1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve středu dne 27. ledna 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. list;
předplácí sei
v Praze v admainkstraci
na měsíe . . . . ..
na čtvrt leta . .
s dvojí donáškou
na měsí
na divrt leta. . .
ve filialkách-
na mě sfe . .
Toštou:
na měsi
na čtvrt leli
s dvojí zlsilkou
na měst
Praha
6
article
:::ke
na čtrrt leta
7
article
Kdy sejde se světa otázka
polská v Němcích?
Kdy sejde se světa otázka
polská v Němcích?
Ve dnech právě minulých všechny německé
časopisy v „říši“ i v Rakousku okázale mávaly
kadidelnicemi, z nichž vystupoval vonný dým
na oslavu německého básníka Friedricha Schil-
lera. Moderní a secessní pěvci němečtí ovšem
hodili řečeného krajana svého, déle než sto lel
velebeného „klassika“, mezi staré haraburdí
literární; ale tenkráte aspoň mlčeli při jeho
oslavě. Šloť o vzpomínku, že letos právě tomu
sto let, co štuttgartský nakladatel Cotta vydal
tiskem Schillerovo drama „Vilém Tell“ jakožto
„vánoční dárek na rok 1805“. Tuto dramati-
ckou báseň Schillerovu novověeí obrazobor i
v písemnictví německém jedinou ze všech skla-
deb jeho pardonují, poněvadž prý jest to něme-
cká hymna na oslavu politické svobody. Básník
na samém konci života svého vzehopil prý se
k oslavě hrdiny, jenž odepřel poslušnost — klo-
bouku Geszlerovu a osvobodil vlast svou od ci-
zího tyranství..
Němec
Schil
Cotte
Schillerův
Tell
Rakousko
8
article
Však co nynějším Němcům jsou vůbec platn
všichni jejich velicí duchové, všichni básníci
filosofové jejich? Zhola nic. Týmž dechem,
jímž velebí Viléma Tella jakožto hrdinného osvo-
boditele Švýcarska od tyranie geszlerovské, pro
volávají slávu berlínskému geszlerismu, provozo
vanému proti Slovanům v Poznani a ve Slez
sku! —
V mozku německém nejkrajnější protivy
jako jsou oslavování svobody vlastní a nejhrubš
utiskování, ba přímo barbarské ubíjení národa ji
ného, napořád se srovnávaji, zvláště jestli jin,
ten národ národem slovanským.
Na půdě prvotně slovanské založen
jest celé to nynější panství pruské. Ať nám ně
kdo ukáže na mapě evropské, že by se bylo vy
víjelo jinak. Celý evropský kraj od pravého
břehu labského na východ prvotně byl osídler
Slovany. Vždyť sami Němci jižní: Bavoři a Švá
bově pokládají ne za jediné pravé Němce a po-
pírají téhož názvu Prusům, nazývají je národ-
ními míšenci a už přes třicet let vzdorují poli-
tické a vojenské nadviádě jejich.
Němec
Tell
Slovan
Bavor
Prus
Švýcarsko
Poznaň
Slovan
9
article
Politická a vojenská nadvláda pruská však
nejraději pokračuje tam, kde vznikla, totiž na
půdě slovanské a proti Slovanům sousedním.
Na pravém břehu labském nynější královstv
pruské nemůže ukázati ani k jediné hrudě své
jíž by bylo nabylo způsobem nekrvavým.
Ve stoleti osmnáctém obrátilo svůj výbojný
zřetel k Rakousku a k Rusku, jakožto k hlavním
říším slovanským. V nich obou vydalo se na
lov. Nejdříve se vrhlo na Rakousko. Zde vy-
hlídlo si za oběť vévodství slezské, jež jako ce-
lek až potud náleželo ke koruně české. Král
pruský, Friedrich II. jal se dokazovati proti
Marii Terezii, že má právo ke Krňovsku, Leh-
nicku, Brežsku a Volovsku. Dne 16. prosince
1740 vtrhl válečně do Slezska, dne 3. ledna
1741 již slavil vjezd svůj do Vratislavi, a když
dne 27. června 1742 ujednán byl mír ve Vrati-
slavi, Prusko mimo knižectví opavské, těšínské
krňovské, pak Nissko za Opou dostalo celé
ostatní Slezsko. Od té doby mluví seo
Slezsku rakouském a o Slezsku pruském. Toto
bylo uloupeno od koruny české. Po válce sedmi-
leté země slezské postiženy byly ještě nejednou
krutou pohromou, ale konec konců byl, že bez
značnějších změn potvrzen mír vratislavský.
