Periodikum ALTO Viewer

1

Ročnik XXXXIX.

2

vor t l

3

V Praze, v sobotu 27. února 1909.

Praha

4

vta d o

5

monei

6

iils

7

Číslo 58.

8 article

Na ranniavečerni listy edplilal se V Praze v administrani a měsíe na čtvrt leta . . . . 6' K — s dvoji donáškou: na měsle. . . . . . 2 K 51h na čtvrt lota . . . . 7 K 61h ve Miliálkách na měsle . . . 2 K 30h Pošton: . . . SK 90h na měsie, na čtvrt leta . . . . 9 K 60h s dvaji zásilkoui na čtvrt ieta: . : : K d

Praha SK 90 h

9 article Telefonické a telegraf. zprávy „Nárecicn Listu .

Telefonické a telegraf. zprávy „Nárecicn Listu . Konference barona Bienertha. Z Vídně, 27. února. Dnes odpoledne do- stavili se k bar. Bienerthovi poslanci dr. Chiari dr. Damm, dr. Pergelt, Pacher, dr. Sylvester Wolf na poradu, které se zúčastní také německý ministr dr. Schreiner a minístři hr. Stürgkh dr. Hochenburger. Na ponděli zváno jest k bar. Bienerlhovi kolo polské. Poslední konferenee bude miti bar. Bienerth se zástupci slovinskými a chorvat skými. Nová finanční sperace rakouská. Z Vídně, 27. února, Ministr fina ne ryt. Biliňski ve druhé schůzi poslanecké sněmovny, klerá se konati bude 11. března, podá osnevu zákona ve příčin vydání pokladničních poukázek v sumě 220 milionů korun. Vláda buds nalehati, aby předloha ta byla říšskou radou vyřizena nejpozději 15. března. Komise pr kontrolu státního dluhu konala včera schůzi, které přítomen byl také ministr financi. Usne- seno, vyhověti přání ministra fi- nancí a vyslovena ochota pokladniční pou- kázky ty kontrasignovati. Z Vídně, 27. února. Pokladní poukázky. které chce dr. Biliňski vydati, mají dobu oběhu 3letou. Mohou však býti vykoupeny ještě dříve Komise ke kontrole státního dluhu zabývala se touto věcí celé dva dny. Ze 220 mil. K má býti užito k úbradě výdajů parlamentem povo- lených, zvláště k úhradě výdajů na regulaci řek. na vodní slavby a na lokální železnice, poně- vadž pohotovosti pokladní byly výčerpány k vo- jenským účelům. Dr. Biliňski v poslanecké sně- movně hned vyloží, k jakým účelům byse peněz těch užilo.

Bienerth doktor Chiari Damm Pergelt Pacher Wolf Schreiner Hochenburger Biliňski Vídeň poslanecký sněmovna

10 article

Císař pro jednotu rakousko-uherské banky. Z Vídně, 27. února. Křesťansko sociální korrespondence »Austria« sděluje, že efsař vůči presidentu říšského sněmu uberského Justhovi se vyslovil, že dlužno trvati na jedn otné bance rakousko-uherské také z toho důvodu, poněvadž by za války po- třebné fondy nemohly se opatřiti, čnou. Když pak pro kdyby bankan hodil Justh, že dvě banky měly by v ice úvěru než jediná, odvétil eísař úsměvavě: »Mně však jest jeden dobrý žira nt milejší nežli dva špataí!« Také vůči Košulovi panovník zdůraznil polřebu zachovati pospolitost banky vzhledem na situaci zahra- niční. Porady českých a slovanských zástupcň. Z Vídně, 27. února. Poslanec dr. Pacák svolává výkonný výbor Slovanské jednoty na čivrtek 4. března o 10. hod. dopolední. Z Vídně, 27. února. Posl. Udržal svolává parlamentní komisi svazu všech poslanců če- ských na středu 3. března o 5. hod. odpolední. Parlamentní komise klubu českých agrár níků svolána na středu 3. března o 10. hodině dopolední. Kdo bude předsedou poslanecké sněmovny Z Vídně, 27. února. Protože stala se jednou již chyba potud, že vyslovena byla zásada, dle které předseda poslanecké sněmovny náleži sku- pině početně největší, touto dobou tedy straně křesťansko sociální, jest kandídatura pro před- sednictvo, které jest uprázdněno jednak uzavře- ním řišské rady, jednak jmenováním dra. Wsis- kirehnera ministrem obchodu, vnitřní zále- žitostí svazu křesťansko-sociál

