Periodikum ALTO Viewer

1

Ročnik XXXXIX.

2

noo sema lnn der to sodea en

3

V Praze, v sebotu 27. února 1909.

Praha

4

Číslo 58

5

ja laleěn vnžoto njo

6 article

Naranniavečerní liety předplácí ne V Praze v ädministraci na měsle. na čtvat leta . . . . 6 K —h s dvaji donáškou a měsle na čtvrt ista : ! . . 7 K elh ve filiálkách na měsío. . . . . . 2 K. 50h Poštoue na měsle. . . . na čtvrt leta ! . . . 9 K o0 s dvoji zásilkou na měsie. na čtvrt ieti Nalezli již v Uhrách výcho- disko Nebylo by správné, kdyby pochopiteln zájem na nebezpečném přiostření poměrů zahraničních na dobro pohltil veškeru po zornost veřejnosti, když současně vnitřní stav soustátí rakousko-uherského v obou polovinách říše daleko zůstává za žádoucí úrovní. Okolnosti, za nichž uzavřena byla náhle rada říšská, postavily tuto polovic státu opět před otázku, v Rakousku stále ještě nevyřízenou, máli parlament býti po kládán pouze za ústavní dekoraci všemohouc nosti vládní, či máli vykonávati skutečně ústavní vliv na směr vládní činnosti. Aniza lidového parlamentu nestal se nijaký patr nější krok, aby se upevnilo jeho postavení takže doposud nedospěl ani ku pravidelne činnosti a musil se spokojiti téměř výhradně vyřizováním státních nezbytností za pomoc více méně znásilněného řádu jednacího, př. čemž, jak dosvědčuje otázka annekční, sesí- lená ochrana hranic na jihu a jihovýchodě a náklady mimořádné s tím spojené, součin nosti jeho vyhraženo zůstalo — schválen hotových událostí. A nyní, v okamžiku, kdy ohlášen již i den opětného svolání rady říšské, jest stále ještě zahaleno neproniknutelným tajemstvím. jaké vlastně záměry chová vláda co do jeho dalšího osudu?

Praha Uhry Rakousko Poštoue

7 article

Za to podobá se, že silně již pokročil vývoj nových poměrů v Uhrách. Na třetí rok tam již trvá tak zvané veliké ministerstvo koaliční, ale přihlížíli se k výsledkům jeho činnosti, možno tvrditi, že nepokročilo nikte rak řešení ani jediné ze sporných oněch otázek, kteréž v době před jeho povoláním vedly k okázalému tehdejšímu konfliktu vět šipy sněmovní s Vídní, kdežto zatím v řa dách spojených stran, lidové, ústavní a ne odvislé zahostila se nálada, již lze vyjádřit — velikou nejistotou toho, co přinese zejtřejší den; otázka tato v poslední době se ozývala na všech stranách v Uhrách. Největší ze spojených stran, jež sama o sobě tvoří vět šinu sněmovní, strana Košutova, čím dále tím pronikavěji byla znepokojována obavami že sice nese hlavní břímě parlamentní od povědnosti, že všecky vládní akty ukládaj jí před voličstvem plnou odpovědnost, ale že za uplynulá leta vlády koaliční v ničem znatelně a přesvědčivě neprovedla ani jedi nou ze svých programových zásad, takže odpůrci a soupeři její čím dále tím úspěš něji mohli před veřejností bráti v pochyb nost její věrnost k myšlenkám neodvislosti, vytýkajíce jí, že je dala výměnou za pouhé účastenství ve vládě, za tak zvaný podíl na moci vládní.

