ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a94cc510-7108-11dc-af7c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 71, person 71, org 13, work 3
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 27. ledna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 27.
4 article
Na ranní a odpol. list; předplácí sei v Praze v admainkstraci na měsíe . . . . .. na čtvrt leta . . s dvojí donáškou na měsí na divrt leta. . . ve filialkách- na mě sfe . . Toštou: na měsi na čtvrt leli s dvojí zlsilkou na měst
Praha
6 article
:::ke na čtrrt leta
7 article Kdy sejde se světa otázka polská v Němcích?
Kdy sejde se světa otázka polská v Němcích? Ve dnech právě minulých všechny německé časopisy v „říši“ i v Rakousku okázale mávaly kadidelnicemi, z nichž vystupoval vonný dým na oslavu německého básníka Friedricha Schil- lera. Moderní a secessní pěvci němečtí ovšem hodili řečeného krajana svého, déle než sto lel velebeného „klassika“, mezi staré haraburdí literární; ale tenkráte aspoň mlčeli při jeho oslavě. Šloť o vzpomínku, že letos právě tomu sto let, co štuttgartský nakladatel Cotta vydal tiskem Schillerovo drama „Vilém Tell“ jakožto „vánoční dárek na rok 1805“. Tuto dramati- ckou báseň Schillerovu novověeí obrazobor i v písemnictví německém jedinou ze všech skla- deb jeho pardonují, poněvadž prý jest to něme- cká hymna na oslavu politické svobody. Básník na samém konci života svého vzehopil prý se k oslavě hrdiny, jenž odepřel poslušnost — klo- bouku Geszlerovu a osvobodil vlast svou od ci- zího tyranství..
Němec Schil Cotte Schillerův Tell Rakousko
8 article
Však co nynějším Němcům jsou vůbec platn všichni jejich velicí duchové, všichni básníci filosofové jejich? Zhola nic. Týmž dechem, jímž velebí Viléma Tella jakožto hrdinného osvo- boditele Švýcarska od tyranie geszlerovské, pro volávají slávu berlínskému geszlerismu, provozo vanému proti Slovanům v Poznani a ve Slez sku! — V mozku německém nejkrajnější protivy jako jsou oslavování svobody vlastní a nejhrubš utiskování, ba přímo barbarské ubíjení národa ji ného, napořád se srovnávaji, zvláště jestli jin, ten národ národem slovanským. Na půdě prvotně slovanské založen jest celé to nynější panství pruské. Ať nám ně kdo ukáže na mapě evropské, že by se bylo vy víjelo jinak. Celý evropský kraj od pravého břehu labského na východ prvotně byl osídler Slovany. Vždyť sami Němci jižní: Bavoři a Švá bově pokládají ne za jediné pravé Němce a po- pírají téhož názvu Prusům, nazývají je národ- ními míšenci a už přes třicet let vzdorují poli- tické a vojenské nadviádě jejich.
Němec Tell Slovan Bavor Prus Švýcarsko Poznaň Slovan
9 article
Politická a vojenská nadvláda pruská však nejraději pokračuje tam, kde vznikla, totiž na půdě slovanské a proti Slovanům sousedním. Na pravém břehu labském nynější královstv pruské nemůže ukázati ani k jediné hrudě své jíž by bylo nabylo způsobem nekrvavým. Ve stoleti osmnáctém obrátilo svůj výbojný zřetel k Rakousku a k Rusku, jakožto k hlavním říším slovanským. V nich obou vydalo se na lov. Nejdříve se vrhlo na Rakousko. Zde vy- hlídlo si za oběť vévodství slezské, jež jako ce- lek až potud náleželo ke koruně české. Král pruský, Friedrich II. jal se dokazovati proti Marii Terezii, že má právo ke Krňovsku, Leh- nicku, Brežsku a Volovsku. Dne 16. prosince 1740 vtrhl válečně do Slezska, dne 3. ledna 1741 již slavil vjezd svůj do Vratislavi, a když dne 27. června 1742 ujednán byl mír ve Vrati- slavi, Prusko mimo knižectví opavské, těšínské krňovské, pak Nissko za Opou dostalo celé ostatní Slezsko. Od té doby mluví seo Slezsku rakouském a o Slezsku pruském. Toto bylo uloupeno od koruny české. Po válce sedmi- leté země slezské postiženy byly ještě nejednou krutou pohromou, ale konec konců byl, že bez značnějších změn potvrzen mír vratislavský. Panství pruské vzmohlo se na jihu měrou veli- kou. Nabylo 741.74 čtverečných mil, na nichž nyní žijí 4 milliony obyvatel, dle národnosti pů vodu dílem německého, dílem slovanského, men- šinou Čechové, většinou Poláci. Proti Polákům výbojnost pruská obrátila se už za deset let po míru hubertsburském. Dějiny už potvrdily, že návrh na rozdělení starého státu polského vyšel od Pruska, aby prý Polsko nepři- padlo celé Rusku! Už dne 5. února 1772 Prusko