Justh doktor Pacák Posl Udržal Vídeň Austria otný banka poslanecký sněmovna žitost svaz křesťanskýsociál rakouskýuherský banka

11 article

ního. Avšak jak se dovídáme, nebylo ve svazu tom o kandidatuře pro stolec předsednický ješté rozhodnuto. Posl. dr. Pattai ohlásil pouze sám svoji kandidaturu, ale kandidátém strany ofielálně jmenován nebyl. e Bývalý ministr orby dr. Ebenho ch. který dvakráte již resignoval na funkei předsedy poslanecké sněmovny: r. 1897. a r. 1907. vůči nikomu se nevyslovil, že by nepřijal volbu před- sedy poslanecké sněmovny tentokráte. Jak se nám sděluje nejde tak o kandidaturu dra. Pattaie a jeho volbu, nýbrž zejména o to, aby se touto volbou uprázdnilo místo přisedřeího dolnorakous- kého zemského výboru, o které jsou uchazečí dva: známý posl. Arnošt Sehneider a posl. Ax mann. Rozhodnutí, kdo bude presidentem sně- movny, závisí jen a jedině na kole pol- ském se 70 členy, neboť o tom není pochyby. že by 125 poslanců spojených ve Slovanské je- dnotě a sociální demokraté viděli raději na stolei předsednickém dra, Ebenhocha než dra Pattaie.

Posl doktor Pattai Ebenho Sehneider Ebenhoch poslanecký sněmovna

12 article

ansotan Ministr Hochenburger. Z Vídně, 27. února. Ministr justice d Hochenburger vzdal se advokatury. Obchodní smlouva s Rumunskem. Z Vídně, 27. února. Zejtra koná se tady ministerská konference o rakousko-rumunské smlouvé ubchodní. Dr. Wekerlo ve Vídni. Z Vídně, 27. února. Dr. Wekerle sem dne večer přijede a bude zejtra přijat císařem ve zvláštním slyšení. Dr. Pietak.

Hochenburger doktor Wekerlo Wekerle Pietak Vídeň Rumunsko

13 article

Z Vídně, 27. února. Metvola bývalého mi- nislra dra. Pietaka bude zejtra odpoledne ve votivním ehrámu o 3. hodině vykropena a pak převezena do Lvova. Podle vůle nebožtika vy- stavena bude mrtvola nikoliv v uniformě tajné- ho rady, nikoliv v uniformé ministra, nýbržv taláru profesora lvovské university. Interpelace pro Arcybaševáv román. Z Pešti, 27. únpra. Ve středové schůz říšského sněmu uherského podá známý univer- sitni profesor a poslanec strany neodvislost Kmethy na vládu dotaz, zdali zapově- děti choe v Uhrách román Arcybaševův »Sa nin«, protože po stránce náhoženské a po stránce mravnív jest škodlivý. Jmanování na české nniversitě. Z Vídně, 27. února. »Wiener Zeitung« oznamuje: Císař jmenoval rozhodnutím ze dne 12. února mimořádného profesora práva řím- ského dra. Josefa Vančuru a mimořádného profesora dějin slovanského práva dra. Karla Kadlce řádnými profesory těcht odborů, soukromého doeenta dra. Josef Drachovského mimořádným profesorem rakouského práva finančního a státního účetni- ctví, soukromého docenta dra. Viléma Fu n k mimořádným profesorem rakonského práva f- nančního a soukromého docenta dra Františka Vavřínka mimořádným profesorem všeobec- ného a rakouského státního práva, vesměs na české universitě v Praze. Odborový přednosta Riedl v Pešti. Z Pešti, 26. února. (K. k. uh.) Odborový přednosta rakonského ministerstva obchodu Riedl jenž sem včera přibyl, navštívil dnes ministra Košuta a státního tajemnika Szterenya.

