ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 aac448f0-6b6d-11dc-8f2e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 45, person 56, org 5, work 2
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 26. ledna 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 26
4 article
Na venut e odgol. Histy poedplicí se Praze v admejnisl rnei s mřre .. . . 6 K na čtvrl i ta . . .. s dvnjí donáško na měste ns čtot lsta . . re iskáe aK s0 na měsfe . . . . .. Poštou: na měste n čtvrt lsia . . s dvojí zlsilko na měat na čtvrt leta . . . . 11 K d0
Praha
5 article Zápas o předsedu rady říšské.
Zápas o předsedu rady říšské. Znenáhla vynořují se z nesčetných roz prav časopiseckých o prvních krocích, jež se stanou v radě říšské, o níž se jedno- myslně uznává, že novými volbami nevznikl nijaký spolehlivý základ pro utvoření, pro- gramové většiny — jakési takési obrysy, dle nichž možno souditi, že »nestranné« nynější ministerstvo p. Körbrovo v poradách s čet- nými nově zvolenými poslanci konaných připravuje půdu ku převeden těžiště sněmovny blíže ke sku- pinám německého souručenství. Známky tohoto úsilí jsou jednak povahy záporné, jež vyznačují se zvláště patrným úsilím učiniti nemožnou volbu některého z posledních dvou předsedů, kteří náležel do řad německé skupiny, jež se hlásila k bý valé pravici. Jest to dále nápadná lhostejnost vůd čích politiků polských, jakouž ve všech je- jich projevech lze pozorovati, pokud jde o osobu budoucího presidenta, a pak snaha jejich, nedopustiti nijaké změny ani ve sta- novách kola polského, ani ve vedení jeho, ani v základech jeho politiky, při čemž ne- jen pan Javorský, ale i někdejší předseda bývalé rady říšské pan Abrahamovič nelitují ničeho, aby hodně daleko a hodně jasně se slyšelo, že kolo polské zachová si volnou ruku s ohledem — na budoucí možne kombinace. »Czas« krakovský prohlašuje na př, že kolo polské musí především dbáti nejbližších potřeb domácích, ozdravení zem- ských financí, investic a pod. A to jsou právě kusy z programu nynějšího minister stva. Dle »Nové Reformy« ochota vyslovená ústy pana Vladimíra Kozlovského jde až tak daleko, že i otázka postátnění polského gy mnasia v Těšíně bude ponechána ve své nynější nehotovosti. Zajímavě líčí se přípravy v kole polském ve vídeňském dopise »Gtosu
Javorská Abrahamovič Kozlovský Těšín
6 article
Naroda«. Pan Javorský, praví se tam, opí raje se o pravé křídlo stančíků (hr. Vodi ckého, dra. Górského a Popovského), po slance židovské a přívržence p. Abrahamo- viče, dostaví se do první schůze kola na den 29. t. m. svolané se značnými silami; oppo- sice bude míti tím nesnadnější postavení. proto že » politika volné ruky « nic neurčuje. a může býti pláštíkem pro všecko možné — pro spolek s Němci právě tak jako s Čechy Z okolí vlády se rozšiřují zprávy, že mini- sterstvo Körbrovo jest zabezpečeno ve svém trvání na několik měsíců; tento optimism p Körbrův opírá se zajisté o slib y p Javorského. Němcí pak snaží se přede vším o to, aby řád jednací předem tak byl přiostřen, by se učinila obstrukce ne možnou, v čemž je vláda horlivě pod- poruje . .. Takto tedy pro volbu příštího presidenta odstraněny jsou kandidatury bývalých před- sedů, získána politika svolné ruky«í kola polského a činí se naděje budoucímu před- sedovi, že bude moci úřad svůj vykonávati pohodlněji, za zostřeného jednacího řádu. Nyni pohleďme na strany německé. Tu dnes ve dvou berlínských listech se čin pokusy o upravení půdy pro Němce co nej pohodinější. V jednom z nich se pomocí nejnovějších známých již našim čtenářům tří članků Schönererových povyšují i nejkrajnější němečtí nacionálové za vůdce budouci rady říšské, a nejbližší stoupenci Schönere- rovi slouží tam jaksi za Jonáše, jenž se
Javorská Górski Popovský Němec Nyňa Schönererový Schöner Jonáš
7 article
musí — aby se neřeklo — vrhnouti přes palubu. Za to však jest prý nade všecku pochybnost povznešeno, že činné, nejryzejším idealismem naplněné a z něho sílící straně německo-nacionální jest předurčen veliký, ano rozhodující úkol ve vývoji státu rakouského, a zajisté i vědomí zodpovědnosti, jež nyni spočívá na její vůdcích, jest mnohem větší než dokud bojovali jaksi jen jako nepravi- delné voje. Důvěru ve svou politickou schop nost mohou však jen posilniti, když odmítnou program Schönererův. Není třeba, aby se z nich stali diplomaté ale také ne lidé, kteř z poctivého srdce, ale krátkého zraku pro marní na zdař bůh své síly a překazí — sjednocení se všech Němců.
