ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 a9af3f90-66c4-11dc-b00c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 17 celkem · entity: person 49, work 5, place 21, org 6
1 masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 10. ze dne 10. ledna 1901.
2 masthead
Různé zprávy.
3 article
= O osudu Andréeově. Ve výroční schůz anthropologické společnosti ve Stokholmu promluvi známý aeronaut prof. dr. Ekholm též o Andréeovi. Učenec se domnívá, že balonová výprava Andréeova stižena byla záhubou v některé končině moře Be- hringova. Důvodem k této domněnce jest okolnost. že nalezené bóje bezpochyby nikdy neobsahovaly nějakých zpráv, neboť nelze se nikterak domnívat. že by byly bóje bývaly odšroubovány nějakou pří- rodní silou a zbaveny svého obsahu. Pravdě nejpo dobnější jest tudíž, že bóje prostě spadly do moře když členové výpravy následkem nějaké pohromy musili balon v největším spěchu opustit. Prof. Ek- holmovi nezdá se nemožným, že budou nalezeny ještě písemné zprávy o Andréeovi, poněvadž osm z bójí, jež vzal Andrée s sebou, nebylo dosud na lezeno.
profesor doktor Ekholm Ek
4 article
= Upomínka na Alfreda de Musset. » Re- vue Brittanique« uveřejňuje v posledním svém svazku zajímavé vzpomínky G. d'Ocreta o Alfredu de Musset mimo jiné též následující obraz z doby největší jeho slávy a vnitřního jeho úpadku. Zvláště jest pozoru- hodný.« V kovárně »de la Régence«, vypravuje d o cret. »zvolil si básník „Rolly náš kout, aby nám po- dával příšerné divadlo svého methodického »otravo- vání«, jímž se isoloval uprostřed velkého davu. Před- stava nestřídmosti při tom vůbec ani nevznikla. Protc se také nikterak nad tím nezarděl a nevzpíral se ni- kterak, vykládati nám různé účinky, jež silné nápoje jichž účinek ještě byl zvýšen doutníky, vyvolávaly u jeho neobyčejně něžné a nervoshí povahy. Uvá- dělo jej to v jakýsi druh věštecky hypnotického stavu, v němž zapomínal ruch hlučícího davu a za- klínal svoji krutou Musu, jež o samotě zůstávala něma, aby ve změněné podobě mluvila k jeho vnitř nímu sluchu. Uprostřed těchto dissonancí zvedalase pak dominující nota, jež umlčela všechny ostatn zvuky. S náruživostí a vytrvalostí zlatokopa, jenž sleduje žílu zlata, stopoval básník tuto notu a ne- pustil ji dříve, dokud z ní nevyssál vše, co mu mohla poskytnout. Proměňoval ji ihned bez přestávky v improvisovaný verš. Diváci mohli čísti v jeho tváři úsilí, jehož vyžadoval hrozný porod mistrovského díla. Rysy jeho tváře se napínaly, oči krví podlité vystupovaly z důlků, jakoby se krev valem hrnula k mozku a tak tomu také vskutku bylo. Když jeho
Musset G Ocret jít le Régence Roll Re
5 article
Musa byla zemdlena a neschopna, následovati hroz ného jeho zaklínání, povstal nepromluviv slova, jako náměsíčný a klopýtal ke dveřím. Nikdo nenabídl mu paže. Bylo by ho to smrtelně urazilo, avšak číšník. jenž již věděl co činit, poslal mu pro fiakra. Básník čekal trpělivě, opřen o dvéře. Vozka dostal jeho adresu a odevzdal jej v ruce staré jeho služky, jež jej jako děcko uložila na lože. Druhého dne měl toliko vzpomínku na verše, jež byl vytvořil v době své otravy. Napsal je pak jediným rázem, bez škr- tání a oprav a nebyl schopen něčeho na nich měnit.
