2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
7. listopadu 1908. Císlo 307.
4
article
vice!) již osvědčeného. V noci ze soboty na ne-
děli pomazán památník Schubertův a strůjci této
pohany svedli ovšem vinu na Poláky. V neděli
pak nastala pravá štvanice na každého Poláka,
který se ukázal na těšínské ulici. Redakton
„Dzien. Ciesz.“, Zabawski, ušel zranění je
proto, že útočníkům pohrozil revolverem a do-
vedně se oháněl silnou lískovkou. Za to ředite
polské národní školy Olszar byl důtklivě sbit
podobně celá řada jiných, v Těšíně známých
Poláků. Policie ovšem nehnula při tom ani
prstem. Na Poláky, ubírající se do schůze v Ná
rodním domě, házeno kamením, a když ohrožen
se dovolávali ochrany četníků, počali tito rozhá
něti Poláky, aby se společně nemohli bránit
německým zuřivcům.
A nyní obvyklá německá ničemnost. Dru
hého dne měly vídeňské a po nich i venkovské
německé listy zprávu z Těšína, že Poláci tam
ohrožují na životě klidně německé obyvatelstvo
a nad to zneuctili i památník Schubertův. Tak
němečtí roznášeči kultury na východ plijí pravdí
přímo do tvářel
Schubertův
Polák
Dru
Těšín
národní škola Olszar
5
title
Politické zprávy zahraničné.
6
article
V Praze, 6. listopadu.
Praha
7
article
Slovanskó činnost v Rusku.
Z Petrohradu, 1. listopadu. Dnes konala s
ve zdejším „politickém klubě“ prvá schůze ru-
ských i polských členů pražské slovanské kon-
ference, pokud meškají v Petrohradě. Předsedali
M. V. Krasovský a V. A. Maklakov.
Účastníků bylo 19. Nejprve jednáno o sply-
nutí ruské i polské delegace v jednu
společnou organisaci, která by dávala druhým
slovanským organisacím jisté direktivy v běž
ných slovanských záležitostech. Všichni, kdož
přijali „pražský křest“, jak se vyjádřil
br. V. A. Bobrinský, musejí se společně
zasazoval, aby úkoly, v Praze naznačené, byly
vykonány. Prolo musí býti co nejdříve svolána
valná hromada „Spolku slovanské vzájemnosti“,
založeného na jaře. Tato schůze bude se konati
v úterý, 3. lištopadu. Dále musí být uspořádane
řada přednášek o slovanských olázkách jak
v měslech stoličných: Petrobradě, Moskvě, Ky.
jevě a Varšavě, tak i po venkově ruském i pol-
ském. Uspořádané dosud přednášky dokázaly,
že abecenstvo silně se zajímá o slo-
vanské záležitosti. Přednáška G. V. Ko-
marova v Novgorodě o pražské slovanské
konferenci musila být opakován a přednesena
ještě v Staré Russe a v Borovičích. V Saratově
a Orle bude přednášeti D. N. Vergun. Aka-
demík V. M. Bechtěrev podá referát v psy-
choneurologickém spolku po jeho prosbě. A. A
Stachovič učinil několik praktických ná-
vrhů: aby byla zřízena slovanská čítárna
v Petrohradě, slovanská tisková
kaneelář, aby byl vydáván slovanský
věstník. Všecky tyto návrhy odkázány ku
provedení „Spolku slov. vzájemnosti“. G.I.
M V Krasovský
Maklakov
Bobrinský
G V ko
Borovič
D N Vergun
Bechtěrev
Stachovič
Rusko
Petrohrad
Praha
Moskva
Ka
Varšava
Novgorod
Saratov
8
article
Svěncický upozornil na to, že kromě bosen-
sko-hercegovské otázky dlužno zabývati se také
otázkou zavření polských elementárných škol ve
Varšavě. V. A. Maklakov slíbil, že na obě
otázky posvítí s tribuny hosudarstvenné dumy.
G. K. Komarov oznámil, že o tázk a, a by
ruský tisk lépe byl o slovanský ch
věcech zDravovAn ř-
znivě vyřízena. Konečně M. V. Kraso-
ský navrhl, aby na výkonný slo v. vý-
bor v Praze bylo vzneseno, ozná-
miti všem jiným delegátům, jaký je
názor Slovanů ruských na zábo
Bosny a Hercegoviny. Do Vilna za
nedlouho se vypraví několik ruských i polských
delegátů, aby tam přednášeli o slovanské otázce.
Schůze členů komise pro uspořádání všeslo-
vanské výstavy a pro zřízení slovan-
ské banky, jež se dle pražského usnesení
měla konati ve Varšavě 15. (28.) prosince, byla
na prosbu K. P. Kramáře odložena na leden
1909.
Maklakov
G K Komarov
M V
Kramář
Varšava
Praha
Bosna a Hercegovina
Vilno
9
article
Zřekne se Vilém trůnu?
Zřekne se Vilém trůnu?