Košutův Uhry Vídeň

8 article

Těchto nesnází strany neodvislosti po- užívali zvláště vydatně stoupenci vyrovnán Deákova, pokud jsou soustředěni v nynější koaliční straně ústavní, dokazujíce, že ortho- dexní naukyj a hesla neodvislých se již pře- žily, že se nehodí již do současných poměrů, do doby vývoje velikých států a mnoho- násobně rozmnožených úkolů jejich. Podařilo se sice straně neodvislosti za- staviti, pokud se týče odročiti projednávání ledního úkolu koalice, volební opravy hr. Andrásse, ale úspěch tento byl spíše novým zatížením její před veřejností, protože jsou již velmi hojné řady těch, kdož v Uhráchse postavili pod prapor všeobecného, rovného práva volebního, za něž ani strana neod- vislosti nechce jíti v odhodlaný zápas, ač je chová theoreticky ve svém programu. Jak odpůrci její vytýkají, postup její v této otázce se řídí obavou, že by velikou část svých mandátů nebyla s to ubájiti. Oproti straně ústavní se ovšem namítá. že vyrovnání Deákovo již nemůže poskyt nouti Maďarům dalších úspěchů opravdu zá- važných; a tak octly se oba směry, kteréz spolu od r. 1867 v Uhrách zápasily —u mrtvého bodu, nemohouce ve smyslu svých programů dále se hnouti.

Deákův Maďar Uhry

9 article

Jest pochopitelno, že za takovéhoto stavu věcí valná část strany neodvislé všemi schop- nostmi a prostředky svými se chopila po- slední zbývající možnosti záchrany, již vidí ve zřížení samostatné banky, byť ve formě třeba tak zastřené, jako uhajena byla hospo- dářská nezávislost a idea celní samostatnosti v posledním hospodářském vyrovnání s touto polovinou soustátí. Myšlenka samostatné banky uherské, zvláště důrazně propagovaná předsedou sně- movny Justhem a skupinou poslanců strany neodvislé, za ním jdoucí, způsobila, že i listy tak dobře maďarsky smýšlející, jako »Budapesti Hirlap«, již přímo počinají mlu- viti o úpadku myšlenky neodvislosti za ve- dení Františka Košuta, jakoby jeho účasten stvím v nynější vládě koaliční byl utrpěl lesk jména a idey Košutovy, v tradicích lidu do- chovaných. O potížích v poměrech koaličních a hle- dání nových cest, po nichž by se dalo z po savadní nejistoty vyváznouti, svědčí nejvy- datněji četné, v poslední době podnikané cesty maďarských ministrů do Vídně, mez nimi i slyšení předsedy sněmovny Justhaa nejnověji i audience Košutova. Klíč do neznámé budoucnosti zdá s býti v rukou ministra vnitra hr. Andrásse kterýž pokládá za možné, aby za záclonou některých možných ústupků, mezi nimi i vo- jenských, nynější koalice prozatímnost svou proměnila v nový, jednotný útvar, kterýž by se shodl o věcném programě, platném na řadu let. asi do roku 1917 (na dobu trvání

Justh Košut Košutův Vídeň Budapest Hirlap

11 article

hospodářského vyrovnání) a mohl za sou hlasu panovníkova převzíti vládu a zaručiti na dobu smluvenou její trvání t. j. potřebnou většinu ve sněmovně. Podobá se, že poslední audience mi nistra obchodu Košuta jest dokladem po stupu této myšlenky, ano z projevů Košuto vých právě učiněných lze souditi, že věc dozrává k uskutečnění, nenastane li ovšem ve straně neodvislosti — značnější roztržka. Košut sám velice obratně při poslední spo lečné večeři neodvislých provedl, jak se říká tanec mezi vejci, upozorniv na své zásluhy o myšlenku samostatné banky, na jejíž pro vedení ve formě kartelové učinil i závislým své setrvání ve vládě. Možná též, že zůstavil si takto otevřená zadní dvířka pro všecky případy. Pravilť, že činnost jeho jest viditelna před zraky všech a jeho přičiněním se stalo. že myšlenka samostatné banky nebyla na dobro pohřbena, jak se tomu jedné chvile již již podobalo. Přes to však nejsou ve- škeré potíže ještě překonány.

