ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ab3421c0-6b6d-11dc-a5f6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 51, person 80, org 9, work 3
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, v ponaěli dne 28. ledna 190.
Praha
3 masthead
v urobncm prodej
4 masthead
Číslo 28.
5 article
Na ranní a odpol. list, předplácí ne v Praze v sdministraci a měsl na čtvrt leta. . . . 6 K — s dvojí donáškou nšat na čtrit leta. . . . 7 k to h ve Blialkáckt na měsíe . . . . . . 2 K 30h Poštou: a nlsl nk ětrrt lieta s dvojí zisilkou na měske Ba čtvrt lta . . . 11 K o Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Z Vídně, 28. ledna. S celou rozhod- nosti žádá dnes ve své »Montags-Pressee hr. Stürgkh, aby praesidium poslanecké sněmovny dostalo se do rukou Němců. To by prý se snášelo s posilněným postavením Němců v nové sněmovné. Kromě toho by prý mohl nový president provésti potřebné reformy v praktickém provádění jednacího řádu. Konečně by prý novému presidentu dodalo valně autority a sily naproti sněmovně, kdyby byl zvolen hlasy co nejčetnějšími. Hr- Stürgkh tudíž počítá na hlasy polskéa předpovídá záhadnými slovy změnu jedna cího řádu. Z Vídně, 28. ledna. Ministr mimo službu baron Al. Pražák onemocněl sil ným katarrhem, který provázen byl horeč kou. Včera se stav jeho zhoršil. Z Vídně, 28. ledna. Trůnní řeč bude jako trůnní řeči z roku 1891 a 1897 obsaho- vati také passus, věnovaný zahraniční politice a situaci. Tento jest již hotov nějaký čas ale možná, že doznal ještě změny následkem úmrtí anglické královny Viktorie.
Stürgkh Němec Al Praha Vídeň Hradec Stürgkh MontagsPressee poslanecký sněmovna Viktoria
6 article
Z Vídně, 28. ledna. »Sonn- un Montags-Zeitung« ukazuje ke snaze levice zatlačiti Čechy do osamo- cení a do obstrukce a podotýká, že kdyby dr. Rezek vytlačen byl z kabinetu, po všech vtastech zdvihla by se bouře, která by v parlamentě se proměnila v obstrukci všecko zdrcující. Toho patrně prý »Neue Freie Presse« se domáhá Jen že na levicí zapomínají udati pro středek, kterým by svévolně provokovaná obstrukce Čechů mohla býti zlomena. Č snad pánové na levici touží po nějakém zá koně podle návrhu Falkenhaynov a Úspěchy německé obstrukce ovšem nejsou s to, aby na Čechy působily způsobem od strašujícím. Z Podmokel, 28. ledna. Před schůz německo-radikálních důvěrníků, zde včera konanou, konala se porada německo radi- kálních poslanců. Dostavili se k ní Eisen- kolb, Berger, Kasper, Kliemann Kutscher, Pacher, Schreiter, dr Tschann a Wolf. Usneseno podepsat známé prohlášení, na základě kterého Scho nerer hodlá v parlamentě zřiditi vše německou skupinu. Potom také jme novaní poslanci prohlášení to podepsali Sdělení o tom bylo schůzí důvěrníků uvítáno bouřlivým voláním »Heil!« Je tedy provedeno sloučení veškerých německo-radikálních po- slanců z království českého v jednotný par- lamentní svaz.
Čecho doktor Rezek Neue Frei Berger Kasper Kliemann Kutscher Pacher Schreiter Tschann Wolf Vídeň Sonn uno MontagsZeitung Čechy Podmokly
7 article Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L. Z Vídně, 27. ledna. (C.-B.) Císa učinil dnes odpolednes v uniformě pruského maršálka německému velevyslanci půlhodin- nou návštěvu a přednesl osobně své blaho- přání ku dnešním narozeninám císaře Vi léma. Z Vídně, 27. ledna. (C-B.) Zpráve uherské tel. korr. kanceláře. Ministerský předseda Szel1 měl dnes o 9. hod. rann u císaře audienci, která celou hodinu po- trvala. Mezi dnem konferoval s ministrem zahraničních záležitostí hr. Goluchowským, s říšským finančním ministrem Kallayem s mínisterským předsedou drem. Körbrem. Z Bukurešti, 27. ledna. (C.-B.) Zdra- votní rada stanovila šestidenní karanténu na osoby a věci, jež přicházejí ze Smyrny. Z Petrohradu, 27. ledna. (C. - B. Za příčinou 200letého jubilea založení prvn navigační školy, ze které povstal nynější sboi námořních kadetů, jakož i u příležitosti toho že velkokníže a velký admirál Alexej Alex- androvič jest 20 let chéfem loďstva a ná- mořnictva, vydal car reskript, v němž na znamení zvláštního uznání propůjčuje velko- knižeti obraz svého otce i svůj vlastní v bri- lantech a dovoluje, aby je nosil na prsou.
