ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 aa071190-7630-11dc-a194-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 81, person 113, work 5, org 11
1 masthead
Ročník XXXXVI.
2 masthead
V Praze, v pátek 6. listopadu 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 306.
4 article
Na ranní a odpol. listy předlplání se, v Praze v admlnistraei a něs sa čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvají čonáškou nna . . . . K5 na nlsfe . . . . . . 2 K 80 Poštout nvrt ui. . . . . S K on s droji zlallkon a ni nrt vi. . . . . K em
Praha
5 article Styky rusko-polské.
Styky rusko-polské. Starý reakcionář, kn. Vladimír Meščerský jest ve svém „Graždanině“ opět znepokojen. Petrohrad, pobouřený přivtělením Bosny a Her- cegoviny k mocnářství rakousko-uherskému, je pln sympatií ke zklamaným ve svých nadějích Srbům a přední orgány ruského veřejného mí nění volají k A. P. Izvolskému a jeho prostřed- nictvím k caři, aby přestali naslouchat našeptá- vání Berlína a vrátili se k politice Alexandra III. *který, ač přísný konservativec, neváhal podnt svou mocnou pravici přes hlavu Německa repu- blikánské Francii. Kn. Meščerský nesnese prů- vanu, jejž v Potrohradě způsobilo silné zavanut slovanského větru od jihu a je pln zoufalství př pomyšlení, že Rusko by se mohlo opět spusti sukně své německé chůvy, která je po celé de- vatenácté století vodila od neúspěchu k ne- úspěchu. Stejně v „Nov. Vr.“ varuje dnes nevyzpy- tatelný p. Menšikov před „panslavismem“, který prý Rusku nepřinosl nikdy nic dobrého, leda že mu hodil na krk kus Polsky, s nímž si po- dnes neví rady. V bujné fantasii p. Menšikova rýsuje se při tom děsivý obraz, s jakými tram- potami by musilo dnes zápasiti Rusko, kdyby se bylo vždy řídilo politikou „panslavismu“ jako v době dělení Polsky a přivtělilo si ješti několik jiných slovanských provincií, s jichž obyvateli by mělo nyní nemenší potíže, než s Po- láky. Jestliže se vedle Němců mohli v Evropě úplně samoslatně zaříditi Nízozemci, Dánové, Švédové a Norové, ač jsou všichni příslušníe jednoho germanského plemene, ať prý se samo- statně zařídí i různí slovanští národové a Rusko se stará samo o sebe. Nejměně má však Rusko zapotřebí, aby se po všech kalamitách posled- ních let zapletlo se západními sousedy do války pro Srbsko.
Meščerský Srba Izvolský Menšikov Němec Dán Švéda Noro Petrohrad Berlín Německo Francie Potrohrad Rusko Polsko Evropa Srbsko Bosna a Hera
6 article
Tato poslední obava p. Menšikova je zby- tečna. Srbský kralevič následník Jiři byl přija cařem Mikulášem co nejlaskavěji a jeho prů- vodci Pašičovi bylo ministrem Izvolským i cařem sděleno, že ruská vláda chová k bratrskému Srbsku největší sympatie a bude jeho požadavky podporovati mravně; předsedovi říšské dumy Chomjakovu, oznámil však car při slyšení, že válečné zakročení Ruska jest úplně vyloučeno Zcela přirozeně. Rasko nemůže za danýel poměrů o válce ani pomysliti. To věděl i bar Aehrenthal, když se odhodlal v jubilejním roee panovnikově provésti annexi okupovaných zomí ale nenadál se asi, že annexe Bosny a Herce goviny bude na ruský národ účinkovati podobně jako účinkoval na Poláky pruský vyvlastňovae zákon v Poznaňsku. Jako poznaňská exproprinee přesvědčila konečně Poláky, že záruky své ná rodní existence mohou hledati pouze v kulturní vzájemnosti slovanské, tak i bosenská annexe posunula slovanské vědomi mezi zástupei ru ského národa o obrovský krok. Byla v tomto vzhledě pozoruhodna prvá podzimní schůze ruské dumy dne 28. října. Vše- chny nesčetné tužby a stesky zástupců ruského národa ustoupily na okamžik do pozadí, když posl. Maklakov předložil jim ku podpisu dotaz k ministerskému předsedovi, proč městský hejt- man petrohradský nepřipustil po Pogodinově přednášce o Bosně a Hercegovině ke slovu ně- kolik poslanců a slavistů, kteří si přáli referát Pogodinův doplniti svými zkušenostmi. Dotaz po doporučení posl. Maklakova byl dumou přijat jednomyslně, ale noviny nebyly spokojeny odů- vodněním Maklakova, které bylo přísně práv- nické. Proč prý dotaz neodůvodňoval hr. Bo- brinský, který by byl za té příležitosti uhodi i na citovou strunu, takže by se byla potleskem rozechvěla celá duma.
