2
masthead
V Praze, v úterý 28. prosince 1909.
Praha
5
article
Na ranní a večerní listy
předplácí se:
V Prazo v administrneit
na měsío, . . . . . 2 K — h
na čtvrt leta . . . . 6 K —k
s dvoji donáškons
na měsie. . . . ..
na čtvrt lota . . . . 7 K 62h
ve filálkách
na měslo, . . . . . 2 K 80h
Poštou:
na měslo. . . . . . S K
na čtvrt ieta . . . . 9 K ooh
dvoji zásilkou
na měsi-
na čtvrt ieta . . . . 11 k 9oe
6
article
Voce
Voce
dání
V drobném prodejia
ranní čislo o sobě . . za 8h
večarni . . . . . . . za 4 h
Ve filiátkách na venkové
ranní čislo . . . . . . . 10h
večerní . . . . . . . . 5 h
lnseráty
plati se hotové napřed.
Předplacení a inserty přijimá
administrace v Marinnské ul., 3.
Tam nacházejí se těš
redakca, tiskárna a expodice
„Národnich Listů-
Rukopisy se novracejí.
nno
sti
Marinnský ulice
8
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“,
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“,
Ku příští schůzi panské sněmovny.
Z Vídně, 28. prosince. V panské sněmovně
hodlá zejtra profesor české university dr
Hlava promluviti o potřebách a nedostafeíeh
české university. Jest pravděpodobné.
že také jiní češtl členové panské sněmovny pro
mluví o některých věcech aktuálních.
Další podrobné zprávy o schůzi polských po
litiků u starosty města Lvova.
Ze Lvova, 28 prosince. »Kurjer Lwowrski«
oznamuje: U purkmistra Čuchčinského konala
se porada, ke které pozváni byli zástupcové
novin a poslanci za město Lvov na řišské radě
prof. dr. Glombiňski, bar. Battaglia,
dr. Tomaszewski, dr. Loewenstejn
a jiní čelní hodnostáři. Dr. Glombiňski, Batlaglia
a dr. Loewenstein dalí infermaci o situaci par
lamentní a zákulisních událostech. Konstatovali,
že známý pilný návrh Krekův- Kramářův na
změnu jednacího řádu narodil se vla s tne
v kole polském a že dlužno kolu pol-
skému býti povděčnu za rychlé přijetí jeho
Po těchto informacích, jež obsahovaly také
ohlášky ve příčině útvaru věcí budoucích, ko
nala se rozprava, za které prohlášena potřeba
zostřiti stanovy kola polskéh
aby na přiště stalo se nemožnou věcí porušovat
klidné solidaritu, jak se stalo při hlasování o
předlohách obchodně-politických
Ze Lvova, 28. prosince. »Gazetta Naro-
dowa« oznamuje: Předseda kola polského pro.
Čuchčinský
profesor
doktor
Glombiňski
Battaglia
Tomaszewský
Loewenstejn
Batlaglius
Loewenstein
Krekův
Kramářův
Vídeň
Lvov
28 prosinec
panská sněmovna
Gazetta Nara
Kurjero Lwowrski
9
article
Glombiňski měl na poradě u starosty lvovského
dlouhý výklad. Ohlásil, že v lednu sejdou
se předsedové všech stran k po
radě ve Vidni o pracovními pro
gramu a nové trvalé většině, ve
které bylli by Slované a Němei.
Kolo polské bude mlti podle prof. Glombiňského
tské v této většině čelné postavení. Dle jeho
mínění nensrazi stanovení praco v ni ho
programu na velké potíže, protože v zá-
sadě program ten jest již přijat.
Koncem lednabude proveden
rekonstrukce kabinetu. Celý ny-
nějšl kabinet podlá demissi. Potom
císař nepochybně pověří sv. p. Bienertha
úkolem sestaviti kabinet norý.
Ministři nazpět do Vídně.
Z Vídně, 28 prosince. (K k.) Ministr za
hraničních záležitosti hr. Aehrenthal s chotí při-
jeli sem včera večer z Praby. — Ministr dr.
Schreiner přijel sem včera večer z Plzně. —
Ministr spravedlnosti dr. ryt. Hochenburger při
byl sem včera večer ze Štyr. Hradce.