Němec
8 article
Sotva asi chybíme, majíce za to, že tyto vábící sladké zvuky jsou součástí oněch pokusů, jimiž se upravuje půda k volbě předsedy rady říšské. V oruhém berlínském listě dočítáme se seznámu vlastností, jež nový předseda miti — má. Tentokráte, praví se tam, má před- seda státi více nad stranami než posud,a vláda nejvíce na to naléhá, aby sněmovnu neřidil nijaký vyslovený stranník. Zdá pr se také, že vláda kandidaturu určitého vy socectěného, přísné objektivního politika schvaluje. Než známé již jméno kandidáta uvedeme, nemůžeme pominouti mlčením, že onen list zaznamenává současně, že strany již jednaji o ceny za svou ochotu ke vládě a že teny i po této stránce se shledáváme se starými zkušenostmi, V témž smyslu, za týmiž cíli a osobam nese se výklad »Neue Fr. Presse«, dle níž strany německé ve volbě presidia sněmovny spatřují klič k řešení otázky o dělnosti par lamentu, což mimochodem fečeno jsme vy ložili hned v prvém článku o svolání říšské rady. A protože není ještě vidna nijaká budouci většina, projevuje se prý čím dále tím silněji názor, ze by mohl předseda býti vyhlednu ze řad německého ústavověrného velkostatku
Neue Francie . Presse
9 article
To prý by byl předseda bez přídechu poli tického strannictví a mohl by jen získati na vážnosti, kdyby ho volila většina stran nové sněmovny. A proto zní nejnovější heslo volba předsedy sněmovny nebudiž pokládána za — otázku strannickou Netřeba snad ani ještě podotýkati, že kandídátem jak vzpomenutých berlínských vykladačů situace tak i »N. Fr. Pr.« jest — známý přítelíček Slovinců, v těchito listech již s dostatek charakterisovaný hr. Attems. zemský hejtman ve Štýrsku. Opravdu nutno se diviti, kterak německé strany i německé časopisy dovedou na se obléci šat svrchované nevinnosti, jde-li o to, aby Němci si zabezpečili hned předem roz hodný úspěch volbou předsedy. Tu z něme ckého aristokrata obratem ruky se stane po litik mimo strany stojící, vynikající všemi možnými cnostmi, o nichž, bohužel, praxe politická, jak ji seznali a zakoušejí neně mečtí národové, nedovede nic vypravovati Či je snad to důkazem domnělé ne strannosti tohoto, jak se zdá všeněmeckého kandidáta za předsedu poslanecké sněmovny. že v zemi obydlené z dobré třetiny Slovinci nedopustil poslancům slovinským mluviti na sněmu národním jazykem? Bylo by však záhodno vzíti Němce za slovo, a když sami vyslovují požadavek, aby budoucí předseda opravdu stál více nad stranami — nedopustiti volbu nikoho za předsedu, kdo se prohřešil proti hlavní zá sadě čl. 19. st. zákl. zák. a nešetřil rovno právnosti národní Nacionálnímu postupu Němců nutno čeliti důraznou obranou národní a jazykové rovnoprávnosti všech národů ostatních.
