ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 aa217760-7630-11dc-92e4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 93, place 83, org 12, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
7. listopadu 1908. Císlo 307.
4 article
vice!) již osvědčeného. V noci ze soboty na ne- děli pomazán památník Schubertův a strůjci této pohany svedli ovšem vinu na Poláky. V neděli pak nastala pravá štvanice na každého Poláka, který se ukázal na těšínské ulici. Redakton „Dzien. Ciesz.“, Zabawski, ušel zranění je proto, že útočníkům pohrozil revolverem a do- vedně se oháněl silnou lískovkou. Za to ředite polské národní školy Olszar byl důtklivě sbit podobně celá řada jiných, v Těšíně známých Poláků. Policie ovšem nehnula při tom ani prstem. Na Poláky, ubírající se do schůze v Ná rodním domě, házeno kamením, a když ohrožen se dovolávali ochrany četníků, počali tito rozhá něti Poláky, aby se společně nemohli bránit německým zuřivcům. A nyní obvyklá německá ničemnost. Dru hého dne měly vídeňské a po nich i venkovské německé listy zprávu z Těšína, že Poláci tam ohrožují na životě klidně německé obyvatelstvo a nad to zneuctili i památník Schubertův. Tak němečtí roznášeči kultury na východ plijí pravdí přímo do tvářel
Schubertův Polák Dru Těšín národní škola Olszar
5 title
Politické zprávy zahraničné.
6 article
V Praze, 6. listopadu.
Praha
7 article
Slovanskó činnost v Rusku. Z Petrohradu, 1. listopadu. Dnes konala s ve zdejším „politickém klubě“ prvá schůze ru- ských i polských členů pražské slovanské kon- ference, pokud meškají v Petrohradě. Předsedali M. V. Krasovský a V. A. Maklakov. Účastníků bylo 19. Nejprve jednáno o sply- nutí ruské i polské delegace v jednu společnou organisaci, která by dávala druhým slovanským organisacím jisté direktivy v běž ných slovanských záležitostech. Všichni, kdož přijali „pražský křest“, jak se vyjádřil br. V. A. Bobrinský, musejí se společně zasazoval, aby úkoly, v Praze naznačené, byly vykonány. Prolo musí býti co nejdříve svolána valná hromada „Spolku slovanské vzájemnosti“, založeného na jaře. Tato schůze bude se konati v úterý, 3. lištopadu. Dále musí být uspořádane řada přednášek o slovanských olázkách jak v měslech stoličných: Petrobradě, Moskvě, Ky. jevě a Varšavě, tak i po venkově ruském i pol- ském. Uspořádané dosud přednášky dokázaly, že abecenstvo silně se zajímá o slo- vanské záležitosti. Přednáška G. V. Ko- marova v Novgorodě o pražské slovanské konferenci musila být opakován a přednesena ještě v Staré Russe a v Borovičích. V Saratově a Orle bude přednášeti D. N. Vergun. Aka- demík V. M. Bechtěrev podá referát v psy- choneurologickém spolku po jeho prosbě. A. A Stachovič učinil několik praktických ná- vrhů: aby byla zřízena slovanská čítárna v Petrohradě, slovanská tisková kaneelář, aby byl vydáván slovanský věstník. Všecky tyto návrhy odkázány ku provedení „Spolku slov. vzájemnosti“. G.I.
M V Krasovský Maklakov Bobrinský G V ko Borovič D N Vergun Bechtěrev Stachovič Rusko Petrohrad Praha Moskva Ka Varšava Novgorod Saratov
8 article
Svěncický upozornil na to, že kromě bosen- sko-hercegovské otázky dlužno zabývati se také otázkou zavření polských elementárných škol ve Varšavě. V. A. Maklakov slíbil, že na obě otázky posvítí s tribuny hosudarstvenné dumy. G. K. Komarov oznámil, že o tázk a, a by ruský tisk lépe byl o slovanský ch věcech zDravovAn ř- znivě vyřízena. Konečně M. V. Kraso- ský navrhl, aby na výkonný slo v. vý- bor v Praze bylo vzneseno, ozná- miti všem jiným delegátům, jaký je názor Slovanů ruských na zábo Bosny a Hercegoviny. Do Vilna za nedlouho se vypraví několik ruských i polských delegátů, aby tam přednášeli o slovanské otázce. Schůze členů komise pro uspořádání všeslo- vanské výstavy a pro zřízení slovan- ské banky, jež se dle pražského usnesení měla konati ve Varšavě 15. (28.) prosince, byla na prosbu K. P. Kramáře odložena na leden 1909.
Maklakov G K Komarov M V Kramář Varšava Praha Bosna a Hercegovina Vilno
9 article Zřekne se Vilém trůnu?