Slovan Friedrich II Marie Terezia Čecho Polák Rakousko Rusko Slezsko Vratislav Prusko Polsko
10 article
přimělo Rusko ke smlouvě na první roz- dělení Polska. Za dvacet let později opět k nalehání Pruska následoválo dělení druhéa hned na to třetí. Prusko dostalo Poz nan, tehdy úplně polskou. Sto deset let Prusko pracuje na poněmčení Poznaňska a sto čtyřieet let na poněmčení Slez- ska. Úsilí jeho odnárodňovací v obou slovanských krajích napíná všechny prostředky své od roku 1870. Pluky polské ze Slezska i z Poznaně siee osvědčily svou věrnost ke slátu pruskému způ- sobem hrdinským ve třech válkách, r. 1864 proti Dánsku, r. 1866 proti Rakousku a r. 1870 proti Francii; však všechna jejich obětovnost neprospěla národnosti jejich. Po skončených vál- kách, jimiž založeno bylo nynější panství a vel- mocenské postavení pruské, odnárodňovací, bar- barská politika berlínská vrhla se i na Poznaň i na Slezsko. V Poznani postupuje od malborské řeči císaře Viléma zvláště zimničně. Sto mil- lionův marek bylo vykázáno ze státní pokladny pruské, aby Polákům poznaňským vyrvána byl z rukou půda otcovská; ve všech školách po celém Poznaňsku jediným jazykem vyučovacím jest něměina, všechny úřady státní v Poznaňsku jednají s domácím obyvatelstvem polským to- liko po německu, pluky polské odvádějí se z vlasti až daleko na Rýn: a přece výsledek, jehož poněmčovací politika berlínská proti Po- lákům poznaňským za třicet let byla se domohla, neuspokojuje původce své. Posléze vydané vý kazy úřadní o převádění půdy polské v Poznani do rukou německých omlouvají nezdar podniku houževnatostí živlu polského! —
Prusek Vilém Polák Rusko Polsko Prusko Poznaňsko Slezsko Poznaň Dánsko Rakousko Francie Poza nany
11 article
Zdá se, že náhradu za tento neúspěch svů v Poznani poněmčovací tyranie berlínská hledá ve Slezsku. Možno tak souditi z jednán sněmu pruského, kde předvčírem otáz ka slezská dala podnět k vládním vyjádřením. přesahujícím geszlerism švýcarský ještě o ně- kolik — kloboukův! I v Poznani i ve Slezsku Vilém Tell, Němci právě oslavovaný hrdina Schillerova klassického dramatu, měl by nyní plné ruce práce. Toulec jeho musil by ně- kolikráte naplniti se dobrými šípy, než by očisti obě ty země slovanské od zpupnosti tyranův!
Tell Němec Schillerův Poznaň Slezsko
12 article
Včerejší číslo naše přineslo z Berlína o pon- dělní schůzi poslanecké sněmovny pruské te- legram, jenž surovou upřimností obsahu svého v nejmírnější hrudi slovanské zajisté rozpál spravedlivý hněv. Státní ministr Hammerstein nejprvé prohlásil, že není možno ani mluvit, aby politika vládní v horním Slezsku se změnila, a že se vším důrazem vystoupí proti snahám Po- lákův v Poznani, aby tam zachoval panství ně- mecké. Totéž že prováděti bude ve Slezsku,a že na provádění poněmčovací politiky v této zemi sněm pruský musí povoliti zvláštní, značný úvěr. Ujav se pak v témž sněmovním zasedání a v tétéž otázce ještě jednou slova, státní ministr Hammerstein korunoval své nepřátelství proti slovanskému obyvatelstvu státu pruského vý rokem tímto; „Otázka polská sejde se světa. až v Prusku nebude Polákův a bu- dou zde jen Prusové, mluvící p polsku. Ejhle, geszlerism pruský na svém vrcholu, na vysoké tyči, vztýčené nad Slovanstvem, klidně a trpělivě žijícím ve státu pruském, a věrně vy konávajícím povinnosti své k němu. Co všichni šlechetní myslitelé němečtí, básníci a filosofové jsou nynějšímu pokolení národa svého platni? Nic, zhola nic! Zpupnost, barbarství, nesmířitel nost kmene germánského vůči národům neger mánským jevi se týmž způsobem v Poznania ve Slezsku jako v — jižní Africe!
