Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

o2 poes lt e

3

V Praze, v ponděli 27. prosihce 190u

Praha

4

u v nvae

5

Číslo 356.

6 article

Na ranní a večerní liety předplání se V Praze v administraci: na měsíc. . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na měsie- na čtvrt leta . . . . 7 K enh ve filiálkách 2 KS0D na měsle. Poštou: aa měsle, na tr ista : . . 9 k o s dvoji zásilkou něs

Praha

7 article Ei

Ei Ba čtvrt ieta

8 title

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

9 article Oprávněná nespokojenost s jmenováním nových

Oprávněná nespokojenost s jmenováním nových členů panské sněmovny. Z Vídně, 27. prosince. Listina nových pajrů, jak byla uveřejněna v novinách, způsobila krajní roztrpčenost mezi všemi poslanci český- mi. Ukazují k tomu, že navrhují se to- liko náhradníci za členy zemřelé. Provozuje se praxe, která se vykonává take ve školství středním, že totiž jenom vy- plňují se mezery na obou stranách: na české i německé, jakoby Čechové měli již všechna práva, která jim náležejí. Proto jest veliká nespokojenost, že povolávají se do sněmovny panské toliko dva Če- chové, jakkoliv daleko není ještě dosaženo počtu, který Čechům v tomto sboru přísluši. Vše- obecně se praví, že tento jeho čin jest špatnou přípravou ku poradám, které po Novém roce sv. p. Bienerth s českými poslanci vůbeca z království českého zvláště chce zahájiti. Bentová operace rakouská. Z Vídně, 27. prosince. Jak se dovídáme, učiní ministr financl dr. Biliňski rentovo operaci 150 mil. K. Bude provedena po- štovní spořitelnou, nikoli skupinou Rothschil- dovou. Mezi účastníky nalézají se také Živno- stenská banka a Hypoteční banka haličská.

Čecho Bienerth Vídeň panská sněmovna Rothschil stenský banka hypoteční banka

10 article

Rytíř Proskowetz zemřel. Z Vídně, 27. prosince. V noci na sobou zemřel zde, maje věku 91 let, bývalý poslanec moravský a člen panské sněmovny Emanuel ryt. Proskowetz. 11. t. m. slavil 92leté naroze- niny. Při tom rozčilily jej gratulace písemní ústní tak, že musil ulehnout, aby již nepovstal. Nebožtík byl hospodářským správcem statku Nalžova, náležejícího hr. Taaffovi, předsedovi nejvyšího soudu, otci ministerského předsedy hr. Eduarda Taaffa, který jej protov měl ve zvláštní lásce. Rytíř Proskowetz vynikl v oboru hospodářském jako cukrovarník a jako horlivý zastance vodních staveb. Jeho tužbou bylo do- čkati se zahájení stavby průplavu dunajsko-oder- ského. Nedočkal se ho však. Rytíř Proskoweiz narodil se v Praze, věnoval se obchodu, potom však zemědělství. 37 let byl poslancem na říš- ské radě. Do sněmovny panské povolán byl roku 1901. Rytíř Proskowetz mluvil lépe česky než německy. Když vydány byly jazykové výnosy

Rytíř Proskowetz Emanuel rýt Proskowetz Taaff Rytíř Proskoweiz Vídeň Nalžov Praha panská sněmovna stavba průplav dunajskýodratský

11 article

Badenovy, domlouval Němcům, zvláště morav- ským, zejména sv. p d'Elvertovi a Lechrovi aby dvojjazyčnost jimi stanovenou klidně přijali. protože jest prospěchem Němců. Ale vše bylo marně. Rytíř Proskowetz byl předsedou dle stář první sněmovny, která vyšla ze všeobecné kurie. 27. března roku 1897 ji zahájil. Dlouhé přátel- ství pojilc jej s nebožtíkem drem. Rosenem, po- tíratelem loterie. Dr. Rosen, jsa chud, musi u něho každý svátek jísti, ba nosil po něm šaty což nejednou způsobilc ve sněmovně veselost Oba stihl stejný osud. Dru Rosenovi nebylo přá no, vidět zrůšení loterie, ryt. Proskowtzi nebylo přáno vidět první rýč na stavbě průplavu dunaj sko-oderského. Ryt. Proskowtze stihla, jak po vědomo, strašná nehoda. Jeho syna totiž, úřad- níka rakouského vyslanectva ve Washingtoně přejel vlak. Mrtvola Proskowizova bude převe zena lo Kvasic a tam k věčnému spánku ulo- žena.

