1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve středu 10. září 1913.
Praha
4
article
na ranní avečerní lsty
předplácí se
V Praze v administraci:
na měsic. . . . . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvají donáškou
na měste
na čtvrt leta
ve flišlkách
na měsio. . 9 K 30
ndsla. Poštou
na čtvrt ieta : . . . 9 K eo
s dvojí zásílkou
a měsíe
na čtvrt ieta : . . k eoh
Praha
6
article
Večernm
Večernm
amí-
7
article
V drobném prodejie
ranní čislo o sobě
sa s
večerni
za d
Va filiálkách na venkové
ranni cislo
večerní
lnaeráts
plati se hosově napřed
ředplacení a inserty přijíma
administrace v Marianské al.. a
Tam nachánejí se věš
redakce, šiskárna a axpedlne
„Národnlch Listá“
Enkoplav se nevracet
Národnl Listat
Enkoplav
8
article
V Praze, 10. září.
Tyto dni opustili Prahu makedonští dele-
gáti a na rozloučenou posílají všem českým
novinám provolání, které není tak obranou
makedonského stanoviska, jako spíše prudkým
obviněním Srbů. Makedonští delegáti, kteři
hned při svém příchodu do Prahy učinili če-
skému národu poklonu, že v politice nic ne-
znamená, domáhají se přece jeho sympatii pro
svou příští akci v té části Makedonie, která
jest obsazena Řeky nebo Srby.
Makedonští delegáti vykládají, že se pí-
semně obracejí na českou veřejnost, protože
schůzku se zástupci českého novinářstva
veřejného mínění pro nevhodnost doby ne-
mohli uspořádati. škoda, že k podobné schůz.
ce nedošlo; jsme vždy ochotni vyslechnou
zprávy o poměrech na slovanském Balkáně
jsme vždy ochotni dát se informovat, zvláště
od toho, kdo si opravdu přeje, aby na Balkáně
zavládl konečně klid.
Makedonští delegáti bohužel nesliboval
nám klid, nýbrž bouři. Kdyby přišli jen s kul
turními požadavky, kdyby se domáhali toho
aby makedonské obyvatelstvo, pokud se hlás
k bulharskému národu, mělo právo zřizovaí
a udržovat si vlastní školy, našli by v nás
horlivou podporu. Ano, my bychom šli i dále
a podporovali bychom i požadavek, aby bul-
harské školy v Makedonii pro obyvatelstvo
hlásící se k bulharskému národu, byly vy-
držovány ze státních peněz. Národ český
jistě dovede ocenit význam národních škol, t
dokazuje milionovými příspěvky své Ústředn
Matici školské, a již z pouhé důslednosti ne-
mohl by se postavit proti právu bulharskéh
obyvatelstva makedonského na vlastní národ
ní školy.
Srba
Řek
Praha
Makedonie
Balkán
9
article
Slovanské vzájemnosti rozumíme jen tak
že každému slovanskému národu dostane se
svéprávnosti kulturní a hospodářské. Prote
vždy se sympatiemi sledujeme snahy našicl
bratří Slováků v Uhrách o zbudování vlast-
ního školství, proto odsuzujeme tak ostře ma-
darské pronásledování slovanského školství
proto vyčítáme i Rusům, že se prohřešují na
slovanských povinnostech, když zatlačili pol-
skou školu jen do soukromí. Proto také —
žeme schvalovati, jestliže by Srbsko v Make-
donii zničilo bulharské školství.
Ale nemůžeme také schvalovati, jestliže
zástupci bulharsko-makedonské propagandy
vyhrožují revolučním hnutím a své kulturní
požadavky odůvodňují jen osočováním, ať už
důvodným či bezdůvodným, národa srbského
Všem státům a národům na Balkáně třeba
jest nyní míru, pokojného vývoje, a kdo tam
seje novou bouři, nepotká se u nás se souhla-
Připisujeme vystoupení makedonských de-
legátů jen na vrub Makedonců, ne bulharské-
ho národa. Ale makedonští zástupci příliš se
stotožňují s bulharskou věcí a s bulharskou
taktikou, než aby bylo možno je úplně rozlišo-
vati. Taktika bulharská je nešťastná, a bojím
se, že bude nešťastnou i v tomto případě.
Slovák
Rus
Makedonec
Uhry
Srbsko
Balkán
10
article
Osud bulharského národa před dvěma měsíc
byl jen v rukou Bulharů, jich diplomacie, jich
strategie. Ale jich diplomacie dokázala ne-
schopnost ke smíru a k ústupkům, a jich stra-
tegie dokázala neschopnost vítězit. Tyto dvě
příčiny uvrhly bulharský národ do nynějšího
ponížení. Ale místo aby Bulhaři aspoň válkou
zmoudřeli, štvou proti sobě všechny sousedy
dále. Svou neústupností v otázce řeckých škol
v Thrákii popudili proti sobě ještě v posledni
chvíli Řeky, svými hrozbami revanše nutí bal-
kánské státy, aby raději viděly postup rozja-
řeného Turecka než Bulharska. Nyní hrozi
jim ještě nebezpečí, že jich orientální taktika
smlouvání a průtahů přes všechny sympatie
Míčového náměstí zbaví je i vlastního přístu-
pu k Egejskému moři, jestliže snahy mohame-
dánského obyvatelstva o neodvislosti Thrakie
budou ověnčeny úspěchem. V takových posě-
rech by udělali Makedonci i Bulhaři mnohem
sem.
lépe, kdyby zbytečně neštvali proti sobě celý
Bulhar
Makedonec
Thrákie
Turecko
Bulharsko
12
article
Události na poloostrově
balkánském.
