
lovedoucí jako přísedící při těchto soudech živno-
stenských nepůsobí, pročež žádáme pro ten čas, po-
kud dílovedoucím podle spravedlnosti nebude po-
přáno u těchto soudů zastoupení, by bylo vydán
ustanovení, které by připouštělo zastoupení advo-
kátů při soudech živnostenských, již při obnosu
menším než 1000 korun, poněvadž spory naše zpra-
vidla neobsahují požadavků vyšších než 1000 K.
Věříme pevně, že jak příslušná ministerstva
tak i zákonodárné sbory měří všem státním obča-
nům spravedlivě a proto také doufáme, že i nám,
stavu utlačovanému, zákonného práva se dostane.
Předsednictvu naší dnešní veřejné schůze se
ukládá, aby tato usnesení naše sdělilo českým
klubům poslaneckým s prosbou, aby tyto oprávně-
né požadavky naše na příslušném místě přednesly
a o jich uskutečnění se zasadily.
Resoluce tato byla přijata jednomyslně.
Za všeobecného souhlasu přijalo pak shro-
máždění také návrh p. Brejchy, aby v Plzn
utvořen byl odbor dílovedoucích př
národní straně svobodomyslné. Proti
tomuto návrhu byl jediný hlas.
K ustavivšímu se pak odboru přihlásila s
ihned velká řada členů, takže schůze své poslání
plně vykonala.
Brejcha
16
title
Politická hlídka.
17
article
Poměry v Čechách a vídeňská politíka.
Poměry v Čechách a vídeňská politíka.
Poslanec dr. Steinwender uveřejníl včera
v „Neues Wiener Tagblattu“ článek pro če-
sko-německé dorozumění.
Vzdav plnou chválu neohroženosti posl
dra. Kramáře a jeho úsilí o česko-němenké
dorozumění, považuje dr. Steinwender za po-
vážlivo, že páteční schůze českých poslanců
v Praze zjistila desorganisaci českých stran
čímž je prokázáno, že nyní nelze mluvitio
jednotné národní vůli české, a to ani pro boj
proti vládě, ani pro smír s Němci.
Dr. Steinwender však žádá Němce, aby
nepřestali na tom, že by tuto rozháranost
českém táboře prostě vzali na vědomi, nebo
aby ji zúčtovali na svůj prospěch, neboť Němi
a Češi v Rakousku jsou kulturně i národo-
hospodářsky tak navzájem na sobě závislí, že
škody, plynoucí z české rozháranosti, dotýkají
se také Němců.
Německo-nacionální svaz — pokračuje
dr. Steinwender — projevil onehdy plnou so-
lidaritu všech svých součástí; tato solidarita
musí se jeviti nejen v pohotovosti Němců, ný-
brž i v jejich činech, a Němci musejí učiniti.
co neučinila páteční schůze česká, musejí se
vším úsilím požadovati česko-německé doroz-
umění a horlivě je podporovati. Německé po-
žadavky pro dorozumění jsou známy, každý
doktor
Steinwender
Kramář
Němec
Čech
Čechy
Praha
Rakousko
Neue Wiener
18
article
ví, co lze rozloučiti a co nikoli, ví se, že oba
národové v Čechách jsou na sebe odkázáni.
ví se, že v bojovné náladě byly vysloveny po-
žadavky a že se staly chyby, jichž se vzdáti
je kdykoli možno, aniž by ujmou postiženy
byly skutečné národní zájmy.