Arcybaševáv Arcybaševův Vančura Kadlc Josef drachovský Vilém f Vavřínek Riedl Košut Szterenya Vídeň Lvov Pešť Uhry Praha Wiener Zeitung sa nin

14 article

Z úřadního věstníku. Z Vídně, 27. února. (K. k.) »Wr. Ztg.« oznamuje: Cisař propůjčil rozhodnutím ze dne 19 února řediteli pokusné stanice knížele Schwarzenberga v Lovosieích Josefu Hana- mannovi rytířský křiž řádu Františka Josefa. — Císař jmenoval Nejvyšším rozhodnutím ze dne 23. února rady vrchního zemského soudu v Praze, mající titul a charakter dvorního rady, dra. Karla ryt. Worowku a Josefa Stollu dvorními rady nejv. kasačního soudu. — Správce ministerstva kultu a vyučo- váni jmenoval odborného učitele na chlapecké škole měšťanské v Náchodě Jana Zema n okresním školdozorcem pro české školy škol- ního okresu chotěbořského. — Ministr ob- chodu potvrdil opětnou volbu Aloisa Neu- manna za presidenta a Karla Kirehofa za vicepresidenta obchodní a živnostenské ko- mory v Liberci na rok 1909. — Ministr orby jmenoval strážmistra c. k. státních hřeb činců pro Čochy stanoviště čís. 2 v Nemošicícl Alberia Bachmanna kancelistou v minister- stvu orby. Oficiosni pozdrav rakousko-lurecké shodě. Z Vídně, 27. února. (K. k.) »Fremdonbltt.e piše: Dnešní den bude v dějináchi monarchie, jakož i evropského východu nazván důležitým dnem, jenž vyrovnal staré účty, odstranit zhoubná nedorozumění a zahájil novou periodu míru a přátelství mezi Rakousko Uherskem a Tureckem.

Schwarzenberg František Josef Karel rýt Worowko Stoll Zem Alois Kirehof Bachmann Vídeň Lovosiee Josef Hana Praha Náchod Liberec Rakousko Uhersko Turecko okresní školdozorce pro český škola školaní evropský východ

15 article

Děkujeme potěslivý výsledek dnešního dne klid- nému, odhodlanému, všech hrozeb prostému se- trvání při programu, na němž jsne svou bo- senskou akci zuložili a jehož jasné, všem sroz- umitelné! linie od. počátku směřovaly jistě k míru, jakožto konečnému cíli. Cařihradský protokol o dohodě je prodchnut duchem spra- vedlnosti a blahovůle, se kterým jsme zahájili vyjednávání a jímž naplněni jsme je vedli. Po- skytuje nám i Turecku značné výhody, aniž by vzhledem na jejich různý ráz byly nějak oprá- vněny pokusy činiti srovnávací účet. Důležitější je skutečnost, že obě strany mohou s napro- stým uspokojením vyjednávání uzavříti a na- vzájem si s upřímným povděkem blahopřáti, protože tu i tum mohly býti podstatné zájmy, o něž při tomto vyjednávání šlo, bez poškození druhé části obhájeny. Nemusili jsme se přemá hati, abychom zjednali s Tureckem po dobrém dohodnulí, jehož si všecky mocnosti přály, ne- boť toto dohodnuti bylo naším vlastním upřím- ným přáním a těšíme se dnes, že je splněno.

Turecko

16 article

Je nepochybno, že dosažená dohoda bude vše obecně schválena, jak se dalo předpokládati na základě různých prohlášení vůděími státniky Evropy za vyjednávání podaných. V našem jed- nání vůčí Turecku ukazujeme, že při nejmen- ším aspoň ti, kdož chtějí býti našimi přěteli mohou vezdy býti ujištěni též naším spolehii vým přátelstvím. Nás a Turecko spojuje o dnešního dne upomínka na dílo míru, jež jsme společně vykonali, a na dobrý příklad, jejž jsme tim Evropě dali. Sensační zpráva a její vyvrácení. Z Paříže, 27. února. (K. k.) »Matin« ozna- muje z Berlína: Kníže Bülow prohlásil ve schůzi předsedů stran, tvořících vládní blok, že ny- nější zahraniční situace jest nad- míru vážná. Situace na Balkáně rovná se sudu s prachem, u kte- rého se nalezá hořlcí doutnák. Př rozkladu, který jsme učinili v Petrohradě, ne- opomenuli jsme položiti důraz na to, že v tom případé, kdyby Rusko za rakousko- srbského koníliktu mělo podpor vati Srbsko svými zbraně mi, postavili bychom se ihned po bok Rakouska. Říšský kaneléř k tomu doložil: Napadli bychom ihned Rusko.

