Periodikum ALTO Viewer

1

ole l o

2

0i asnorra5

3

Ročník XXXXIX.

4

teto molen

5

V Praze, ve středu 28. července 1909.

Praha

6

nob v svelassmo lo

7

Míim v atžte

8

abele mro

9

Číslo 206.

10

šman ssd vdeb še ndi

11 article

Ma ranni avečerní liety předpláci se V Praze v administraeli na měslc. . . . . na čtvrt lota . . . . 6 K —h a dvoji donáškoui něsie na čtvzt ieta : . . . 7 K e2h ve fllálkách na měsic. . .. . . 9 K 90h Poštou: a měsle na čtvrtisti : . . . S k sdvojí zásilkou a měslo. na čtvrt ieta : . . . k o

Ma Praha

12 article Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 28. července. (K. k.) »Wiener Ztg oznamuje: Císař propůjčil řediteli ústavu ku vzdělání učitelů v Chomutově Josefu Haasov odcházejícímu do vyžádané trvalé výslužby, s pro- minutím poplatků titul vládního rady. — Minist kuliu a vyučování jmenoval zatímního koncept- ního úřadníka kanceláře rektorátu české školy technické v Praze dra. Františka Kubce def- nitivním koncipistou 10. třídy hodnostní tétc kanceláře s právní platností od 1. října 1909 Císař udělil radoví vrchního zemského soude v Brně Janu Nečasovi při vyžádaném od- chodu na trvalý odpočinek bez poplatků titu a charakter dvorního rady Císař udělil řediteli školy ženského výrob- ního spolku v Brně Ladislavu Vlčkovi titu císařského rady bez poplatků- Hrahě Vojtěch Sternberg proti »Nene Freie Presse«. s n Z Vídně, 28. července. Hrabě Sternber vydal tiskem svoji známou řeč v parlamentě kterou měl proti »N. Fr. Pr.«. Jest vydána jako leták nákladem Schalka a jako předmluva jest k ní připojen apel na všechny myslící lidi, v níž odůvodňuje hr. Sternberg své polemiky a po- dává řadu dalších útoků na jmenovaný list zejmena na jeho vydavatele. Útoky jsou nej- hrubšího rázu a veřejnost bude zvědava, zdali napadení se budou brániti proti těmto těžkým obviněním, poněvadž říšská rada jest uzavřena a hr. Sternberg není immunním a může býti trestně stihán.

Wiener Ztg Haasov Kubec Nečas Vlček Sternberg Frei Sternber Schalek Vídeň Chomutov Brno Francie Sternberg rektorát český škola technický v Praga spolek v Brno

13 article

Překvapující návrat německého ministra dra Schreinera do Vídně. Z Vídně, 28 července. Ministr dr. Schrei- ner vrátil se z Čech do Vídně. Praví se, že přerušil svoji letní dovolenou na naléhavou žádost dolnorakouské německé národní rady. která prý potřebuje ministra dra. Schreiner nutně k řízení dalšího postupu v boji proti Čechům dolnorakouským. Německá slavnost na zkažení dříve již ohlášené slavnosti české. Z Vídně, 28. července. Dle »N. Fr. Pr e uspořádají německé spolky ve Švechatě opě vzdoroslavnost 1. neb 8 srpna, na kterýžto den jest oznámena česká obžinková slavnost a okres- ním hejtmanstvím již povolena. Než okrespí hejímanství povolilo i tuto protislavnost něme- ckou, která se konati bude v hostinci, jenžs nalezá zrovna naproti hostinci, do něhož jest projektována česká slavnost. Zejtra bude se za- bývati německá národní rada ve zvláštním se- zení touto záležitosti. Ovšem za případné srážky obou táborů je každým způsobem zodpovědno okresní hejtmanství. Čechům dovede se vždy zakázati každá vzdoroslavnost, aby prý nedošl ku porušení pořádku a klidu, pro Němce to ovšem neplati. Ti mohou si přivěsti hordy třebas až z Teutoburských lesů a klidným občanům českým rozbijeti nejen slavnosti, ale i mnohdy také lebky. Náměstek shorvatského bána o politické situaei a způsobu, jak by se věci chorvatské daly upra- viti.

