1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v ponděli I. září 1913.
Praha
4
article
Na ranni a večerní listy
předplácí su
V Praze v administraci:
na čtvrt leta . . . . 6 K — b
s dvoji donáškou
na Eástj . . . . 7Kez
na mésio "e Bliálkách
Potton. 9 K o
na měsie,
na čtvrt ieta : . . . S k eo
s dvojí zásilkou
na měsle
na dtvrtista . . . . k eh
Bliálky
Praha
8
article
V drebném prodeji
ranní číslo o sobě
za sh
večerni
za dh
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo
večerní
lnneráty
platí se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijla
administracs v Marianské ul., a
Tam nacházejí se tel
ředakce, uiskárna a expediee
Národnich Llatů“
Eukopisy se usvracsp
Eukopisa
9
article
Po uzavření míru.
Po uzavření míru.
Přimé vyjednávání Bulharska s Tureckem
M. Z Kolína nad Rýnem, 1. září. (Zvl. te-
legram „N. L.“) K rozhodnutí bulharské vlá-
dy, že zahájí přímé vyjednávání s Tureckem
přispěla — dle informace dopisovatele „Köln
Zeitungu“ — také důtklivá rada, kte-
rouž vyslanec německé říše jmé-
nem své vlády byl přednesl se sli-
bem, že Německobude Bulhary př
vyjednávání podporovat. — V tu
dobu, kdy tříčlenná bulharská delegace přes
Drinopol do Cařihradu pojede, musi turecké
vojsko území na západní straně Marice vy-
klidit. Ježto turecká vláda s přímým vyjed-
náváním srozuměna jest, začnou techničtí rád-
cové, kteří Načevičovi k ruce dáni budou
ihned po svém příchodu do Cařihradu praco-
vat. — Velevyslancové rakouský
ruský obdrželi — jak se praví — od svých
vlád pokyny, aby vším usilím o z dat
vyjednávání bulharsko-turecké-
ho se přičinili. Soudí se, že vyjednávánt
déle tří neděl nepotrvá.
Bulhar
Marika
Bulharsko
Turecko
Kolín nad Rýn
Drinopol
Cařihrad
Köln Zeitung
10
article
Ze Sofije, 1. září. [„S.- u. M.-Ztg.“) Přímě
vyjednávání mezi Bulharskem a Portou bylo
již zahájeno. Bulharská vláda jmenovala svý-
mi delegáty Savova, Klačeva a Nače-
viče. Podkladem vyjednávání bude prý dle
tureckého návrhu východní hranice,
stanove ná smlouvou svatoště-
pánskou.
Z Berlína, 1. září. Bulharský delegát Na-
čevič prohlásil cařihradskému dopisovateli
„Berl. Tgbttu.“, že jest velmi šťasten, moha
konstatovati, že jeho politika nyní zvítězila
vláda v Sofiji uznala nutnost přímého vyjed-
návání. Jakmile vyřízena byla ma-
kedonská otázka, neni žádné pře-
kážky, aby Bulharsko a Turecko
uzavřely upřímné přátelství, jestli
arciť thrácká otázka bude rozřešena ke
vzájemné spokojenosti. Ostatně Turci po ná-
zoru Načevičevě potřebují v budoucnosti
upřímného přátelství Bulharska. Nyní jde o to.
aby bez oddalování byl uzavřen mír a aby di-
plomatické styky byly opět zahájeny. Otázky
podřízeného významu mohou býti vyřízeny
normální cestou diplomatickou.
Ztg
Savův
Klačev
Nač
Berl
Turek
Sofijá
Bulharsko
Berlín
Turecko
11
article
Boj mezi Bulhary a Turky.
Z Cařihradu, 31. srpna. (K. k.) Dle soukro-
mých zpráv strhl se včera v Gimildžině tuhý
boj mezi ozbrojenými obyvateli a Bulhary.
Bulhaři ustoupili prý na sever. Obyvatelé jsou
pány města.
Drinopolská deputace.
Z Říma, 1. září. (K. k.) Drinopolská depu-
tace přibyla sem z Paříže.
Potřeba státní pokladny bulharské.
Ze Sofije, 1. září. Komise pro státní dlu
sestavila právě potřebu státní poklad-
ny. Tato činí: Na poukázky při válečné re-
kvisici 300 mil. franků, dále na povolené
ještě nepovolené válečné výdaje 360 mil. fr.
úhrada mimorozpočtových výdajů za rok
1912—13 v částce 30 mil. fr., úhrada pravdě-
podobného deficitu ve státním rozpočtu na
nynější rok 50 mil. fr., celkem 740 mil. fr.