Bülow Evropa Turecko Paříž Berlín Balkán Petrohrad Rusko Rakousko Matin

17 article

Kníže Bülow si vyžádal, aby o jeho projevu zachována byla největši diskretnost a pravil pak: Následkem vážné situace zahraniční jest vlasteneckou povinností, aby vnilřní situace ne- dání byla stěžována. Proto vás, pánové, zapřísa- hám, abystevniřni, nebezpečné situaciu nás učinili kone c. Mu- síme nalézti nové daně. Sjednoťte se ve příčině 150 milionů přímých daní Berlínská »Wolfova kancelář« k tomu ozna- muje: Slova, vložená tu kaneléřovi do úst. jsou úplně smyšlena Chystaný atentát na bulharského krále. Ze Sofije 27. února. (K. k.) Vláda neob držela doposud žádné zprávy, která by buď po tvrdila nebo popřela spiknuti proti králi Ferdi nandovi, z Bělehradu oznámené. Bulharský král. Z Petrohradu, 26. února. (K. k.) Kra bulharský Ferdinand večer odcestoval. Národní divadlo v Madridě. Z Madridu, 26. února. (K. k.) Sněmovna poslanců přijala osnovu zákona ve příčině zří- zení Národního divadla. Nový ministr války ve Španělsku. Ze Sevily, 27. února. (K. k.) Zde se pro slýchá, že ministr vujenství podal demisi. Král přijal prý demisi a odebere prý se zejtru do Madridu, aby vzal do přísahy nového ministra kterým prý bude generál Linares.

Bülow Wolfův Ferdinand Linares Bělehrad Petrohrad Madrid Španělsko národní divadlo Sevil

18 article

Z říšské dumy ruské. Z Petrohradu, 26. února. (K. k.) Duma po- kračovala dnes v rozpravě o afčře A ze- fově. Řečníci strany pokojné obnovy, skupiny práce a socialistů prohlásili, že nejsou uspoko jeni s výkladem ministerského předsedy Stoly- pina a trvají na tom, že Azef provozo va provokace s vědomím vlády. Jménem kadetů napadl Maklakov vládu co nejprud- čeji. Prohlásil, že vláda opírá se o zrádce o potlačování, nikoli však o zem a svobodu. Mi- nisterského předsedu hájili hr. Bobrynsk a Puriškěvi č. Tento pravil, že spojení hr. Vitta s poltickými vraždami jest prokázáno prohlásil, že krajní pravice odmítá následkem toho interpelace kadetů a levice a žádá, a by zavedeno bylo vyšetřování prot Vittovi, kterýž jest Casanovou XX. stoletl. Dále hájili řečníci pravice a středu vládu proli útokům oposice. Rodičev (strana kadetů) pravi, že Sto- lypin jest veskrz upřimný a poctivý, ale ra- něn slepotou. Večer podalo 50 poslanců pravice interpelaci, kterou se vláda vyzývá, aby soudně zakročila proti vůdci kadetů Miljukovi poněvadž jeho spojení s revolucionáři jest pro kázáno. Proti těmto útokům pronesl na svou obranu Muljukov řeč ve večerní schůzi du- my. Po delší rozpravě schválila du ma jednací pořad, navržený větši nou, totiž, krajní pravicí, nacionalisty, umírně nou pravicí a oktabristy. V tomto jednacím po- řodu se praví, že většina uznává výkla vlády za dostatečný a vyčerpávajícía zároveň vyslovuje přesvědčení, že vláda použije všech zákonných prostředků na potření teroru

Azef Maklakov Vitt Casanova XX Petrohrad

19 article

Připravy na obranu Francie. Z Londýna, 27. února. (K. k.) Ministr vo- jenství Haldane prohlásil včera v řeči, kte- rou pronesl v Brightonu, že nový generál ni štáb pilně pracoval na národn obraně a dokončil plány na hájen celého pobřežI. Celé pobřeží jest rozdě- leno v jednotlivé části a pro všechny části jsou stanoveny oddily vojska, teritoriální armády. Kdyby se nepřitel přiblížil, narazil by všude na vojsko, které by snad na jednotlivém místě ne bylo dost silné, aby překazilo vylodění vojska. ale rozhodně bylo by dost silné, aby nepřílele znepokojovalo, zaměstnávalo a zdržovalo ho v jeho operacích.

Haldane Francie Londýn Brighton

20 article

V drobném prodeji: rahní číslo o sob5 . . za 8h vočorní . . . . . . . za t h Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10 h večerní . . . . . . . 5k Inseráty plati se hotově napřed. Pžedplacaní a inserty přijimá ndmínistrace v Marlanské nl., a Tam nacházeji ne též redakce, tíšhárha a sxpedise „Národních Listů? Rukoplsy se nevraceji.

21 article

ur pervo onresla n

22 title

Krise na Balkáně.