Panství pruské vzmohlo se na jihu měrou veli-
kou. Nabylo 741.74 čtverečných mil, na nichž
nyní žijí 4 milliony obyvatel, dle národnosti pů
vodu dílem německého, dílem slovanského, men-
šinou Čechové, většinou Poláci.
Proti Polákům výbojnost pruská obrátila se
už za deset let po míru hubertsburském. Dějiny
už potvrdily, že návrh na rozdělení starého státu
polského vyšel od Pruska, aby prý Polsko nepři-
padlo celé Rusku! Už dne 5. února 1772 Prusko
Slovan
Friedrich II
Marie Terezia
Čecho
Polák
Rakousko
Rusko
Slezsko
Vratislav
Prusko
Polsko
10
article
přimělo Rusko ke smlouvě na první roz-
dělení Polska. Za dvacet let později opět
k nalehání Pruska následoválo dělení druhéa
hned na to třetí. Prusko dostalo Poz nan,
tehdy úplně polskou.
Sto deset let Prusko pracuje na poněmčení
Poznaňska a sto čtyřieet let na poněmčení Slez-
ska. Úsilí jeho odnárodňovací v obou slovanských
krajích napíná všechny prostředky své od roku
1870. Pluky polské ze Slezska i z Poznaně siee
osvědčily svou věrnost ke slátu pruskému způ-
sobem hrdinským ve třech válkách, r. 1864
proti Dánsku, r. 1866 proti Rakousku a r. 1870
proti Francii; však všechna jejich obětovnost
neprospěla národnosti jejich. Po skončených vál-
kách, jimiž založeno bylo nynější panství a vel-
mocenské postavení pruské, odnárodňovací, bar-
barská politika berlínská vrhla se i na Poznaň
i na Slezsko. V Poznani postupuje od malborské
řeči císaře Viléma zvláště zimničně. Sto mil-
lionův marek bylo vykázáno ze státní pokladny
pruské, aby Polákům poznaňským vyrvána byl
z rukou půda otcovská; ve všech školách po
celém Poznaňsku jediným jazykem vyučovacím
jest něměina, všechny úřady státní v Poznaňsku
jednají s domácím obyvatelstvem polským to-
liko po německu, pluky polské odvádějí se
z vlasti až daleko na Rýn: a přece výsledek,
jehož poněmčovací politika berlínská proti Po-
lákům poznaňským za třicet let byla se domohla,
neuspokojuje původce své. Posléze vydané vý
kazy úřadní o převádění půdy polské v Poznani
do rukou německých omlouvají nezdar podniku
houževnatostí živlu polského! —
Prusek
Vilém
Polák
Rusko
Polsko
Prusko
Poznaňsko
Slezsko
Poznaň
Dánsko
Rakousko
Francie
Poza nany
11
article
Zdá se, že náhradu za tento neúspěch svů
v Poznani poněmčovací tyranie berlínská hledá
ve Slezsku. Možno tak souditi z jednán
sněmu pruského, kde předvčírem otáz ka
slezská dala podnět k vládním vyjádřením.
přesahujícím geszlerism švýcarský ještě o ně-
kolik — kloboukův! I v Poznani i ve Slezsku
Vilém Tell, Němci právě oslavovaný hrdina
Schillerova klassického dramatu, měl by nyní
plné ruce práce. Toulec jeho musil by ně-
kolikráte naplniti se dobrými šípy, než by očisti
obě ty země slovanské od zpupnosti tyranův!
Tell
Němec
Schillerův
Poznaň
Slezsko
12
article
Včerejší číslo naše přineslo z Berlína o pon-
dělní schůzi poslanecké sněmovny pruské te-
legram, jenž surovou upřimností obsahu svého
v nejmírnější hrudi slovanské zajisté rozpál
spravedlivý hněv. Státní ministr Hammerstein
nejprvé prohlásil, že není možno ani mluvit, aby
politika vládní v horním Slezsku se změnila, a
že se vším důrazem vystoupí proti snahám Po-
lákův v Poznani, aby tam zachoval panství ně-
mecké. Totéž že prováděti bude ve Slezsku,a
že na provádění poněmčovací politiky v této
zemi sněm pruský musí povoliti zvláštní, značný
úvěr. Ujav se pak v témž sněmovním zasedání
a v tétéž otázce ještě jednou slova, státní ministr
Hammerstein korunoval své nepřátelství proti
slovanskému obyvatelstvu státu pruského vý
rokem tímto;
„Otázka polská sejde se světa.
až v Prusku nebude Polákův a bu-
dou zde jen Prusové, mluvící p
polsku.