(Harden contra Vilém. — Bar. Zedlitz
o špatné výchově císařově. — V jedo-
vatém ovzduší dvorním. — Moltkovy
prsty. — Císař pevný, sněm povolný. —
Bülow zůstane. — Změna ústavy. —
Modlitba Němcův. — »Němci se bojí
Boha a císaře«. — Obrožení světového
míru)
Zřekne se Vilém II. trůnu? Otázku tu
uvádí na přetřes dnes jízlivý Harden v pozoru-
hodném článku svého světoznámého »Zu-
kunftu«. Břitce a bodavě zároveň Byť bychom
si nemohli upříti, že při povaze Vilémově úvaha
taková jest čistě akademického rázu, tož šlehy
kteréž při ní jen tak jako namátkou vítěz nad
Eulenburgem udili tentokrát i svému panovníku,
jsou nezhojitelny. Harden ve článku svém
k němuž se ještě při místě méně obmezeném
vrátíme, posmívá se i tomu, co vše Vilém I
na sebo prozradil. Že porušil ve válce burské
neutralitu, k níž se zavázal. Že důstojníky
oblažil pracováním plánů pro eizí stát, něme-
ekým národem nenáviděný. Že většina Němcův
Anglii nenávidí, čímž tuto pohnul jen k rychlej-
šímu zbrojení. Že má etižádostivé plány na
Vilém trůn
Harden
Vilém
Zedlitz
Moltkův
Císař
Bülow
Němcův
Němec
bůh
Vilém II
Eulenburg
Anglie
10
article
Tichém oceánu, ač to kaneléř jeho neustále po-
pírá. Že chce Japoneům dostati se na kůži
ač vláda jeho ujišťuje je neustále přátelstvím
Harden končí potom přímo jedovatě: »To
všechno řekl Angličanům Vilém Druhý, německý
císař a pruský král. Kdyby tak mluvil někdo
kdo se chce zříci trůnu, bylo by to ještě po-
chopitelno. Ale také jemu by se doporučovalo
aby neničil v zárodku naděje dědice. Že ale
někdo, kdo chce ještě dále vládnouti,
do té míry se sám zvenčí připravil
o všechnu důvěru, o všechuu víru
v jeho schopno ti pro nejjednodušší
úkoly politiky — to jest v dějinách
nové politiky bez příkladu. Bez pří-
kladu jest i účinek těchto slov na
širý okruh země. Anglosasi, Románi,
Slované, Mongolové sr zili se dnes
proti nám v jeden šik. Od Bílého
moře až po Žluté moře jen posměch
a jen hněv. Až zmizí nebezpečí balkánské,
budou i ve Vídni tiše se tázati, má-li Rakousko
zůstati samo s timto sousedem v jeho koutku.
Angličan
Vilém
Román
Slovan
Mongol
Vídeň
Rakousko
Japone
11
article
A snad se uslyší, že berlínská diskret-
nost byla i tam oceněna již za doby prvního
anglického inferviewu Vilémova. Proto také spo-
jenci svému nesvěřili nic o Bosně a Hercegovině
Chce se císař a král zříci trůnu ? De
jeho pomýslel na to za men š i ch ne s n á zí
Vnuka nebude nutiti k tomu žádné přání
ženy ni hrozba lidu. Vůle jeho jest svobodná.
Ale nesmí se klamati v tom, že jeho lId je
proti němu a že neudrží se žádný kanclér
starý ni nový, který nedonese z úst císn-
řových záruku neporušitelné skrom-
nosti a sebeovládání. Tak musí Německo žá-
dati. I rod Hohenzollerův. I v této kruté chvili.
Jinak bude již pozdě !e
Velmi ostrý článek o císaři uveřejňuje
i svobodný pán Zedlitz v »Tagu«. Praví:
»Stinné stránky osobního režimu císařova
v oboru vnější politiky vyplynuly částečně
z velkých chyb při výchově císařově.
Celý vývoj od mladíka k muži děl se ve dvor
ním vzduchu postupimském mezi zamilovanými
pluky gardovými. Jinak dědici trůnu byli vy-
chováni obyčejně mimo sídelní město na ven-
kově, v čele řadových pluků. Jen císař náš
zůstal v jedovatém ovzduší dvorního
byzantinismu, kde autokratické chout-
ky, v něm dřímající, přímo uměle se vy-
pěstily.«
Přes tyto všechny kritiky a útoky v Ber-
llně věři se dnes, že Bülow zůstane. Debata
v říšském sněmu odročena prý proto též, že
Bůlow upozornil důvěrně vůdce stran, žeo
císařském projevu vedou se dnes je-
ště diplomatická vyjednávání, zvláště
z Tokia očekávají se důležité depešc.
