3
masthead
2. listopadu 1908. Císlo 302.
4
article
Nespokojenost Německa nad Italií.
Kaneléř Bülow dává popírati v orgánu
svém, že by byl vyslovil italskému vyslanci
Pansovi nespokojenost nad politikou Italie. Ta-
ková oleiosní dementi ale obyčejně potvrzují
co chtějí vyvrátiti.
Tilionovy porady.
Tittoni odjel dnes do severní Italie k uml
rajíeí tehyni svojí. Tvrdí se ale, že chce míl
tam porady s Visconti-Venostou, bývalým mini-
strem zahrsničních záležitosti, který jak známo
trojspolku nebyl valně přízniv.
Celá Arabie povstala.
Podle soukromých zpráv, jež došly do
Cařihradu, povstala celá Arabie. Nejstalečnějš
ze všech Arabů Montefikové povstali proti ture
eké říši a žádají zřízení zvláštního arabského
státu. Na Perském zálivu prohlásil emir Nedži
cký neodvislost svoji.
Poslanec dr. Antonin Schauer
před svými voliči.
V pářek večer uspořádal v sále Sokolovny jičin
ské zemský poslanec pan dr. Schauer schůzi, na kte
ré podával zprávu o činnosti sněmovní a důsledeleh
udilostí ve sněmovně na směr politický českého n
Předsedal starosta města Jičína p. V. Jírů.
Posl. dr. Schauer připomenul, že přicház
ve vážně době, ve které nevíme, co nám dá zejtřek
Národu našemu nastává dějinný převrat, který ka
menným písmem stopy své označí. Loni, kdly měi
jsem čest podávati zprávu svou, činil jsem tak ve
znamení demise českých ministrů — právě jako dnes
Tenkráte to byli dr. Pacák a Fořt, kteří demisoval,
aby učinili místo dru. Fiedlerovi a Práškovi. Ale mezí
demisí tehdejší a dnešní je ohromný rozdíl. Tenkrát
odešly osoby a nahraženy byly jinými. Dnes ale
nahraženy býti nemchou a nesmějí. Tenkrát demise
značila vlastně posllení poliliky bar. Becka, ale dnes
je ta politika u konce, dnošní demise značí, že po-
kračovati v té politice je nemožnosli.
Kaneléř Bülow
Tilionův
Tittoni
Visconti
Venosta
Arab
doktor
Schauer
V Jíra
Posl
Pacák
Fořt
Fiedler
Prášek
Beck
Německo
Italia
Cařihrad
perský záliv
Jičín
Italia
6
article
Přicházím z krásné naší milé, drahé Prahy, kde
sta a sta četníků, sta strážníků, veškeré vojsko j
v pohotovosti. Večer rozléhá se dusoť kopyt kon-
ských a jezdci s tasenými palaši připomínají po
věstné dragouny Lichtenšteinovy, rozsévajíce hrůzuv
českých srdcích. Každý český člověk chápe se zou-
falo za hlavu, proč ta všecka hrůza, proč to opatření?
Proč hrozí se Praze pohromeu — výminečným sta-
vem? Ale na to proč shledáváme proto i v dějinách
posledního zasedání sněmu král, českého A tu jsem
u svého referátu.
S radostí šli jsme po nových volbách ku prác
sněmovní, naplněni touhou po činorodé, obětavé prá-
ci Strana naše uchystala návrhy důležité a nutné
jaka návrh dra. Körnera na zavedení rovného práva
hlasovacího do spěmu král, českého, návrh dra.
Fořta na změnu zřízení zemského, návrh můj na
vydíní zákena o úpravě otázky jazykové, návrhy
posl. Schustra a Krejčíka na zřízení živnostenské
rady atd.
Doufali jsme, že v otázce jazykové stane se
nám po právu. Vždyť v některých případech i vrchu
zemský soud rozhedl v náš prospěch. Totiž němečh
poslanci, kleři akcentovali judikaturu soudcovskou,
podali místodržiteli memorandum, v němž žádalio
zákročení, aby jednal proti judikatuře. A místodržitel
místo co měl rozhodně meiorandum odmnitnouti,e
příjal kka, že je odevzdá dále. Němci sami tedy vo
lají policii, ahy zákon se obcházel.
Lichtenšteinův
Körner
Schustr
Krejčík
Němec
Praha
7
article
Všecka naše práce byla marnou. Sněm nepra-
coval, komise nemohly býti ustaveny. Komise, již
jsem byl předsedou, pro záležilosti obecní a okresní
byla ustavena a vzdor obstrukci třikráte docílil jsem
loho, že jsme v meritu připravili materišl pro ple-
num. 15. října sněm by odročen Proč byla činnost
jeho ochromera? Němci vybrali si směšný důvod.
že čtyři suěmovní aktuáři jsou Češí, zatím ale je
vidno, že postupují dle plánu za rozdělením sněmu
na srěmíky český a německý, které by pak ovšen
byly bezvýznamnou samosprávnou organisaci. A ná-
sledky té obstrukce?
Je jisto, že jak dnes poměr na sněmu je, nikdy
se nám nepodaří zdolati německou obstrukcí, klerá
byla vítězná. Němečtí poslanci mohou žádati 6
dovolených, 10 minut přestávky, hlasování dle jmen.