Menšikov Pašič Izvolský Chomjakov Aehrenthal Polák Maklakov Pogodinův Rusko Bosna Poznaňsko Boseň a Hercegovina
7 article
Ale hr. Bobrinský byl přes to hrdinou dne V kuloárech, stále obklopen zástupem poslanců, podával zprávy o svých letních exkursích do slovanských zemí a své vypravování znázorňoval doklady rakousko-uherské svobody tisku aa svědo- mí. Ukazoval ruským poslancům „opravená vydání“ slovanských časopisů z Lublaně, Záhře- ba, ze Sarajeva, na nichž celé stránky vyplněny jediným slovem „zkonfiskováno!“ Ukazoval fotografické snímky „občanských sňatků“, jež v Ricmani po pětiletém marném zápase za svo badu svědomí provádí selský starosta Berdon Mezi poslanci měly veliký úspěch tyto doklady svobod, jichž se v mocnářství rakousko-uher ském stanou nyní účastnými také Srbové bosen šti a hercegovští. Ještě jedna věc zaujala však hned na po čátku zasedání říšské dumy zejména ony po- slance, kteří se účastnili letních slovanskýeh konferencí. Bylo to kruté opatření varšavskéh gener. gubernátora Skallona, jímž postiženy byly polské soukromé školy v království pol- ském. Počátkem tohoto školního roku otevřeny ve Varšavě po letech opět tři vysoké školy, uni versita, technika a zvěrolékařský ústav, v nichž se přednáší jazykem ruským. Polská mládež se těmto ruským vysokým školám dle možnosti vy hýbá a jejich posluchači jsou tedy většínou Ru sové z gubernií vnitroruských. Společnost pol- ská se rozhodla, že bude tyto školy ignor ovati. ale jinak nebude jim činiti nijakých překážek. Avšak výstředná, hlavně sociálně-demokratická. neb spíše anarchistická část varšavského obyva- telstva uznala za vhodnější, přejíti od boykotu ke zjevnému násilí a tak se stalo, že někteří po sluchači byli na ulici přepadeni a zraněni.
Srba Skallon Lublaň Záhře Sarajevo Varšava poloský
8 article
Gener. Skallon dal ve svých úřadních no- vinách vytisknouti výstrahu, že každý útok na posluchače varšavských vysokých škol bude po- kládán za casus belli. Dříve však, než obocen- stvo mohlo výstrahu přečísti a uvážiti, vyda. nařízení, jímž uzavřeno ve Varšavě 14 soukro- mých středních škol polských, které navštěvo- valo letus 5500 žáků; hned na to rozpustil pol- skou lidovou universitu a komočně i polský spo lek pro pořádání kursů pro dorostlé analfa bely v jehož čele st spisovatel Boleslav Prus a který měl 20 filiálek po celém Polsku, Takové drakonické opatření gener. Skal- lona uvedlo v úžas zejména přátele dorozumění poloruského, kteří nemohli pochopiti, jak možno trestati ryze osvětové ústavy polské z to, že se ve Varšavě našlo několik nerozumných. zločinnýeh lidí, kteří proti vůli ostatního občan- stva se dopustili násilí na rvských studentech, jejichž bezpečnost měla chrániti vlastně Skallo- nova policie. Polšti poslanci v ruské dumě rozhodli se. že v této věci podají dotaz ke vládě. A hned se přihlásila řada ruských poslanců, kteří projevili ochotu dotaz spolupodepsati a po případě, kdyby Polákům nebylo možno dotaz podati, nabídli se. že dotaz podají sami. S dotazu však sešlo, nebo dříve než mohl býti podán, gener. Skallon od- volal aspoň z části své nařízení a polské střední školy ve Varšavě opět otevřeny.
