1
masthead
Ročník XXXXVI.
2
masthead
V Praze, v pátek 6. listopadu 1908.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předlplání se,
v Praze v admlnistraei
a něs
sa čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvají čonáškou
nna . . . . K5
na nlsfe . . . . . . 2 K 80
Poštout
nvrt ui. . . . . S K on
s droji zlallkon
a ni
nrt vi. . . . . K em
Praha
5
article
Styky rusko-polské.
Styky rusko-polské.
Starý reakcionář, kn. Vladimír Meščerský
jest ve svém „Graždanině“ opět znepokojen.
Petrohrad, pobouřený přivtělením Bosny a Her-
cegoviny k mocnářství rakousko-uherskému, je
pln sympatií ke zklamaným ve svých nadějích
Srbům a přední orgány ruského veřejného mí
nění volají k A. P. Izvolskému a jeho prostřed-
nictvím k caři, aby přestali naslouchat našeptá-
vání Berlína a vrátili se k politice Alexandra III.
*který, ač přísný konservativec, neváhal podnt
svou mocnou pravici přes hlavu Německa repu-
blikánské Francii. Kn. Meščerský nesnese prů-
vanu, jejž v Potrohradě způsobilo silné zavanut
slovanského větru od jihu a je pln zoufalství př
pomyšlení, že Rusko by se mohlo opět spusti
sukně své německé chůvy, která je po celé de-
vatenácté století vodila od neúspěchu k ne-
úspěchu.
Stejně v „Nov. Vr.“ varuje dnes nevyzpy-
tatelný p. Menšikov před „panslavismem“, který
prý Rusku nepřinosl nikdy nic dobrého, leda
že mu hodil na krk kus Polsky, s nímž si po-
dnes neví rady. V bujné fantasii p. Menšikova
rýsuje se při tom děsivý obraz, s jakými tram-
potami by musilo dnes zápasiti Rusko, kdyby
se bylo vždy řídilo politikou „panslavismu“
jako v době dělení Polsky a přivtělilo si ješti
několik jiných slovanských provincií, s jichž
obyvateli by mělo nyní nemenší potíže, než s Po-
láky. Jestliže se vedle Němců mohli v Evropě
úplně samoslatně zaříditi Nízozemci, Dánové,
Švédové a Norové, ač jsou všichni příslušníe
jednoho germanského plemene, ať prý se samo-
statně zařídí i různí slovanští národové a Rusko
se stará samo o sebe. Nejměně má však Rusko
zapotřebí, aby se po všech kalamitách posled-
ních let zapletlo se západními sousedy do války
pro Srbsko.
Meščerský
Srba
Izvolský
Menšikov
Němec
Dán
Švéda
Noro
Petrohrad
Berlín
Německo
Francie
Potrohrad
Rusko
Polsko
Evropa
Srbsko
Bosna a Hera
6
article
Tato poslední obava p. Menšikova je zby-
tečna. Srbský kralevič následník Jiři byl přija
cařem Mikulášem co nejlaskavěji a jeho prů-
vodci Pašičovi bylo ministrem Izvolským i cařem
sděleno, že ruská vláda chová k bratrskému
Srbsku největší sympatie a bude jeho požadavky
podporovati mravně; předsedovi říšské dumy
Chomjakovu, oznámil však car při slyšení, že
válečné zakročení Ruska jest úplně vyloučeno
Zcela přirozeně. Rasko nemůže za danýel
poměrů o válce ani pomysliti. To věděl i bar
Aehrenthal, když se odhodlal v jubilejním roee
panovnikově provésti annexi okupovaných zomí
ale nenadál se asi, že annexe Bosny a Herce
goviny bude na ruský národ účinkovati podobně
jako účinkoval na Poláky pruský vyvlastňovae
zákon v Poznaňsku. Jako poznaňská exproprinee
přesvědčila konečně Poláky, že záruky své ná
rodní existence mohou hledati pouze v kulturní
vzájemnosti slovanské, tak i bosenská annexe
posunula slovanské vědomi mezi zástupei ru
ského národa o obrovský krok.
Byla v tomto vzhledě pozoruhodna prvá
podzimní schůze ruské dumy dne 28. října. Vše-
chny nesčetné tužby a stesky zástupců ruského
národa ustoupily na okamžik do pozadí, když
posl. Maklakov předložil jim ku podpisu dotaz
k ministerskému předsedovi, proč městský hejt-
man petrohradský nepřipustil po Pogodinově
přednášce o Bosně a Hercegovině ke slovu ně-
kolik poslanců a slavistů, kteří si přáli referát
Pogodinův doplniti svými zkušenostmi. Dotaz
po doporučení posl. Maklakova byl dumou přijat
jednomyslně, ale noviny nebyly spokojeny odů-
vodněním Maklakova, které bylo přísně práv-
nické. Proč prý dotaz neodůvodňoval hr. Bo-
brinský, který by byl za té příležitosti uhodi
i na citovou strunu, takže by se byla potleskem
rozechvěla celá duma.
