1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 314. ze dne 17. listopadu 1903.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Marconiova telegrafie. Z Říma se oznamuje
V italském oddělení světové výstavy v Saint Louis
bude konati službu Marconiova telegrafie bez drátů.
Na výstavišti, jež je tak rozsáhlé jako výstavištěv
Buffalu a Chicagu, dohromady budou zřízeny tři te-
legrafní stanice a spojeny s ústřední stanicí italskou,
zařízenou pro současné přijímání tří depeší. Stalo se
tak na výslovné přání Marconiovo, jenž chce pro-
vésti přesvědčivý důkaz o působivosti svého systému.
Práce pro dohotovení stanice v Bari na jižním cípu
Italie budou dokončeny během tohoto měsíce. Stanice
bude účinkovati na střední vzdálenost 500 kilometrů
a bude spojena s ostatními stanicemi Marconiovými
poděl italského pobřeží, jakož i s loďmi v Jaderském
moři a s černohorskou stanicí v Baru, jež se právě
zřizuje. Neobyčejně silná stanice Marconiova zřizuje
se v San Rossore, kde se nalezá královská vilaa
bude spojena jak s kanadskou stanicí na Tables
Heat, tak i se stanici na Cap Cod ve Spojených stá-
tech a v Poldhu ve Walesu. Nákladem 160.000 fr.
zřízena bude Marconiova stanice v Massavě a ko-
nečně bude zřízena silná stanice v Argentině.
Marconiův
Řím
Saint Louis
Buffalo
Chicago
Bari
Marconiov
San Rossore
spojený stý
Wales
Argentina
Table Heat
Cap Coda
4
article
= Číňané a sibířská dráha. Z Petrohradu se
oznamuje: Od té doby, co zahájena sibířská dráha,
dosáhl rusko-čínský obchod značného rozvoje. Dovoz
čaje do Ruska, jenž dosud se dál karavanami přes
Sibíř a mimo to výhradně po moři, bere se nyní po si-
bířské dráze. Cíňané chtějí dosíci přímých obchodních
styků s Petrohradem a Moskvou a velké čínské spo-
lečnosti obchodní vysílají tam své zástupce, aby na-
kupovali průmyslové výrobky všeho druhu, jež s
dopravují po moři přes Oděsu a Suez do Číny, po-
něvadž této cestě jakožto méně nákladné pro levnější
zboží dosud se dává přednost. Cennější zboží však
se již dopravuje po sibířské dráze. Také pro dopravu
osob dávají čínští obchodníci přednost dráze, poně-
vadž se tím cesta velmi zkrátí. Činští obchodníci na
vštívivše Moskvu a Petrohrad, hodlají se odebrati též
do Varšavy, Lodzi, Penzy, Saratova a jiných průmy
slových středisk ruských.
— Malarie a prodej chininu. Z Benátek se ozna-
muje: Pro kraje těžce stížené malarií ujala se ital
ská vláda výroby a prodeje chininu ve vlastní režii
V Turině vyrábí se denně 130 kg. chininu a prodává
se v malém většinou v trafikách na tabák. Trafiky
dodávají obecenstvu chinin po 12 centesimech za gram.
kdežto dříve totéž množství prodáváno bylo po 25
cenestimech. Obce a dobročinné ústavy dostávají chi-
nin za sníženou cenu po 8 centesimech. Přes to doci
leno během roku čistého zisku 34.000 lir a pomýšlí se
na další snížení ceny chininu.