Dr. Steinwender dále přiznává, že i mezi
Němci jsou živly, jichž nelze získati pro če-
skoněmecké dorozumění ani vůbec pro roz-
umnou politiku; dr. Steinwender si však li-
buje, že proti německonacionálnímu svazu je
jich tuze málo. Pak napomíná Němce, aby 12-
byli krátkozrací, t. j. aby se neradovali z ny-
nějšího sporu českých stran, a hlásá jim, že
by bylo nepolitické, kdyby se Němci nyní
vzdávali česko-německého dorozumění, nebo
aby je odkládali, poněvadž se to líbí českým
radikálům a moravským agrárníkům; proto dr
Steinwender důtklivě vybízí Němce, by nyní
silnou rukou pozvedli prapor dorozumívací
ač ovšem nezískají stran, jež provádějí pouze
politiku mandátovou. Němci — tím dr. Stein-
wender končí — obracejí se na rozumný, pilný
a zdatný český lid, se kterým jsou nerozlučně
spiati, a na jeho obezřelé a odhodlané vůdce.
jichž si váží i jako odpůrců: právě zrovna tedl
Možná, že dr. Steinwender tímto svým
článkem má na zřeteli osud říšské rady, a že
ji chce zachrániti. Zdá se tak i podle stati
„N. F. Presse“, která v ní včera dospěla k
úsudku, že páteční schůzí českých poslanců
v Praze jest ohroženo zasedání říšské rady
všechny státní nezbytnosti, jež v něm budou
na jednacím pořadu. Vinu tohoto nebezpečí
shledává „N. F. Presse“ v dosazení správní
komise do Čech, způsobivší jak u Němců, tak
i u Čechů rozhořčení a z něho odvozené po-
tíže pro říšskou radu. Tento závěr si „Neue
doktor
Steinwender
Němec
Stein
N F
Čecho
Neue
Čechy
Praha
19
article
Freie Presse“ vytvořila zajisté proto, že je
přesvědčena, že červencový převrat v Čechách
je dílo místodržitele kn. Thuna
Také „Bohemia“ cítí, že podzimni zase-
dání říšské rady jest ohroženo, a že pochyb-
ným se stalo i česko-německé dorozumění, ne-
boť Němci nebudou se dorozumívat s jedinou
českou stranou. Pozoruhodno je, kterak i „Bo-
hemia“ při tom vykládá, že znovuzřízení pra-
videlných poměrů v Čechách není možno bez
česko-německého dorozumění, což dle „Bo-
hemie“ zcela jistě vědí i čeští radikálové. Pá-
teční schůzi českou posuzuje „Boh.“ jako pra-
podivnou ilustraci k českému odporu proti
zrušení zemské autonomie. Celý tento svůj vý-
klad „Bohemie“ označuje jako reprodukci
úsudků německých politiků. Patrně tedy ani
dr. Steinwender nevyslovil včera v N. W
Tagblattu“ jen svůj osobní úsudek.
„Prag. Tagblatt“ šel včera ještě dále: sdě-
luje, že vláda chtěla již v nejbližších týdnech
zahájiti novou dorozumívací akci, a že Něme
ji ujistili, že se jednání toho zúčastni. Proto
„Prag. Tagbl.“ soudí, že páteční česká schůze
v Praze zhatila vládě tyto plány; zároveň pak
dokazuje, že prý Češi v pátek minulého týdne
dali zřejmě na jevo, že jim na česko-německém
dorozumění nezáleží.
Tato argumentace „Prag. Tagblattu“ je
beze vší pochyby lichá, neboť proti česko-
německému dorozumění se zásadně nevyslo-
vila žádná z českých stran, zúčastněných v pá-
teční poslanecké schůzi pražské. A co platt
o dorozumění, platí logicky též o dorozumí-
vací akci. Zajisté tedy nechybí, kdo řekne, že
v obecním domě pražském šlo v pátek zvláště
o taktiku a o podmínky se zřetelem na jed
nání dorozumívací.
Thun
Němec
Bo
Steinwender
Praga
Čech
Čechy
Praha
Frei Presse
Bohemia
Praga
Tagblatt
obecní dům
20
article
Němečtí agrárníci pro nové dorozumívací
konference.