Glombiňski
Slovan
profesor
Glombiňský
Bienerth
Schreiner
Vídeň
28 prosinec
Plzeň
Hradec
10
article
Bývalý chorvatský bán hr. Pejačevič k císaři
Ze Záhřeba, 28. prosince. Bývalý chorvat-
ský bán hr. Pejačevič bude ve dnech nej-
bližších přijat cisařem ve slyšení. Když za pro-
cesu proti dru. Friedjungovi vrátil se na svoj
usedlost do Našice z Vídně, byly mu uspořá-
dány tamějším obyvatelstvem velké poety. Na
proslov obecního starosty odpověděl hr. Pejače-
vič; »Těším se ze spontanního pozdravu vašeho
tím více, jelikož pokládám jej za důkaz, že se
nalézám na pravé cestě, chtěje na
mlstech nejvyšších vyložiti či-
stotu našeho zápasu. Všichni naši kle-
vetníci byli zničení a náš boj ukázal se spra-
vedlivým. Vůči králi a vůči národu byli jsme
vždy loyálními, Koalice ukázala, že jen ona
dovede spravovat osud země. «
Osobní změny v arcibiskupství vídeňském.
Z Vídně, 28 prosince. Z osobní změny n
vídeňském stolci arcibiskupském vyrů s tá
veliká aféra, která — jak můžeme dnes
již oznámiti — dojde silného ohla su
v poslanecké sněmovně. Dnes ozna-
muje »N. Fr. Pr.«, že bezpodstatnou jest zpráva,
dle které světicím biskupem vídeňským místo
dra. Marschalla jmenován bude hraběAugu-
stin Galen. Slyšení, které měl kardinál
Gruseha u císaře, věnováno bylo jen záležitost
koadjutora dra. Nagla, nikoliv však hr. Galena
Papežský nuneius Granito di Belmonte
byl včera u svělícího biskupa dra. Marschalla
půl druhé hodiny. Tato návštěva souvisí s po-
kusy přiměti dra. Marschalla, aby zůstal světicím
biskupem a generálním vikářem. Před svátky
Pejačevič
Friedjung
Marschall
Nagl
Galen
Granito Belmonte
Záhřeb
Našice
Vídeň
28 prosinec
Francie
11
article
bylo naň působeno ve smyslu tom lidmi svět
skými, nyní působí se také naň se strany clr-
kevní. Dr. Marschall jest však dos u
nepodajný a trvá na své resig
naci.
Světící biskup — podfle »N. Fr. Pr. « —
nebude nyní jmenován, kdyby však věc stalase
akutní, bude jmenován světicím biskupem vídeň-
ským kanovník Antonín Schöpíleuthner.
Z Vídně, 28. prosince. Vůči zprávám, ž
pro hodnost avětíciho biskupa vídeňského a ge-
nerálního vikáře jest vyhlédnut P. Augustin
Galen z emauzskéhoklástera praž-
ského, oznamuje »Reichspost«, že opatovi P
Albanu Schachleitnerovi o těchto pověstech není
nic známo.
Zákon o pracovní době v obchodních živnostech.
Z Vídně. 28. prosince. Zákon o pracovní
době v obchodních živnostech, klerý byl posla-
neckou sněmovnou vyřízen před vánočními
prázdninami, bude jl panskou sn-
movnou zase vrácien. Tato nepřistoupila
na znění, poslaneckou sněmovnou přijaté, jak-
koliv vládní zástupce je doporučoval. Předloha
ta byla panskou sněmovnou vyřízena již jednou,
a sice 25. června t. r.
Odborový rada dr. Adam Lada-Bieňkowski.
Z Vídně, 28. prosince. (K. k) Ve svém
bytě ve Velké Heugasse č. 6 Wieden zemřel
dnes ráno srdeční chorobou odborový rada
v ministerském presidiu dr. Adam ryt. Lada-
Bieňkowski ve věku 43 let.
doktor
Marschall
Schöpíleuthner
P Augustin Galen
Lada Bieňkowski
Adam rýt
Francie
Vídeň
12
article
Z Vídně, 28. prosince. (K. k.) Císař přijal
dopoledne v Schönbrunnu bavorského komořího
Karla kn. Wreda ve zvláštním slyšení. Kníže
tlumočil císaři dík rodiny za projev soustrasti
k úmrtí generála jízdy Mikuláše knížete Wreda.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 28. prosince. (K. k.) »Wr Ztg.« ozna-
muje: Císař jmenoval Eugenii svob. paní Orezyo-
vou z Orczy, rozenou baronesu Píretovou
de Bihain, nejvyšší hofmistryní paní arcivévod
kyně Augusty. — Císař udělil rozhodnutím ze
dne 5. prosince t. r. vrchnímu inženýru státní
stavební služby v Čechách Ferd. Havličkov
rytířský křiž řádu Františka Josefa. — M-
nistr kultu a vyučování jmenoval skuteč
ného gymnasiálního učitele na státním gymnasuu
v Lanškrouně Ignáce Bergmeistera kon
servátorem ústřední komise pro hledání a za-
chovávání uměleckých a historických pamálek na
dobu pěti let.