Číňan
Petrohrad
Rusko
Moskva
Suez
Čína
Varšava
Lodze
Saratov
Benátky
kg
5
article
= O amerických věnech oznamuje jakýs londýn-
ský časopis: Nebude zajisté nezajímavo spočítati
kolik hotových peněz každoročně dováží se ze Spoje-
ných států do Anglie, ve způsobě věna dcer ameri-
ckých králů dollarových. Za poslední dvě desetiletí
dostalo se tímto způsobem do Anglie přes dvě stě
millionů doll. Co někteří Yankejčíci namáhavě a —
poctivě nastřádali, ztrácí se již v nejbližší generaci
s dcerou a k tomu ke všemu do cizí země. Uvedeme
jen několik příkladů. Věnem dostaly: miss May Goe-
letova (vévodkyně of Roxburgh) 40 millionů dollarů,
miss Yznayova (zemřelá vévodkyně of Manchester) t
mill. doll. miss Vanderbiltova (vévodkyně of Marlbo-
rough) 10 mill. doll., miss Leiterova (manželka místo-
krále indického) 5 mill. doll., miss Gouldova (hrab
de Castellane 15 mill. doll., miss Princeova (lady o
Beresford) 3 mill. doll., miss Zimmermannova (vévod-
kyně of Manchester) 2 mill. doll., miss Robertsova
(mrs. Vivianová) 12 mill. doll., miss Stockesova (ba-
ronka of Halkett) 10 mill. doll., miss Wilsonova (mrs
M. H. Herbertová), 5 mill. doll., miss Workova (mrs
Burke-Rocheová) 1 mill. doll. miss Flagierova (bar
of Harden-Hickey) 1 mill. doll., miss Mortonova (vé-
vodkyně de Valencay) 1 mill. doll., miss Gardnerova
(lady of Gordon Camming) 1 mill. doll., miss. Thaw-
ova (hraběnka of Yormouth) 1 mill. doll. Tím jsou
ovšem vypočteny jen nejvýznačnější případy a ne-
smíme zapomínati, že ucházení se anglických lordů
a vévodů v kruzích mladých i — starších dam na
vdaní mezi hořejšími čtyřmi sty v New-Yorku spíše
přibývá než ubývá.
May
Goe letov
Yznayův
Vanderbiltův
Leiterův
Gouldův
Princeův
Zimmermannův
Robertsův
Vivianová
Stockesův
Wilsonův
Herbertová
Workův
Burke
Rocheová
Flagierův
Mortonův
Gardnerův
Anglie
Manchester
NewYork
vévodkyně of Roxburgh
vévodkyně of Marlbo
ronka of Halkett
bar of Harden
Hickey
lada of Gordon Camming
hraběnka of Yormouth
6
article
— Vysoký věk. Z Lissabonu se oznamuje: Bylo
již častěji pozorováno, že v Portugalsku poměrně
mnoho lidí těší se vysokému stáří a na sklonku
svého života vyznamenává se nejlepším zdravím,
až konečně podlehnou zákonu přírody. Tak na př.
dodány těchto dnů do zdejšího chudobince dvě ženy,
z nichž jedna čítá 104, druhá neméně než 111 let.
Rekordu stáří však dosáhla jakás žena, jež těchto
dnů zemřela na ostrově Brave, Azory, jež žila 120
let. Zanechala dvě dcery ve věku 78 a 73 let, kdežto
nejstarší její dcera zemřela ve věku 89 let.
= Dvoutisíciletý cypřiš. Italie není bohata lesy.
ještě chudší jest starými krásnými stromy. U dneš-
ního Itala zachovaly se ještě zbytky antického velkého
strachu před temnem lesů a moderní názory zvolna
poměrně pronikají, aby tato pověra mohla být vy-
vrácena a učinila místo pravidelnému lesnímu hospo-
dářství. Nejstarším stromem na poloostrově appenin-
ském honosí se Lombardie. Nedaleko Lago Maggiore
v obci Somma Lombarda stojí cypřiš, jenz již v době
Julia Caesara musil míti značnou velikost. O jeho
kmen, podle pověsti, František I. francouzský po
bitvě u Pavie rozbil svůj meč. Objem kmene páčí se
na 51/2 metru. Koruna jeho zastiňuje průměr 20 m.