Badenův Němec Elvert Rytíř Proskowetz Rosen doktor Ryt Washington Kvasice

12 article

El Mokri a pan Pichon se úplně dohodli Z Paříže, 26. prosince. (Zvl. tigr. » Nár- Listů.«) El Mokri odevzdal včera večer panu Pichonovi list, kterým potvrzuje úplnou dohode o všech bodech bez rozdilu, které byly pře mětem jednání Dohoda jest tudíž úplná a de- finitivní. »Agence Havask dementuje výroky podkládané panu Loubetovi vídeňskou »Neu Freie Presse«. Adolf Brisson dotázán o téte věci »Tempsem«, dává výrokům, které ure- řejnil v »N. F. P.« význam pouhé soukrome rozmluvy s bývalým presidentem, která neměla naprosto rázu úřadního a politického. R. Z tajné konference srbské skupštiny. Z Bělehradu, 26. prosince. (K. k) V dnešn lajně konferenci skupštiny podával ministr vo- jenství plukovník Marinovič zprávu o všech zá ležitostech vyzbrojení vojska, jež byly opatřeny z půjčky z r. 1906 Dále předložil ministr vo jenství seznam válečného materiálu, jenž má býti opatřen. Oprava k Loubetově rozmluvě Z Paříže, 26. prosince. (K. k.) O proti in- terviewu s bývalým předsedou republiky Lou- betem v »Neue Freie Presse« jest » Agence Havas« zmocněna prohlásili, že Loubet nevy slovil se ani o událostech za svého presidentství ani o nynějších problemech evropské politiky. Bulharská četa unesla ženy a děti. Ze Soluna, 26. prosince. (K. k.) Podle zprávy z Jenitze unesla bulharská četa čelné ženy a děti z jisté turecké vesnice, aby pomstila zatčené příslušníky uprchlých bulharských ko milo. Diky bělehradské university profesoru Masarykovi. Z Bělehradu, 26 prosince. (K. k.) Akade mický senát bělehradské university se usnesl na návrh prof. Markoviče zaslati děkovný list prof Masarykovi za jeho jednání v procesu Friedjun govč. Edhem paša. Z Cařihradu, 26. prosince. (K. k.) Včera konal se slavný pohřeb maršálka Edhema paše jenž byl sem s Egypta převezen.

Pichon Loubet Brisson Loubetův Lou Havas profesor Markovič Masaryk Paříž Bělehrad Jenitz Cařihrad Egypt El Mokri Neo Frei Presse univerzita profesor Masaryk Neue Frei Presse

13 article Uherská krise.

Uherská krise. Dr. šl. Lukacs vyjednává. Z Pešti, 26. prosince. »Uh. tel. kor. kanc.« oznamuje, že designovaný ministerský předseda šl. Lukacz zahájil vyjednávání s vůdci parla- mentních stran. Konferoval s bývalým předsedou poslanecké sněmovny šl. Justhem, ministrem obchodu Košutem a bývalým státním tajem- níkem Frant. Nagym jako předsedou strany ústavní. Bude ve vyjednávání pokračovati. Dr. Hruban náměstkem zemského hejtmana na Moravě. (Původní zpráva »Národních Listů«.) V Brně, 24. prosince.

doktor šl Justh Košut František Nagy Hruban Pešť Morava Brno poslanecký sněmovna

14 article

Dne 28. t. m. sejde se moravský sněm Jedna verse praví, že jen k vyřízení rozpočtového provisoria, aby pak opět se rozešel, jiná opět, že má zasedati přes celý leden. Práce by měl hodně, o tom pochyby není, neboť uvažme, že v poslední kampani zasedací za plný měsíc ne- dovedl zemský sněm moravský pod návalem balastu a záležitostí zápisových rozkývatis k vážnější práci. Zemský sněm moravský byl skoro plný rok bez náměstka zemského hejt- mana. Ve Vídni, odkudž jmenování se děje dlouho luštili tento moravský rebus politický. Je jisto, že tak, jak ho rozluštili, rozlustit ho mohli již dávno, neboť tam vždycky bylia budou nakloněni straně p. dra. Hrubana, neboť ona Moravu nevzbouří, ona ji zvolna svou loktuší tmy obeplná — ona ji také uchová ve falešné, vynucené a předstírané loyálnosti vůči Vídni a vůčí velkým pánům, kteří nás v každém směru ubíjí a ničí. Vždyť pan dr. Hruban i v nejtěžších dobách českého národa a české věci, kdy bylo nutno a záhodno volati po české páteři, po ná- rodním sebevědomí, sbíral po Moravě petice oddanosti a loyálnosti pro vládu vídeňskou, čili jinými slovy: ze Slováeka, z Velehradu a od- jinud, kde jen zřídka zapadne čistý paprsel národního ponížení se strany Němců a vlády — postlal jménem stislcůs oddaného lidu morav- ského do Vídně vzkazy: vždyť si pro Krista dobře zapamatujte, že já, dr Mořic Hruban, jsem jedním z dobrých pastýrů pokorných mo ravských ovcl.