kn
Kníže
Mikuláš
Wreda
Wr Ztg
Eugenius
Orezyo
Orczy
Bihain
Augusta
František Josef
Bergmeister
Vídeň
Schönbrunn
Čechy
Lanškroun
13
article
Haličský sněm.
Z Vídně, 28. prosince. Sněm královslv
haličského svolán jest na 11. leden k zasedání
3. až 4nedělnímu.
Změna na belgickém trůnu.
Z Brusselu, 28. prosince. Král Albert pro-
pustil dnes všechny sluhy krále Leopolda. Ni-
kdo z nich nebude do sjeho služeb příjat.
Ruská plující výstava.
Ze Sofije, 28. prosince. (K, k.) Král
ministři prohlédli si ruskou plující výstavu, nek
odplula do Cařihradu.
Z Cařihradu, 28. prosince. (K. k.) Ruská
plující výstava sem přibyla a bude v pátek na-
vštivena ruským velevyslancem, ministry, sená-
tory a poslanci.
Nový náčelník státní policie v Petrohradě.
Z Petrohradu, 28. prosince. Místo zavra-
žděného plukovníka Karpova jmenován byl
chefem státní policie v Petrohradě cheť státní
policie v Moskvě plukovník Kotten. Nedávn
spáchán byl také na něj v Paříži atentát.
Ostatky velkého knížete Michala.
Z Cařihradu, 27. prosince. (K. k.) Ruský
velevyslanec odplul odpoledne na ruské staniční
lodi v ústrety křižáku »Bogatyr«, který převázl
tělesné ostatky velkoknižete Michala a mine po-
zltři Bosporus.
Vali jemenský sesazen.
Z Cařihradu, 27. prosince. (K. k.) Ježto
situace v Jemenu se zhoršila, byl vali, který je
zároveň vojenským velitelem, sesazen a nahražen
valim z Drinopole.
Nepokoje na turecko-černohorské hranici.
Ze Soluna, 27. prosince. (K. k.) Dva pra
pory vytrhly k černohorské hranici do okol
Gusinje, poněvadž vypukly tam vážné třenice
Albert
Leopold
Karpov
Kotten
Michalus
Vali
Vídeň
Brusel
Cařihrad
Petrohrad
Moskva
Paříž
Jemen
Drinopol
Soluna
14
article
pohraniční Černohorci vpadali do tu-
reckého území a provedli různé
násilnosti. K vojsku přidaly se
čety ozbrojených Arnautů.
Hrabě Lev Nikolajevič Tolstoj nemocen.
Z Petrohradn, 28. prosince. (K. k.) Te-
legramy z Moskvy oznamují náhlé těžké one-
mocnění Tolstého. Teplota nemocného stoupla
na vlce než 40 stupňů.
Po zavraždění plukovníka Karpova.
Z Petrohradu, 28. prosince. Vrah plukov-
níka Karpova Vokresenský prohlašuje, že učin
rozsáhlá odhalení. Na dnes jest usta-
noveno hromadné zatčení v Oděsse,
Kyjevě a Jekaterinoslavi. Novinám
bylo zakázáno uveřejňovati zprávy o smrti Kar-
pova a o Vokresenském.
Bulharské sobrání.
Ze Sofije, 28. prosince. (K. k.) Zasedání
sobrání bylo prodlouženo do konce února.
Z řecké sněmovny.
Z Athén, 27. prosince. (K. k.) Poslane
Rhalty s úločil prudce na vládu pro její f
nanční opatření. Poslanec Theotokis prohlá-
sil, že majorita přes námitky proti finančním
opatřením stojí na straně vlády, poněvadž by
zména kabinetu za nynějších okolností poško
dila zemi.
