Ročník XXXXIX.

V Praze, v sobotu 6. února 1909.

Číslo 37.

Na ranniavečernílisty předpláci v Prate v administrael 15. — k na tž. na čtore leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na čtst leta . . . . 7 K 62h ve fliálkách 2 K 90h na měsic. Poštou na měsic. . . . . . 3 K 2 b na čbvrt lsta . . . . h dvaji zásilku na čtvst lota . . . . II K P

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Sněm královstvíčeského uzavřen. C. k. korespondenění kancelář oznamu je Na základě císařského zmocněni byl zemský sněm království českého dnešním dnem uzavřen. Baron Bienerth chráněncem liberálních Némců. Z Vídně, 6. února. Bar. Bienerth svoj vlastní slabost vůči německému terroru a velu. který mu bránil, dáti Čechům uspokojivé vyjá- dření, jakkoliv mu domlouvali co nejdůtklvéj Poláci, ba jakkoliv mu sami po té síránce uči- nili návrhy přijatelně, Němců nikterak se nedo- týkající, proměnil v energii naproti parlamentu Vůči tomu byli silným: několika řádky poslal jej na nějaký čas domů. Za prázdně nastalé chce se pokusiti o zřízení kabinetu defin tivního, klerý mu doporučuje co nejhorlivěji »N. Fe. Pr.«. Jest vůbec zajímavá podívaná, jak hlavní orgán německých liberálů podporuje chefa vlády, ač byl při svém nastolení vyhilašován za chráněnce křesťanských sociálů a klerikalů a jak hlavní orgán ústaváků německých vzlahuje ochranná křídla nad chefem vlády neparlament- ni, byrokratické a provisorní. Nyní také »N. Fr. Pr.« míní, že nadešla vhodná chvile proviso rium proměniti v definitivu. »Ra kousko — tak volá — musi v nynějši své si- tuaci míti ministerstvo ke skutkům oprávněné. Konec zasedání a provisorium jsou protivy nesrovnatelné Bar. Bienerth může býti jenom definitivně nebo vůbec nesude.« Social.-dem. orgán vídeňský o Malajových taj ných instrukcích a Bienerthově rozhoduuti.

Z Vídně, 6. února. »Arbeiter zt g uveřejňuje zajímavou stať, která také po stránce věcně, pokud jde o rovné prá vo ja- zyka českého v poštovnictví na- šem, jeví se pozoruhodnou. Praví se tam »Správce ministerstva obchodu dr. Mataja pře devčírem, vyzván surovým útokem Kramářovým, dal výklad k provedení poštovního výnosu (č. 1), ve kterém prohlásil užívání jazyka če- ského ve styku pražského poštovního ředitelství s určitými, malými, českými poštovními úřady přípustným«. Že chování se minister stva obchodu v záležitosti té jes velmi povážlivým, ba že jest dvoj- smyslným a záludný m, budiž důrazně pověděno. Neboť výnos (č. 1) budil zdání, ba bylo úmyslem takové zdání učiniti, že ony vý- minky byly pro český jazyk povoleny vzhlodem ke všem poštovním ůřadům III. třídy Tak mu rozuměla celá veřejnost, německou ne- vyjímaje. Povolán však pražský poštovní ředitel do Vidně a tomu dáno na srozuménou ústními instrukcemi, že ony vý jimky, které měly býti všeobecnými, se ob- mezují pro určité případy.

Výnos č. 1 ledy tajnými instruk- cemi před veřejností zamlčeným proměněn v opak. Komu bylo by uško dilo, kdyby dr. Mataja byl problásil, že slovem »přípusiné« rozuměl oprávnění. Zajisté ne- půjde nikomu na rozum mimo rozhořčenýa podrážděný parlament. Němci podali námitky proti nějakému prohlášení pana Mataje, což bylo zase jednou slavné vítězství jejich nad českou hrabivostí. Co však říci se má o mini- sterském předsedovi, který ne- měl tolik obratnosti, aby tuto otázku rozřeši!? Neměl-li baron Bienerth již anitolik skrovné sa- mostatnosti, aby z vlastní moci řešil ta- kový problém? Mohl sjednotiti obě stanoviska, kdyby byl chtěl. Závěr této passivily, kterou by člověk špatně posuzoval, kdyby ji považoval jenom za neschopnost, jest neodvratný: Pan bar. Bienerth vědomě přivodil uzavření sesse a to ve vědomi, že jenom takovým z pd- sobem unikne rozpakům své ne- sehopnosti.«