Menšikov
Pašič
Izvolský
Chomjakov
Aehrenthal
Polák
Maklakov
Pogodinův
Rusko
Bosna
Poznaňsko
Boseň a Hercegovina
7
article
Ale hr. Bobrinský byl přes to hrdinou dne
V kuloárech, stále obklopen zástupem poslanců,
podával zprávy o svých letních exkursích do
slovanských zemí a své vypravování znázorňoval
doklady rakousko-uherské svobody tisku aa svědo-
mí. Ukazoval ruským poslancům „opravená
vydání“ slovanských časopisů z Lublaně, Záhře-
ba, ze Sarajeva, na nichž celé stránky vyplněny
jediným slovem „zkonfiskováno!“ Ukazoval
fotografické snímky „občanských sňatků“, jež
v Ricmani po pětiletém marném zápase za svo
badu svědomí provádí selský starosta Berdon
Mezi poslanci měly veliký úspěch tyto doklady
svobod, jichž se v mocnářství rakousko-uher
ském stanou nyní účastnými také Srbové bosen
šti a hercegovští.
Ještě jedna věc zaujala však hned na po
čátku zasedání říšské dumy zejména ony po-
slance, kteří se účastnili letních slovanskýeh
konferencí. Bylo to kruté opatření varšavskéh
gener. gubernátora Skallona, jímž postiženy
byly polské soukromé školy v království pol-
ském. Počátkem tohoto školního roku otevřeny
ve Varšavě po letech opět tři vysoké školy, uni
versita, technika a zvěrolékařský ústav, v nichž
se přednáší jazykem ruským. Polská mládež se
těmto ruským vysokým školám dle možnosti vy
hýbá a jejich posluchači jsou tedy většínou Ru
sové z gubernií vnitroruských. Společnost pol-
ská se rozhodla, že bude tyto školy ignor ovati.
ale jinak nebude jim činiti nijakých překážek.
Avšak výstředná, hlavně sociálně-demokratická.
neb spíše anarchistická část varšavského obyva-
telstva uznala za vhodnější, přejíti od boykotu
ke zjevnému násilí a tak se stalo, že někteří po
sluchači byli na ulici přepadeni a zraněni.
Srba
Skallon
Lublaň
Záhře
Sarajevo
Varšava
poloský
8
article
Gener. Skallon dal ve svých úřadních no-
vinách vytisknouti výstrahu, že každý útok na
posluchače varšavských vysokých škol bude po-
kládán za casus belli. Dříve však, než obocen-
stvo mohlo výstrahu přečísti a uvážiti, vyda.
nařízení, jímž uzavřeno ve Varšavě 14 soukro-
mých středních škol polských, které navštěvo-
valo letus 5500 žáků; hned na to rozpustil pol-
skou lidovou universitu a komočně i polský spo
lek pro pořádání kursů pro dorostlé analfa bely
v jehož čele st spisovatel Boleslav Prus a který
měl 20 filiálek po celém Polsku,
Takové drakonické opatření gener. Skal-
lona uvedlo v úžas zejména přátele dorozumění
poloruského, kteří nemohli pochopiti, jak
možno trestati ryze osvětové ústavy polské z
to, že se ve Varšavě našlo několik nerozumných.
zločinnýeh lidí, kteří proti vůli ostatního občan-
stva se dopustili násilí na rvských studentech,
jejichž bezpečnost měla chrániti vlastně Skallo-
nova policie.
Polšti poslanci v ruské dumě rozhodli se.
že v této věci podají dotaz ke vládě. A hned se
přihlásila řada ruských poslanců, kteří projevili
ochotu dotaz spolupodepsati a po případě, kdyby
Polákům nebylo možno dotaz podati, nabídli se.
že dotaz podají sami. S dotazu však sešlo, nebo
dříve než mohl býti podán, gener. Skallon od-
volal aspoň z části své nařízení a polské střední
školy ve Varšavě opět otevřeny.
Boleslav Prus
Polák
Varšava
Polsko
9
article
Polská společnost ovšem generálu Skall -
novi tento ústup usnadnila. Zástupcové politi-
ckých stran národně-demokratické, realistické
(ugodovců) a pokrokové uveřejnili ve všech var-
šavských listech osvědčení, v němž odsuzuj
každé násilí při vymáhání národních práv; pro-
hlašují, že polské školy, vydržované ze soukro-
mé obětavosti, mají býti jen ohniskem práce
a vědy, nesmějí však šiřiti proti nikomu nená-
vist; proto se ohražují proti tomu, aby za trestu-
hodný čin jednotlivce volala se k zodpovědnost
celá polská společnost a zejména polské škol-
ství. Toto osvědčení všech tří směrodatných pol-
ských politických stran gener. Skallonovi, jak
den na to prohlásil ve svých úřadních novinách.
stačilo a proto zavřené školy dal zase otevříti.
