2
masthead
V Praze, v ponaěli dne 28. ledna 190.
Praha
3
masthead
v urobncm prodej
5
article
Na ranní a odpol. list,
předplácí ne
v Praze v sdministraci
a měsl
na čtvrt leta. . . . 6 K —
s dvojí donáškou
nšat
na čtrit leta. . . . 7 k to h
ve Blialkáckt
na měsíe . . . . . . 2 K 30h
Poštou:
a nlsl
nk ětrrt lieta
s dvojí zisilkou
na měske
Ba čtvrt lta . . . 11 K o
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 28. ledna. S celou rozhod-
nosti žádá dnes ve své »Montags-Pressee
hr. Stürgkh, aby praesidium poslanecké
sněmovny dostalo se do rukou Němců. To
by prý se snášelo s posilněným postavením
Němců v nové sněmovné. Kromě toho by
prý mohl nový president provésti potřebné
reformy v praktickém provádění jednacího
řádu. Konečně by prý novému presidentu
dodalo valně autority a sily naproti sněmovně,
kdyby byl zvolen hlasy co nejčetnějšími. Hr-
Stürgkh tudíž počítá na hlasy polskéa
předpovídá záhadnými slovy změnu jedna
cího řádu.
Z Vídně, 28. ledna. Ministr mimo
službu baron Al. Pražák onemocněl sil
ným katarrhem, který provázen byl horeč
kou. Včera se stav jeho zhoršil.
Z Vídně, 28. ledna. Trůnní řeč bude
jako trůnní řeči z roku 1891 a 1897 obsaho-
vati také passus, věnovaný zahraniční politice
a situaci. Tento jest již hotov nějaký čas
ale možná, že doznal ještě změny následkem
úmrtí anglické královny Viktorie.
Stürgkh
Němec
Al
Praha
Vídeň
Hradec
Stürgkh
MontagsPressee
poslanecký sněmovna
Viktoria
6
article
Z Vídně, 28. ledna. »Sonn- un
Montags-Zeitung« ukazuje ke snaze
levice zatlačiti Čechy do osamo-
cení a do obstrukce a podotýká, že
kdyby dr. Rezek vytlačen byl z kabinetu,
po všech vtastech zdvihla by se bouře, která
by v parlamentě se proměnila v obstrukci
všecko zdrcující. Toho patrně prý
»Neue Freie Presse« se domáhá
Jen že na levicí zapomínají udati pro
středek, kterým by svévolně provokovaná
obstrukce Čechů mohla býti zlomena. Č
snad pánové na levici touží po nějakém zá
koně podle návrhu Falkenhaynov a
Úspěchy německé obstrukce ovšem nejsou
s to, aby na Čechy působily způsobem od
strašujícím.
Z Podmokel, 28. ledna. Před schůz
německo-radikálních důvěrníků, zde včera
konanou, konala se porada německo radi-
kálních poslanců. Dostavili se k ní Eisen-
kolb, Berger, Kasper, Kliemann
Kutscher, Pacher, Schreiter, dr
Tschann a Wolf. Usneseno podepsat
známé prohlášení, na základě kterého Scho
nerer hodlá v parlamentě zřiditi vše
německou skupinu. Potom také jme
novaní poslanci prohlášení to podepsali
Sdělení o tom bylo schůzí důvěrníků uvítáno
bouřlivým voláním »Heil!« Je tedy provedeno
sloučení veškerých německo-radikálních po-
slanců z království českého v jednotný par-
lamentní svaz.
Čecho
doktor
Rezek
Neue Frei
Berger
Kasper
Kliemann Kutscher
Pacher
Schreiter
Tschann
Wolf
Vídeň
Sonn
uno MontagsZeitung
Čechy
Podmokly
7
article
Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L.
Z Vídně, 27. ledna. (C.-B.) Císa
učinil dnes odpolednes v uniformě pruského
maršálka německému velevyslanci půlhodin-
nou návštěvu a přednesl osobně své blaho-
přání ku dnešním narozeninám císaře Vi
léma.
Z Vídně, 27. ledna. (C-B.) Zpráve
uherské tel. korr. kanceláře. Ministerský
předseda Szel1 měl dnes o 9. hod. rann
u císaře audienci, která celou hodinu po-
trvala. Mezi dnem konferoval s ministrem
zahraničních záležitostí hr. Goluchowským,
s říšským finančním ministrem Kallayem
s mínisterským předsedou drem. Körbrem.