Hammerstein Polákův Prus Berlín Slezsko Poznaň Prusko jižní Afrika poslanecký sněmovna
13 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 26. ledna. (Pokus o dohodu česko-polskou v Těšínsku.) Spolek českých novinářů moravsko-slezských ujal se
Praha Těšínsko
14 article
záslužného díla. Poněvadž v prvé řadě povola- ným zástupcům českého a poiského lídu ve Slezsku, poslancům českým a polským se nepo- dařilo dosud nalézti vhodný způsob, jak by se národnostní spory na jazykovém rozhraní v Tě šínsku daly řešiti tak, aby bylo uspokojeno oby- vatelstvo české i polské a přestaly dávné spory. jimiž trpí obě slovanské národnosti ve Slezsku. hojnou měrou však těží společný jich nepřítel Němci, usnesl se spolek moravsko-slezských no vinářů, že sám učiní pokus o zjednání dohody Dne 31. t. m. koná spolek v Moravské Ostravě valnou hromadu. Té příležitosti, kdy se do Ostravy sjede valná část českých novinářů, po- užil k tomu, aby přiměl i zástupce polského tisku, by přijeli v ten den do Ostravy a ve spo- lečné schůzi se poradili o prostředcích, jež by mohly věsti k uklizení sporu česko-polského.
Němec Slezsko Ostrava spolek moravskýslezský
15 article
Mezi polskými novináři v Haliči nebylo z prva mnoho chuti účastniti se takové porady, nebot se namítalo, že dávný spor nelze rozřešiti za jedné schůze bez důkladné připravy. Ale když se strany české bylo vysvětleno, že jde zatím jen o práce přípravné, že v Ostravě bude podán návrh český, jejž polšti novináři mají uvážitía ve vhodnou chvíli zodpověděti svým návrhem, aby se pak na základě obapolného mínéní mohlo v poradách pokračovati a bohdá dovésti je ke kýženému cíli, bylo české pozvání se strany pol- ské přijato, tak že příští neděli možno se naditi přijezdu i značné části polských novinářů do Ostravy. Plán český jest takový: Dne 31. ledna redaktor „Těšínských Nov.“ J. Smýkal přednese referát „O polsko-české vzájemnosti ve Slezsku“ v němž bude podán materiál, týkající se polsko- českého poměru ve Slezsku i v moravsko-ostrav- ské pánvi. O referátě tom nebude debaty a ne- bude odhlasována žádná resoluce; referát bude prostě dodán všem účastníkům schůze, do niž pozváni i političtí činitelé slezští. Se strany pol- ské bude po čase svolán polsko-český sjezd do Krakova, kde bude přednesen referát o pomě- rech slezských se stanoviska polského. Oba referáty budou pak předloženy příštímu sjezdu slovanských novinářů z říše habsburské, jenž se bude konati letos v Zakopaném, a svolí-li k tomu obě strany, sjezd bude požádán, aby zor- ganisoval jakýsi smírčí soud, jemuž by náleželo rozhodovati o sporných otázkách na rozhraní těšínském a v pánvi ostravské. Vítáme tento pokus o smír na Těšínsku a přejeme si, aby se konečně nalezl způsob, jak by se sporné otázky česko-polské daly řešiti, tak, aby z nich neměl zisk jen úhlavní naši nepřátelé Němei.