Boleslav Prus Polák Varšava Polsko
9 article
Polská společnost ovšem generálu Skall - novi tento ústup usnadnila. Zástupcové politi- ckých stran národně-demokratické, realistické (ugodovců) a pokrokové uveřejnili ve všech var- šavských listech osvědčení, v němž odsuzuj každé násilí při vymáhání národních práv; pro- hlašují, že polské školy, vydržované ze soukro- mé obětavosti, mají býti jen ohniskem práce a vědy, nesmějí však šiřiti proti nikomu nená- vist; proto se ohražují proti tomu, aby za trestu- hodný čin jednotlivce volala se k zodpovědnost celá polská společnost a zejména polské škol- ství. Toto osvědčení všech tří směrodatných pol- ských politických stran gener. Skallonovi, jak den na to prohlásil ve svých úřadních novinách. stačilo a proto zavřené školy dal zase otevříti. Ale hlavní příčinu povolnosti Skallonovy sluši hledati v přátelských stycích ruských a polských poslanců ruské dumy, jež si vláda Stolypinova již netroufá ignorovati. Jak se tyto styky budou dále vyvíjeti, zatím nelze předvídati; ale sluší zaznamenati fakt, že ruští a polští účastníci pražské konference slo- vanské, sotva se sjeli de Petrohradu, hned se shromáždili na poradu, jaké kreky se mají před- sevzíti, aby resoluce pražské nezůstaly mrtvou literou. V poradách se bude pokračovati, až se do Petrohradu vráti také posl. Dmowski, kter se dosud léčí ve Francii. Styky zástupců ruského a polského národa v říši ruské zůstávají tedy přátelskými; ale také v Ialiči je poměr rusko-polský mnohem přízni- vější, než býval, jak dosvědčuje letošní zasodán sněmu haličského. Zprávy o lepšících se stycíel polsko-ruských jsou potěšitelny právě v tyto dni. kdy největší překážka dohody rusko-polské v řis ruské, císař Vilém, přijíždí se svou spojeneckou radou do Vídně.
Stolypinův Dmowski Vilém Petrohrad Francie Vídeň
10 article Převrat na Balkáně.
Převrat na Balkáně. Naše zprávy. M. Z Kolína n. R, 5. listopadu. (Pův tlgrm. »Nár. L.) V dobře zpravenýcl bělehradských kruzích soudí — dl »Köla. Zig« — že sejde s konferene velmocí o annexi Bosny a Hercego- viny, protože Německo a Rakousko- Uhersko nedají k ní souhlas. Očekává se, že Rusko zkrátka odepře uznání annexe a podobně učiní tak Anglie. Francie a snad i Italie. Annckční otázka zů tane teda zatím neřešena a rozhodne se teprve velkou válkou. Sp Z Bělehradu, 5. listopadu. (Zvlástní telegr. »Nár. Listů«.) Předsednictvo s němo v n úřadně oznamuje, že v tajné sch ů z v úterý a ve středu vláda vysvětlila těžko situaci, odpověděla na dolazy poslanců a ž sněmovna konstatovala, že Srbsko v těžkém položení svém koná všechno, co je pro obbá- jeni jeho zájmů nevyhuntelné. Srbsko jedná bude jednali správně a vykonávati mezinárodn závazky. Soudě podle přátelské nálady veřej- nosti evropské a podle citu spravedlnosti vel- moci, Srbsko může čekati zadostučinění a spl nění svých požadavků; Srhsko může klidn vyčkati výsledku konferencee relmoci. Schůze snemovny odročena na 10 dní Následník Djordje přibude dne večer do Turn-Severinu. Z Turnu odjede ihne rumunským parníkem do Radujevce v Srbsku.
Severin Balkán Kolín Bosna Německo RakouskoUhersko Rusko Anglie Francie Bělehrad Srbsko Italia
11 article
Zejtra následník nocuje v Zaječaru, pozejtr vrátí se do Bělehradu. Zvláštní deputace odebrala se do Turecka vyjednávat a docílit dohod- nutí s mladotureckým komitétem pro společuou práci Srbů a Turků. Z Bělehradu, 5. listopadu. (K. k.) [Z úřadníh srbského pramene.] Předsednictvo skupětiny uveřej nilo dues toto communiqné: Skupština vyslechl včera a předevčirem v obou tajných schůzích zprávu vlády o situaci, žádosti různých poslanců po objas něních, jakož i odpověď vlády na tyto dolazy. P všech sděleních a objasněních vzala skupština uspokojením na vědomí, že Srbsko se zřetelem n těžké postavení podniklo vše, čeho jest nezbylně p- třebí k ráznému hajení srbských zájmů a že Srbsko setrvá při svém korektním postupu a sp ní své mezinárodní povinnosti. Poněvadž veřejné mínění Evropy jest Srbsku příznivé a po čvadž velmoc naše chování schvalují, doufáme důvodně, že poža davky Srbska bujou spravedlině rozřešeny. Srbsko
Srba Turek Zaječar Bělehrad Turecko Srbsko Evropa
12 article
vyčká, aniž by porušilo mír, svolání konference její usnesení. Sp. Z Bělehradu, 5. listopadu. (Pův. telgr »Nár. L.«) Obecní starší a předáei politických stran svolání na dnešní večer do zasedací sině bělehradské obce, aby dorozuměli se o velko- lepém uvítání následníka Djordje Jmenem výboru pro národní odboj obranu spisovatel Nušič a univ. prof. dr. Sla- nojevič vyjednávali ve Skopiji s mladotureckými. vůdci o společné akci srbskosture- cké proti společnému nepříteli Tam utvrzeny hlavní zásady dorozumění. Srbst delegáti odjedou do Soluna, kde budou vyjed- návati a hlavním výborem mladotureckým. Proslýchá se, že rakousko-u herské vyslanectvo zdejší dalo přenésti archi v svůj do vyslanectva německého. Zájem Rusů o Balkán. pp. Z Moskvy, 5. listopadu. (Zvl. zpráva »Nár. Listů«.) »Spolek slovanského obrození« vyslal do Petrohradu prof Čudova, aby po prosil poslance hosudarstvenné dumy Maklakova Rodičeva, hr. Bobrinského a j., aby měl v Moskvě veřejně přednášky o balkánskýeh otázkách.