Baron Bienerth a německý zákaz. Z Vídně, 6. února. »Polnisehe Correspon- denz«, orgán polského kola, sděluje, že ještě počátkem včerejší schůze poslanecké sněmovny předseda kola polského prof. Glabiň s kl poradiv se s vůdci českých stran, odebral se k ministerskému předsedovi bar. Bienerthovi, meškajícímu právě v saloně presidenta sněmovny dra. Weiskirchnera a vyrozuměl chefa kabi netu, že Čechové byli by ocho tn ustati ode všech demonstrací, kdyby ministerský předseda hned před počátkem schůze z ministerské la- vice učinil toto prohlášení: »Ohra- žují se proti všeliké domněnce, jakoby člen ra- kouské vlády měl úmysl uraziti nějaký národ rakouský«. Baron Bienerth odvětil, že tento návrh jest proň přijatelný. Potom radil se krátce se členy svého kabinetu a bylo usneseno vznésti dotaz na v ůd- ce německých stran, zdali jsou ochotni přijati kompromis v naznačené formě. Když dr. Glabiňski meškal ještě v saloně presidenta dra. Weiskirchnera, dostavili se k němu dr. Chi- ari a dr. Sylvester a prohlásili, že by nemohli takovýto kompromis při- jati, poněvadž podlo mínění německého ani dr. Malaja ani kabinet jako takový nesmé j Čechům v této věci vyhověti. Bar Bienerth prohlásil na to, že mu nezbude, budeli obstrukce se dále provozovati, než za- sedání řišské rady prohlásiti za uzavřené.«

Z Vídně, 6. února. V kole polském ozná- mil předseda jeho prof. Glabiňski: »Předsedni- otvo klubu učinilo, seč bylo, aby zajistilo řád nou práci řišské rady. Ještě v posledn chvíli jsem usiloval, přiměti ba Bienertha, aby skonejšil roze- chvění Čechů vládním prohláše- ním, že žádný člen vlády neměl úmyslu do- tknouti se urážlivě nějakého rakouského národa Bar. Bienerth byl by býval ochoten žádosti te vyhověli, kdyby mu nebyli Němci to zabránili svým prohlášením, že by každou povolnost považovali za casus belli.e Ministerský předseda u císaře. Z Vídně, 6. února. Ministerský předseda byl dnes dopoledne přijateísařem ve slysení, ktéré trvalo celou ho- dinu a ve kterém baron Bienerth referoval panovníkovi o situaci, způsobené uzavřením řišské rady. Jest pravděpodobno, že si vyžáda a vymohl souhlas k dalším případ- ným opatřením. Kombinace a slechy o příštích věcech rakouských. Z Vídně, 6. února. Štyrskohradeckémo »Tagblattu« telegrafuji z Vídně, že říšs ká rada sejde se teprve 14 dubna (ve středu po Velikonocích). V tom případě pro- mlčela by se lhůta, která dá n byla parlamentu k vyřizení po- státňovacich předloh. Podle téhož listu hodlá bar. Bienerlh povolati do ka- binetu svého presidenta sněmov ny dra. Weiskirchnera, v klerémžto při padě stal by se presidentem sněmovny profeso Steinwender Strachy na bojácně Z Vídně, 6. února. »N. Wr. Journal« oznamuje: Kdyby se ukázala poslanecká sně- movna opětně nedělnou, bar. Bienerth užije nejbližšího prostředku konstitučního a poslane- ckou sněmovnu rozpustí.