Z Bukurešti, 27. ledna. (C.-B.) Zdra-
votní rada stanovila šestidenní karanténu na
osoby a věci, jež přicházejí ze Smyrny.
Z Petrohradu, 27. ledna. (C. - B.
Za příčinou 200letého jubilea založení prvn
navigační školy, ze které povstal nynější sboi
námořních kadetů, jakož i u příležitosti toho
že velkokníže a velký admirál Alexej Alex-
androvič jest 20 let chéfem loďstva a ná-
mořnictva, vydal car reskript, v němž na
znamení zvláštního uznání propůjčuje velko-
knižeti obraz svého otce i svůj vlastní v bri-
lantech a dovoluje, aby je nosil na prsou.
N L
Goluchowský
Kallay
Alexej Alex
Vídeň
Bukurešť
Smyrna
Petrohrad
Szel 1
8
article
Z Petrohradu, 27. ledna. (C.- B.)
»Pravitělstvennyj Věstník« oznamuje z dale
kého východu: Když došla zpráva, že se asi
40 verst od Ninguty objevila asi 200 mužu
čítající četa Tunguzů, vyslal generál
Čičagov plukovníka Alichanova se setninou
argunského pluku a oddílem dobrovolných
střelců, jakož i dvěma horskými děly, aby
ji zničil. Dobrovolní střelci narazili dne 14
t. m. za svítání na Tungusy v horské ro-
klině asi na 60 verst od Ninguty.
Tunguzové hájili se ve třech budovách.
Střelci udržovali palbu až do poledne. Potom
přišlo vojsko Alichanovo a dobylo posic
tunguzských útokem. Po krátké řeži byl
obrancové budov pobiti a celá četa zničena.
Mezi zabitými nalezá se také Tunguz Van-
šantin, který dosud celé územi klidných
Čiňanů terrorisoval. Z Rusů byli raněni tři
střelci a jeden dělostřelec. Střelecká setnina
vykonala, aby postupující kozáky a oddí
dobrovolníků podporovala, pochod 54 verst
Z Paříže, 27. ledna. (C.-B.) Nejnovější
zprávy z Madrídu prohlašují určitě, že
nebyl na královnu-vladařku učiněn zádný
útok.
Z Lourenco-Marquezu, 25. ledna.
Čičagov
Alichanův
Tunguz
Petrohrad
Paříž
Lourenco
Marquez
9
article
(C.-B.) »Reuterova kancelář« oznamuje: An-
glická vláda zakoupila dům dosavadní firmy
»Bratří Montone« za 50.000 liber. Budova
bude zařízena pro vládní kanceláře.
Z Cařihradu, 27. ledna. (C.-B.) Dne
byl tu slavnostně odhalen německým císařem
městu Cařihradu darovaný fontán (kašna). Ve
slavnosti zúčastnili se německý velevyslanee
bar. Marschall s personálem velevyslanectv
a generálního konsulátu, dále členové něme
ckým císařem vyslané zvláštní komise, štáh
německé školní lodi »Moltke« a četní turečti
hodnostáři. Bar. Marschal1 pronesl řeč.
v níž slavil přátelství obou suverénů a obou
říší a pravil, že má býti fontán upomínkou
na skvělé uvítání, jehož se dostalo v Caři
hradě císařským manželům německým. Mi
nistr zahraničních záležitosti odpovídaje na
tuto řeč vytkl s důrazem přátelský poměn
mezi Německem a Tureckem.
Marschall
Cařihrad
Německo
Turecko
Reuterův
10
article
Osudy české obce ve Slezsku.
Osudy české obce ve Slezsku.
Násilí páchané na české slezské obci Ma
lých Kunčicích u Moravské Ostravy byle dne
22. t. m. odpoledne dokonáno. Provedena ko-
nečně volba starosty a radních za asistence
okresního hejtmana z Fryštátu, Werlíka. Sta-
rostou Malých Kunčic zvolen jediný sku-
tečný Němec v celé obci, Teltschik
V novém obecním zastupifelstvu jest šest
hlasů českých a šest německých a virilní hias
severní dráhy Ferdinandovy. A právě tento
hlas vírilní rozhodl ve prospěch Něm ee
Teltschika.
Severní dráha Ferdinandova nařídila svému
zplnomocněnci v Malých Kunčicích, aby volil
Teltschika, čimž stalo se, že zvolen byl sta
rostou většinou jednoho hlasu. Následkem toho
bude správa obce příště úplně německá, nebo
Teltschik bude dělati eo bude chtít a bude pod-
porován při tom okresním hejtmanem fryštáckým.