S dluhem, který byl na krátkou lhůtu v době
války v částce 25 mil. fr. kontrahován, činí
celková potřeba 795 mil. fr. Ředitelstvi
soudí, že mohou býti rekvisiční poukázky hra-
zeny vnitřní půjčkou na dlouhou lhůtu. Také
schodek v rozpočtu na zaplacení stavby drah
může býti později zaplacen, takže nutná po-
třeba státní pokladny činí 392 mil. fr. Jest
Bulhar
Turek
Cařihrad
Gimildžina
Řím
Paříž
Sofijá
S dluh
12
article
úmysl převzíti 400 mil. fr. výpůjčkou, ze které
by připadlo 50 mil. fr. na pokladniční poukáz-
ky u Banque de Paris et de Pais basa
17.400.000 fr. na soukromé poukázky a 27 mil.
fr. na dluh převzatý od rusko-asijské banky
v Petrohradě, dále 140 mil. fr. na zaplacení
dluhu u bulharské národní banky. Ředitel
Stojanov se domnívá, že především musí
býti zaplaceny pokladniční poukázky, jakož
dluhy u národní banky, aby prostředky této
pro soukromou potřebu byly uvolněny. Kupo-
nová potřeba na zbytek tohoto roku činí 30
mil. fr. Jest naděje, že hrazena bude devisami
z obilního vývozu, jakož i eventuelní malou
půjčkou. Konečně bude potřebí peněz na
úhrady zaopatření asi 100.000 tureckých za-
jatců.
Změny v srbském ministerstvu.
Z Bělehradu, 1. září. (K. k.) Ve schůzi mi-
nisterské rady včera pozdě večer podal mi
nistr národního hospodářství Stojanovi
a ministr spravedlnosti Poličevič demisi
Ministr národního hospodářství podal demisi.
protože mu ministr financí odepřel mimořádný
úvěr 300.000 dinarů pro dobytá území, ministr
spravedlnosti odstoupil z důvodů zdravotních
Ministrem národního hospodářství byl jmeno-
ván poslanec dr. Velicar Jankovič
ministrem spravedlnosti bývalý ministr M ar
ko Gjuričič.
Stojanov
doktor
Jankovič
Banque jít Paris
Petrohrad
Bělehrad
národní banka
13
article
Pašič do Marianských Lázní.
Z Bělehradu, 1. září. (K. k.) Předseda mi
nisterstva Pašič odcestoval do Marianských
Lázní.
Vyznamenaní řečtí mínistří.
Z Athén, 1. září. (Ag. ď'Ath.) Ve slyšen
na rozloučenou propůjčil král před svým od-
jezdem všem členům kabinetu, uznávaje jich
vynikající zásluhy, jež zjednali si o zemi z
obou válek, komandérský kříž řádu Spasite-
lova.
Turecké finance.
Z Cařihradu, 31. srpna. (K. k.) Jak se pro-
slýchá, vyjednává min. financí s Banque
Nationale de Turquie a s bankou solun-
skou o záloze 770.000 liber. U příležitosti na-
stávajícího svátku bajramu začala vypláceti
vláda z polovice platy úřadníků za měsíc
květen.
Stížnosti rumunských vojáků.
Z Bukureští, 1. září. Rumunští vojíní poda-
li četné stížnosti, že byli často z nicotných pří-
čín bézdůvodně trestáni. Král Karol nyní naři-
dil, aby se proti obviněným důstojníkům, pro-
káží-li se tyto stížností oprávněnými, zakro-
čilo s největší přísností. Budou-li soudem
uznáni vinnými, budou z armády vyloučeni.
Cholera v Srbsku.
Z Bělehradu, 1. září. Po zahájení demobi
lisace přibývá silně cholery a to nejen v po-
hraničních okresích, nýbrž také v Bělehradě
Jest obava, že cholera zavlečena bude vrace
jícími se vojíny do celé země.
Pašič
Banque Nationale Turquie
Karol
Bělehrad
Atény
Cařihrad
Bukurešť
Srbsko
14
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Uplatnění nového vojenského trestního řádu
nebude odročeno.
Z Vídně, 1. září. (K. k.) Jak se dovíd
c. k. telegr. koresp. kancelář s autentické
strany, jsou úplně bezpodstatny pověsti, že
správa vojenská hodlá odročiti uplatnění no-
vého vojenského řádu trestního přes zákonnou
lhůtu.
Zemský sněm dolnorakouský.
Z Vídně, 1. září. Zemský sněm dolnora-
kouský sejde se 18. září k podzimnímu zase-
dání. Prozatímní rozpočet nevyřídí a vyčká
jak dopadne finanční reforma ve sněmovně
která slibuje zemím větří úděly.
Delcassé a Izvolský.