Balkán

23 article Zlepšení situace.

Zlepšení situace. Balkánská krise učinila další krok ke svému rozřešení: Rusko přijalo v zásadě návrh na přálelské zakročení v Bálehradě. O obsahu to- hoto zakročení a o způsobu jeho provedení se nyní dále vyjednává. Francie předložila v tá příčině již svůj návrh, který nepochybně bude přijat. Zdá se tedy již nepochybným, že velmoci vyzvou přátelsky Srbsko, aby se z ře klo požadavku na získání nového ůzemí a zaručí mu za to svoji pomoc ku zí- skání jiných, hospodářských výhod čili koncesí od Rakouska-Uherska. Zársveň na- bídnou se, že sprostředkují věc tak, aby o těchto ústupeích mohly Srbsk a Rakousko-Uhersko vyjednávati spolu přímo. Tím byla by otevřena cesta ke smírnému rozřešení krise a k definitivnímu zažehnání války. Veřejně mínění evropské soudí, že by Rusko nebylo návrh na zakročení v Bě- lehradě přijalo, kdyby nebyl jeho úspěch ne- jenom po stránce formální, nýbrž také co se týče jeho obsahu již zabezpečen a hlásá tedy naději, že mír evropský bude zachován. Zbývá jenom vyčkati, jak se Srbsko zachová a nevyskytnou-li se s jiné strany nove požadavky a obtiže. Prozatím ovšem je stav věcí značně zjednodušen a proto ozývá se už zase volání po evropské konferenei a sice navrhuje se, aby konference, jež má pro- věsti změnu čili revisi berlinské smlouvy, s konala zase v Berlíně. Rakonsko má dáti Srbsku 30 milionů franků. Z Vídně, 27. února. »N Wr. Journal« ozna- muje na svůj vrub a na svoji zodpovědnost, že učiněn byl návrh, aby Rakousko dalo ná- hradu 30 mil. franků Srbsku. Francouzský program pro společné zakročení v Bělehradě.

Rusko Francie Srbsko RakouskoUhersko Berlín Vídeň Rakousko Bělehrad N Wr

24 article

Z Vídně, 27. února. Podle pařížského te- legramu »N Fr. Pr.« Franeie k zákročení vel- moci v Bělehradě navrhla tento program: 1. Srbsko vyzývá se, by sevzdalo ná- roků na území. 2. Velmoci slibují Srbsku, že budou podporovat jeho snahy po hospodářských výhodách, které mu poskytne Rakousko. 3. Srbsko se vyzývá dntklivě, aby zastavilo zbrojení. 4. Přistoupíli Srbsko na tylo návrhy, budou ma zabezpečeny dobré služby velmo- ei pro dalsí jednání. 5. Vzdá-li se Srb- sko nepokrytě nároků na nové území a zastaví- li zbrojení, zaj stí se mu největší ochota př vyjednávání, Vyzbrojení ruských dobrovolníků pro Srbsko. Z Bělehradu, 27. února. Městská rada se usnesla opatřiti pro bělehradské voj- sko 50 strojových pušek. Již dřive za- koupeny strojové pušky v několika krajích pro jejich vojsko. Ministerstvo vojenství dostalo zmo- enění od generála Bašmikova přijati 1000 rublů na zbrojení, zároveň pak bylo s lovanským dobročinným spolkemvMoskvě vy- rozuměno, že tento spolek postará se ovýzbroj a zaopatření ruských dobrovolníků. Shoda bulharsko furecká. Z Cařihradu, 27. února. (N. Fr. Pr). Mezi Bulharskem a Tureckem došlo k dohodě, na zá- kladě které vyplati se Turecku 125 mi- lionů franků, Jenom hospodářské ústupky Srbsku. Z Cařihradu, 27. února. »N. Fr. Pr.« Vel- ký vezír prohlásil, že Turecko a Rako us-

Srb Vídeň Francie Bělehrad Srbsko Rakousko Cařihrad Bulharsko Turecko Vela Rako I

25 article Z kulturní ciziny.