Bývalý starosta malokunčický, smutn
známý renegát Petr, svolal, aby své dílo do-
vršil, na poslední den svého starostenství, na
úterý 22. t. m., starý obecní výbor ke schůzi
které předložil mimořádně obsáhlý jednací pořad.
Předné navrhl, aby za čestné občany Malých
Kunčie zvoleni byli následujíci zapřisáhlí ne-
přátelé všeho českého: generální ředitel severn
dráhy Jeiteles ve Vídní, dr. Max Menger.
advokát a poslanec ve Vídni, Jindř. Krueger
stavební inspektor vitkovických hutí, Alexand
Kroesner, prokurista a starosta ve Vítkovi-
cích, dr. Hilf, advokát a dr. Karel Richter.
advokát, oba v Moravské Ostravě, a konečně
Josef Mauerhofer, ředitel hor hraběte
Wilezka v Polské Ostravé.
Žádný z navržených. těchto občanů nemá
ani nejmenší zásluhy o Malé Kunčice.
Všichní mají býti jen hlasovacím mate-
niále m, který by pomáhal několika renegátůu
Kunčik
Němec
Ferdinandův
Teltschik
Petr
doktor
Menger
Jindřichův
Hilf
Richter
Mauerhofer
Slezsko
Ma
Ostrava
Fryštát
Německo
Ferdinandov
Vídeň
Vítek
Malá Kunčice
Alexand Kroesner
11
article
v Malých Kunčicích a vítkovickým železárnám
české Malé Kunčice poněmčiti.
Česká menšina ve starém obecním za-
stupitelstvu ohradila se proti tomuto znásilnění.
poukazujíc, že dle § 8. ob. ř. mají jen města
a městýse právo voliti čestné občany. Dále ohra-
žovali se proti jmenování navržených za čestné
občany proto, že pro Malé Kunčice zhola ni
čeho nevykonali a jsou vůbec v obci neznámi
Při hlasování o návrhu tomto byla rovnost hlasů
ale renegát starosta Petr rozhodl pro jme-
nováni zmíněných osob čestným
občany. Dalším odstavcem denního pořádki
byl návrh na udělení podpory české a německé
škole v obci. Starosta Petr navrhl pro každou
školu 1000 K. Tomu opřel se český člen vý
boru p. Kusák poukazuje, že česká škola má
302 žáky, německá však jen 196 a žádal, aby
tedy podpora rozdělena byla dle tohoto poměru
a neudělovala se rovným dílem. Opět odhlaso
váno renegátskou většmou, že oběma školán
dává se po 1000 K. Na vánoční podílku rovně
navrženo pro českou i pro německou školu po
120 K a teprve po dlouhé debatě přidáno české
škole 20 K.
Tímto způsobem zakončil svůj úřad renegá
Petr doufaje, že jmenováním čestných občanů
zajistí si II. sbor a tím i po uplynutí 3 le
starostenství opět pro sebe.
Takovým násilným způsobem tedy pracuje
se přímo a veřejně, aby česká slezská
obec, Malé Kunčice, byla poněm
čena. 4000 českých občanů musí i nadále
býli pod komandem 50 renegátů, ktere
ovšem chrání velkokapitál z Vitkovic a z Moravské
Ostravy a také i vláda.
Petr
Kusák
Vitkův
Malá Kunčice
Ostrava
český škola 20 K
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 27. ledna. (K situ a ci.