Jak jsme již v poledne zaznamenali, konal se
včera v Chomutově sjezd německé strany agrárn
v Čechách. Sjezd tento prohlásil ve své resoluci, že
— prý — tvrdošíjnost Čechů při dorozumívacím
jednání vedla ke zmaru zemské autonomie, a že
znovuzřízení pořádku ve správě zemské není mož-
no dotud, pokud spravedlivým dorozuměním obou
národů nebude zjednána základna pro nové uspo-
řádání zem. záležitostí něm. strana agrární pro-
hlašuje že očekává od vlády, že vykoná svou po-
vínnost: německá strana agrární neodepře své pod-
pory žádné poctivé snaze, směřující ke znovuza-
vedení spořádaných poměrů v zemi; toto stanovi-
sko německá strana agrární zaujímá jak se zře-
telem na zájmy německého lidu, tak i k vůli udrže-
ní hospodářského blaha všeho obyvatelstva.
Učitelská politika německých radíkálů
v Čechách.
Čecho
Chomutov
Čechy
21
article
Již v poledne jsme zaznamenali, že němečtí
radikálové měli včera v Chomutově svůj sjezd a že
na něm jednali nejen o politice, nýbrž i o úpravě
učitelských platů. Příznačná je resoluce, kterou
přijali o úpravě učitelských platů: sjezd vyzval vý-
konný výbor své strany, aby co nejrozhodněji
účinkoval na vládu, aby neprodleně nařídila zem-
ské správní komisi v Čechách, aby tato komise za-
řadila do zemského rozpočtu na r. 1914 tu částku.
jíž je třeba na úhradu zvýšení učitelských platů.
usneseného školskou komisí rozpuštěného sněmu;
menším zlepšením svých platů nesmí být učitelstvo
odbyto; úprava právních poměrů učitelstva dle
usnesení, učiněných bývalou komisí školskou, bu-
diž vyřízena jako jeden z prvních a nejdůležitějších
úkolů nového sněmu.
Toto usnesení obnažuje celou německo-radí-
kální politiku v Čechách, všechnu její falež a ne-
logičnost. Neboť pro učitele hlásá politika ta, že
úprava jich právních poměrů musí býti jednímz
prvních a hlavních úkolů sněmu, ale v souboru celé
politiky hlásá německý radikalismus, že sněm ne-
smí nyní býti volen a že, až zvolen bude, must
nejprve vyříditi záležitosti národně politickéa
pak teprve učitelské platy.
A úpravu platů učitelských, která dle všeobec-
ného politického přesvědčení, z něhož se do vče-
rejška ani němečtí radikálové nevyjímali, náleží
výhradně do pravomoci sněmu, nyní titíž němečti
radikálové přesunují na vládu: požadavkem, aby
vláda prostě správní komisi nařídila zvýšení uči-
telských platů. Což, když to vláda nenařídí?
Chomutov
Čechy
22
title
Manevry v jižních Čechách.
Čechy
23
article
Z Chotovin, 15. záři.
Chotoviny
24
article
(Zvláštní telefonická zpráva „Nár. L.“)
Jest pod mrakem. Slunce sotva lze pozorovati
pro mlhu, která stoupla do výše. Zamžené obzory
neskýtají dnes vyhlídky do dálky. Již cestou z Tá-
bora potkáváme pěší pluk č. 73 v kolonovém po-
chodu a jízdecké hlídky. Vidíme také pěchotu, po-
stupující ve střeleckých řetězech a jak nad Choto-
vinami krouží vojenské létadlo. U chotovinského
kostelíká vztýčena jest standarta vrchního velitel-
ství. O 1/411. hod. dop. zajel sem z Tábora násled-
ník trůnu arcivévoda František Ferdinand a pod
lipami u kostelika přijal hlášení Conrada šl.z
Hoetzendorfu a informace o pohybech vojska od
důstojníků generálního štábu. Při tom odehrála se
zvláštní episoda. Následník trůnu zpozoroval mezi
diváky 79letého výměnkáře Josefa Penna ze
Světlé v Dolních Řakousích, kterého znal již od
mládí a z pozdější doby, když následnik byl pod-
maršálkem v Českých Budějovicích. Arcivévoda
podal starci ruku a ptal se ho po zdraví a po stavu
žní. — Zatím od západu slyšeti je dunění z děl jižní
armády. Také od lesů směrem k Červenému Záhoří
ozývají se ojedinělé výstřely. V 11 hodin dopol.