Z Paříže, 1. září. „Liberté“, ohlašujíc
brzké odstoupení francouzského velevyslance
v Petrohradě Delcasséa, tvrdí, že rozpory
mezi ruským velevyslancem v Paříži I zvol-
ským a francouzským velevyslancem petro-
hradským Delcasséem jsou tak známy, že
nebylo pochyby, že Delcassé v Petrohradě
dlouho nezůstane. V zasvěcených kruzích se
ujišťuje, že odstoupení Delcasséovo bude miti
za následek odvolání lzvolského.
Krvavé nepokoje v Portugalsku.
Z Paříže, 1. září. „Journal“ sděluje z Lis-
sabonu, že v sobotuudály sev provin-
ciích Porto a Vincent krvavé ne-
pokoje, podnícené revolucionáři a anarchi-
sty. Strhly se srážky mezi povstalci a vojskem
a velký počet revolucionářů byl zatčen.
V Porto del Gardo pokusily se ozbrojené dav
lidu zmocniti se věznice, aby osvobodily vězně.
Vojsko vypálilo do lidu několik
salv. Četné osoby byly usmrceny. Re-
dakce dvou vládních listů byly
demolovány a tiskárenské stroje
zničeny. Při domovních prohlídkách zaba-
veny byly četné dynamitové pumy.
Libertý
Vincent
Vídeň
Paříž
Petrohrad
Delcassé
Portugalsko
Re
Delcasséovo
15
article
Stávkové nepokoje v Dublíně.
Z Dublína, 1. září. (K. k.) Když se včer
bouřlivé scény obnovily, použila policie
několikráte holí. Několik osob bylo
raněno. Na to začala luza v jednom
předměstí útočiti na pouličn
dráhy, takže musila býti povo-
lána vojenská podpora.
Velké irancouzské manévry.
Z Paříže, 1. září. Velkých manévrů francouz-
ských, které zahájeny budou 4. září mezi Nancy
Belmontem, záčastní se také velká ruská speciáln
komise, vedená generálem Danilovem a třemi plu-
kovníky.
Cholera v Chersonu.
Z Oděsy, 1. září. (Spb. Ag.) Protožev
Chersonu se udála oněmocnění cholerou, byla
nařízena Tékařská prohlídka cestujících, při-
cházejících z Chersonu, jakož i jejich zava-
zadel.
Spojené státy a Mexiko.
Z Nového Yorku, 1. září. (K. k.) Na vý
strahu prešidenta Wilsona opustili četn
Američané Mexiko. Sta uprchlíků při-
chází z vnitra země. Četní obchodníci odeslal
své rodiny do Vera Cruze, aby byli pohotově
každým okamžikem k odjezdu. Situacev
Terrsonuje zonfalá.
Belmonte
Danilov
Wilson
Američan
Verus Cruz
Dublín
Paříž
spojený stát
Mexiko
Nový York
Aga
16
article
Říšsko-německý hlas proti
dualismu.
Říšsko-německý hlas proti
dualismu.
Známé pojetí dualismu, jak je vyslovi
jeho tvůrce, hrabě Andrássy — Němec bude
hlídati Slovany před Litavou a Maďar za Li-
tavou — nebylo ještě nikdy z uznaného něme-
ckého fora posouzeno a odmítnuto tak ostře
jako se to stalo v posledním čísle nejvážnějš
německé revuc, „Preussische Jahr
bücher“. Ve článku „Neudeutschland un
Andrássy
Němec
Slovan
Maďar
Preussisch Jahr
Litava
17
article
Oesterreich“ praví tam jeho autor W
Schüssler:
Dualismus z r. 1867 měl jednu — a sice
jenom jednu — vůdčí myšlenku: utvořiti dva
zuverenní národy, jimž všecky ostatní vydány
k pohlcení a úplnému ztrávení. Když se všal
sřítilo německé panství v Předlitavsku, by
tím jeden důležitý předpoklad, jeden nosníl
dualismu zničen. A druhý, panství Maďarů
Uhrách, se už viklá, ano vlastně je téměř ja-
koby povalen. Čím dále se uherské národnost
vyvíjely, či více Rumuni, Němci. Slováci
Srbové a Rusíni ze sedláků rozvíjeli se vyšší
třídy společenské, stávali maloměšťáky a pro-
nikali do svobodných povolání, tím násilněj-
ším stával se také útisk Maďarů, tím nesty-
datější a brutálnější byla maďarisační politika
V západní Evropě a v Německu rozčilují se
nad tím, jak se jedná s Finy, že se však zde
„rytířský národ“ pokouší rozšlapati podle
asijského vzoru milionové obyvatelstvo, čet-
nější než je sám, o to se nikdo nestará, ačko-
liv jenom Němců je v Uhrách víc než ve
Württembersku. A to ani neprovádí celý ná-
rod, nýbrž pouze malá, z části finančně zni-
čená vrstva šlechtických velkostatkářů a ma-
darisování židé, kteří tu mohou zkoušeti své
advokátské umění při vykládání „tisícileté
ústavy“. A k tomu se jim naskytá hojná pří-
ležitost, neboť každých deset let musí se ob-
noviti vyrovnání s Rakouskem, jež této ma-
darské oligarchii umožňuje ničiti existene
říše, anebo ji aspoň nejprudšími boji o „národ-
ní požadavky“ citelně oslabovati.