mohcu v podobě dotazu čístí celý Ottův Naučný slov-
ník a na konec se zeptati maršálka, jestli mu je zná-
mo, že Slovník vyšel — krátce, my nemáme mož-
nosti, zdolati obstrukci — je nepřemožitelná
Ale jeden světlý bod vidíme v tomto ubohém za-
sedání. Tam jsme se našli, tam se česká srdce přimkla
k sobě. Genius slovanství slavil skvělé vítězství. At
Mladočech, ať státoprávník, ať agrárník, všichni jsme
prohlásili, že tentokráte nepovolíme, že tak učini
nesmíme. (Potlesk, souhlasné výkřiky)
Obstrukce pokračovala tak daleko, že ve staro
slavné síní sněmu ozvaly se sloky písně velezrádné
Němec
Ottův
8
article
(Hlasy: Tak jste je měli vyházet!) Pánové, ano, vy
házet! Myslíte, že nebylo těžší se v té chvíli ovlád
nout, nechati vysmátí na věčnou hanbu ten symbo
zemězrady? Ovládli jsme se ztěží, ale nedopustil
jSme se chyby. Bylo aspoň jasně znáti, že není vice
možno s těmito lidmi pracovati společně, že duch
jejich tihne daleko přes černožluté sloupy Rakou
ska. S těmi lidmi není možna vlce politika
positivní či koaliční. To poznání je tak
úspěch, který vnese vyjasnění do luhů českoslovan
skýchl
Poslední události jsou zločinem Němců. Historie
posledního dne na sněmu jest známa. Posl. Karia
vkázal Wolfovi cukr. Ten rozčilil se do té míry.
že posl. Kartu udeřil. Rozpoutala se rvačka, Pravím
upřímně, oddechli jsme si všichni, že je té komedt
konec. Jak dlouho by to trvalo ještě, bez výsledku
za peníze zemské se hádati, vypláceti z chudé zem-
ské pokladny obrovské sumy peněz.
Co jest důsledkem toho všeho? Politika posi-
tivní u nás jest naprosto nemožna! Běck sice měl tř
krásná hesla: Volební reforma na základě rovného
práva hlasovacího, rakousko- uherské vyrovnánía
smír národů. Tehdy vstoupili dva naši lidé do jeho
kabinelu bez závaznosti klubu, dr. Pacák a dr. Foř
které vystřídaii poslanci Prášek a dr. Fiedler, titoj
se závazností klubů svých. Za pomoci naší podařile
se Beckovi provésti dva body první a nyní přistou
pili má k bodu třetímu. A jak to činí? Co tu vi-
díme?
Po celá staletí i po hrozné katastrofě bělo
horské vyřizovaly se záležitosti české česky
u všech soudů v Čechách, tedy i v Chebu.
A nyní ani v zevním úřadování nemáme češtiny.
Soudci němečtí počali vypuzovat češtinu. Pr
podávání interpelací varoval jsem, aby se říššt
poslanci nespokojovali odpovědí, že jedná se
Němec
Posl
Wolf
doktor
Pacák
Foř
Prášek
Fiedler
Beck
Čechy
Cheb
9
article
o věc právní judikatury, ale aby volali po ná-
pravě administrační, než bude pozdě. Toto
„pozdě“ přišlo. V té drahé zemi naší,
v tomto království, které jsme my
stvořili potem a znojem, které jsme
pohnojili svou krví vždy, kdy po-
třeba kázala, má býti náš jazyk,
našemluvacizí, neznámeu. A já jsem
stále doufal, že se nám podaří zabrániti tomuto
násilí, protežovanému vládou, že zabrání se zlo
větší, že se nebude ten trošek práva jazykového
oklešťovat. Ale nám hrozí toto nebezpečí, v zá-
kulisí se to vše ví. My nemáme váhy, nemáme
vlivu.
10
article
Dynastie i vlády musís námi po
čítati. Nepodaříli se nám odra ziti
tento útok, pak, pánové, běda pře-
moženým! Budeme heloty ve vlast-
ní zemi, nebude již ničeho, co by
nám vzíti mohli. (Hlasy: Co dělat?) Ano
co dělat? Nynější ministr justice Klein je geni
ální právník. On tuto vzpouru inscenoval. Kdyby
byl zavolal si své presidenty a řekl jim svou
vůli, tak daleko to ještě ani u nás nedošlo
aby se byli dle ní neřídili. Ale on měl výmluvu
to je judikstura, tam nemohu, tu nepřekročím
Ale není judikaturou ani jediná ta
bulka na dráze teplické a nezakro-
čil také nikdo. Nikdy nedá se doceniti
ztráta tato, a nikdy se nemůže položiti dosti
velká váha na tyto otázky. A co vykonala Becko-
va vláda pro náš národ? Nic! Konstatuji fakt
že mín. Fiedler mnoho, velmi mnoho zachráni
a zabránil mnohému příkoří, ministr Prášek že
činil vše, co bylo možno, ale scházela mu zku-
šenost, přehled přes byrokracii, která mu z
zády brala možnost pracovati. Všecko se nám
zvraci, nic nám nedají, ani to, co již slíbili. Naši
ministři nám řekli, že na universitu na Moravě
není zařaděno ani haléře v rozpočtu. (Velký
hluk !)
A opět vám prozradím, že v otázce úřad
níků soudcovských zaznamenáváme opět poráž
ku. Němci budou vyjmenováni a aby Češi ne-
mohti činiti námitek, budou až do pořadí jmeno
vaných Němců jmenováni ad personam, což je
ztráta, která v budouenu se ukáže. Kde je tedy
ta politika smíru a vlivu? Kde je dobrá vůle
vlády? Co jsou ty „pražské bouřo“? Nemyslete.
že se jedná o buml a čepičku. Těch „oxpresů“
(výborně!) chodilo vždycky a mohou chodit dál.
Klein
Fiedler
Prášek
Němec
Čech
univerzita na Morava
11
article
Hrozí nám výjimečným stavem, pohromo
hospodářskou, omezením tiskovým, přerváním
žívota společenského. „Prag. Tagblatt“ roztáhl
demonstrace na veliký odboj vlastizrádny, že
prý jsou namířeny proti annexi Bosny, nazývá
české demonstranty — revertenty atd.
Strana naše a klub našich poslanců zemských
a říšských bude míti širší schůzi, v níž se rozhodne
u taktice — o postupu. Není tedy zcela nic jisto dnes.
A přece slyšíme, jak pověsti se trousí o změno
osob.
Jmenuje se osoba za Jrá. Piedlera a jiná za min
Práška. Nám nepomůže více změna osob, my 10z-
hodně musíme odhítnouti i tři místa v ministerstvu
poněvadž se nám nejedná o změnu osob, nýbrž
změnu systěnau.