Ejhle, geszlerism pruský na svém vrcholu,
na vysoké tyči, vztýčené nad Slovanstvem, klidně
a trpělivě žijícím ve státu pruském, a věrně vy
konávajícím povinnosti své k němu. Co všichni
šlechetní myslitelé němečtí, básníci a filosofové
jsou nynějšímu pokolení národa svého platni?
Nic, zhola nic! Zpupnost, barbarství, nesmířitel
nost kmene germánského vůči národům neger
mánským jevi se týmž způsobem v Poznania
ve Slezsku jako v — jižní Africe!
Hammerstein
Polákův
Prus
Berlín
Slezsko
Poznaň
Prusko
jižní Afrika
poslanecký sněmovna
13
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 26. ledna. (Pokus o dohodu
česko-polskou v Těšínsku.) Spolek
českých novinářů moravsko-slezských ujal se
Praha
Těšínsko
14
article
záslužného díla. Poněvadž v prvé řadě povola-
ným zástupcům českého a poiského lídu ve
Slezsku, poslancům českým a polským se nepo-
dařilo dosud nalézti vhodný způsob, jak by se
národnostní spory na jazykovém rozhraní v Tě
šínsku daly řešiti tak, aby bylo uspokojeno oby-
vatelstvo české i polské a přestaly dávné spory.
jimiž trpí obě slovanské národnosti ve Slezsku.
hojnou měrou však těží společný jich nepřítel
Němci, usnesl se spolek moravsko-slezských no
vinářů, že sám učiní pokus o zjednání dohody
Dne 31. t. m. koná spolek v Moravské Ostravě
valnou hromadu. Té příležitosti, kdy se do
Ostravy sjede valná část českých novinářů, po-
užil k tomu, aby přiměl i zástupce polského
tisku, by přijeli v ten den do Ostravy a ve spo-
lečné schůzi se poradili o prostředcích, jež by
mohly věsti k uklizení sporu česko-polského.
Němec
Slezsko
Ostrava
spolek moravskýslezský
15
article
Mezi polskými novináři v Haliči nebylo z prva
mnoho chuti účastniti se takové porady, nebot
se namítalo, že dávný spor nelze rozřešiti za
jedné schůze bez důkladné připravy. Ale když
se strany české bylo vysvětleno, že jde zatím jen
o práce přípravné, že v Ostravě bude podán
návrh český, jejž polšti novináři mají uvážitía
ve vhodnou chvíli zodpověděti svým návrhem,
aby se pak na základě obapolného mínéní mohlo
v poradách pokračovati a bohdá dovésti je ke
kýženému cíli, bylo české pozvání se strany pol-
ské přijato, tak že příští neděli možno se naditi
přijezdu i značné části polských novinářů do
Ostravy. Plán český jest takový: Dne 31. ledna
redaktor „Těšínských Nov.“ J. Smýkal přednese
referát „O polsko-české vzájemnosti ve Slezsku“
v němž bude podán materiál, týkající se polsko-
českého poměru ve Slezsku i v moravsko-ostrav-
ské pánvi. O referátě tom nebude debaty a ne-
bude odhlasována žádná resoluce; referát bude
prostě dodán všem účastníkům schůze, do niž
pozváni i političtí činitelé slezští. Se strany pol-
ské bude po čase svolán polsko-český sjezd do
Krakova, kde bude přednesen referát o pomě-
rech slezských se stanoviska polského. Oba
referáty budou pak předloženy příštímu sjezdu
slovanských novinářů z říše habsburské, jenž
se bude konati letos v Zakopaném, a svolí-li
k tomu obě strany, sjezd bude požádán, aby zor-
ganisoval jakýsi smírčí soud, jemuž by náleželo
rozhodovati o sporných otázkách na rozhraní
těšínském a v pánvi ostravské. Vítáme tento
pokus o smír na Těšínsku a přejeme si, aby se
konečně nalezl způsob, jak by se sporné otázky
česko-polské daly řešiti, tak, aby z nich neměl
zisk jen úhlavní naši nepřátelé Němei.
J Smýkal
Halič
Ostrava
Slezsko
Krakov
Zakopané
Těšínsko
16
article
V Praze, 26. ledna. (Polský prostřed-
nik ve sporu šesko-německé m.