Němec Slovinec Francie Štýrsko poslanecký sněmovna
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, dne 25. ledna. (K 11č s tuace.) Polské listy přinášejí podrobně zprávy o schůzi v šlechtickém kasině Ivovském, v níž posl. Dav. Abrahamovič mluvil o politické si tuaci a zejmena se zabýval otázkou, která po- litická strana má nyní klíč situace. Vá rukou české ani polské delegace ho nevidí. V pol- ských proto ne, že Poláci byli vždy a i nyní jsou pro dělnost parlamentu; v českých rukou proto ne, že taktika české deleguce bude závi- seti od jednání Němců. Záleží tedy jen na Něm- cích, dojde-li nyní k rozřešení vnitřních poli- tických zmatků. »Jestliže — mluvil D. Abra- hamovič — umírněným živlům v německém souručenství se podaři nabýti vrchu a dají se cestou, vedoucí k uklizení sporů národnostních. pak bude uzdravení parlamentu možno a sna méně obtížno, než se zdá ledakomu. Za posled- ních tříd det Němci nabyli četných úspěchů běží tedy o to, aby v opojení z těchto triumfů neblouznili o přeměně Rakouska ve stát ně- mecký, nýbrž aby se shodli na zachování v Ra- kousku takých vnitřních poměrů, jež by odpo- vídaly skutečnému stavu a státnímu poslán Rakouska« Ovšem poslední projevy řečníků různých německých stran, zejmena hr. Kottulin- ského ve Štyrsku a stále a stále se ozývajíe hlasy o uzákonění státní němčiny nasvědčuj málo tomu, že by v německém souručenství na byla vrchu strana umícněná, čistě rakouská.
Polák Němec Praha Německo Rakousko Štyrsko
11 article
Tato strana, jejíž zosobnění Dav. Abrahiamovi vidí v bar. Chlumeckém, přirostla polským stan- číkům v poslední době patrně - příliš silně k srdci, neboť jí slibují pomoc i prot nám Čechům. To vysvitá z dalších slov Abrahamovičových: »Shrnu-li své vývody, shle dávám, že budou-li Němei postupovati umtrněně budou se řiditi myšlenkou o minulosti i bu doucnosti Rakouska a zvolí za své vůdce muže vpravdé politické a ne křiklouny neb národn šovinisty, pak se parlament uzdraví, neboť če ským aspiracím zástupcově jiných zemi a jiných národů ustanov meze, kterých překročiti nesměji. Po skutcích p. Javorského, po řečech. Petra Górského a hr. Vodického slova p. Abrahamo viče nás nepřekvapijí. Ale je dobře, že naše delegace ví už předem, jaký vítr vane dne- v táboře stančíků. V Praze, 25. ledna. (Pro jednotn klub jihoslovanský.) Záhřebská »Hrvat ska« vystupuje ostře proti nesmiřlivosti slo vinských klerikálů, kteří by rádi ze společného klubu slovinsko-chorvatského vyloučili čtyři libe rální poslance slovinské. »Chorvatší a slovinšt poslanci — píše »Hrv.« — nejdou na říšskou radu, aby bránili liberalism nebo klerikalism nýbrž aby hájili národní a státní zájmy Chor vatů a Slovinců a aby podporovali hospodářské zájmy svého národa. To jest jejich společný program a ten je musí spojiti v jeden klub Všechny osobní a místní spory, zejmena o libe- ralismu a klerikalismu musejí tedy zanechat doma, neboť ve Vídni budou jen obránci práv a zájmů svého národa; proto jsme přesvědčeni že slovinští klerikálové sami první uznají a ocen veliké schopnosti takých poslanců, jako jsot dr. Ferjančič a dr. Tavčar.« maví