Mluvim nyní pouze za svou osobu: Po měn
názoru jest předně nutno, abychom ztskali aktivn
svaz všech českých poslanc ů bez rozdílua
pak sebevědomě, hrdě a nechroženě budeme jednat
na říšské radě jako nerozborná hradba česká. (Pa-
Uesk. Valání: Dej to bůh!) Na sněmu bylo voláno
„My vám to splatíme na radě řBské!“ a přiznám
se vám, že všichni jsme to volání povnžovali za něco
co se samo sebou rozumí. Ne za mstu — to slov
má v politice divný zvuk — ale za obranu přiroze-
nou to považuji.
Praga
Prášek
12
article
Půjdeme do oposico! Zmaříme jedná ní říšské r-
dy. Ale pak Němci budou obstruovat sněm znovu
Kdo najdeme prostřodek jednání to urovnati? Byl
oposice na říšské radě, ale drobila se, až z ní nezbyla
leč forma, slovo-
Sociální demokratě brání se oposici a realist
nazvali obstrukci dnes nesmyslem. Chápu to, chtějí
práci, chtějí výsledky. Ale někdy nad tu práci jde
cil, nepotlačitelný temperament. A připomínám Dě-
jiny našeho národa od Denisa, který po vyhození
pánů s hradu pražského volá: „Někdy je chybou,
nechybovat s ostatními, a opatrný i moudrý Moravan
Karel ze Žerotína lituje později sám svého opatri
ckého varování.“ Dějiny se opakujt. Připominám to,
aby nikdo potom nezrádovel, aby pak každý, celý
národ — subjektivně řečeno — chyboval s chybu-
jicími! Sociální demokraté s námi prý nepůjdou,
ale nevělím, že ky to bylo možno. Já chápu docela
jejich požadavky, je to nutno, aby bylo ku právu
pomoženo nejslabším z nás, leč zde není možno dč-
lati výjimek. Začneme-li jednou jen čachrovat, pak
ztrácíme oporu, půdu pod nohama. Půjdeme v boj.
boj krutý, buďme připraveni na rány, ale musímne
ten boj věsti houževnatě a důsledně; pak-li jsme
slabi a bojime se, pak nastupane polskou politiku
oporlunismu. Výtřiky: V boj!) Dnes oportunismu
není v čoském národě, zmizel náhle, k našemu užit.
ku. Věřím upřímně, že ten linel, který české poslance
spojil ve sněmu, učiní též zázrak solidárnosli na
řHšské radě.
Ja mám silnou víru, že zvítězíme, opřeme-li s
silně o lid svůj, přimkneme-li se duše k duši!
Němec
Denisa
Moravan
Karel
Žerotín
Výtřika
13
article
Co dnes se děje, je pouze první šarvátkou Slo
vanstva a Němectva. My musime ten první prudký
náraz vydržeti, jsouce první výspou Slavie. My bu-
deme bojovati ne jako hlásal Mommnsen a Peschka
razbíjením lebek, ale prací a kulturou. Není bez
naděje ten náš boj. Bud heslem naším hospodářská
soběstačnost, uvědomování té utajeně naší moci a
síly, bojujme dotud, dokud Němec nám sám ruku
nepodává k smíru čestněmu. Abychom mohli klidně
spolužití s těmi Němci, které přece se světa spreva-
diti nemůžeme, musi se nás bát, musí ná
plně respektevati. Kéž dějinný genius Slo-
vanstva bdi nad námi, chrání nás a dovede k vítěz-
ství. (Bouřlivý, dlouho trvajíci potlesk. Řečníku se
s mnoha stran blahopřeje)
Předseda pan starosta Jirů děkuje pohnut panu
dru. Schauerovi za opravdavá, mužná slova a vy-
bízí k debatč. Poněvadž nikdo se nehlásí ke slovu.
navrhuje p. starosta resoluci, vyznívající v ten rozum,
že rozhodně odsuzuje se frivolní jednání Němců
na sněmě českém, odsuzuje se nerozhodnost vlády
v otázce jazykové a plný souhlas projevuje se s de-
misí ministrů českých dra. Fiedlera a K. Práška.
Účastníci schůze vílají vřela semknutí svých českýeh
poslanců všech stran a prosí je důtklivě a snažně.
aby zasadili se všemi silami o stmelení všech po-
slanců na radě říšské v nerozborný celek, kterého
bude třeba v nevyhnutelně nutném boji proti ne
přátelské Vídni.
Resoluce byla přijata ohromnou většinou
účastníci radostně se rozcházeli ze zdařilé schůze.
Mommnsen
Peschek
Němec
Schauer
Fiedler
K Prášek
Buda
Vídeň
Slavia
14
article
Veřejná schůze voličů v Něm.
Veřejná schůze voličů v Něm.
Brodě,
jež se konala v malém sále sokolovny, těšila se ne
obyčejné účasti. Schůzi zahájil v zastoupení před
sedy svobodomyslné organisace dra. R. Halí ka
jednatel téže, ředitel měst. úřadů p. JUC. Bartu-
šek a po krátkém, případném úvodu požádal zem.
poslance a starostu města p. dra. E d. Šubrta, aby
se ujaí slova.
Dr. Šubrt promluvil na to o posledním zase
dání sněmu království českého v delší, velmi cenn
řeči, v níž skvěle objasnil správný postup českých
spojených stran. Ukazal, jakého přemahání bylo
třeba se strany českých poslanců, aby nebylo »na
lep sednuto« Němcům. Vývody jeho, které jasně ozá-
řily poslední zasedání sněmu, byly přítomnými pro-
vázeny časlým a hlučným souhla sem.
Důkazem jednomyslnosti a svorného ducha
všech shromáždených jest tato, všemi protí jedinému
hlasu přijatá resoluce, kterou navrhil dr. Gotler
Vyslechnu«še vývody svého zemskébo poslane
pana dra. Šubrts, projevujeme mu svoji důvěru.
souhlasíce úplně s postupem jeho, jakož i poslane
národní strany svobodomyslné vůbec při posledním
zasedání zemského sněmu.