Výška stromu jest poněkud více než 30 metrů. Při
tom jest jeho lupení svěží a husté. Nikde nejeví se
suchá haluzka. Před půl stoletím udeřil blesk do cti-
hodného stromu, ale nezpůsobil povázlivé pohromy
Starý latinský nápis připomíná kolemjdoucímu pout-
níku neobyčejné stáří malebně krásného stromu.
k němuž se poji tolik pověstí.
Italos
Laga
Lombardo
Julio Caesar
Portugalsko
Azory
Lombardie
Somma
Pavia
Italia
František I
7
article
Zemřelí v Praze
Zemřelí v Praze
Dne 10. listopadu 1903: Štětina Josef, dělník
66 roků, 561—VIII. Bubeníčková Klára, manžerka
akademického malíře, 46 roků, 544—II. Zich František,
sluha Národního divadla, 56 roků, 1448—II. Macou-
nová Marie, choť úřadníka Hypoteční banky, 55 roků.
1573—II. Schützova Růžena, dcera obchodníka, 21 r.
409—III. — Ve všeob. nemocnici: Anderšt Ant.
krejčí, 37 roků. Huml Josef, zámečník, 22 roky. Jáčová
Božena, manželka dělníka, 23 roky. — U Milosrd-
ných saster: Dufková Kateřina, manželka metaře,
67 roků. Bernerová Ludmila, vdova po kupci, 86 roků.
Janouškova Růžena, služka, 24 roky. Pokorná Marie
posluhovačka, 61 rok. Balej Augustin, krejčí, 62 roky.
— V měst. chorobinci: Voděrová Anna, ple-
tačka punčoch, 73 roky. — V měst. chudobinci;
Wittmannova Anna, dcera kapelníka, 82 roky.
Štětina
Bubeníčková Klár
Zich
Schützův
Růžena
Huml
Josef
Jáčová
Božena
Bernerová
Janouškův
Marie
Balý Augustin
Wittmannův
Anna
Praha
nový Marie
národní divadlo
Anderštátný Ant
U Milosrd
Dufková Kateřina
Voděrová Anno
8
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
27. hra v předpl.
(3. čtvrtka.)
V ří- tulipánků.
Veselohra o třech dějstvích. Napsala Růže na
Svobodová. Režisér Jaroslav Kvapil.
OSOBY: Vlna, důchodní knížecích statků, starý po-
divín, A. Sedláček. Anna Vlnova, jeho sestra, M.
Pštrosová. Helenka, jeho dcera, I. Grégrova. Křikava,
bohatý kupec, J. Mošna. Křikavová, jeho žena, M.
Hübnerová. Máša, sirotek, její neť, L. Dostálova. Vy-
šín, učitel hudby, K. Želenský. Setunský, spisovatel,
E. Vojan. Šindelář, bohatý velkostatkář, R. Inneman.
Slečna Kuře, starý sirotek, L. Danzerová. Tři hloupé
slečinky, A. Červená, V. Hájková, M. Matějíčkova.
Tři dámy: H. Benoniová, M. Laudová, L. Matějov-
ská. Tomášková, M. Ryšavá. Zvědavá stařenka, H.
Kvapilová. Veselá stařenka, R. Kolárová. Smutná
stařenka, A. Havránkova. Šafářka, E. Volfová. Kužela,
J. Havelský. Holič, R. Kafka. Městské dámy, děti, fo-
tograf. Děje se v českém venkovském městě.
Po prvním dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Král
Svobodová
Kvapil
A Sedláček
Vlnův
M Pštrosová
Křikava
J Mošna
Křikavová
M Hübnerová
Máša
L Dostálův
K Želenský
Setunský
E Vojan
R Inneman
L Danzerová
A Červená
V Hájková
M Matějíčkův
H Benoniová
M Laudová
Tomášková
M Ryšavá
H Kvapilová
R Kolárová
A Havránkův
E Volfová
Kužela
R Kafka
Praha
Matějov
Holič
národní divadlo
11
article
Odpoledne.
Ve středu 18. listopadu.
Slavnostní představení na paměť 20letého výročí
otevření Národního divadla.