Ale hlavní příčinu povolnosti Skallonovy sluši
hledati v přátelských stycích ruských a polských
poslanců ruské dumy, jež si vláda Stolypinova
již netroufá ignorovati.
Jak se tyto styky budou dále vyvíjeti, zatím
nelze předvídati; ale sluší zaznamenati fakt, že
ruští a polští účastníci pražské konference slo-
vanské, sotva se sjeli de Petrohradu, hned se
shromáždili na poradu, jaké kreky se mají před-
sevzíti, aby resoluce pražské nezůstaly mrtvou
literou. V poradách se bude pokračovati, až se
do Petrohradu vráti také posl. Dmowski, kter
se dosud léčí ve Francii.
Styky zástupců ruského a polského národa
v říši ruské zůstávají tedy přátelskými; ale také
v Ialiči je poměr rusko-polský mnohem přízni-
vější, než býval, jak dosvědčuje letošní zasodán
sněmu haličského. Zprávy o lepšících se stycíel
polsko-ruských jsou potěšitelny právě v tyto dni.
kdy největší překážka dohody rusko-polské v řis
ruské, císař Vilém, přijíždí se svou spojeneckou
radou do Vídně.
Stolypinův
Dmowski
Vilém
Petrohrad
Francie
Vídeň
10
article
Převrat na Balkáně.
Převrat na Balkáně.
Naše zprávy.
M. Z Kolína n. R, 5. listopadu. (Pův
tlgrm. »Nár. L.) V dobře zpravenýcl
bělehradských kruzích soudí — dl
»Köla. Zig« — že sejde s konferene
velmocí o annexi Bosny a Hercego-
viny, protože Německo a Rakousko-
Uhersko nedají k ní souhlas. Očekává
se, že Rusko zkrátka odepře uznání
annexe a podobně učiní tak Anglie.
Francie a snad i Italie. Annckční
otázka zů tane teda zatím neřešena
a rozhodne se teprve velkou válkou.
Sp Z Bělehradu, 5. listopadu. (Zvlástní
telegr. »Nár. Listů«.) Předsednictvo s němo v n
úřadně oznamuje, že v tajné sch ů z
v úterý a ve středu vláda vysvětlila těžko
situaci, odpověděla na dolazy poslanců a ž
sněmovna konstatovala, že Srbsko v těžkém
položení svém koná všechno, co je pro obbá-
jeni jeho zájmů nevyhuntelné. Srbsko jedná
bude jednali správně a vykonávati mezinárodn
závazky. Soudě podle přátelské nálady veřej-
nosti evropské a podle citu spravedlnosti vel-
moci, Srbsko může čekati zadostučinění a spl
nění svých požadavků; Srhsko může klidn
vyčkati výsledku konferencee relmoci. Schůze
snemovny odročena na 10 dní
Následník Djordje přibude dne
večer do Turn-Severinu. Z Turnu odjede ihne
rumunským parníkem do Radujevce v Srbsku.
Severin
Balkán
Kolín
Bosna
Německo
RakouskoUhersko
Rusko
Anglie
Francie
Bělehrad
Srbsko
Italia
11
article
Zejtra následník nocuje v Zaječaru, pozejtr
vrátí se do Bělehradu.
Zvláštní deputace odebrala se do
Turecka vyjednávat a docílit dohod-
nutí s mladotureckým komitétem pro
společuou práci Srbů a Turků.
Z Bělehradu, 5. listopadu. (K. k.) [Z úřadníh
srbského pramene.] Předsednictvo skupětiny uveřej
nilo dues toto communiqné: Skupština vyslechl
včera a předevčirem v obou tajných schůzích zprávu
vlády o situaci, žádosti různých poslanců po objas
něních, jakož i odpověď vlády na tyto dolazy. P
všech sděleních a objasněních vzala skupština
uspokojením na vědomí, že Srbsko se zřetelem n
těžké postavení podniklo vše, čeho jest nezbylně p-
třebí k ráznému hajení srbských zájmů a že Srbsko
setrvá při svém korektním postupu a sp ní své
mezinárodní povinnosti. Poněvadž veřejné mínění
Evropy jest Srbsku příznivé a po čvadž velmoc
naše chování schvalují, doufáme důvodně, že poža
davky Srbska bujou spravedlině rozřešeny. Srbsko
Srba
Turek
Zaječar
Bělehrad
Turecko
Srbsko
Evropa
12
article
vyčká, aniž by porušilo mír, svolání konference
její usnesení.