Hruban doktor Němec Krist Vídeň Morava Velehrad

15 article

Katolická žurnalistika se nesmírně rozčilo vala, když bylo vytýkáno zcela právem dru. Mořici Hrubanovi, že z chorobně touhy po křesle ministra-krajana zadává české věci těžké a hlu boké rány. Ba bylo tvrzeno jí, že dr. Motie Hruban z Olomouce není raněn chorobnou tou- hou po ministerském fraku, až jednou z čist jasna, kdy vážnější klerikální politikové, lépe řečeno ti, kteří jsou mazanější, dleli ve Vídní, aby pomahali ušlapávat kol dra. Hrubana ko- lečko — v Ostrově namočil péro méně opatrn poslanec Šamalik a v naivním politickém hori vyslepičil to, co měsíce klerikální listy zapíraly. Bylo mu raděno: Doktore Hrubane, berte ... tak asi zněla jedna z vět, za něž katoličtí poli- tikové p. Šamalika prohlásili za trochu prosto- řekého, z níž je možno cítit: bylo mu raděno. ale on nedbal, on čekal na hodnost vyšší, n portefeuile ministra-krajana. A nyní snad jsou chance zamženy, že p. dr. Mořic Hruban bere — on aspirant Vídně — ponížené Brno! Zpráva »Centrum« je tedy zaručena, »Wiener Zeitung« přinese v pondělí jmenování. Máme olomouckého advokáta náměstkem hr. Serenyiho, čili příte hraběte Serenyiho zastupovati bude svého přítele, zemského hejtmana hr. Serenyiho. K tomu dů- myslu nějak obzvláštního ve Vídni nepotřebo- vali. Že jmenován bude klerkál, to dalo se če- kati, neboť p. baron Bienerth považuje Mo- ravu a speciálně útvar politický na sněmu z hodný, aby tak bylo rozhodnuto. Ve Vídni byl dvakráte za sebou přesvědčeni, že útvar poli- tický na sněmu nepotřebuje rozhodnouti ve pro- spěch dra. Mořice Hrubanu, že na sněmu zem- ském je pokroková většína. A také byla až do

doktor Hruban Šamalik Bienerth Olomouc Vídeň Brno Wiener Zeitung Serenyi

16 article

té doby, kdy část agrárních poslanců, kteříž dle programu vlastně mají býti vždy ve jménu věci svobodomyslné na palubě společné s ostatními, spaktovala se s klerikály, vzala od nich poli- tický bakšiš ve formě zvolení p. Starošti ka přísedicím zemského výboru a tak se jim za- vázala. Bude stát stranou vůčí pokrokovému bloku na sněmu, nebo prostě dělat konserva- tivní politiku klerikální příchuti, se silným sklo- nem ke klerikálnímu klupu vůbec. Tento fakt který se stal úmystně a ne naho dile, jak bylo tvrzeno, tento pol tický čachr, o němž věděli i ti ktetí neměli v zájmu své cti ve- řejné o něm věděti, bude zazna- menán jako politicky nešťastný moment v historii moravského vývoje politi ckého a je klasickým, že to musila býti agrární strana, kteráž tuto skvrnu na svém štité nese ponese. Dnes ten jazýček na váze, t. j. strana agrární nevzmůže se na to, aby dotvrdila jednu krásnou věc politickou, že totiž na moravském sněmu vládne česká majorita v če- ské pokrokové majoritě stělesněná. Agrární klub poslanecký se nevzchopí, aby byl celistvý, nebo aby aspoň se emancipoval o klerikálů. Načichl, zbahněl, čistota jeho ztracena prodána jako prvorozenství Fsauovo za čočovíci A příznak tohoto kostižeru je již tu: dr. Hru- ban je náměstskem zem. hejitma n Českému elementu svobodomyslnému zbyl jen president kurie! Všecko to ostalní, vyjma dra. Sileného je klerikální. Opakujeme, ať se t jmenuje čert, nebo ďábel, Klerikálové jásají ! Tučnými písmenami jich listy zaznamenávají jmenování dra. Mořice

Mořic

17 article

vasie daeleu

18 title

Hruba na.