Košut

12 article

Především záleželo na tom, aby celá koaliční vláda se soustředila na jednotném základě, t. j. aby se dohodla o způsobu, jak míní řešiti bankovní otázku. Dále bylo třeba odkliditi potíže, jež by bylo nemožno pře- konati, kdyby se byly vyskytly, čímž nade vši pochybnost Košut mínil názor rozhodu- jícího činitele. Třetí, rovněž vážnou potizí jest stanovisko — rakouské. S tímto stano- viskem nutno podniknouti zápas, k němuž jest třeba vytrvalost a naděje v úspěch. Při- pravme se však, pokračoval Košut, že mu žeme utrpěti i porážku. Dokud však mne budete viděti na ministerském křesle, můžete to považovati za důkaz, že věc uherská ještě neutrpěla porážky. Naše odvaha nesmí však poklesnouti, ani kdybychom utrpěli ne- Dále prohlásil, že nejdůležitější věcí je, aby strana neodvislá zachovala jednotu. Není již proti ní ve Vídni nijaké předpojatosti, z to musí se odměniti tím, že vyloučí ze svého programu vše, co se nedá provésti; zkrátka musí se státi — způsobilou ke vládě

Košut Vídeň

13 article

On snažil se ve Vídni vysvětliti ideu samo- statnosti a snažil se dokázati, že neznamená uvolnění útvaru monarchie a nebezpečí pro dynastii. V klubu neodvislých stal se však i před seda sněmovny Justh předmětem hlučných ovaci, čehož pouzil ku prohlásení, zes svými přáteli trvá na samostatné bance, že má strana v té věci většinu a dojde-li k vol bám novým, že budou poslední zbytky stou- penců vyrovnání z r. 1867 nadobro s jeviště sněmovního — smeteny Orgán strany ústavní přes to jest pře- svědčen, že Justh se nepostaví proti Košu- tovi a že bude spolupůsobiti na utvoření — nové situace, jež jest totožná s us po řádáním vnitřních poměrů. Od nynějška budiž heslem utvoření nové, jednotné většiny sněmovní, jež bude podkladem nastávajícího přištího období. Ne zdaří li se tento záměr vinou nesmířitelných živlů, bude vyzván národ, aby rozhodl, t. bude sněmovna nynější rozpuštěna a přikroči se k novým volbám. Pověsti, že bude sněmovna již počátkem března odročena anebo rozpuštěna, vyvráti sám předseda ministerstva Wekerle, dodav. že může sněm zasedati »i kdyby vypukla zdar.

Justh Koša Vídeň ministerstvo Wekerle

14 article

válka« Zmařený alentát na bulharského krále Ferülnanda. Sp. Z Bělehradu, 26. února. (Zvl telg »Nár. Listů«.) Srbská policie byla ze Sofije upozorněna, že do Běle- hradu přibudou dva prononcovaní šplelové, vydávající se za studenty, za zeela zvláštním posláním: opa- třit v Bělehradě výbušné látky k zhotovení pumy. O polednách byli skutečně vy- stopováni dva podezřelí mužovéa neprodleně zatčeni. Jeden z nich je Bulhar Atanasov, druhý je Srb Popovič ze Sofije. Když u nich nalezeny kompromitující do- pisy, z nichž bylo patrno, že se jim ukládá v Ruščuku hoditi pumu proti bulharskému králi Ferdi- nandu, a to nejen aby byl usmr- cen, nýbrž aby docíleno konfliktu Bulharska se Srbskem —- doznali se úplně ke všemu. Jelikož bylo zjištěno, že ve společnosti jich přibyla do Bělehradu žena, která dle jejich doznání podlondně měla dynamit do Rusěuku dopraviti — zahájeno i po této pátrání. Za velkého vzrušení byli od- vezeni oba špehouni do vazby k soudu. Do Sofije a Petrohradu ihned celý případ oznámen Tisková kancelář dodává o případu tute zprávu: Z Bělehradu, 26. února. (K. k.) Zdejš policie zatkla dnes Bulhara jménem Ata na- sova a Srba Popoviče ze Solie, kteř chtěli spáchat v Ruščuku pumový atentát na krále bulharskéhoFerdinanda, vra- cejíeího z Petrohradu. Oba zatčení doznali, že jsoú členy velkého sofijského (?) spiknutí proti životu krále Ferdi- nanda a že jim bylo uloženo, opatřiti si v Běle- hradě potřebný pumovt matorial, který měl být

Bulhar Atanasov Srb Popovič Ferdi Srba Bělehrad Ruščuk Bulharsko Srbsko Sofijá Petrohrad Ata Běla Bělahrad

15 article

aroek šnl

16 article

podloudně dopraven do Ruščuku jistou žen štinou. Atsnasov vydával se za studajícho filo sofie a dopisovatele sofijského listu »Kambann« kdežto Popovič prohlásil, že přijel do Bě lehradu, aby dal se zapsati jako srbský dobrovolnik. S oběma bylo zavedeno ihned soudní vy šetřování. Policie pátrá po ženštině, která dle údajů zatčených jest prý jejich spoluvinnící.