Maďar
Rumun
Němec
Slovák
Srba
Rusín
Fina
Předlitavsko
Uhry
Evropa
Německo
Württembersko
Rakousko
18
article
Je-li však dualismus již se stanoviska
vnitřní politiky šílenstvím, stává se vzhle
dem k zahraniční politice už přímo zloči-
nem na zájmech všech národů, n
budoucnosti říše, na její ideji a jejím poslání
Byla už do omrzení kázána pravda, že bu-
doucnost říše leží na jihovýchodě, na Balkáně
a že proto rozumná, své zodpovědnosti vě-
domá zahraniční politika musí hleděti, aby
první řadě získala sympatie balkán-
ských států, pamětliva Bismarkova slova:
„Ústava německé říše ukazuje cestu, na které
může Rakousko dosáhnouti smíření politických
a hmotných zájmů, které vládnou mezi vý-
chodní rumunskou hranicí a Kotorem“. Co se
však děje? Vídeňská vláda je věčnými boji
s Uhrami už tak oslabena, že nevidí naléhavé
nutnosti, aby uvedla systém vnitřní politiky
v souhlas se systémem politiky vnější a učinilo
konec bláznovství, že se v zahraniční politic
velkými slovy mluví o národní samostatnosti
balkánských států, o zásadě „Balkán Balkán-
cům“, ano i „Albánie albánským hordám“ ,
že maďarská oligarchie ve svém zločinném
počínání, které se dá vysvětliti jenom veli-
kostí nebezpečí, které jí hrozí, jde tak daleko.
že suspenduje slavnostně zaručenou chorvat-
skou ústavu. Velikost bezpráví, nekonečná
vina Maďarů ukáže se docela feprve tehdy
když sí uvědomíme se Scotem Viatorem, že
vedle vzestupu Bulharů je největší událost
nejnovějších balkánských dějin to, že se při-
pravuje sjednocení srbochorvat-
ského národa. A při tomto nezadržitel-
ném procesu, jenž se potlačováním, obmeze-
ným na jeden stát, toliko urychluje, může se
skutečně jednati toliko o otázku, zda bude
střediskem jihoslovanského národního života
Bismarkův
Maďar
Scot Viator
Bulhar
Balkán
Rakousko
Kotor
Uhry
Balkán Balkánec
Albánie
19
article
Záhřeb anebo Bělehrad. Každý přítel
habsburského státu musí doufati, že tato
otázka nebyla ještě definitvně balkánskou vál-
kou rozhodnuta ve prospěch Bělehradu. Roz-
hodně se však událostmi minulé zimy jihoslo-
vanská otázka stala nejpalčivější v celé říši
a naprosto nestrpí další zbahňování a odklá-
dání. Ostatně také změna v chování Rumun-
ska ukázala skvěle pravdivost Luegrova vý-
roku: „Maďaři jsou závorou, která Rakou-
sko uzavírá od Balkánu; rozbijme ji!“ Toulo
závorou, která musí v zájmu všech ostatních
národů celé říše, ano i v zájmu bezprávných
nižších tříd maďarských býti rozbita, je dua-
lismus, toto největší zfalšování ideje rakou-
ského císařství, jež se dá mysliti. Musí býti
rozbit, a na jeho místo vstoupí jednotný stát,
ve kterém všichni národové, z nichž každý
bude se na svém území sám spravovati, utvoři
opravdový přátelský spolek.
Také Němcům dařilo by se tu lépe. Ne-
může býti pochybnosti, že dualismus nepřinesl
rakouským Němcům očekávaný prospěch, ný-
brž všeobecnou nenávist, a že tím
značně oslabil přitažlivou sílu Němectva
jeho kultury. Rakušan Mühlfeld dobře soudil,
když radil Němcům ve frankfurtském parla-
mentě, aby přinesli rovnoprávným národům
svobodu a ne potlačení ve smyslu Maďarů.
Obnova říše v tomto smyslu přinesla by Něm-
cům nejenom dobrovolné připojení ostatních
národů a směrodatný politický a kulturní vliv,
nýbrž učinila by je na novo prvním státním
národem.
Spojenectví tohoto nového Rakouska —
soudí autor — může pak Německu přinésti,
co mu nemůže dáti Rakousko staré: sympathie
národů, zbavených odnárodňovacího tlakua
žijících vlastním autonomním životem a mo-
rální dobytí Balkánu.