V „N. Refor.“ čteme ve vídeňské korrespondene
názory jednoho z polských prostředníků ve
sporu česko-německém. Jak si prostředník ten
představuje urovnání sporu, vysvítá z následu-
jících jeho slov: „Čechové jako poražení ne-
mohou diktovati podminky míru, nýbrž musej
býti skromni a učinit určité ústupky. Poražený
nemůže dobýti nazpět všeho ihned, tím méně
dobýti více, než ztratil. Čechové známým Cl
rovým nařízením pozbyli své jazykové kořisti
z dob Badenových. Nyní chtějí dobýti nejen ko-
řisti jazykové, nýbrž chtějí dostati ještě druhou
universitu. Nepopírám, že jim náleží právem
jedno i druhé, ale nutno počitati s položením
poměry a okolnostmi. Vláda mohla by nyní uči-
niti něco jen v otázce universitní. Tu je klíč. Leč
Němci nesvolí, aby universita byla v Brně
V Kroměříži neb v Uherském Hradišti česká uni
versita jest možna. Jde tedy o ústupek, pokud
se týče místa. Ať je tu, nebo onde, česká uni
versita bude míti vždy svůj dalekosáhlý národní
význam...“ Tak mluvil prý polský prostředník
Souhlasíme úplně s referentem, který k závěrku
své stati dodává: „Přiznávám se, že za roz
mluvy s polským prostřednikem chvílemi se mi
zdálo, jako bych rozmlouval se samým Kör-
brem.
V N Refor
Čecho
Badenův
Němec
Praha
Brno
Kroměříž
uherský Hradiště
17
article
Zo Záhřeba, 23. ledna. (Proces Po-
točnjakův) chýlí se ke konci. Hlavním prů-
vodním svědkem jest peštský tiskař Milič; vý
povědi jeho odporovaly si však tak, že nemohl
býti vzat ani do přísahy. Hluboký dojem na po-
sluchače i na soud způsobilo svědectví poslance
Gavrariče, který oznámil, že Milič celý náklad
inkriminované brožury nabízel posl. Popoviči.
aby ji koupil a zničil. Včera promluvili své ob-
hajovaci řeči oba obžalovaní a po nich také
státní zástupce, jenž trvá ovšem na obžalobě.
Ze Záhřeba, 23. ledna. (Památky po
bývalém bánovi.) Jak znemravněna byla
za správy hr. Khuena-Hédervára celá veřejná
správa v Chorvatsku a Slavonii, o tom svědčí
špinavá historie brodského statku Pleternice.
V Pešti utvořilo se jakési konsorcium, které kou-
pilo od obce brodské lesní statek Pleternici za
2 milliony korun. V té částce byl statek oceněn
státními lesními znalci, mezi nimiž se nacházel
i vládni poslanec Nemčič. Někteří brodští ob-
čané však podali proti prodeji protest, tvrdíce,
že cena statku převyšuje 3 milliony korun. Do
Pleternice vysláni noví znalci, a ti potvrdili, že
cena statku jest nepoměrně vyšší, než zač byl
prodán. Dne 19. t. m. byl posl. Nemčič zbaven
svého lesnického úřadu a propuštěn vůbec ze
státní služby bez nároků na pensi, a spolu s ním
vrchní lesník Koča. Lesníku Agičovi odňato
právo, odhadovati cenu lesů, a jiní dva nížší
úřadníci obdrželi důtku. Tvrdí se, že Nemčič
vzdá se i svého poslaneckého mandátu, jejž jako
stvůra Khuenova má v držení už patnáet let.
Milič
Gavrarič
Popovič
Nemčič
Pleternice
Koča
Agič
Khuenův
Záhřeb
Chorvatsko
Slavonie
Pešť
zo Záhřeb
18
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 26. ledna.
„Serbisches Tagblati“.
V Bělehradě počal vycházeti politický den-
ník „Serbisches Tagblatt“. Účelem jeho jest
oznamovati cizině pravdu o srbských věcech
tím rušiti účinek zlovolných klepův a tendenč-
ných výmyslů žurnalistiky vídeňské.
Přejíce novému kollegovi úplného zdaru,
nemůžeme neupozorniti ho, že se musí připra-
viti na krušnou práci. Musí si býti vědom, že
klepy a výmysly, které on chce uváděti na pra-
vou míru, nejsou dílem náhody nebo nedosta-
tečné znalosti pravého stavu věci, nýbrž raffino-
vaného nepřátelství, jemuž žádná zbraň nen
nedůstojnou a ničemnou, jen raní-li protivníka.
Jinak fakt, že v Bělehradě uznávají za po
třebno ve svém zájmu u sebe doma vydávati ně
mecký orgán, znamená postup němčiny na
Balkán.
Nemile se nás dotýká, jak „Serbisches Tag
blate“ píše srbská jmena. Píše: Protits, Nikolits
Mostitsch, Spalnikowitsch, Kostits, Mikits atd
V té příčině třeba mu nahlédnouti do zdejší „Po-
litik“ nebo do „Agramer Tagblattu“ a poučiti se
od nich.