19 article

Nejásají však, kdož znají p. dra. Mořice Hrubana a ty, kteříž k tomuto Ježiškov Moravě pomohli — totiž agrárníky. Olomucký Našinec je celý bez sebe a vy- pravuje, že jmenování dra. Hrubana je spra- vedlivým pojetím složení na sněmu (! !) a že on cítit se bude na místě tak zodpovědném — jako representant českého lidu národa! I jdi Ofelie! Co pak neznáme vládní povahu zakříknuiého shora člověka? Který má sto obav před Němci v pojišťovnách? Který je vůči Němcům úzkostlivým? Vládním, nerozhodným až to zaráží?. Jmenováním dra. Hrubana jsme získali jako nešťastný tchán zlým zetěm.

Hruban Ofelie Němec Morava

20 article Rub ruské revoluce.

Rub ruské revoluce. O spodních proudech ruské revoluce, jež byla z počátku s mnohých stran v Evropě uví- tána jako čisté osvobozující hnutí, dovídáme se ponenáhlu teprve z různých „odhalení“. Znám odhalení revolucionáře Burceva o Azefovi, od- halení o smrti Gaponově a j. ukázala žasnoucí veřejnosti evropské, že ruští nadšenci, kteří obě- tovali život pro myšlenku svobody, byli v ru- kou vůdců, kteří je za peníze zrazovali policii a vodili na jatky, příležitostně však také organí- sovali atentáty, aby si zjednali důvěru sloupen- ců. Nyní pak vydal petrohradský list „Golos Pravdy“ francouzskou brožuru „Le revers de la révelution“, v níž přináší nové odhalení a dů- kazy, že v ruské revoluci pracovaly také japon- ské peníze a zbraně. Důkazy sestávají zejména z korrespondence zúčastněných osob, která se listu dostala do ru- kou a je částečně otištěna ve facsimile, u depeš pak přesně udáno místo podání, datum i číslo takže důkaz zdá se věrohodným. Není ostatn ani nic divného, že Japonci snažili se podporo- vati vnitřní revolucí ve státě, s nímž vedli úpor- nou válku. Vojenský attaehé při japonském vyslanect v Rusku, plukovník Akaši, velmi dobře známý v Petrohradě před vypovězením války, odeje po přerušení diplomatických styků mezi Ruskem a Japonskem do Štokholmu, jenž se stal středi skem japonského vyzvědačství v Evropě.

Burcev Azef Japonec Akaši Evropa Rusko Petrohrad Japonsko Štokholm Golos Pravda

21 article

Od podzima r. 1904, kdy vlna osvobozují- cího hnutí zachvátila ruský lid a všeobecná ne- spokojenost s válkou uspíšila revoluční postup. navázal Akaši styky s ruskými revolucionáři. kteří uprehli do Paříže a došlo k dohodě, že má býti organisována ozbrojená vzpoura, jejiž výlohy by hradila japonská vláda. Jako spro- středkovatelé přišli z revolucionářů Gruzín jmé- nem Jiří Dekanosi a Fin jménem Konni Zilliakua aktivní a velmi známý člen oposice ve Finsku. V prvních listech, zaslaných Dekanosimu a uveřejněných v brožuře, určuje Jakaši, jak mu mají býti zasílány dopisy, mluví o „spo- lečné věci“ a určuje schůzku v Paříži. Dekanosi odpovídá mu pod. pseudonymem Empilov. Dne 2. května 1905 o 3. hod. odpoledne došlo ke schůzce v hotelu d'léna, při níž se Akaši snažil přesvědčiti svého spojence o nutnosti aktivního boje proti ruské autokratické vládě. Dekanosi vylíčil mu zevrubně postup revoluce v Rusku a zejména nepokoje na Krymu. Na konci rozho- voru odevzdal Akaši Dekanosimu 125.000 fran- ků na organisaci ozbrojeného povstání a umlu- vili se, že budou v další korespondenci užívati pseudonymů „Fréderic“ a „George“. Dále uvádí se dopis, zaslaný Zilliakem Aka- šimu, v němž zejména žádá, aby mu v Paříží odevzdai 4000 liber pro ty, jimž slíbil výtěžek sbírky americké a sděluje, že přípravy dobře po- kračují, ale peníze prý se rozplývají jako sníh na slunci.