Vozka Musa
6 article
Tak byl vysílen.« = Proroctví na rok 1901. Z Londýna se oznamuje: Nejslavnější a nejstarší z anglických ka lendářů, »Old Moore«, jenž vychází již déle než sto let, obsahuje také v letošním ročníku všemožná pro- roctví na rok 1901. Pro leden oznamují se spory s Marokkem. »Jako vždy,« praví dobrý, starý, naivní kalendář při této příležitosti, »bude anglický lid je viti nechuť k válce.« V únoru budou způsobeny zmatky jakousi tajnou společností. V březnu stane se frekvence v nejživějších ulicích londýnských méně obtížnou, což by vskutku bylo žádoucno. V dubnu nastane epidemie sebevražd, v květnu krise v církvi anglikánské. V červnu sejde se světa slavný vůdce lidstva a zlí lidé budou házet za jeho mrtvolou ka- mením. V červenci povede se zle jedné z vůdkyň ženského hnutí. V září způsobí uveřejnění dopisů velký skandál. V říjnu málem vypukne válka mezi Anglií a Francií. Zkrátka, Angličané nemají čáku na rok valně příznivý. Avšak na jedno proroctví se »Old Moore« neodvážil. Nepraví, kdy skončí válka s Transvaalem. Také on, jenž přece ví všecko, tohle neví.
Old Moor Angličan Londýn Maroko Anglie Francie Transvaal
7 article
= Rozhazoval zlatáky. Jakýs Němec pro- středního věku, který se zdráhal bližší podrobnostio své osobě prozraditi, vypravoval těchto dnů na ná- roží Roebling a Grand streetu v New Yorku lidem, kteří se kolem něho nakupili, že jest velkým boháčem a že hodlá stráviti zimu v Německu. Na to počal po ulici rozhazovati pětidollarové zlaťáky, o které s lidé zuřivě rvali. Konečně objevil se na místě poli- cista, který neznámého zatknul pro opilství. Na po- licejní stanici byl v zatčeném poznán jakýs Konrad Anderson. U sebe měl ještě za 1550 dol. zlaťáků. 267 dollarů v bankovkách, 550 marek a bankovní knížku znějící na 1000 dol. Dále měl ještě přeplavní lístek pro parník, který den na to odjížděl do Evropy- = Moderní Turkyně. Z Cařihradu se ozna- muje: Sultán způsobil velkou radost tureckým že- nám tím, že jednomu z předních fotografů dovolil fotografovati je. Fotograf před nedávnem přestoupil k Islamu, čím snad lze vysvětliti přízeň, jež mu pro- jevena. Zajisté, že mu toto dovolení bude velmi vý- nosné, jako jest vítáno tureckým ženám. Jedinou překážkou pro ješitnost dam jest, že nesmějí svoje podobizny darovat svým přítelkyním, aby se nedo- staly do rukou jich otcům a bratřím. Rozumí se, že svobodné dámy již naleznou prostředek, aby mohly propašovati svoje podobizny do domů svých přítel- kyň a lze napříště očekávati četnější romantické sňatky než dosud, kdy ženich spatřil tvář své ne- věsty teprve po svatbě. Také velká záliba pro ama- térskou fotografii objevila se nyní mezi vznešenými Turkyněmi a jest jen málo domů, kde by neměli temnou komoru. Turecké ženě daří se fotografování velmi dobře. Má velkou trpělivost a její odloučenost od vnějšího světa činí jí možno, soustřediti veškeré svoje myšlenky a veškeru energii na tento předmět.