Hohenzollerův
Zedlitz
Bülow
Boseň a Hercegovina
Německo
Tokio
inferviewa Vilémov
12
article
Za debaty řečníci většiny i liberálové pro-
mluví prý sice vážná slova na adresu eísaře
pokárají chyby v lůně zahraničního úřadu, a le
důvěry kancléři neodeprou. To se
dalo od nynější většiny sněmu, v níž liberálové
hrají nejsmutnější roli námezdníkův bez mzdy,
skorem očekávati, za to střed obrátí hrot pro-
jevů svých spíše prý proti knížeti nežli proti cí-
saři. Snad předzvěst to, že příšt
kancléř vybrán bude z jeho středu
Od adresy císařovi rovněž upuštěno. Slo-
vem v Berlině převládá dnes dojem: Žádná
krise kancléřská již! Oposice omlouvá se, že
nechce dnes pádu kaneléřova vzhledem na
vážnou, ba nebezpečnou situaci zahraniční
také vzhledem na finanční reformy, jež se hned
po debatě o císařově aféře projednávati mají.
Dnes prozrazuje se, že plán na potření Burů
vypracoval k rukám elsaře pověstný hrabě Kuno
Moltke.
V italském »Messageru« konstatuje dnes
Mariani obrovskon propasť mezi názory
císařovými a názory národa něme-
ekého. Každý Němec modli prý se dnes před
spaním. »Milý bože, dej, aby cís a
nic nepsala nic nemluvill«
V »Matinu« praví duchaplný Cantalupi
»Bismark řekl kdysi: Němci bojí se boha
nikoho jiného na světě. Dnes by musil říci
»Němci bojí se boha a císaře.« Kdy
koliv on píše, mluví, telegrafuje, vznikají ne-
bezpečné situace a nejhorší jest, že nikoli jen
pro Německo, nýbrž pro celou Evropu-
To musí vésti k ohrožení světového
míru«
Cantalupi doporučuje změnu německ
ústavy. Vl se ale dnes již, že ta jest nemožna
Protože spolková rada jí nechce.
Moltke
Marián
Němec
St
Berlín
Německo
Evropa
13
article
Nova atéra v Casablance.
Událost, která teď tak bouřlivě rozvířila
veřejnost a způsobila prudké napjetí mez
Francií a Německem, jež se stala 25. září
v Casablance, upadla již skoro v zapomenutl.
Tím podivnější je, do jakých krajností je ve-
hnán spor německo-francouzský pro několik
sběhů německých z cizinecké legie, jejichž po-
někud dramatický útěk a dopadení v Casablance
zdálo se z počátku dosti nevýznamnou episodou.
Událost je líčena s obou stran různě. Podle
německého znění napadli francouzšti
vojáci v Casablance německé kon-
sulárn í úřadníky, kteří se ujal
šesti sběhů a chtěli je dopraviti v bezpečí.
Podle francouzského tvrzení začali srážku nč-
mečtí konsulární úřadníci a ně-
mecký konsul chtěl chrániti sběhy od fran-
couzské cizinecké legie. Francouzský velite
v zájmu discipliny nemohl tento zlořád ztrpěti.
Dne 14. října, když aféra byla již 3 ne-
děle stará, zmínil se německý státní sokretát
Schoen v hovoru s vyslancem Cambonem
o události v Casablance a projevil náhled, že
by věc měla býti předložena rozhodčímu soudu.
Cambon
Casablanca
Francie
Německo
14
article
Den na to oznámil vyslanec kníže Radolin,
že miistr zahraničných věci Pichon po-
přel souhlas se záměrem rozhod-
čího soudu. Dne 18. října došlo k roz-
mluvě mezi knížetem Bölowem a vyslancem
Cambonem v přítomnosti vládního sekretáře
Schoena, při čemž kníže Bülow navrhl
toto ukončení záležitosti; 1. Francie vysloví
politování nad zasáhnutím francouzských
důstojníků do proregativy německéh
konsula, nad zasáhnutím, jež spočívalo v tom
že francouzské orgány násilím se zmocnily ně-
kolika osob, jež se nalezaly pod ochranou ně-
meckého konsula.
2. Německo vysloví politován
nad nekorektním chováním se ně-
meckého konsula, který se ujal osob-
ností, jimž své ochrany neměl poskytnouti.
3. První otázka budiž rozhodnuta
před smírčím soudem.
Německá vlada, podle zprávy » Köln. Ztg«,
trvala rozhodně na požadavku, aby Francie vy
slovila politování nad počínáním svých
orgánů.
Německý zahraniční úřad prudce se brání
proti podezření, že německá vláda v zo-
stření koníliktu hledala odvrácení po-
zornosti od trapných záležitosti, jež stihly ně-
meckou diplomacii a vládu minulý týden.
»Königsb. Allg. Ztg.« přinesla krajně po-
buřující článek, jenž obsahoval přímé hrozby
proti Francii. S úřadní strany berlínské
bylo prohlášeno, že tento článek nebyl in-
spirován z ministerstva zahra-
ničních věcí.
Z Paříže se oznamuje, že vzrůstá na-
děje na brzké smírné vyrovnán
konfliktů.