Popovič Ruščuk

17 article Balkánská krise.

Balkánská krise. Přirozené společenství rakousko- tureckých zájmů. Z Pešti, 26. února. (K. k.) »Pest Napló« rozepisuje se za příčinou programní řeči Novakovičovy o situaci a poukazuje na sta- novisko Ruska, které, jak prý se zdá, hodlá opět vzbuditi panslavistickou myšlenku, aby na Balkáně vykonávalo protektorát. e »Magyar Hirlape dovozuje, že Rusko ujímá se po porážce ve válce s Japonskem opět svého starého úkolu protektora na Balkáně. Spě- jeme — praví list — dlouhému a chmurnému období balkánských nepokojů vstříe, období, jež nastává ze spolku prestižní politiky carismu se srbskou demagogií. Touto politikou ohrožováno je Rakousko-Uhersko i Turecko a toto přiro- zené společenství zájmů stane se asi základem spolku mezi oběma ohroženými mocnostmi. Judet nespokojený s politikou Izvolského. Z Paříže, 25. února. (K. k.) Judet, horlivý zastance franko-ruské aliance, píše »Eelairu« Nikdo nepřipustí, že Francie bude stržena do dobrodružství pouze proto, aby rozšířeny byly hranice Srbska. Slyším ovšem s různých stran a Rusko? Ani čest, ani zájem Ruska nejsou sázce. Poklesl-li vliv Ruska na Balkáně, je t zvláště vinou Izvolského, který považoval il use za úspěchy a nyní uvádí vše do pobybu, aby svou zem a celý svět učinil spoluzodpovědnými za své neprozřetelnosti. Nikoli, nejedná se Rusko, nýbrž jen o osobní karieru Izvolského a jeho malomoenou inkoherentní politiku. Protokol o dohodě podepsán. Z Cařihradu, 26. února. (K. k.) Protoko o dohodě mezi Rakousko-Uherskem a Tureckem byl dnes podepsán.

Novakovičův Magyar Hirlape Izvolský Pešť Rusko Balkán Japonsko Rakousko Uhersko Turecko Paříž Francie Srbsko Cařihrad pesto Napló Izvolský

18 article

Bifant prša ve Vídnl. Z Vídně, 26 února (K. k.) Turecký mi- nistr zahraničních věcí Rifaat paša přibyl sem večer ve společnosti berlinského velevyslanee Nizama, který vrátil se zase do Berlína. Z ministerské rady srbské. Z Bělehradu, 26. února. (K. k.) Ministe- ská rada vyslechla ve své včerejší schůzi refe- rát ministra Protiče o rozpočtu na rok 1909 ministra Milovanoviče o zahraničn situaci a posledních zprávách srbských di- plomatických zastupitelstev v cizině a stanovila rozpočtové úvěry pro minister s t v vojenst ví. Ještě o boykotu. Z Cařihradu, 26. února. (K. k) Velko- vezír ubezpečoval včera rakousko-uherského vel- vyslance, že vydal opět pro celou říší rozkazy, aby vzbledem na dnešní skoncování protokolu dohodě byl boykot zastaven. Majitelé nákladníeh plavidel zdráhají se zatím zastaviti jej, poněvadž při té příležitosti chtějí zrušiti tradični monopol vlastních nákladních plavidel Lloydu, jež jsou v rukou Pastrovičanů-Dalmatinců.

paša Protič Milovanovič Velko Lloyd Vídeň 26 únor Berlín Bělehrad Cařihrad berlinský velevyslanea Niza srbský di