Klížení německého souručenství se nedaří. Ně-
mečtí radikálové, bez nichž si nacionální strana
neumi představiti německé souručenství, stoj
na »lineckém programu«, s něhož nehodlaji
sleviti ani písmenky a proto nechtějí zasednoui
k jednomu stolu ani s klerikály ani se židy
čímž odmítají společné působení nejen s ka-
tolickou stranou lidovou, nýbrž i s německou
stranou pokrokovou, která přece nemůže své
Auspitze, Rosenzwetgy a Lichty vyhoditi z klubu,
poněvadž by se tento klub »liberálů Mojžíšova
vyznání« seschnul na několik málo členů. »Sou-
ručenství« bez radikálů na jedné a bez po-
krokovců na druhé streně by nebylo žádné
souručenství. Ale jak smířiti tyto protivy, dosud
nikdo neví.Pokroková strana namáhá se vše-
možně, aby vešla do nové říšské rady v počtu
co nejokázalejším a proto rozeslala pozvání
k přistoupení ke klubu i takovým novým po-
slancům, kteří se už přihlásili ke stranám
jiným, jako Soukup ke straně agrární, Niesig
k nacionální, aneb kteři si vyhradili přistoupení
k některému klubu až pro dobu pozdější, jako
Erler. Ale pokrokovci potřebují nových sil
neboť bůh ví jakým řízením osudu jim připadl
úkol zachrániti stát, zachrániti celé Rakousko
a jeho velmocenské postavení před českou
o bstruke!! To jsme vyčetli z dnešní »Neue
Fr. Presse«, která bubnuje opět na poplach
svolivá proti české obstrukci do zbraně všechny
národy rakouské. Ptáte se, co se náhle při
hodilo? Baron Alois Pražak vyslovil se mál
pochlebně o staré rakouské ústavě a vyslovi
přesvědčení, že k očekävaněmu »císařskému
řezu« musí dojiti, chce-li se Rakousko vybrat
ze svých vnitřních zmatků.
Lichta
Mojžíšův
Soukup
Erler
Neue
Baron
Pražak
Praha
Rakousko
Francie . Presse
13
article
»Ale na osudu této ústavy závisí budoue
nost našeho poměru k Uhráme — volá » Neue
Fr. Pres — »na něm závisí celá branná moe.
celý evropský význam této říše. Čechové nejsou
tak mocní, aby tuto budovu zřítili, bude-li se
ve sněmovně jeviti snaha sebezachování a .
Řišská rada musí pracovati: to mají všechny
programy společné, v tom se tedy musejí sejit
všechny strany, jež si přejí konce čtyrleté kriše
V dělnosti parlamentu zaleží jeho schopnost
životu. Bude jen hájiti své trvání, když bude
potírati obstrukci.« Od pádu ministerstva Thu-
nova uplynulo sotva pět čtvrtí roku, a tehda
byla obstrukce vezdejším chlebem redakce »N
Neue
Čecho
14
article
Fr. Pr.« Ale i za Körbra, kdykoli se vyskytla
snaha po obnově staré většiny pravice, vždy se
vyřítila »N. Fr. Pr.« s hrozbou německé ob-
strukce. Nebyl tehdy ohrožen osud našeho po-
měru k Uhrám, osud branné síly a evropskéh
významu Rakouska? Česká obstrukce nepoškod
Rakousko více, než je poškodila obstrukce ně-
mecká; ale česká obstrukce již dokázala a p
případě ještě dokáže, že se bez nás v Rakousk
vládnouti nemůže a spolu s námi se může vlád
nouti teprve tehdy, až bude všem národům ra-
kouským učiněno po právu, a to se může stát
teprv tehdy, až bude odstraněna prohnilá, jen
na prospěch Němců utvořená ústava a nahra-
zena jinou, hovící potřebám všech národů rakou-
ských. Pak bude však konec vlády té koterie,
kterou hájí »N. Fr. Pr.« a proto už dnes ten
nářek v Israeli.
Z Krakova, 25. ledna. (Těšínské
polské gymnasium.) Za poslední lvovské
schůze říšských a zemských poslanců polských
sdělil Vladimír Kozlovský mimo jiné, že polské
těšínské gymnasium nemohlo býti dosud po-
státněno proto, že v ministerstvě osvěty a v zem-
ské školní radě přijato za zásadu, sestlát ňo
vatí jen gymnasia úplná, nikoli však
taková, jež nemaji všech 8 tříd. Polští poslane
prý zásady takové neuznali, ale přes to gymna-
sium nesestátněno a povolena mu pouze roční
subvence 8000 zl. ze státních důchodů, ač vy-
držování gymnasia stojí přes 30.000 zl. »Nová
Refor.« táže se při té přiležitosti, proč posl.
Kozlovský oznamuje tuto podivnou, patrně jen
pro Slezsko utvořenou pravdu teprve nyní, kdežto
až dosud zástupcové polského kola sliboval
svým voličům, že k sestátnění téšínského gym-
nasia je vše připraveno a stane se v nejbližš
době. Odpověď na tu otázku je snadna: pře
volbamni polské kolo nechtělo s pravdou ven.
Nyní má už mandáty zabezpečeny a proto můze
mluvit pravdu.