Chlumecký Čecho Javorskij Petro Górski doktor Ferjančič Tavčar Rakousko Praha Vídeň
12 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 25. ledna. Slovanský konvikt v Petrohradě. Konvikt, při duchovní akademii petrohrad ské zřízený pro slovanské studující, jakož i pro studující národností neslovanských sic, ale du ševně Slovanům blízkých, jako jsou Rumuni Gruzíní atd., vysvěcen byl dne 20. t. m. My šlenka pochází od prof. Iv. S. Palmova a v skutek ji uvedl Slovanský spolek pefrohradský Studující, v konviktě společně žijící, opatřen jsou vším pohodlím za nepatrný poplatek 2—3 rublů měsíčně. Účelem konviktu je, výdatně po- depříti slovanskou mládež, přijíždějící do Petro- hradu na studia a nezřídka postrádající všech hmotných prostředků. Konvikt pohosťuje již ně kolik desítek slovanských studujícíeh, hlavn chovanců duchovní akademie a semináře; ale podmínkou není, aby student, do konviktu při- jatý, poslouchal bohosloví. Biskupství prizrenské. Jde o to, kdo bude nástupcem přizren- ského mitropolita Dionysla. Srbové nasazuj všechny páky, aby jím byl zase Srb, a to archi mandrit Nikifor Perič. Cařihradský patriarchát slibuje, že do Prizrena dosadí Srba, ale žádá Srby, aby mu ponechali svobodnou volbu osoby Srbové ale znají už zrdávné zkušenosti podobné vytáčky. Kdyby povolili, dostali by zajisté za biskupa člověka se srbským jmenem, ale ne- srbským duchem. Proto Srbové prohlašují, že žádného jiného kromě Nikifora Periče nechtěj a každého vyženou, kdo by jim byl za biskupa vnucován.
Rumun Gruzíň profesor Iva S Palmův Srba Srb Perič Praha Petrohrad Konvikt Petrahrad Konvikt
13 article
Boj proti řeholím ve francouzské sněmovně. Projednávání zákona o společnostech v francouzské sněmovně přineslo jiz definitivní rozhodnutí: předloha bude přijata. Po řeč hraběte Muna proti předloze, již poutal po eelé tři hodiny veškerou pozornost zákonodárného shromážděni, povstal ministerský předseda pan Waldeck-Rousseau, aby hájil svého dnla. Hájil ho s velikou výmluvností v dlouhé řeči, která vyznamenávala se železnou logikou. A na konec, když žádal ve jmenu svobody a ducha veliké revoluce, aby zákon byl odhlasován, nadšený potlesk, kterým provázela většina i před tím slova řečníkova, proměnil se v ovaci. A z dojmu řeči té sněmovna, jak jsme již sdělili větsinou 72 hlasů se usnesla, aby speach pre mierův byl ve všech obcích Francie a osad jej veřejně vyvěšen. A toto hlasování v nynějších okolnostech má zvláštní význam. Není pochybnosti, že táž větši na. která odhlasovala veřejné vy věšení ministrovy řeči, odh la suje mu rovněž předlohu o kon gregacích. S ní vláda stojí a padá. Veškeré debaty, veškeré řeči, veškeré bouře, jež ještě buráceli budou v Bourbonském paláci, jsou zbylečny. Neboť kostky jsou vrženy. Hlasová- ním oním bylo rozhodnuto též o ošuďech před lohy aspoň v hlavních rysech její. Opět jeden generál potrestán ve Francii. Rozhodnutím ministerským byl generá Geslin de Bourgogne, který velel 41. brigáde v Nantes, jak jsme již sdělili, dán do výslužby- Stalo se tak, jak známo, pro jeho řeč, již pro slovilloňského roku v jezovitské kolejiv
Mun Waldeck Rousseau jít Bourgogne Francie Nantes