Němec Anderson Turkyně New York Německo Evropa Cařihrad Grand street
8 article
Jest rovněž dobrou krejčovou a švadlenou, jako hu- debnicí a mnohdy také umělkyní. Spisovatelstvím a básnictvím zaměstnávají se nyní turecké dámy velmi často. Jejich umělecky tvořené myšlenky jsou většinou sentimentální. Nejvzdělanější z ních jest dcera tureckého vyslance v Paříži, Munira beje. Do- stalo se jí velmi pečlivého vychování a vyzname- nává se v hudbě, kreslení, malířství a sochařství. = Sebevražda neb neštěstí? Nedaleko domu jakéhos advokáta v Mount Vernonu nalezla policie onehdy večer as 36letého muže, který z hlu- boké rány krvácel. Týž byl dopraven do hospitálu, kde záhy zemřěl. Policie tvrdí, že neznámý spáchal sebevraždu, avšak obyvatelé mají za to, že jde tu buď o sebevraždu aneb neštěstí. V zemřelém byl později poznán F. Delmier, býv. lekárník z Brooklyna. Před 3 roky zemřela jeho manželka, a od té doby pracoval v různých lékárnách. V poslední době pra- coval v Jersev City. U něho byl nalezen dopis ná- sledujícího obsahu: »Nemám již pražádnou cenua nejhorší jest, že jsem všeho sám vinen. Lituji svých dítek, že měli tak ničemného otce . . « — Delmier zanechává 2 dítky. Koroner Banning zavedl vy- šetřování.
F Delmier Paříž Mount Vernon HOSPITÁLU Jersev Cita
9 article
Zemřelí v Praze. Dne 5. ledna 1901: Stecker Zdeněk, syn var- dýna, 3 roky, 1829—II. Bukovských Berta, dcera inka- sisty, 12 roků, 1931—II. Dvořáková Marie, manželka obuvnického pomocníka, 33 roky. 1715—II. Mittei- sová Aloisie, majitelka domu, 48 roků, 106—IV. Va- něk Bohumil, syn rukavičkáře, 7 měsíců, 122— VI. Kameníková Tekla, vdova po obuvníku, 82 roky, 1116—II. Novák Jindřich, pozlacovač, 58 roků, 44—II. Šmídová Marie, vdova po nožíři, 68 roků, 70—IV. — Ve všeobecné nemocnici: Klofáč Ferdi- nand, obuvnický pomocník, 55 roků. Janská Anna, služka, 27 roků. Bradáč Martin, majitel loutkového divadla, 46 roků. Šetina Josef, sluha, 58 roků. Ru- bicková Anna, vdova po úřadníku, 53 roky. Mudro- chova Ružena, dcera dělníka, 9 roků. — U milo- srdných sester: Neradová Anna, vdova po krejčím, 84 roky. — V josefovské nemoc nici: Kvapilová Kateřina, manželka dělníka, 55 Hoffmann Bohumil, sluha, 60 roků.
Bert Dvořáková Marie Aloisie Bohumil Kameníková Tekl Novák Jindřich Šmídová Bradáč Šetina Josef Mudra Ružen Hoffmann Praha Virginie Stecker Zdeněk loutkový divadlo Klofáč Ferdi janský Anno Neradová Anno Kvapilová Kateřina
10 title
Král.české zem. divadlo v Praze.
Král Praha
11 article Národní divadlo. Ve čtvrtek dne 10. ledna.
Národní divadlo. Ve čtvrtek dne 10. ledna. 105. hra v předpl. 1. čtvrtka. Pan ředitel. Komedie o 3 dějstvích od Alex. Bissona a Fab. Carré-a Přeložil K. Kadlec. Režisér: Jakub Seifert. Po druhém dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec o 1/210. hod. V pátek dne 11. ledna. 106. hra v předpl. 2. čtvrtka.
Alex Bisson Fab Carré K Kadlec Seifert národní divadlo
12 title
PRíhž.
13 article Svandovo divadlo na Smíchově.
Svandovo divadlo na Smíchově. Ve čtvrtek 10. ledna. Začátek o 7. hod. Ve prospěch pana Vilíka Táborského. — Jako host vystoupí slč. M. Kohoutova. Nový Robinson. Veselohra o 3 jednánich. Pro české divadlo upravil Vilík Táborský. Režisér p. J. Kubík. Denní prodej lístků v knihkupectví pp. Urbánka, Kapra a Kotka na Smíchově.