Události na poloostrově
balkánském.
Bulharsko-turecké jednání o mír.
Ze Solije, 10. září. Přepjaté požadavky
Turecka způsobily — jak zdejší zprávy ozna-
mují — že se celé jednání bulhar-
sko-turecké o mír nejspíše ztro-
skotá. Bulharská vláda zamítla požadavky
Turecka, dle kterých všechno územ
východněod Mustafy Paše — Orta-
kiöje — Dimotiky a řeky Marice
má připadnouti Turecku. Bulharská
vláda prohlašuje, že nižádným způsobem ne-
vzdá se železnice v projektu Lozengrad-
Kagarač, která bude přetínati trať východní
dráhy Cařihrad-Drinopol. Když došla zpráv
o tomto prohlášení generála Savova, svol l
velkovezír ihned ministerskou radu.
Proslýchá se, že dvě velmoci v Caři-
hradě a Sofiji učinily návrh spro-
středkovaci, jehož základnou jest poža-
davek Turecka ze dne 6. července t. r. Bul-
harská vláda na tuto nabídku nedala dosud
žádné odpovědi.
Z Cařihradu, 10. září. Oprotí jiným, ne-
příznivým zprávám o stavu bulharského jed-
nání vydána tato optimistická nota: Turecko-
bulharská vyjednávání od včerejška se velmi
příznivě vyvíjela, takže Načevič byl s to ozná-
miti již, že Bulharsko vzdá se Lozen-
gradu. — V zřejmě inspirovaném článku
prohlašuje „Jeune Turc“, že Turecko proza-
tím usiluje o mír s Bulharskem. Později uzavře
s Bulharskem smlouvu a stipulovati bude
podmínky, které obě strany uspokojí. článek
končí těmito slovy: „Smlouvami spečetěné
definitivní sblížení obou států nemůže býti
dílem okamžité konference. Snad později bude
výsledkem diplomatického usilování.
Prohlášení neodvislosti ve vilajetu
drinopolském.
Z Caříhradu, 9. září. (K. k.) Telegramy no-
táblů z Gimildžiny, jimiž se oznamuje dosa-
zení zatímní vlády, byly poslány také velvy-
slancům.
Mustafa paš
Ort
Marika
Savův
Solija
Turecko
Cařihrad
Drinopol
Bulharsko
Jeune Turc
LozengradKagarač
13
article
Srbská půjčka v Paříží.
Z Bělehradu, 10. září. Srbská vláda uzavřela
v Paříži půjčku 250 mil. franků. Neispíše ještě
v tomto měsíci dostane zálohu 25 mil. franků.
Státní zřízení příští Albanie.
Z Vídně, 10. září. „Albanská korespondence“
uveřejňuje rozmluvu s vícepresidentem albanské
státní rady Ekremem bejem Vlorou, který
prohlásil o příští správě Albanie: V našem novém
státě nebude žádného státního nábožen-
ství. Správa provádětí se bude v jedné částí Al-
banie zatím dle starých tradic, ve dru-
hé části dle tureckých zákonů. Vše-
chny rozhodujíc! kruhy nové Albanie úsilují, aby
naší zemí dostala se západo-evropská' k ul-
tura; přejeme si proto, aby Albanie byla ovládá-
na moderně a pokrokově. Zavedeme mo
derní správu, ale vezmeme při tom ohled na staré
tradice. Albanie bude státem monarchis tí-
ckým, který bude pokrokově ovládán. Proza
tím nepomýšlíme věak na zřízení par
lamentu.
V příčině hlavního města myslím, že vol
ba dopadne mezi Elbasanem a Tiranou
Skader, Valona a Drač jsou dle mého mínění při-
liš blizko u hranic, nebo na moři. Hlavní město
země dle měho soudu musí míti polohu ústřední
Albanie má býti, jak známo, neutrálním stá-
tem. Přikročime ke zřízení silného čet-
nictva, které bude sestávali ze tří druhů: pě-
choty, jízdy a z horského oddělení, opatřeného
strojními poškamí. Toto čelnictvo mohlo by být
později jádrem pro z řízení a r má dy
Vlora
Al
Paříž
Bělehrad
Albánie
Vídeň
Elbasan
Tirana
Valon
Drač
14
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Polské konference ve Vídni.
Z Vídně, 10. září. Předseda Kola polského
dr. Leo sem přibyl a měl v poledne poradu
e ministerským předsedou hrab. Stürgkhem.