19 article

Pro případ války. Z Cařihradu, 26. února. (K. k.) Turecké noviny uveřejňují telegramy a časopisecké články o situaci v Srbsku bez poznámek. V kruzíe Porty sleduje se vývoj věcí s velkou pozornosti Solunské III. sborové velitelství dostalo různé rozkazy, jak se má chovati a jaká bezpečnostn opatření učiniti pro případ, že by vypukla válka. Varovné hlasy anglických novln. Z Londýna, 26. února. (K. k.) »Standard- praví: Nesprávný způsob, jakým byla vyhlá šena annexe Bosny a Hercegovi n byl zajisté velmi nešťastný. Státni v Bělehradě neopomenuli při žádné příležitos podceňovati mocného souseda. Již přes 30 l konalo mocnářství stráž v Bosně a Hercegovin a myšlenka, že by mohlo býti vypovězeno z země, jež je skulečně jako jeho vlastnictvím, je téměř nesmyslným bludem, jejž nelze sn dosti jasně vyložiti. Kdyby Srbsko vyprovok- valo Rakousko-Uhersko, nedošlo by podpory u žádné velmoci. »Morning Poste varuje Srbsko, aby nedráždilo Rakousko-Uhersko. Žádná moc, nej méně však Volká Britanie, by netáhla k v němu do války. »Pest. Ll.« proti Novakoviči. Z Pešti, 26. února. (K. k.) »Pest. Lloyde píše: Žádné mezinárodní právo na celém světe nezná Novakovičovu theorii, že při rozeným důsledkem neodvislosti je právě odů vodněný nárok na cizí území. Rozdll mez »mým« a »tvým« nesmí býti přehližen mini strem, který libuje si vyjadřovati se v práv- nických formulích. Přátelské zakročení v Srbsku. Z Paříže, 26. února. (»Havas.«) Všechny státy — také Rusko — přijaly by v z á s a d návrh na přátelské zakročení v Srbsku, aby netrvalo na svých teritoriálních požadaveích O podstatě samolného návrhu a způsobu jeho provodení se ještě vyjednává. r ed e toq e ebíot žvitoe itonloso tbt vbehi a otme ost eooo soa on le n ooloon

Novakovič Lloyd Novakovičův Havas Cařihrad Srbsko Londýn Bosna Bělehrad Boseň a Hercegovina Rakousko Uhersko Volká Británie Pešť Paříž Rusko

20 article

M. Z Kolína n R, 26. února. (Pův. teleg »N. L.«) Dle berlinské depoše »Frankf. Ztgu.« je — dle mínění kompetentních osob — blízká dohoda moeností o společném zakro- čení v Bělehradé. Podobná zpráva docház z Paříže (v. předešlou depeši R.). O formé za- kročení se ještě vyjednává, ale napjetí po- sledních dnů mizl. Z Bosny. V Sarajevě zatčen redaktor »Srbské Riječie p. Vojnovič ve chvili, když se chystal odcesto vati do Srbska. Práce komise pro vypracování konstitue pro Bosnu a Hercegovinu prohlášeny předsedou bar. Beskem za skončeny. Bar. Benko náhle ohlásil komisi, že jejich náhledy už vyslechl podá o nich zprávu nahoru, kde budou uvá- ženy. I vládní lidé, z jakých komise složena byli překvapeni, neboť se domnívali, že byli svolání, aby se usnášeli, a nikoli pouze povídali své »náhledy«. V Mostaru poručik Süssmann buď byl ubit. nabo se ubil sám. Prvé tvrdí fama, drubé policie. (Další zprávy viz na str. 4)