Jmen Nušič profesor doktor Sl Rus Čudův Maklakov Rodičev Bělehrad Soluna Balkán Moskva Petrohrad
13 article
Odhalení z r. 1876. Dr. Milenko Vesnió, srbský vyslane v Paříži, řekl spolupracovníku »Eeho de Paris«. že Rakousko-Uhersko r. 1876 nabídlo Srbsku spolek a slíbilo mu dvě tře tiny Bosny i Hercegoviny, zaváže-l se k neutralitě pro případ vál ky mezi Rakousko-Uherskem a Ru skem. Srbsko nabídku rozhodn odmrštilo, nechtíc se zpronevě řiti Rusku. Car Alexandr III r. 1891 pro- hlásil i Pašičovi, i Rističovi, jenž byl tehdy královským náměstkem, že nikdy nedopustí, aby Rakousko-Uhersko zabralo Bosnu a Hercegovinu a dodal, že Rakousko-Uhersko o tom vl. Hilovanovič u Clemenceana. Z Pařiže, 5. listopadu. (Ag. Hav.) Před seda ministerstva Clemenceau přijal včera srb ského ministra zahraničních záležitostí dra. Mi lovanoviče. Tázán po této rozmluvě, odpovědě Clemencnau, že mluva Milovanovičova vůč němu byla velice důstojná a že ujištění, jeh mu dal Milovanovič, jsou s to, aby rozptýlila obavy, k nimž Srbsko by bylo mohlo zavdat podnět. Odročené jednání Ruska s Ra- kousn em Z Petrohradu, 5. listopadu. Vyjedna vání Ruska s Bakouskem bylo na neurčito odročeno. Rusko nezaujalo dosuc definitivního stanoviska k otázce, co se má státi kdyby Rakousko rozhodlo se, ofletšlně konfe renci neobeslati. Zprávy z Cařihradu. Z Cařibradu, 5. listopadu. (K. k.) Dl soukromé zprávy »Ag. telegr. bulg.« jest ne- správno, že byl pro vojenské spiknutí zatčen maršátek Šefkot pasa, velitel 2. di- vise, který patří k posádce v Iidizu. Velký vezír ho však vyzval, aby požádal za propu- štění. Naproti tomu sultán se vzpírá propustiti Šefketa pašu. Spolek Rumunska se Srbskem. V neděli se v Bukureštu konal velký táboi lidu, na němž rokováno o poměru Rumunske k věcem balkánským. Všlchni řečníci srovnával se v tom, že Rakousko-Uhersko není stát bal- kánský a že všichni balkánátí národové musej
Pašič Ristič Clemenceau Milovanovičův Milovanovič Bakousk Paříž RakouskoUhersko Srbsko Rakousko Uhersko Rusko Bosna a Hercegovina Ra Petrohrad Cařihrad Rumunsko Ee jít Paris Šefkot paso Bukurešt
14 article
V drobném prosejít ranní čisle o sobě . . . za 8h odpoledni . . . . . . . sa z b Ve alialkách na raaborií ranní č4slo. . . . . . . . 10h odpelední . . . . . . . . 4h Inseravv platí se hotevě napřel. Předplacení a inerty přijinsá sdmlni- slzace v Murianské ulicl č. 3. Tamnscházejí ss též redake tlskárna a ezpedice „Národních Listis Bukoplsy se novraciji
národní Listis Bukoplsa
15 article
se proti tomu ohradit, aby se rozšiřovalo na Balkán. Nebezpečí nebrozí jednomu z balkán- ských národů, nýbrž všem. Proto Balkánci musejí býti všichni za jednoho, jeden za všecky. P rá- ním Rumunů jest, aby byl se Srb- skem uzavřen spolek na obranu i výboj, a vypukne-li válka mezi srbskými státy a Rakousko-Uherskem, Rumunsko at ihned vojensky vpadne do Sedmi- hrad a Bukoviny, v kterýchžto zemích Rumuni tvoři většinu. Veřejné mínění je velice pobouřeno.