Německý subkomitét pro jazykové olázky pra- cuje dále z Vídně, 6. února. »N. Wr. Tgbtt.« ozna muje: Německé strany jsou přesvěděsny, že parlament může býti svolán k novému za sedlání leprve, až bude zajištěna řádná jeho činnost. Německé strany budou tské v době mimo- parlamentní na náro lni strázi Subko mii té pro jazykové otázky dosazený z delegátů křesťanských sociálů a německých libe- rálů zůstane ve stycich a pokra- čovati bude ve svých pracích. Nový dvorní rada správního soudu. Z Vídně, 6. února. »N. Wr Tegbl. « sdé- luje: Profesor veřejného práva na vídéňské tech- nice Herrmann z Herrnrittů, rodák táhorský, jmenován byl dvorním radou správ- ního soudu. Poslanec Špaček nežaluje. Z Vídně, 6. února. Posl. Špaček dává dnes prohlašovati, že nebude žádného německého poslance žalovati, jenž včera do něho tluukl. K návštěvě anglíckého krála v Berlíně. Z Berlina, 6 února. Kníže Max Ego Fürstenberg odjede dnes z Petrohradu do Berlina, aby, vyhovuje přání německého císaře se svojí rodinou, jež odjede v pondělí z Praby, zúčastnil se dvorních slavnosti, puřádaných za pobytu krále anglického Eduarda v Berlíně na jeho počest Z úřadního věstníku. Z Vídně, 6. února. (K. k.) »Wiener Zlg.e oznamuje: Clsař udělil Marii Gabriele hraběnce Kerff Schmis ng Kerenbrackové, roz. princezně Lobkovicové, řad křiže s hvězdou. — Správce ministerstva veřejných praci jmenoval technického adjnnkta v cukrovaru v Záboři Arnošta Staška učitelem v IX. hodnostní třídě na odborné škole pro průmysl keramický v Bechyni.

Z uherského řířského sněmu. Z Pešti, 6. února. (K. k.) (Sněmovna poslanecká Zpravodaj branného výboru posl. Bakonyl předkládo zprávu o předloze ve příčině nováčků. Posl Jiří Nagy (str. neodv.) volá: Bez samo statné banky nepovolíme nováčky! V knize interpelací je obsažena řada dolazů, me nimi dolaz poslance Heneze (str. lid) o vystěhova- lectví, jakož i interpelace chorvatských poslanců Šur mina, Rojče, Magdiče, Lukiniče, Grahovače, o pomě- rech v Chorvalsku, dále ve příčině konfiskace chor- vatských listů pro chorvatské řeči, pronesené ve sně movně, jakož i pro uhersko-chorvatské vyrovnání Interpelace budou na konec schůze odůvodněny. Sněmovna pokračuje v debatě o předloze ve p čině daně pozemkové. Posl. Grahovač vyslovuje se v chorvatsk řeči proti předloze. Výtržnosti Hezaměstnaných v Rotierdamu. Z Roltordamu, 6. února. (K. k.) Asi 1000 neza- městnaných dělníků táhlo včera po schůz městem a házelo kamením na policii když tato chtěla jednu osobu zatknouti. Dva policislů byli poraněni. Bylo rozbito několik oken. Demon- stranti byli konečně tasenou zbraní rozehnáni. Mezinárodní unie rojdařů. Z Kodaně, 5. února. (K. k.) Po skončení konfe rence, na niž bylo jednáno o otázkách Baltického Bílého moře, konala se večer hostina, na které mi- nistr obchodu pronesl delší řeč, v níž projevil přání aby založena byla mezinárodní unie rej dařů. Tato myšlenka, pravil ministr, jest tak ve- liká, že v každé zemi musu Euditi o ni zájem vláda noméně také obohodhnictvo,