František
Körbr
Kozlovský
Francie
Uhry
Rakousko
Izrael
Krakov
Nová Refor
15
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, dne 27. ledna.
Schůze petrohradských slavjanofilů
V pohostinném domě ruského mecenáše
barona A. N. Štiglice již od let scházejíse
petrohradští slavjanofilové. Také dne 21. t. m
se tam shromáždili. Mezi hosty byli rušti spiso-
vatelé a žurnalisté, učenci a důstojníci, i ně-
kteří neruští Slované. Za stolem pronášely se
také řečí. Zahájil je hospodář, jenž připil n
zdravi srbského krále a královny Dragy. Nato
hospodář před svými hosty rozvinul politickou
kroniku lonského roku. Ocenil plody západní
kultury, jež loní sebrány byly na pařížské vý-
stavě, ale ne tak uspokojivý je mravný stav
Západu. Vysoké mravné ideály vidny jsou v záři
obrozujíeího se slovanského ducha. Živou zají-
mavou řeč o slovanské kulturnosti a slovanské
vojenské moci, jež neleká se moci německé,
pronesl gen. Gejsman. Mluvili ještě: přítomný
český žurnalista (česky), V. V. Komarov, N. M. So-
kolov, redaktor vídenského »Slovanského Věku«
Vergun, p. Skvorcov, jeden Bulhar a tajemník
srbského vyslanectví Spalajkovič. Pan Skvorcov
ukázal na slovanské srdce; kdežto hladový Bri
a vypočítavý Němec spojili se, aby v krvi utopil
člověčenstvo, jim překážející, Rusové se svým
carem hlásají a dávají světu mír. Pan Spalaj-
kovič mluvil o oddannosti srbského národa
k Rusku a přípil caru Mikuláši II., ochrane
Srbska. Přítomní zapěli earskou hymnu. Večen
u A. N. Štiglice mnoho přispěl k výměně my-
šlenek mezi pracovníky různých sfer, proniknu
tými láskou ke společné slovanské rodině.
A N
Slovan
V V Komarov
M so
Skvorcov
Bulhar
Němec
Spalaj
Mikuláš II
Štiglice
Praha
Rusko
Srbsko
pohostinný dům
královna Drag
16
article
Důležitý projev Bülowův.
V sobotní schůzí poslanecké sněmovny
pruské učinil při rokování o rozpočtu zeměděl-
ství říšský kaneléř a pruský ministr-presiden
Bülow významný projev, hovící celnímu ochra-
nářství pro zemědělství, kteréž zvláště v severo-
východních provinciích Pruska jest v žalostněm
stavu, ovšem dílem také vinou nedbalosti tam-
ních »ryüřských« velkostatkův. Nelze nám ovšem
zde v politické této rubrice šířiti se o téchto
hospodářských otázkách a debatách. Na jiném
místé nalezl již a nalezne jestě čtenář zprávy
Bülowův
Bülow
Prusek
poslanecký sněmovna
17
article
raani číslo e ml
. . . nln
vdpoledni
Ve filialkách na venkově
ranní čísla. . . . . . . . 10k
odpolední . . . . . . . . Bh
Inserát
plati se kotově eapře
Předplaceni a lnsarty přijímá sdmini-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacháiznjí se táž redakee
tiskárns a eapedice „Národnich Listě“
Rukopisy se nevraosji
18
article
a úvahy o těchto zápasech mezi agrárníkya
průmyslníky německými, zde poukázati chceme
jen k polřtickým důsledkům prohlášení
Bülowa, k účinkům jeho na poměry stran.
Účinky ty jeví se ovšem nejlépe v hlasech tisku.
Liberální »Berliner Tageblatt« soudí, že
vláda projevem oným ustoupila úplně před »de-
magogii« jednoty zeměděleův. Agrárnici posla-
necké sněmovny odvděčili se také ihned
hlučnou pochvalou. Co bude ale pak — táže
se list — s obchodními smlouvami a s politikou
světovou? Oproti tomu shledává ale berlinská
»Germania«, hlavní orgán středu, v němž
jsou sgrárníci zastoupeni sice též silně, ale na
tak pronikavě jako mezi konservativci — že
v prohlášení Bülowa jeví se veliká zdrželivost.
Bülow nepřednesl čísel v příčině zvýšení cel
sliboval jen »dostalečné« jich zvýšení, kdežto
návrh agrárníků (Limburgův) žádal za zvýšení
značné.