Akaši Gruzín Jiří Dekanos Fin Konni Empilov Fréderic George Zilliak Paříž Finsko Rusko Krym

22 article

Velmi závažným dokumentem je také se- znam, psaný rukou Zilliakovou, jenž dokazuje nejen, že Zilliakus přijímal od Akašiho peníze pro tajně účely, nýbrž obsahuje také položky za koupené zbraně a yachtu, kterou patrně měly býti dopraveny, jakož i označení politických organisacf, pro něž byly zbraně a peníze určeny Dle toho bylo vyplaceno pro revoluční socialisty 4000 liber, na yachtu 2500, pro posádku lod a j. 500, za 1000 pušek pro revoluční socialisty 800, za 8000 pušek pro finskou stranu 6400, za 5000 pušek pro socialisty polské 4000, za 500 Mauserových karabin pro finskou stranua revoluční socialisty 2100, Celkem činí suma, vyplacená Zilliakem na ozbrojené povstání, 26.000 liber šterlinků, tedy skoro 260.000 rb. Následuje korespondence mezi Akašim, Zil- liakem a Dekanosim, v níž zejména určují schůz- ky, jakož i dopisy a telegramy, jež byly sou- časně vyměněny mezi týmiž osobami a jistým Eugenem Baudem, jenž tehdy dlel ve Švýcarsku a byl znám v Petrohradě jako dopisovatel jistého francouzského listu.

Zilliaková Akaši Baud Zila Švýcarsko Petrohrad Mauserův

23 article

Jedná se tu o objednávkách a dodávkáeh jakéhosi zboží, jež není určitě označeno, mluv se o „15.000 exemplaires! s „2,500.000 cartes“, dále 7000 a 150 „cartes“ v každém. Přihlédneme-li však k dopisu Baudovu ze dne 22. června 1905, v němž se zmiňuje o 2500 bednách na „eartes“ a o namazání, které je nutno před zabalením, pochopíme snadno, oč šlo. Ve skutečnosti měly záhadné styky mezi Dekanosim a Baudem za účel uskutečniti plán Akašiho, Dekanosiho a Zilliaka a je viděti, že Baud jim dělal komisionáře ve Švýcarsku, kde pro ně kupoval zbraně a náboje (francouzsky „eartouches“, v dopisech zvané zkráceně „car- tes“). Odhadne-li se dle obsahu uveřejněné ko- respondence spiklenců, co bylo ruským revolu cionářům jako „marchandise“ a „eartes“ do dáno, je viděti, že Japonsko koupilo prc Dekano- siho a Zilliaka prostřednictvím Baudovýn 25.000 kusů střelných zbraní a 3,500.000 ná boid.

Baudův Dekanosi Baud Akaši Zilliak Švýcarsko Japonsko

24 article

K tomu dodává se v brožuře, že loď „Kal- listo Garcia“, kterou Konni Zilliakus prohližel v přístavě harburském koncem června 1905, od- plula, zatajivši směr plavby i správě přístavní. Dne 25. srpna nalezl pak potápěč Juntunek z Uleaborgu ve Finsku v mělčině nedaleko Kemmi lodní náklad 93 beden, obsahujícíeh 659 pušek, 658 bodáků a 120.000 nábojů. Loď „John Crafton“, jež plula k finskému pobřeží, uvázla 26. srpna na písčině u Larsmo. Za několik hodin na to nastal na ní výbuch prohlídkou se zjistilo, že vezla velké množstv revolverů, pušek a nábojů. Dne 28. srpna bylo nalezeno na ostrově Kolmaru asi 700 karabin, bedna revolverů, ná- bojů a výbušných látek, jakož i pobuřující ru- ské brožury. Vše bylo pokryto plachtami a vět- vemi. Ve všech těchto případech se zjistilo, že karabiny byly švýcarského původu. Z obsahu spiklenecké korespondence je však patrno, že šlo ještě o jinou loď, než „John Grafton“. Tato druhá loď s nákladem zbraní, na- jatá za japonské peníze, byla určena pro revolu- cionáře na Kavkaze a vystrojení její bylo svě- řeno Dekanosimu. Cizí listy uveřejnily některé podrobnosti o této tajemné lodi. Proslulý hollandský an- archista Cornelissen, jenž nyní dlí v Paříži, je spolupracovníkem anarchistického listu amstero- damského „Volksbagbad“, v němž nedávno uve- řejnil zprávu o „výpravě na Kavkaz“, jejíž vůd- cem byl.