Předseda ministerstva Mavromichali
pravil, že vláda zůstane v úřadé, pokud bude
miti důvěru koruny a sněmovny. (Ojedinělý sou-
hlas na lavicích většiny, výkřiky odporu u opo-
Černohorec
Nikolajevič Tolstoj
Tolstý
Karpov
Karpov Vokresenský
Theotokis
Mavromichat
Moskva
Petrohrad
Oděss
Kyjev
Jekaterinoslav
Kara
Atény
řecký sněmovna
17
article
Z francouzské sněmovny.
Z Pař že, 27. prosince. (K. k.) Poslanci
Arago a Deschanel upozorňovali vládu
na žalostné postavení francouzských konsulů
v cizině. Zminili se zejmena o připadu fran-
couzského konsula v Hamburku, který násled
kem nedostatečných příjmů třikráte musil změ
niti byt. Uvedli dále konsuly v Cartageně, Tar-
ragoně, Alicante a jinde a označili prostředky
které by po jich soudu mohly přispěti k zlep-
šení postavení těchto konsulů. Ministr zahranič-
ních záležitostí Pichon odpověděl, že uznává
nezbytnost nápravy po této stránce. Odpovídaje
na dolaz, odpověděl Pichon, že francouzská
vláda není zúčastněna na novém švýcarsko-ně-
meckém syndikátě v Paříži k emisi obligací pro
zřízení druhé bagdadské dráhy, že však věc tuto
nepoušti se zřetele. Schůze byla pak skončena.
Arago
Deschanel
Pichon
Hamburk
Cartagena
Tara
Alicante
Paříž
18
article
Krétská otázka.
Z Cařihradu, 28. prosince. (K. k.) Odpo
věď Porty na nedávnou notu ochranných moc-
ností Kréty se připravuje a bude rozeslána
v nejbližsích dnech. Porta trvá na svém dří
vějším stanovisku.
Port
Cařihrad
Kréta
20
article
Lukacsův program.
Lukacsův program.
Z Pešti, 28. prosince. »Pesti Hirlap« uve
řejňuje tento program Lukacsův
1. Dvouměsíční zatímní roz
poč et.
2. Za těchto dvou měsíců připraví se
řádný rozpočet a nová volební re-
forma. V téže době vykonají se také dele-
gace ve Vídni a povoli se tam řádne
a mimořádné ůvěry. Obchodní smlouva
rakousko-rumunská aktivuje se zvláštním na-
řízením.
3. Po dvou měsících, v březnu nebo dubnu,
projedná se řádný rozpočeť a vedle něho
také volební reforma.
4. Nejpozději do měsíce července neb
srpna bude volební reforma skoncována v obou
sněmovnách
5. V září nebo říjnu, nejpozději v listo-
padu, vykonají se na základě nového vo-
lebního řádu všeobecné volby.
6. Nejpozději do 31. prosince 1911, než
mine platnost privileje Rakousko- uher-
ské banky, může se říšský sněm
usnéstio bance samostatné.
7. Panovník neučiní žádného
projevu o bance. Vláda však může
se prohlásiti za solidární se sa-
mostatnou bankou a tuto připra-
viti.
Lukacsův
Hirlap
Pešť
Vídeň
Rakousko
21
article
Lukacs vyjednává dále.
Z Pešti, 27. prosince. (K. k.) V politických
kruzích se proslýchá, že tajný rada Ladislav
šl. Lukacs bude během zejířejšího dopoledne
vyjednávat s ministrem vnitra hr. Juliem An-
drássem o možnosti rozřešení krise. Pak prj
odjede Lukacs do Vídně, aby podal císaři zprávu
o výsledku vyjednávání.
llcnute
Stav mimo zákon.
Z Pešti, 28. prosince. Když po návrhu
dra. Wekerla řišský sněm byl odročen na dobu
neurčitou, zvolal známý universitní profesor
Karel Kmety, náležející skupině Justhově : »Gra-
tulují. Nyní jsme tedy ve stavu ex- lex !« , s o bo
z joni
s v
šl
Julius
Kmet
Justhův
Pešť
Vídeň
23
article
Z Pešti, 28. prosince. (K. k.)
Místopředseda Rakovszky navrhuje zmoc
niti předsednictvo, aby tlumočilo k Novému roku
blahopřání sněmovny Jeho Veličenstvu. (Všeobecný
souhlas.)
Před zahájením jednacího pořadu mluví posl
Barta (divoký) o nedávno vyšlěm pamo
fletu, v němž obviňují se členové vlády a poslanci
jim blízcí z různých zlořádů a z činů, směfu-
jících proti hmotným zájmům státu.