přibyla z Konopiště automobilem věvodkyně Ho-
henbergová s dětmi. V téže době dostavili se arci-
vévodové Leopold Salvator a Josef Ferdinand.
dále ministr honvédů Hazai, místodržitel kn. Thun.
gen. Auffenberg, majitel panství bar. dr. Nádherný.
jeho choť baronka Dinka Nádherná, baronka Fany
Ringhoferová a kněžna Lobkovicová, s nimiž ná-
sledník delší dobu hovořil. O 12. hod., zatím co bylo
pozorovati od jihozápadu postupující přední ko-
lony jižní armády, odiel arcivévoda se svou druži-
nou v automobilu do Borotína
František Ferdinand
Conrad
Penn
Leopold Salvator
Josef Ferdinand
Hazai
Thun
Auffenberg
doktor
Nádherná
Ringhoferová
Lobkovicová
Tá
Český Budějovice
Červený Záhoří
Borotín
25
article
Z Chotovin, 15. září. (K. k.) Jeho císařská
královská Výsost pan arcivévoda František Ferdi-
nand odebral se dnes o 7. hod. ráno na stanoviště
vrchního řízení manevrů nedaleko náměstí u ko-
stela chotovinského, informoval se o opatřeních
obou stran a odjel pak automobilem k Jistebnic
prohlédnout si obhajovací posice červené strany.
Z Chotovin, 15. září. (K. k.) Před 11. hodinou
dopolední vrátil se arcivévoda Franlišek Ferdinand
z manevřiště do Chotovin na náměstí u kostela.
odkudž je velice příznivý rozhled na území ma-
nevrů, by odtud sledoval další průběh cvičení.
Mezí četnými diváky, kteří uvítali Jeho c. a k. Vý-
Ferdi
Franlišek
Chotoviny
Jistebnice
26
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Lov na medvěda.
27
article
Ukázka z angl. cestopisu „Severní točna“ o
Roberta Edwina Peary
(který vyšel s úvodem Theodora Roosevelta v auto-
risovaném překladě Karla Cvrka a se 118 repro-
dukcemi původních snímků fotografických a 2 map-
kami nákl. J. Otty v Praze 1913.)
Po několikahodinném spánku vydali jsme
se na cestu a táhli jsme přímo přes konec vel-
kého hřbetu ledovcového k ústí fjordu Kle-
menta Markhama. Když jsme dostihli vchodu
ke fjordu, táhli jsme dále podél jeho východ-
ního pobřeží a nalezli jsme tu velmi dobrou
dráhu, neboť příliv, vystouplý až do rozsedlin
pobřežních, pronikl i do sněhu, a tak povstala
sice úzká, leč velmi dobrá cesta pro sáně.
Část tohoto pobřeží byla známa jako mí-
sto, kde zdržují se pižmoni. Prohledali jsme
sice bedlivě celé okolí, leč nenašli, ba ani
nespatřili jsme tu ni jediného zvířete tohoto
druhu. O několik kilometrů dále přišli jsme
na stopu sobů. Ještě o trochu dále byli jsme
jako elektrisováni zašeptáním vždy bystro-
zrakého Ežingveha:
„Nenuksochl
Úkazoval rozčileně ke středu fjordu. Pohlí
žejíce bedlivě oním směrem, kterým Ežingvek
rukou ukazoval, viděli jsme, že se tam zdlou-
havě pohybuje žlutá skvrna — ledový
medvědl
Nic nevzníti v srdci Eskymáka takovou
krvežíznivost, nic neučiní jej v okamžiku di-
vějším, než pohled na toto obrovské zvíře—
ledního medvěda! A já sám, jenž přece zvyk
jsem lovu v krajinách polárních, byl jset
uchvácen dojmy vnějšími nemálo.