Jaurs ptal se ve sněmovním koloaru
ministra Pichona na casablanskou aféru,
který pravil, že věc bude smirným způso-
bem vyřízena. Očekává se, že se též po-
někud uklidní francouzský tisk a pařížská bursa
Pichon
Cambon
Bülow
Köln
Francie
Německo
Paříž
Schoen
15
article
»Temps«, jenž se velmi energicky ozval
v této záležitosti, věnoval opět aféře dva články .
z nichž jeden je podepsán známým žurnalistou
Tardieuem. Tisk i kruhy politické touží po na-
lezení smlřlivé formule a doufají, že
taková formule byla již dnes vyslo-
vena Cambonem a přodložena ně-
meckému říšskému kaneléři. Podle
toho pronesou obě vlády ústně pro-
střednictvím svých representantů
politování nad přílišnou horlivo-
stí úřadníků v Casablance.
»Journal des Débats« píše: »Neprávem
se mluví v této záležitosti o národní cti. Jedná
se jen o spor, který není zvláště vážný a může
se odkliditi smírčím soudem, jako hullský pří-
pad.« »Temps« nevěří, že by Německo mělo te
odvahu a sílu hledati válečný konfli kt
a požaduje, aby byly především uveřejněny
všechny dokumenty, týkajíel se casablanské
aféry. V berlínských kruzích se jeví smířlivější
nálada.
V berlínských politických a parlamentníeh
kruzích kolovaly nejdivočejší pověsti o aféře
casablanské. Pravilo se dokonce, že fran
couzský vyslanec je odvolán, že
jsou telegrafní dráty uzavřeny a dány jen úřad-
ním depeším k disposici a že se spolková rada
sešla opět ke konferenci! Sa spolehlivých stran
se sděluje, že Německo a Francie snad již
v nejbližších dnech najdou půdu,
na niž se budou mocli dohodnouti
S německé národní strany mluví se o záleži-
tosti již méně vášnivým tonem. Vláda však bude
pevně trvati na svém stanovisku. Chce, aby
Francie vyslovila politování nad nási-
lím, spáchaným francouzskými du-
stojníky na německých orgánech.
Temps
Tardieu
Cambon
Casablanca
Německo
Francie
16
article
Německo pak je hotovo vyslovit
své politování, že němečti konsu-
lární úřadníci překročili meze své
působnosti.
Dle posledních telegrafických zpráv z Pa-
říže zavládl v úvahách, věnovaných předními
listy aféře, mírnější ton. »Figaro« píše
Všecky přihody, porušující mír, jsou politování-
hodny, ale francouzská vláda ostává v souhlase
s nejniternějšími pocity veřejného mínění, jestl
nechce vysloviti pokárání námo
nictvu a vojsku, splnivšímu svou
povinnost vojenskou. »Action« píše
Je nutno blahopřáti k možné úpravě, která ni-
koho nepokořuje. Jestli dva lidé do sebe náho-
dou na ulici vrazí, řeknou si veřejně »Pardon !«,
žádný z nich neobětuje svou důstojnost.
Zejtra koná se v Elysejském paláci mini-
sterská rada. Ministr zahraničních věcí Picho
neobdržel dopoledne nijaký telegram z Berlina
o vyjednávání stran aféry casablanské. Odpověd
Německa očekává se večer neb ráno.
»Gaulois« navazuje úvahu o casablanské
aféře na zprávu o setkání se Viléma II. s císa-
řem rakouským a doufá, že císař František
Josef, nakloněný Francii, pronese mírumilovné
slovo ke svému spojenci a poradí mu, a by
případ v Casablance rozřešil zpu-
sobem čestným pro Německo i Fran-
eii. Úkol přátelského mocnáře odpovídá ctř-
hodnému císaři a králi Františku Josefovi, jehož
moudrost a loyalnost budí úctu celého světa.
Bývalá veličina na odchodu.
Bývalý dvorní kazatel v Berlíně Stöcher
zakladatel jedné německé frakce antisemitské
tuhý konservativec, zřekl se pro nemoc mandátu
Na dvoře císařském měl kdysi ohromný vliv v
směru zpátečnickém.
Figaro
Picha
Vilém II
František Josef
Německo
Berlín
Francie
Casablanca
Fran
Elysejský palác
17
article
K povstání v Arabil.
K povstání v Arabil.
Z Adenu sdělují: Mulah napadl kmen
miyertainský. V boji, jenž se rozpředl, bylo 3
mužů usmrceno a ukořistěn velký počet vel
bloudů a mnoho střeliva.
Aden
18
article
Důsledky volby Taflovy.
Důsledky volby Taflovy.
Podle zpráv posledních a dle všeho del-
nitivních obdrželi Taft celkem 302 a Bryan
181 hlasů.
»New York Tribuna« sděluje z Washing-
tonu, že nový zákon celní nabude platnost
1. červnem r. 1909. Vláda, kongresa
Taft jsou za jedno, aby otázka revise
celního tarifu co možná nejdříve byla
projednávána.