Z kulturní ciziny. Museum jména L. N. Tolstého. V polovici února byly konečně v Pe- trohradě povoleny stanovy »společnost pro zřízení domu-musea jména L. N. Tols tého« čímž učiněn základ pro uskutečnění myšlenky vzniklé při loňských oslavách 80. narozenin velikého spisovatele země ruské. Zároveň publi- kován veřejně projekt musea, jak jej definitivně vypračovala komise za předsednictví M. A. Stachoviče. Základem a spolu i přibližným obrazem příštího musea bude veřejná výstavka v Petrohradě chystaná, jež má míti následující 4 oddělení: 1. Galerie děl výtvarného umění. vztahujících se k osobě Tolstého Sem spadají obrazy, skulptury, výkresy, fotograſle, ba i ka- rikatury Tolstého od výtvarníků ruských i za- hraničních. Organisací tohoto oddělení pověřeni maliř J. E. Rěpin a sochař J. J. Gins burg. 2. Oddělen! biografické, do něhož patří všecky dokumenty týkající se sou- kromi Tolstého, jeho rodiny, předků, rodinných památek atd. V čele oddělení stojí biograf Tol- stého P. I. Birjukov a A. M. Chir- jakov. 3. Oddělení literární: a) všecka díla Tolstého rukopisná i tištěná (dle možnosti všecka vydání), rukopisy, dopisy, autografy atd. Uspořádáním pověřeni akademik A. Šachma- tov a V. I. Srezněvskij. — b) ruské i cizojazyčné knihy a stati o Tolstém, kritika i bibliografie, překlady ve všech jazycích světo- vých. Uspořádají S. A. Vengerov, K. I. Arabažin, V. D. Bonč-Brujevič. — c) jubilejní liferatura o Tolstém : statí novinářské a časopivecké, revnální, zvláště čísla věnovaná oslavám, portréty, illustraee a t. p.; svěřeno péči V. J. Bogučarovskéko a V.J. Murinsva.

Tolstý Stachovič Rěpin Gins I Birjukov A M Chir A Šachma tov Srezněvskij Vengerov I Arabažin Bonč Brujevič Bogučarovskéko Murinsv Petrohrad Tolo dommuzeum jméno L . N Galerius dít výtvarný uměný

26 article

4. oddělení posléze vyhrazeno thematu L. N. Tolstoj a ruská škola, pod kterýžto pojem zahrnut i vliv Tolstého spisův a učení na široké vrstvy národní, jmenovitě mu- žické a především na mládež školskou, na mladě generace. Oddělení tomuto stojí v čele D. l. Tichlo mirov. Velká většina materiálu jest již sebrána. takže k otevření výstavky bude možno přikro- čiti v době pomyslně krátké, vezme li se v úvahu všechen seznam věcí, jež jsou pro příšti mu- seum určeny již z Jasné Poljany darem hra- běnky S. A. Tolsté a shromážďěná již sbírk v »komnatě Tolstého« v Historickém museu moskevském, která jest předur- čena také museu Tolstého. Jmenovitě ze slo- vanské ciziny budou komitétu zvlášť vítány zá- silky publikací, překladů spisů Tolstého, knih, kritických stati, jednotlivých čísel novin a časo- pisů s články o Tolstém a t. p. Zasílány mají býti v době nejkratší na adresu prof. Maks. Maksimoviče Kovalevského (Petrohrad, Mochovaja, 32), nebo M. A. Stach o vi če (Petrohrad, Sergijevskaja 54) do 1. (14 ) března.

L N Tolstoj Tolstý Tolstá profesor Maks Maksimovič Kovalevský Stach Petrohrad Mochovij Sergijevskij 54

27 article

Nakladatelství firmy Hachatte v Pařlž chystá vydání velikého díla »Historie po- litické emigrace«, v jehož spolupracov- nictví uvázalo se více než třicet publicistůva historiků. Dilo obírá se soustavně politickými persekucemi ve všech státech evropských, an Turecko nevyjímajíc. Největší oddily v něm vyhrazeny budou Franeii a Rusku. Profesor literatury na Sorbonně pařížské Gustavo Lanson vydal minulý měsíc knihu: »L art de la prose«. Autor obírá se ve svém díle vnější stránkou literární tvorby, začinaje nejlepším představitelem francouzské prósy XVI. století Rabelaisem a konče současníky, Anatolem Francem a M. B ar- ré se m. V »Revue de Parise vyšel článek o původu V. Hugových »Bídní k ů«. Tot dílo, které vyšlo r. 1862, začato bylo slavným sutorem již v r. 1828 a většina osob, kter v románě vystupují, vzala ze skutečnosti. Tak biskup Myrielv »Bídníeích« je věrným portrélem biskupa pařížského Miollise. Hrdina Hugova románu byl svému originálu tak podoben, že z toho byla svého času ostrá žur- nalistická přestřelka, když synovec biskupův uznal za dobré prolestovati proti některým rysům povahy strýcovy. Článku v »Revue de Paris« posloužily materiálem hojné zápisky autorovy, shledané v pozůstalých paplrech Hu- gových, věnovaných jedním ze synovců slav- ného básníka Hugovu museu, v Paříží zaklá- danému.