Balkánec Rumun Srb Balkán RakouskoUhersko Rumunsko Bukovina
16 article Italská opatrnost.
Italská opatrnost. z Říma, 5. listopadu. Ministerská rada usnesla se dnes nepřipustiti debatu o zahra- niční stuaci, dokud nebude otázka konference evropské vyřízena a prohlásila usnesení to za kabinetní otázku. »Malé nedorozumění« Bulharska s Ruskem. Dr. S. Danev, bývalý ministerský předseda, který jediný byl zvolen z partie Cankovistů do nynějšíno »národního sobranie«, v debatě o trůnní řečí vyslovil sice svůj souhlas s prohlásením nezávistosti Bul- harska, ale zár veň projevil politování, že se tak stalo bez dohody s Ruskem. V tu chvíli, v niž Ra- kousko anektovalo Bosnu, Rusko samo by bylo na- léhalo, aby Balharsko se stalo nezavislou državou. Prohlášení, tak jak se stalo, bylo krokem neruzváž- ným a způsobilo napjatý poměr mezi Bulharskem jeho osvoboditelem. Ministří Paprikov a Malinov v rozmluvě s ně- meckými žurnalisty, kteří přišti do Sofije, přiznali že je jakásí napjatost mezi Balharskem a Ruskem, ale naznačih ji jako »malé nedorozuměn!«, ktaré prý se záhy odstraní. »Večerní Pošta« vytýká vládě, že dnes je plna ochoty k zaplacení tributu, ačkoliv dřive se zaklí- nala, že ani stotinky nezaplatí a že svou nedůsted- nost chce zastříti jen vymýšlením nového jména (nejsplě prý jménem obchodní akce za účelem ule- vení makedonským Bulharům) pro zakoupení bul- harské nezávislosti. (Předvídali jsme to muohem dříve v »N. L o) Ve Varně zakotvil ruský obrněnec. Bulharské vladní listy oznamují, že připlul do Varny s osobnostmi, které prý nesou ruskou gratulaci no- vému bulharskému caru, jenž dli nyní se svou ro- dinou v Euxinogradu (letohrádku u Varny). Tato zpráva, položena vedle stov Paprikova a Malinova, je nevěrohodnou. Ukaže-li se správnou, potom ovšem zmínčné »malě nedorozumění« už by bylo odstra- něno.
doktor S Danev Malinov Bulhar Paprikův Malinův Řím Bulharsko Rusko Bosna
17 article Nové útoky na Viléma II. a nová odhalení.
Nové útoky na Viléma II. a nová odhalení. Rekordu co do bezohledných, ale přímých a upřímných útoků na Viléma dosšhl zajistá známý sociální, ale nacionální poslanec německý Bedřich Naumann, kterýž ve včerejšl své »Hulfe« prolestuje ostře proti tomu, aby Vilém II neustále řídil vnější politiku Německa přes hlavy zodpovědných ministrů. Naumann píše dále: »Nechce-li Vilém II. od toho upustiti, nezbývá nám nežli zvolati na císaře: Zn- kazujeme si každou takovou politiku, znkazujeme si ji, poněvadž by se mohla státi velikým neštěstím pro německý národ. Jest trapno a nepřijemno pro nás tak vystoupiti, ale není to vinou naší, nýbrž vinou císaře. Německý císai chtěl si po 18 let hráti na Bismarka, ale za ten čas dokázal dost a dost, že to nedovede. Císař se os bní poli- tiky své zřici musí a to v zájmu národa. Bude li ale pokračo ati v ní, skončí temně životní večer císařův.. Musí se jedaou důrazně říci, že německý I d nedá si do nekonečna líbit opakování takové cisařské libovůie. Za vlády císaře Viléma II. uvaleno bylo na stát 3 /2
Vilém Naumann Vilém II Německo
18 title
FEUILLETON.
19 article Literatura.