Schreiner Schrei Čecho Němec Vídeň 28 červenec Čechy Francie

14 article

Z Oseka, 28. července. (K. k.) Náměstek bána odborový přednosta Cuvaj pronesl zde včera pzoruhodnou řeč o situaci politické. Pra- vil, že považuje nynější okamžik za přiznivý. aby se začaly přípravy k utvoření no- vé, silné, unionistické strany, jež by byla povolána převzíti veden země. Založení strany té překáži jenom slu- žební pragmatika železniční a otázka jazyková, s ni spojená. Protože členové kralevinské de- putace, jimž je vyhraženo otázku tu řešiti, mo- hou se sejíti, až budou upraveny na obou stranách Drávy poměry politické, je nezbytno, najiti ex- pediens, jak by až do té doby se mohlo vyho- věti chorvatským přáním, plynoucím ze zákona o vyrovnání. Pokud jde o obavy, že služební pragmatikou železniční by mohlo býti Chorva- tům stíženo ustanovování u drah; řečník hodlá za souhlasu s banem bar. Rauchem zahájiti vy-

Cuvaj putace Rauch Osek

16 article

jednávání se společnou vládou uherskou, aby překážky a nedorozumění byly odstraněny. Sou- dí, že do vyřízení otázky jazykové se má trvati při zásadě, že dopravní úřadníci uherských stát- nich a místních drah na území chorvatském must uměti maďarsky, ale i chorvatsky, kdežto od želez- ničních zřízenců třídy nižší netřeba žádati, aby bezpodmínečně uměli maďarsky. Při ustanovování úřadníků železničních nechť platí tato pravidla 1. Při jmenování úřadníků železničních m se vziti zřetel na Chorvaty, umějící též madar sky; e 2. na uherské občany, umějící též chorvat- pnov 3. na Chorvaty, neznající madarsky, kteř se však v preklusivní lhůtě zaváží, že se naučí maďarskya 4. na uherské občany, neumějící chorvat sky, kteří se v preklusivní lhůtě zaváží, naučiti se chorvatsky. sky; Otázka tarifové dopravy v Anglii. Z Londýna, 27. července. (K. k.) Na četně navštívené, schůzi svolané konservativním sdru- žením, byla přijata resoluce, ve které se návrhy rozpočtové zamítají a trvá při tarifn reformě. Hlavním řečníkem byl Balfonr, který prohlásil, ze nesmyslně hubený stavební program lodní vlády za poslední 3 léta ohrozil nejživotnější zájmy země. Mirná tarifní reforma jest nezbytnou, zvláště vzhledem na nynější rozpočet. Nejvyšší pracovní doba v Belgii. Z Brusselu, 27. července. (K. k.) Senát se dnes usnesl, že maximální doba pracovní v báních, kterouž sněmovna poslanecká stanovila na9 hodin, může býti královským výnosem v připadě nutnosti o hodinu prodloužena. Osnova zákona musí nyní býti vrácena sněmovně poslanecké Delegáti turecké sněmovny v Londýně. Z Londýna, 28. července. (K. k.) Presiden dolní sněmovny dostal tento telegram od před- sedy turecké sněmovny poslanecké: Otlomanská sněmovna vzkazuje Vám nejvřelejší díky za vřelé uvítání svých delegátů. Achmed Ri za.

Chorvat Balfonr Mirná Achmed Ri Anglie Londýn Belgie Brusel turecký sněmovna dolní sněmovna Otlomanský sněmovna

17 article

Rifaat paša podal demisi. Z Cařihradu, 27. července. (K. k.) Koluje pověst, že ministr zahraničních záležitostí Rifaat paša podal demisi. Velký vezir se snaží pohnouti ho, by ji odvolal. Válečný soud v Porsii zahájil čfnnost. — Ruské vojsko postupuje prý na Teheran. Z Teheranu, 28. července. Válečný sou zahájil svoji činnost. Devět stoupenců dvorské strany bývalého šacha bylo zatčeno. V nejbliž- ších dnech očekává se řada rozsudků smrti. Proslýchá se, že 12.000 mužů ruského vojska táhne s děly na Teheran. Ruské listy rozšiřují zprávy, že Teheran bude bombardován. V mnoba městech jeví se hnutí na prospěch sesazeněho šacha. Bývalý perský šach na Rus. Z Petrohradu, 28. července. Sesazený šach odjede 2. srpna z Teheranu a přesídlí, dopro- vázen jsa ruskou eskortou, na Krym, kde bude bydleti na statku jistého ruského generála. Jeho finanéní poměry byly uspokojivým způsobem urovnány. Bude s ním zacházeno jako s cizlm princem. Opětný slech o změnách v rnské diplomacii. Z Petrohradu, 28 července. V zasvěce ných kruzích se proslýchá, že po schůzee panovníků v Cowes nastanou v ruské diplomaci podstatné změny. Kníže Goremykin se ozna čuje za nástupee Izvolského. Španělsko a jeho boje v Marokku. Odpor proti nezákenné censuře ve Španělsku. Výprava na osvobození města Melilly. —