Lanson Rabelais Paris V Hugův Myrielv Bídníee Hugův Hu Dila Turecko Rusko Paříž Hachatte Pařlž Hugův muzeum L art jít le prosit Anatol Franco B ar

28 article Různé zprávy.

Různé zprávy. špieberky

29 article

V těchto dnech bude se na konferenci v Kri stianii rozhedovati o budoucím právním poslaven Špicberků, jez jsou nyní zemí bez pána. Kdo nejprve objevil tuto skupinu ostrovů, rozklá- dající se mezi 76° a 81° severní šířky a mezi 10° 30 východně od Greenwiche, není určitě známo Snad to byli islandstí lodníci, kleří v roce 1194, jak staré islandské kroniky sdělují, po několikatýdenní plavbě v Ledovém moři nalezli zemi, kterou nazval „svalbard“ (studená země). V Evropě se však o n zvědělo teprve, když Hollanďané znova podnikli po- kus, nalézti vodni dráhu od severní Evropy do Asie kterého se Angličaně již vzdali. Při tom objevili roku 1596 Hollandané William Barends a Kornelius van der Ryp Špicberky. Barends na této výpravě zahynul, ale van den Ryp podal delfskému magistrátu zprávu o hojnosti velryb v těchto končinách a když Hudson devět let na to zprávu potvrdil, připluly tam hollandské, angli- cké, dánské, ruské a hamburské lovecké lodi. Mezi anglickými a hollandskými výpravami docházelo k skulečným bojům. Roku 1613 vyslala společnost, jež obdržela od anglické vlády výsadu na lov, sedm ozbrojených ledí ke Špicberkům, které ostatní vý- pravy vyplenily a zahnaly. Když r. 1614 také hol- landské výpravy byly provázeny čtyřmi válečnými loďmi, došlo mezi oběma odpůrci ke smírnému roz- dělení oblasti. Na amsterodamském ostrově nalézaji se dosud, odděleny úzkým zálivem, zříceniny angli ckých a hollandských opevnění. Také Hamburku byla tehdy — r. 1619 — vykázána oblast lovu. Výpravy však prováděly tak loupeživý lov, že již v 2. poloviei 18. stoleti přestaly, poněvadlž se nevyplácely.

Hollanďaný Barends Kornélius Hudson Špicberky Greenwich Evropa Asie Hamburk

30 article

Od r. 1740 do r. 1820 přicházely již jen ruské výpravy z Archangelska, jež tam přezimovaly. Tehdy byly Špicberky již zemí bez pána, ale ono obdobl nazývá se „ruská doba“. Od r. 1820 do r. 1870 — norská doba — přicházeli skoro výhradně Norové Roku 1867 pojalo 25 obyvatelů Trömsoe úmysl. usa- diti se trvale na Špicberkách a připravovati tak ko- lonisaci země, ale žádost o slátní přispěvek byla za- mítnuta. Když r. 1871 byla na Špicberkách objovena první ložiska nerostů, příšel švědský badatel Nor- denskjöld s několika Nory na mys Thordsenůva zaujali území dvou čtverečních mil. Nordenskjöld byi první, jenž kus této „země bez pána“ prohlásil sovkromý majetek. Téhož roku vyskytl se také plán vyhlásiti nad Špicberky společnou norsko-švědskou svrchovanost, ale sešlo z toho dílem pro žárlivost obou zemí, dílem pro odpor Ruska.

Noro Nora Nordenskjöld Archangelsko Špicberky Rusko

31 article

V pasledních dvaceti letech se poměry valně změnily. Nové objevy bohatých ložisek uhlí byly pod- nětem k rozsáhlejším okupacím území, šťaslné pře- konání kurdějí přiměřenou dietou zmenšilo značně nebezpečí přezimování a olevřelo zemi zimním vý- pravám na lov kožešin. Ode dvou let je zjištěno, že těžení uhlí na Špicberkách se vyplácí a některé lodní společnosti použivají tohoto uhlí a tak dobrým vý- sledkem, že trondhjemsko-americká společnost „Arctie Coul Company“, jež ve svých dolech zaměstnává v létě 100 a v zimě 45 mužů, přikročila lotos ke zří- zem elektrárny a přístavu a dala zbudovati zvláštní uhelné ludi, takže lze říci, že kolonisace Špicberků teprve nyní počne Hrozi však opět vyhubení zvěře. Jak lovecké vý- pravy řádí, je patrno z loho, že výpravy, vyslané mi- nulého léta z Tromsoe, přivezly kořist: 26 živých 137 mrivých ledových medvědů, 4 živé a 162 mrivé mrože, 5142 tuleňů různých druhů, 440 kilogramů prachového peři, 4614 tun tuku, 401/2 tuny kostice.