NILI

Francouzská sněmovna o separalistických projevech v St. Pierre et Miqquelon. Z Paříže, 5. února. (K. k.) Sněmovna projednává dolaz o separatistických projevech v St. Pierre et Miquelon dne 16 listopadu m. r. Všichni řečníci, uchopivší se za rokování slova, vzpomněli toho, že byl na soukromém domě vztýčen americký prapor, ježto zamítnuta byla žádost za otevření volné školy. Obyvatelstvo v St. Pierre, kdež jsou vesměs dobří Fran- couzi, žádalo jen svobodu přesvědčení. Ministr osad Milliěs- Lacroix pravil, odpovídaje na dotaz: Vláda konala jen svou povinnost, zabránivši otevření kon- fesionální školy, která čelila proti světské škole. (Pochvala.) Oby vatelstvo v St. Pierro jest Francii upřímně od- dáno. Správa dostala rozkaz, aby se chovala blahovolně ke svedenému obyvatelstvu. Sněmovna zamitá prostý jednací pořad 350 proti 172 hlasům a přijímá 400 proti 30 hlasům jednací pořad, jímž sehvaluje prohlášení vlády a odsuzuje politování- hodné projevy, příčicí se smýšlení obyvatelstva ve St. Pierre. Zmatky v Persii. Z Tavrizu, 5. února. (K. k.) U vsi Chriku, vzdálené odtud 4 versty, strhla se dnes potyčka mezi povstalcí a jizdou Saneda chana, při níž bylo přes 100 povslalců zabito, raněno, nebo zajato Kalifornie a japonské děti. Ze Sacramenta, 5. února. (K. k.) Guvernér vyzval senát, aby zrušil dolní sněmovnou sehválený zákon, jímž se japonské děti vylučují z veřejných škol. Prohlásil, že zákon ten poru- šuje smluvní práva Japonců Japonská vláda považovala by takový zá- kon za nepřátelské jednání. Proli Japoncům ve Spojených obcích. Ze Salemu (Oregen), 5. února. (K. k) V senátě severoamerického státu oregonského byla podána ro- soluce, kterou se vyzývá kongres, a by zákon, tý- kající se vyloučeni Číňanů, byl rozší- řen také na Japonoel a Hindy.

Krise na Balkáně. Pravda, nebo zase výmysl? Z Vídně, 6. února, „Mittagszlgu.“ telogra- fuje se ze Zemuna: Včera večer konala se za předsednictví krále Petra ministerska rada, které se zúčastnil také zvláštní vyslanee Protíč, vrátivší se z Černé Hory. Tento sdělil ministerské radě: Kniže Mikuláš uloži mi, abych oznámil srbské vládě, že Černá Hora nemůže déle hraditi výdaje na nynějši stav vojska vlastními prostředky, proto žádá kníže naposledy, aby vyhověla srbská vláda jebo žádusti, již před třemi nedělemi vznesené a poslala mu 2 mi liony franků, abymohl vojsko svoje v pohotovosti udržovati. Kníže Miku- láš zároveň projevil vůči Protičoví politování nad tím, že srbská vláda trpí, aby on a jeho rod byl družinou Pašičovou novinami tak bezohledné napadán, z čehož může souditi, že srbská vláda nevede si upřímně. Ministerská rada neučinila žádné usnosení a odkázala požadnvek cetyňské vlády skupšlině. Turecký boykot končí se. Z Cařihradu, 6. února. (K. k.) Podle te- legramu „lkdamu“ byla včera v lueboli složena zásilka rakouského cukru, poněvadž na ná- kladním listě bylo razítko boyko- tového syndikátu s poznánkou, že boy- kot v Inepoli je skončen.

Rakousko-iurecká shoda. Z Cařihradu, 6. února. (K. k.) »Jeni Ga- zetla« a »Ikdam« pravi, že změny v proto- kolu, které byly provedeny ve včerejší mini- sterské radě, týkají se tři bodů: Vystěho- valectví, cla a kapitu lac í. Podle »Jeni Gazetty« prohlásil ministr vnitra po skon- čení ministerské rady, že změny nejsou důle- žité a že dohodu dlužno považovati za hotovou událost. Anglická rada Rakousko-Uhersku. Z Londýna, 6. února. (K. k.) „Daily To- legraph“ velebi ruský návrh, daný Turecku a Bulharsku a soudí, že ná- vrh ten umožňuje Rakousko-Uhersku bez újmy své důstojnosti významně spolupůsobiti při ře- šení krise na blízkém východě. List radí rakou- sko-uherské monarehii, aby nechce-li již upu- stiti od suverenity, ani pokud jde o píď půdy bosenské, pronajala úzký pruh z eme jižně od Driny Srbsku nebo Černe Hoře, nebo oběma, nebo konsor- ciu (!). Tak mohly by nebezpočně otázky býti rozřešeny na několik gonerací