Stál jsem před psy, maje v každé ruce po
jednom biči, aby mi neutekli, neboť eskymá-
cký pes ví právě tak jako jeho pán, co znaří
výkřik „Nenuksoch!“ Tři Eskymáci však thá-
zeli v největším spěchu veškeren náklad re
svých saní, jakoby byli posedlí zlým duchem.
Peary
Roosevelt
Cvrk
J Ott
Eskymák
Praha
Nenuksochy
Klemento Markhama
28
article
Jakmile byly sáně prázdny, spustil jsem
ruce s biči k zemi a poodstoupil jsem na
stranu. Měl jsem sotva času, abych skočil na
druhé sáně, ježto s prvními ujížděl již Úblujeh
jako blesk v před; sám stál na sanicích. Po
něm uháněl se sáněmi Ežingveh; skočil jsem
dříve na jeho sáně, nežli psi dali se do trysku
Za námi pak jel Kuletuneh s třetím spřežením
Muž, pronásledující ledního medvěda se psín
spřežením, musí býti připraven na všemožné
dobrodružství.
Ale medvěd nás slyšel a obrátil se přímo
podivuhodnými skoky ku protilehlému po-
břeží. Vyskočil jsem na sanici letících saní a
dovolil jsem Ežingvehovi, aby zůstal v zadu
a nabyl opět dechu.
Když jsme přijeli doprostřed fjordu, byl
tu sníh hlubší a psi nemohli již tak rychle
utíkati, ačkoliv vynaložili veškery svoje síly
Náhle zvětřili stopu — a nyní nezdrželo jich
již nic, ani hluboký sníh, ani cokoli jiného
Úblujeh, jenž byl na svých saních samoten
měl velice obdivuhodné psy, předhonil nás i
dorazil na pobřeží skorem tak brzy, jako utí-
kající medvěd. Pustil hned své psy: my pak
nyní mohli jsme pozorovati v dálce medvěda,
pronásledovaného malými body, jež zdály se
sotva větší než komáři. Dříve nežli moji zdlou-
havější společníci dorazili ke břehu, vylezl již
Úblujeh na vrchol skály a kynul nám, abychom
ji objeli, neboť země byla ostrovem.
Když jsme přijeli na druhou stranu, našl
jsme místo, kde medvěd zase přešel na led
i jeli jsme teď fjordem křížem krážem k zá-
padnímu pobřeží. Úblujeh přijel se svými psy
za náfi.
29
article
Zvláštním případem, o němž se rozhovořií
Edžingveh, když jsme jeli již dosti dlouho.
zdálo se mému Eskymáku, že medvěd, jakmile
mu byli psi v patách, nezůstal státi, nýbrž
pádil dále, což ledovi medvědi obyčejně ne-
činívají. Tato okolnost byla Edžingvehovi na-
prostým důkazem, že v tomto zvířeti dlí sá
zloduch Tornesuk. A při pomyšlení, že proná-
sleduje samotného zloducha, byl můj společníl
ještě rozčilenější a zuřivější.
Na druhé straně ostrova byl sníh hlubší.
takže jsme mnohem obtížněji postupovali ku
předu. Když jsme konečně dostihli západního
pobřeží fjordu, na němž jsme, jako na ostrově
viděli z dálky medvěda i Úblujehovy psy uhá-
něti nahoru, sotva jsme již popadali dechu
Ale povzbuzoval nás psí štěkot, přicházející
odkudsi ze skal. To bylo znamením, že med-
věď konečně se přece zastavil. Jakmile jsme
byli na břehu, odvázali jsme psy od sanía
pustili je. I hnali se nyní divým úprkem po
čerstvé stopě, my pak za nimi, jak rychle jsme
jen mohli.