Příští president severoamerické republiky
Taft měl v obchodním klubu řeč, v níž dovo-
zoval, že každý obchodník, jenž poslouchá zá-
konů země, může se vší energií věnovati se své
práci a že každý podnik může se v rámei
platných předpisů rozvíjeti, aniž by se musi
obávati vměšování administrativy. To jest tedy
první jasné odmitnutí snah po zostřen
protikartelového zákona. Avšak
všechny obchodní podniky, jež spadají do pravo-
moci spolkové vlády, musí býti připraveny na
to, že proti nekalému obchodování budou zá-
kony přisně prováděny a že bude bezohledně
zakročeno proti všem, kdož porušují zákony.
Obavy v Ilalii před válkou.
(Italie hrozí vystoupením z troj
spolku.)
Jeden z nejráznějších listů Italie »Stampa«
žádá, aby Ilalie neotálela dnes, kdy poměry
mezinárodní schylují se k válce, se svým rozhod-
nutím: buď pro Berlín neb pro Londýn. Jako
za svého isolování před 25 lety pozbyla nadějí
na Tunis, tak dnes, díky její nerozhodnosti,
Rakousko zmocnilo se Bosny. Italie musí říei
také otevřeně v Německu, že nemůže zu-
stati v trojspolku, když ten nehájí
zájmů její na Adrii a Balkánu a nepohne-li Ně-
mecko Rakousko k tomu, by se Italii dostalo
jinde na východě kompensace. Nedosáhne-li se
toho na Německu, Italie trojspolek ne-
může již obnoviti — s trojspolkem
u nás bude potom veta, praví a do-
kláda: »Praví se, že vystoupení naše
z trojspolku bude signálem k evrop-
ské konflagraci. Ale raději nebez-
pečí války, než zůstati v alianei
kteráž nehájí zájmů na š i ch.«
Taft
Stamp
Ilalie
Adrie
New York
Berlín
Londýn
Tunis
Rakousko
Bosna
Německo
Balkán
Italia
19
article
Obavy v Belgii před válkou.
V Brusselu obdržely z Paříže zprávy, podle
nichž Německo chce hnáti věci na
nůž a hledá v aféře casablanské pří-
ležitost k válce, aby se císař buď případ-
ným vítězstvím nad Francií rehabilitoval před
očima veřejnosti německé, aneb aby aspoň od-
poutal pozornost od těžkých chyb svých. Ne-
pokoj obchodních a politiekých kru-
hův belgických roste nesmírně, nebot
věří, že Francie v žádném případě
povolit nemůže, I v Brusselu pokládaj
podmínky Německa za nepřijatelné
pro Francil. Kdyby se Clemenceau Německu
omluvil, bude ihned svržen. I noviny připomi-
nají výrok Clemenceaua, že aféra marocká jes
nebezpečnější než balkánská a soudí, že mezi
Německem a Francií hrozí kouflikt
bezprostředně vypuknouti.
Obavy v Dánsku před válkou
Nový dánský ministerský předsedu
de Meergard ujal se vlády s programem krajníeh
úspor ve správě. Tyto dny mluvil ale v Tho
rupu a způsobil všeobecné překva
pení požadavkem po rychlém sesíleni
dánské branné moci. Za důved uvedl.
že při hrozivé všeobecné srážce vel
mocí Dánsko stěží by jinak sotva mohlo uhá-
jiti neutrality své. Sám byl prý dříve jiného
názoru, ale vůči nynějším nebezpečím nejváž
nějším prý názory své změnil.
Clemenceau
Meergard
Belgie
Brusel
Paříž
Německo
Francie
Dánsko
20
article
Voličské schůze na Král. Vino-
hradech.
Voličské schůze na Král. Vino-
hradech.
Ve středu konala se na Král. Vinohradlechi z
předsednictví advokáta p. dra. Otak. Havelkyv
hostinci „Na zastávce“ v Palackého třídě schůze vo
ličů XI. skupiny říšské, svolaná „Politickým spol
kem pro pol. okres vinohradský.“ Na schůzi netoli e
stoupěnci strany svobodomyslné, nýbrž i stran od
půrčích četně navštívené, promluvil nejprve říšský
poslanec p. Kratochvíl o živnosten sk
otázce a po něm kandidát poslanectví na radu ní
skcu, zem. posl. dr. Koerner. Pojednal nejprv
o publikovaném právě obsahu předlohy o »tarob
ním a invalidním pojišťování dělni-
ctva a samostatných výrobců, potom promluvil
politícké situaci. Dr. Koerner stojí na st-
novisku, že dnešní krisi nelze řešiti osobními změ-
nami v ministerstvu, ani snad pouhým třetím mí-
stem v kabinelu pro české strany. Na tuto vějičku
české strany sednouti nesmějí. Krise byla způso-
bena velmi vážnými věcnými příčinami a vnitr-
ní zásadnou pochybeností základů tak
zv. koalice, mimo to osoba bar. Becka naprosto
pozbyla důvěry v národě českém; má tody dr. K oer-
ner nějakou tak zv. rekonstrukc. kabinetu za
vyloučenou. Třetí odvar ministerstva Bockova byl by
ještě horším, nežli druhý! Tím je také dáno stano-
visko oproti budoucím snad návrhům na utvoření
nevé nějaké kombinace, podobné stavu nynějšímu.