R Halí
doktor
Šubrt
Němec
Gotler
Německo
Brod
E d . Šubrt
Bart
15
article
Rozhodně odsuzujeme, že vláda ustonpila teroru
Němců a připustila náhlě skončení sněmu, čimž pro
kázala naprostou nevážnost k vět š i n
poslaneů tohoto království a napr
stou neschopnost čeliti diktátu pru
šáckých Němeů, K vladě takové nemů žem
míti důvěru a schva ujeme proto demisí ministnů
Fiedlera a Práška.
Žádáme svoje poslance na říšské radě, aby
k povalení této vlády užili všech i ne-
ostřejšlch prostředků a prokázali tak, že
v Rakousku bez Slovanů a proti nim nemůže a ne-
smí se vlá tnouti.
Vandajské pustošení českých bytů
obchodů se strany Némeů v městech ně-
meckých, kde jest česká menšina, naprosta nevšt-
mavost vlády vůči utrpení našich lidl v t. zv. uza-
vřeném území, nuti nás ke klidné, nikoli násílnické
odvetě, k odvetě národohospodářské. — Cíle vědomé
provádění hesla ssvůj k svému« v životé soukro
mém i veřejném, důstojná a neustupná oposice proti
strannické vládě nadržující Němcům jest uejiepší ce-
stou k nápravě.
Němec
Něme
Fiedler
Prášek
Rakousko
Slovan
16
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Požadavky »starých pánů« buršáckých
spolků. Jak dnešul »Moutsgsblatt« sděluje, ko-
nala se po včerejším bumlu v německém kasině
porada t. zv. »starých pánů«, bývalých to členů
buršáckých spolků. Po podrobném rozhovoru
o všech zkušenostech, za pražských výtržnost
učiněných, bylo usneseno vyslati šestičlennou
deputací »z lůna shromáždění« ku předsedovi
ministerstva s požadavky německého
studentstva v Praze. Požadavky tyto —
nebylli »Montsgsblatt« mystifikován — vrehole
v žádosti za sesazení starosty dra.
Groše, rozpuštění městské rady
pražské, za vojenskou orgznisaci policie a po-
stavení jí pod vojenský soud. Tyto požadavky
byly jednohlasně schváleny jako resoluce. Poža-
davky tyto mohou ukazovatí na dvě věci. Bu
jsou dokladem zhoubného působení alkohulismu.
který je také historickým obyčejem boršáckých
spolků a jeví takto své účinky na starých čle-
nech těchto spolků, anebo chtěli sstaří pánovée
zbudovati pyramidální pomnik německé drzont
v Praze a to se jim ovšem podařilo vrchovatě
Jinak jest pozoruhodno, že německý referáť ne-
jmenuje ani členy šestičlenné deputace, ani ni
koho z účastníků schůze. Příčina je na snadě.
mezi »starými pány« těmi je přespřiliš advokátů
a lékařů pražských a ti nebudou se vystavovati
důkledkům takové roklamy u své české klientely.
bez níž by nemohli dělat ani mladé ani staréa
vůbec žádné pány.
Groš
Praha
17
article
— »Ve znamení boykotu«. Pánové Osea
David Kuh v Týnské uličce měli na dnešek
brilantní nápad a ten také uskutečnili ve svém
pondělníku. Vytýkajl českým divadlům praž-
ským německý repertoar a uvádějí na příklad,
že jenom v tomto týdnu dávaly se v Praze na
českých scénách četné německé hry od Hlaupt
manna, Schnitzlera, Halbea, Fuldy, Sudermana
V době, kdy se káže s české strany národní
boykot, měli by Češi postarati se o to, aby
oboru ducha a umění byly proveden
tyto zásady, české umění znárodněno a od
hanby němectví očišténo, posmívají se pp.
Ose
Kuh
Schnitzler
Halbe
Čech
Praha
Fulda
18
article
Kuhové. Tato renomáž pražských »Němeůe
s německou kulturou a německým uměním je
už příliš ošuntěnou praktikou, než aby ještě
táhla. My Češi zde v Praze a v Čechách srov-
náváme svou kulturu s kulturou Němeů v Praze
v Čechách a v tom ohledu se zajisté nemusíme
rozhodně stydět. Abychom zůstali jenom při dneš-
ním předmětu, při dramatu, jest vzájemný poměr asi
len, že Němci v Čechách nemají žádné
původní drama, kdežto my Češí mám
svou moderní původní dramatickou literaturu,
ať je jakákoli, je naše. Němci v Čechách ne-
mají ani takovou. Stálé divadlo v Praze mají
Němci od r. 1783. Češí od 1862 a přes to, že
německý národ vládl již v 18. století bohatou
dramalickou literaturou a že tedy vývoj pro
německé drama v Čechách a v Praze měl nej-
skvělejší podmínky zaručeny, nemohou naši jme-
navati jediný název hry německé v Čechách
zrozené, která by byla repertoárním kusem jich
pětadvacet let starého stálého divadla pražského.
Čech
Němec
Praha
Čechy
19
article
Jaký zůrodňujíci účinek mělo na naší dramati-
ckou produkci prozatímné české a později Ná-
rodní divadlo, jest známo, náleží to k naší největší
chloubě, jest zárukou našeho kulturního jádra
a kulturní oprávněnosti, nemluvě ani o opeře,
jíž nemá co rovného po hok postaviti ani pro-
dukce všech Němců v Rakousku, neřku li našich
domácích chuďasů německých. Naproti tomu
není snad literárně a umělecky sterilnějšího
kmene na celém světě nad německý v Čechách
a kdyby došlo na srovnávání, možno dost, že
bychom vyhráli, kdybychom se s »Montagsblat-
tem« vsadili, že bylo v samém Německu a to
nikoli na nejposlednějších scénách dáváno víc ně-
meckých překladů z češliny než původních kusů o
»německých dramatiků v Čechách« napsaných.