Zřekne se Vilém trůnu? (Harden contra Vilém. — Bar. Zedlitz o špatné výchově císařově. — V jedo- vatém ovzduší dvorním. — Moltkovy prsty. — Císař pevný, sněm povolný. — Bülow zůstane. — Změna ústavy. — Modlitba Němcův. — »Němci se bojí Boha a císaře«. — Obrožení světového míru) Zřekne se Vilém II. trůnu? Otázku tu uvádí na přetřes dnes jízlivý Harden v pozoru- hodném článku svého světoznámého »Zu- kunftu«. Břitce a bodavě zároveň Byť bychom si nemohli upříti, že při povaze Vilémově úvaha taková jest čistě akademického rázu, tož šlehy kteréž při ní jen tak jako namátkou vítěz nad Eulenburgem udili tentokrát i svému panovníku, jsou nezhojitelny. Harden ve článku svém k němuž se ještě při místě méně obmezeném vrátíme, posmívá se i tomu, co vše Vilém I na sebo prozradil. Že porušil ve válce burské neutralitu, k níž se zavázal. Že důstojníky oblažil pracováním plánů pro eizí stát, něme- ekým národem nenáviděný. Že většina Němcův Anglii nenávidí, čímž tuto pohnul jen k rychlej- šímu zbrojení. Že má etižádostivé plány na
Vilém trůn Harden Vilém Zedlitz Moltkův Císař Bülow Němcův Němec bůh Vilém II Eulenburg Anglie
10 article
Tichém oceánu, ač to kaneléř jeho neustále po- pírá. Že chce Japoneům dostati se na kůži ač vláda jeho ujišťuje je neustále přátelstvím Harden končí potom přímo jedovatě: »To všechno řekl Angličanům Vilém Druhý, německý císař a pruský král. Kdyby tak mluvil někdo kdo se chce zříci trůnu, bylo by to ještě po- chopitelno. Ale také jemu by se doporučovalo aby neničil v zárodku naděje dědice. Že ale někdo, kdo chce ještě dále vládnouti, do té míry se sám zvenčí připravil o všechnu důvěru, o všechuu víru v jeho schopno ti pro nejjednodušší úkoly politiky — to jest v dějinách nové politiky bez příkladu. Bez pří- kladu jest i účinek těchto slov na širý okruh země. Anglosasi, Románi, Slované, Mongolové sr zili se dnes proti nám v jeden šik. Od Bílého moře až po Žluté moře jen posměch a jen hněv. Až zmizí nebezpečí balkánské, budou i ve Vídni tiše se tázati, má-li Rakousko zůstati samo s timto sousedem v jeho koutku.
Angličan Vilém Román Slovan Mongol Vídeň Rakousko Japone
11 article
A snad se uslyší, že berlínská diskret- nost byla i tam oceněna již za doby prvního anglického inferviewu Vilémova. Proto také spo- jenci svému nesvěřili nic o Bosně a Hercegovině Chce se císař a král zříci trůnu ? De jeho pomýslel na to za men š i ch ne s n á zí Vnuka nebude nutiti k tomu žádné přání ženy ni hrozba lidu. Vůle jeho jest svobodná. Ale nesmí se klamati v tom, že jeho lId je proti němu a že neudrží se žádný kanclér starý ni nový, který nedonese z úst císn- řových záruku neporušitelné skrom- nosti a sebeovládání. Tak musí Německo žá- dati. I rod Hohenzollerův. I v této kruté chvili. Jinak bude již pozdě !e Velmi ostrý článek o císaři uveřejňuje i svobodný pán Zedlitz v »Tagu«. Praví: »Stinné stránky osobního režimu císařova v oboru vnější politiky vyplynuly částečně z velkých chyb při výchově císařově. Celý vývoj od mladíka k muži děl se ve dvor ním vzduchu postupimském mezi zamilovanými pluky gardovými. Jinak dědici trůnu byli vy- chováni obyčejně mimo sídelní město na ven- kově, v čele řadových pluků. Jen císař náš zůstal v jedovatém ovzduší dvorního byzantinismu, kde autokratické chout- ky, v něm dřímající, přímo uměle se vy- pěstily.« Přes tyto všechny kritiky a útoky v Ber- llně věři se dnes, že Bülow zůstane. Debata v říšském sněmu odročena prý proto též, že Bůlow upozornil důvěrně vůdce stran, žeo císařském projevu vedou se dnes je- ště diplomatická vyjednávání, zvláště z Tokia očekávají se důležité depešc.