Roza
Rumun
Luegrův
Maďar
Němec
Rakušan
Mühlfeld
Záhřeb
Bělehrad
Balkán
Německo
Rakousko
Toulo závora
20
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Boj o chomutovskou resoluci.
V Úštěku sešli se včera důvěrníci něme-
cko-radikální strany na Litoměřicku; po řeči
svého poslance Hummra schválili onehdejší
projevy německo-nacionálního svazu, zejména
vítajíce pomoc, kterou německo-nacionální
svaz slíbil Němcům z Čech; v Úštěku tudíž
vyzvali jej, aby při svých projevech z mi-
nulého týdne setrval dotud, dokud nebude za-
ručeno splnění oprávněných požadavků ně-
meckých.
Méně důvěřiví jsou v Aši. Tam se rovněž
včera konala schůze, věnovaná poměru ně-
mecko-nacionálního svazu k německým po-
slancům z Čech. Schůzi tu svolal známý něme-
cko-nacionální spolek ašský, a hlavní slovo na
ní měl redaktor Tins, od chomutovského sje-
zdu slavný muž, ježto v Chomutově přednesl
t. zv. ašskou resoluci, která byla v Chomutově
přijata, ale pak ve schůzi německo-nacionál-
ního svazu ve Vídni vlastně politicky zničena.
To pochopil p. Tins, chce tedy zachrániti
dítě, jemuž byl v Chomutově šťastným kmo-
trem. I hájil včera v Aši chomutovskou reso-
luci jako usnesení a rozhodnutí, platné pro bu-
doucnost v každém případě, a děj se co děj
závazné pro německé poslance z Čech. Pan
Tins vysvětloval, že německo-nacionální svaz
se může říditi ašskou resolucí, němečtí po-
slanci z Čech však že se jí říditi musejí, a to
ať s německo-nacionálním svazem ať bez něho.
Pan Tins tudíž prohlásil kategoricky: podzimní
zasedání říšské rady shledá se s německými
poslanci z Čech jako s oposicí. Z té příčiny
p. Tins souhlasí s podnětem, aby se lidový
sjezd německý nekonal teď, nýbrž až před za-
sedáním říšské rady. Pro oposici Němců z Čech
na říšské radě musí býti zachována jejich jed-
nota a svornost, hlásá p. Tins, neboť kdyby
němečtí poslancí z Čech teď nedostáli svému
Hummra
Němec
Tins
Čo
Úštěk
Litoměřicko
Čechy
Aš
Chomutov
ní svaz
Vídeň
Tin
21
article
Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů.
V „Kráse Našeho Domova (IX., č. 6.
piše Alois Bouda o „Studium a pěstován
domácích památek při vyučování
kreslení na školách rázu všeobecně vzdě-
lávacího a na stavitelském oddělení státních škol
průmyslových“. Potřeba, aby zde škola zasahovala.
je autoru mimo veškeru pochybnost. „Vštipí-li si mlá-
dež smysl pro pochopení krás přírodních, má-li
úctu k práci a dovede-li ji oceniti, vede-li se dále
dítě-žák k tomu, aby samostatně pokusil se něce
vytvořiti, pak začne také více uvažovati o docho-
vaných památkách, začne se z nich těšiti, a na-
skytne-li se mu příležitost v pozdějším věku poři-
zovati nový předmět, novou stavbu nebo vyměňo-
vati rozpadávající, nebude mu lhostejno, jak to
učiní. Bude respektovati okolí, bude se snažiti po-
říditi něco, čím by vrozený umělecký cit nebyl
urážen.“ Pozornost školy k starým památkám nemá
tedy vésti k otrockému napodobení, k dosavadnímu
tak zvanému pěstování lidového umění, jinak „ko-
pírování a překomponování a slepování částí ná-
rodního ornamentu výšivkového a krojového tam
kde tento nikdy nebyl domovem“, ale k povšímnuti
jiných památek domácího umění, jehož pochope-
pením, nikoliv přímým napodobením možno jest
jiti tvořivě ku předu, ano leckde i svérázně pra-
covati. V tom smyslu pomýšlí na pěstování lido-
vého umění nové učebné osnovy pro vyučování
kreslení na obecných a měšťanských školách, na
ústavech učitelských, jakož i na vzdělávacích kur-
sech pro industriální učitelky (z 15. záři 1911)
v tom smyslu výslovně je uvádělo nařízení mini-
sterstva vyučování stavitelským oddělením škol
průmyslových (z r. 1907). Prof. Bouda ukázkami
Prací svých žáků nyní v „Kráse Domova“ ukazuje.
jak se snažil duchu uvedených požadavků vyhovětií
„Architektonické ilustrace zde podané jsou důsled-
ky školního studia místních pražských památek.