A při tom dáváme Němcům v Týnské uličee
napřed, jak pravíme, celou moderní operu če-
skou. Není to tak zlé s námi a pokud se umění
a literatury v Čechách ba i v celém Rakousku
týče, máme my Češi právo dívati se na Němee
s hůry a ne naopak. Se zdejšími Němci si vů-
bec každé srovnání zakazujeme. Při tom dlužno
připomenouti jen to, že české představení ještě
v polovině minulého století bylo považováno na
roveň státnímu zločinu a potíráno všemi pro-
středky nemiloardně němčícího absolutismu.
Němec
Čech
Rakousko
Čechy
Německo
rodný divadlo
20
article
Ostatně pánové Kuhové z Tynské ul. jsou ti
poslední, kteří se mohou vydávati za přibuzné
Schillera, Götha a Grillparzera a Němci v Praze
jsou vůbec typem »Protze«, penězi se snad
mohou chlubit, ale uměním a literaturou ?!
— Nejvyšší maršálek prine Lobkovic odjel d
Opočna k otevření nové místní dráhy.
— Rodinné zprávy. Pan Jaroslav Marcha
redaktor »Selských Listů« v Olomouci a slečna
Tonča Tomečkova z Veselí nad Moravou, sla-
viti budou v úterý 3. listopadu t. r. ve Veselí n. Mo-
ravou svůj sňatek manželský.
— Ruský host. Včera přijel do Prahy pan Peti
Petrovič Bašlov. gubernator z Novgorodu, aby
si prohlédl památnosti pražské. Milý tento host za-
jímá se velmi o náš český kulturní pokrok. Dopro-
vází jej p. Stanislav Forman, sekretář »Slovanského
klubu.-
— Poslední události a pražské obchodnictvo. Pre
kráfkost času nebylo možno rozeslati ke sehůz
obchodnictva a živnostnictva, svolan
na dnešek, dne 2. listopadu t. r. o 8. hoď. večerní vo
velké zasedací síně obchodní a živnostenské komory
v Praze, všem pp. interesentům pozvánky. U páno
svolavatelů, firmy St. Bartoš, továrna na slaměno
a plstěné klobouky v Praze, Příkop, neb V. Feigl.
obchod s krajkami v Praze, Ovocná ulice, může s
každý, kdo dosud nebyl pozván, pozvánku vyzved-
nouti.
Kuhová
Schiller
Göth
Grillparzer
Němec
Protz
Lobkovic
March
Tomečkův
Petrovič
Forman
V Feigl
Tynský ulice
Praha
Opočno
Olomouc
Veselí nad Morava
Novgorod
ovocný
živnostenský komora
St . Bartoš
21
article
— Ku postupovým poměrům finančního kon-
ceptního úřadnictva v Čechách. Píše se nám: Uveřej-
nili jste před několika dny pod timto vyznačením
obsah telegramu, jimž se finanční konceptní úřad-
níci v Praze obrátili na ministra-krajana Práška z
tím účelem, aby konečně vymohl jmenování úřadník
finančních VII., VIII. a IX. služební třídy na základ
obou vypemných, dávno vypršelých konkursů. K vůl
vystižení bídy této nejzuboženější třídy koncepiníh
úřadnictva bylo též po správnosti podotknuto, že po-
slední jmenování v tomto oboru sluzby bylo dne
26. zář 1907 a že místa služební, o něž jde, jsou
uprázdněna již přes rok. Zdali tak dlouhá vakance
je na místě, lze posouditi již z okolnosti, že úřadní
v IX. třídě služební, o něž jde, slouž! již 16—17 let.
Prášek
Čechy
Praha
Uveřej
22
article
v X pak 10 až 11 leti Aby pak verejnost byla
poučena a důvodu, proč právě v Čechách a právě
u této kategerie úřadnické postup beztoho nad po-
myšlení špatný umělým způsobem se zadržuje, po-
dotýká se toto: Jde o obsazení asi 11 uprázdněných
míst a vzhledem k bídným poměrům postupovým je-
ště o jmenování asi 25—30 úřadníků IX. a X. třídy
ad personam, tedy v každé třídě (finanění sekretáři
a finanční komisaři) o povýšení asi 40 osob (místa
koncipistů nejsou uprá zdněna žádná). Porozumíme
pak ihned 13měsíčnímu váhání jen Němci obsazeného
finančního ministerstva, když vedle úřadního statutu.