Literatura. Shake-peare člověk. Jindy prohlašovali velkého Walliama za poětu, jehož osobnost docela mizela za uměle- ckým jeho dílem. Dnes za to tím usilovněji se pátrá po stopách právě osobních poměrů a pod- nětů, jež dllem básníkovým ať už vědomě če bez- děky jsou zobrazeny. Pouhými ciláty nelze ovšem podobné životní vztaby dovodili. Ze Shakes pearových »sonetů« na př. pokoušeno se vyčl- tati celé osobní romány a románky básníkovy, leč skutkem nedokázáno nic. Za to dramat Shakespearova, zvláště dobový jich sled, posky tují mnohý cenný komentář ke známým životo- pisným datům skladatelovým. Po té stránce po kusil se člen německé »Shakespenrovské Spo lečnosti« dr. Lorenz Morsbach *) nakresliti aspoř hlavními rysy jakýsi obraz člověka Shakes- peara. Pozorovací schopnost a znamenitou pamě přiznávali Shakespearovi už jeho osobní odpůre a zvláště současný nejlepší krilik Ben Johnson. Stačí jen si připamatuvati bohatě jeho vědomosti přírodopisné! Jakou spoustou botanických jmén květín polních i zahradních zasypává přileži- tostně skladatel užaslého posluchače! Jak se zná rozhýřit ličením přirody, malebným slovem vypravovat nádheru zapadajícího slunce, velebné ticho noci, zuření vichru a bouře, hry malých a velkých, rozkoše lovecké, život námořnický. vojenský, řízení soudů, výjevy z krčem, z pa- láců knížat a králů, shon pouliční, město i ven- kov: nie mu nezůstává cizo a tajno! A ne- dává se másti věcmi pobočnými a nahodilostm a všude pravou hodnotu života oceňuje. K tomu jak tryská vtipem a mršlně obrací slova hovoru Zdali básník Falstaffů, šašků královských a vtip- ných kavalirů byl sám v hovoru společenském
Shakespearův doktor Lorenz Shakespeare ben Johnson Falstaff Shake
20 article
*) »Slakespeare der Mensch«, Jabrbuch des Deutschen Slakespeare Gesellschaft. Welmiar. stejně vtipný a humorný? Těžko z děl pouze psaných vyvoditi Není pochyby, básník navštěvoval »vyšš školu« svého rodiště, pochytil tam »něco latiny a řečtiny«. Nujlépe znal ze starých Ovida, téhož Přeměny četl prý asi v originále. O jiných la- tinských autorech nelze u něho totěž tvrdi (Plautus, Terene), řečtí dramatikové pak zůstal mu vůbec cizí. Současné literární a uměleck snahy měl v bezpečné patrnosti. Frančinu poněku ovládal, ač není jisto, že by byl francouzsky četl. Jestě méně je jisto, že by byl znal vlašsky Cizokrajně novely četl v překladech anglických Co se vypravuje o Shakespearově italské cestě je pouhá domnénka. Vůbec viděl málo světa bezpochyby ani nejbližší Škotsko nepoznal. V dějinách byl fantast. Richard III. je ne- bistorická postava obludného krále, jaká zne- náhla vznikla v obraznosti lidu přispěním stran- nické vášně a legendy. Právnické vědomost básníka jsou zcela průměrny, hvězdářské, při rodovědné a lékařské rovněž zůstávají na úrovní lidových představ. Ovšem dovedl velký due povědět mnohé z vlastní hlavy, co odborníkům a učeným teprv dalo notně strasti a lopoty.
Ovid Plautus Teren Shakespearův Richard obludný král Deutschen Slakespeare Gesellschaft Slakespeare der Mensch
21 article
O povaze soukromníka Shakespeara nezachováno mnoho zpráv. Chváli jeho pocli- vost, způsobné chování, upřímnost a rozšafne smýšlení a nenucenost. Mluvi se o básniku jako dobrém synu, bratru a přiteli. Syn pečuje, aby starým rodičům zachránil prodlužený statek, ze- mřelému bratru, rovněž herci, jakým byl sám obstarává William slušný pohřeb. Na staré přátele nezapomíná ani závětí. Chudičké celkem zprávy doplňují podobu ne-li osobitě, aspoň typicky. Jenom v manžel ství prý básník Romea a Julie nebyl tuze šta sten! Aspoň se šuškalo! Jisto je, nebyl lho- stejný k penězům a majetku. Měl trpké mládl viděl nouzi rodičů, znal zpustlý život mnohých literátů londýnských, což jej asi neodstrašovalo. Prodělal těžké zápasy. Bujnému mládí (doba rozpustilých komedií) následovala léta sklíče- nosti a pessimismu (satyrická dramata a ponuré tragedie), nálady stíeněné, jež za posledníchl
Shakespeare William Romeo Julie
22 article