J Smýkal Halič Ostrava Slezsko Krakov Zakopané Těšínsko
16 article
V Praze, 26. ledna. (Polský prostřed- nik ve sporu šesko-německé m. V „N. Refor.“ čteme ve vídeňské korrespondene názory jednoho z polských prostředníků ve sporu česko-německém. Jak si prostředník ten představuje urovnání sporu, vysvítá z následu- jících jeho slov: „Čechové jako poražení ne- mohou diktovati podminky míru, nýbrž musej býti skromni a učinit určité ústupky. Poražený nemůže dobýti nazpět všeho ihned, tím méně dobýti více, než ztratil. Čechové známým Cl rovým nařízením pozbyli své jazykové kořisti z dob Badenových. Nyní chtějí dobýti nejen ko- řisti jazykové, nýbrž chtějí dostati ještě druhou universitu. Nepopírám, že jim náleží právem jedno i druhé, ale nutno počitati s položením poměry a okolnostmi. Vláda mohla by nyní uči- niti něco jen v otázce universitní. Tu je klíč. Leč Němci nesvolí, aby universita byla v Brně V Kroměříži neb v Uherském Hradišti česká uni versita jest možna. Jde tedy o ústupek, pokud se týče místa. Ať je tu, nebo onde, česká uni versita bude míti vždy svůj dalekosáhlý národní význam...“ Tak mluvil prý polský prostředník Souhlasíme úplně s referentem, který k závěrku své stati dodává: „Přiznávám se, že za roz mluvy s polským prostřednikem chvílemi se mi zdálo, jako bych rozmlouval se samým Kör- brem.
V N Refor Čecho Badenův Němec Praha Brno Kroměříž uherský Hradiště
17 article
Zo Záhřeba, 23. ledna. (Proces Po- točnjakův) chýlí se ke konci. Hlavním prů- vodním svědkem jest peštský tiskař Milič; vý povědi jeho odporovaly si však tak, že nemohl býti vzat ani do přísahy. Hluboký dojem na po- sluchače i na soud způsobilo svědectví poslance Gavrariče, který oznámil, že Milič celý náklad inkriminované brožury nabízel posl. Popoviči. aby ji koupil a zničil. Včera promluvili své ob- hajovaci řeči oba obžalovaní a po nich také státní zástupce, jenž trvá ovšem na obžalobě. Ze Záhřeba, 23. ledna. (Památky po bývalém bánovi.) Jak znemravněna byla za správy hr. Khuena-Hédervára celá veřejná správa v Chorvatsku a Slavonii, o tom svědčí špinavá historie brodského statku Pleternice. V Pešti utvořilo se jakési konsorcium, které kou- pilo od obce brodské lesní statek Pleternici za 2 milliony korun. V té částce byl statek oceněn státními lesními znalci, mezi nimiž se nacházel i vládni poslanec Nemčič. Někteří brodští ob- čané však podali proti prodeji protest, tvrdíce, že cena statku převyšuje 3 milliony korun. Do Pleternice vysláni noví znalci, a ti potvrdili, že cena statku jest nepoměrně vyšší, než zač byl prodán. Dne 19. t. m. byl posl. Nemčič zbaven svého lesnického úřadu a propuštěn vůbec ze státní služby bez nároků na pensi, a spolu s ním vrchní lesník Koča. Lesníku Agičovi odňato právo, odhadovati cenu lesů, a jiní dva nížší úřadníci obdrželi důtku. Tvrdí se, že Nemčič vzdá se i svého poslaneckého mandátu, jejž jako stvůra Khuenova má v držení už patnáet let.
Milič Gavrarič Popovič Nemčič Pleternice Koča Agič Khuenův Záhřeb Chorvatsko Slavonie Pešť zo Záhřeb
18 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 26. ledna. „Serbisches Tagblati“. V Bělehradě počal vycházeti politický den- ník „Serbisches Tagblatt“. Účelem jeho jest oznamovati cizině pravdu o srbských věcech tím rušiti účinek zlovolných klepův a tendenč- ných výmyslů žurnalistiky vídeňské. Přejíce novému kollegovi úplného zdaru, nemůžeme neupozorniti ho, že se musí připra- viti na krušnou práci. Musí si býti vědom, že klepy a výmysly, které on chce uváděti na pra- vou míru, nejsou dílem náhody nebo nedosta- tečné znalosti pravého stavu věci, nýbrž raffino- vaného nepřátelství, jemuž žádná zbraň nen nedůstojnou a ničemnou, jen raní-li protivníka. Jinak fakt, že v Bělehradě uznávají za po třebno ve svém zájmu u sebe doma vydávati ně mecký orgán, znamená postup němčiny na Balkán. Nemile se nás dotýká, jak „Serbisches Tag blate“ píše srbská jmena. Píše: Protits, Nikolits Mostitsch, Spalnikowitsch, Kostits, Mikits atd V té příčině třeba mu nahlédnouti do zdejší „Po- litik“ nebo do „Agramer Tagblattu“ a poučiti se od nich.