Garcia Juntunek Crafton John Grafton Cornelissen Kala Finsko Kavkaz Paříž

25 article

Koncem měsíce září byla v přístavu am- sterodamském loď, o níž se mnoho mluviloa list „Telegraphe“ tvrdil, že má náklad střelných zbraní a nábojů. Posádka však popírala tyto po- věsti a když loď odplula, brzy se na ni zapo- mnělo. Nyní Cornelissen doznává, že byl majitelem této lodi „Siria“ a vypravuje podrobně, jak se mu podařilo dovézti na Kavkaz deset vagonů střelných zbraní a nábojů, načež se loď vrátila 15. ledna do Amsterodamu. Cornelissen píše: Mezinárodní komitét (ne- sděluje, kde se nalézá) byl nucen jednati velmi obezřele vzhledem, k nezdaru, utrpěnému kata- strofou „Johna Craftona“, jenž měl přivězt stejný náklad revolucionářům finským, ale ztro- skotal se u samého pobřeží finského. Málo osob vědělo o určení „Siria“, lod měla odplouti, aniž by vzbudila pozornost. Po- čítalo se patrně s chabou bdělosti hollandské po- licie, jež si nevšímala poplachu, který způsobil „Telegraphe“ Dále ličí Cornelissen, jak loď unikla ve Středozemním moři tajné ruské policii, veplula do Černého moře právě když černomořské lod- stvo se vzbouřilo a dostala se šťastně do kav- kazského přístavu, kdež vylodila svůj náklad. Ale několik tisíc karabin a dva miliony nábojů se neodnese na zádech, praví Cornelissen, bylo nutno dopraviti to do hor vzbouřeným Gruzínům. Tento transport trval celých pět dní. Celá země byla vzbouřena a v přístavu panovala horečná činnost. Úplný zdar podniku měl velký účinek, příchod zbraní roznítil mysli. Uveřejněné dokumenty a konečné doznán anarchisty Cornellissena mluví samy dosti sroz- umitelně.

Crafton Gruzín Cornellissen Telegraphe Kavkaz Amsterodam

26 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 26. prosince. (Z vánočni pošty.) Tlustá, vánoční čísla vídeňských novin přinesla málo nového politického materiálu. Maji obvyklé rozmluvy s různými politiky o nejno- vějších událostech, hlavně o změně jednacího řádu a jejích důsledcích. Minění se rozeházejí v ledačem, ale shodují se v tom, že zostřením jednaciho řádu pořádek v parlamentě a v ra- kouské vnitřní správě není zabezpečen, poně- vadž hlavní podmínka, nějaký modus vivendi mezi Čechy a Němci, není dosud splněna. Za- jímal by snad dopis býv. ministra krajana Prada v »N. Fr. P.«, kdyby neobsahoval tisíckrát už přežvýkané a odmítnuté banálnosti o výhradném právu německého jazyka v tak zvaněm uzavře- ném území a požadavek národního rozhraničení ve spojení s novým krajským zřízením v krá- lovství českém.

Tlustá Němec Praha Maja Čechy Prado

27 article

Nové je v Pradově dopise tvrzení, že při- slušníci německých kmenů slezského (?), saského, franckého a bavorského zaujali pohraniční hory české už před dvěma tisíci lety a odtud se zne- náhla spouštěli do českých nížin. Kdyby byl ještě živ Jul. Lippert, poučil by bývalého mi- nistra, že v pohraničných hornatých hvozdech českých před 2000 lety žili jen medvědi a vlci, s nimiž se předkové nynějších Němců v Čechách sotva sdíleli o lesní doupata. Věrohodnější je Pradovo sdělení, že »německý národ dříve nebo později — jak dosvědčuje nynější politika něme- cké vlády — zahájí opět a zahájiti musí tažení na východ a jih, které kdysi vedlo k založení Rakouska«. O tom my Slované jsme přesvědčen a chystáme se již nyní, abychom nezvané něme- cké hosty uvítali, jak zaslouží. V Praze, 26. prosince. (Němcům se ne- chce do oposice.) Psali jsme již, jak málo je oprávněna naděje, zejména Poláků, že něme- cký tábor zostřením jednacího řádu se rozbije a že křesťanští sociálové půjdou s pravicí, kdežto liberální Němci přejdou do oposice. V božihodovém „N. W. Tagbl.“ píše o tom po- slanec dr. Lccher. Dle něho žádný národ v Rakousku nemůže postrádati vlivu na státní správu a proto také žádný národ nemůže zaujati postavení výhradně oposiční. Tím méně prý Němci, kteří tvoří nejčetnější, sociálně, hospo- dářsky a kulturně (!) nejvýše stojící národní kmen ve státě. Proto — praví dále — nesmíme se vzdáti svého díla ve vládě. Nesmíme se dát strhnouti návalem rozhořčení, abychom přešli