Rečník vyslovuje rozhořčení, že v době, kdy placení
a najatá individua zahájila v cizině boj proti exi-
stenci a cti Uher, našel se Maďar, který v pamiletu
pokusil se tak tendenčním způsobem pranýřovati
čest země před cizinou. (Hlučná pochivala.)
Předseda ministerstva dr. Wekerle: Byl vy-
dán špinavý pamílet, který v prvé řadě smě-
řuje proti členům vlády a na základě smy-
šlených nepravd napadá také naši soukromou čest
Maďar
doktor
Wekerle
Pešť
Uhry
Bart
24
article
Pokud jde o naši činnost jako členů vlády, nemů-
žeme připustiti, aby byla posuzována někým jiným.
než jedině k tomu povolaným činiťefem, poslaneckou
sněmovnou. (Pochvala.) Poněvadž však ve spojení
s těmito útoky byla napadena také naše soukrom
čest, ježto dále pamflet byl psán a šířen s politi-
ckou tendencí, třeba že, jak za to mám, nikoli z
souhlasu, vědomí a spolupůsobení politiků činných
v poslanecké sněmovně, a ježto zejména akty samy
svědčí o tem, že všechna tato podezírání a uvedená
data jsou naprosto bezpodstatná a není tu ani stínu
podezření, rozhodli jsme se nezahájiti ti-
skového procesu, nýbrž příslušné akty
položiti na stůl sněmovny. (Hlučná po-
chvala.) Kdo si přeje vysvětlení, může se přesvědčiti
z těchto spisů. (Dlouho trvající pochvala.) Vláda by-
la donucena k tomuto kroku také se zřetelem n
svou výminečnou politickou siluaci, poněvadž je v
stavu demise a nebude později moci předložiti spisy.
které svědčí o neudržitelnosti a zlomyslnosti tohoto
osočování. (Hlučná pochvala.)
Pak vykonána byla volba 21člennéhe
adresního výboru dle návrhu posl. Holla:
Za skrutinia shromáždili se v kanceláři před-
sedově zástupci různých stran ku poradě o odro
čení sněmovny.
Do adresního výboru bylo zvoleno 11
členů strany Justhovy. 7 členů stran
Košulovy, jeden člen neodvislé levice, je-
den Chorvat, jeden divoký. Celkem byly ode-
vzdány 143 hlasovací lístky. Ostavní a lidová strana
nezúčastnily se hlasování.
Chorvat
poslanecký sněmovna
Košulův
25
article
Potom povstal předseda ministerstva dr. We-
kerle a prohlásil: Od podání indemnitní předlohy
se situace podstatně změnila, jednak tím, že majo-
rita sněmovny v jisté otázce postavila se proti vládě.
jednak tím, že jsme, třeba že demise kabinetu nebyla
ještě přijata, dostali oficiální sdělení, ze
Jeho Veličenstvo designoval novéh
předsedu ministerstva. Ježto za těchto okol-
ností není naděje, že by indemnitní předloha mohla
býti schválená, navrhuji, aby se sněmovna az
do rozřešení krise odročila a zmocnila
předsedu, aby v případě potřeby svolal sněmovnu.
(Pochvala.)
Návrh předsedy ministerstva se schvaluje
schůze končí v 11 hod. 45 min. dopol.
Ze zemských sněmů,
Sněm markrabství moravského.
Z Brna, 28. prosince. (K.k.
Zemský hejlman hrabě Serenyi zahajuje
schůzi krátkým proslovem německým a českým
sděluje, že Jeho Veličenstvo jmenoval poslance dra.
Mořice Hrubana náměstkem zemského hejtmana v ří
zení zemského sněmu. Prosí, aby zaujal své místo
a vítá ho. Posl. dr. IIruban děkuje zemskému
hejímanovi česky a slibuje, že bude nesíranně a ob-
jektivně vykonávati svůj úřad. Své kolegy prosío
podporu. (Hlučná pochvala u českých národních kon-
servativců a konservativního velkostatku.) Pak před-
čítána jsou usnesení z posledního zasedání, kterým
d stalo se Nejvyšší sankce, načež byly vládní před-
lohy o osvobození osobní daně z přijmu od zem-
ských přirážek, osnova zákona o dalším vybírání
zemské dávky z piva a rozpočtové provisorium při-
kázány finančnímu výboru. Přiští schůze zítra.