Sp. Z Bělehradu, 5. listopadu. (Pův. telgr
»Nár. L.«) Obecní starší a předáei politických
stran svolání na dnešní večer do zasedací sině
bělehradské obce, aby dorozuměli se o velko-
lepém uvítání následníka Djordje
Jmenem výboru pro národní odboj
obranu spisovatel Nušič a univ. prof. dr. Sla-
nojevič vyjednávali ve Skopiji s mladotureckými.
vůdci o společné akci srbskosture-
cké proti společnému nepříteli
Tam utvrzeny hlavní zásady dorozumění. Srbst
delegáti odjedou do Soluna, kde budou vyjed-
návati a hlavním výborem mladotureckým.
Proslýchá se, že rakousko-u herské
vyslanectvo zdejší dalo přenésti archi v svůj
do vyslanectva německého.
Zájem Rusů o Balkán.
pp. Z Moskvy, 5. listopadu. (Zvl. zpráva
»Nár. Listů«.) »Spolek slovanského obrození«
vyslal do Petrohradu prof Čudova, aby po
prosil poslance hosudarstvenné dumy Maklakova
Rodičeva, hr. Bobrinského a j., aby měl
v Moskvě veřejně přednášky o balkánskýeh
otázkách.
Jmen
Nušič
profesor
doktor
Sl
Rus
Čudův
Maklakov Rodičev
Bělehrad
Soluna
Balkán
Moskva
Petrohrad
13
article
Odhalení z r. 1876.
Dr. Milenko Vesnió, srbský vyslane
v Paříži, řekl spolupracovníku »Eeho de Paris«.
že Rakousko-Uhersko r. 1876 nabídlo
Srbsku spolek a slíbilo mu dvě tře
tiny Bosny i Hercegoviny, zaváže-l
se k neutralitě pro případ vál ky
mezi Rakousko-Uherskem a Ru
skem. Srbsko nabídku rozhodn
odmrštilo, nechtíc se zpronevě
řiti Rusku. Car Alexandr III r. 1891 pro-
hlásil i Pašičovi, i Rističovi, jenž byl tehdy
královským náměstkem, že nikdy nedopustí, aby
Rakousko-Uhersko zabralo Bosnu a Hercegovinu
a dodal, že Rakousko-Uhersko o tom vl.
Hilovanovič u Clemenceana.
Z Pařiže, 5. listopadu. (Ag. Hav.) Před
seda ministerstva Clemenceau přijal včera srb
ského ministra zahraničních záležitostí dra. Mi
lovanoviče. Tázán po této rozmluvě, odpovědě
Clemencnau, že mluva Milovanovičova vůč
němu byla velice důstojná a že ujištění, jeh
mu dal Milovanovič, jsou s to, aby rozptýlila
obavy, k nimž Srbsko by bylo mohlo zavdat
podnět.
Odročené jednání Ruska s Ra-
kousn em
Z Petrohradu, 5. listopadu. Vyjedna
vání Ruska s Bakouskem bylo na
neurčito odročeno. Rusko nezaujalo dosuc
definitivního stanoviska k otázce, co se má státi
kdyby Rakousko rozhodlo se, ofletšlně konfe
renci neobeslati.
Zprávy z Cařihradu.
Z Cařibradu, 5. listopadu. (K. k.) Dl
soukromé zprávy »Ag. telegr. bulg.« jest ne-
správno, že byl pro vojenské spiknutí zatčen
maršátek Šefkot pasa, velitel 2. di-
vise, který patří k posádce v Iidizu. Velký
vezír ho však vyzval, aby požádal za propu-
štění. Naproti tomu sultán se vzpírá propustiti
Šefketa pašu.
Spolek Rumunska se Srbskem.
V neděli se v Bukureštu konal velký táboi
lidu, na němž rokováno o poměru Rumunske
k věcem balkánským. Všlchni řečníci srovnával
se v tom, že Rakousko-Uhersko není stát bal-
kánský a že všichni balkánátí národové musej
Pašič
Ristič
Clemenceau
Milovanovičův
Milovanovič
Bakousk
Paříž
RakouskoUhersko
Srbsko
Rakousko
Uhersko
Rusko
Bosna a Hercegovina
Ra
Petrohrad
Cařihrad
Rumunsko
Ee jít Paris
Šefkot paso
Bukurešt
14
article
V drobném prosejít
ranní čisle o sobě . . . za 8h
odpoledni . . . . . . . sa z b
Ve alialkách na raaborií
ranní č4slo. . . . . . . . 10h
odpelední . . . . . . . . 4h
Inseravv
platí se hotevě napřel.
Předplacení a inerty přijinsá sdmlni-
slzace v Murianské ulicl č. 3.
Tamnscházejí ss též redake
tlskárna a ezpedice „Národních Listis
Bukoplsy se novraciji
národní Listis Bukoplsa
15
article
se proti tomu ohradit, aby se rozšiřovalo na
Balkán. Nebezpečí nebrozí jednomu z balkán-
ských národů, nýbrž všem. Proto Balkánci musejí
býti všichni za jednoho, jeden za všecky. P rá-
ním Rumunů jest, aby byl se Srb-
skem uzavřen spolek na obranu
i výboj, a vypukne-li válka mezi srbskými
státy a Rakousko-Uherskem, Rumunsko at
ihned vojensky vpadne do Sedmi-
hrad a Bukoviny, v kterýchžto zemích
Rumuni tvoři většinu. Veřejné mínění je velice
pobouřeno.