Jula Lippert Němec Slovan Polák N W Tagbl doktor Lccher Čechy Rakousko Praha

28 article

V drobném prodejie ranní číslo o sobě . . za 8h večerní . . . . . . . za tk Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . l večerní . . . . . . . . 5h lnseráty platí se hotově napřed Předplacení a inserty přijímá sdministrace v Marianské ul., a Tam nacházoji se tál redakce, tiskárna a expedice „Národních Listů“ Rukopisy se nevraceji

29 article

do oposice. Jako je pro rakouské Němce nezbyt- nou potřebou sjednocení všech politických stran. tak jest pro ně nezbytna také aktivní poli- tika, hovící státním nezbytnostem. Proto také Němci nesmějí se dáti v parlamentě osamoliti, nýbrž musejí tále vyhledávati spojence na pravo i na levo. Ani liberální Němci nepůjdou tedy do oposice, nýbrž využijí i nadále svého privilegovaného postavení v Rakousku. V Praze, 22. prosince. (Německé sou- ručenství.) Radost nad rozkolem v něme- ckém souručenství, projevená po hlasování o jed- nacím řádu, byla předčasná. Nejen že dr. Steinwender a prof. Skedl nebyli vylou- čeni ze svobodomyslného německého svazu, pro- tože s ostatními nacionály neodešli ze sně- movny, nýbrž také křesťanští sociálové prohla- šují, že půjdou i nadále s ostatními německými stranami svorně ve všech otázkách, týkajících se zájmu německé národnosti. Dra. Steinwendra soudil včera klub německo-nacionální a shledal, že dr. Steinwender hlasoval proti pilnosti Kramářova návrhu, čímž vyhověl závazné- mu usnosení klubovnímu, takže není příčiny proti němu vystupovati. Podobně vyzněl soud pokrokového klubu nad prof. Skedlem, čímž je tato věc v obou klubech vyřízena. Křesťansko-sociální strana, kterou „N. F.

Němec Steinwender profesor Skedl doktor Rakousko Praha sociální strana

30 article

P.“ obvinila ze zrady národních zájmů něme- ckých, vydala včera dokonce manifest k ně- meckému obyvatelstvu, podepsaný drem. Luegrem, princem Liechten- steinem a drem. Gessmannem. Mani- fest počíná slovy: „N. F. P.“ a některé její novinářské odnože, jimž bylo stále trnem v oku, že se všechny německé strany skupily na obra- nu práv německého národa, pokládají nynější okamžik za vhodný, aby rozbily německý blok. Tvrdí, že se křesťanští sociálové dopustili zrady na německém národě, když hlasovali pro refor- mu jednacího řádu. V manifestě ličí se dále udá- losti, které se sběhly v parlamentě před refor- mou jednacího řádu a přiměly prý křesťanské sociály, aby hlasovali pro změnu, chtějí-li, aby parlament byl, zachován. Tím se neprohřešili na zájmech německého lidu, a rozešli se v názo- rech s německými liberály, učinili to vědomě, poněvadž postup liberálních Němců nepokládají za šťastný. Ale tímto hlasováním nikterak se nezmění národní politika křesťanských sociálů. Budou prý i dále bojovati ruku v ruce se svými soukmenovci, kdykoli půjde o práva německého lidu, a nedají se v tom mýliti nadáv- kami „N. F. P.“ Však prý německý lid sám po- zná, kde má hledati zrádce německých zájmů. Nikoli ve straně křesťansko-sociální, nýbrž mezi redaktory onoho tisku, který za posledních dnu přékonal všechno, co za celá léta spáchal v obo- ru politického otravování studní.