Serenyi
Hruban
Posl
doktor
IIruban
Brno
rito sněmovna
26
article
Emile Loubet a článek „Neue Freie
Presse“.
(Původní zpráva „Národních Listů“.)
V Paříži, 26. prosince.
Článek, uveřejněný ve vídeňské »N. F.
Presse«, v němž Adolphe Brisson podal sdělení
o svém rozhovóru s Fmilem Loubetem, způso-
bil zde velký rozruch.
»Joüirnal des Děbats« připomlná, že »N.
Fr. Pr« stále se snaží zabezpečiti si spolupra-
covnictví politiků, nebo politických spisovatel
francouzských. Vídeňský žurnál vždy navazoval
ve Francii styky se všemi lidmi rozvratu a roz-
kladu. Za aféry Dreyfusovi, která postavila proti
sobě »dvě Francie«, jak se řikalo, »N. F. P
zaujala stanovisko proti jedně straně s takovou
nenávístí a prudkostí, že překonávala i nejvášni-
vější naše listy. Mluvila tehdy jménem spra-
vedlnosti a pravdy! Známe z procesu záhřeb-
ského, z kampaně protisrbské a z dokumentů
Friedjungových, jak »N. Fr Pr.« chápe tyto
dvě zásady. Representuje duševní stav cizích
politiků, kteří se zovou našimi drahými přáteli
pro něž by ideální Francie byla hanebným
místem, kam se dva světy přicházejí bavit.
„Petite République“ rozebírá ve svém úvodním
článku ctázku s jiného stanoviska. Slova Loubetova,
praví se tu, dávají veřejnosti podněl, zabývati s
olázkou bývalých presidentů. Tito nalézají se v po-
stavení poněkud zvláštním, nesmírně choulostivém,
jež nelze nijak definovati. Nelze si mysliti, že by měli
najednou úplně zmizeti. Mělo by se jim určiti jiste
místo, po případě i pravidelné posťavení. To by bylo
nejlepším prostředkem, aby se vyhnulo přirozeným
steskům a citlivostem, jaké se přece jeví.
Loubet
N F
Brisson
Fmil Loubet
Dreyfus
Friedjungův
Petit République
Loubetův
Paříž
Francie
Neue Frei Presse
27
article
Sdělil jsem již telegraficky, že agence Havasova
dementovala výroky, přisuzované v „N. Fr. Presse“
Loubetovi a že Adolphe Brisson, autor onoho člán-
ku, prohlásil, že výroky, které uvedl, byly prone-
seny v důvěrném, nepolitickém rozhovoru s bývalým
presidentem. Text dementi agence Havasovy jest
tento:
„N. Fr. Presse“ uveřejnila článek, týkající se roz-
hovoru p. Adolphe Brissona s p. Emilem Loubetem.
v němž se mluví o stycích, jež měl s různými panov-
níky o posuzování zahraniční politiky.
Jsme zmocnění prohlásiti, že p. Emile Loubet
neposuzoval nikterak věci, jež se udály za jeho pre-
sidentství, ani nynější problémy evropské politiky.
Adolphe Brisson se své strany prohlásilv
„Tempsu“, kdež je dramatickým kritikem, že slova.
jež slyšel od Loubeta, neměla dle úmyslu Loubetova
oficiální karakter a politický význam. Zachytil jsem
je, praví Brisson, jako pouhý důvěrný rozhovora
bylo by mi nemilé, kdyby se v nich vidělo něco ji-
ného, než výroky vynikajícího muže, jenž viděl
mnoho událostí, vypravuje o nich a oddává se svým
vzpomínkám s náležitou diskretností a opatrností.
Marcel Hutin z „Echo de Paris“ odebral se
k Loubetovi, chtěje ho interviewovati o článku „N.
F. P.“ Byl přijat synem bývalého presidenta Paulem
Loubetem, jenž ho žádal, aby uveřejnil bez komen-
táře dementi agence Havasovy.
Pierre Rochoverrs.
Havasův
Brisson
Loubet
Loubetův
Hutin
Paris
Rochoverrs
28
article
Po železniční katastrofě
V Uersku.
Po železniční katastrofě
V Uersku.
»Vinen i nevinen!e
Zevrubným vyšetřováním o katastrofě že-
lezniční ve stanici Uhersku byly zjištény mnohé
zajímavé podrohnosti, z nichž o některých se
zmiňujeme. Týkají se železničního asistenta Al.