Kostits
Mikits
Praha
Bělehrad
Balkán
Serbisches Tagblat
Serbisches Tagblatt
Nikolit Mostitsch
Spalnikowitsch
Agramer Tagblatt
19
article
Vážný rozmach hererského povstání.
»Cap. Times«, anglický list, vycházející
v Kapském Městě, podává velmi nepříznivé zprávy
o poměrech Němeův v jihoafrické osadě jejich.
Dle zpráv těch chopili se zbraní proti Němcům
téměř již všichni domorodci osady od kapské
hranice až po hranici portugalskou. Vindh uk
oblehán jest domorodeckými če-
tami 5000 až 8000 mužů silnými a o-
loučen jest od všeho ostatního světa. Ze vše h
stran docházejí zprvy o vypalo-
vání farm, o pobíjení kupců a o sad-
níků a dílem také žen a děti. Zvláste
Křováci dopustili prý se mnohých ukrutnosti.
U Ketmonshopu byl hlouček Němcův nejprve
mučen a pak za živa upálen. Jednomu důstojníku
useknuty nohy i ruce, oči vypíchány a tak za-
nechán na poli. Hererové zapřisáhli se, že každého
Němce, jehož se zmoení, budou nejprve mučiti
a pak jej usmrtí. Počet ozbrojenýéh povstaleů
Cap
Němec
Němcův
Herero
Times
20
article
V drobném prodeji:
ranní číile o sob5 . . . ra s
odpoledni
. . za ž h
Ve filiatkách na venkově:
ranní česlo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 3h
Inseráty
platí se hoževě nspřed.
Fředplacení a inserty přijímá zdmini-
strace v Marianské ulici č.z
Tam nacházejí se též redakee
tlskárna a expadico „Národnich Ladstů-
y so nevrapeji.
Národnich
21
article
čítá prý dle nejmenšího odhadu 15.000 mužů.
Většina jest ale špatně ozbrojena. Z náčelníkův,
již mají vliv na domorodce, zůstal jediný, Hend-
rik Vitboy, Němeům věrným.
22
article
Nacionalistické vitězství ve Francii.
Nacionalistické vitězství ve Francii.
Vítězství nacionalistův v Remiremontu jest
větší, než se z počátku zdálo. Nacionalista
Flayelle zvítězil tu 9500 hlasy nad vládním kan-
didátem Bleumostressem, jenž 8290 hlasův,
ludíž o 1200 méně obdržel. Vítězství má však
význam hlavně proto, že do volebního, boje šla
opposice rozpolténa, tak že nacionalisté bojovali
tu na vlastní pěsť, kdežto progressisté, jimž do-
sud okres ten náležel, podporovali vládního kan-
didáta z důvodů osobních, jelikož Flayelle býval
někdy soupeřem jejich vůdce Mělinea. Proto
také pokládáno bylo vítězství vládního kandidáta
za naprosto jisté.
Flayelle
Bleumostress
Francie
23
article
A nyní toto sklamání! »Figaro« a jiné listy
nacionalistické posmivají se dnes ovšem Méli-
novi za to, že opposici v tomto volebním boj-
z osobní nevraživosti rozbil a přece tak špatně
pochodil. Není ovšem pochyby, že vítězství to
jest protestem proti známému pátečnímu hlasování
sněmovnímu. Také generál de Savoy, jak jsme již
byli zaznamenali, následkem sněmovního hlaso-
vání toho, v němž opuštěna myšlenka odvety,
požádal za propuštěnou z vojska, důvod onen
výslovně při tom uváděje a »Figaro« provází
jeho čin steskem, že politika nynější většiny
vládní způsobí úplný rozvrat francouzské armádyl
Vládní většinu vedle porážky v Remire-
montu a demisse Savoyovy stihla ale právě jiná
ještě nehoda. Pařížská »Liberté« přináší odha-
leni, že poslanci Pracheovi pouze náhlé ukon-
čení debaty o vypovězení Delsorově znemožnilo
mu předčitati list, osvětlující jasně smýšlení
strany vládní. Prache mínil předčítati totiž po-
zvánku, vydanou ke schůzi svobodných zednářů
dne 3. září 1886, v níž uváděna jako předmět
débaty otázka, proč jest pro Franci
a zvláště prý pro svobodné zed-
náře francouzské žádoucím, ab
Elsasy a Lotrinký zůstaly při Ně-
mecku. »Liberté« ujišťuje, že pozvání to jes
autentické. Henry Rochefort přepínaje ovšem
poněkud po zvyku svém prohlašuje následkem
pozvánky té všechny francouzské svobodné
zednáře za vlastizrádce.
Figaro
jít Savoy
Prache
Prach
Franek
Lotrinký
Rochefort
Remire
24
article
Odsouzení protipolské politiky pruské.