O podmínkách tak zv. příměří, o kterých nyní píš
časopisy, nelze ani mluviti; ke všemu tomu, co se
stalo, nemůžeme přece ještě činiti nějakých koncesí
Dr. Koerner tvrdí, že české strany v dnešní situnci
nemohou jinak, než osamostatniti se od závislosti
na nynější vládě a pevně a odhodlaně očekávati věci
budoucí.
Posluchačstvo přijalo řeč dra. Koernera se ži-
vým sot hlasem a polleskem. Do debaty zasáhl pal
jesto za stranusrrvociální p. Hry z Dy l, jemui
odpověděl p. poslanec K rat ochv íl.
Průběh schůze byl klidný.
Král
Kratochvíl
doktor
Koerner
Beck
Bockův
21
article
V úterý 3. t. m. konala se v zimní zahradě Ná-
rodního domu vinohradského schůze poštovního úřad
nictva, věnovaná rozpravě o nastávající říšské do
plňovací volbě vinohradské. Zúčastnily se jí všecky
obory poštovní: úřadnictvo konceplní, technické i vý-
konné, podúřadníci i zřízenci. Předsedou zvolen by
revident p. Zemek, místopředsedy pak podúřadní
p. Marek a oficiál p. Cimler. Na schůzi této, na kte
rou pozváni byli bez rozdílu všichni voličové poštov
ního oboru XI. volební skupiny, dobyl posl. dr
Koerner velikého úspěchu svou řečí, ve které po
jednal i všech otázkách úřadniciva, podůřadnictv
i zřízenectva poštovního, jak všeobecných, tak od-
borových, jak národních, tak politických, jax organí
sačních, tak místních. Pokud jde o stránku povšechně
politickou, dlužno zaznamenati, že posl. dr. Koerne
vyslovil se v zájmu jednoty a nedilnosti země dů-
razně proti jakémukoli národnostnímu
klíči pro obsazování míst úřadnických
i proti třídění země v různá pásma
ovšem též proti národnostnímu rozhra-
ničování země.
Zemek
Marek
Cimler
Koerner
doktor
Koerne
22
article
Když byl řišský poslanec Lad. Čech vřele do
poručil kandidaluru posl. dra. Koernera, zdůrazniv
že strana svobodomyslná pěstuje otázku úřadnickou
jejíž veliký význam uznává, nepřeje si, by úřadni-
ctva bylo nástrojem rakušáctví — posl. Čech vy-
slovil se za souhlasu shromáždění též pro zacho-
vání ministerstva obchodu v českých rukou pro pří
pad, že situace připustí takový politický vývoj
postup — rozvinula se velmi zajímavá debata,
Oficiál p. Pánek odsoudil předvolební štvanice
které jsou na újmu věcným úvahám o kandidátech
Jestliže při některých dřívějších volbách značná čás
úřadnictva projevila svoji oposici proti kandidá tům
strany svcbodomyslné, stalo se tak proto, že ne-
souhlasila s politikou tak zv. positivní
jsouc však pro politiku realnou. Řečník
dovodil pak, proč politika tak zv. positivní není n
prospěch věci české: poněvadž podporovala vládní
soustavu, nepříznivou národu českému. Tím nen
však vyloučena politíka reálná.
Straně svobodomyslné nelze vytýkati, že by byl
zanedbala jazykovou akci, kterou zahájil zesnulý jia
dr. Herold. Zbyla po něm veliká mezera, dosud ne
vyplněná. Kandidát národně seciální jí nevyplní, ale
je naděje, že ji vyplní posl. dr. Koerner. (Hlučný po
tlesk.) Je tedy naší povinností, bychom mu k tomu
poskytli příležitost volbou za poslance říšského.
Koerner
Pánek
doktor
Herold
Čechy
lada
23
article
Jestliže se vytýká, že úřadnictvu na Král. Vinohra
dech nedostalo se aktivního přídavku téhož, jako ji
ným, stejně velkým městům, pak dlužno si připo
menouti, že tehdy, kdy se o věc jednalo, byl jediným
poslancem za Vinohrady p. Choc. Proč se c to ne
zasadil. Není správno, všecky výtky soustřediti je
nom na poslance svobodomyslně, zejména když po
slanci radikální byli v situaci takové, že mohli vládě
předložiti svoje požadavky. — Na konec vyslovil řeč
ník přání, aby nedostatek volební reformy co do
počtu českých poslanců nahražen byl jejich zdat
ností. (Výborně! Bouřlivý pollesk.)
Pan Václ. Čapek, pošt. podúřadník na Krl
Vinohradech, vyslovil povděk, že předsedou schůze
zvolen úřadník, mstopředsedou pak podůřadník;t
znamená uznání občanské rovnosti všech kategorií
poštovských v životě ohčanském. Tento projev rov
nosti Bude zajisté uznán a podle tohio zařídí poa.