Dynamit a pumy pro Bulharsko. Z Berlína, 6. února. „Morgenpostu“ telogra- fují ze Sofije: Z Bukurešti sem oznamují, že včera projelo Bukureští velike množství válečného materiálu pro Bulharsko, mezi jiným 3 vagony s 23.000 kg. dynamitu a 4 vagony s 217 pumami. Zásilka byla dopravena loďmo de Ruščuku, odtud pak k tureckým hranicím. Ruský sprostředkovaci návrh. Z Calihiradu, 6. února. (K. k) Turecký proti- návrh, použíti ruského návrhu k tomu, aby Turecko zbavilo se úplně placení válečné náhrady Rusku, jest starým přáním a už před lety jak turečtí tak ciz fimančníci vypracovali dotyčný projekt. Z Cařihradu, 6. února (K. k.) „Idkam“ praví promlouvaje o tureckém protiná vrhu, který týká re anl umoření válečné náhrady Rusku: Hledíme-li na usna sení Ruska, prospěti novému režimu v Turecku a na debré úmysly Izvolského, musíme sí přáti, aby Porta přijala dobře návrhi ruský Němci v Předlitavsku a ve vídeňském parlamentě. soudí, jak se zdá, že jsou pány situace. Roz pory stupňují a naléhají na rozhodnuti. O tom svědčí dnes manifest, který právě vydali. Zní; Německému lidu v Rakousku ! Uzavření řišské rady zbavuje obyvatel- stvo pohledu na shromáždéni, jehož vůle ke práci ochromena byla frivolností nesvědomité menšiny, a jehož důstojnost byla ztracena od- pornými výstupy. Je význačno pro hrubství české politiky a poučno také pro ty, kdož útisk našich sou- kmenovců v Čechách seznaji z vlastního ná zoru, že násilnost Čechů vyvstala právě v oka mžiku, kdy přikročiti se mělo k dorozumění mezi oběma kmeny národními.

Spatřujeme v tom nový důkaz, že naší mírumilovnosti položeny jsou naší sebeúctou a vlastnosti odpůrců nepřekročitelné závory abychom cti a právu našeho lidu ni nejmenš nezadali nyní ani pro všecku budoucnosí, České násilnosti, jichž jevištém byla po slanecká sněmovna, jsou tím méně zodpovědi- telny, ježto překaziy řadu nejdůležitějších úkolů hospodářských a sociálních. Dělnle i zaměstnavatelé, samostatní i zaměstnanci. rolníci i živnostníci složili v novou sněmovnu všeobecného a rovného práva volebního nej- větší naději. K finanční tísní zemí přidružila se zjevná finanční tíseň státu. Po měry zahraniční politiky ja ko náš poměr k Uhrám vyžaduje ve- litelsky silného rakouskéh parlamentu. Pro vše to zůstává česká politika bez pochopení, na ni padá všecka zod povědnost. Bude li parlament znova zahájen, najde nás německo-svobodomyslné poslance ochotny ku práci a připraveny k míru, ale také pevny a neústupny. V mezidob však očekáváme a žádáme o vlády věrnost k zákonu a energil obzvláště povinné užití všech potřebných prostředků moci, aby každého našeho sou- kmenovce vždy a všude chránila. o Národní svaz německo svobodomyslných poslanců. České mysli je těžko zachovati klid p přečtení tohoto projevu zpupnosti, panovačnosli, bezohlednosti, nestoudnosti a vůbec politické ne- mravnosti. Český postup odsuzují titíž Němci, kteři odbojem proti jazykovým nařízením mařili dělnost parlamentu po celá léta a kteří i nyní vstoupili do poslanecké sněmovny, zmařivše bezdůvodnou obstrukci zasedání sněmu králov- ství českého. Taková faleš odívá se pláštěm starosti o dobro a blaho státul