Hodlá rokovati také s ministrem financí ryt
Zaleskim o státní pomoci pro krajiny halič-
ské, postižené živelní pohromou.
doktor
Lea
Stürgkh
Zaleskim
Vídeň
15
article
Mezinárodní ústav pro statistiku.
Mezinárodní ústav pro statistiku.
Z Vídně, 9. září. (K. k.) Účastníci 14. zasedán
mezinárodního ústavu pro statistiku byli večer
přijati na radnici, kde je uvítal starosta dr. Weiss-
kirchner a náměstek starostův. Na bostině provolal
starosta „Slávu“ Jeho Veličenstvu císaři, což bylo
nadšeně opětováno. Senátor Bodio (Italie) děkoval
jménem účastníků sjezdu za uvitání. Ministr vyučo-
vání ryt. Hussarek připil mezinárodnímu ústavu pro
statistiku, Mavr z Mnichova rakouské vládě, tajný
rada dr. Robert Meyer, předseda statistické ústřed-
ni komise, organisaci ústavu.
Účastníci vídeňského mezinárodního sjezdu
statistíckého do Prahy.
Z Vídně, 10. září. Dějí se pokusy, aby účast-
níci mezinárodního sjezdu statistického ve Vídni.
pokud jsou cizincí, přijeli hromadně d
doktor
Weiss
Bodio
Meyer
Vídeň
Mnichov
Praha
mezinárodní ústav pro statistik
Mavra
Italia
16
article
Prahy.
Prahy.
Mezinárodní sjezd pro otázku záchrany a za-
mezování úrazů.
Z Vidně, 10. září. (K. k.) Účastníci mezinárod-
ního sjezdu pro otázku záchrany a zamezování
úrazů byli pozvání na včerejší večer k ministru
vnitra bar. Heinoldovi. Pozvání tomu vyhověli té-
měř všichni zahraniční delegáti a členové sjezdu
se svými dámami. V 91/% hod. dostavil se též pro-
tekter arcivévoda Leopold Salvator. Prodlel na
večírku delší dobu a rozmlouval se zástupci ci-
ziny, jakož i s nejčelnějšími zástupci sjezdu. Na
večírek dostavili se též: ministr zahraničních zále-
žitostí hr. Berchtold, ministerský předseda hrabě
Stürgkh, četní jiní dvorní a státní hodnostové, ně-
kteří vysocí důstojníci, diplomatický sbor a jiné
vynikající osohnosti.
Z Vídně, 10. září. Po věerejším zahájení sjezdu
pro práce ochranné byli ministru vnitra, svob. p.
Heinoldovi, představení zástupcové dobrovolného
sboru pražského dr. hr. Bedřich Deym. předseda.
ředitel Heřmánek, jednatel. dr. Ježek, vel-
knobchodník Otakar Vondráček. Tlumočili
ministrovi žádost za zvýšení státní subvence
příspěyku dobročinné loterie.
Z Vídně, 10. září. (K. k.) Dnes dopoledne za-
hájeno bylo meritorní rokování II. mezinárodního
kongresu pro ochranu a zabraňování úrazům. Ta-
ké na sjezdu mezinárodního statistického ústavu
pokračovalo se v poradách sekcí
Leopold Salvator
Berchtold
Stürgkh
Heinold
doktor
Deym
Ježek
Vondráček
Praha
Vídeň
mezinárodní statistický ústav
17
article
Z kongresu zionistů.
Z kongresu zionistů.
Z Vídně, 10. září. (K. k.) XI. kongres zionistů
byl skončen pozdě v noci, když byl schválen ná-
vrh, kterým vyzývá se užší výbor, aby zřídil ko-
misi, která by připravila založení universi-
ty v Jerusalemě.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 10. září. [K. k.) „Wiener Zeitung
oznamuje: Jeho Veličenstvo císař propůjčil dvor-
nímu radovi státní stavební služby dru, techn. An-
tonínu Rytířovi, odcházejícímu do trvalé vý-
služby, rytířský kříž řádu Leopoldova a jmenoval
vrchního stavebního radu Václava Rubína dvor-
ním radou u této stát. stavební služby
Ministr kultu a vyučování jmenoval
dosavadního ředitele dvoutřidní městské obchodní
školy v Č. Budějovicíeh Ludvika Fleiseh-
nera státním ředitelem těto školy. —
Ministr veřejných prací jmenoval kon-
struktéra na německé technice v Praze Viktor
Zimmerhackla učitelem v IX. hodnostní třídě
na německé státní průmyslové škole v Plzni. —
Ministr spravedlnosti přeložil notáře Ri-
charda Engelthalera v Netolicích do Hluboké.
Rubín
Ludvik Fleiseh
Zimmerhackl
Ri
Engelthaler
Vídeň
Jeruzalém
Leopoldov
Č . Budějovicíeh
Praha
Netolice
Wiener Zeitung
státní průmyslový škola v Plzeň
18
article
— Ministr spravedlnosti jmenoval soudce
JJana Procházku v Lomnici n. L. okresním
soudcem a přednostou soudu a soudce v obvodu
pražského vrchního zemského soudu Stanislava
Paulika soudeem, oba pro Lomnici n. L
Výročí úmrtního dne císařovny Alžběty.