O něco dále byla hluboká rokle, k níž
jsme dorazili. Dle řevu poznali jsme, že med-
věd i psi jsou dole. Avšak všude, kde jsm
Edžingveh
Eskymák
Úblujehův
30
article
se snažili dostati se dolů, byly stěny příliš pří
kré, než aby bylo lze postoupiti po nich dolů
medvěda pak nebylo viděti. Patrně byl kdes
pod skalou na naší straně.
šel jsem k rokli dále, hledaje přihodného
místa k slezení. Tu zvolal náhle Edžingveh,že
medvěd utíká z rokle na druhou stranu a leze
právě do výše. Rychle pádil jsem hustým sně
hem přes skály zpět, a tu jsem spatřil zvíře
ve vzdálenosti ode mne jen asi 90 metrů;
zdvihl jsem ručnici. Jsa však skoro bez de-
chu, asi špatně jsem mířil, neboť medvěd i p
druhé ráně lezl klidně po stěně rokliny vzhů-
ru. Jistě v něm byl Tornesuk!
Pocítil jsem této chvíle, že jsem pahýly
svých nohou — moje prstce totiž ozábly roku
1899 ve Fort-Congeru — otloukl někde o ská-
ly a ježto jsem pociťoval prudké bolesti, ne
pronásledoval jsem medvěda dále po příkrých
hrbolatých stráních.
Podal jsem ručníci Eskymáku Edžingveho
vi a nařídil jsem mu, aby s Kuletunehem pá-
dili za medvědem; sám pak jsem slezl s příkré
skály dolů k saním. Nešel jsem dlouho, a již
uslyšel jsem z dáli výkřiky. Brzy potom ob-
jevil se na vrcholu skály jeden z Eskymáků
kynul mi rukou na znamení, že medvěda za
střelil.
Právě přede mnou a naproti místu, kde
ukázal se Eskymák, byl vchod do rokliny. Za-
stavil jsme se se sáněmi a čekal. Za nedlouho
viděl jsem touto roklinou přicházeti své lidi
ploužili se zvolna v před. Psi, kteří medvěda
zastavili, táhli ho za sebou jako sáně. Byla to
zajímavá podívaná. Příkrá skalní rokle s roze-
draným pláštěm sněhovým, rozčilení psi,
táhnoucí neobvyklé břemeno, těžké tělo zabi-
tého medvěda a křičící, gestikulující Esky-
máci.
jítch
Tornesuk
Eskymák
Fort
Esca
31
article
Když konečně byl medvěd dopraven na
pobřeží a já jej fotografoval, běhali Eskymáci
stále ještě sem a tam a rozčileně vykládali
o tom, že v tomto zvířeti rozhodně byl zlý
duch, že by jinak nebývalo utíkalo dále, když
je psi dohonili.
Něžnosti arktické démonologie jsou nad
chápavost bělochů; nezúčastnil jsem se dis-
kuse, kam poděl se asi zlý duch, když ručnice
Úblujehova jeho dočasnou schránku tělesnou
Naše kořist byla rychle stáhnuta a vyku-
chána obratnými noži Eskymáků. Zvěřinu na-
kupili jsme na pobřeží na hromadu, aby mohla
býti později sem zavítavšími loveckými výpra-
vami snáze dopravena k lodi. Kůži medvědí
jsme pečlivě sbalili a dali na jedny z našich
saní, načež vrátili jsme se k místu na druhé
straně fjordu, odkud jsme byli prve medvěda
poprvé spatřili.
Zde našli jsme zásoby, které byly sház eny
co nejspěšněji se saní, aby hon na nedvěda
byl kratší. Poněvadž pak lidé i psi byli velice
unaveni a my ostatně mohli s výsledkem
dnešní práce býti úplně spokojeni, utábořili
jsme se zde. Náš stan byl ve chvíli rozbit. Za
nedlouho hořelo již v olejových kamínkách,a
my pochutnávali si na chutné pečeni z medvě-
dího masa, jež snad proto byla tak výtečná
a šťavnatá, že v ní dříve měl své sídlo pan —
Tornesuk.
Eskymák
Zvěřina