Ve včerejší schůzi pruské sněmovny posla-
necké pronesl odsouzení to nejen polský řečník,
nýbrž i mluvčí strany svobodomyslné Bröm el.
Tento neučinil tak však — smutné dosti to vy-
svědčení pro svobodomyslnou stranu německou
— z důvodů mravních a zásadních, nýbrž jako
dřive již vůdce strany téže Eugen Richter z
důvodův opportunistických. Brömel tvrdil totiž,
jako jiní chauvini němečti, že východní země,
Poláky obývané, jsou přes to »německýmia
německými zůstati musí«, z čehož také jeho
strana prý ani vlásek nesleví, ale soudil, že
vládní výminečná opatření neposilují němectvív
zemích těch, naopak, že i Němci sami poklá-
dají zvláště činnost osadnické komise v Po-
znaňsku a záp. Prusku za škodlivou pro Němce.
Za to polský řečník, prelát dr. Jaz dzewský,
odsoudil protipolskou politiku vlády také zásadné
a dodal, že ostatně to vláda sama byla, jež
»kulturním bojem« i v He rním Slezsku probu-
dila a utvrdila polské smýšlení. Vytýkal vládé
dále, že nesplnila ani nejskrovnějších přání pol-
ských, na př. v příčině vyučování náboženství
polštinou. Rečník popíral, že by Poláci se chtělí
od Pruska odloučiti. Kam by se přichýlili?
Neznám státu — dí Jazdzowski — jenž by
toužil je přijati? Tvrzení ono si tedy vláda
vymyslila sama. Poláci chtějí pouze spravedlnost.
Richter
Brömel
Polák
Němec
Prusek
doktor
dzewský
He
kulturní boj
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Korea
Korea
26
article
Korea, kde právě tak prudce narážely n
sebe vliv ruský s japonským, jest stará země
kulturní. Říše Česen (Korea) založena byla Tam-
gun-uangem, jehož první rok vlády spadá dor.
2356 před Kr. Zajímavo je, co praví podání
o prvním vládci korejské říše:
Z počátku na východě nebylo panovníka, ale
bylo pouze dovět rodů barbarů, kdy zázračný
muž sestoupil na horu Taj-bek v Peňanské pro
vincii, pod stromem Tan (sandálovým stromem)
Tuzemci uznali ho za panovníka a říše nazvána
Če-sen, jelikož nachází se tam, kde nejdříve vy
chází slunce (če = jitro, sen = dřive), dle jiných
pak pramenů pojmenována takto dle hor a lesů.
Ať tomu jakkoliv, země dosud jmenuje se Česen
(Korea). Panovník založil svou residenci v Peng-
sanu, v provincii Hoan-hedo a později přeložil
ji na horu Pek-tu (bílou horu) a konečně odešel
do hor Sumi, kde stal se duchem; vláda přešln
pak na dynastii Či-dži, která vstoupila na trůn
dlouho před narozením Krista (r. 1121) a vládla
929 let. Či-dži naučil své poddané náboženským
obřadům, spravedlnosti, zemědělství, hedvábni-
etví a připravování tkanin; ustanovil osm od-
stavců zákonů; vražda trestala se smrtí, pora-
nění poplatkem složeným v obilí, pro krádež
mužové i ženy stávali se otroky okradenéhoa
kdo chtěl se vyplatiti, byl nucen složiti 500.000
čochů.*) Při sňatcích nebylo výkupného. Lid
neznal skoro ani krádeže a vrata i dvéře domu
se nezavíraly. Ženy byly cudné a pokrmy a ná-
poje požívaly se z dřevěných pohárů. Vláda
vůbee byla milosrdná a moudrá, avšak za po-
tomků zakladatele všechno jím založené začalo
pomalu upadati, tak že již 40. potomek stal se
Krist
Korea
Peng
Hoany
bílý hora
Sumi
strom Tan
27
article
* Čoch = měděný peníz se čtyřhira nnou dírou
uprostřed = asi 10 h.
poplatníkem západních barbarů, Číňanů, a syn
jeho následkem osobních třenic prchl na jih své
říše. Říše rozpadla se na tři části.