paša Cařihrad Rus Petrohrad Krym 28 červenec Cowes Španělsko Maroko Melilla Teheran

18 article Válečná půjčka španělská.

Válečná půjčka španělská. Z Berlína, 28 července. »Voss. Ztg « se dovídá z Madridu, že censura tam pracuje tak ostře, že listy nesmějí uveřejňovati ani ty zprávy. které poštou došly, což působí pochopitelný roz- ruch a nevoli. Majitelé novin mají v úmyslu zahájiti protestnj akej proti ta ko- vému jednání, které znamená těžké porušení ústavy. Ministerská rada prohlásila, že Španělsko nemá v úmyslu žádnou válku, nýbrž pouze trestní expe- dici proti Kabylům, avšak přece se pro- hlašuje, že bude posláno do Melilly 50—60.000 mužů kosvobození mě- sta, které jest obléháno 20.000 roz- hořčenými Kabyly. Na burse pa- nuje velký poprask. Ujišťuje se, že Španělsko uzavře novou půjčku pro vá- lečné účely. Král přeruší svůj lelní pobyt v San Sebestisnu a odeběře se do Lagranu Chtěl se odebrati dokonce do válečného tábora, ale rozmluvili mu to. Potřeba francouzské pomoci Španělům. Z Paříže, 28. července. Ve zdejších diplo- matických kruzích se posuzuje akce španělská v Marokku velmi pessimisticky. Jest obava, že pro rozhořčení obyvatelstva a nedo- statečnost válečných prostředků španělských operace jejich v Marokku se ztro skotá. V jednom bodě smlouvy francouzsko španělské stran Marokka jest pro takový přípac nařízena pomoc Francie. Považujese tedy za možné, že podpora Francie musí pře kročiti diplomatický rámec. Tato pro Franci velmi nepřijemná konsekvence byla dnes hlavní látkou rozhovorů v kuloárech sněmovních. Pichon podá uklidňující vysvětléní.iovha B

Voss Kabyl Španěl Pichon Berlín 28 červenec Madrid Španělsko Melilla San Sebestisna Lagran Paříž Maroko Francie rozhořčený Kabyl

19 article

Odbojní španělští vojáci. Z Paříže, 28. července. Z Melilly se ozna- muje: Hnsd po vylodění jednoho transporlu vojska z Barcslony byli z astřelen kaprál a devětmužů, poněvadž bě- hem jizdy odhodili své zbraně d moře a odbojně se chovali proti svým před- staveným. Dnes byl odsouzen válečným soudem v Malaze také jeden voják a z alstřelen, protože nadporučíkovi vyťal poliček. Tornědoborci ke blidání břehů Z Madridu, 27. července. (K. k.) Generál Marina žádal, aby mu byly zaslány torpédo- borci, kteři by měti konati hlidku na pobřeži Ritfu. Dle úřadní zprávý z Melilly byl domorodci napaden na důlní dráze vlak s potravinam i, při čemž byl na španělské straně jeden muž usmr- cen a 5 raněno. Nový boj u Melilly z Melilly, 27. července. (K. k.) Str h se nový boj. Generál Pintos a ni- kolik důstojníků padlo. Další stav obležení. 2 Madridu, 27. července. (K. k.) Minister- ská rada vyhlásila též nad Tarra- gonou a Gerolou stav obležení. e Proč byl vyhlášen stav obležení. Z Madridu, 28. července. (K. k.) Úřadn nóta odůvodňuje vyhlášení stavu obležení v pro- vincii barcelonské, taragonské a geronské řá- děním živlův anarchistických revolučních, jež daly signál ke v šeo becné stávce, páchaly všemožne násilnosti a dokonce přerušti ly dopravní spojenl, aby revolnční hnuu podporovaly.