Balkánec
Rumun
Srb
Balkán
RakouskoUhersko
Rumunsko
Bukovina
16
article
Italská opatrnost.
Italská opatrnost.
z Říma, 5. listopadu. Ministerská rada
usnesla se dnes nepřipustiti debatu o zahra-
niční stuaci, dokud nebude otázka konference
evropské vyřízena a prohlásila usnesení to za
kabinetní otázku.
»Malé nedorozumění« Bulharska
s Ruskem.
Dr. S. Danev, bývalý ministerský předseda, který
jediný byl zvolen z partie Cankovistů do nynějšíno
»národního sobranie«, v debatě o trůnní řečí vyslovil
sice svůj souhlas s prohlásením nezávistosti Bul-
harska, ale zár veň projevil politování, že se tak
stalo bez dohody s Ruskem. V tu chvíli, v niž Ra-
kousko anektovalo Bosnu, Rusko samo by bylo na-
léhalo, aby Balharsko se stalo nezavislou državou.
Prohlášení, tak jak se stalo, bylo krokem neruzváž-
ným a způsobilo napjatý poměr mezi Bulharskem
jeho osvoboditelem.
Ministří Paprikov a Malinov v rozmluvě s ně-
meckými žurnalisty, kteří přišti do Sofije, přiznali
že je jakásí napjatost mezi Balharskem a Ruskem,
ale naznačih ji jako »malé nedorozuměn!«, ktaré prý
se záhy odstraní.
»Večerní Pošta« vytýká vládě, že dnes je plna
ochoty k zaplacení tributu, ačkoliv dřive se zaklí-
nala, že ani stotinky nezaplatí a že svou nedůsted-
nost chce zastříti jen vymýšlením nového jména
(nejsplě prý jménem obchodní akce za účelem ule-
vení makedonským Bulharům) pro zakoupení bul-
harské nezávislosti. (Předvídali jsme to muohem dříve
v »N. L o)
Ve Varně zakotvil ruský obrněnec.
Bulharské vladní listy oznamují, že připlul do Varny
s osobnostmi, které prý nesou ruskou gratulaci no-
vému bulharskému caru, jenž dli nyní se svou ro-
dinou v Euxinogradu (letohrádku u Varny). Tato
zpráva, položena vedle stov Paprikova a Malinova,
je nevěrohodnou. Ukaže-li se správnou, potom ovšem
zmínčné »malě nedorozumění« už by bylo odstra-
něno.
doktor
S Danev
Malinov
Bulhar
Paprikův
Malinův
Řím
Bulharsko
Rusko
Bosna
17
article
Nové útoky na Viléma II. a nová
odhalení.
Nové útoky na Viléma II. a nová
odhalení.
Rekordu co do bezohledných, ale přímých
a upřímných útoků na Viléma dosšhl zajistá
známý sociální, ale nacionální poslanec německý
Bedřich Naumann, kterýž ve včerejšl
své »Hulfe« prolestuje ostře proti tomu, aby
Vilém II neustále řídil vnější politiku Německa
přes hlavy zodpovědných ministrů. Naumann píše
dále: »Nechce-li Vilém II. od toho upustiti,
nezbývá nám nežli zvolati na císaře: Zn-
kazujeme si každou takovou politiku,
znkazujeme si ji, poněvadž by se
mohla státi velikým neštěstím pro
německý národ. Jest trapno a nepřijemno
pro nás tak vystoupiti, ale není to vinou naší,
nýbrž vinou císaře. Německý císai
chtěl si po 18 let hráti na Bismarka,
ale za ten čas dokázal dost a dost,
že to nedovede. Císař se os bní poli-
tiky své zřici musí a to v zájmu národa.
Bude li ale pokračo ati v ní, skončí temně
životní večer císařův.. Musí se jedaou
důrazně říci, že německý I d nedá si
do nekonečna líbit opakování takové
cisařské libovůie. Za vlády císaře
Viléma II. uvaleno bylo na stát 3 /2
Vilém
Naumann
Vilém II
Německo
19
article
Literatura.
Literatura.
Shake-peare člověk.