Z Vídně. 10. září. (K. k.) O výročí úmrtníh
dne zvěčnělé císařovny. Alžběty byly v četných
kostelích sídelního města slouženy zádušní mše.
J. V. císař odebral se dnes ráno ze Schönbrunnu
do císařské hrobky, kde modlil se tiše u rakve
zvěčnělé císařovny. Potom pomodlil se mocnář u
rakví korunního prince a svých rodičů, zvěčnělého
arcivěvody Františka Karla a zvěčnělé areivévod-
kyně Žofie. Na ulicích, jimiž J. V. císař jel, shro-
máždilo se četné obecenstvo, které mocnáře uctivě
pozdravovalo.
Z Vídně, 10. září. (K. k.) Dnes v 11 hod. dopol
byla za přítomnosti J. V. císaře sloužena ve dvor-
ním hradním farním chrámu zádušní mše za J. V.
zesnulou císařovnu Alzbětu obvyklým slavnostním
způsobem. Bohoslužbě byli přítomni zde dlíci pání
arcivévodové a paní arcivévodkyně, nejvyšší hod-
nostové civilní a vojenští, ministři a. t. d. Mši slou-
žil světící biskup dr. Píluger. Po 12. hodině byla
bohoslužba skončena. V nádvoří dvorního hradu
čekalo četné obecenstvo celé dopoledne, aby
mohlo pozdraviti Jeho Veličenstvo císaře. V celé
zemi jakož i v Uhrách slouženy byly slavné zá-
dušní mše.
JJan Procházka
Paulik
Alžběta
František Karel
Žofie
císař
doktor
Píluger
Lomnice
Vídeň
Schönbrunn
Uhry
19
article
Cholera v Uhrách.
Uhry
20
article
Z Temešváru, 9. září. (K. k. uh.) V Deliblatt
onemocněly tři osoby za podezřelých příznaků
jež byly zjištěny jako cholera. Dnes onemocněla
jedna selka za podezřelých příznaků.
Z Pešti, 10. září. V Pešti onemocnělo dr
5 osob za příznaků cholery. Na náměstí „Svobody“
klesl advokát dr. Fücesséry v bezvědomí a dopra-
ven byl ihned do nemocnice. Bakteriologické vy-
šetřování není dosud ukončeno. Bylo pouze zjl-
štěno, že před tím byl pil mléko a pivo. — Dále
onemocněla rovněž za příznaků cholery služk
Angela Arlethová. Táž jedla bezprostředně pře
onemocněním hrozny vína, které pocházely z No-
vého Sadu. — V jisté škole onemocněly tři dítky
z nichž jedno v nemocnici již zemřelo, Škola byla
pak ihned uzavřena. Všechny osoby, které peitly
se v nějakém styku s osobami podezřele onemocně-
lými, byly isolovány.
Cholera v Chorvatsku.
Ze Záhřeba, 9. září. (K. k.) Za poslední tři dny
bylo hlášeno 8 nových onemocnění, nasvědčujícíel
choleře. V této době zemřelo 9 nemocných.
Baltické loďstvo ruské.
Z Petrohradu, 9. září. (K. k.) Baltické loďstvo
záležející ze 4 obrněnců a pěti křižáků, odplulo
dnes dopoledne do ciziny.
Boje v Marokku.
M. Z Kolína nad Rýnem, 10. září. (Zvl. telegn
„N. L.“) Depeše „Kölnische Zeitungu“ z Madrido
potvrzuje na základě přímého prohlášení ministr
války, že španělská vláda hodlá plnou
silou obnoviti výpravu proti maro-
ekým rebelům. Po všech částech země rozlo
žené vojsko obdrželo rozkaz, aby se přípravilo n
odchod do Afriky.
doktor
Fücesséra
Arlethová
Temešvár
Pešť
Na náměstí
Svoboda
Chorvatsko
Záhřeb
Petrohrad
Maroko
Kolín nad Rýn
Madrido
Afrika
Kölnische Zeitung
21
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Pro jednotu českého tábora.
Ze zvláštní strany, ze strany vysoce vážné
dostala „Union“ článek, který dnes uveřejnila
článek o nutném soustředění všech českých poli-
tiekých sil. Autor stati té, vskutku vážně psané.
uvažuje: Mezi Němci jeví se veliké hnutí; Němei
soudí, že nastává okamžik, ve kterém se přemocí
své solidarity musejí vrhnouti na Čechy, aby je
zdolali, aby zřídili Deutschböhmen s výlučností
německého panství, aby tam zničili české menšiny,
aby na věky roztrhli jednotu království, a aby
Rakousku znova uplatnili bývalou hegemonii Ně-
mectva. Má se opakovati útok z r. 1867., má se
pokračovati v té politice stát otřásající, která
vznikla z nenasytné panovačností německé, která
vyvolává národnostní boje, která se kryje zdáním
státních zájmů, ale sleduje pouze egoistické cíle
absolutního panství Němců v Rakousku. Se zá-
minkou, že jsou v Čechách utiskováni, Němci vy-
slovují požadavky, jež nejnebezpečněji ohrožují
český národní život a česká dějinná práva, ná-
rodu českému nasazujíce nůž na krk. Proto Němci
zničili sněm a spůsobili, že první země mocnářství
dostala kuratora. Pokračování tohoto boje Němci
teď přenášejí na říšskou radu; vyhrožují vládě, že
také říšskou radu zničí obstrukcí, nevyhoví-li je-
jich požadavkům v Čechách, jsouce sobě vědomi
že po zničení říšské rady by musel býti proveden
i protidstavní převrat ústavy státní. Tento něme-
cký boj jest namířen proti všemu Slovanstvu v
Rakousku.