Hnsd Pintos Paříž Melilla Madrid Tarra

20 article Revoluce v Katalonii a Tarragoně.

Revoluce v Katalonii a Tarragoně. Z Madridu. Železniční spojení mez severním Španělskem a jižní Francií je přerušeno Na mnohých místech byly vytr hány koleje. Železniční mostu Teratty by zničen. Telegraíní tyče jsou překáceny a dráty přetrhány. Most v Tarragoně byl do pově- tří vyhozen. Celá Katalonie je vzbou- řena. Revoluční hnuti šiří se již také v provinci tarragonské. V La Pueble udeřili vzbouřenci úločn na klášter; jedna jeptiška byla zabita a mnoho jich poraněno. Naulicích v Barceloně jsou zřízeny barikády. Na obou stranách je mno- ho mrivých a raněných. Provinciální vláda žádá za vcjenské posily, aby mohla revoluci pollačit i o Znapokojení v Madridu. Z Madridu, 28. července. Král Alfons vrátil s z Ferolu do Madridu, aby byl přílomen mínislerské radě. Jclikož censura na španělské poměry jest ne-

Tarragona Alfons Katalonie Madrid Španělsko Francie Most Tarragona Le Pueblo Barcelona

21 article

daní obyčejně přísná, jest nemožno dověděti se ni nejne- patrnější podrobnosti o vojenských operacíchu

22 article Melilly.

Melilly. O půlnoci nebylo zde ani úřadních, ani soukro mých zpráv z Melilly. Následkem toho panuje zde velké znepokojení Z Turecka. Zástupcové pěti vilajetů proti povolnosti v otázoe obe krétské. Ze Soluna, 28. července. (K. k.) Na sjezdu, zasedajícím v Dibře, usnesli se zástupcové pěti vilajetů znova na resoluci, v níž se praví, že v otázce krétské nesmí se ustoupiti a že vše- chen národ je hotov uplatniti práva Turecka na Krétu. Mezi Kucovlachy a Albánci bylo, pokud jde o sledování eílů národních, dosaženo úpl- ného dohodnutí. tuldlon Ruský car do Cařihradu. sn Z Cařihradu, 28. července. (K. k.) Jak listy sdělují, přibude car ruský počátkem září do Cařihradu a sultán mu splatí návštěvu v Li- vadii. Snad též král Eduard navštivi Cařihrad. Sultán by pak splatil návštěvu v Londýně. vo Vzlýčení řecké vlajky v Kaneji. — Turecko je odhodláno na Krétě zakročit. Z Cařihradu, 28. července. (K. k.) Turecký tisk je poplašen vztýčením řecké vlajky na pev- nosti kanejské. Velký vezír prohlásil v rozmluvě s vydavatelem „Sabahu“, že tím nemohou býti nijak práva Turecka poškozena. Recko že zato není zodpovědno. Turecko bude práv svých há- jiti. Jestliže Kréťané nebudou dbáti rady ochranných mocností, učiní Turecko, čeho lel ab nlor slo Kréta a Řecko. opěv Z Cařihradu, 28. července. (K. k.) Jak „Ta- nin“ sděluje, odpověděl turecký vyslanec v Athenách na prohlášení Rhallyho, že poku Řecko neporuší práva, Porta si přeje udržovati s ním styky přátelské.l5 ilyd inávonsbdo třeba. ssr

Albánec Eduard Melilla Turecko Kréta Cařihrad Londýn Kanea Řecko

23 article Politický proces v Záhřebě.

Politický proces v Záhřebě. (Od zvláštního zpravodaje » Národních Listů« . ) V Zábřebě, 26. července 1909.. oq lnbeleoe nd uNastič. a monnd v Dnešní ličení započalo s projevem hněvu »uraženého senátu«. Odnesl to obžalovaný Bekič čtyřmi dny tmavého vězení o tvrdém lůžku. Doneslo se k uchu předsedy, že prý Bakič v sobotu urazil votanta Pavešiče nadávkou »svině«. Bekič se pokusil o vysvětlení, ale k slovu připuštěn nebyl: vyvedliť ho soudní strážcové na rozkaz přeďsedy z dvorany. Po nedělním odpočinku s obnovenými si- lami pustil se Nastič prudkými výpady do vl- deňského »Zeitu« a záhřebského »Pokretu«.