Bouda
státní škola průmyslový
22
article
Ty, jakož i stavby z konce minulého století, jsou
názornými příklady pro vzory dobré a špatné, do-
konce odstrašující. Studium místních starých pa-
mátek je dále výtečným vzorem k výkladu o pro-
porcionálnosti, rhytmu, materiálu a technice při
komposici předmětu a dekoru, což zvláště se uka-
zuje při úkolech praktického řešení. Toto chápání
charakteru dochovaného domácího stavitelství ve
svém celku i delailu působí i mimo školu o svátcích
a prázdninách, takže mnohého ze žáků svádí k za-
znamenávání těchto krás jako poznámek, třebas
jen několika málo tahy. Na odevzdaných takových
skizzách poznati, jak žák vyučování správně pojal
co do technického provedení a do jaké míry má
vyškolený cit pro výběr a seskupení předmětu. Re-
produkované ukázky, pokud se týče skizz archi-
tektonických, jsou vesměs takové práce mimoškolní
ze svátků a prázdnin.“ — Obsah čísla doplňují pře-
hledy: ochrany památek přírodních a přírody —
ochrany domoviny — Zprávy ze spolků okrašlova-
cích a zalesňovacích.
Re
spolek okrašlov
23
article
„Osvěta“ (XLIII., č. 8.) obsahuje stať dra
J. Volfa „Vyšetřování vlivu novinár-
ských zpráv o lrancouzské revolue
na selský stav v Čechách r. 1789.“ Stat
podává zajímavé doklady pro vídeňskou politiku
vůči národům na konci stoleti XVIII., jejího stra-
chu z hnutí lidových a osvětluje i, jak byrokracie
stála proti duchu reforem josefínských a usnadnil
reakci Leopoldovu a Františkovu: Spojená česko-
rakouská kancelář obrátila se výnosem z 21. srpna
1789 k českému guberniu žádajíc je o sdělení, jak
jsou české noviny rozšířeny a jaké účinky případně
četba jejich vyvolala. Bylo jí totiž oznámeno, že
v Praze vycházejí české noviny, které mají hojný
odbyt a ve kterých se líčí vzpoura ve Francii a jiné
nepokojné výjevy s největší podrobností: často je
prý kupuje i venkovský lid. Spolená kancelář žádá
proto o zaslání úplných výlisků všech českých
novin, v nichž jsou zprávy o francouzské revoluci.
zároveň s udáním, kolik se jich prodá v Praze a na
venkově. Krajské úřady mají podati co možná spo-
lehlivé zprávy o účincích četby novin na náladu
venkovského lidu. Již 29. srpna zaslal gub. rada
Dobrois předběžnou odpověď. v níž je také zají-
mavá zpráva o nákladu novin Krameriových (400
až 450 výtisků] a Schönfeldových (400 až 500 ex.).
J Volf
Krameriův
Schönfeldův
Čechy
Leopoldov
Františkov
Praha
Francie
spojený český
24
article
V dalším otiskuje dr. Volf zprávy úřadů krajských.
podané z uvedeného podnětu, jež celkově karak-
terisuje: Jsou většinou reakční projevy proti úle-
vám, jež císař Josef II. selskému stavu poskytl.a
vyznivají tragicky, ozývajíce se na samém sklonku
vlády Josefovy, kdy se stunňuje odpor stavův i
úřadů proti novotám let 1780 až 1790. A jsou to
přesmutné ukázky, v jakých rukou se nalézaly
krajské úřady. Zároveň jsou to úřadní projevy
nově pozemkové dani a o celé urbariální úpravě,
která vyvolala literaturu tak neobvykle velikou.
Z ducha, jenž vane ze zpráv, vysvětlíme si, jak
snadnou práci měla reakce za Lecpolda II. a za
Františka, kdy svoboda tisku byla stále více a více
omezována. — „Osvěta“ dále obsahuje: B. Bauše.
Ze současné vědy přírodní. — H. Vysoký. Pompej-
ské nápisy. — F. X. Harlas. Unominka na Prahu.
— Básně Ot. Hanuše. — F. A. Šubrt. U nás
Dobrušce. — K. Žitný. Báseň. — K. de Wetter. Da-
diěný pán. — K. Drož. V srbském zajetí. — Nové
písemniciví. — Obzor divadelní. — Válka na Bal-
káně. — Rozhledy po dějinách nejnovějšyích.
doktor
Volf
Josef II
František
B Bauše
Harlas
Otakar
Hanuš
F A Šubrt
K Žitná
K Wetter
K Drož
Josefov
Praha
Dobruška
Bala
25
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
— Dovoz uměleckých děl do Spojených států
Úřadní statistika americká sděluje, že za loňský
rok bylo dovezeno do Spojených států za více
než dvakrát tolik, co předešlého roku, totižz
60.739.776 dollarů. Z toho za 746.000 dollarů dě)
amerických umělců, žijících v cizině, za 1,157.000
doll. děl moderních a za 58,836.000 doll. uměle-
ckých děl, starších dvaceti let, prostých cla. V one
úhrané ohromné sumě jsou zahrnuta ovšem i díla
jež z Ameriky byla odeslána na cizí výstavy
jako neprodaná vrácena, neboť dle téže statistiky
bylo vyvezeno r. 1912 za 3.641.296 dollarů umě-
leckých děl čili víc než třikrát tolik jako v r. 1911.