tvůrčích (romantické hry) zase šťastně pře- možena. Básníkova osobního poměru k politickým a náboženským zápasům doby lze jen s těžo se dohadovati vůči skromným notickám životo- pisným, jež se zachovaly. Historické bry neob- sahují politického vyznání. Jindřieh V. je as ideálem krále, jak si jej 34letý autor vypěsto- val. Jindřich VIII. je silný král oprav a idej ných podniků. Stejně zdrželiv, jak v politických je autor dramat i v otázkách náboženských. Maje pra- meny dějin katolické, nesetřel jich barvu an v obraze jevištném, ba spíše barvu ještě sympa- ticky vyzvodl. Lidského soucitu neodpírá ani židu Shyleckovi. Puritány za to, jakožto vyslo- vené nepřátele divadla, zjevně tepe, Vnějsí pásku, která muže pojila k církvi, neporuši nikdy. Poětické spravedlnosti, která vše vy- rovnává na konec, Shakespeare ve svých dra- matech nedbá. Nepoznal jí v živolě. Tak asi obráží se dle studie autora podob básnikova v jeho díle. Celkem dost mlhavý obraz! Třeba se s ním spokojiti. Shakespeara člověka znali jen současníci. A kdož ví jen. pokud a jak? Nikdo z nich aspoň se nepokusil zachovati věrný obrys tváře a postavy. Aspoů nikdo povolaný. Tak se vysvětluje, že mohly vzniknout i pochybnosti, zda Shakespeare vůbec existoval. Taková je nesmrtelnost tvůrčiho ducha. Osoba mizí, jen dílo zůstává majetkem — lidstva. nonb
Jindřich VIII Shakespeare
23 article Naše knihy.
Naše knihy. * Bílá Hora. Upozorňujeme, že byl vydán nový svazek Zibrtovy Bibliografie České Historic, IV., 2., který je věnován dějinám českého povstání a přináší v 3885 či slech literaturu k pohnutým příběhům od srpna 1618 až do února 1621. Dosavadní rozdělent a rozčlenění látky bylo po nabytých zkušen stech předeházejících dílů opět podrženo. Udá losti jsou seskupeny v přehledné celky, v nichž se podává podrobný výčet veškeré literatury. jednotlivých otázek se týkající. Hlavní zřeteh iost věnován osobě slabého Bedřichma Falckého a jeho rodině, jakož zvláště nešťastné bitvě in Bílé Hoře. Podány tu souvěké zprávy i zpraco vání, různá vyobrazení, mince a pamětní penize na bitvu bělohorskou, spisy o Maxmilianu Bavor- ském v bitvě, o činnosti P. Dominika a Jest Maria, o kostele P. Marie Vítězné v Římě a na Bílé lloře, na pdtupu poražené české armády po- staveného, jakož i literatura k ostatním vynikají- cím osobnostem v bělohorské tragedii. Č. 706 až 7732 jsou věnována písním a pamfletům Bedřichu Falckém a o Bílé Hoře, nejúplnější te výčet v odborné litoratuře vůbee.
Zibrtův Maxmilián Bavor Dominik Marius Marie Falcký Bílá Hora Bílá hoře Řím Č . 706 Český Historic
24 article
Bibliografie. * Zlaté Prahy, velkého obrazového týdenník v nakladatelství J. Oly v Praze, vyšlo sedmě čísl s obsahem velice bohatým a zajímavým jak v část obrazové, tak i slovesné. Jsou v něm zastoupeni češt i cizí umělci výtvarní a přední naši spisovatelé. Velká reprodukce skvělého obrazu »V Alpách« českého krajináře J. Navrátila (ř 22. února 1865) reprodukce obrazu Jar. Šetelika »Z Fürstenberské z hrady« a J. Šejnosta »U domácího krbu« zajímati budou každého čtenáře. Glacoma Favretta »Na Plazettě« a ruského realisty K. A. Savického obra z rusko-turecké valky »Odjezd braneů« jsou práce cizích výtvarniků. — Kromě toho přinášl »Zista Praha velice zajímavá vyobrazení z Kréty. podobiznu dra. Edmunda Pálkovského, vůdre Čecha moravsko-ostravských, a největšího chorvatského bás- níka Sily. St. Kranjčeviče. Část slovesná se honosí příspěvky předních našich literátů. Na »Z afou Prahu« předplácí se čivetletně pouze 5 K. Ukázková čísla posilají se každému, kdo o ně listkem požádá. Redaktorem je Vincene Červinka, obrazovov část id Viktor Oliva. * Pro gymnasia schválena byla právě nová učebnice latiny „Návodná ovičebnice ke skladbě ja- zyka latinského“, založená na Nepotových zivotop.- sech a (Patočkových) výňalcích z Kurtia Rufa, o Al. Holasa, výnosem c. k. ministerstva kultu a vy- učování ze dne 29. října 1908, č. 32.661. Učebnie tato vychází v pokračování známých „L a tin ských učebnic Holasových, z nichž I. a II. slu- peň byl dříve již vydán a schválen. Bylo již kon- statováno, že učebnice Holasovy znamenají jistou reformu ve vyučování latině, čehož jest i tento Ili stupeň zajímavým dokladem. Učebnice vyšla nákla- dem České graf, společnosti „Unie“ v Praze.