Hohenzollerův Zedlitz Bülow Boseň a Hercegovina Německo Tokio inferviewa Vilémov
12 article
Za debaty řečníci většiny i liberálové pro- mluví prý sice vážná slova na adresu eísaře pokárají chyby v lůně zahraničního úřadu, a le důvěry kancléři neodeprou. To se dalo od nynější většiny sněmu, v níž liberálové hrají nejsmutnější roli námezdníkův bez mzdy, skorem očekávati, za to střed obrátí hrot pro- jevů svých spíše prý proti knížeti nežli proti cí- saři. Snad předzvěst to, že příšt kancléř vybrán bude z jeho středu Od adresy císařovi rovněž upuštěno. Slo- vem v Berlině převládá dnes dojem: Žádná krise kancléřská již! Oposice omlouvá se, že nechce dnes pádu kaneléřova vzhledem na vážnou, ba nebezpečnou situaci zahraniční také vzhledem na finanční reformy, jež se hned po debatě o císařově aféře projednávati mají. Dnes prozrazuje se, že plán na potření Burů vypracoval k rukám elsaře pověstný hrabě Kuno Moltke. V italském »Messageru« konstatuje dnes Mariani obrovskon propasť mezi názory císařovými a názory národa něme- ekého. Každý Němec modli prý se dnes před spaním. »Milý bože, dej, aby cís a nic nepsala nic nemluvill« V »Matinu« praví duchaplný Cantalupi »Bismark řekl kdysi: Němci bojí se boha nikoho jiného na světě. Dnes by musil říci »Němci bojí se boha a císaře.« Kdy koliv on píše, mluví, telegrafuje, vznikají ne- bezpečné situace a nejhorší jest, že nikoli jen pro Německo, nýbrž pro celou Evropu- To musí vésti k ohrožení světového míru« Cantalupi doporučuje změnu německ ústavy. Vl se ale dnes již, že ta jest nemožna Protože spolková rada jí nechce.
Moltke Marián Němec St Berlín Německo Evropa
13 article
Nova atéra v Casablance. Událost, která teď tak bouřlivě rozvířila veřejnost a způsobila prudké napjetí mez Francií a Německem, jež se stala 25. září v Casablance, upadla již skoro v zapomenutl. Tím podivnější je, do jakých krajností je ve- hnán spor německo-francouzský pro několik sběhů německých z cizinecké legie, jejichž po- někud dramatický útěk a dopadení v Casablance zdálo se z počátku dosti nevýznamnou episodou. Událost je líčena s obou stran různě. Podle německého znění napadli francouzšti vojáci v Casablance německé kon- sulárn í úřadníky, kteří se ujal šesti sběhů a chtěli je dopraviti v bezpečí. Podle francouzského tvrzení začali srážku nč- mečtí konsulární úřadníci a ně- mecký konsul chtěl chrániti sběhy od fran- couzské cizinecké legie. Francouzský velite v zájmu discipliny nemohl tento zlořád ztrpěti. Dne 14. října, když aféra byla již 3 ne- děle stará, zmínil se německý státní sokretát Schoen v hovoru s vyslancem Cambonem o události v Casablance a projevil náhled, že by věc měla býti předložena rozhodčímu soudu.
Cambon Casablanca Francie Německo
14 article
Den na to oznámil vyslanec kníže Radolin, že miistr zahraničných věci Pichon po- přel souhlas se záměrem rozhod- čího soudu. Dne 18. října došlo k roz- mluvě mezi knížetem Bölowem a vyslancem Cambonem v přítomnosti vládního sekretáře Schoena, při čemž kníže Bülow navrhl toto ukončení záležitosti; 1. Francie vysloví politování nad zasáhnutím francouzských důstojníků do proregativy německéh konsula, nad zasáhnutím, jež spočívalo v tom že francouzské orgány násilím se zmocnily ně- kolika osob, jež se nalezaly pod ochranou ně- meckého konsula. 2. Německo vysloví politován nad nekorektním chováním se ně- meckého konsula, který se ujal osob- ností, jimž své ochrany neměl poskytnouti. 3. První otázka budiž rozhodnuta před smírčím soudem. Německá vlada, podle zprávy » Köln. Ztg«, trvala rozhodně na požadavku, aby Francie vy slovila politování nad počínáním svých orgánů. Německý zahraniční úřad prudce se brání proti podezření, že německá vláda v zo- stření koníliktu hledala odvrácení po- zornosti od trapných záležitosti, jež stihly ně- meckou diplomacii a vládu minulý týden. »Königsb. Allg. Ztg.« přinesla krajně po- buřující článek, jenž obsahoval přímé hrozby proti Francii. S úřadní strany berlínské bylo prohlášeno, že tento článek nebyl in- spirován z ministerstva zahra- ničních věcí. Z Paříže se oznamuje, že vzrůstá na- děje na brzké smírné vyrovnán konfliktů. Jaurs ptal se ve sněmovním koloaru ministra Pichona na casablanskou aféru, který pravil, že věc bude smirným způso- bem vyřízena. Očekává se, že se též po- někud uklidní francouzský tisk a pařížská bursa