Jindy prohlašovali velkého Walliama za
poětu, jehož osobnost docela mizela za uměle-
ckým jeho dílem. Dnes za to tím usilovněji se
pátrá po stopách právě osobních poměrů a pod-
nětů, jež dllem básníkovým ať už vědomě če bez-
děky jsou zobrazeny. Pouhými ciláty nelze
ovšem podobné životní vztaby dovodili. Ze Shakes
pearových »sonetů« na př. pokoušeno se vyčl-
tati celé osobní romány a románky básníkovy,
leč skutkem nedokázáno nic. Za to dramat
Shakespearova, zvláště dobový jich sled, posky
tují mnohý cenný komentář ke známým životo-
pisným datům skladatelovým. Po té stránce po
kusil se člen německé »Shakespenrovské Spo
lečnosti« dr. Lorenz Morsbach *) nakresliti aspoř
hlavními rysy jakýsi obraz člověka Shakes-
peara.
Pozorovací schopnost a znamenitou pamě
přiznávali Shakespearovi už jeho osobní odpůre
a zvláště současný nejlepší krilik Ben Johnson.
Stačí jen si připamatuvati bohatě jeho vědomosti
přírodopisné! Jakou spoustou botanických jmén
květín polních i zahradních zasypává přileži-
tostně skladatel užaslého posluchače! Jak se
zná rozhýřit ličením přirody, malebným slovem
vypravovat nádheru zapadajícího slunce, velebné
ticho noci, zuření vichru a bouře, hry malých
a velkých, rozkoše lovecké, život námořnický.
vojenský, řízení soudů, výjevy z krčem, z pa-
láců knížat a králů, shon pouliční, město i ven-
kov: nie mu nezůstává cizo a tajno! A ne-
dává se másti věcmi pobočnými a nahodilostm
a všude pravou hodnotu života oceňuje. K tomu
jak tryská vtipem a mršlně obrací slova hovoru
Zdali básník Falstaffů, šašků královských a vtip-
ných kavalirů byl sám v hovoru společenském
Shakespearův
doktor
Lorenz
Shakespeare
ben Johnson
Falstaff
Shake
20
article
*) »Slakespeare der Mensch«, Jabrbuch des
Deutschen Slakespeare Gesellschaft. Welmiar.
stejně vtipný a humorný? Těžko z děl pouze
psaných vyvoditi
Není pochyby, básník navštěvoval »vyšš
školu« svého rodiště, pochytil tam »něco latiny
a řečtiny«. Nujlépe znal ze starých Ovida, téhož
Přeměny četl prý asi v originále. O jiných la-
tinských autorech nelze u něho totěž tvrdi
(Plautus, Terene), řečtí dramatikové pak zůstal
mu vůbec cizí. Současné literární a uměleck
snahy měl v bezpečné patrnosti. Frančinu poněku
ovládal, ač není jisto, že by byl francouzsky
četl. Jestě méně je jisto, že by byl znal vlašsky
Cizokrajně novely četl v překladech anglických
Co se vypravuje o Shakespearově italské cestě
je pouhá domnénka. Vůbec viděl málo světa
bezpochyby ani nejbližší Škotsko nepoznal.
V dějinách byl fantast. Richard III. je ne-
bistorická postava obludného krále, jaká zne-
náhla vznikla v obraznosti lidu přispěním stran-
nické vášně a legendy. Právnické vědomost
básníka jsou zcela průměrny, hvězdářské, při
rodovědné a lékařské rovněž zůstávají na úrovní
lidových představ. Ovšem dovedl velký due
povědět mnohé z vlastní hlavy, co odborníkům
a učeným teprv dalo notně strasti a lopoty.
Ovid
Plautus
Teren
Shakespearův
Richard
obludný král
Deutschen Slakespeare Gesellschaft
Slakespeare der Mensch
21
article
O povaze soukromníka Shakespeara
nezachováno mnoho zpráv. Chváli jeho pocli-
vost, způsobné chování, upřímnost a rozšafne
smýšlení a nenucenost. Mluvi se o básniku jako
dobrém synu, bratru a přiteli. Syn pečuje, aby
starým rodičům zachránil prodlužený statek, ze-
mřelému bratru, rovněž herci, jakým byl sám
obstarává William slušný pohřeb. Na staré přátele
nezapomíná ani závětí.
Chudičké celkem zprávy doplňují podobu
ne-li osobitě, aspoň typicky. Jenom v manžel
ství prý básník Romea a Julie nebyl tuze šta
sten! Aspoň se šuškalo! Jisto je, nebyl lho-
stejný k penězům a majetku. Měl trpké mládl
viděl nouzi rodičů, znal zpustlý život mnohých
literátů londýnských, což jej asi neodstrašovalo.
Prodělal těžké zápasy. Bujnému mládí (doba
rozpustilých komedií) následovala léta sklíče-
nosti a pessimismu (satyrická dramata a ponuré
tragedie), nálady stíeněné, jež za posledníchl
Shakespeare
William
Romeo
Julie
22
article
tvůrčích (romantické hry) zase šťastně pře-
možena.
Básníkova osobního poměru k politickým
a náboženským zápasům doby lze jen s těžo
se dohadovati vůči skromným notickám životo-
pisným, jež se zachovaly. Historické bry neob-
sahují politického vyznání. Jindřieh V. je as
ideálem krále, jak si jej 34letý autor vypěsto-
val. Jindřich VIII. je silný král oprav a idej
ných podniků.