Na dovozu je nejvíce zúčastněna Anglie (35,881 000)
pak Francie (20.48:.000) a konečně Německo
[1,838.000). Dovoz z Anglie stoupl na šestero-
násobnou cifru proti předešlému roku a tím Francie
ocítá se na druhém místě, ač dosud byla největší
dodavatelkou.
= Teplo a akustika. Zajímavé výsledky še-
tření o vlivu teploty na akustiku, uveřejňuje
Angličan Watson v „Engineering Record“. Je zná-
mo, že zvukové vlny jsou lámány, odváděny
reflektovány vrstvami vzduchovými různé hustoty
tedy různé teploty. Tím se vysvětlují také zjevy
jako na příklad, že při naprostém bezvětří je sly-
šen na některém místě výbuch, kdežlo na jiném
stejně vzdáleném místě, se neví o ničem. V uza-
vřeném prostoru, jako v divadle, se ještě sesiluje
tento bezprostřední vliv teplaty na akustiku. Wat-
son poukazuje na okolnost, že při stavbě budov,
u nichž záleží na akustice, má se dáti dobrý pozor
při zakládání topeni, oken a ventilací, aby se za-
mezilo paralelnímu tvoření se vzduchových vrstev
zvláště v prostoru mezi jevištěm a hledištěm.
Angličan
Watson
spojený stát
Anglie
Francie
Německo
Engineering record
26
article
Všecky kolmo stoupající vzduchové proudy, tedy
také tepelné vlny, stoupající z jednotlivých tepel-
ných těles, odvádějí a lámou vzduchové vlny. Nej-
lépe se těžká otázka dobré akustiky rozřeší, za-
loži-li se tepelná tělesa a ventilace tak, aby, po-
kud možná jednotný a stejně oteplený vzduchový
proud stoupal vzhůru. Při tom dlužno se vyhnouti
velkým kontrastům vzhledem k celkové teplotě
= Jeho trik. Již několikráte si všiml pozorný
hotelier v malém městě, že hezká, mladá, poněku
plachá dáma z č. 15 nosí si ráno sama vodu o
sálu.
vodovodu. „Milostivá,“ řekl jí jednoho dne, „kdy-
bysle zazvonila, přinesli by vám vodu ihned.
„Ano, ale kde je lady zvonek? Nemohla jsem ho
najít.“ „Zvonek? Ten je přece právě nad vaší po-
stelí“. „To je tedy zvonek!“ zvolala dáma udiveně.
„Ptala jsem se služného hocha a on mi řekl, že je
to požární signál, toho pak že smím použiti jenom
v případu krajního nebezpečí.
Zvonek
27
article
— Ochránce. Neobyčejnou inteligenci a věr-
nost psa dokazuje případ. o němž píše jistý čte-
nář „Berl. Lokalanzeigeru“. Dopis zní: „Včera
jsem viděl ve Friedrichsstadtu staršího, chudě, ale
čistě oděného muže, který měl před sebou zavěše-
nou malou skříňku s knoflíky, tkaničkami, zápal-
kami, atd., tedy patrně s tim po domech obchodo-
val. Před ním cupal prostředně velký, dobře cho-
vaný pes, jakýsi kříženec foxterriera a jiné racy
od jehož obojku vedl tenký řeminek, který mě
podební obchodník ovázaný kolem krku. Na tom-
to řemínku vodil psík svého, patrně úplně slepé-
ho pána, ulicemi města, vírem chodců a vozů. Muž
se zastavil a učinil pohyb, jakoby chtěl přejíti
ulici. Hned zůstal státi také pes na kraji chodní-
ku, rozhlédl se na všecky strany, nechal minouti
několik vozů a automobilů a ve chvíli, kdy byla
ulice prázdna, lehkým zasáhnutím šňůry přinutil
svého pána, aby ho následoval na vozovou cestu.
Opatrně kráčel, ohlížeje se často po svém pánu.
který šel za ním tak jistě a s takovou důvěrou,
jakoby se pohyboval po své jizbě. Sotva se však
dostali oba asi do tří čtvrtin cesty, tu s jedné
streny přisupěl automobil. Ihned se dal pes na
útěk a pán za ním. Když došli až k okraji chod-
níku, zavyl čtyřnohý vůdce a slepec, který by by
jistě klopýtl, zvedl poslušně nohu na chodník
Sotva se ocitli v bezpečí, pes radostně zaštěkal
a pak klidně, spokojeně pokračovali oba v cestě
po chodníku. Ještě dlouho jsem se za nimi díval
a věru jsem nevěděl, mám-li obdivovati víc slep-
covu důvěru, nebo chytrost zvířete.