Kostits Mikits Praha Bělehrad Balkán Serbisches Tagblat Serbisches Tagblatt Nikolit Mostitsch Spalnikowitsch Agramer Tagblatt
19 article
Vážný rozmach hererského povstání. »Cap. Times«, anglický list, vycházející v Kapském Městě, podává velmi nepříznivé zprávy o poměrech Němeův v jihoafrické osadě jejich. Dle zpráv těch chopili se zbraní proti Němcům téměř již všichni domorodci osady od kapské hranice až po hranici portugalskou. Vindh uk oblehán jest domorodeckými če- tami 5000 až 8000 mužů silnými a o- loučen jest od všeho ostatního světa. Ze vše h stran docházejí zprvy o vypalo- vání farm, o pobíjení kupců a o sad- níků a dílem také žen a děti. Zvláste Křováci dopustili prý se mnohých ukrutnosti. U Ketmonshopu byl hlouček Němcův nejprve mučen a pak za živa upálen. Jednomu důstojníku useknuty nohy i ruce, oči vypíchány a tak za- nechán na poli. Hererové zapřisáhli se, že každého Němce, jehož se zmoení, budou nejprve mučiti a pak jej usmrtí. Počet ozbrojenýéh povstaleů
Cap Němec Němcův Herero Times
20 article
V drobném prodeji: ranní číile o sob5 . . . ra s odpoledni . . za ž h Ve filiatkách na venkově: ranní česlo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 3h Inseráty platí se hoževě nspřed. Fředplacení a inserty přijímá zdmini- strace v Marianské ulici č.z Tam nacházejí se též redakee tlskárna a expadico „Národnich Ladstů- y so nevrapeji.
Národnich
21 article
čítá prý dle nejmenšího odhadu 15.000 mužů. Většina jest ale špatně ozbrojena. Z náčelníkův, již mají vliv na domorodce, zůstal jediný, Hend- rik Vitboy, Němeům věrným.
22 article Nacionalistické vitězství ve Francii.
Nacionalistické vitězství ve Francii. Vítězství nacionalistův v Remiremontu jest větší, než se z počátku zdálo. Nacionalista Flayelle zvítězil tu 9500 hlasy nad vládním kan- didátem Bleumostressem, jenž 8290 hlasův, ludíž o 1200 méně obdržel. Vítězství má však význam hlavně proto, že do volebního, boje šla opposice rozpolténa, tak že nacionalisté bojovali tu na vlastní pěsť, kdežto progressisté, jimž do- sud okres ten náležel, podporovali vládního kan- didáta z důvodů osobních, jelikož Flayelle býval někdy soupeřem jejich vůdce Mělinea. Proto také pokládáno bylo vítězství vládního kandidáta za naprosto jisté.
Flayelle Bleumostress Francie
23 article
A nyní toto sklamání! »Figaro« a jiné listy nacionalistické posmivají se dnes ovšem Méli- novi za to, že opposici v tomto volebním boj- z osobní nevraživosti rozbil a přece tak špatně pochodil. Není ovšem pochyby, že vítězství to jest protestem proti známému pátečnímu hlasování sněmovnímu. Také generál de Savoy, jak jsme již byli zaznamenali, následkem sněmovního hlaso- vání toho, v němž opuštěna myšlenka odvety, požádal za propuštěnou z vojska, důvod onen výslovně při tom uváděje a »Figaro« provází jeho čin steskem, že politika nynější většiny vládní způsobí úplný rozvrat francouzské armádyl Vládní většinu vedle porážky v Remire- montu a demisse Savoyovy stihla ale právě jiná ještě nehoda. Pařížská »Liberté« přináší odha- leni, že poslanci Pracheovi pouze náhlé ukon- čení debaty o vypovězení Delsorově znemožnilo mu předčitati list, osvětlující jasně smýšlení strany vládní. Prache mínil předčítati totiž po- zvánku, vydanou ke schůzi svobodných zednářů dne 3. září 1886, v níž uváděna jako předmět débaty otázka, proč jest pro Franci a zvláště prý pro svobodné zed- náře francouzské žádoucím, ab Elsasy a Lotrinký zůstaly při Ně- mecku. »Liberté« ujišťuje, že pozvání to jes autentické. Henry Rochefort přepínaje ovšem poněkud po zvyku svém prohlašuje následkem pozvánky té všechny francouzské svobodné zednáře za vlastizrádce.