Jest otázka, zda český lid chápe, že se blíže
chvíle, kdy se jednati bude o nejdůležitější otázky
existence českého národa, o udržení jeho posta-
vení ve státě, a o jeho další život. Dle nynějšíeh
Němec
Čechy
Rakousko
22
article
poměrů v českém národě se zdá, že český lid ne-
chápe významu a důležitosti nynější doby. Nebot
kdežto Němci se soustřeďují, lid český upadáv
desorganisaci, strannictví slaví orgie, zatím co ně-
mecký tábor se tak sjednocuje, že ve sjednocení
tom se roztavuje liberalismus, náboženské vyzná-
ní, stavovství i příslušenství zemské. Němci sjed-
nocení tasí meče proti nám, my však jsme roztří-
štění ve strany vzájemně se potírající a pachtící
se po falešné popularitě, jež chce zmámené massy
lidu k sobě připoutati a tak posilniti vlastní stran-
nické zájmy. A není u nás strany, která by v če-
chách dovedla zavésti nutnou kázeň.
Kdežto Němci povznesli prapor nacionalismu
nad zájmy stavů, nad fráze liberalismu, nad ná-
boženské vyznání, u nás, ač celá naše existence
jest ohrožena, rozněcují se vášně, nejjedovatější
hesla se rozšířují jako politická dogmata, ba na
Moravě bylo s české strany prorokováno, že bll-
zká je doba, kdy si liberálové čeští a němečtí bu-
dou musit podati ruku, aby porazili jinou českou
stranu. Vůbec svou jednotou jsou Němci silnía
mocní proti naší roztříštěnosti.
Němec
Morava
23
article
Jestliže v národě českém ti, kdož teď v rukou
mají řízení české politiky, jsou sí vědomi, jak nad
míru kritický je stav našeho národa, jak národ náš
se ocitá na prahu obratu, tož musejí se postarati
o to, aby proti jednotnému bloku německému byl
postaven jednotný blok český, který by odstavil
vedlejší proudy a podřadné rozdíly a veden byl
takovým státnickým rozhledem, jaký je nutný,
když se blíží dějinné převraty. V takové době
ostré resoluce, napiaté protestní projevy ani boje
inkoustem nám nepomohou, nýbrž moudrost, pev-
ná soudržnost a despotická přímo kázeň. Jestliže
Němci nyní otřásají budovou zemské ústavy, jež
je dílem Schmerlingovým, je povinností Čechů, by
hleděli nikoli na řítící se rozvaliny, nýbrž aby na
zřeteli měli, co přijítí má po tom, a aby zabezpe-
čiti se snažili rovnoprávnost a rovnocennost všech
národů, nedílnost zemí, zachování historických
práv a svobody občanské. Na těchto zákla-
dech vzroste i znovuzrození českého národa.
Patrně náhodou se stalo, že taktéž dnes uve-
řejnila „Samostatnost“ článek rovněž o zmatefch
v českém táboře politickém. A i ona uznala, že
jest již svrchovaný čas, aby přestaly zmatky v če-
ském táboře, zároveň doufajíc, že páteční schůz
českých poslanců učiní konec rozháraným českým
poměrům. Jako důvěrník „Unionu“, úplně stejně
také „Samostatnost“ uznává za příkaz nynější do-
by, za příkaz pro všechny české strany, aby soli-
dárně postupovaly proti nepříteli, a aby v českých
politických šicích zavládla nezbytná kázeň.
Němec
Schmerlingův
Čecho
24
article
„Samostatnost“ učinila ještě jeden krok: uzná-
vá, že nynější doba není vhodná pro rekriminace,
zvláště když nelze napraviti, co se již stalo. Zá-
roveň však „Samostatnost“ rekriminuje část mla-
dočeského tisku, protoze — prý — rozraží jednotný
postup českých politiků
Kdybychom chtěli stejné opláceti stejným.
mohli bychom poukázati na minulost, ve které ra-
dikální tisk všemožně rozrážel jednotný český po-
stup. Ale — teď není čas na rekriminace! Budi
nám tedy dovolena jen jediná poznámka: mlado-
český tisk zajisté nemá vlivu na české radikály.
a proto je zbytečné, když si naši čeští radikálové
stěžují! Jinak může každý zastance konsolidace
českého postupu býti povděčen, že čeští radiká-
lové ji předem schvalují.
čeští učitelé na valné hromadě „Družby sv.
Círila in Methoda“.