Rourová aléra pražská světle procesu. (Před pražským soudem porotním. Druhý den líčení- Z dopoledního ličení dnešního dva mo menty trochu vzrušily, a te opělně příčiněníím p Kestrankovým, jenž nechává si jako opatrný střolee několik ran v zásobě. Dosud byly to však vesměs rány slepé a po- plašně, po nichž následovalo sice vzrušení, ale žádný raněný a dokonce ne zastřelený, Hlavní — jasné, pádné přesvědčující důkazy — p. Kestranek ve svém porteleuille patrně ještě tají — neboť to, co dosud podal — sám to nazval „pravdou subjektivni“ — bylo kombinací, utvořenou na základě „objektivní pravdy“ — kterou dosvědčili měli jeho úřadníci.

Dnes dva efekty, jak vzpomenuto, pustil d světa: že společnost v Pont Mousson — je většinou německá a že tedy veřejnost česká zase byla napálena, a druhý — že tajuplná ja- kási nová osoba z kruhů rozhodných působila na něho (Kestranka), aby dal se po- hncuti k narovnání mimosoudnímu tím — že by dal decela neviňoučké prohlášení a nějaký present na neutrální, humanní podník, ovšem český. Vědom si své pravdy — odmíl Zaznamenáváme průběli líčení, navštíveného z počátku auditoriem slabějí, k polednímu tak, jako včera Oblájce Kestrankův dr. Boučnk hned po zabá- jení pokračování líčení přihlásil se o slovo, aby uči- nil dva návrhy, a to na předvolání cís. rady Léona Bondyho o té věci, že dostavil se kdysi k panu před- sedovi správní rady vodáren dru. Růžičkovi, jednal s ním o dodávce rour, upozorňoval dále, ze dal se prý sám zvoliti do správní rady Lloydu rakouského z té příčiny, aby dodávky Lloydu byly zadávány če- ským průmyslníkům Jak včera doznal též pan dr. Růžička, byl pro to, by dodávka rour pro pražský vodovod zadána byla Pražské železářské společnosti a při té příle- žitosli se vyjádřil: „Divím se tomu, že pan ředitel Epler dosud nenalezl ke mně cestu.“ Te zajisté pan Růžička bude moci dosvědčit.

Dále činí týž obhájce druhý návrh, aby bylo vyslechnuto všech 77 žalobců o tom, že naproslo není dovoleno ani přípustno, prozrazovati někomu nějaká komisní jednání, jak to včera na omluvu jed- nání pana dra. Černohorského bylo řečeno. Dr. Schauer nenamítá ničeho proti předvolání cís. r. Bondyho, jelikož již včera o rozmiluvě jcho s drem. Růžičkou byla řeč. Snahy po odročení procesu- Dr. Schaner pak pokračoval: „Pokud se týče ná- vrhu dra. Boučka, aby slyšeno bylo všech 72 mých klientů, z toho se odvolávám, neboť shledávám v tom snahu, že má tato věc býti zase ad infinilum oddá- lena. Kdo ví, kdy opět k ptelíčení by došlo, kdo vi V drobném prodejla ranni čislo o sobě . . za slh večerní . . . . . . . za 4 k Ve filišlkách na venkové ranní čislo . . . . . večerni . . . . . . . . 5h Inseráty platí sa hotové napřed. Přodplaceni a insorty příjímá admsnistrace v Marianské ul., č. Tam nacházejí se těž rodakon. tiskárna a oxpodicu Národních Listů“ Rukopisy se nevraceji.