na rok 1908 konstatujeme, že všech 40 komi-
sařů, kteří jsou na Fadě ke jmenován
na seknetáře jsou Češi. Z 50 pak služebním
poladem nejstarších koncipistů, kteří mají býti ko-
misary jmenováni, je 46 Čechů, jeden žid a
tři Němcil Jde tedy vesměs jen o odstrčení če-
ských úřadnsků; vůči německým by si toho
slavná vláda nikdy nedovolila. Na tomto přímo pro-
vokativním jednání finanční správy hlavní vinu má
vicepresident zemského finaněního ředitelství pan
Němec
Čech
Čecho
Čechy
23
article
Tersch, jenž má vše české v ošklivosti, jehož vlivem
všichni němočtí kandidáti již mimo služební pořad
s přeskočením českých kolegů povýšení byli a který
ač mu hrozné přímo postupové poměry českých f-
naněních konceptních úřadníků známy jsou, nikdy
ani prstem pro ně nehne, dále ovšem též persenální
referát v ministerstvu financí, složený vesměs z nej-
zarytějších nepřátel všeho českého. Věc je charakteri-
slická též pro vážnost, jaké se v té příčině téší v
nejvyšších byrokratických kruzích náš ministr kra-
jan, který navzdor obecně uznané nejvyšší potřebě
nedovedl na panu ministrovi financi, také Slovanu
vymoci po 13měsíční době jmenování systematicky
odstrkovaných úřadníků, odstrkovaných proto je-
nom, že jsou — Češi! Ještě sluší sděliti důvod
pro kterýž — prý — ministerstvo konečné povýšen
českých úřadníků odpirá: že by se letos mnoho obt
žil rozpočet, ježto prý ministerstvo musilo spousty
finaněních konceptních úřadníků povýšiti letos du
vyšších služebních tříd — v Haliči! To se musí
s tichým souhlasem české delegace a českého mini-
stra krajana ušetřiti na — českých úřadní-
clchl
— C. a k. armáda a smysl pro — národnostn
rovnoprávnost. Toť jsou dva pojmy v Rakouskua
zejména u nás v Čechách, jak se zdá, dosud docel
neslučitelné. Příliš křiklavý doklad toho sděluje se
nám z Č. Budějovic: V době, kdy národnostní bo
jest v celé zemi a zejména v tomte městě napjat do
krajností a kdy by tedy bylo povinností nejen všech
civilních, ale i vojenských úřadů, zachovávaůiv
ohledu národním přísnou nestrannost, staví se vyšší
vojenské kruhy okázale výlučně na stranu německou,
ignorujíce českou společnost. Tak na příklad sta-
niční velitel v Č. Budějovicích, generálmajor šl
Tersch
Slovan
Čech
Halič
Čechy
Č . Budějovice
ministerstvo finance
24
article
Zednik ze Zeličeggu, jenž jest přeložen do In-
špruku, uspořádal na rozloučenou dne 30. t. m. dů-
stojnický večer v německém domě, kamž všichn
důstojníci, tedy i čeští, jíti musili. Budějovický
německý dům při každé příležitosti odívá se v rou-
cho barev velkoněmeckých, v německém do-
mě tom pořádají se všeněmecké projevy —
ale vzdor tomu nemohl pan generál najíti v celém
městě jinou místnost k rozloučení se s důstojníky
e a k. armády, jichž značné procento hlásí se k če-
ské národnosti. Pří té příležitosti jest vhodno opětn
připomenouti české veřejnosti, jaký nepřirozený
a pro důstojníky české národnosti nej-
výš ponižující a národní čest jejich
urážející poměr panuje v Č. Budějovi
cích v příčině společenských styků
s občanstvem: v Č. Budějovicích totiž každý
důstojník, aě Čech či Němoc musí býti členem ni-
mockého „Geselligkeitsvereinu“, kdežio členem České
besedy nikde a důstojnického sboru nejen býti ne-
muzí, ale nesmí. Rozdíl v obou těchto spoleích je
ten, že kdežto Beseda chová se při každé příležitost
loyálně a nejvýš taktně, „Geselligkeitsverein
několikrát do reka odfvá německý dům ve velkoně-
mecké roucho, vystupuje na veřejnost s praporem
zdobeným barvami velkoněmeckými a ochotně dává
jméno své k disposici ke každé protičeské štvanici
A spolek tento musí pomáhati udržovati při život
c. a k. důstojníci, kterým se za tím účelem při vy-
plácení zéže strhují měsičně 2 K. To jsou zajist
roztomilé poměry, které doporučujeme pozornust
českých poslanců a členů delegace.
Zednik
Zeličegg
Ina
Č . Buděj
Č . Budějovice
Čechy
německý dům
Český beseda
25
article
— Rovsáhlé zatýkání v Č. Budějovicích. Policie
českobudějovická má vydatné žně. Nějaký darebál
ujal se tam hnusného řemesla udavačského a n
jeho udání zatčeno byle již pře s třic e
mladých lidí, vesměs Čechů, obviněných
se shluknutí, neuposlechnutí stráže, veřejného násil
a jak se všecky ty přečiny a zločiny jmenují, pro
které po každé politické demonstraci tolik mladých
lidí českých ocitá se na lavicích obžalovaných. Způ-
sob, jímž policie českobudějovická provádí toto za-
týkání, jest neslýchaný. Do bytu, do dílny, do kan-
celáře přijde policista a aniž by měl zatýkací rozkaz
zatkne sve jménu zákona« občana, který v době de-
monstrací třeba ani venku nebyl. Někdo jej uda
a to stačí. Na policii se zavede s každým takto
zatčeným výslech a je-li podezřelým, že skutečně
demonstroval, ponechá se ve vazbě. Následkem ta-
kového bezpříkladného jednání jest celá řada českých
mladíků nevinně vězněna. Naproti tomu z něme
ckých štváčů a rváčů, kteří výtržnosti vyvolali, nebyl
zatčen, ba ani zjištěn nikdol
— Druhá česká obecná škola ve Vídni zřízen
byla, jak české veřejnosti známo, ve III. okresu ví-
deňském. V těsných mistnostech, kde dříve byla školu
jazyková, otevřena letos již druhá třída. Samozřejmě.
že nestalo se to bez »patřičné« pozornosti se strany
německé. A také úřady nelení všemožným způsoben
osvědčiti svou »lásku« nové škole. To však příli
vydržovatele školy, spolek »Komenský« ve Vídni-III 3
Strohgasse 45, nermouti. Za 40 let svého působení
dávno přestal doufati v trochu spravedlnosti se straný
německé, dávno přestal věřiti, že kulturním podnikům
Čecho
Č . Budějovice
Vídeň
spolek » Komenský
III 3 Strohgass 45
26
article
národů neněmeckých ve hlavním městě říše nebudou
kladeny překážky, když už v podporu doufati nelze.
Ale jiná starost doléhá. Příštím rokem bude otevřen
ve škole třída třetí — a pro tuto není míst-
nosti. V dosavadním útulku není možno novou
místnost najmouti a tak nezbývá spolku než řešiti
otázku vlastní nové budovy. Netřeba všsk
ani podotýkati, že náklad na školu přesahuje pro-
středky spolkové. Nezbývá než spoléhati v této Úísni
na českou veřejnost, že hojnou podporou umodní
spolku odvážití se podniku nutného a nákladného.