Benka Kolín můj R Paříž Bosna Sarajevo Srbsko Bosna a Hercegovina Mostar

21 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 26. února. (Krise v polském ministerstvě.) Krakovský „Gl. Nar.“t má některé nové podnobnosti o krisi v polském m- nisterstvě krajanském. Na pozvání ministra fi- nancí, ryt. Biliňského, sešlo se přodsednictvo a paramentní komise polského kola se zástup i všech frakcí, zastoupených v kole a za před- sednictva ryt. Biliňského konali poradu, jak ukliditi krisi v mánistorstvě i neshody v lůně polského kola, které jsou na újmu vážnosti pol- ské delegace ve Vídni. Odstoupení ryt. Abra- hamowiezo je nepochybné stejně, jake po- volání dra. Duleby, jebož podporují všechny polske frakce. Skupiny pokrokových demokratů a lidová, jež nejvíce podporují kandidaturu dra. Duleby (pokrokového demokrata !), musejí se však pisemněě zavázati, že nebudou v kole ru- šiti klid, aby v něm mohla opunovati opět stará shoda. Ryt. David Abrahamowicz vzdá se netoliko ministerstva, nýbrž také poslaneckeho mdátu a bude bozpochyby v brzku povolán do panské sněmovny. Mluví se, že i místopřed- seda polského kola, hr. Vojt. Dzieduszy- eki složi mandát, poněvadž se mu se strany konservalivný vytýkalo, že nejednal. loyálně vůči Abrahamowiez. V Praze, 26. února. (Říšská rada jen pro Němce.) Vídeňská „Deut. Korresp.“ zle naříká, že Poláci se nodali zapřáhnouti do vozu německého bloku proti ostatním Slovanům, že za Poláky vypřáhli i sociální demokraté a tím zmařili utvoření německo-polsko-socialistické koalice proti Čechům a Jihoslovanům. Ale přes to nacionální Němci nesmějí se prý vzdáti sna- hy, utvořiti většinu, jejíž jádrem by byli sami.

Ryt Abrahamowicz Němec Polák Čecho Jihoslovan Praha Nara Vídeň panská sněmovna

22 article

Parlamont nesmí býti dle názoru tohoto listu sám sobě účelem, nýbrž jen prostředkem na dt- sažení určitého cíle, musí býti nástrojem, jímž Němei budou provozovati příslušný jim vliv n sčít. Takovým náístrojem parlament se stane jen tehdy, budou-li jej ovládati svou většinou. Par. lament bez většiny, jejíž jádrem by byli nacio- nální Němci, je nepotřebn,, když nepraeuje pracuje-li všek, je Němcům nebezpečný, jak se ukázalo za dob Taaffových. Tedy nikoli péče o stát; jen vlastní německé zájmy činí Némčům parlament potrebným. Parlament, jenž by chtě dbáti také zájmů jiných rakouských národů, ne má ceny pro Němce, kteří však stále budou vy- hlašovati, že jen. oni jsou strana stát udržující Z Krakova, 25. února. (Spory n a Tě- šínsku.) Slarosta krakovský, dr. Leo, svolává na neděli 28. t. m. veřejnou schůzi lidu, v niž se má rokovati o česko-polských školních spo- rech ne Těšínsku. Odpor městské rady v Polské Ostravě proti převzeti matičné školy polské dlo obooní správy přesvědčil polské kruhy, že se musejí postarati o zřizování soukromých pol- ských škol a sice co nejrychleji, aby polské déti nemusily choditi do škol českých, kde prý jim hrozi počeštění. Ve schůzi bude učiněn návrh aby se v Orlové zřídkla soukromá polská reálkn na niž má opathiti prostředky „Spolex národ- níeh škol“. Veřejnost polská bude vyzvána, aby Spolek všemožně podporovala.

Němec Taaffův doktor Lea Krakov Těšínsko Ostrava Orlová

23 article

Z Turč. sv. Martina, 24. února. (R oz- sudek v procesu Kovačických.) Dne 19. t. m. konáno v Pančevě odvolaci přeličení s 35 občany kovačickými, odsouzenými prvou instancí pro rušení maďarských boboslužek v Kovačici celkem n 6 let 8 měsíců vězen a 6280 K pokuty. Soudní stolice pančevská sní- žila téměř všechny tresty na polovinu, takže ob- žalovaným bude odseděti 3 roky 11 měsíců v vězení a zaplatiti 2070 K pokuty, kromě soud- ních útrat, jež obnášejí 4817 korun. Proce vznikl proto, že evangelický biskup vnutil obe kovačické, ryze slovenské, maďarské pohosluž- by, jež slovanští osadníci rušili tím, že při nieh zpívali slovenské žalmy.