Nastič Záhřeb

24 article

Ničemní pisálkové obou »bídných žurnálů« pou- štějí uzdu své nezkrocené fantasii a výličují »člověka ušlechtilého« jako nejposlednějšího ničemu. A »křivda« ubožáka hněte! Sám proti »zjednaným« pérům je bezmocným; nedovede čelit nepravdám, jimiž se chce vymodelovat ne- příznivý obraz jeho vznešené osoby. Nepomůže-li mu senát, chudinka Nastič neví, jak položí hráz nestoudným klevetám, jež o něm »kontrola Evropy« rozšiřuje. Marné volání! Zkla maná naděje! Stejné stesky s »velkým politikem z Bosny« sdilí i kaceřovaný Aceurti. I on proti šílenému zuření tisku je bezmocným. Vinu prý nese příliš »liherální« tiskový zákon bánoviny To se povedlo — v Chorvatsku! Čtverák tenhle Aceurti! Jak umí být vtipným! Však se jeho »hořekování« neutajeně každý vysmál. Vždyt každý tu vl, že ani jediné slůvko kritiky o prů- běhu llčení dovoleno není. Psát se dovoluje jenom to, co opravdu v dvoraně se mluví. Ni divno by nebylo, kdyby na konec i ty slenogra fieké protokoly o ličeních »hrdelního« soudu propadly konfiskaci vodosad ieane Naslič má zvláštní zálibu v alegoritch. Ve všem je najiti umi. »Odhalil« kterousi i v psaní Ljuba Jovanoviče v zmínce o Schillerově » písni o zvonu«. Vyložil ji jako narážku na »revoluční statut« Senátu alegorie velice se zamlouvala Ale pěknou náladu zkazil nezbedný dr. Popovič Už je nejvyšší čas, aby se mu zas »nasolilae

Nastič Čtverák Aceurt Jovanovič Schillerův doktor Popovič Evropa Bosna Chorvatsko

25 article

V drobném prodejit ranní člslo o sobě . . za 8h večerní . . . . . . . za 4 k Vo fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10 h večerni . . . . . . . 5h Inseráty platí se hotově napřed. Předplscení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se tái ředakce, tiskárna a expedine Národních Listů Rukopisy se nevracejí

26 article

nějaká pokuta. Drzec odvážlivý! Do všeho se míchá. Dřiv brousil svůj vtip jen o »prosaických tvořeních« »člověka vznešeného«. Nyní šťourá i do jeho »postických nálad«, Véru, nezakročí-li Aceurti, poťouchlý obhájce se vytasí i s ná- vrhem, aby »velký muž« v dvoraně deklamoval. Či proč nyní se táže, prostudoval-li Nastiě »píseň o zvonu«? Ale kde! »Němačkou lite- raturou« »člověk ušlechtilý« se nezabývá. »Písen o zvonu« ani jednou za svého života nečetl. Ale úraz! Zas klopýtnul »velký politik z Bosny«. Čert ví, kde ten dr. Popovič svoje materiály shání! Ani se nenadáš a tu máš: vytáhne ze svých listin Nastičův rukopis, jakési poetické kuňkání o Schillerově »plsni o zvonu«. A na vreh ten smích obecenstval Nepoctivým bylo znění výhrůžného mani- festu, adresovaného J. V. Dr. Dušan Popovič se táže, nebyl-li Nastič autorem tohoto bídáckého dila Ale kde! Cos podobného hledat u »patriot neochvějného«. Nic podobného jakživ nenapsal. Proto se rozkřiknul na obhájce; »Ukažte mi můj originál.« Ale dr. Popovič pro takové hrůzy má uděláno. Klidně dí: »Originál nemám, ale je v rukou profesora Masaryka a já očekávám, že profesor na návrh státního návladního se tu objeví jako svědek.« Má lecjaké laskominy ten uštěpačný dr.