Figaro jít Savoy Prache Prach Franek Lotrinký Rochefort Remire
24 article
Odsouzení protipolské politiky pruské. Ve včerejší schůzi pruské sněmovny posla- necké pronesl odsouzení to nejen polský řečník, nýbrž i mluvčí strany svobodomyslné Bröm el. Tento neučinil tak však — smutné dosti to vy- svědčení pro svobodomyslnou stranu německou — z důvodů mravních a zásadních, nýbrž jako dřive již vůdce strany téže Eugen Richter z důvodův opportunistických. Brömel tvrdil totiž, jako jiní chauvini němečti, že východní země, Poláky obývané, jsou přes to »německýmia německými zůstati musí«, z čehož také jeho strana prý ani vlásek nesleví, ale soudil, že vládní výminečná opatření neposilují němectvív zemích těch, naopak, že i Němci sami poklá- dají zvláště činnost osadnické komise v Po- znaňsku a záp. Prusku za škodlivou pro Němce. Za to polský řečník, prelát dr. Jaz dzewský, odsoudil protipolskou politiku vlády také zásadné a dodal, že ostatně to vláda sama byla, jež »kulturním bojem« i v He rním Slezsku probu- dila a utvrdila polské smýšlení. Vytýkal vládé dále, že nesplnila ani nejskrovnějších přání pol- ských, na př. v příčině vyučování náboženství polštinou. Rečník popíral, že by Poláci se chtělí od Pruska odloučiti. Kam by se přichýlili? Neznám státu — dí Jazdzowski — jenž by toužil je přijati? Tvrzení ono si tedy vláda vymyslila sama. Poláci chtějí pouze spravedlnost.
Richter Brömel Polák Němec Prusek doktor dzewský He kulturní boj
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Korea
Korea
26 article
Korea, kde právě tak prudce narážely n sebe vliv ruský s japonským, jest stará země kulturní. Říše Česen (Korea) založena byla Tam- gun-uangem, jehož první rok vlády spadá dor. 2356 před Kr. Zajímavo je, co praví podání o prvním vládci korejské říše: Z počátku na východě nebylo panovníka, ale bylo pouze dovět rodů barbarů, kdy zázračný muž sestoupil na horu Taj-bek v Peňanské pro vincii, pod stromem Tan (sandálovým stromem) Tuzemci uznali ho za panovníka a říše nazvána Če-sen, jelikož nachází se tam, kde nejdříve vy chází slunce (če = jitro, sen = dřive), dle jiných pak pramenů pojmenována takto dle hor a lesů. Ať tomu jakkoliv, země dosud jmenuje se Česen (Korea). Panovník založil svou residenci v Peng- sanu, v provincii Hoan-hedo a později přeložil ji na horu Pek-tu (bílou horu) a konečně odešel do hor Sumi, kde stal se duchem; vláda přešln pak na dynastii Či-dži, která vstoupila na trůn dlouho před narozením Krista (r. 1121) a vládla 929 let. Či-dži naučil své poddané náboženským obřadům, spravedlnosti, zemědělství, hedvábni- etví a připravování tkanin; ustanovil osm od- stavců zákonů; vražda trestala se smrtí, pora- nění poplatkem složeným v obilí, pro krádež mužové i ženy stávali se otroky okradenéhoa kdo chtěl se vyplatiti, byl nucen složiti 500.000 čochů.*) Při sňatcích nebylo výkupného. Lid neznal skoro ani krádeže a vrata i dvéře domu se nezavíraly. Ženy byly cudné a pokrmy a ná- poje požívaly se z dřevěných pohárů. Vláda vůbee byla milosrdná a moudrá, avšak za po- tomků zakladatele všechno jím založené začalo pomalu upadati, tak že již 40. potomek stal se
Krist Korea Peng Hoany bílý hora Sumi strom Tan
27 article
* Čoch = měděný peníz se čtyřhira nnou dírou uprostřed = asi 10 h. poplatníkem západních barbarů, Číňanů, a syn jeho následkem osobních třenic prchl na jih své říše. Říše rozpadla se na tři části. Zakladatel nynější dynastie pocházel z Ham kenu (severní provincie), vynikal intelligencí. vědomostmi, přísnou mravností a statečností jmenoval se Ni. V mládí sloužil ve vojenském okresu Au-ben (v provincii Ham-ken); zde jednou ztratil s neobyčejnou pečlivostí vychovaného lo- veckého sokola. Majitel šel ho hledati; sokol, zaletěv do hor, spustil se na jistou pohanskou modlitebnu. Ni šel za ním; dvéře modlitebny byly uzavřeny a na zaklepání nedostalo se mu žádné odpovědi. Ni vstoupil do modlitebny a pře sochou Buddhy spatřil neočekávaně velice po divného mnicha. Mnich podívav se na Ni, pravil „Proč hledáš sokola, když máš domáhati se trůnu Pospěš do residence.“ Ni poklonil se uctivě mni chovi a poděkoval mu za proroctví. Skutečně také hrou osudu byl nucen brzy odebrati se do sídelního města. Zde začal rychle postupovati v hodnostech, stal se generálem a konečně vrchním velitelem vojska. Jedna z jeho dcer stala se ženou královou a dva nejmladší synové svým vlivem a šlechetnými činy dostali na svou stranu úřadníky a lid. Král, jenž oddával se pouze nepravostem, popudil proti sobě národ.