Pichon Cambon Bülow Köln Francie Německo Paříž Schoen
15 article
»Temps«, jenž se velmi energicky ozval v této záležitosti, věnoval opět aféře dva články . z nichž jeden je podepsán známým žurnalistou Tardieuem. Tisk i kruhy politické touží po na- lezení smlřlivé formule a doufají, že taková formule byla již dnes vyslo- vena Cambonem a přodložena ně- meckému říšskému kaneléři. Podle toho pronesou obě vlády ústně pro- střednictvím svých representantů politování nad přílišnou horlivo- stí úřadníků v Casablance. »Journal des Débats« píše: »Neprávem se mluví v této záležitosti o národní cti. Jedná se jen o spor, který není zvláště vážný a může se odkliditi smírčím soudem, jako hullský pří- pad.« »Temps« nevěří, že by Německo mělo te odvahu a sílu hledati válečný konfli kt a požaduje, aby byly především uveřejněny všechny dokumenty, týkajíel se casablanské aféry. V berlínských kruzích se jeví smířlivější nálada. V berlínských politických a parlamentníeh kruzích kolovaly nejdivočejší pověsti o aféře casablanské. Pravilo se dokonce, že fran couzský vyslanec je odvolán, že jsou telegrafní dráty uzavřeny a dány jen úřad- ním depeším k disposici a že se spolková rada sešla opět ke konferenci! Sa spolehlivých stran se sděluje, že Německo a Francie snad již v nejbližších dnech najdou půdu, na niž se budou mocli dohodnouti S německé národní strany mluví se o záleži- tosti již méně vášnivým tonem. Vláda však bude pevně trvati na svém stanovisku. Chce, aby Francie vyslovila politování nad nási- lím, spáchaným francouzskými du- stojníky na německých orgánech.
Temps Tardieu Cambon Casablanca Německo Francie
16 article
Německo pak je hotovo vyslovit své politování, že němečti konsu- lární úřadníci překročili meze své působnosti. Dle posledních telegrafických zpráv z Pa- říže zavládl v úvahách, věnovaných předními listy aféře, mírnější ton. »Figaro« píše Všecky přihody, porušující mír, jsou politování- hodny, ale francouzská vláda ostává v souhlase s nejniternějšími pocity veřejného mínění, jestl nechce vysloviti pokárání námo nictvu a vojsku, splnivšímu svou povinnost vojenskou. »Action« píše Je nutno blahopřáti k možné úpravě, která ni- koho nepokořuje. Jestli dva lidé do sebe náho- dou na ulici vrazí, řeknou si veřejně »Pardon !«, žádný z nich neobětuje svou důstojnost. Zejtra koná se v Elysejském paláci mini- sterská rada. Ministr zahraničních věcí Picho neobdržel dopoledne nijaký telegram z Berlina o vyjednávání stran aféry casablanské. Odpověd Německa očekává se večer neb ráno. »Gaulois« navazuje úvahu o casablanské aféře na zprávu o setkání se Viléma II. s císa- řem rakouským a doufá, že císař František Josef, nakloněný Francii, pronese mírumilovné slovo ke svému spojenci a poradí mu, a by případ v Casablance rozřešil zpu- sobem čestným pro Německo i Fran- eii. Úkol přátelského mocnáře odpovídá ctř- hodnému císaři a králi Františku Josefovi, jehož moudrost a loyalnost budí úctu celého světa. Bývalá veličina na odchodu. Bývalý dvorní kazatel v Berlíně Stöcher zakladatel jedné německé frakce antisemitské tuhý konservativec, zřekl se pro nemoc mandátu Na dvoře císařském měl kdysi ohromný vliv v směru zpátečnickém.
Figaro Picha Vilém II František Josef Německo Berlín Francie Casablanca Fran Elysejský palác
17 article K povstání v Arabil.
K povstání v Arabil. Z Adenu sdělují: Mulah napadl kmen miyertainský. V boji, jenž se rozpředl, bylo 3 mužů usmrceno a ukořistěn velký počet vel bloudů a mnoho střeliva.
Aden
18 article Důsledky volby Taflovy.