Hrozi Špicberky Arctie coul Company

32 article

Zimní výpravy 1907-8 ukořistily 78 medvědů, 4 živé a 102 mrtvé stříbrné lišky, 130 bílých lišek, 1022 ke. prachového peří a 116 tun tuku. To za jeden roka jenom z Tromsoe! K tomu nutno připočísti ještě asi stejnou kořisí výprav z Hammerfestu. Vardö i Archan- gelska Kromě toho stává se u turistů zimní lov na Špicberkách modou a lovci, jimž jde jen o kožešinu, používaj vnadidel, otrávených olrušíkem, jimiž se však otravují také sobi divoce tam žijící, kteří posky- tují hlavní výživu. Norské úřady svým příslušníkůr používání otrušíku zakázaly, ale vůči cizincům jsou bezmocny a tak jest vyhubením zvěře kolonisaca Špicberků vážně ohrožena. Pro Norsko, z něhož přichází vělšina lovců i hor- níků, má velký význam také otázka, jaké právní zá- sady platí na Špicberkách. Roku 1906 byl norský lo- vec překvapen nepohodou a uchýlil se do chatrče. Majitel chatrče, Angličan Muschamp, držel lovcev zajetí tak dlouho, až mu dal čtyři liščí kožešiny jako „pokutu za porušení domácího pokoje.“ Dělník „Ar- elic Coul Company“, jenž přišel pozdě do práce, byl úřadníky závodu potrestán čtrnáclidenním vězením. Bez práva a bez pomoci jsou všichni, kdož vkročí na soukromé okupovaně území, vydáni pánovi této pů- dy. To bylo také hlavním podnětem ke svolání špic- berské konference a tato země má, zvláště na západ- ním pobřeží, obráceném ke golfskému proudu, mož- nost vývoje, jenž opravňuje k největším nadějím.

Angličan Muschamp Hammerfest Špicberky Norsko Ara Company

33 article

= Létací stroj r. 1800. Myšlenka, že by Anglie mohla býli napadena z Evropy vzdušným loďstvem, která po nejnovějších úspěších řiditelných balona i aeroplanů způsobila u Angličanů značné rozechvění, není lak nová, jak by se zdálo. Vyskytla se již roku 1800 a došlo dokonce i ku pokusům dosti pozoru- hodným. Když se koncem zmíněného roku ve Franci uvažovalo o možnosti války s Anglil, pojal generál Resnier, jenž právě vystoupil z aktivní služby, plán napadnouti Anglii ze vzduchu a létacími stroji do- praviti armádu přes průliv, aby nebyla nutna srážka s anglickým loďstvem. K tomu účelu sestrojil generál dvě velká křídla s kostrou ze silného železného drátu, potaženou hrubým plátnem. Tento přístroj měl se připevníli na ramena a uváděti v pohyb rukama, takže by fungoval jako pár přirozených křídel. Ge- nerál podnikl sám pokusy a spustil se se svým pří- strojem s vysoké bašty v Angoulemu. Odvážný avi- atik vznášel se několik okamžiků ve vzdnehu, ale pak nemohl již pohybovati křídly a spadl do řeky, z níž jej zachránil rybář. Po některých změnách na přístroji opakoval svůj pokus a udržel se také tento- kráte kratičkou dobu ve vzduchu, pak ale mu opět došly síly, nemohl nemotorná a těžká křídla udržeti v pohybu, přeletěl však přece řeku a spadl na pole, při čemž zlomil nohu. Když se uzdravil, neměl již chuti opakovati nebezpečné pokusy a jeho přístroj putoval na půdu. Návrší, na némž stojí ona bašta, je 68 m. vysoké nad hladinou řeky. Vzdálenost, kte- rou generál přeletěl, činila při prvním pokusu 180, při druhém 300 metrů. Vynálezce byl v době svých pokusů 71 rok stárl

Franek Anglit Resnier Anglie Evropa Angoule