27
article
— Z výboru pro lidové přednášky českých vy-
sokých škol pražských. Program XXVI. řady před-
nášek pro lid, jež konati se budou v Praze a před-
městích, v listopadu a prosinci t. r., jest následující:
I. Prof. dr. Josef Janko: Staří Slované v ohledu
národopisném, jazykovém a kulturním (I. kurs cyklu
»Slovanští národové v minulosti a přítomnostie)
v sobotu 7., 14., 21., 28. listopadu, 5. a 12. prosinc
o půl 8. hod. večer v sále fysikálního a elektrolech-
nického ústava české vys. školy lechnické v Praze
na Karlově náměstí (vchod z Resslovy ul.). II. Prol
dr. Rudolí Dvořák: Lidové náboženství čínské (IIl.
kurs cyklu »Dějiny náboženství«) v pondělí 9., 16.,
23, 30. listopadu; 7. a 14. prosince o půl 8. hodině
večer na Malé straně v Lázeňském sále u Kar-
lova mostu. III. Soukr. doc. dr. Antonín Hobza:
Poměr mezi státem a církví. Jeho vývoj a přílomný
slav, v úterý 3., 10, 17. 24. listopadu, 1. a 8. pro-
since o půl 8. hodině večer na Král. Vinohra-
dech v zasedacím sále radničním, Purkyňovo nam.
IV. Univ. ass. dr. Josef Šebor: O tuberkulose. Pro-
gram a dosavadní výsledky boje proti této chorobě,
v neděli 15., 22. 29. listopudu, 6., 13. a 20. prosie
o půl 3. hodině odpol. v Nuslích, pivovarská r-
staurace, Haviičkova třída čís. 55. V. Prof. dr. Boh
Kučera a soukr. doc. dr. Jiří Baborovsk ý, dr.
profesor
doktor
Janko
Slovan
Dvořák
docent
Hobza
Král
Purkyňův
Šebor
Haviičkův
Boh Kučera
Baborovsk
Praha
Karlov náměstí
Resslův ulice
Kara
Nusle
University
28
article
Fr. Slavík a dr. Boh. Kužma: Hmota a světlo,
společný kurs s demonstracemi; ve středu 4., Il.
1b., 25. listopadu, 2., 9. prosince o půl. B. hod. veě.
v c. k. fystkálním ústavě U Karlova. VI. Soukr. doe
Ing dr. Vítězslav Felber: O prostoru, času, hmotě
síle a jiných důležitých pojmech mechaniky, v
čtvrtek 5, 12., 19., 26. listopadu, 3. a 10. prosino
o půl 8. hod. več. v posluchárně č. IV. české rys.
školy technické v Praze na Karlově nám, (hlavní
vchod). Přednášek těchto lze se každému zútast-
niti. Zapisné do 1 kursu (6 přednášek) 1 K, dělnictva
a studentstvo 50 h. Šatna a sylaby jsou zdarma. —
Na venkově v listopadu a prosinci pořádati se bade
především cyklus pedagogických přednášek v Hradei
Králové péči kraj. odboru Jednoty Komenstého:
1. Prof dr. Fr. Čáda: O základech výchovy, 2a.
list. 2. Prof. dr. Fr. Scherer: Hygiena věku de
ského a mladi vůbec, 29. list. B. S. doc. dr. O.
Kádner: Výchova školní a v době školy, 6ä. pros.
4 S. doc dr. B. Foustka: Socialní pěče o dite,
8. pros. 5. Týž: Výchova mravní vzhledem ke spo-
lečnosti. 13. pros. 6. Prof. dr. A. Heveroch: Ve-
chova dětí odchylných, 20. proz. Kromě toho budon
konány řady přednašek nebo přednášky ojedinel
v Jaroměři (prof. dr. K. Kadlec, prol. dr. k
Babák, prof. dr. Fr. Krejčl). v Krčíně n. Me.
(s. doc. dr. B. Foustka), na Mělníce (prof. de.
St. Růžička, s. doc. dr. B. Foustka a prol. d
Václ. Novotný). v Plzni (s. doc. dr. J. Daneš)
v Táboře a v Třebíči na Moravě (prol. dr. l
Máchal, prof. dt. Fr. Čáda a prol. dr. K
Weigner), jichž přesný program bude oznamován
ve dnech jejich pořádání.
František
Slavík
doktor
Boh
Felber
Čáda
profesor
Scherer
ský
docent
Kádner
A Heveroch
K Kadlec
Babák
Foustka
Václ
Novotná
J Daneš
Máchal
Weigner
Praha
Karlov já
Francie
Jaroměř
Mělník
St . Růžička
Plzeň
Tábor
Třebíč
Morava
ústav U Karlov
Hradei Králové péče kraj
Jednota Komenstý : 1
29
article
— Plzeň českým menšinám. Odbor Národní jed-
noty pošumavské a odbor Ústřední Matice školské
v Plzní svolávají na čtvrtek dne 5. listopadu na
8. hodinu večerní do řemeslnické besedy v Plzni schůzi
zástupců národních spolků, společnosti a korporací
plzeňských. Na schůzi této stane se úrada o vhodném
spůsobu opatření prostředků k podpoře našich menšin
na českém západě. V době, kdy německé výbojaá
spolky vrhají se jako dravci na naše české menšmý,
kdy statisice marek z říše ročně pomáhá germaniso-
vati naši mládež také v nejbližším sousedství Plzně,
jest třeba opatřiti rychlé prostředky k obraně. Ješt
lelos! Zajisté nebude jediného českého spolku v Plzni,
jediné národut zpolečnosti, jež by akce této se ne-
zúčastnily. Každá korporace nechať vyšle nejméně
dva zástupce do schůze čtvrteční. Ty korporace, jež
by zástupce v čas vyslati nemohly, nechať písemně
(jednateli odboru Národní jednoty pošumavské panu
kustodu Malému) součinnost svou oznámí. Dnes roze-
slána byla pozvání k této sohůzi. Jestliže někter
korporaci nedopatřením pozvání se nedostalo, nechat
se přihlásí o ně v kanceláři kustoda lidové čítárny.