N L Goluchowský Kallay Alexej Alex Vídeň Bukurešť Smyrna Petrohrad Szel 1
8 article
Z Petrohradu, 27. ledna. (C.- B.) »Pravitělstvennyj Věstník« oznamuje z dale kého východu: Když došla zpráva, že se asi 40 verst od Ninguty objevila asi 200 mužu čítající četa Tunguzů, vyslal generál Čičagov plukovníka Alichanova se setninou argunského pluku a oddílem dobrovolných střelců, jakož i dvěma horskými děly, aby ji zničil. Dobrovolní střelci narazili dne 14 t. m. za svítání na Tungusy v horské ro- klině asi na 60 verst od Ninguty. Tunguzové hájili se ve třech budovách. Střelci udržovali palbu až do poledne. Potom přišlo vojsko Alichanovo a dobylo posic tunguzských útokem. Po krátké řeži byl obrancové budov pobiti a celá četa zničena. Mezi zabitými nalezá se také Tunguz Van- šantin, který dosud celé územi klidných Čiňanů terrorisoval. Z Rusů byli raněni tři střelci a jeden dělostřelec. Střelecká setnina vykonala, aby postupující kozáky a oddí dobrovolníků podporovala, pochod 54 verst Z Paříže, 27. ledna. (C.-B.) Nejnovější zprávy z Madrídu prohlašují určitě, že nebyl na královnu-vladařku učiněn zádný útok. Z Lourenco-Marquezu, 25. ledna.
Čičagov Alichanův Tunguz Petrohrad Paříž Lourenco Marquez
9 article
(C.-B.) »Reuterova kancelář« oznamuje: An- glická vláda zakoupila dům dosavadní firmy »Bratří Montone« za 50.000 liber. Budova bude zařízena pro vládní kanceláře. Z Cařihradu, 27. ledna. (C.-B.) Dne byl tu slavnostně odhalen německým císařem městu Cařihradu darovaný fontán (kašna). Ve slavnosti zúčastnili se německý velevyslanee bar. Marschall s personálem velevyslanectv a generálního konsulátu, dále členové něme ckým císařem vyslané zvláštní komise, štáh německé školní lodi »Moltke« a četní turečti hodnostáři. Bar. Marschal1 pronesl řeč. v níž slavil přátelství obou suverénů a obou říší a pravil, že má býti fontán upomínkou na skvělé uvítání, jehož se dostalo v Caři hradě císařským manželům německým. Mi nistr zahraničních záležitosti odpovídaje na tuto řeč vytkl s důrazem přátelský poměn mezi Německem a Tureckem.
Marschall Cařihrad Německo Turecko Reuterův
10 article Osudy české obce ve Slezsku.