15 article
Vannes. Již generál Galliffet vyšetřoval tento případ, ale nechtěl prý zakročiti, poněvadk řečnebyla pronešena veřejne. Teprve generál André vyšetro- vání obnovi! a shledav, že jmenovaný generál pronesl zásady, které prý se nesrovná- vají s postavením republíkánského důstojníka, tohoto ihned dal do výslužby. Ostatně generál Galliffet nemlčel k tomuto dodalečnému opatření svého nástupce. V připise lista »Gaulois« píše Galliířet, že gener ál Geslin de Bourgogne, jenž byl v jízdectvu oblíben, mohl býti pokládán za vojevůdce budoucnosti. Konal svědomitě povinnosti své, byl velmi obětavým. ovšem ale i pravým křesťanem, píše generál Galliffet, a dokládá: »Lituji, že vyloučen z vojska tento muž, jen ž soustřeďoval v so bě v šechny naděje jizdectva naše hoe Mnozí generálové, mezi nimiž de France, Pevrier, Caillot a Kertus e pro- jevují v »Libertě« souhlas s dopisem Gallaffe- tovým. Není, praví, ve vojsku jednoho generála, jemuž by Galliffet nebyl mluvil z duše. Affára tato má býti uvedena také ve sněmovně n přetřes. Departement Loire Inférieure hodlá zato generála Geslina vyslati, demonstrativně do se- nátu, jako byl již vyslal také generála Merciera. Praví se, že Geslin kandidaturu již přijal. U příležitosti této podotýkáme, že naciona- listé frančouzšti dobyli v tomto týdnu dvojího významného vítězství. V Rennes zvolen za senátora Saint Germain, dů- věrný přitel Mercierův a v Montmédy za poslance Benoist. Oba jsou horliví nacionalisté.
Galliffet André vyšetro Geslin Franc Kertus Mercier Mercierův Benoist Vannes Loira Rennes Saint Germain Montmédy Liberta
16 article
K útoku na prof. Deschanela. Známá útočnice na prořessora p. Emnil Deschanela byla podrobena několika výslechům. Udala, že se jmenuje Véra Gelevá, že pochází z Ruska a že přišla do Paříže, aby studovala na filosofické fakulté. Litovala velice své přítel- kyně, která se stala oběti jejího attentátu. Co se týče motivu, který ji vedl k tomu, aby usmrtila známého professora, odepře l vyšetřujícímu soudei všelikou odpověd. Tvrdí, že byla »těžce uraženat. V žaláři chová se velmi tiše a vyslovila jediná přání, aby jí byla přinesena díla Rousseaua Shakespeara. Vyšetřující soudce také této žádosti vyhověl Soutěž na pomnik Mistra lana Husa v Praze. (Pokračování) Výstava projektů na pomník Mistra Jana Husa, umistěná v nové krásné budově umělecko- průmyslového musea u Rudolflna, klerá potrvá již jen dnes a zejtra v neděli, těsa se stále hojné návštěvě obecenstva, jež se zájmem prohlíží si práce našich výtvarných umělců, vynikající vedle svého velkého počtu také velikou cenou uměleckou. Přinesli jsme již programy a myšlénky jimiž provázejí umělei své návrhy na pomník. poctěně cenami a připojili jsme k nim téa dva návrhy dalši, dnes pak ve stati této po- kračujeme. VI. Návrh s heslem: „Největšímu Čechovi“. Na přední straně pomníku dole znázorné v reliefu akt upálení největšího hlasatele pravdy
profesor Deschanel Vér Gelevá Rousseau Shakespeare Hus Čecho Rusko Paříž Praha Rudolflna
17 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Sibířskou dráhou. Píše J. Geissle
18 article Z Tomska do Minusinska.