Vilík Táborský M Kohoutův J Kubík Urbánek Kapr Kotek Smíchov Svandovo divadlo český divadlo
14 article
Máte úpiný právě ukončený
16 article
lezala v sále. V koutě, u okna, nejblíže vchodu stál zvláštní pluk učitelů, vychovatelů a opatrovníků, »našich vzdělavatelů«, jak je jmenoval Saša Ryndin, s kterým musím mimovolně říci, ani jediný vzdělavatel přes týden nevydržel. Mezi nimi stál i Kereti. Když mne spatřil, kývl na mne laskavě, neodloučil se však od skupiny spolu- bratrů, odkud někdy zavzníval tlumený smích. To tak bavil společnost německý — muzikant, žijící u Galaga- jených, malinký to človíček na hubených nožkách, se stříbrnými brejlemi, které věčně padaly s jeho tuze ma- linkého, jestřábího nosu. Pravé jeho jmeno bylo Bogenfriš, ale všichni, ani Fomy Bogdanoviče, nevyjímaje ho jmeno- vali Bulkenfress *) — přezdívka, na kterou obyčejně odpo- vídal vtipem: »Ano, jím rád houska, když jest svěžía růžová, jako líce mladé pradlena.« Bulkenfress mluvil všemi možnými jazyky a všemi stejně špatně, měl však ten zvláštní dar, že dovedl takové věci povídati s největší chladnokrevností, takže páni ještě druhý den měli píchání v boku. Za nimi vešel drže na prsou skromně jednou rukou okraj svého taláru, druhou si shrnuje za ucho prošedi- vělé kučeravé vlasy a klaně se hluboko ještě z druhé komnaty, vysoký, tlustý duchovní. — Ach, baťuško, jen na vás čekáme, račte, prosíml volal Foma Bogdanovič z druhého konce sálu, když ho zahlédl a spěchal pro požehnání. — Vaší ctěné paní choti, Anně Vasiljevně, bych chtěl vysloviti duševní požehnání ke dni . . ., začal duchovní. — Děkujeme co nejuctivěji, děkujeme co nejucti- *) žráč houser.
Ryndin Bogdanovič Anna Vasiljevna
17 article
Bydlí nedaleko odtud, má v nájmu statek Fomy Bogdanoviče Selišče, odtud jsou tam čtyři versty a o nás docela blízko .. Ve čtvrt hodině jsem mu sdělil životopis i rodo- kmen celé naší veselé společnosti, začínaje sám sebou, líčil jsem mu naše jizdy do Bogdanovska ve sváteční dni, naše hlučné zábavy . .. Zbývala nám pouze versta cesty k domovu. Roz- mlouvajíce, zůstali jsme za ostatními. — Zde bývá vždy tak veselo, pravil jsem. — Jste poprvé v Bogdanovsku? — Byl jsem zde jako dítě, ale nepamatuji se . .. Ano, pravil po krátkém mlčení, zde jest pěkně, oči se mohou rozhlížeti do dálky ! Jaký to prostor! To je krása! Bylo zřejmo, že myslí na docela něco jiného, než já. Obracel se kolem, na vesnici, na les, na pole, která mizela v dáli . Pohodil hlavou do zadu; jeho oči svítily. — Za hranicemi něco podobného není viděti . .. takové prostranství, končil, snímaje s hlavy čepici a se- třásaje do zadu vlasy, které mu vítr smetl do očí. — Vy jste byl za hranicemi? — Přes dva roky, odpověděl smutně. — Řekněte mně, ptal jsem se, jest za hranicemi veselý život? — Nevím, Jezdili jsme k vůli otci ... On jest již třetí rok nemocen . . . — Tak dlouho? Co mu schází? Oči Vasovy okamžitě zvlhly; odvrátil se. — Nemůže ani chodit ani mluvit, jest raněn mrtvi- cí .. ., řekl temně, nedívaje se na mne. Zanomenutá otáska.
Bogdanovič Selišč Nevím Vasův