Str. Z Lublaně, 8. září.
V pondělí 8. září konala se v Domžalách u Lu-
blaně valná hromada „Družby sv. Cirila in Metho-
da“ (slovinské Ústřední Matice školské), již navští-
vili účastníci oslavy 25letého trvání. „Zaveze au-
strijskih jugoslovanskih učiteljskih društev“, menl
nimi i čeští učitelé. Předseda „Družby“ vl. r.
Senekovič v zahajovacím proslovu za srdečných
ovací shromáždění vřelými slovy je uvítal. Po jeho
proslovu ujal se slova učitel Bohd. Skál a a jako
člen výboru Ú. M. š. pozdravil shromáždění co
nejsrdečněji. Poukázav na práci Ú. M. š. a na její
boj proti Schulvereinu, na těžkou její hmotnou
situaci, líčil některé zvláště drastické případy
z českého menšinového školství, útisky jeho se
Ciril
Lublaň
Domžaly u Lu
in Met
25
article
Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů.
„Styl“ (V. č. 8—9) přeložil opravdu i pr
nás akutní siudii Otty Wagnera „Velko-
město“. Vynikající německý stavebník tu uka-
zuje, že není možno nadále přenechati výstavbu
velkoměsta jako dosud slepě náhodě a umělecké
nemohoucnosti a k tomu přidávati umělecké snaby
jako zbytečné nebo konečně vydati vývoj města
v šane nejsmutnějšímu pozemkovému lichvářstvi.
Ovšem i při plánovitém a uměleckém řešení vý-
stavby moderního velkého města je nutno počítati
s danými poměry: proto Wagner přijímá i dům čin-
žovní o více poschodích. „Jednotlivý byt jest při
stejném kubickém obsahu a stejném půdoryse v
domech několikaposchoďových lacinější s chledem
na cenu výrobní a nájemné než v domech o málo
poschodích; cena pozemku, základy a střecha jsou
počítány právě jen jednou.“ „Vytoužený domek
pro jednu rodinu v zahradním městě ještě vytouže-
nějším nemůže nikdy vyvolati všeobecné upoko-
jení, protože pod tlakem těžkých podminek život-
ních, rozmnožením nebo zmenšením počtu členů
rodiny nebo změnou povolání a postavení, atd.
povstává neustálá změna přání milionového obyva-
telstva. Přání, vznikající z těchto okolností, mohou
býti vyplněna jen činžovním domem, nikdy však
malým, samostatným domkem. Mimo to v domech.
Ott Wagner
Wagner
Velkoměsto
26
article
rozdělených po 4 až 6 parcelách na stavebních blo-
cích, z nichž každý přiléhá jednou stranou k za-
hradě, náměstí nebo parku, a na třech stranách
je ohraničen ulicemi, 23 m širokými, mají bytv
všechny kulturní vymoženosti, jsouce zdravé, krás-
né, pohodlné a laciné a hodí se tedy jisté lépek
našemu konání a snažení, než byty, jichž vznik se
zakládá na zcela nesprávných předpokladech. Po-
ukaz na tradici, cit, malebný zjev atd., jako na
podklad obydlí moderních lidí je našemu dnešnímu
cítění úplně cizí.“ Proto však rodinný dům nezmi-
zi z obrazu města: vždy však bude děkovati svůj
vznik přání hořejších desiti tisíců. Pokud jde o
vlastní úpravu velkoměsta, uvádí Wagner: Čím
úspěšněji vyplňuje veliké město svůj účel. čím vět-
ší uspokojení vzbuzuje ve svých obyvatelích a čím
větší slovo tu má umění, tím krásnější je. Jeho
úpravný vzhled, jeho úzkostlivá čistota jdou vždy
ruku v ruce s uměním stavby a v tom spočívá pro
každou správu městskou důrazný pukyn. Zevní
vzhled města předem určuje regulační plán. Po-
kud jde o regulaci starých čtvrti městských, bude
třeba ponechati místo volně úvaze od případu ku
případu. Jinak však je při regulaci budoucích čá-
stí města: zde je třeba včas, předem a ve všech
hlavních podrobnostech určiti uspořádání nových
čtvrtí. Nové části přirozeně budou se kupiti v kru-
hu [buď uzavřeném nebo ve výseku) kolem stře-
du města. A tu bude vhodno, jednotlivé nové části
oddělovati pásmovými komunikacemi, osmdesát až
sto metrů širokými. Nové okrsky, vždy se 100 až
Wagner
27
article
150 tisíci obyvatelů, zabíraly by 500 až 1000 ha
plochy, takže by pásmové komunikace byly ve
vzdálenostech 2 až 3 km. Každý okres měl by míti
dostatečnou nádrž vzduchovou v parcích, zahra-
dách a hřištích, což je výhodnější než souvislé
lesní a luční pásmo kolem celého velkoměsta. Ve-
řejné budovy, pokud to není nezbytno, neměly by
býti stavěny jen v městském středu, ale mělo by se
jimi pamatovati na všechny okresy. Co do komu-
nikací soudí Wagner, že dosavadní vůstěné dráhy
stanou se nezbytně drahami visutými nebo pod-
zemními. Dále bude úlohou městských zastupitel-
stev sloučiti ve svých rukou všechny místní do-
pravní prostředky. Předpokládáme-li to, musíme
mysliti na takový provoz, aby byl možný nepřetrži-
tý pohyb ve směru pásem a stálý, kývadlový po-
hyb ve směru soustředných ulic, aby tedy mobl
býti každý libovolný bod dosažen jenom jedním
přestoupením. Hmotné prostředky, kterých by vy-
žadovalo účelné rozšiřování města, jsou na snadě
je třeba jen zabezpečiti městu za pomoci vyvlast-
ňovacího zákona pozemkovou reniu, kterou vzrůst
města dosud poskytuje soukromým vlastníkům.