Němačka doktor Popovič Nastičův Schillerův Masaryk Bosna

27 article

Popovič, Ale Accurti už je krotit dovede. »Po- volat Masaryka za svědka! Ach, to bych dřív musel prozkoumat jeho hodnověrnost,«. drze d »hájitel« zákonů bánoviny. »Ach, ano, toje nevyhnutelno, jde-li o universitního profesor světového jména,« posměšně dí dr. Popovič dodává: »U jiných svědků ovšem taková po- třeba nutnou nebyla.« Potom obhájee »muži ušlechlilémus v rychlém tempu a báječným klidem předkládá celou řadu otázek. I citáty z různých psaní »velkého politika z Bosny« překvapuje. Jeden do povážlivého světla staví Aceurtím i Tarra- bochiem legalisovanou »pravdomluvnost« korun- ního svědka. Jen ten jediný citát všude u ka- ždého soudu zemé nejzanedbanější by postačil k jedině možnému důsledku, k zatčení křivo- přísežníka. Je to výňatek z dopisu, který Nastič psal Boearičovi. Jim jasně je dokázáno, že Nastič znal jen »revoluční statut«, že však ani poluchy neměl o tom, jakoby ten statut býval přijat na konferenci »Slov, jugu« (to dřiv Nasliě rozhodně tvrdival). »Toto konferenci, klerá nikdy neexistovala, vy později jste skombinoval!« přisně děl dr. Popovič.

Popovič Accurt Masaryk doktor Nastič Boearič Bosna

28 article

Chvástal se druhdy »člověk ušlechtilý« svými styky s různými politickými faktory v bá- novině; tam každý prý měl k němu neobme zenou důvěru. I to je nepravda! Záhy v báno- vině ničemu prokoukli. Poslanec Svstozar Pr- bičevič dávno už dobře ho kvalifikoval jako člověka, s kterým nikdo do styků vpouštěti s nesmí. Ten výrok poslancův dnes dr. Popovič uvádí. Ale hrách na stěnu házl. Na Aceurt s citováním toho výroku nijak nepůsobí. Ten posměšně a jizlivě volá: »Ale, ale, nyní pojed- nou nikdo s Nastičem nie společného míti ne- chce.« Unisono z lavic obžalovaných se ozývá výkřik: »Nikdy jsme s Nastičem nic společného neměli!« »Nechte toho ! To jsou chvíle, kdy státní návladní tímto způsobem Nastičovi na po- moc přichvátati musí.« Byl to ostrý sleh. Ale Accurti má hroší kůži. Mnoho snese. Unesl i posměšný smích dvorany, vzbuzený ostrou po- známkou dra. Popoviče. Obhájce potom konsta- tuje, že Nastič dosud se nevytasil ani a jedi- ným dokumentem, jímž by se jakákoliv vina obžalovaným dokázala. Po chvili dr. Popovič čte dopis Nastičův, v němž vyhrožuje »srbské samostatné straně«a jímž volá Bocariče, aby přišel a zamezil »ne- patriolický čin«. Nastič na to dí, že »osudt strany byl v jeho rukou.« »Ach, to je draho- cenné doznáni! Měl jsem štěsti, že jste i mého jména nevzpomenul; to bych už dávno byl se- dél na lavici obžalovaných,« děl obhájce a do- dal: »Bocaričovi jste sliboval 100 korun na cestu do Záhřeba« »On je imso (měl) dobro srce«, zvolal dobrácky Aceurti. A Nastič drze děl, že lidé, seskupení v „Srbobranu“, mnoho si troufají ve spolehání, ze dr. Friedjung proti ním nemá žádných doku-

doktor Popovič Nastič Nastičův Bocarič Friedjung Záhřeb Svstozar pr

29 article Z kulturní ciziny.

Z kulturní ciziny. Proudění vkusu čtenářského. Pařížská »La Revue« pokračuje ve svých článcích — námi již dříve registrova- ných — obírajících se současným stavem li terárního trhu evropského, v němt čím dále citelněji se projevuje úpadek be letrie. Úpadek nejenom co do ceny umělecké, nýbrž úpadek také ve smyslu čistě obchodním úpadek zájmu pro beletrii v kruzích čtenářů tím i klesání konsumu beletrie. Poměrné číslice srovnávací z knižního trhu francouzského i an glického jsou velmi příznačné a zajímavé. Na německém trhu literárním, výborně organisova- ném, sice tento úpadek není tak značný, jako v obou jmenovaných zemích, ale patrný je přece i tady, ačkoli zvýšené úsilí a dovednost reklamy mnoho vyrovnávají. V Anglii mají úspěch předem zaručený jenom beletristé, romanopisci jmen velmi zvuč- ných, jako Wells, Jerome K. Jerome. U druhořadných nebo méně populárních jmen je vždycky risíko dosti značné a začátečníe sebe nadanější jsou na tom zle. Nakladalel neodhodlá se vydati jejich dílo, nedají li mu bezpečnou garancii pro případ prodělku. Sym- palie veřejnosti obrací se od románů a povidek k historické studii, k literatuře memoirové, ke korespondenci, k literatuře zábavně poučné at Pro čtenářskou inteligenci průměrných vrstev není tento zjev ovšem vysvědčením zrovna špatným, jak správně připomíná citovaná »Re vue«. Svědčí to, že čtenářstvo ve své vělšině přestává se zajímati o knihy vymyšlených dějů, o díla fantasie, a věnuje svůj zájem především ličení fakt, dokladům ze života, přirozenosti příběhům poměrným i zábavným ze skutečnost čerpaným, atd. molom náhre