Z Tomska do Minusinska. Za Tomskem*) střídá se rovina s pahor katinami. Projíždíme mnohý kus lesa, kde huňáč medvěd s věrnou svojí družkou a s mládaty nestačí na versty vyhýbati se strašně supajíe krajinou obludě s ohromným ohonem. Ve sta- nici Ilatě viděli jsme roztomilé medvídče, hrajicí si v zahrádce. Když přistoupil jsem blíže, lek nutím se převalilo a horem pádem prchalo de dvorku. Přes Mariinsk a Ačinsk dojeli jsme Krásno- jarska, kde vystupují. Odtud povede mne cesta přímo na jih po Jeniseji. Krásnojarsk má přes 20 tisíc obyvatel a skládá se z nemnohých ulic protáhlých na kilometry. blěsto požívá nechi valné pověsti, poskytujíe jen velmi chatrnou bezpeč nost života i majetku. A to již něco znamená v zemi, kde ve vozech osobních vlaků čtet prohlášení velitele četnické stráže: »Aby cestu- jici bedlivě na své věci dohliželi, a ve staniceíeh vozy neopouštěli, ježto každodenně mnohé krá deže se dějí, a zminěné velitelstvo za bezpeč nost majetku zodpovědnost odmitá. « V. časopi sech čtete, »že v jisté stanici nedaleko Irkutsku ukradli za jednu noc osm vagonů zboží, a na vozech pohodlně odvezli«, anebo »že již pátý případ se udál v týdnu, co z jedoucího vlaku bylo zboží na trať z vozů vyházeno a posbí ráno«; »že pro časté zažehování dřevěnýcl mostů rukou zločinnou, vidělo se potřebí ozbro- jiti strážníky vojenskými puškami« atd Roztomilé, povzbuzující historky! Hned při obědě v hostinci dozvěděl jsem se o posledních novinkách. Jizdní pošta mezi Krásnojarskem a Jenisejskem nevozi z pravidla hotových peněz, zláštní náhodou však vezlu onehdy přece v hotovosti 7000 rublů, a druhý den našli postiliona i průvodce nedaleko města zastřelené. Peníze ovšem ty tam. — Potěšná informace! — Moskevský kupec prodal parti * Viz »N. L.« č. 14 ze dne 1g ledna t.r.
Jenisejsk Tomsk Minusinsko Mariinsk Krásno Jenisej Irkutsk
19 article
zboží a za čásť stržených peněz nakoupil ce drových ořišků. Odevzdav dopravu dráze, stojí právě u pokladny, aby zaplatil dovozné. Tu s k němu, zdvořile povzdravuje, přiblíží neznámý muž, nabízeje větší partii oříšků za výhodnou cenu. Kupec požádá kasíra za shovění, že se brzo vráti. Vsedne s neznámým obchodníkem do nabídnutého vozu, jejž řídí druhý neznámý — a to jej naposledy živého viděli. Třeti de nalezena jeho mrtvola za městem u řeky. P pachatelich v tom, aniž v jiném případě, rozumí se, ani stopy. Broďáci, jak se tu řiká uprchlikům z nu cených praci, a jiní tovaryšové tajných řemesel většinou nuceně se zdržující v Šibiři, tlačís k nové dráze, do měst, kdež jim řemeslo kvete Po nové dráze pak přijíždí na Sibíř tolik vystě hovalců a práci hledajících, že se mezi nim člověk nekalých záměrů lehice skryje i za den ního světla. Sibiřské úřady mají v tom směru těžkou práci. Uplyne asi přes úsili ruské vlády ješte mnoho vody, nežli se bezpečnostní poměry utváři zde tak, jako jinde v civilisovaných státech. T platí ovšem o krajích, ruským živlem obýva- ných. Mezí domorodci se sběhům a lidem la- ciné výživy nelíbí. Opatření není tu tak snadné. Chytat koně lasem na stepi není hračkou stáda skotu jsou střezena. A kdyby se i zda řílo, komu kradené prodati ?. Domorodec vyměňuje nejraději zboží z zboží. Kde vzit a nepracovat? A přece založil sběhové v krajinách pořídku obydlených i celo republiky, ovšem v letech dřivějších.