Správa města zakoupila by budoucí pásma, tolíž
zemí kolem velkoměsta dosud vůbec nezastavěné
nebo zastavěné jen nepatrně, a tak dlouho by si
je ponechala, až dozraje k zastavění. Je zřejmo, že
mohou tato územi dávati dostatečný výnos pro své
úrokování ihned po zakoupení propachtováním,
kdežto budoucí přírůstek ceny připadl by ve pro-
spěch obce. Určitě lze očekávatí, že cena zakou-
peného území i kdyby se nezískalo z počátku do-
statečné její zúročení, dostoupí v krátkém čase
výše, jež převýší značně úroky, úroky z úroků
Wagner
soustředný
ha
km
28
article
kapitál původně vložený, ba že z toho vyplyne
přijem, jenž dosáhne výše sta milionů. O veškerém
území, obklopujícím velkoměsto a dosud nezasta-
věném, lze právem tvrditi, že je lze dnes získati
za obnos poměrně nepatrný. Vzrůst obyvatelstva
však ukazuje k tomu, že část tohoto území roz-
hodně v padesáti letech bude zastavěna, a že tedy
pak přejde z majetku veřejného (dejme tomu, ze
obec získala pozemky vyvlastněním] do soukromé-
ho. Tento postup se obnovuje neustále. Obci je pak
zcela možno regulováním cen půdy, pachtováním
atd. uvésti výstavbu města do určitých kolejí, za-
bezpečiti potřebné veřejné místo pro jednotlivé
okresy, stavěti tak hráze lichvářství pozemkové-
mu, dnes kveloucímu a prováděti pomocí konečné-
ho výdělku velkolepé podniky a meliorace. Text
doplňuje Kronika; illustrace dávají celkový pře-
hled posledních budov monumentálních (cizích)a
jsou v nich zastoupeni: P. Behrens, H. P. Berlage.
H. Billing. R. Bitzan, A. Endell, T. Fischer. A
Grenander. M. Kühne. M. Länger. J. Ollrich, B
Paukok, H. Perkins. R. Riemerschmied. F. Schu-
macher, J. Townsend, H. van de Velde a O. Wa
ner.
P Behrens
Berlage
H Billing
R Bitzan
A Endell
T Fischer
M Kühn
M Länger
J Ollrich
H Perkins
R Riemerschmied
J Townsend
H Velde
B Paukok
29
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
potopila.
30
title
Zeppelinova vojenská vzducholoď se
Zeppelinův
31
article
Z Hamburku, 9. září. (K. k.) Ve vzducholodi
L T bylo, jak jest nyní známo, jen dvacet osob.
Velitelství námořní vzduchoplavby se dovídá, že
byli zachráněni dva námořní nadporučíci, dva
vrchní námořní strojníci, dva zřízenci, zaměstnaní
při jiskrové telegrafii a ještě jiná sedmá osoba.
Z Berlína, 10. září. (K. k.) Ranní listy píší
Zkáza námořní vzducholodi z Helgolandu jest prv-
ní nehodou Zeppelinova křižáku, při níž zahynuli
lidé. Vzducholod sdělila bezprostředně před neště-
stím, ji postihnuvším, jiskrovým telegramem, že
následkem bouře musí přistáti na moři a že žádá
pomoc. V maněvrech námořního loďstva bude dle
doslechu pokračováno.
Zeppelinův
Hamburk
Berlín
Helgoland
L T
32
article
Následkem zimy, v níž se vzducholoď již něko-
lik hodin vznášela, se plyn značně srazil. Mimo to
uniklo při plavbě ve výši okrouhle 2400 krychlo-
vých metrů plynu. Tíže posádky vzducholodi pře-
konala zvolna nosnost vzducholodi a vzducholod
rapidně klesala, Řidiě vzducholodí odstranil, jak
bylo pozorováno z torpédek, veškerou vodní pří-
též, aby zdržel pád vzducholodi. Následkem nedo-
statečné nosnosti nedal se však balon, jak bylo to-
mu jindy, říditi horizontálním kormidlem a sřítil se
s rychlostí asi 20 až 22 metrů za vteřinu do Sever-
ního moře. Velký počet posádky vzducholodi
dlužno vysvětliti tím, že bylo projektováno 30ho-
dinné cvičení. Protože evičení toto mělo úplně vá-
lečný ráz, musel se balon vznášeti trvale ve výši
1300 až 1500 metrů, aby byl bezpečen před střela-
mi. Po pádu vzducholodi do moře udržely se
loďky ještě několik vteřin nad vodou, ale potom
následkem váhy kovové kostry a následkem obalu
vodou nasáklého, klesly pod hladinu. Někteří mon-
téři, kteří byli u motorů, jakož i kormidelníci, vy-
skočili ze vzducholodi do moře a snažili se plovati.