Jak vidno, Bülow odpudil liberály, kteří
jsou v Německu hlavně zástupci průmyslných
třid a neuspokojil zcela agrárníkův, již soustře-
dují se ve strané konservativní a částečně i v
straně »středu«. Nieméně po sobotním projevu
bude vláda pruská i říšská nucena opříti se
hlavné o konservativní strany a frakce. Jelíkož
ale ty k většině nestačí, zjednávati si většinu
občašnou pollporou středu a to ovšem za ústupky
církevně-politické.
Bülow
jítmagogia
Limburgův
Německo
Berliner Tageblatt
19
article
Liberálové a sociální demokraté v Německu
za to nyní tím více sbliží se za účelem opposice
výdatnější a rozhodnější než dosud. Jsoutě
tito zástupci průmyslu a dělnictva v Německu
ve věcech hospodářských citlivější, než byli do-
sud v obraně práv politických. Liberální po-
slanec Barlh pronesl v sobotu i vyhrůžku
»Akta o věci té nejsou dosud ukončena«, hro-
zil tedy nepřímo obstrukeí.
Toto již jednou způsobilo vládě v Něme-
cku obtíže co největší. Není proto vyloučeno,
že vláda na konec, po episodě úplného při-
Inutí ke konservativeům a odhlasování průplavní
předlohy i hlasy jejich, bude hledati výcho-
dišté z nesnází těch, že krajní odpor liberálné
socialistické opposice bude hleděti oslabiti po-
skytnutím náhrady průmyslovým třídám kromě
jiného: rozšiřením zámořských trhův pro jejich
výrobky průmyslové. S tím opposice ta přes
všechno zevní horlení proti militarismu na konee
v duchu vždycky jen souhlasíla. A tak i ny-
nější, ze všech nejnovější kurs v politice ně-
mecké povede, obzvlášť při známých osobních
náklonostech Viléma II., opět jen k nověmu
rozmachu s věťové politiky něměcké, i k no-
vým v tom směru dobrodružstvím! ...
Vilém II
Německo
Nout
20
article
K afféře generála Geslina de Bour-
gogne.
V přípise, kterýž generál Galliffet, bývalý
ministr vojenství, poslal na jeho dotaz listu »Gau-
loisu« — včera již stručně jsme se o přípisu
tom zmínili — prohlašuje, že se chce vyhnouti
všeliké kritice o opatření nynějšího ministra vo-
jenství Andréa proti generálu Geslinu de Bour-
gogne. Chice ale prostě připomenouti zásluhy
generálovy. Geslin počal svou vojenskou kariéru
ve válce r. 1870 v pluku, jemuž jsem — píša
Galliffet dále v podstatě — sám velel. Geslin
vyznamenal se tak neobyčejným způso-
bem, že udělena mu byla vzdor jeho mládí
s oh edem na četná jeho zranéní
a četnější ještě skvělé činy hod-
nost rytmistra a že mu byla po uzavření
míruevisní komisí za souhlasu i starších po-
ručiků ponechána. Všichni v jízdectvu jej milo-
vali a vážili si ho hluboce. Galliffet, když André
dal zavésti vyšetřování proti Geslinovi pro jeho
řeč při zahájení jezovitské koleje, nabižel se
tomuto za svědka, ale Geslin mu odpověděl:
»Děkuji, generále! Budoucnost nen áleží ni vám,
ni mně, nýbrž bohu. Cením sí vaší vá nost
více, než všech hvězd světa a snesu osud svoj
s oddanosti křesťana.« Galliffet končí list svůj:
»Opakuju ještě jednou: nesoudím, nekritisuju,
ale lituju vojenské smrti muže, jenž soustřeďoval
v sobě veškeré naděje jízdectva.
Galliffet
Geslin
jít boura
André
Gao
Geslina jít boura
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Čínské obrázky.
Něco o ptácích a čínské hudbě.
Povaha Číňsnů je plna protiv. Evropané
kteří dlouhá leta mezi nimi žili a jejich zvlášt
nosti studovali, ujišťují, že cosi podobnéhou
žádného jiného národa není lze nalézti, aspon
v míře tak nápadné. Za obyčejných, normálních
okolností vypadají Číňané jako lid měkký, krotký
a naprosto mírumilovný, takřka beránčí a přece
ukázaly události minulého leta, jak děsné ukrut-
nosti a krvežíznivosti tento lid schopen jest.
když fanatismus v něm byl rozdmychán.
zrovna tak chová se Číňan i ke zvířatům, jen
že zde není potřebí teprv, aby cit jeho nějakým
zvláštním, mocným podnětem byl do varu uve-
den: zde největší necitelnost, jež Evropana hně-
vem a hnusem naplňuje, tam zase nejněžnější
péče o některé živočichy, zejmena o zpěvn
pláky. Z těchto je u Čiňanů nejoblibenéjším
skřivan.