Broďák
20 article
Takovou republikou byla Želtuga na pra- vém břehu Amuru, v horách severní Mandžurie Měla prý tisíce přislušníků. Dařilo se jim v rý žování zlata, pro néž byl odbyt v Číně. Měl svého starešinu i zákonodárný sbor a drželi prý mezi sebou dobrý pořádek. V Krásnojarsku obstaral jsem některé ná kupy a dne 11. srpna 1899 vstoupil jsem na kolový parník »Nikolaj«, určený do Minusinska Již před odjezdém poklonil jsem se šíři, mohut nosti a bystrotě proudu jenisejského, jehož per spektivu před námi uzavíral krásný železny most. Pohled zalétal při tom k horám knisum ským v pozadí, pokrytým lesv. z nichiž jedno tlivé skalnaté tesy vystupují — hlavně příkro stráně hory »Tokmak«. Železák přes řeku spočívá na šesti vyso kých piliřich v místě, kde proud mezi skalna tými břehy je nejužší. Délky má most asi 900 metrů. Jest stavěn pro jednu pouze koleja výhradně určen pro dráhu. Přeprava osob povozů městských děje se dosud vorem a nen zcela bezpečna. Za to v zimě staví příroda rok za rokem velmi pevný a dost trvanlivý most A ten je — nejpohodlnější. Parník »Nikolaj« není z mnohých, jež p Jeniseji jezdí. Jako všechny zařízen je zvlášte pro dopravu zboží. Kuchyň ujde. První třída má po jedně kajuté pro dámy a pro pány Jinak všechen luxus záleží v lávce, tenkým polštářem opatřené a stolku. Co do velikosti pohodli nelze sice »Nikolaje« s nejposlednějším parníkem na Volze ani porsvnati, ale celke přece jen předěil moje očekávání po všem, e jsem dříve před jeho příjezdem o druhýeh parnfcích ve přístavé seznal. V kapitánu pozna jsem brzo velmi milého, světa znalého spo lečníka. Sloužil dlouhá léta na kupeckých lodich námořských.
Nikolaj Amur Čína Volha
21 article
Plavba vzhůru po řece jest loudavá. To řeky jest prudký. Stroj sotva zmohl 9 km. za hodinu. Menší dva parníčky, jež jsme za třídenní cesty potkali, letěly s proudem kolem nás jako střely. Za to, jedouce proti proudu. mají co supěti, aby svých 5 až 6 km. za hodinu urazily. Dolů letí hravě šesteronásobnou rychlostí. Nikdo poprvé po Jeniseji na jih ne pocíti zdlouhavost jízdy, tím méně nudu. Nelze si půvabnější jízdy ani představiti Oko kochá se romantikou pobřežních kopců zalesněných strání, jež dosahují imposantnější výšky, čím dále na jih plujete. Mijíte ostrovy kde vyhřivají se v teplém srpnovém dnu hejnt vodního ptactva. Tu opět sledujete zrakem le párku skalních orlů a jiného, vzduchem krou- žicího dravého ptactva. Obcas větší ryba se pře metne nad průzračnou, ničím nekulenou hla dinou a plíce plnými doušky ssají skvostný vzduch, télo si hýři v lahodě slunečné lázně Mírný proud vzduchu na palubě nepřipoušt velkého vedra. Za to vzbuzuje velmi intensiva chuť k jidlun U stolu rád jsem poslouchal vypravován kapitánovo i spolucestujících, zejmena panaP První den nemálo ku zábavě přispěli svjaščenik nedávno založeného malého kláštera, zajímavě na břehu Jeniseje položeného. Pan P. byl dříve inženýrem při vojenskýeh loděnicích. Za dlouhou již dobu nuceného po bytu v Sibíři stal se stavitelem. Lhůta depor tační uplynula mu již před několika roky, dnes už nemá ani v úmyslu Sibíř opustiti Nevím ani, proč byl deportován. Neptal jsem se nečinívají to deportovaní rádi. Neklamu se asi. soudím-li, že přičinou byla nějaká nešťastná okolnost, nebo mladistvá hloupost. Příběhy de- portovaných bývají zajímavé. Nezvyklost vidět se uprostřed lidi, z nichž každý druhý má svůj »příběh«, mimoděk vás zde nutká, zajimati s lidmi vůbec více než jinde, až utvořite si svoj domněnku o tom kterěm.