Stejně zdrželiv, jak v politických je autor
dramat i v otázkách náboženských. Maje pra-
meny dějin katolické, nesetřel jich barvu an
v obraze jevištném, ba spíše barvu ještě sympa-
ticky vyzvodl. Lidského soucitu neodpírá ani
židu Shyleckovi. Puritány za to, jakožto vyslo-
vené nepřátele divadla, zjevně tepe, Vnějsí
pásku, která muže pojila k církvi, neporuši
nikdy. Poětické spravedlnosti, která vše vy-
rovnává na konec, Shakespeare ve svých dra-
matech nedbá. Nepoznal jí v živolě.
Tak asi obráží se dle studie autora podob
básnikova v jeho díle. Celkem dost mlhavý
obraz! Třeba se s ním spokojiti. Shakespeara
člověka znali jen současníci. A kdož ví jen.
pokud a jak? Nikdo z nich aspoň se nepokusil
zachovati věrný obrys tváře a postavy. Aspoů
nikdo povolaný. Tak se vysvětluje, že mohly
vzniknout i pochybnosti, zda Shakespeare vůbec
existoval. Taková je nesmrtelnost tvůrčiho ducha.
Osoba mizí, jen dílo zůstává majetkem —
lidstva.
nonb
Jindřich VIII
Shakespeare
23
article
Naše knihy.
Naše knihy.
* Bílá Hora. Upozorňujeme, že byl vydán
nový svazek Zibrtovy Bibliografie
České Historic, IV., 2., který je věnován
dějinám českého povstání a přináší v 3885 či
slech literaturu k pohnutým příběhům od srpna
1618 až do února 1621. Dosavadní rozdělent
a rozčlenění látky bylo po nabytých zkušen
stech předeházejících dílů opět podrženo. Udá
losti jsou seskupeny v přehledné celky, v nichž
se podává podrobný výčet veškeré literatury.
jednotlivých otázek se týkající. Hlavní zřeteh
iost věnován osobě slabého Bedřichma Falckého
a jeho rodině, jakož zvláště nešťastné bitvě in
Bílé Hoře. Podány tu souvěké zprávy i zpraco
vání, různá vyobrazení, mince a pamětní penize
na bitvu bělohorskou, spisy o Maxmilianu Bavor-
ském v bitvě, o činnosti P. Dominika a Jest
Maria, o kostele P. Marie Vítězné v Římě a na
Bílé lloře, na pdtupu poražené české armády po-
staveného, jakož i literatura k ostatním vynikají-
cím osobnostem v bělohorské tragedii. Č. 706
až 7732 jsou věnována písním a pamfletům
Bedřichu Falckém a o Bílé Hoře, nejúplnější te
výčet v odborné litoratuře vůbee.
Zibrtův
Maxmilián Bavor
Dominik
Marius
Marie
Falcký
Bílá Hora
Bílá hoře
Řím
Č . 706
Český Historic
24
article
Bibliografie.
* Zlaté Prahy, velkého obrazového týdenník
v nakladatelství J. Oly v Praze, vyšlo sedmě čísl
s obsahem velice bohatým a zajímavým jak v část
obrazové, tak i slovesné. Jsou v něm zastoupeni češt
i cizí umělci výtvarní a přední naši spisovatelé.
Velká reprodukce skvělého obrazu »V Alpách«
českého krajináře J. Navrátila (ř 22. února 1865)
reprodukce obrazu Jar. Šetelika »Z Fürstenberské z
hrady« a J. Šejnosta »U domácího krbu« zajímati
budou každého čtenáře. Glacoma Favretta »Na
Plazettě« a ruského realisty K. A. Savického obra
z rusko-turecké valky »Odjezd braneů« jsou práce
cizích výtvarniků. — Kromě toho přinášl »Zista
Praha velice zajímavá vyobrazení z Kréty.
podobiznu dra. Edmunda Pálkovského, vůdre Čecha
moravsko-ostravských, a největšího chorvatského bás-
níka Sily. St. Kranjčeviče. Část slovesná se honosí
příspěvky předních našich literátů. Na »Z afou
Prahu« předplácí se čivetletně pouze 5 K. Ukázková
čísla posilají se každému, kdo o ně listkem požádá.
Redaktorem je Vincene Červinka, obrazovov část id
Viktor Oliva.
* Pro gymnasia schválena byla právě nová
učebnice latiny „Návodná ovičebnice ke skladbě ja-
zyka latinského“, založená na Nepotových zivotop.-
sech a (Patočkových) výňalcích z Kurtia Rufa, o
Al. Holasa, výnosem c. k. ministerstva kultu a vy-
učování ze dne 29. října 1908, č. 32.661. Učebnie
tato vychází v pokračování známých „L a tin
ských učebnic Holasových, z nichž I. a II. slu-
peň byl dříve již vydán a schválen. Bylo již kon-
statováno, že učebnice Holasovy znamenají jistou
reformu ve vyučování latině, čehož jest i tento Ili
stupeň zajímavým dokladem. Učebnice vyšla nákla-
dem České graf, společnosti „Unie“ v Praze.