Osudy české obce ve Slezsku. Násilí páchané na české slezské obci Ma lých Kunčicích u Moravské Ostravy byle dne 22. t. m. odpoledne dokonáno. Provedena ko- nečně volba starosty a radních za asistence okresního hejtmana z Fryštátu, Werlíka. Sta- rostou Malých Kunčic zvolen jediný sku- tečný Němec v celé obci, Teltschik V novém obecním zastupifelstvu jest šest hlasů českých a šest německých a virilní hias severní dráhy Ferdinandovy. A právě tento hlas vírilní rozhodl ve prospěch Něm ee Teltschika. Severní dráha Ferdinandova nařídila svému zplnomocněnci v Malých Kunčicích, aby volil Teltschika, čimž stalo se, že zvolen byl sta rostou většinou jednoho hlasu. Následkem toho bude správa obce příště úplně německá, nebo Teltschik bude dělati eo bude chtít a bude pod- porován při tom okresním hejtmanem fryštáckým. Bývalý starosta malokunčický, smutn známý renegát Petr, svolal, aby své dílo do- vršil, na poslední den svého starostenství, na úterý 22. t. m., starý obecní výbor ke schůzi které předložil mimořádně obsáhlý jednací pořad. Předné navrhl, aby za čestné občany Malých Kunčie zvoleni byli následujíci zapřisáhlí ne- přátelé všeho českého: generální ředitel severn dráhy Jeiteles ve Vídní, dr. Max Menger. advokát a poslanec ve Vídni, Jindř. Krueger stavební inspektor vitkovických hutí, Alexand Kroesner, prokurista a starosta ve Vítkovi- cích, dr. Hilf, advokát a dr. Karel Richter. advokát, oba v Moravské Ostravě, a konečně Josef Mauerhofer, ředitel hor hraběte Wilezka v Polské Ostravé. Žádný z navržených. těchto občanů nemá ani nejmenší zásluhy o Malé Kunčice. Všichní mají býti jen hlasovacím mate- niále m, který by pomáhal několika renegátůu
Kunčik Němec Ferdinandův Teltschik Petr doktor Menger Jindřichův Hilf Richter Mauerhofer Slezsko Ma Ostrava Fryštát Německo Ferdinandov Vídeň Vítek Malá Kunčice Alexand Kroesner
11 article
v Malých Kunčicích a vítkovickým železárnám české Malé Kunčice poněmčiti. Česká menšina ve starém obecním za- stupitelstvu ohradila se proti tomuto znásilnění. poukazujíc, že dle § 8. ob. ř. mají jen města a městýse právo voliti čestné občany. Dále ohra- žovali se proti jmenování navržených za čestné občany proto, že pro Malé Kunčice zhola ni čeho nevykonali a jsou vůbec v obci neznámi Při hlasování o návrhu tomto byla rovnost hlasů ale renegát starosta Petr rozhodl pro jme- nováni zmíněných osob čestným občany. Dalším odstavcem denního pořádki byl návrh na udělení podpory české a německé škole v obci. Starosta Petr navrhl pro každou školu 1000 K. Tomu opřel se český člen vý boru p. Kusák poukazuje, že česká škola má 302 žáky, německá však jen 196 a žádal, aby tedy podpora rozdělena byla dle tohoto poměru a neudělovala se rovným dílem. Opět odhlaso váno renegátskou většmou, že oběma školán dává se po 1000 K. Na vánoční podílku rovně navrženo pro českou i pro německou školu po 120 K a teprve po dlouhé debatě přidáno české škole 20 K. Tímto způsobem zakončil svůj úřad renegá Petr doufaje, že jmenováním čestných občanů zajistí si II. sbor a tím i po uplynutí 3 le starostenství opět pro sebe. Takovým násilným způsobem tedy pracuje se přímo a veřejně, aby česká slezská obec, Malé Kunčice, byla poněm čena. 4000 českých občanů musí i nadále býli pod komandem 50 renegátů, ktere ovšem chrání velkokapitál z Vitkovic a z Moravské Ostravy a také i vláda.