Oka Jenisej Sibíř km
22 article
Máte li již známého, netřeba se domýšleti optáte se. »Kdo ten pán na pravo, co se tal baví s třemi dámami?« prohodil jsem, jednou mimochodem k sousedovi. »Bývalý hrabě N. N., byl zapleten do v zvědačské afféry, jeho bratr jest »na katorgě- (na těžké nucené práci). »A dámy ?e »Ty? Přislušníce domácnosti. Je dosti zá- možný. « sli A jindy zase. »Kdo že je ten pán, co jste mi ho prve představoval ?e »Rodem Kavkazčík, bývalý chef polici v T . . . . Probodnul v hostinci při večeři dů stojníka barona N. pro těžkou urážku. By u svých představených velmi oblíben, má z t doby četná vyznamenání. Doba jeho nuceného pobytu zde brzy již mine . A podobně Duchovní vykládal nám, jak před týdnem objevil se mezi kravami, asi 200 kroků od klá štera porůznu se pasoucími, medvěd. Krávy an nepozorovaly. Také neměl macek ani úmyslu zlého. Je dobromyslný soused, nemá-li zrovne hlad. Hrabal si klidně v zemi. Na pokřik pasou cího ďáčka daly se krávy teprv na útěk A macek si zase klidně odcapal. Vypravován zavdalo látku k jiným historkám o medvědech s se v Sibíři. Pan P. již několik jich střelil. Vypra- voval o medvědu z poříči Angary. Je obrovský, zlý, člověka při setkání napadá. Menší druh je na Jenisejí. Ten před člověkem vždy prchá, vyjímaje medvědici, chránící mláďata. Altajské pohoři má rovněž pěkné exempláře, jak poznal jsem v Minusinsku. Zde nabízel mi Tatar med- vědí kůži od čumáku k ocasu 355 cm. dlouhou a 200 cm. širokou, osrsténou, že mohla se li- ská noha po kotník pohodlně do ní skrýti Kolem Bajkálu, na Angaře a Amůru nejsou značně větší kůže zvláštnostl.
N N Kavkazčík Tatar Vypr Angara centimetr
23 article
Pan P. věděl dosti mnoho o našich pomé- rech. Zajimala mne jeho známost i novějších událostí tim spíše, an ji čerpal ze sibířskýeh časopisů. Poříčí Jeniseje jest na sibířské pomáry dosti četně osídleno. Vísky však leží většinou za hornatými břehy, parník jen zřídka u nich zastavuje. Zpravidla, aby nahradil spálenou zá- sobu dříví, což trvalo pokaždé asi dvě hodiny- Tu jsem vždy rychle zahaloval hilavu. černou síťkou pro nesmírné množství drobounkých mušek, »makred«. Nemožno jinak ani na břeh se odvá- žiti. Tak vyzbrojen spěchal jsem zpravidla za vyhlídkou nahoru po stráni. Jednou zastavujeme u strmé, několik se metrů vysoké skalní stény. Přípravy ku přistávce dějí se zcela klidně, tichem vůkol prohlouben obdiv nad velkolepou scenerií. V tom parnik vřeštivé zapiskl. A v okamžitou odpověď ozývá s kvikot a skřek mnoha set opeřenců, zvlášté ma- lých sokolů, snad dřemliků, již rázem z nesčet ných skulin zdánlivě pusté skály ven do vzduchu vyrážeji. Na hoře, malebně svým skaliskem na řeku se vypinající, našel jsem protěž. Vrcholem přirodních kras na Jenisejí mez Krásnojarskem a Minusinskem jest velkolepé rozložená hora Kipsej na stoku Jeniseje a Tuby. Odtud se břehy stále splošťují, misty už se táhnou rozsáhlé pláně. Na čas objevily se v dál na obzoru i ostré hroty Bazyrsukského hřbetu. Nevěděl jsem ještě, že mi bude pozdějí dopřáno obdivovati jeho majestát i z blízka. Na druhém břehu, proti hoře Kipsej pěkn se vyjímá kostelík vesnice Gladeň. Území na levém břehu Jeniseje po značné částí je tata-
Poříčí Jenisej Jenisej Gladeň