Důsledky volby Taflovy. Podle zpráv posledních a dle všeho del- nitivních obdrželi Taft celkem 302 a Bryan 181 hlasů. »New York Tribuna« sděluje z Washing- tonu, že nový zákon celní nabude platnost 1. červnem r. 1909. Vláda, kongresa Taft jsou za jedno, aby otázka revise celního tarifu co možná nejdříve byla projednávána. Příští president severoamerické republiky Taft měl v obchodním klubu řeč, v níž dovo- zoval, že každý obchodník, jenž poslouchá zá- konů země, může se vší energií věnovati se své práci a že každý podnik může se v rámei platných předpisů rozvíjeti, aniž by se musi obávati vměšování administrativy. To jest tedy první jasné odmitnutí snah po zostřen protikartelového zákona. Avšak všechny obchodní podniky, jež spadají do pravo- moci spolkové vlády, musí býti připraveny na to, že proti nekalému obchodování budou zá- kony přisně prováděny a že bude bezohledně zakročeno proti všem, kdož porušují zákony. Obavy v Ilalii před válkou. (Italie hrozí vystoupením z troj spolku.) Jeden z nejráznějších listů Italie »Stampa« žádá, aby Ilalie neotálela dnes, kdy poměry mezinárodní schylují se k válce, se svým rozhod- nutím: buď pro Berlín neb pro Londýn. Jako za svého isolování před 25 lety pozbyla nadějí na Tunis, tak dnes, díky její nerozhodnosti, Rakousko zmocnilo se Bosny. Italie musí říei také otevřeně v Německu, že nemůže zu- stati v trojspolku, když ten nehájí zájmů její na Adrii a Balkánu a nepohne-li Ně- mecko Rakousko k tomu, by se Italii dostalo jinde na východě kompensace. Nedosáhne-li se toho na Německu, Italie trojspolek ne- může již obnoviti — s trojspolkem u nás bude potom veta, praví a do- kláda: »Praví se, že vystoupení naše z trojspolku bude signálem k evrop- ské konflagraci. Ale raději nebez- pečí války, než zůstati v alianei kteráž nehájí zájmů na š i ch.«
Taft Stamp Ilalie Adrie New York Berlín Londýn Tunis Rakousko Bosna Německo Balkán Italia
19 article
Obavy v Belgii před válkou. V Brusselu obdržely z Paříže zprávy, podle nichž Německo chce hnáti věci na nůž a hledá v aféře casablanské pří- ležitost k válce, aby se císař buď případ- ným vítězstvím nad Francií rehabilitoval před očima veřejnosti německé, aneb aby aspoň od- poutal pozornost od těžkých chyb svých. Ne- pokoj obchodních a politiekých kru- hův belgických roste nesmírně, nebot věří, že Francie v žádném případě povolit nemůže, I v Brusselu pokládaj podmínky Německa za nepřijatelné pro Francil. Kdyby se Clemenceau Německu omluvil, bude ihned svržen. I noviny připomi- nají výrok Clemenceaua, že aféra marocká jes nebezpečnější než balkánská a soudí, že mezi Německem a Francií hrozí kouflikt bezprostředně vypuknouti. Obavy v Dánsku před válkou Nový dánský ministerský předsedu de Meergard ujal se vlády s programem krajníeh úspor ve správě. Tyto dny mluvil ale v Tho rupu a způsobil všeobecné překva pení požadavkem po rychlém sesíleni dánské branné moci. Za důved uvedl. že při hrozivé všeobecné srážce vel mocí Dánsko stěží by jinak sotva mohlo uhá- jiti neutrality své. Sám byl prý dříve jiného názoru, ale vůči nynějším nebezpečím nejváž nějším prý názory své změnil.
Clemenceau Meergard Belgie Brusel Paříž Německo Francie Dánsko
20 article Voličské schůze na Král. Vino- hradech.
Voličské schůze na Král. Vino- hradech. Ve středu konala se na Král. Vinohradlechi z předsednictví advokáta p. dra. Otak. Havelkyv hostinci „Na zastávce“ v Palackého třídě schůze vo ličů XI. skupiny říšské, svolaná „Politickým spol kem pro pol. okres vinohradský.“ Na schůzi netoli e stoupěnci strany svobodomyslné, nýbrž i stran od půrčích četně navštívené, promluvil nejprve říšský poslanec p. Kratochvíl o živnosten sk otázce a po něm kandidát poslanectví na radu ní skcu, zem. posl. dr. Koerner. Pojednal nejprv o publikovaném právě obsahu předlohy o »tarob ním a invalidním pojišťování dělni- ctva a samostatných výrobců, potom promluvil politícké situaci. Dr. Koerner stojí na st- novisku, že dnešní krisi nelze řešiti osobními změ- nami v ministerstvu, ani snad pouhým třetím mí- stem v kabinelu pro české strany. Na tuto vějičku české strany sednouti nesmějí. Krise byla způso- bena velmi vážnými věcnými příčinami a vnitr- ní zásadnou pochybeností základů tak zv. koalice, mimo to osoba bar. Becka naprosto pozbyla důvěry v národě českém; má tody dr. K oer- ner nějakou tak zv. rekonstrukc. kabinetu za vyloučenou. Třetí odvar ministerstva Bockova byl by ještě horším, nežli druhý! Tím je také dáno stano- visko oproti budoucím snad návrhům na utvoření nevé nějaké kombinace, podobné stavu nynějšímu. O podmínkách tak zv. příměří, o kterých nyní píš časopisy, nelze ani mluviti; ke všemu tomu, co se stalo, nemůžeme přece ještě činiti nějakých koncesí Dr. Koerner tvrdí, že české strany v dnešní situnci nemohou jinak, než osamostatniti se od závislosti na nynější vládě a pevně a odhodlaně očekávati věci budoucí. Posluchačstvo přijalo řeč dra. Koernera se ži- vým sot hlasem a polleskem. Do debaty zasáhl pal jesto za stranusrrvociální p. Hry z Dy l, jemui odpověděl p. poslanec K rat ochv íl. Průběh schůze byl klidný.