I. Ptáčník. II. Ženichové.
Ve středu 18. listopadu.
Večer v předpl.
Slavnostní představení na paměť 20letého výročí
otevření Národního divadla.
Libuše.
Ptáčník
Libuše
národní divadlo
23
article
»Což každá duše chodívá po těch místech, které
milovala? .. .« tázala se šeptem Andělka.
»Ovšem že!« odpověděl. »Ony se tu koupaly za
živa, chytaly pijavky a tak i teď se časem podívají . . .«
Andělce bylo do pláče, když si pomyslila, že i její
duše bude moci časem podivat se do zahrady — tam . ..
Od toho dne velmi si zamilovála Zajce a s teskným
pocitem hleděla na bažiny, které tak milovaly jeho děti.
že se až s nebe k nim vracejí.
Za to paní pojala ještě větší odpor vůči tomuto
okolí, jež samo strašné, bylo mimo to ještě sídlem
jakýchsi vidin.
Vskutku také pravila k dětem:
»K čemu posloucháte Zajce? . . . On vám. povídá
nesmysly. Duchové nechodí po zemi. To jsou bludičky
anebo svatojanské mušky . . .«
Ale sama se bála a za všechny poklady světa ne-
byla by v noci vyšla z jizby.
Takovým způsobem míjely jim dny. Jožo čím dál
tím odhodlaněji pojídal černý chléb, hrách a zemáky, ča-
sto bez omastku a tím dále vybíhal za dům. Jednoho
dne dokonce projel se na vyhublém koníku. Ale matka
byla slabší, než doma a Andělka mivala horečky, zimnice
a cítila úpadek sil.
Zajac často díval se na obě a potřásal hlavou.
»Musil to dědic nepořádně provést, že je tak
opustil . . .« prohodila šafářka.
»Ach,« odpověděl šafář, mávnuv rukou. »Což pak
on kdy něco provedl pořádně? Znám ho přec dvanáct
let! . . .«
A pak dodal:
— 149
Andělka
Zajc
Zajac
Musil
24
article
ničku, odešla tam, aby spatřila třeba jen střechy lidských
přibytků.
Tu našla nebohého Karuška, který zdechl v jejich
Z počátku pokoušela se vzkřisit ho, chovala ho,
třepala jím. Ale pes byl téžký, prohýbl se, hlava se mu
klátila. Byl tak zhubenělý a zamazaný, že konečné div-
činka uhodla, že jej nelze zachránit, že ho již nie
nevzkřísí.
Hořce se rozplakala nad nebohým psem a co chvíli
se ohlížejíc, vracela se domů. O setkání s Karuškem ne-
zmínila se před matkou, lekajíc se jejích stesků.
Od té doby počala ji skličovati tesknota, dosud jí
neznámá.
Nejednou snila s otevřenýma očima. Zdálo se jí, že
jest v bývalém obydli, že vyšla z něho na procházku.
Karušek béžel za ní, ale kdesi se skryl. V domě čeká
na ni slečna Valentina s úkoly, matka sedí ve křesle
a Jožo na své vysoké stoličce.
Všecko jest tak, jako kdysi bývalo: dům, zahrada,
sádka. Potřebuje se toliko obrátit, aby je spatřila; potře-
buje toliko zavolat, aby Karušek přiběhl.
Ohlédla se a — spatřila na černé vodě vybledlé
zelené řasy, anebo puškvorec, smutně šustící.
Občas s neobyčejnou zřetelností jevil se jejím zra-
kům spálený dům, beze střechy. Okna byla nahoře začazena,
okenice visely, divoké víno kolem chodby vypadalo jako
spleť černých provazů. Skleněný altán byl roztříštěn, pokoje
vypáleny a zavaleny spoustou doutnajících dřev podivných
tvarů. Stromy, dotýkající se domu, byly polou pokryty
lupením, polou holé, strašily ohořelými větvemi
Audělka.
Karuška
Valentinos
Karušek