Petr Kusák Vitkův Malá Kunčice Ostrava český škola 20 K
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 27. ledna. (K situ a ci. Klížení německého souručenství se nedaří. Ně- mečtí radikálové, bez nichž si nacionální strana neumi představiti německé souručenství, stoj na »lineckém programu«, s něhož nehodlaji sleviti ani písmenky a proto nechtějí zasednoui k jednomu stolu ani s klerikály ani se židy čímž odmítají společné působení nejen s ka- tolickou stranou lidovou, nýbrž i s německou stranou pokrokovou, která přece nemůže své Auspitze, Rosenzwetgy a Lichty vyhoditi z klubu, poněvadž by se tento klub »liberálů Mojžíšova vyznání« seschnul na několik málo členů. »Sou- ručenství« bez radikálů na jedné a bez po- krokovců na druhé streně by nebylo žádné souručenství. Ale jak smířiti tyto protivy, dosud nikdo neví.Pokroková strana namáhá se vše- možně, aby vešla do nové říšské rady v počtu co nejokázalejším a proto rozeslala pozvání k přistoupení ke klubu i takovým novým po- slancům, kteří se už přihlásili ke stranám jiným, jako Soukup ke straně agrární, Niesig k nacionální, aneb kteři si vyhradili přistoupení k některému klubu až pro dobu pozdější, jako Erler. Ale pokrokovci potřebují nových sil neboť bůh ví jakým řízením osudu jim připadl úkol zachrániti stát, zachrániti celé Rakousko a jeho velmocenské postavení před českou o bstruke!! To jsme vyčetli z dnešní »Neue Fr. Presse«, která bubnuje opět na poplach svolivá proti české obstrukci do zbraně všechny národy rakouské. Ptáte se, co se náhle při hodilo? Baron Alois Pražak vyslovil se mál pochlebně o staré rakouské ústavě a vyslovi přesvědčení, že k očekävaněmu »císařskému řezu« musí dojiti, chce-li se Rakousko vybrat ze svých vnitřních zmatků.
Lichta Mojžíšův Soukup Erler Neue Baron Pražak Praha Rakousko Francie . Presse
13 article
»Ale na osudu této ústavy závisí budoue nost našeho poměru k Uhráme — volá » Neue Fr. Pres — »na něm závisí celá branná moe. celý evropský význam této říše. Čechové nejsou tak mocní, aby tuto budovu zřítili, bude-li se ve sněmovně jeviti snaha sebezachování a . Řišská rada musí pracovati: to mají všechny programy společné, v tom se tedy musejí sejit všechny strany, jež si přejí konce čtyrleté kriše V dělnosti parlamentu zaleží jeho schopnost životu. Bude jen hájiti své trvání, když bude potírati obstrukci.« Od pádu ministerstva Thu- nova uplynulo sotva pět čtvrtí roku, a tehda byla obstrukce vezdejším chlebem redakce »N
Neue Čecho
14 article
Fr. Pr.« Ale i za Körbra, kdykoli se vyskytla snaha po obnově staré většiny pravice, vždy se vyřítila »N. Fr. Pr.« s hrozbou německé ob- strukce. Nebyl tehdy ohrožen osud našeho po- měru k Uhrám, osud branné síly a evropskéh významu Rakouska? Česká obstrukce nepoškod Rakousko více, než je poškodila obstrukce ně- mecká; ale česká obstrukce již dokázala a p případě ještě dokáže, že se bez nás v Rakousk vládnouti nemůže a spolu s námi se může vlád nouti teprve tehdy, až bude všem národům ra- kouským učiněno po právu, a to se může stát teprv tehdy, až bude odstraněna prohnilá, jen na prospěch Němců utvořená ústava a nahra- zena jinou, hovící potřebám všech národů rakou- ských. Pak bude však konec vlády té koterie, kterou hájí »N. Fr. Pr.« a proto už dnes ten nářek v Israeli. Z Krakova, 25. ledna. (Těšínské polské gymnasium.) Za poslední lvovské schůze říšských a zemských poslanců polských sdělil Vladimír Kozlovský mimo jiné, že polské těšínské gymnasium nemohlo býti dosud po- státněno proto, že v ministerstvě osvěty a v zem- ské školní radě přijato za zásadu, sestlát ňo vatí jen gymnasia úplná, nikoli však taková, jež nemaji všech 8 tříd. Polští poslane prý zásady takové neuznali, ale přes to gymna- sium nesestátněno a povolena mu pouze roční subvence 8000 zl. ze státních důchodů, ač vy- držování gymnasia stojí přes 30.000 zl. »Nová Refor.« táže se při té přiležitosti, proč posl. Kozlovský oznamuje tuto podivnou, patrně jen pro Slezsko utvořenou pravdu teprve nyní, kdežto až dosud zástupcové polského kola sliboval svým voličům, že k sestátnění téšínského gym- nasia je vše připraveno a stane se v nejbližš době. Odpověď na tu otázku je snadna: pře volbamni polské kolo nechtělo s pravdou ven. Nyní má už mandáty zabezpečeny a proto můze mluvit pravdu.