Martino

24 article Politické zprávy zahraničně. V Praze, 26. února.

Politické zprávy zahraničně. V Praze, 26. února. onbr Ruská odpověď na německé hrozby. Štvanice na Srbsko, již v posledních dnech horlivě prováděla vídeňská žurnalistika, byla důrazně podporována listy berlinskými, jež n ostýchaly se vysloviti cynický slib, že Německo ve všem přátelství obsadí Cislajtanií až po Terst kdyby síly Rakousko-Uherska příliš byly absor bovány Balkánem, a že Německo také Rusko udrží vojensky na uzdě, aby nemohlo pomoei Srbsku a Černě Hoře. Současně byly citovány některé listy ruské, tvrdící, že by se Rusko d žádné války nepustilo a pustií nemohlo, pro- V úrohném prodejii

Praha Srbsko Německo Terst Rakousko Uhersko Balkán Rusko

25 article

te otno oeo

26 article

ranní čislo o sobě . . za sh večerni . . . . za t h Ve dliálkách na vankově ranní čislo . . . . . . . 19 k večerní . . . . . . . . b b

27 article

lnaeráty plati se hatové hapřed Předplacení a inserty přilimá administance v Marianské ul., s Tam nacházejl ze tel redakce. tiskárna a ezpedice „Národních Llstů Rukopisy se nevracejl.

Tama

28 article

tože je tak nepřipraveno, jako do války s Japon- skom. V tom jest arci jistý rozdíl. Na válku s J- ponskem se Rusko nepřipravovalo, protože jí nechtělo a nevěřilo, že by jí chtělo Japonsko. Ale přípravy naproti Německu vyvolal ještě n konci let 80. Bismark, když Rusku vedle války celní hrozil válkou skutečnou. Do Berlíma odpovídá „Novoje Vremja“: My se těch hrozeb nebojíme, k štěstí člo- věčerstva. Rusko dovede dát odpor každému nepříteli. My i předkové naši nejednou viděli na svém území cizí dobyvatele. Kosti mnohých set tisíc jich na ruské zemi zůstaly jedinými památkami nerozumných útoků na celistvost ruské země. My nechceme války s nikým, ale také se války s nikým nebojíme. A ještě méně se bojíme planých frází. Všecka mírumilovná Evropa pochopuje význam ruské síly pro svou vlastní bezpečnost. Ale my víme, že jen noviny v Berlíně proti nám do pole vytáhly, Německo však za žádných okolností neďá do sázky své trvání. Ubezpeču- jíc Rakousko, že si Německo vezme na starost Rusko, německé zahraničné ministerstvo prostě ponouká svého spojence k válce, aby, až bude tak nebo jinak po ní, sňalo s těla jeho cenné věci.

Japon Rusko Japonsko Německo Evropa Berlín Rakousko Novoj Vremja

29 article

Finský sněm rozpuštěn. Finský sněm po několikudenním zasedání nozpuštěn carským úkazem, jenž mu vyslovuje nelibost nad tím, že „si dovoloval kritiku schvá- Denébo usnesení ministerské rady ve věcech, týkajících se zájmů colé imperio.“ Nový sněm je týmž carským úkazem položen na den 1. června 1909. »Temps« o poměru srbsko-ruském. Nejváženější francouzský žurnál politický přinesl z péra svého znamenitého spolupracov- níka Tardiena situační článek o Srbsku a Ru- sku. »Temps« hájí své stanovisko o konf iktu srbsko rakouském. Nelze váhati mezi terito- riální extensí, požadovanou Srbskem a mezi nebezpečím všeobecných komplikaci. »Eeho de Paris« obává se, že společná intervence poža- dovaná pro Bělehrad, mohla by Franeii odděliti od Anglie a Ruska a oběto- vati její všeobecnou politiku. Uvedený list praví dále, že Rusko má v Srbsku zvláštní zájmy, jako Francie v Marokku a vyzývá k respakto- vání slliance ruské. »Temps« namítá naprol temu, že je velmi pravděpodobně, že budsli Srbsko ohroženo ve své existenci nebo ve své neodvislosti, kdyby rakouské vojsko vtrhlo do Běle- hradu, že by v Rusku propukle hnutí pro Srbsko a veřejné mi nění by donutilo vládu k činu.