úřadníci i zřízenci své přípravy volební: volba bude
— bohdá — svorná. (Výborně! Hlučný potlesk)
Oficiál p. Viktor Zoula uvítal srdečně krásný
průběh schůze, načež pojednal o práci poštovního
úřadnictva i zřízenectva pro uplatnění národa a ja-
zyka českého v oboru poštovním. Je třeba, by po-
štovní úřadnictvo i zřízenectvo stálo pevně na svých
místech, aby si bylo vědomo svých povinností i práv.
aby mužové stejného smýšlení zaujali mísla směro-
datná a konečně sby se poštovnímu úřadnictvua
zřízenectvu dostalo podpory, jež by jeho poslavení
upevňovala. Potomí přečetl návrh provolání poštov-
ního úřadnictva pro kandidaturu posl. dra. Koernera
a žáďal, aby bylo publikováno. Návrh provolání pro-
vázen byl hlučným potleskem a pak jednomyslně
přijat.
Předseda p. Zemek doporučil pak znovu co
nejvřeleji kandidaturu dra. Koernera za všeobecného
potlesku a tím skončil schůzi.
Král
Choc
Václ
Čapek
Zoul
Koerner
Zemek
Pearl Vinohrady
24
article
Zemětřesení v severozápadních
Čechách a Voigtlandu.
Zemětřesení v severozápadních
Čechách a Voigtlandu.
Zdá se, že poslední otřesové období, kleré zna-
pokojovalo po celou řadu dní obyvatelstvo severo-
západních Čech a Voigilandu, blíží se proti všemu
očekávání svému konci. Včera byly sice ještě stále
pociťovány otřesy země, z nichž některé byly ještě
povážlivě prudké, celkem však byly slabší dřívějších
a následovaly ve stále delších přestávkách.
Jak rozsáhlé bylo poslední zemětřesení, vysvítá
z toho, že dokonce i v labském údolí byl pocitěn
ve středu o b. hod. ranní otřes země a síce v kra-
jině mezi Pirnou a Hřenskem. Otřes přišel směrem
od jihovýchodu k severozápadu. Ostatně byly také
již před několika týdny pocitěny v labském údolí
otřesy země, které pravděpodobně souvisely se země-
třesením v severozápadních Čechách. Dále nahoru
až v Halle, vzdáleném asi 150 kilometrů od ohniska
zemětřesení, byly pocítěny dosti prudké olřesy země,
provázené hromovým rachotem, při kterých zachvěly
se i domy. V Selbu v Bavořích byly rovněž pozoro-
vány otřesy země. Podzemní dunění znepokojovalo
mysl obyvatelstva a předevěirem ráno byli lidé ob-
zvláště prudkým otřesem vyburcováni ze spánku.
Zemětřesení způsobilo také větší škody, nežli s
z počátku mysiilo. Ve Voigilandu jeví mnohé domy
povážlivé trhliny a v Eibenberku u Kraslie musíl
býti jeden byt vyklizen.
Čechy
labský údolí
Pirna
Hřensko
Halle
Selb
Bavory
25
article
Ochabování prudkého pohybu ve vnitru země
počalo včera ráno. V Jáchymové na příklad byl ve
středu večer pocitěn ještě velmi silný otřes země,
po kterém následovaly včera ráno již jen slabší
otřesy.
Z Karl. Varů, 5. listopadu. (Pův. zpr.) Také v noci
na dnešek byty zde opět pozorovány rozličné otřesy
země a sice o 93/4 hod. značně prudký otřes, o 11.
hod. 23 min. krátký otřes a krátce na to delší za-
chvění se půdy bez otřesu. Tyto otřesy země byly
pocítěny tské v okolí Karl. Varů.
Z Karlových Varů, 6. listopadu. (K. k) Dne
o 1/46. hod. ráno pozorovala většina obyvatelstva
otřes země.
z Kraslic, 6. listopadu. (K. k.) Inspekťor pra-
menů dr. Knett z Karlových Varů, který byl misto-
držiteistvím v Praze a akademií věd ve Vídni vyslán
jako referent do území, postíženého zemětřesen m,
koná zde pozorování. Počel otřesů se o něco
zmenšil. Škoda nebyla doposud nikde zazname-
nána. Opačné zprávy jsou přehnány. Východisko
zemětřesení a max malní síla jeho nalezá se hlavně
na saské straně. Dnes o 1/26, bod. ráno byl pocitěn
prudký otřes.
Z Plavna (v kraji voigtském), 6. listopadu.