Zeise. Dle vlasiního doznání i svědeetví jeho
choti paní Anny Zeisové, rozené Tučkovy, asist.
Zeis na Štědrý den byl velmi střídmý a večer
strávil v kruhu své rodiny ve veselé náladě.
Záhy se odebrala celá rodina na odpočinek
Zeis spal klidně až do rána. O 7. hod ranní
odešel z bytu do nádražních místností kance-
lářských, kde převzal službu od asistenta pana
Holuba, který po celonoční službě odebral se
do svého bylu, kde ulehl. Již po 7. hod. ranní
měl přijeti pravidelný nákladní vlak č. 351 od
Chocně, následkem velkého návalu zboží opo-
zdil se však o více než půldruhé hodiny, kteráž
okolnost na pozdější katastrofě spolupůsobila.
Před 9 hod. přijel konečně nákladní vlak,
uvolnil cestu rychlovlaku č. 7 tím, že vjel na
druhou kolej. Do rychlovlaku vstoupil přednosta
staníce p. Pelhřimovský a celá manipulace
Al
Zeis
Tučkův
Holub
Uhersko
Choceň
29
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
dne
Listy z Indie.
Píše dr. Ot. Pertold.
VIII. V zemi Gajkvárů.
V Amrtsávu, 19. listopadu 1909
Hlavní město jednoho z nejvýznamnějších států
mahrattských, který dodnes udržel si jakous takous
samostatnost, jest Baroda, útulné město, ležící asi
400 km na sever od Bombaye, od oné Bombaye, která
působila na mne dojmem rozčarování z mých snů
a illusí, Baroda není veliké město a proti milionové
Bombayi zdá se býti pouhým městečkem, za to všal
cítí se zde člověk býti ve skutečné lndii, v Indii
která si zachovala trochu tradic ze své minulosti:
vždyť zde jsem mezi hrdými Mahratty, kteří dlouho
nemohli se smířiti s vládou anglickou, kteří vedle
Rádžputů jsou nejvíce Indy, majíce v sobě nejvíce
arijské krve a nejvíce arijské pýchy, kdežto s jinou
krví i jiné zvyky i jiné tradice se vnesly v starou
A v tomto městě jsem stanul na dva dny
oddychnouti si v čistém vzduchu po odchodu
z Bombave, hodlaje tu nalézti pandity, na které
Indi.
jsem měl doporučení z Bombaye. Ale prázdniny
které v listopadu ještě jsou v kolejích indiekých,
zavinily, že jsem nikoho z nich nenalezl doma.
Jest zde však klid, jaký marně lze hledati v ji-
ném městě indickém, neboť není zde toho mnoho,
co by mohlo lákati turisty, jimiž na podzím
bývá Indie zaplavena, jest zde klid potřebný
tomu, jenž přišel do Indie pro více, než projetí
nejrychlejším tempem místa doporučená Copkem
a zevrubně popsaná v Murrayovi. Dvě děla ze
zlata a stříbra ulitá a královský palác jedině
ještě by mohly přilákati obyčejného turistu.
doktor
Otakar
Pertold
Murray
Indie
Bombay
Baroda
Bombave
km
30
article
Královský palác, nesoucí hrdý název Lak-
shmi Villas Palace, stojí opravdu za podívanou,
neboť v něm spojuje se orientální nádhera s
evropským komfortem, který tak ochotně všichní
Indové a zejména urozenější přijímají. Milion
korun, který vydal maharádža barodský na slavbu
tuto, nezdá se býti ani příliš mnoho, přirovná-
me-li ji k evropským stavbám (na př. pražskému
»representačnímu« domu), nerovnajícím se ani
z daleka ve svém zařízení tomuto paláci v Barodě.
Nynější vládce maharádža Sajadží Rap Gajkvár
nesídli však ve svém barodském paláci, nýbrž
v paláci asi čtyři míle na jih od města ležícím,
v Mukhapůru, kde za lelních věder jest ještě
přijemněji, nežli uprostřed barodské s city«. Ná-
hodou všsk za mého bobytu v Baro dě vracel se
Baroda
Mukhapůr
Bara
královský palác
Lakash Villas Palace
31
article
maharádža z Bombaye a zastavil se ve svém
barodském paláci tak, že mně bylo možno spa
třiti vládce Mahrattů, který ochotně povoluje
audience Evropanům, kteří zastaví se v Ba-
rodě.