Mužstvo, umístěné v kabinách, se vesměs udusilo.
Zítra bude, pokud možno, učiněn pokus vzducho-
loď vyzvednouti a dopraviti ji torpědovými čluny
na pevninu. Vzducholoď sřítila se do moře s výše
nsi sto metrů.
33
article
= Pan Bryan na programu ve variété. Před
nedávnem oznamovaly noviny, že americký státní
sekretář pomýšlí na to, aby zvýšil své příjmy
přednáškovým turně. Bylo mu to vyčteno se všecl
stran a patrně se předpokládalo, že od svého
úmyslu upustí. Ale nyní přicházejí zprávy z Ame-
riky o tom, že se pan Bryan připojil ke kočujícímu
cirku, aby působil jako dobře honorovaná atrakce.
Ohromné plakáty pensylvanského cirku Chautau-
gua ohlašují vystoupení solové tanečnice, imita-
tora Dickensových postav, pana státníhe
sekretáře Brvana a skupiny tyrolskýc
zpěváků. Brvan dostane denně 1000 K a kromě
toho ještě polovinu celého přijmu.
Z Nového Yorku, 10. září. Státní tajem-
nik Brvan skutečně včera zahájil přednášky svoje
ve variété v Salisbury. Mluvil ke 2000 oso-
bám. Měl velký úspěch přednáškou, jejíž thema
bylo: „Jak stává se člověk mužem“. Ob-
jevení jeho podle zvyklosti bylo ohlášeno fanfá-
rami. Byl uvítán bouřlivou pochvalou obecenstva
Bryan
Dickensův
ame
Nový York
Salisbury
Ob
Brvan
34
article
Vystoupí 12 dní po sobě a 50 proc. všech příjmů
z těchto přednášek bude mu náležeti. Ráno dosta-
vil se Bryan, jako obyčejně, do Bílého domu v
Washingtoně a prohlásil, že se ho ani dost málo
nedotkly názory a útoky evropských novin proti
jeho vystoupení ve Variété.
= Aléry princezny Louisy Koburské. Z Vídně.
10. září. Večerní „Deutsches Volksblatt“ dovídá se
z bezpečného pramene, že dnes ráno dán byl roz-
kaz, aby zatčen byl průvoděí princezny
Koburské Louisy a bývalý rytmistr
Géza Matasič.
= Bouře a lijáky ve Španělsku. Z Madridu.
10. záři. (K. k.) Většina provincii byla postižen
prudkými bouřkami a lijáky. Železniční spojení
jest na četných místech přerušeno. Na různých mi-
stech vyjely nákladní vlaky z koleji
= Útočník — choromyslný. Z Karlsruhe.
9. září. (K. k.) „Karlsruher Žeitung“ sděluje, že, jak
se bezpečně proslýchá, psychiatři, kteří vyšetřova-
li po několik neděl duševní stav čalouníka Jung
z Ottersdorfu, jenž 4. května pokusil se na hlav-
ním nádraží mannheimském o vražedný útok na
velkovévodu badenského, zjistili, že Jung podnikl
tento útok v chorobném rozrušení své duševní čin-
nosti. Zemský soud mannheimský rozhodl, aby
Jung nebyl stihán a dal jej dopraviti do ústavu
pro choromyslné.
Bryan
Louisa
Matasič
Bouře
Jung
Washington
Vídeň
Louis
Španělsko
Madrid
Karlsruhe
Ottersdorf
bílý dom
Deutsches Volksblatt
Karlsruhry Žeitung
35
article
— Neštěsti na dráze v Americe. Z N. Yorku.
9. září. (K. k.) V telegramu z New Madisonu
(Ohin) se sděluje, že nedaleko tohoto místa vyšl-
nul se expresní vlak dráhy pennsylvanské. Ze 73
osob bylo 35 zraněno, tři železniční zřízenci byli
opařeni.
— Strašné řádění šílence. Z Vaihingenu,
9. září. (K. k.) Věera skončil soud vyšetřování
vražedných činech v Milhúzách. Když bylo učiteli
Wagnerovi vrchním soudcem sděleno, že nyní ko-
ná se pohřeb jeho ženy a jeho čtyř dětí, neodpově-
děl a choval se úplně netečně.
= Velký požár v přístavním skladišti. Z A m-
sterodamu, 10. září. (K. k.) Včera večer vy-
pukl na obchodním nábřeží požár v přístavním
skladišti, v němž bylo hlavně osadní zboží. Většina
budovy jest ztracena. Požár z rána ještě trval.
škoda nedá se ještě odhadnouti.
Ohin
Wagner
Amerika
New Madison
Vaihingen
A msterodam