Číňan Buddha Král Ham Auben
28 article
Nejednou jeho život byl zachráněn jen přičině- ním šlechetného Ni. Za takových okolností král se rozhodl, že pustí se do boje s Čínou. Ni stal se nejvyšším velitelem a dán rozkaz k vystoupen na břeh Amno-kanu (Jalu). Nastoupiv pochod. Ni, rozmlouvaje s vojevůdci a vyhýbaje se srážce s nepřítelem, vyslovil se rozhodně takto: „Těžko jest proliviti se rozkazům panovníka několikráte jsem mu domlouval, aby nepouštěl se do války s Čínou, ale marně; když malá říše pustí se do boje s velkou říší, jest to tolik, jako házeti kaménky do tváře. I kdybychom měli sto tisíc mužů, ani potom ani jediný nevrátil by se živý z této válečné výpravy. Nešetřím sebe, ale špatné činy — oddávání se nepravostem, nepo- slouchání dobrých rad a hnáti do záhuby desílky
Čína Jal
29 article
tisíc oddaného a věrného vojska — vyčerpaj všechnu trpělivost. Desftky tisíc žen a dětí těchto vojínů stanou se nešťastnými, budou nařikati slzy prolévati. Vrátime se do residence a vinu před králem vezmu na sebe. Vojevůdcové a vojáci vidouce moudrost, pev nost a rozhodnost Ni, začali plniti jeho rozkazy neposlouchajíce krále. Tento prchl na jeder z ostrovů (Kanhua) a nejvyšší hodnostové říše. nabízejíce Ni trůn, pod mocným dojmem špatno vlády a ukrutnosti králových, prosili činský dvů- za potvrzení nového vládce s podminkou, že jeho potomci budou věčnými poplatníky Činy. A skutečně také do války činsko-japonské do roku 1885 potomei Ni uznávali se za po platníky čínského císaře, odváděli mu daň, při jímali od něho posmrtní titul, dostávali potvrzu- jící listinu při vstoupení na trůn, užívali čínského letopočtu a kalendáře a šat, jehož užívalo se př přinášeni obětí, zhotovoval se dle vzorů z doby činské dynastie Min.
Min
30 article
Takový jest předek nynějšího korejskéh císaře, jenž prohlásil, že jestli nezmizí záko- nitost ve styku se Západem (Čínou) a neztrat se důvěra ve stycích s Východem (Japonskem) dynastie Ni bude spravovati říši během nekoneč ného poctu pokolení a státní stroj zůstane ne porušeným. Od roku 1592 (od doby prudkého útoku Ja ponska na Koreu) zmizela důvěra ve stycích Japonskem a nynější důvěra jest pouhou maskou, pod níž tají se nenávist lidu vůči Japoneům. Po Ni byla řada pokolení a nynější panovník vstoupi na trůn r. 1864; roku 1890 přijal titul císaře pod ochranou instruktorů a gardy, jimi založené Jeho syn a následník trůnu mešká právě ve Spo- jených státech severoameriekých, aby tam naby patřičného vzdělání. Moderní ruch, jemuž přizpůsobili se nej dříve Japonci, zavládl již také na Koreji, kde vlivuplnou osobou u císařského dvora jest slavný ruský sinolog Pavlov. Elektrická tramway otevřena byla v Seulu, hlavním městě Koreje, v květnu 1899 a má délky asi 12 verst. Trať, vystavená americkými podnikateli, v nynější době jest majetkem korej ské společnosti, jejíž akcionářem jest prý tak císař. Stanicí této dráhy jest massivní budova, nacházející se u východní brány residence. Če- kárny jsou na koncích trati a tvoři otevřené pavil lony s dřevěnými lavicemi a prkennými budkami pro úřadníky, kde prodávají se jízdní lístky. Malé vagony tramwnye každých 20 až 25 minut bývají na určitém místě. Každý z nich má I. a III. třídu; první představuje kupé s po- stranními lavicemi pro čtyři osoby, ve třetí pak jest řada dřevěných, nebarvených lavie, s ote- vřenými stranami vagonu. V každém vagoně jsou dva konduktoři Korejei; jeden z nich řídí pohyb, mezitím co druhý kontroluje jizdní listky. Zasta vení vagonů provádi se rychle.