Jerome Anglie Wells

30 article

Ovšem však nelze při tom zapomínati, že t. zv. čtenářský vkus je veličina velmi nestálá, podléhající překvapívým změnám a převratům, způsobovaným často mocnou suggesei davovou Na doklad těto suggesce uvádí »Revue« pečlivé statistiky německého literárního trhu, které těměi každoročně jiného literárního oblibence vynášeji na povrch, a třeba takového, který se skutečným uměním má velmi málo společného. (Tak před 7—8 lety nejčtenější autor byl v Německu po- ručik Bilse, který napsal nevalnou knihu »Z malé garnisony«.) Obdobné přiklady, často velmi poučné, podává v posledních letech stou- pajicí odbyt detektivní literatury, který však, jak se zdá, dosáhl už svého kulminačního bodu, takže horsčka snad nyní bude zase klesali, deg tei nv odl

Německo

31 article

Z Benátek, města krásy na lagunách klerá nebude, bohužel, věčná, rozlehl se v po- sledních dnech zase poplach do celého svěla, budíci mimodék smutek v milionech lidi : ozna- movalo se, že proslulý Ponte di Rialito. nejpyšnější a největsí z moštů benátských, ale také nejfeekventovanější, je blízek sřícení. Mos jeb celý z mramoru, který větrá a všichni obchodníci, mající na něm svoje krámy, musil se na rychlo vystehovati. Komise, která po vážlivé drhliny na mostě prohližela, všek prý poplach uznala velmi předčasným al městský stavitel benátský Donghi ujistil zpravodaj- světových listů, kteří jej interviewovali, že sta bilita mostu přetrvá ještě věky, bude-li čas od času podroben peclivé prohlídcs restaurační, totiž vyspárování a j., jako právě lelos. O nie vle se prý nejedná. v ndni odámnovo Z Madarský maliř Nándor Dusznák- žijící v Paříži, objevil náhodou u jakéhos vetešníka dobře zaehovaný portrét oH. Heinea, měřicí 5570 em., znázorňujíeí postavu básníkovu s obličejem en face, se se- bevědomým pohledem, s pěrem v ruce. Portrát je dílem maliře F. L. Laynauda a pochází z roku 1836v sa olata lsštšon nboudv onlu lovstd oteo

Pont Rialito F L Laynauda Benátky Paříž

32 article

v m Bženolsmni9

33 article

otuz Vebžljn

34 article

s dma liano dms

35 article

osllusdo (

36 article

znsšeazo Hide ze ZraVy. adnui s ensi l= Dáhelaký plán zosnoval zločinec, cestující na přepychovém parníku z Taganroku do Azova, na němž se nalézalo také několik cizinců, zvláště Ame- ričanů a Angličand. V noci ze 14. na 15. července byli ceslující nähle piebuzeni hrozným hlukem. Když vyhehli poděšení z kabin, viděli, že kapitán zápasí s jedním cestujícím, jenž se pokoušel vraziti mu do srdce dlouhý nůž a zasadil mu v zápase již několik ran, aby se vyprostil ž jeho železného objetí. Vrah byl cestující, jenž se představil jako hrabě Rumoncov a pocínal si velmi přepjato, takze se z počátku my- slilo, že zšilel. Po tuhém zápase podařilo se konečně cestujícím a námotníkům zuřivě se bránícího vraha zdolati tím, že jej kladivem srazili k zemi. Zjistilo se. že nenl choromyslný, nýbrž že přišel na loď jedině s úmyslem, zavražditi v noci všech 15 cestujících oloupili je. Počátek chtěl učiniti s kapitánem, poně vadž byl nejsilnějším mužem na palubě. Na štěstí kapitán oné noci nespal a byl velmi udiven, když spalřil, jak se hrabě k němu pliží. Nahnul se a dě- lal, jako by spal, když však muž byl zcela Blízko sptřil v jeho ruce nůž, vyskočil a sevřel jej. Ve tmě však chytil jej jen za levou ruku, takže mu zločinen pravou rukou zasadil několik ran. Domnělý hrabě jest uprchlý trestanec a byl dopraven do azovské věznice, kdež leží smrtelně zraněn.