Zakladatel nynější dynastie pocházel z Ham
kenu (severní provincie), vynikal intelligencí.
vědomostmi, přísnou mravností a statečností
jmenoval se Ni. V mládí sloužil ve vojenském
okresu Au-ben (v provincii Ham-ken); zde jednou
ztratil s neobyčejnou pečlivostí vychovaného lo-
veckého sokola. Majitel šel ho hledati; sokol,
zaletěv do hor, spustil se na jistou pohanskou
modlitebnu. Ni šel za ním; dvéře modlitebny
byly uzavřeny a na zaklepání nedostalo se mu
žádné odpovědi. Ni vstoupil do modlitebny a pře
sochou Buddhy spatřil neočekávaně velice po
divného mnicha. Mnich podívav se na Ni, pravil
„Proč hledáš sokola, když máš domáhati se trůnu
Pospěš do residence.“ Ni poklonil se uctivě mni
chovi a poděkoval mu za proroctví. Skutečně
také hrou osudu byl nucen brzy odebrati se
do sídelního města. Zde začal rychle postupovati
v hodnostech, stal se generálem a konečně
vrchním velitelem vojska. Jedna z jeho dcer
stala se ženou královou a dva nejmladší synové
svým vlivem a šlechetnými činy dostali na svou
stranu úřadníky a lid. Král, jenž oddával se
pouze nepravostem, popudil proti sobě národ.
Číňan
Buddha
Král
Ham
Auben
28
article
Nejednou jeho život byl zachráněn jen přičině-
ním šlechetného Ni. Za takových okolností král
se rozhodl, že pustí se do boje s Čínou. Ni stal
se nejvyšším velitelem a dán rozkaz k vystoupen
na břeh Amno-kanu (Jalu). Nastoupiv pochod.
Ni, rozmlouvaje s vojevůdci a vyhýbaje se
srážce s nepřítelem, vyslovil se rozhodně takto:
„Těžko jest proliviti se rozkazům panovníka
několikráte jsem mu domlouval, aby nepouštěl
se do války s Čínou, ale marně; když malá říše
pustí se do boje s velkou říší, jest to tolik, jako
házeti kaménky do tváře. I kdybychom měli sto
tisíc mužů, ani potom ani jediný nevrátil by se
živý z této válečné výpravy. Nešetřím sebe, ale
špatné činy — oddávání se nepravostem, nepo-
slouchání dobrých rad a hnáti do záhuby desílky
Čína
Jal
29
article
tisíc oddaného a věrného vojska — vyčerpaj
všechnu trpělivost. Desftky tisíc žen a dětí těchto
vojínů stanou se nešťastnými, budou nařikati
slzy prolévati. Vrátime se do residence a vinu
před králem vezmu na sebe.
Vojevůdcové a vojáci vidouce moudrost, pev
nost a rozhodnost Ni, začali plniti jeho rozkazy
neposlouchajíce krále. Tento prchl na jeder
z ostrovů (Kanhua) a nejvyšší hodnostové říše.
nabízejíce Ni trůn, pod mocným dojmem špatno
vlády a ukrutnosti králových, prosili činský dvů-
za potvrzení nového vládce s podminkou, že jeho
potomci budou věčnými poplatníky Činy.
A skutečně také do války činsko-japonské
do roku 1885 potomei Ni uznávali se za po
platníky čínského císaře, odváděli mu daň, při
jímali od něho posmrtní titul, dostávali potvrzu-
jící listinu při vstoupení na trůn, užívali čínského
letopočtu a kalendáře a šat, jehož užívalo se př
přinášeni obětí, zhotovoval se dle vzorů z doby
činské dynastie Min.
Min
30
article
Takový jest předek nynějšího korejskéh
císaře, jenž prohlásil, že jestli nezmizí záko-
nitost ve styku se Západem (Čínou) a neztrat
se důvěra ve stycích s Východem (Japonskem)
dynastie Ni bude spravovati říši během nekoneč
ného poctu pokolení a státní stroj zůstane ne
porušeným.
Od roku 1592 (od doby prudkého útoku Ja
ponska na Koreu) zmizela důvěra ve stycích
Japonskem a nynější důvěra jest pouhou maskou,
pod níž tají se nenávist lidu vůči Japoneům. Po
Ni byla řada pokolení a nynější panovník vstoupi
na trůn r. 1864; roku 1890 přijal titul císaře
pod ochranou instruktorů a gardy, jimi založené
Jeho syn a následník trůnu mešká právě ve Spo-
jených státech severoameriekých, aby tam naby
patřičného vzdělání.
Moderní ruch, jemuž přizpůsobili se nej
dříve Japonci, zavládl již také na Koreji, kde
vlivuplnou osobou u císařského dvora jest slavný
ruský sinolog Pavlov.
Elektrická tramway otevřena byla v Seulu,
hlavním městě Koreje, v květnu 1899 a má
délky asi 12 verst. Trať, vystavená americkými
podnikateli, v nynější době jest majetkem korej
ské společnosti, jejíž akcionářem jest prý tak
císař. Stanicí této dráhy jest massivní budova,
nacházející se u východní brány residence. Če-
kárny jsou na koncích trati a tvoři otevřené pavil
lony s dřevěnými lavicemi a prkennými budkami
pro úřadníky, kde prodávají se jízdní lístky.