Král Kratochvíl doktor Koerner Beck Bockův
21 article
V úterý 3. t. m. konala se v zimní zahradě Ná- rodního domu vinohradského schůze poštovního úřad nictva, věnovaná rozpravě o nastávající říšské do plňovací volbě vinohradské. Zúčastnily se jí všecky obory poštovní: úřadnictvo konceplní, technické i vý- konné, podúřadníci i zřízenci. Předsedou zvolen by revident p. Zemek, místopředsedy pak podúřadní p. Marek a oficiál p. Cimler. Na schůzi této, na kte rou pozváni byli bez rozdílu všichni voličové poštov ního oboru XI. volební skupiny, dobyl posl. dr Koerner velikého úspěchu svou řečí, ve které po jednal i všech otázkách úřadniciva, podůřadnictv i zřízenectva poštovního, jak všeobecných, tak od- borových, jak národních, tak politických, jax organí sačních, tak místních. Pokud jde o stránku povšechně politickou, dlužno zaznamenati, že posl. dr. Koerne vyslovil se v zájmu jednoty a nedilnosti země dů- razně proti jakémukoli národnostnímu klíči pro obsazování míst úřadnických i proti třídění země v různá pásma ovšem též proti národnostnímu rozhra- ničování země.
Zemek Marek Cimler Koerner doktor Koerne
22 article
Když byl řišský poslanec Lad. Čech vřele do poručil kandidaluru posl. dra. Koernera, zdůrazniv že strana svobodomyslná pěstuje otázku úřadnickou jejíž veliký význam uznává, nepřeje si, by úřadni- ctva bylo nástrojem rakušáctví — posl. Čech vy- slovil se za souhlasu shromáždění též pro zacho- vání ministerstva obchodu v českých rukou pro pří pad, že situace připustí takový politický vývoj postup — rozvinula se velmi zajímavá debata, Oficiál p. Pánek odsoudil předvolební štvanice které jsou na újmu věcným úvahám o kandidátech Jestliže při některých dřívějších volbách značná čás úřadnictva projevila svoji oposici proti kandidá tům strany svcbodomyslné, stalo se tak proto, že ne- souhlasila s politikou tak zv. positivní jsouc však pro politiku realnou. Řečník dovodil pak, proč politika tak zv. positivní není n prospěch věci české: poněvadž podporovala vládní soustavu, nepříznivou národu českému. Tím nen však vyloučena politíka reálná. Straně svobodomyslné nelze vytýkati, že by byl zanedbala jazykovou akci, kterou zahájil zesnulý jia dr. Herold. Zbyla po něm veliká mezera, dosud ne vyplněná. Kandidát národně seciální jí nevyplní, ale je naděje, že ji vyplní posl. dr. Koerner. (Hlučný po tlesk.) Je tedy naší povinností, bychom mu k tomu poskytli příležitost volbou za poslance říšského.