Jáchym
Karl
doktor
Knett
Karlová Vary
Praha
Vídeň
Plavno
akademie věda
26
article
(K. k.) Minulé noci vyděšeno bylo veškeré
obyvatelstvo v území voigtském opétné
prudkým zemětřesením, nejsilnějším
za celé nynějsí periody. První otřes, který
obyvatele vzbudll z loží, byl podle »Vogll. Anz.«
doprovázen dlouhotrvajícím hukotem
hřmotem a způsobil neobyčejně siln
záchvěvy. Otřesy, jak se zdá, ztrácejí na slle,
avšak za to množí se jejich počet. Voda lázeňského
pramene poblíž lázní Halštrova jest od prvního otřesu
dne 3. t. m. o 6 stupňů teplejšl.
Z Aše, 6. listopadu. (Pův. zpráva.) Od včerejšího
poledne nastaly v zemětřesení delší přestávky; také
jednotlivé otřesy jeví zmenšenou silu. Silnější otřesy
byly jen dvakráte pocítěny a sice minulé noci a dnes
o 53/4 hod. ranní.
Z Gery, 6. listopadu. (Pův. zpr.) Dnes bylo ze
pocítěno opět několik silných otřesů země. Škoda
nebyla způsobena žádná
Z Freiberku (v Sasku), 6. listop. (K. k.) Dnes
1/26. hod ráno byl zde pocítěn dosti silný otřes země
a k 7. hodině drohý lehčí otřes. Také ve vesnicích
v okolí byly stejným způsobem pocitěny otřesy
země
Z Tachova, 6. listopadu. (Pův. zpr.) Dnes o 5.
hod. 45 min. byl zde pocítěn silný kolmý otřes
země, při němž budovy povážlivě praskaly
a kolísa ly.
Z Greizu, 6. listopadu. (Pův. zpr.) Dnes o 1/46.
hod ranní byl zde a v okolí pocítěn nový olřes
země, nejsilnější z 18 otřesů, které zde dosud
byly pozorovány. Obyvatelé byli vyrušení ze spánku.
Z Děčina, 6 listopadu. (Pův zpr.) V různých
místech Českého Švýcarska byly pocítěny včera
o 1/25. hod. ranní silné otřesy země, při kterých řin-
čela okna a kolisal nábytek.
Z Drážďan, 6. listopadu. (K. k.) Dnes v 5 hod.
36 min rano vyl v Drážďanech a okolí pocitěn otřes
země směrem od západu na východ.
Aš
Gera
Sasko
Tachov
Greiz
Švýcarsko
Drážďany
Anza
27
title
Výhost německým štváčským
28
article
IIstům.
IIstům.
Do seznamu včera v listu našemí uvedených ka-
váren a závodů: Březinovky na Král. Vinohradech,
„U Karla IV.“, „Louvre“, „Union“, „Slavie“, „Aka-
demické“, „Na Proulkové“ v Žižkově, „Pařížské“,
„Tůmovky“, „Royal“, rostaurace p. Kazdy v Karlině
a trafik: p. Hynka Kettnera v Žižkově a sl Žofie
Cinglovy ve Štěpánské ulici v Praze, přibyly dále
kavárny: ve Vladislavské ulici „Rivičra“,
„Na Karlštejně“ v Praze, trafiky: pí. Anny
Kafkovy ve Školské ul., pl. M. Levé na Král.
Vinuhradech v Havlíčkově ulici, p. Josef Kurel
maj trafiky v Žižkově, Štítného ul. a hostinec „U mo-
dré štiky“; restauratér Měšťanské besedy p. Fr
Křižík nám sděluje, že německé listy nikdy ne-
odebíral.
Jak se s námi sděluje, bylo správcům čítáre
kráj hlav. města Prahy nařízeno, aby
časopisy „Prager Tagblati“, „Bohemia“ a „Montags-
blatt“ nebyly na příště v čítárnách těchlo vyklá-
dány.
Mimo Mělník, kde tamní židé usnesli se „Pra-
ger Tazblati“ a „Bohemii“ dále neodebírati a styky
s těmito listy přerušiti, sděluje se nám dále z Pře-
louče, že téměř ve všech českých obchodech tamních
vyvěšeny jsou velikými písmenami psaná upozor-
nění, vyzývající příchozí obchodní cestující, aby,
chtějí-li dostati zakázky, prokázali národnost firy,
kterou zastupují.
Německé časopisy „Tagblati“. „Bohemia“ a jiná
mají volnou kolportáž ve Volicích. Kdežto české no-
viny mohou býti prodávány jen ve filiálkách úřadně
povolených, roznášejí se a volně prodávaji německé
listy na ulicích člověkem, který proti právu a zákonu
tuto živnost dlouhou dobu nerušeně provozul« Do-
máháme se volné kolportáže pro veškeren periodický
tisk. ale marně, kdežto jmenované časopisy volně se
roznášejí a prodávají. Na tuto nesrovnalost ve městě
Král
Aka
Royal
Kazda
Karlin
Hynk Kettner
Cinglův
Kafkův
Kurel
Křižík
Louvre
Žižkov
štěpánský ulice
Praha
Vladislavský ulice
Rivičr
Karlštejn
školský ulice
Vinuhrady
Havlíčkův ulice
Mělník
Březinovka
U Karel Iva
Slavia
Prager Tagblat
Bohemia