František Körbr Kozlovský Francie Uhry Rakousko Izrael Krakov Nová Refor
15 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, dne 27. ledna. Schůze petrohradských slavjanofilů V pohostinném domě ruského mecenáše barona A. N. Štiglice již od let scházejíse petrohradští slavjanofilové. Také dne 21. t. m se tam shromáždili. Mezi hosty byli rušti spiso- vatelé a žurnalisté, učenci a důstojníci, i ně- kteří neruští Slované. Za stolem pronášely se také řečí. Zahájil je hospodář, jenž připil n zdravi srbského krále a královny Dragy. Nato hospodář před svými hosty rozvinul politickou kroniku lonského roku. Ocenil plody západní kultury, jež loní sebrány byly na pařížské vý- stavě, ale ne tak uspokojivý je mravný stav Západu. Vysoké mravné ideály vidny jsou v záři obrozujíeího se slovanského ducha. Živou zají- mavou řeč o slovanské kulturnosti a slovanské vojenské moci, jež neleká se moci německé, pronesl gen. Gejsman. Mluvili ještě: přítomný český žurnalista (česky), V. V. Komarov, N. M. So- kolov, redaktor vídenského »Slovanského Věku« Vergun, p. Skvorcov, jeden Bulhar a tajemník srbského vyslanectví Spalajkovič. Pan Skvorcov ukázal na slovanské srdce; kdežto hladový Bri a vypočítavý Němec spojili se, aby v krvi utopil člověčenstvo, jim překážející, Rusové se svým carem hlásají a dávají světu mír. Pan Spalaj- kovič mluvil o oddannosti srbského národa k Rusku a přípil caru Mikuláši II., ochrane Srbska. Přítomní zapěli earskou hymnu. Večen u A. N. Štiglice mnoho přispěl k výměně my- šlenek mezi pracovníky různých sfer, proniknu tými láskou ke společné slovanské rodině.
A N Slovan V V Komarov M so Skvorcov Bulhar Němec Spalaj Mikuláš II Štiglice Praha Rusko Srbsko pohostinný dům královna Drag
16 article
Důležitý projev Bülowův. V sobotní schůzí poslanecké sněmovny pruské učinil při rokování o rozpočtu zeměděl- ství říšský kaneléř a pruský ministr-presiden Bülow významný projev, hovící celnímu ochra- nářství pro zemědělství, kteréž zvláště v severo- východních provinciích Pruska jest v žalostněm stavu, ovšem dílem také vinou nedbalosti tam- ních »ryüřských« velkostatkův. Nelze nám ovšem zde v politické této rubrice šířiti se o téchto hospodářských otázkách a debatách. Na jiném místé nalezl již a nalezne jestě čtenář zprávy
Bülowův Bülow Prusek poslanecký sněmovna
17 article
raani číslo e ml . . . nln vdpoledni Ve filialkách na venkově ranní čísla. . . . . . . . 10k odpolední . . . . . . . . Bh Inserát plati se kotově eapře Předplaceni a lnsarty přijímá sdmini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacháiznjí se táž redakee tiskárns a eapedice „Národnich Listě“ Rukopisy se nevraosji
18 article
a úvahy o těchto zápasech mezi agrárníkya průmyslníky německými, zde poukázati chceme jen k polřtickým důsledkům prohlášení Bülowa, k účinkům jeho na poměry stran. Účinky ty jeví se ovšem nejlépe v hlasech tisku. Liberální »Berliner Tageblatt« soudí, že vláda projevem oným ustoupila úplně před »de- magogii« jednoty zeměděleův. Agrárnici posla- necké sněmovny odvděčili se také ihned hlučnou pochvalou. Co bude ale pak — táže se list — s obchodními smlouvami a s politikou světovou? Oproti tomu shledává ale berlinská »Germania«, hlavní orgán středu, v němž jsou sgrárníci zastoupeni sice též silně, ale na tak pronikavě jako mezi konservativci — že v prohlášení Bülowa jeví se veliká zdrželivost. Bülow nepřednesl čísel v příčině zvýšení cel sliboval jen »dostalečné« jich zvýšení, kdežto návrh agrárníků (Limburgův) žádal za zvýšení značné. Jak vidno, Bülow odpudil liberály, kteří jsou v Německu hlavně zástupci průmyslných třid a neuspokojil zcela agrárníkův, již soustře- dují se ve strané konservativní a částečně i v straně »středu«. Nieméně po sobotním projevu bude vláda pruská i říšská nucena opříti se hlavné o konservativní strany a frakce. Jelíkož ale ty k většině nestačí, zjednávati si většinu občašnou pollporou středu a to ovšem za ústupky církevně-politické.