J Navrátil J Šejnost Savickij Pálkovský Čecho Červinka Oliva Nepotův Patočkův Rufus Holasův Ola Praha Alpy Kréta St . Kranjčevič zlatý Praha
25 article
* Alíons Daudet: „Listy z mého mlýna přelužila Malka Drechselova. Naklad. družstvo Má * Pro ústavy učitelské schváleno bylo výnosem c. k. ministersíva kultu a vyučování ze dne 29. října 1908, č. 32.158, nové, čtvrté vydání „Tělo- vědy a zdravovědy“ od Fr. Dlouhého. Učebnice vyšla nákladem České graf. akc. společnosti „Unie“ v Praze * Českoslovanská jednota v Praze upozorňuje důtklivě své členstvo a celou veřejnost na právě vycházející druhý ročník časopisu „Naše Siovensko“, měsíčnku pro hájení zajmů uherských Slováků. V nynější době úporného útisku česko- slovenského národa v Uhrách jest nanejvýte nutno, aby česká nteligence byla co možná důkladně a soustavně obeznámena a poměry na Slovensku. tak aby cely národ procítěn byl imperativním poža- davkem vzájemné součinnosti. Nežádáme žádných útrpných sympatil pro Slováky, nýbrž vlastní zájem našcho národa káže nám zachrániti více jak 2 mi- lieny příslušníků národa čessoslovanského v Uhrách před národm záhubou. — „Naše Slo- vensko“ vychází v prvé polovici každého měsíce v elegantní úpravě s barevnými přílohami a krásný- mi ilustracemi. Předplatné obnáší na celý rok 12. — kor., na půl roku 6.— kor. Adresa: „Naše Sloverisko“ Praha-II., Vyšehradská třída 39. * Dr. Edvard Babák, prof. čes univ.: „Tělo- věda“. Základy morfologie a fysiologie člověka S 279 vyobraz. a 2 barev. přílohami. Nákladem Jana Laich- tera na Král. Vinohradech.
List Malka Drechselův Dlouhý Slovák doktor Babák profesor Laich Král Francie Praha Uhry Slovensko Alíon Daudet II
26 article
* Dr. F. W. Foerster: „Pohlavní mravouka a výchova“. Melicharova Bibliotéka V. Nákladem Bohdana Melichara v Hradci Králové. * Réné Fraudet: „Les Fatidiqnes“. Edition du „Monde illustré“ 13. Ouai Voltaire, Paris. * Ženský klub český již přiští týden vydá svým nákladem „Porlngnlské sonety“ od El. Barett- Browningové v přokladě Ant. Klášterského s umě- lackou výzdobcu akad. malíře Jar. Bendy. Klub vy- dává tuto knihu s velkou finanční obětí v nádherné výpravě a při tem v ceně jevně, jen aby zniha dle zásluhy hojného rozšíření došla a své umělecké po- slání vykonala. Kdo si knihu objedná, obdrží ji v sub- skripění ceně 1 K; po vydání bude krámská cena knihy K 1.60. Přihlášky a peníze přijímá kancelár Ž. K. Č., Jungmannova tř. čís 7. * Nový řád školní a vyučovací spolu s provádě- cími nařízeními c k. zemské školní rady (kterážto nařízení dosud nikde nebyla o sobě vydána) byl prá- vě vydán nákladem knihliskárny Cyrillo-methodějské. Cena této objemné knížky 60 hal. * Žeň z literalur. Svazek 19. Němcová: O Po- pelušce. O dvanácti měsíčkách. Sůl nad zlato O třech zhavrančlých bratřích. Šurina pan král a Ololienka. Pamodaj šťaslia, lavička Otiskl V. Tille. Mladým čie- nálům vydává Jan Laichter, rodakcí Václava Ří- hy. 40 h. * Člověk obr a jiné povědky“. Sestavil St a ni sl Javor. Naklad. družstvo Má *J. Š. Bear: „Fazské histozky“. Naklad. druž- stvo Mái.
doktor F W Foerster Melicharův Bohdan Melichar Ouai Voltaire Paris Barett Browning Antonín Ž K Č Němcová Šurina král Ololienka V Till Laichter Václav Ří Bear Hradec Králové Jungmannův třída Réný Fraudet Les Stones El