Svolavatelé očekávají, že česká veřejnost porozumí
a vykoná v Plzni svou povinnost! Odbor Národní
jednoty pošumavské v Plzni. Odbor Ústřední Matic
školské v Plzni,
— Jour fixe učilelů pensistů z Prahy a okoll
koná se v úterý due 2. lisitopadu v restauraci
»U kuřiho oka« na Král. Vinohradech v Hálkově t.
o 4. hod. odpol.
Malý
Král
Hálkův
Plzeň
Praha
Vinohrady
30
article
— Přírodovědecký sbor musea král. českéhe ke
nal dne 23. října t. r. za předsednictví cestovatele p.
řed. Kořenského schůzi, ve které adjunkt dr. J. Perner
na památku 25. výročí úmrtí J. Barranda podal zprá-
vu o stavu díla Barrandova. České museum, jemuž
se odkazem Barrandovým dostalo drahocenné jeho
sbírky, pokračuje ve vydávání díla toho, a jiže
velkých dílů bylo uveřejněne, i jest naděje, že v
2—3 letech celé dílo Barrandovo bude dokončeno.
Fond Barrandův, založený prof. Fričem, uveřejňuje
pak pojednání o některých menších skupinách, jež
v hlavním díle Barrandově nejsou zařaděny. Na te
p. dverní rada prof. dr. Vrba přednášel o znázornění
souměrnosti krystalů dle své nové methody, kda
jednoduchými pomůckami, třemi zrcadly a vhodně
přiříznutými kartony aneb skly skoro všechny tvary
krystalové, jich osy a roviny souměrnosti dají se vý-
borně znázorniti. Na to ukázal kustos dr. Edv. Bayer
obrovskou šišku sosny Pinus Coulteri ze Sierra Ne-
vady, darovanou prostřednictvím p. řed. Kořenského
p. J. Červinkou v Kalifornii, a celou přes 1 m vy-
sokou kvetoucí rostlinu, Ferula asa foetida (čertov
lejno). darovanou red. „České Flory“ p. M. Fulínem
Kustos čr. Vávra předložil hlodavce pižmovku (Fibel
Zibethinus), která poskytuje známou kožešinu „bi-
sam“ a která byla střelena na panství blatenském
kde několik jich bylo nasazeno a rozšířilo se pak p
jižních Čechách. Dále ukázán žralok Chlamydose
lache z Japonska, darovaný cestovatelem p. St. Vrá-
zem, říční mušle e perlou (dar p. inž. Jana Tilleho)
a krásná serie javanského motýla Hypolymnus bo-
lina. Přítomným rozdán pak plakát s podobiznou
Barrandovou, který má informovati širší kruhy o vý-
znamu tohoto učence.
Kořenský
doktor
J Perner
J Barrande
Barrandův
Frič
profesor
Vrba
Edv
Bayer
Coulteri
J Červinka
M Fulín
Vávra
Fibel Zibethinus
Chlamydos
Ing
Tille
Barrandov
Sierra
Kalifornie
Čechy
Japonsko
sbor muzeum král
Český muzeum
Český Flor
31
article
— Ze spolku českých lékařů. Je v dobré ješte
paměti, že lefošní sjezd českých lékařů přivedl d
Prahy řadu hostí slovanských a vynikajících zástupet
vědy lékařské. Spolek českých lékařů užil první pří-
letitosti vzpomenouti zásluh svých slovanských ko
legů a rozhodl ve své valné hromadě aspoú přední
repraesentanty z hostů jmenovati k návrhu výboru
čestnými a přespolními členy Spolku českých lékařů.
Nebylo možno v této chvíli nevzpomenouti i našich
zástupců vědy lékařské, které jich činnost vědecká
i zásluhy o Spolek českých lékařů staví v popředí
našeho života vědeckého a spolkového. Valno
hromadou Spolku českých lékařů z
dne 26. října 1908 jmenováni jednomy-
slně k návrhu výboru čestnými členy
Spolku českých lékařů: Prof. dr. A. G ln-
ziňski (Lvov), prof. O. Bujwid (Krakov),
Kwasnički (Krakov), prof. Petrov (Petrohra.
prol. Rydygier (Lvov), primář dr. Šlajm ar
(Lublaň), prof. Wicherkiewicz (Krakov). Z pro-
lesorů české lakulty lékařské jmenování čestnými
členy: prof. Chodounský, prof. Janovský.
prof. Maixner, prof. Reinsberg a prol.
profesor
doktor
Bujwid
Petrohr
Wicherkiewicz
Chodounská
Janovský
Maixner
Reinsberg
Lvov
Krakov
Petrov
Lublaň
spolek český lékař
d Praha
G ln
Kwasnički
Šlajm ar
32
article
Thomayer. Členy přespolními jmenování : dr.
Pisek (Lvov), dr. T. Gvozdecky (Lipica Polne).
dr. Borzenski, dr. Kurtz (Varšava), dr. Jova
Danič.
— »Domácnost«, první česká škola kuchařsk
v Praze. — V úterý dne 3. listopudu o 3. hod. odp.
zahájeny budou pravidelné zimní dychánky spolkové
Dychanky tyto staly se jedním z hlavních středisek
našeho společenského života pražského. Shromažďují
po způsobu klubovním přední naše damské kruby.
stojící v popředí podniků názodních, společenských
i humanitních. Členy uvedení hosté jsou vítáni. Roční
příspěvek 10 K. V pátek dne 6. listopadu o 3. bod
odpol. započne v kuchařské škole vyučování v zím-
ním kursu cukrářském. Kurs tento potrvá po cel
zimní období a bude se konati každý pátek v týdnu
až do odvolání. Poplatek za jedno odpůldne čin
Thomayer
Pisko
doktor
T Gvozdecka
Borzenski
Kurtz
Jov Danič
Lvov
Varšava
Praha
Lipica Polne