zdali by opět tu byli všichni pání porotci a na konec při novém líčení opět mohl by se vyskylneníi nový návrh, smělujicí k odročení a aféra, na jejímž vyřízení záleží všem čestným a slušným lidem, byla by bez konce. Proto prolestuji proti tomui návrhu. Když však již jednou mám slavo, proshmn, by bylo mi dovoleno rovněž učiniti návrh, směřující k tomu, aby paralysováno bylo tvrzení, že česká veřejnost zadávkou rour du Francie závodům v Pont Mouson opět hyla napálena, poněvadž tato společnost opět z velké části je v rukou německých. Mohu dokázati, že veliká většina akcií je v rukou francouz- ského kapitálu a poukazuji prozalím na to, že pa- radexním je tvrzení o říšskoněmeckém kapilálu n závodech těch zúčaslněném už prolo, že, kdyby to- mu bylo tak, nebyla by se jistě všechna říšskoněmne- cká žurnalistika vrhla na Prahu, že dodávku zadala společnosti francouzské Aby však nicméně o tom nebyla pochybnost žádám, aby vyslechnut byl zde o slavu této společ- nosti Irancouzský konsul v Praze pan Colo- miěs a zástupce télo firmy pan Ludikar Dr. Brož připojuje se k proleslu dra. Schauera proti předvolání celé řady nových svědků a shledává v tom rovněž snahu proces oddáliti. Navrhuje, aby čten byl pouze protokol všech členů. Toléž prohla- šuje jměnem svých klientů dr. Karel Huhá ček.

Dr. Černoborský prohlašuje, že vídí v návrhu na předvolání všech členů sboru obecních starších opětně snahu oddálení procesu a jako nejvíce interesovaný žádá, aby v jeho zájmu soud návrhu tomu nevyhověl. „Jsem v celé té věci úplně nevánen, ade už šest měsíců stojím, slnvný soude, před celou veřejností ve světle člo- věka nečeslného, který intervenoval jen ze zištných úmyslů. Jeem si vědom, že v tom směru se p. Ke- strankovi ani komu jinému důkaz podařiti nemůže a proto v pasdední chvíli zase se jeví snaha proces oddáliti, nechat zase na několik měsíců celou věc uspati a nechat mě ještě dále v podezření, že sku- tečně — jak pan Kestranek řekl, „tajně jsem se k ně- mu vplížil“ Naproti různým tvrzením, které ve veřejnosli byly kolpartovány, že já snažím se proce oddáliti, dovoluji si uvésti následující faktum: Asi před 6nedělemi jel jsem z Vídně rychlíkem v kupě I. třídy, kde seděli pan ředitel Epler a p. ře- ditel Hofman z Eskomplní banky. Četl jsem no- viny a pánové mne neviděli Začli o Kostrankově procesu a tu pan ředitel Epler, kůyž se mluvilo o tom, zdali již brzo k němu dojde, pronesl: „Er (Kestranek) will sie ermůden“ — on je chce (žalobce) unavili.“ Z toho dedukuji. že nikoliv já, nýbrž p. Kestranek chtěl proces od- dálili.

Dr. Bouček prohlašuje, že musí (rvati na vý- slechu obecních starších: „Včera lu byli ti pánové téměř všichni přílomní a slačilo by úplně, kdyby jen přítomní byli vyslechnuti. Musím se však ohra- diti preti tvrzení, že by tímto návrhem, jehož úče- lem jediníě jest vněsti do celé aféry ce nejvíce světla, byla s mě, nebo se strany p. Kestrankovy snaho, proces oddáliti. Naopak mohu dokázati, že my jsme to byli, kteří na provedení procesu naléhali Keslranek: So ist esl „Mohu předložiti dopis pana cenír. řed. Kestran- ka — ano — „zufálliger Weise“ — pokračuje dále německy „ho tady mám, ve klerém mi můj pan kliení píše, že právě se dočell v českých listech (bylv fa „Národní Listy“), že jeví se snaha proces oddáliti.