Bülow jítmagogia Limburgův Německo Berliner Tageblatt
19 article
Liberálové a sociální demokraté v Německu za to nyní tím více sbliží se za účelem opposice výdatnější a rozhodnější než dosud. Jsoutě tito zástupci průmyslu a dělnictva v Německu ve věcech hospodářských citlivější, než byli do- sud v obraně práv politických. Liberální po- slanec Barlh pronesl v sobotu i vyhrůžku »Akta o věci té nejsou dosud ukončena«, hro- zil tedy nepřímo obstrukeí. Toto již jednou způsobilo vládě v Něme- cku obtíže co největší. Není proto vyloučeno, že vláda na konec, po episodě úplného při- Inutí ke konservativeům a odhlasování průplavní předlohy i hlasy jejich, bude hledati výcho- dišté z nesnází těch, že krajní odpor liberálné socialistické opposice bude hleděti oslabiti po- skytnutím náhrady průmyslovým třídám kromě jiného: rozšiřením zámořských trhův pro jejich výrobky průmyslové. S tím opposice ta přes všechno zevní horlení proti militarismu na konee v duchu vždycky jen souhlasíla. A tak i ny- nější, ze všech nejnovější kurs v politice ně- mecké povede, obzvlášť při známých osobních náklonostech Viléma II., opět jen k nověmu rozmachu s věťové politiky něměcké, i k no- vým v tom směru dobrodružstvím! ...
Vilém II Německo Nout
20 article
K afféře generála Geslina de Bour- gogne. V přípise, kterýž generál Galliffet, bývalý ministr vojenství, poslal na jeho dotaz listu »Gau- loisu« — včera již stručně jsme se o přípisu tom zmínili — prohlašuje, že se chce vyhnouti všeliké kritice o opatření nynějšího ministra vo- jenství Andréa proti generálu Geslinu de Bour- gogne. Chice ale prostě připomenouti zásluhy generálovy. Geslin počal svou vojenskou kariéru ve válce r. 1870 v pluku, jemuž jsem — píša Galliffet dále v podstatě — sám velel. Geslin vyznamenal se tak neobyčejným způso- bem, že udělena mu byla vzdor jeho mládí s oh edem na četná jeho zranéní a četnější ještě skvělé činy hod- nost rytmistra a že mu byla po uzavření míruevisní komisí za souhlasu i starších po- ručiků ponechána. Všichni v jízdectvu jej milo- vali a vážili si ho hluboce. Galliffet, když André dal zavésti vyšetřování proti Geslinovi pro jeho řeč při zahájení jezovitské koleje, nabižel se tomuto za svědka, ale Geslin mu odpověděl: »Děkuji, generále! Budoucnost nen áleží ni vám, ni mně, nýbrž bohu. Cením sí vaší vá nost více, než všech hvězd světa a snesu osud svoj s oddanosti křesťana.« Galliffet končí list svůj: »Opakuju ještě jednou: nesoudím, nekritisuju, ale lituju vojenské smrti muže, jenž soustřeďoval v sobě veškeré naděje jízdectva.