Koerner Pánek doktor Herold Čechy lada
23 article
Jestliže se vytýká, že úřadnictvu na Král. Vinohra dech nedostalo se aktivního přídavku téhož, jako ji ným, stejně velkým městům, pak dlužno si připo menouti, že tehdy, kdy se o věc jednalo, byl jediným poslancem za Vinohrady p. Choc. Proč se c to ne zasadil. Není správno, všecky výtky soustřediti je nom na poslance svobodomyslně, zejména když po slanci radikální byli v situaci takové, že mohli vládě předložiti svoje požadavky. — Na konec vyslovil řeč ník přání, aby nedostatek volební reformy co do počtu českých poslanců nahražen byl jejich zdat ností. (Výborně! Bouřlivý pollesk.) Pan Václ. Čapek, pošt. podúřadník na Krl Vinohradech, vyslovil povděk, že předsedou schůze zvolen úřadník, mstopředsedou pak podůřadník;t znamená uznání občanské rovnosti všech kategorií poštovských v životě ohčanském. Tento projev rov nosti Bude zajisté uznán a podle tohio zařídí poa. úřadníci i zřízenci své přípravy volební: volba bude — bohdá — svorná. (Výborně! Hlučný potlesk) Oficiál p. Viktor Zoula uvítal srdečně krásný průběh schůze, načež pojednal o práci poštovního úřadnictva i zřízenectva pro uplatnění národa a ja- zyka českého v oboru poštovním. Je třeba, by po- štovní úřadnictvo i zřízenectvo stálo pevně na svých místech, aby si bylo vědomo svých povinností i práv. aby mužové stejného smýšlení zaujali mísla směro- datná a konečně sby se poštovnímu úřadnictvua zřízenectvu dostalo podpory, jež by jeho poslavení upevňovala. Potomí přečetl návrh provolání poštov- ního úřadnictva pro kandidaturu posl. dra. Koernera a žáďal, aby bylo publikováno. Návrh provolání pro- vázen byl hlučným potleskem a pak jednomyslně přijat. Předseda p. Zemek doporučil pak znovu co nejvřeleji kandidaturu dra. Koernera za všeobecného potlesku a tím skončil schůzi.
Král Choc Václ Čapek Zoul Koerner Zemek Pearl Vinohrady
24 article Zemětřesení v severozápadních Čechách a Voigtlandu.
Zemětřesení v severozápadních Čechách a Voigtlandu. Zdá se, že poslední otřesové období, kleré zna- pokojovalo po celou řadu dní obyvatelstvo severo- západních Čech a Voigilandu, blíží se proti všemu očekávání svému konci. Včera byly sice ještě stále pociťovány otřesy země, z nichž některé byly ještě povážlivě prudké, celkem však byly slabší dřívějších a následovaly ve stále delších přestávkách. Jak rozsáhlé bylo poslední zemětřesení, vysvítá z toho, že dokonce i v labském údolí byl pocitěn ve středu o b. hod. ranní otřes země a síce v kra- jině mezi Pirnou a Hřenskem. Otřes přišel směrem od jihovýchodu k severozápadu. Ostatně byly také již před několika týdny pocitěny v labském údolí otřesy země, které pravděpodobně souvisely se země- třesením v severozápadních Čechách. Dále nahoru až v Halle, vzdáleném asi 150 kilometrů od ohniska zemětřesení, byly pocítěny dosti prudké olřesy země, provázené hromovým rachotem, při kterých zachvěly se i domy. V Selbu v Bavořích byly rovněž pozoro- vány otřesy země. Podzemní dunění znepokojovalo mysl obyvatelstva a předevěirem ráno byli lidé ob- zvláště prudkým otřesem vyburcováni ze spánku. Zemětřesení způsobilo také větší škody, nežli s z počátku mysiilo. Ve Voigilandu jeví mnohé domy povážlivé trhliny a v Eibenberku u Kraslie musíl býti jeden byt vyklizen.
Čechy labský údolí Pirna Hřensko Halle Selb Bavory
25 article
Ochabování prudkého pohybu ve vnitru země počalo včera ráno. V Jáchymové na příklad byl ve středu večer pocitěn ještě velmi silný otřes země, po kterém následovaly včera ráno již jen slabší otřesy. Z Karl. Varů, 5. listopadu. (Pův. zpr.) Také v noci na dnešek byty zde opět pozorovány rozličné otřesy země a sice o 93/4 hod. značně prudký otřes, o 11. hod. 23 min. krátký otřes a krátce na to delší za- chvění se půdy bez otřesu. Tyto otřesy země byly pocítěny tské v okolí Karl. Varů. Z Karlových Varů, 6. listopadu. (K. k) Dne o 1/46. hod. ráno pozorovala většina obyvatelstva otřes země. z Kraslic, 6. listopadu. (K. k.) Inspekťor pra- menů dr. Knett z Karlových Varů, který byl misto- držiteistvím v Praze a akademií věd ve Vídni vyslán jako referent do území, postíženého zemětřesen m, koná zde pozorování. Počel otřesů se o něco zmenšil. Škoda nebyla doposud nikde zazname- nána. Opačné zprávy jsou přehnány. Východisko zemětřesení a max malní síla jeho nalezá se hlavně na saské straně. Dnes o 1/26, bod. ráno byl pocitěn prudký otřes. Z Plavna (v kraji voigtském), 6. listopadu.