Srbsko Bělehrad Anglie Rusko Francie Maroko Bělahrad Ee jít Paris

30 article

Ale tomu nebezpečí, dle »Tempsu«, je nutno se vyhnouti. Především je záhodno znáti stav nynější politiky ruské; v čem je Rusko zavá- záno vůči Srbsku, jak daleko podporuje jeho požadavky, co naopak se mu zdá přílišným v jeho žádostech, co vůbec je odhodláno učiniti v Bělehradě, aby zakončena byla agitace jež provokuje Rusko a ohrožuje mír evropský. Jisté je, že Rusko přes všechny sympatie, jež Srbové nalézají v Petrohradě, zůčastnílo by se akce, jež má býti provedena v Srbsku. Nen třeba obávati se, že v tom ohledu by mohlo nastati rozdvojení mezi Ruskem a Francií. Hi- storicky Rusko nikdy nevyžadovalo obledně Srbska činné poslání ochranné, které vždy chee plnit vůči Bulharsku. Rusko svohlo k zabrání Bosny a Hercego- viny a projevilo tak i souhlas s názorem, pro- neseným Andrássem a nyní hájeným Aebren (halem, že Rakousko nepřipustí rozšiření Srbaka, aby se z něho nestal Piemont Slovanů balkán ských. Kongres berlinský upevnil dohodu mezi Vídní a Petrohradem. Na konci prosmce pro- hlásil v dumě Izvolský, že ohledně Srbsk nemá úplnou volnost činu. Izvolský se postavil pouze na půdu právní a potvrzoval zásadu re vise smlouvy berlinské a zároveň dal Bělehradu radu k mírnosti Nikdy Rusko neprojevilo, že chce podporovati territorišlní snaby Srbska vždy upozorňovalo v Bělehradě na nebezpečí jeho požadavků. Problém by bylo záhodno roz luštiti takto: donutiti Srbsko, aby nereklamovalo extensi hranic, k níž Rakousko nesvolí, v nil vidí provokaci a klerou před několika dny i »Times« a »Daily Graphie« prohlásily za ne- uskutečnitelnou. Bude-li docíleno podobné do- hodnutí se Srbskem, použije se všeho, aby se vybovělo hospodářským požadavkům srbským, šterým se nevzepře ani Ra sousko, bude-li otázka ferritorišlní definitivně odmršténa.

Srba Aebren Rusko Srbsko Bělehrad Petrohrad Nen Francie Bulharsko Bosna Rakousko Vídeň Slovan

31 article

Z německého zahraničního úřadu byl pro- jeven náhled, že upustí-li Srbsko od svých pre- tensí territoriálních, bude moci s úspéchem vyvolati obnovení vyjednávání rakousko srbského. Celkem se jeví situace takto: Nejde o se- slabení Srbska, což by Rusko nepřipustilo Sta- čilo by, aby Srbsko prohlásilo, že neztrativši nie ze svého území, nečiní též nároku na náhradu territoriální, v čemž by je nikdo, ani Rusko ne- podporovalo. Za toholo stavu by mohlo Srbsko spolehati na nejvydatnější podporu. Kdyby však byly v Bělehradě podporovány iluse, že by Srbsku mohlo býti zveličeno na úkor Rakouska nebo Turecka, bylo by hnáno ke katastrofě a Evrops s ním. Francie bude podporovati Rusko a její role nenl, aby svého spojence nuhila ku pod- porování pretensí, jež si nikdy neosvojilo. Anglický námořní rozpočet »Daily Chronicle« přináší zprávu o chysta ném námořním rozpočtu. Ministerská rada zabý- vala se návrhy na stavbu nových lod pro příští rok. Byla projektována stavb čtyř obrněnců typu Dreadnought, ale její prove-

Srbsko Rusko Bělehrad Rakousko Turecko Francie Daily Chronicle