Rumoncov Azov

37 article

= Střelný prach z lidských kostí. V. Potrohirad sestoupila se společnost za předsednictví velkokněžny Olgy Alexandrovny, jež má za účel udržovati ruské hroby z rusko-japonské války. Dřive nebylo to nutno. jak píše »Novoje Vremja,« neboť Japonci šetřili hrobů a pomníků s velkou pietou, nyní však se po- měry změnily, neboť, jak se praví, byl v Japonsku nedávno vynalezen nový druhu střelnéhož prachu. kojebož výrobě se spotřebuje mnoho kostěného ubll jež má tu vlastnost, že silně váže plyny a tekotiny Prolo prý nyní japonští agenli vybledávají v Man džursku hroby a vykopávají na bojištích mrtýoly. Za 100 cinů (asi sedm kilogramů) kostí platí prý se jeden jen (asi 2 K 70 b). Člňané, kteří Japoncům kosti dodávaji, necbávají hroby racově příbuzných Japonců nedotčený a rozkopávají jen hroby ruské Hlavní skladišlě kostí padlých vojáků roských nalézá prý se na stanici Boniku na mandžurské dráze

Olga Alexandrovna Japonec Japonsko Man Boniek Novoj Vremja

38 article

Trudno je pomysliti, dodává »Novoje Vremja«, ž kosti poražených budou snad někdy ještě sloužiti k tomu, aby usmrcovaly bratry a syny. = Oběť vědy Z Krislianie se sděluje: Námořní kapitán Engelstad, jenž byl Roaldem Amundsenem vyhlédnut za prvního důstojníka lodi »Framu« k pří ští velké polární výpravě, stal se obětí zvláštní ne- hody. Engelstad konal po několik neděl na malém ostrůvku u válečného přístavu Hortenu pokusy s draky, jichž mělo býti na polární výpravě použito k vědeckému zkoumání. Když v pátek odpoledne vznesl se drak do výše asi tisíe metrů, blížila s houře. Jakmile se E gelstad dotknul měděného dratu draka, dostal ailnou elektrickou ránu. Rozhodl se nechati drska ve vzduchu, ježto bylo patrno, že je nebezpečo drátu se dolýkati. Zatím co ostatní na poli ležíci draky odnášeli do kolny, dotknul se asi Engelstad drátu přece ještě jednou a poddůstojník, jenž mu při pokusech pomáhai, viděl, jak se náhie skácel k zemi. Když lidé příběhli, viděli mrak dýmu a cítili zápach spáleniny. Engelstad byl bez vě domí ale puls jeho ještě bil. Při dopravě do Hortenu na motorovém diunu zemřel, deset minut potom, co do- stal elektrickou ránu. Lěkařským ohledáním byla zji- štěna spálenina na dlani pravé ruky, jinak žádné zevní zranění. Eogelstad byl u svých soudruhů i mužstva velmi oblíben a pokládán všeobecně za velmi zdatného a nadějného důstojníka. Měl plouti s »Framem« do Ameriky a pak za polární výpravy říditi laké maznetická zkoumání. Když Amundsenovi donesli smutnou zvěst, pravil, že větší ztráta nemo- hla výpravu »Framu« stíhnouti. = Kobylky ve Francii. Z Paříže, 28. červen- ce. U Chambery v departementu Savoi strhla se předevčírem bouře, před níž se jako zvláštní přírodní zjev náhle snesla hejna kobylek a stejně rychle opét zmizela,

Engelstad Amundsen Fram Horten Amerika Francie Paříž Chambery Savoi Novoj Vremja