Galliffet Geslin jít boura André Gao Geslina jít boura
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Čínské obrázky. Něco o ptácích a čínské hudbě. Povaha Číňsnů je plna protiv. Evropané kteří dlouhá leta mezi nimi žili a jejich zvlášt nosti studovali, ujišťují, že cosi podobnéhou žádného jiného národa není lze nalézti, aspon v míře tak nápadné. Za obyčejných, normálních okolností vypadají Číňané jako lid měkký, krotký a naprosto mírumilovný, takřka beránčí a přece ukázaly události minulého leta, jak děsné ukrut- nosti a krvežíznivosti tento lid schopen jest. když fanatismus v něm byl rozdmychán. zrovna tak chová se Číňan i ke zvířatům, jen že zde není potřebí teprv, aby cit jeho nějakým zvláštním, mocným podnětem byl do varu uve- den: zde největší necitelnost, jež Evropana hně- vem a hnusem naplňuje, tam zase nejněžnější péče o některé živočichy, zejmena o zpěvn pláky. Z těchto je u Čiňanů nejoblibenéjším skřivan. Nikde v celé říši neuvidite Číňana, jehož by pes provázel. Psa Číňan s sebou na pro cházku nebéře, on má zalíbení v jiném průvodei Vycházeje si na procházku, nese Čiňan vždy klicku s nějakým plákem, skřivánkem nebo ji ným opeřeným pěvcem. Za krásných odpůldnů a večerů potloukaji se často skupiny lidí ulicemi anebo usazují se za městem do trávníků, stavíce vedle sebe klece se svými miláčky aneb zavěšujíce tyto na haluze pejbližších stromů. Tu a tam koná některv jed
Evropan Číňan
22 article
notlivec honbu na červy, broučky a mouchy pro svého zpěváčka, avšak celkem a zpravidla ne- dovoluje tomu osobní důstojenství a tu vysílaj majitelové klecí s ptáky svoje syny, aby hmyzu nasbírali anebo dávají počin prodavačům cvrčků. Takovýchto »obchodníčků« je hojnost všude. kudy lidě s ptáky na procházku chodí; oni bě hají od časného rána až do večera po lučinách trávnicích a mezích, po kopcích a údolich. lapa jíce všude vrzavé a vesele hopkující koničky házejíce je do malých, z bambusového prout upletených košíků, v nichž se ku konci lovu drobných kobylek jen jen hemží. Pochytané ko- bylka prodávají buď lidem na procházku si vy- cházejícím anebo přáčníkům, V jižní Číně dávají skřivanům ze severních provincií přednost před domácími, protože onino lépe zpívají. Zejmena z provincie Čili vyvážíse jich mnoho na jih a mezi nimi také hojně skřivanů z Mongolska, kteří se nejvíce cení hledají. Za pěkného mongolského skřívana lze v Honkonu snadno utržiti 30 zlatých. Kromě skřivanů chovají Číňané také různé druhy drozdů a kanárky. Všichni tito ptáci bydlí v bambuso- vých, hnědě lakovaných klecích, o jejichž pra vídelné čistění Čiňané více dbají a pečují, než o čistění svých vlastních příbytků. Zdá se pak, že jsou zpěvní ptáci navzdon svému nucenému pobytu v dusných bytech těsné vystavěných čínských měst, jak náleží spokojeni, neboť zpívají a hvízdají si vesele jako o závod. V létě, když okna a dvéře všude olevřeny jsou, má Evropan toho ptačího koncertu tak zrovna dost, kdežto Číňanům zpěv ten nikdy není dost hřmotným a výdatným. A jsou to také jediné
Číňan Evropan Mongolsko
23 article
melodické zvuky, jež evropského ucha v Cín dopadají, neboť zpěv a nástrojová hudba Číňano postrádají všeliké lahodnosti a jsou na mnoz téměř nesnesitelny. Avšak dlužno dáti pravdě svědectví, že s navzájem zase Číňanům evröpská hudba nikteral nelibí. Z čehož plyne, že není ani v říši tóno krásna obecně uznávaného. Za starých čast pěstovala prý se v říši středu mnohem lépš hudba, než jakou tam slyšeti lze v době pří tomné. Vzdělaní Číňané tvrdi tak aspoň zcela u čitě. Dle jejich pramenů sestavil císař Fusi ko lem roku 2850 před Kristem první nauku o har monii, kteráž pak dále vzdělávána byla, až vy sokého stupně dokonalosti dospěla. Avšak za pa nování císaře Činčiho, od r. 220 do 204 pře K, přišla na čínské uměni zlá pohroma. Čině byl velmi energický muž. Nazývají ho čínským Napolesnem, protože velké výbojné výpravy pro váděl a říši uvnitř velmi upevnil. Mimo to zvěč něno jeho jméno jedním z největších podniků jež lidská ruka kdy provedla: on dal vystavét hlavní čásť slavné či pověstné velké čínské zdi Ale přes to všechno zůstavil si u literátů čín ských památku neblahou: on dal spáliti všechny klassické a dějepisné knihy činské, aby pr všechno, co před jeho vládou vykonáno bylo navždy ve tmách zůstalo a jeho jmeno samo nad vstupem do nové periody čínských dějin zářilo. S největší přísností dohližel císař, aby jeho rozkaz přesně byl proveden. Všude musily spisy oblíbených a vážených klassiků do ohné. Ale navzdor vší přísnosti zachovalo se několik pe- člivě uschovaných exemplářů; krom toho pře hledl Činči, jak se zdá, že nebude při obdivu- hodně paměti Čiňanů nesnadno, napsati znovu aspoň obsah všech klassiků, ježto byli vždy l- teráti, kteří velkou čásť jich nazpaměť uměli.