Na první pohled vidíte, že v žilách tohol
muže krásných arijských rysů v obličeji a bílé
pleti, koluje krev hrdých Mahrattů čistá a ne-
pomíšená, právě jako první slovo dá vám na
jevo, že tento muž ve své hrdosti jest si dobře
vědom, jak slabá jest samostatnost jeho stálu
se všech stran hlidaného Angličany a pečlivě
obsazeného anglickým vojském-
A když sejdete do hospodářských budou
královských tam teprve vidíte zbytky oné dávné
slávy indických rádžů, zlacená sedla na slony
nádherně slavnostní povozy ze zlata a stříbra
vyložené nachovým hedváblm, vidíte rozsáhlé
stáje s koni jízdeckými kočárovými i k dostihům.
vidíte tu nesčetné slony, kteří dnes v Indii jsou
téměř kuriositou. Ale vše nese známky zašlé
slávy, vozy a sedla pokrývají se prachem a slon
stávají se mrzutými dlouhou chvílí, neboť ma-
harádža dává přednost pohodlnému anglickému
phnetonu před úctou k anliquitě.
Mahratt
Evropan
Angličan
Indie
32
article
Týž dojem máte a vidíte týž ráz králov
ského sídla, když zajedete si do nýnějšího sídla
maharádžova do Mukhapůru: všude dává se
přednost modernímu pohodlí před tradicí, ač
přece právě zde přes to vše jest zachováno
starých tradie nejvíce. Skutečnou však odměnou
tomu, kdo nelituje času na výlet do Mukhapůru.
jest pohled na Naulakhi wao, rozkošnou stavbu,
jaké mužeme nalézti toliko v této části Indie,
v Gudžratu. Wao nebo baoli jsou zvláštní druh
studní, stavby rázu nanejvýš malebného a př
tom mohutného, zdobené pavilonky, sloupkovimi
a galeriemi, jimiž stupňovitě se schází až k vodní
hladině.
Stojí za podívanou studně tyto a musíte je
viděli, abyste si představili půvab stavby takové.
Obraz nepodá vám ani stin toho dojmu, který
máte, stanouce na pokraji studně, kdy máte
před sebou celek, z něhož toliko nepatrnou část
vám může podati obraz. A není nepříjemná cest
do Mukhapůru, vždyť celé okoli barodské jest
jediná zahrada, všude svěží zeleň a přijemný
stln stromů a lehký vánek odpolední jest pln
vůně květů.
Ale i pro sebe nalezl jsem v Barodě dosti
zajímavého, což ani jsem nedoufal tam nalézti
a příjemné pro mne byly chvíle, které jsem
ztrávil v chrámu Svámi Narajenově, kdež ně-
kolik ochotných brahmínů seznamovalo mne
s celým reformním hnutím v hinduismu a s jeho
významem i v ohledu politickém. Zde dověděl
Indie
Mukhapůr
známý Narajenov
33
article
jsem se též o cbrámu vartalském u Boriavi,
který jest středem kuliu Svámi Narajenova
klerý navštívil jsem o několik dní pozdějí, na-
lézaje tám stejně vřelé a stejně upřímné přiví-
tání jako v Barodě.
Dva dny mého pobytu v Barodě minuly
rychle, rychleji nežli jsem se nadál a nežli
jsem si přál. Nebylo však lze se zdržeti déle,
neboť mým cilem byla severní Indie, země
Rgvědu, kde nebývá příliš příjemno v zimě,
která již se kvapem blížila. S nejkrásnějšími
dojmy odjížděl jsem z Barody, zlskav hlouček
přátel mezi brahminy Svámi Narajenovými,
kteří přisli ještě na nádraží rozloučiti se se
mnou, který jsem jevil tolik zájmu pro ně a
pro jejich věci nejsvětější. Přišli, ač jsem od-
jižděl časně ráno a loučili se tak srdečně se
mnou, jako s dávným přítelem, přinášejíce mně
darem květiny a ovoce, ač snad nikdy více ne-
sejdu se s nimi. Jen ještě několik slov poho-
vořili jsme a odjížděl jsem zase o krok blíže
ke svému cíli, opouštěje pohostinnou Barodu,
zatím co obrysy »city« rýsovaly se ostře ve vy-
cházejíeím rudém slunci.
Baroda
Indie
Boriav
Rgvěd