Nikde v celé říši neuvidite Číňana, jehož
by pes provázel. Psa Číňan s sebou na pro
cházku nebéře, on má zalíbení v jiném průvodei
Vycházeje si na procházku, nese Čiňan vždy
klicku s nějakým plákem, skřivánkem nebo ji
ným opeřeným pěvcem.
Za krásných odpůldnů a večerů potloukaji
se často skupiny lidí ulicemi anebo usazují se
za městem do trávníků, stavíce vedle sebe klece
se svými miláčky aneb zavěšujíce tyto na haluze
pejbližších stromů. Tu a tam koná některv jed
Evropan
Číňan
22
article
notlivec honbu na červy, broučky a mouchy pro
svého zpěváčka, avšak celkem a zpravidla ne-
dovoluje tomu osobní důstojenství a tu vysílaj
majitelové klecí s ptáky svoje syny, aby hmyzu
nasbírali anebo dávají počin prodavačům cvrčků.
Takovýchto »obchodníčků« je hojnost všude.
kudy lidě s ptáky na procházku chodí; oni bě
hají od časného rána až do večera po lučinách
trávnicích a mezích, po kopcích a údolich. lapa
jíce všude vrzavé a vesele hopkující koničky
házejíce je do malých, z bambusového prout
upletených košíků, v nichž se ku konci lovu
drobných kobylek jen jen hemží. Pochytané ko-
bylka prodávají buď lidem na procházku si vy-
cházejícím anebo přáčníkům,
V jižní Číně dávají skřivanům ze severních
provincií přednost před domácími, protože onino
lépe zpívají. Zejmena z provincie Čili vyvážíse
jich mnoho na jih a mezi nimi také hojně
skřivanů z Mongolska, kteří se nejvíce cení
hledají. Za pěkného mongolského skřívana lze
v Honkonu snadno utržiti 30 zlatých. Kromě
skřivanů chovají Číňané také různé druhy drozdů
a kanárky. Všichni tito ptáci bydlí v bambuso-
vých, hnědě lakovaných klecích, o jejichž pra
vídelné čistění Čiňané více dbají a pečují, než
o čistění svých vlastních příbytků.
Zdá se pak, že jsou zpěvní ptáci navzdon
svému nucenému pobytu v dusných bytech těsné
vystavěných čínských měst, jak náleží spokojeni,
neboť zpívají a hvízdají si vesele jako o závod.
V létě, když okna a dvéře všude olevřeny jsou,
má Evropan toho ptačího koncertu tak zrovna
dost, kdežto Číňanům zpěv ten nikdy není dost
hřmotným a výdatným. A jsou to také jediné
Číňan
Evropan
Mongolsko
23
article
melodické zvuky, jež evropského ucha v Cín
dopadají, neboť zpěv a nástrojová hudba Číňano
postrádají všeliké lahodnosti a jsou na mnoz
téměř nesnesitelny.
Avšak dlužno dáti pravdě svědectví, že s
navzájem zase Číňanům evröpská hudba nikteral
nelibí. Z čehož plyne, že není ani v říši tóno
krásna obecně uznávaného. Za starých čast
pěstovala prý se v říši středu mnohem lépš
hudba, než jakou tam slyšeti lze v době pří
tomné.
Vzdělaní Číňané tvrdi tak aspoň zcela u
čitě. Dle jejich pramenů sestavil císař Fusi ko
lem roku 2850 před Kristem první nauku o har
monii, kteráž pak dále vzdělávána byla, až vy
sokého stupně dokonalosti dospěla. Avšak za pa
nování císaře Činčiho, od r. 220 do 204 pře
K, přišla na čínské uměni zlá pohroma. Čině
byl velmi energický muž. Nazývají ho čínským
Napolesnem, protože velké výbojné výpravy pro
váděl a říši uvnitř velmi upevnil. Mimo to zvěč
něno jeho jméno jedním z největších podniků
jež lidská ruka kdy provedla: on dal vystavét
hlavní čásť slavné či pověstné velké čínské zdi
Ale přes to všechno zůstavil si u literátů čín
ských památku neblahou: on dal spáliti všechny
klassické a dějepisné knihy činské, aby pr
všechno, co před jeho vládou vykonáno bylo
navždy ve tmách zůstalo a jeho jmeno samo
nad vstupem do nové periody čínských dějin
zářilo.