Číňan
24 article
Dokonaleji dosáhl císař svého úmyslu př literatuře hudební, která docela byla zničena. Oba nejznamenitější císařové panující dosud dy nastie, Kanchi a Kjelun, činili v sedmnáctém osmnáctém století co jen mohli, aby ztracená nauka o harmonii nalezena byla a činská hudba zase na stupeň povznésti se mohla, na němž se před více než dvěma tisíciletími nalezala; al všechno jejich úsilí zůstalo bez úspěchu. Novodobá hudba činská opanovala dle čin ských historiků za vlády dynaste Tangů, jež na trůn zasedla v r. 620 dle našeho letopočtu V devátém a desátém stoleti bylo v největším rozkvétu čínské básníctví. Tou dobou byla Čín několika směry nejvzdělanější zemí našeho světa. jakouž arci dávno už není. Číňané mají hudbu dvojího druhu: nábo ženskou a obyčejnou nástrojovou. Náboženská čili rituální je prý pro evropské uši snesitelnějš než hudba, kterou slyšíte na ulicích a v diva- dlech. Avšak bude asi málo Evropanů, ktet rituální hudbu v Čině slyšeli, neboť té užívá s jenom, když se císař nebo jeho zástupce modl v některém ze chrámů nebes a země, slunce měsíce, císařských předků nebo Konfucia. Pr tom nesmí býti žádný cizinec přítomen a Evro- pané, chtějí-li rituální hudbu jakž takž seznati. musí si od Číňanů vyžádat, aby jim z ochoty nějaká čísla na domácích nástrojích zahráli Jsou-li ukázky ty správny, arci nikdo nezví.
Tang Číňan Evropan Konfucius Čína
25 article
Obyčejná nástrojová čili instrumentální hudba čínská není pro evropské ucho, jak už bylo řečeno, pražádnou pochoutkou. Každý ci- zinec, který nějaké činské divadlo navštívil, to potvrzuje. Věc není tedy sporna a vedlo by příliš da- leko, kdybychom příčiny té nelahodnosti činské hudby chtěli tuto uvádět. Celá hudební soustava činská je tim vinna a spoluvinny jsou také čín- ské hudební nástroje, na jichž výrobu se ni- kterak nevěnuje tolik péče a píle jako v Evropě. Cíňané svoji muziku ovšem milují, ale na ně- jakou národní nebo císařskou hymnu či cosi podobného se dosud nezmohli. Že se Evro- panům jejich hudba nelibí, nejsou nikterak s to pochopit V budhistických klášteřích provádí se hudb méně hlučná a pronikavá, než na ulicích a v di- vadlech a proto je tato hudba Evropanům sne- sitelnější. Bohoslužba budhlstů upominá v ne- jednom ohledu na kultus katolický. Kněžská roucha obřadní, mitry, růžence, kaditelnice, své- cená voda a jiné věci činí dojem jakési nápadné shodností čili podoby. Zjev tento vysvétlují ně- kteří badatelé tim, že v prvních dobách křesťan- ství Nestoriané a jiné křesťanské sekty asijského východu z budhistického kultu leccos převzali, co potom zvolna také do římské církve se pře- neslo. Avšak vědomí toho prý později na zá- padě vybledlo, když se byl mohamedanismue rušivě vsunul mezí křesťanství a budhismus. Avšak jakým způsobem a postupem se to as stalo, nedá se už nikterak vybádat
Evra Evropan Evropa