Liechten Němec německý národ

31 article

Ze Slezska, 22. prosince. (Obecní vý- bor v P. Ostravě na podporu ger- manisace.) Včera odhlasoval český obecní výbor v Polské Ostravě rozpočet na rok 1910, v němž zařazena jest i položka 3800 K pro mistní německý spolek »Deutsche Schule«, který právě letos, ačkoliv v obci jsou tři ně- mecké školy, z nichž dvě jsou veřejné, otevř školu čtvrtou. Polská Ostrava, jež stojí v čel českých obci slezských a jejíž starostou jest zemský poslanec Poppe, čítá dle sčítání lidu z roku 1900 mezi 18.805 obyvateli 690 Němců, 15.714 Čechů a 2118 Poláků. A pro těchto 690 Němců, ze kleréhožto počtu však většinu mají židé, vydržuje průmyslová obec tato dvě veřejné školy, v nichž na duchu mrzačeno jest na osm set slovanských dětí! A nejenom to, ona ještě, poskytuje tak velikou subvenci spolku, který stará se o německou agitaci mezi če- skými rodiči. Naprosto nenapadá nám dělati zda advokáta místním Polákům. To však nemůžeme si odepříti, abychom nepoukázali na dvojí loket, s jakým měřeno jim, když loni ucházeli se u obce o subvenci pro svou privátní školu. A přece byl a jest v žádosti polské a německé ohromný rozdil: obec Polákům školu nevydr- žuje, ač jest jich v P. Ostravě nejméně čtyři- kráte tolik jako Němců, jimž obec vydržuje školy dvě! A pak další veliký rozdll: polská škola měla hýt a jest pouze pro polské děti, kdežto škola německá živena jest dorostem slo- vanským a šíři zbytečně propast mezi Čechyu Poláky v obci. Nevíme na čí popud subvence tato, proti níž ostatně energicky staví se i ve- škerá místní česká žurnalistika, byla udělenu, ale zůstane faktem, že české obecní předsta- venstvo tak učinilo.

Popp Čecho Polák Němec Slezsko P . Ostrava Ostrava Čechyu spolek » Deutsche Schule Němec

32 article

Na milionový dar Ústřední Matici školské přispěli: Z. B. v N. 30 K, II. ročn. Obchodní aka- demie v Chrudimi 16.30, stolní společnost »Půje mi pětku« v hostinci su Langů« v Čejtičkách 100.—,z pokl. č. 1933 42.—, »M—« 10.—, odbor v Bubenči 1200.—, stol. spol. Hruška v hostinci u Kokoškův Praze—VIII. 11.80, klub karambolistů na král. Vyše- hradě 20.— z pokladny klubové a 16.90 sbírku při ukončení turnaje karambolového, sbírka v obci Bohní- cích 19.30, z Knihovic u Sedlčan 40.—, z pokl. čís. 2087 v Popovicích Velkých 25.—, obec Kouty-Ka- menná Lhota 11.04, z Ratiborského pěv. hudebního večírku v hotelu Saal v Hořících 18.—, obec Kle- tečná 10.—, J. Bým v Seleticích 10.—, vzděl, a pod- půrný spolek »Palacký« v Přívorech 16.20, obee Hrušov 31.60, spoř. a záložní spolek ve Vítějících 0.—, obec Opatovice nad Labem 719 61, JUDr. G. Šebánek jméným p. Fr. J. Rosendorfského, nakla- datele v Praze za předlohy 3.—, V. tř. c. k. reálky v Rakovníce k uctění památky zesnulého spolužáka Fr. Hamouze 10.—, bosté u p. Drakslera na Roně Motyčíně 5.30, spolek strojvůdců v Čechách od- bočka v Kralupech n. Vit. 50.—, E. Kocourck na Kr. Vinohradech 27.—, O. Peter v Břeclavě 5.—, sbírka při mikulášské zábavě ve Velkých Kunčicích 32.—. dělnietvo firmy Baťa ve Zlíně 40.—, V. Valenta, ředi- tel všeob. úvěrního ústavu v Olomouci 50.—, Klub českých farmnceutů v Praze 23.—, okresní výbor v Benátkách 1000.—, obec Zhoř 7.—, odbor v Kos- monosích 40.82, tělocv, jednota »Sokol« v Plavech

Lang Hruška J Bým Palacká JUDr G Šebánek J Rosendorfský Hamouz E Kocourck Kristus . Vinohrady Petra V Valent Chrudim Bubeneč Kokoškův Praha Vyš Bohní Knihovice Sedlčany Popovice KoutKa kla Seletice Hrušov Opatovice nad Labe Praha Rakovník Francie Rona Motyčín Čechy Kralupy Břeclava Velká Kunčice 32 Zlín Olomouc Benátky Plav menná Lhota Saal spolek strojvůdce Baťa obec Zhoř Sokol