J Navrátil
J Šejnost
Savickij
Pálkovský
Čecho
Červinka
Oliva
Nepotův
Patočkův
Rufus
Holasův
Ola
Praha
Alpy
Kréta
St . Kranjčevič
zlatý Praha
25
article
* Alíons Daudet: „Listy z mého mlýna
přelužila Malka Drechselova. Naklad. družstvo Má
* Pro ústavy učitelské schváleno bylo
výnosem c. k. ministersíva kultu a vyučování ze dne
29. října 1908, č. 32.158, nové, čtvrté vydání „Tělo-
vědy a zdravovědy“ od Fr. Dlouhého. Učebnice
vyšla nákladem České graf. akc. společnosti „Unie“
v Praze
* Českoslovanská jednota v Praze
upozorňuje důtklivě své členstvo a celou veřejnost
na právě vycházející druhý ročník časopisu „Naše
Siovensko“, měsíčnku pro hájení zajmů uherských
Slováků. V nynější době úporného útisku česko-
slovenského národa v Uhrách jest nanejvýte
nutno, aby česká nteligence byla co možná důkladně
a soustavně obeznámena a poměry na Slovensku.
tak aby cely národ procítěn byl imperativním poža-
davkem vzájemné součinnosti. Nežádáme žádných
útrpných sympatil pro Slováky, nýbrž vlastní zájem
našcho národa káže nám zachrániti více jak 2 mi-
lieny příslušníků národa čessoslovanského
v Uhrách před národm záhubou. — „Naše Slo-
vensko“ vychází v prvé polovici každého měsíce
v elegantní úpravě s barevnými přílohami a krásný-
mi ilustracemi. Předplatné obnáší na celý rok 12. —
kor., na půl roku 6.— kor. Adresa: „Naše Sloverisko“
Praha-II., Vyšehradská třída 39.
* Dr. Edvard Babák, prof. čes univ.: „Tělo-
věda“. Základy morfologie a fysiologie člověka S 279
vyobraz. a 2 barev. přílohami. Nákladem Jana Laich-
tera na Král. Vinohradech.
List
Malka Drechselův
Dlouhý
Slovák
doktor
Babák
profesor
Laich
Král
Francie
Praha
Uhry
Slovensko
Alíon Daudet
II
26
article
* Dr. F. W. Foerster: „Pohlavní mravouka
a výchova“. Melicharova Bibliotéka V. Nákladem
Bohdana Melichara v Hradci Králové.
* Réné Fraudet: „Les Fatidiqnes“. Edition
du „Monde illustré“ 13. Ouai Voltaire, Paris.
* Ženský klub český již přiští týden vydá
svým nákladem „Porlngnlské sonety“ od El. Barett-
Browningové v přokladě Ant. Klášterského s umě-
lackou výzdobcu akad. malíře Jar. Bendy. Klub vy-
dává tuto knihu s velkou finanční obětí v nádherné
výpravě a při tem v ceně jevně, jen aby zniha dle
zásluhy hojného rozšíření došla a své umělecké po-
slání vykonala. Kdo si knihu objedná, obdrží ji v sub-
skripění ceně 1 K; po vydání bude krámská cena
knihy K 1.60. Přihlášky a peníze přijímá kancelár
Ž. K. Č., Jungmannova tř. čís 7.
* Nový řád školní a vyučovací spolu s provádě-
cími nařízeními c k. zemské školní rady (kterážto
nařízení dosud nikde nebyla o sobě vydána) byl prá-
vě vydán nákladem knihliskárny Cyrillo-methodějské.
Cena této objemné knížky 60 hal.
* Žeň z literalur. Svazek 19. Němcová: O Po-
pelušce. O dvanácti měsíčkách. Sůl nad zlato O třech
zhavrančlých bratřích. Šurina pan král a Ololienka.
Pamodaj šťaslia, lavička Otiskl V. Tille. Mladým čie-
nálům vydává Jan Laichter, rodakcí Václava Ří-
hy. 40 h.
* Člověk obr a jiné povědky“. Sestavil St a ni sl
Javor. Naklad. družstvo Má
*J. Š. Bear: „Fazské histozky“. Naklad. druž-
stvo Mái.
doktor
F W Foerster
Melicharův
Bohdan Melichar
Ouai Voltaire
Paris
Barett
Browning
Antonín
Ž K Č
Němcová
Šurina
král
Ololienka
V Till
Laichter
Václav Ří
Bear
Hradec Králové
Jungmannův třída
Réný Fraudet
Les Stones
El