Berl
28
article
Ztracená řeč prince vladaře. Jistý sociálně-
demokratický mnichovský list přináší zajímavou
historku o kehlheimské řeči bavorského prince
vladaře. „Text kehlheimské řeči prince vladaře byl
již před několika týdny vypracován v ministerstvu
zahraničních záležitostí. První návrh řeči byl ztra-
cen na cestě z Pasova do Mnichova i s taško
na akta, v níž byl. Oznámení v novinách, aby po-
ctivý nálezce vrátil brašnu s cenným obsahem, z-
stala bezvýsledna. Tu byl strach, aby snad draho-
cenné rukopisy nedostaly se do redakce některéh
sociálně-demokratického listu. K svému velkému
podivení byli jsme ministerstvem zahraničních zá-
ležitostí, s nimž nejsme v nijakém styku, telefonicky
i písemně co nejuctivěji požádáni, abychom pro
boha neuveřejňovali řeč předčasně, kdyby se nám
náhodou dostala do rukou ...
— Nová moda mužských kalhot je ohlašována
z Anglie. Nahoře budou kalhoty širší a dole ke
kotníku těsné, tak zní poslední modní zprávy z dí-
len anglických mistrů krejčovských. V Anglii prý
se již tato moda velice ujimá. Leč dlužno podo-
tknouti, že sluší jen pěkně rostlým lidem a také
ani v Anglii nemá každý muž tělo jako belveder-
ský Apollo: proto je víc nežli jisto, že širší kalho-
ty se budou i nadále těšit přízni mužského elegant-
ního světa.
= Slepec na aeroplanu. Z Londýna se ozna-
muje, že na letišti v Hemdonu vzlétl s jistým pilo-
tem na aeroplanu slepec Roters. Když se ho ptali,
jaký měl dojem, řekl: „Myslil jsem, že jsem deset
minut v nebi“. — Každý si „nebe“ představuje ji-
= Bankovní lupíči zatčeni. Z Kodaně, 31.
srpna. Policie zatkla tovární dělníky Guttecha
Aslicha jako podezřelé, že spáchali loupež ve fili-
álce úvěrní banky pro Kodaň a okolí. Na oba se
dobře hodí popis lupičů, udaný bankovními assi-
stenty.
Roters
Pasov
Mnichov
Anglie
Londýn
Kodaň
29
article
— Lásku nebo žívot. Z Řezna, 31. srpna. Dva-
cetiletý tovární dělník Josef Winkler zastřelil
16letou dceru továrního dozorce proto, že pohrdla
jeho láskou. Winkler byl hned zatčen
= Blesk uhodil do vojska. Z Lutychu, 31. srp-
na. Nad manévrujícím vojskem u Lutychu se strhla
prudká bouře, při níž sjel do vojska blesk. Jeden
poručík byl zasažen do hlavy a ochromen, několik
vojáků bylo omráčeno, ale brzy se opět vzpama-
tovali.
— Zbloudil s dětmi při turistické partil. z
Mnichova, 31. srpna. Staveb. ředitel Mořic Schmidt
z Mnichova, který dlí s rodinou na letním bytěv
Obersdorfu, podnikl se dvěma dětmi ve stáří 8 a
10 let z Gerstrubenu horský výlet a zabloudil. Když
se dlouho nevracel, měli o něj jeho přátelé starost
a vyslali za ním záchrannou výpravu, která ho
našla v bezútěšné situaci. Výprava dopravila šťast-
ně otce i děti do údoli.
= Dělnické nepokoje v Armstrongských zá-
vodech. Z Říma, 31. srpna. Na trati Řím——Neapol
povstaly následkem poměrů v Armstrongských zá-
vodech nepokoje mezi dělníky, kteří provedli útok
na vlak. Dva vozy byly zničeny a jedna lokomo-
liva poškozena. Na četniky, kteří přispěchali vlaku
na pomoc. bylo házeno kament. Trať je nyní hlí-
dána vojskem.
Krvavé srážky v Dublíně. Z Dublína,
31. srpna. (K. k.) Mezi policií a stávkujícími za-
městnanci pouličních drah došlo včera večer
k vážné srážce. Poraněno bylo 200 civilních
osob a 30 policejních úřadníků, jeden
z nich smrtelně. Zemřel brzy potom, když byl do-
praven do nemocnice.
nak. —
Winkler
Blesk
Schmidt
Řezno
Lutych
Mnichov
Řím
Neapol