Čína Japonsko Korea Pavlov Seul
31 article
Každý lístek platí na délku jedné stanice. na něž rozdělena jest celá trať (po číyřech ver stách). Listek I. třídy stojí 5 korejských centů (asi 3 kopejky); lístek III. třídy jest o polovičku levnější. Trať tato nemá zvláštního významu a nevoz jiných nákladů kromě svých, tak že při tom tato zábava přichází Korei hodně draho. Dvanáct verst cesty po úplně rovných ulicích a hlinitě písčité půdě, cihlová budova pro elektrickou sta- nici, neveliká kůlna pro vagony, vodící dráty, plátna a lehké budky pro pokladníky stály asi 400.000 rublů s takovými platebními podmín- kami, že polovice byla zaplacena po skončení stavby a zahájení dopravy, ostatní pak částk nabídnuta korejskému syndikátu jako půjčka n neznámá procenta a do vyplacení celého kapitálu americký personál, jenž stavěl trat, má zůstati ve službě na předních místech. Pánové mnoho ne- pracují, jelikož všemu naučili mladé Korejce, do- stávají zcela pravidelně velmi slušný roční plat — 10 až 20 tisíc rublů, dle hodnosti. Dnes zavádí se elektrické osvětlení a posta- veno již dvanáct svítilen na předních místech
kopějka
32 article
Seulu a nedaleko paláce. Podivný dojem, viděti elektrické světlo, zářící vedle olejové lampičky, v níž hoří samodělný knot v chudé chatrči oby- vatele residence a olektrickou tramway vedle tažné krávy, vedené oškubaným Korejcem. V poslední době mluví se také mnoho o Če- mulpu, v němž prý bylo již vysazeno japonské vojsko na břeh. Čemulpo se Seulem spojeno jest železnou drahou, jejíž začátečný bod, stanice Čemulpo, tvoří malý, cihlový domek na nábřeží za čínskou čtvrtí předměstí Čemulpa; vedle jsou rozptýleny sklady, zásobní koleje, budovy zří- zenců a hostinec pro přijíždějící Japonce. Stavbu trati provedli Američané, kteří opatřili ji také hybným materiálem, ale té chvíle těží z ni Ja- ponci. Věc má se, dle ruských zpráv, takto: Kon- cesi na stavbu trati dostala americká firma „Mor- ris a spol.“ Dle úmluvy s korejskou vládou, ne- bylo možno koncesi nikomu postoupiti. Jelikož však firma „Morris a spol.“ měla jen nepatrný kapitál, byla nucena uzavříti půjčku. Morris, jenž dlouho žil v Japonsku, uzavřel tam půjčku na záruku stavěné trati; avšak pro dluhy bylo nutno předati ji do japonských rukou, nebot pracovala se škodou. Všichni byli spokojeni, zvláště Japonci, jimž trať jest velice výhodnou jak obchodně, tak i strategicky.
Japonec Američan Morris Seul Čemulpo Japonsko Kon
33 article
Nehledě na rychlost dopravy, někteří ob- chodníci posílají raději náklad po vodě na džon- kách (čínských lodích) s malým ponorem, jež vlečeny jsou parníčky po řece Hanu k vesnici Orionsanu čili Jensanu, kamž dojíždí elektrická tramway od východní a západní brány residence Koreje. Železná dráha má délky 40 verst; vede brzy písčinami, brzy rovinou, přesekávajíc rýžová pole. Přes řeku Han nedaleko Seulu přehozen jest veliký železný most na kamenných pilířích. V případě srážky rusko-japonské o osudu Koreje není žádných pochybností: mocná „ma- tuška Rus“ pohltí Koreu vzdor odporu poměrně nepatrné „Země vycházejícího slunce“ . .. J. W.
Hana Han Orionsan Korea Seul