Malé vagony tramwnye každých 20 až 25
minut bývají na určitém místě. Každý z nich
má I. a III. třídu; první představuje kupé s po-
stranními lavicemi pro čtyři osoby, ve třetí pak
jest řada dřevěných, nebarvených lavie, s ote-
vřenými stranami vagonu. V každém vagoně jsou
dva konduktoři Korejei; jeden z nich řídí pohyb,
mezitím co druhý kontroluje jizdní listky. Zasta
vení vagonů provádi se rychle.
Čína
Japonsko
Korea
Pavlov
Seul
31
article
Každý lístek platí na délku jedné stanice.
na něž rozdělena jest celá trať (po číyřech ver
stách). Listek I. třídy stojí 5 korejských centů
(asi 3 kopejky); lístek III. třídy jest o polovičku
levnější.
Trať tato nemá zvláštního významu a nevoz
jiných nákladů kromě svých, tak že při tom tato
zábava přichází Korei hodně draho. Dvanáct
verst cesty po úplně rovných ulicích a hlinitě
písčité půdě, cihlová budova pro elektrickou sta-
nici, neveliká kůlna pro vagony, vodící dráty,
plátna a lehké budky pro pokladníky stály asi
400.000 rublů s takovými platebními podmín-
kami, že polovice byla zaplacena po skončení
stavby a zahájení dopravy, ostatní pak částk
nabídnuta korejskému syndikátu jako půjčka n
neznámá procenta a do vyplacení celého kapitálu
americký personál, jenž stavěl trat, má zůstati ve
službě na předních místech. Pánové mnoho ne-
pracují, jelikož všemu naučili mladé Korejce, do-
stávají zcela pravidelně velmi slušný roční plat
— 10 až 20 tisíc rublů, dle hodnosti.
Dnes zavádí se elektrické osvětlení a posta-
veno již dvanáct svítilen na předních místech
kopějka
32
article
Seulu a nedaleko paláce. Podivný dojem, viděti
elektrické světlo, zářící vedle olejové lampičky,
v níž hoří samodělný knot v chudé chatrči oby-
vatele residence a olektrickou tramway vedle
tažné krávy, vedené oškubaným Korejcem.
V poslední době mluví se také mnoho o Če-
mulpu, v němž prý bylo již vysazeno japonské
vojsko na břeh. Čemulpo se Seulem spojeno jest
železnou drahou, jejíž začátečný bod, stanice
Čemulpo, tvoří malý, cihlový domek na nábřeží
za čínskou čtvrtí předměstí Čemulpa; vedle jsou
rozptýleny sklady, zásobní koleje, budovy zří-
zenců a hostinec pro přijíždějící Japonce. Stavbu
trati provedli Američané, kteří opatřili ji také
hybným materiálem, ale té chvíle těží z ni Ja-
ponci. Věc má se, dle ruských zpráv, takto: Kon-
cesi na stavbu trati dostala americká firma „Mor-
ris a spol.“ Dle úmluvy s korejskou vládou, ne-
bylo možno koncesi nikomu postoupiti. Jelikož
však firma „Morris a spol.“ měla jen nepatrný
kapitál, byla nucena uzavříti půjčku. Morris,
jenž dlouho žil v Japonsku, uzavřel tam půjčku
na záruku stavěné trati; avšak pro dluhy bylo
nutno předati ji do japonských rukou, nebot
pracovala se škodou. Všichni byli spokojeni,
zvláště Japonci, jimž trať jest velice výhodnou
jak obchodně, tak i strategicky.
Japonec
Američan
Morris
Seul
Čemulpo
Japonsko
Kon
33
article
Nehledě na rychlost dopravy, někteří ob-
chodníci posílají raději náklad po vodě na džon-
kách (čínských lodích) s malým ponorem, jež
vlečeny jsou parníčky po řece Hanu k vesnici
Orionsanu čili Jensanu, kamž dojíždí elektrická
tramway od východní a západní brány residence
Koreje. Železná dráha má délky 40 verst; vede
brzy písčinami, brzy rovinou, přesekávajíc rýžová
pole. Přes řeku Han nedaleko Seulu přehozen
jest veliký železný most na kamenných pilířích.
V případě srážky rusko-japonské o osudu
Koreje není žádných pochybností: mocná „ma-
tuška Rus“ pohltí Koreu vzdor odporu poměrně
nepatrné „Země vycházejícího slunce“ . ..
J. W.
Hana
Han
Orionsan
Korea
Seul