Jáchym Karl doktor Knett Karlová Vary Praha Vídeň Plavno akademie věda
26 article
(K. k.) Minulé noci vyděšeno bylo veškeré obyvatelstvo v území voigtském opétné prudkým zemětřesením, nejsilnějším za celé nynějsí periody. První otřes, který obyvatele vzbudll z loží, byl podle »Vogll. Anz.« doprovázen dlouhotrvajícím hukotem hřmotem a způsobil neobyčejně siln záchvěvy. Otřesy, jak se zdá, ztrácejí na slle, avšak za to množí se jejich počet. Voda lázeňského pramene poblíž lázní Halštrova jest od prvního otřesu dne 3. t. m. o 6 stupňů teplejšl. Z Aše, 6. listopadu. (Pův. zpráva.) Od včerejšího poledne nastaly v zemětřesení delší přestávky; také jednotlivé otřesy jeví zmenšenou silu. Silnější otřesy byly jen dvakráte pocítěny a sice minulé noci a dnes o 53/4 hod. ranní. Z Gery, 6. listopadu. (Pův. zpr.) Dnes bylo ze pocítěno opět několik silných otřesů země. Škoda nebyla způsobena žádná Z Freiberku (v Sasku), 6. listop. (K. k.) Dnes 1/26. hod ráno byl zde pocítěn dosti silný otřes země a k 7. hodině drohý lehčí otřes. Také ve vesnicích v okolí byly stejným způsobem pocitěny otřesy země Z Tachova, 6. listopadu. (Pův. zpr.) Dnes o 5. hod. 45 min. byl zde pocítěn silný kolmý otřes země, při němž budovy povážlivě praskaly a kolísa ly. Z Greizu, 6. listopadu. (Pův. zpr.) Dnes o 1/46. hod ranní byl zde a v okolí pocítěn nový olřes země, nejsilnější z 18 otřesů, které zde dosud byly pozorovány. Obyvatelé byli vyrušení ze spánku. Z Děčina, 6 listopadu. (Pův zpr.) V různých místech Českého Švýcarska byly pocítěny včera o 1/25. hod. ranní silné otřesy země, při kterých řin- čela okna a kolisal nábytek. Z Drážďan, 6. listopadu. (K. k.) Dnes v 5 hod. 36 min rano vyl v Drážďanech a okolí pocitěn otřes země směrem od západu na východ.
Aš Gera Sasko Tachov Greiz Švýcarsko Drážďany Anza
27 title
Výhost německým štváčským
28 article IIstům.
IIstům. Do seznamu včera v listu našemí uvedených ka- váren a závodů: Březinovky na Král. Vinohradech, „U Karla IV.“, „Louvre“, „Union“, „Slavie“, „Aka- demické“, „Na Proulkové“ v Žižkově, „Pařížské“, „Tůmovky“, „Royal“, rostaurace p. Kazdy v Karlině a trafik: p. Hynka Kettnera v Žižkově a sl Žofie Cinglovy ve Štěpánské ulici v Praze, přibyly dále kavárny: ve Vladislavské ulici „Rivičra“, „Na Karlštejně“ v Praze, trafiky: pí. Anny Kafkovy ve Školské ul., pl. M. Levé na Král. Vinuhradech v Havlíčkově ulici, p. Josef Kurel maj trafiky v Žižkově, Štítného ul. a hostinec „U mo- dré štiky“; restauratér Měšťanské besedy p. Fr Křižík nám sděluje, že německé listy nikdy ne- odebíral. Jak se s námi sděluje, bylo správcům čítáre kráj hlav. města Prahy nařízeno, aby časopisy „Prager Tagblati“, „Bohemia“ a „Montags- blatt“ nebyly na příště v čítárnách těchlo vyklá- dány. Mimo Mělník, kde tamní židé usnesli se „Pra- ger Tazblati“ a „Bohemii“ dále neodebírati a styky s těmito listy přerušiti, sděluje se nám dále z Pře- louče, že téměř ve všech českých obchodech tamních vyvěšeny jsou velikými písmenami psaná upozor- nění, vyzývající příchozí obchodní cestující, aby, chtějí-li dostati zakázky, prokázali národnost firy, kterou zastupují. Německé časopisy „Tagblati“. „Bohemia“ a jiná mají volnou kolportáž ve Volicích. Kdežto české no- viny mohou býti prodávány jen ve filiálkách úřadně povolených, roznášejí se a volně prodávaji německé listy na ulicích člověkem, který proti právu a zákonu tuto živnost dlouhou dobu nerušeně provozul« Do- máháme se volné kolportáže pro veškeren periodický tisk. ale marně, kdežto jmenované časopisy volně se roznášejí a prodávají. Na tuto nesrovnalost ve městě
Král Aka Royal Kazda Karlin Hynk Kettner Cinglův Kafkův Kurel Křižík Louvre Žižkov štěpánský ulice Praha Vladislavský ulice Rivičr Karlštejn školský ulice Vinuhrady Havlíčkův ulice Mělník Březinovka U Karel Iva Slavia Prager Tagblat Bohemia