Proto mě v dopise — já dovelím si ono místo pře- číst — důlklivě žádá, aby s naší strany nebyl činěn nejmenší průtah, protože my nemáme příčiny z ně- jakých obav proces oddalovati. Konečně však, aby docela bylo zlejmo, že my nemáme příčin líčení pro- lahovati, spokojím se, když předvoláni budou za svědky jen obecní starší pp. Štěpánek, dr. Funk. dr Šámal a dr. Matluš. Čle potem onen dopis Kostrankův; mezi tím dr. Benedikt jde ke Kestrankovi a něco mu vykládá.

Pak Koskranek žádá o slovo a pravi: „Předovším musum podati panu dru. Schauerovi vysvětlení v příčině francouzské společnosti v Pont Mouson. Tvrlím, že je to z největší části společ- nost řišsko-německá a dovolím si to dokázati. Hned jak byio mi zřejmo, že dojde ku procesu, opatřil jsem si informace, abych ukázal, jak byla česká vla- stenecká společnost, horujíci pro Fran- couze, informována o národností akcionářů. Zde je list říšsko německé firmy Röchlingovy, která stojí se železárnami v Pont a Mouson v blízkém spojení,a v tom listu je celá genealogie tohoto závodu. Od po- čátku největším podlníkem byl líšrký Něme p. Haldi, jenž měl 750 kusů akcií a dnes má veli- kou část jich jeho rodina, úplně německá. Společnost dříve slula „Haldi Comp.“ a v podnicích zůčastněn byl téměř výhradně německý kapilál. Teprve když šlo o to, aby zadány byly nějaké dodávky do Franci a v Paříži poukazovalo se na to, že by nebylo vlaste- neckým, zadali dodávku německému závodu, přibráno do společnosti někclik francouzských akcionářů, jichz malé procento s malým kapitálem je tam zůčastněno podnes. Ještě s druhé strany jsem si získal informace, ktoré se kryjí úplně s mým tvrzením. Tolik o tom, aby čoská veřejnost věděla, jakým Francouzům nátlakem ulice Jodávka byla zadána Dále bylo mi sděleno, že pan dr. Černohor ský mluvil o tom, že ředitel Epler prý v nějaké rozmluvě pravil o mně „Er wilí sie ermůden.

Jak už dr. Bouček mými listy dokázal — já jsem to byl, jenž na proces naléhal a to necht dopa d- ne v můj prospěch neb ueprospěch. Jak jsem pravil, jde mi jen o zjištění, že pravdu jsem mluvil a vše ostatní, i výrok porotců, je mi lho- stejný. Ale toto tvrzení, že já jsem se snažil proces oddáliti, nutí mě, abych vystoupil z reservy a veřejně tady prohlásil — a bude-li na mě naléháno isuvedením jména onoho pána — že se na mě působilo z rozhodných a velmi vlivn ch kru- hů, abych nenechal dojíti k procesu a učinil se žalobei svými čestné vy- rovnání. Přišlo se na mě s usměvavou tváří a s Ivrzením, že ta celá »směšná rourová zále žito ste dá se lehce spravit bez soudů, když budur tak málo laskav a učiním docela nevíňoučké, mna- linké prohlášení a když dám dobro- volně nějaký obnos na indiferentní věe — třeba prý na český sirotčinec. (Vzrušení.) Pánové! Já dám milerád a dobrovelně obnos, jaký budu chtít, na český sirotčinec i když budu od- souzen — ale vyrovnání a dokonce s prohlá- šením třeba docela »neviňoučkým a malinkým« co nejrozhodněji jsem odmíti, jako odmítl jsem vůbee každého sprostředkovatele, jichž bylo ještě víc. (Hlasy: Jmenovat, kdo to byl?) Budu-li k tomu vyzván soudem, budu ho jmenovat. Zatím však nechci tak daleko ze své reservy vystou- Dr. Černohorský: Jelikož by mohlo ze slov páně Kestrankových opětně padati podezrení na mě, že já to byl, jenž o smírné narovnání usiloval, prohla- šuji, že jsem nikoho nezmocnil, aby mým jměnem o česíné, mimoseudní narovnání jednal, že sám jsem žádný krck, k něčemu takovému směrujíci, nepodnikl, piti. ač celá řada osob ke mně přišla a za