S největší přísností dohližel císař, aby jeho
rozkaz přesně byl proveden. Všude musily spisy
oblíbených a vážených klassiků do ohné. Ale
navzdor vší přísnosti zachovalo se několik pe-
člivě uschovaných exemplářů; krom toho pře
hledl Činči, jak se zdá, že nebude při obdivu-
hodně paměti Čiňanů nesnadno, napsati znovu
aspoň obsah všech klassiků, ježto byli vždy l-
teráti, kteří velkou čásť jich nazpaměť uměli.
Číňan
24
article
Dokonaleji dosáhl císař svého úmyslu př
literatuře hudební, která docela byla zničena.
Oba nejznamenitější císařové panující dosud dy
nastie, Kanchi a Kjelun, činili v sedmnáctém
osmnáctém století co jen mohli, aby ztracená
nauka o harmonii nalezena byla a činská hudba
zase na stupeň povznésti se mohla, na němž se
před více než dvěma tisíciletími nalezala; al
všechno jejich úsilí zůstalo bez úspěchu.
Novodobá hudba činská opanovala dle čin
ských historiků za vlády dynaste Tangů, jež
na trůn zasedla v r. 620 dle našeho letopočtu
V devátém a desátém stoleti bylo v největším
rozkvétu čínské básníctví. Tou dobou byla Čín
několika směry nejvzdělanější zemí našeho světa.
jakouž arci dávno už není.
Číňané mají hudbu dvojího druhu: nábo
ženskou a obyčejnou nástrojovou. Náboženská
čili rituální je prý pro evropské uši snesitelnějš
než hudba, kterou slyšíte na ulicích a v diva-
dlech. Avšak bude asi málo Evropanů, ktet
rituální hudbu v Čině slyšeli, neboť té užívá s
jenom, když se císař nebo jeho zástupce modl
v některém ze chrámů nebes a země, slunce
měsíce, císařských předků nebo Konfucia. Pr
tom nesmí býti žádný cizinec přítomen a Evro-
pané, chtějí-li rituální hudbu jakž takž seznati.
musí si od Číňanů vyžádat, aby jim z ochoty
nějaká čísla na domácích nástrojích zahráli
Jsou-li ukázky ty správny, arci nikdo nezví.
Tang
Číňan
Evropan
Konfucius
Čína
25
article
Obyčejná nástrojová čili instrumentální
hudba čínská není pro evropské ucho, jak už
bylo řečeno, pražádnou pochoutkou. Každý ci-
zinec, který nějaké činské divadlo navštívil, to
potvrzuje.
Věc není tedy sporna a vedlo by příliš da-
leko, kdybychom příčiny té nelahodnosti činské
hudby chtěli tuto uvádět. Celá hudební soustava
činská je tim vinna a spoluvinny jsou také čín-
ské hudební nástroje, na jichž výrobu se ni-
kterak nevěnuje tolik péče a píle jako v Evropě.
Cíňané svoji muziku ovšem milují, ale na ně-
jakou národní nebo císařskou hymnu či cosi
podobného se dosud nezmohli. Že se Evro-
panům jejich hudba nelibí, nejsou nikterak s to
pochopit
V budhistických klášteřích provádí se hudb
méně hlučná a pronikavá, než na ulicích a v di-
vadlech a proto je tato hudba Evropanům sne-
sitelnější. Bohoslužba budhlstů upominá v ne-
jednom ohledu na kultus katolický. Kněžská
roucha obřadní, mitry, růžence, kaditelnice, své-
cená voda a jiné věci činí dojem jakési nápadné
shodností čili podoby. Zjev tento vysvétlují ně-
kteří badatelé tim, že v prvních dobách křesťan-
ství Nestoriané a jiné křesťanské sekty asijského
východu z budhistického kultu leccos převzali,
co potom zvolna také do římské církve se pře-
neslo. Avšak vědomí toho prý později na zá-
padě vybledlo, když se byl mohamedanismue
rušivě vsunul mezí křesťanství a budhismus.
Avšak jakým způsobem a postupem se to as
stalo, nedá se už nikterak vybádat
Evra
Evropan
Evropa