1
masthead
Románová přiloha „Národnich Listů“ k číslu 4. ze dne 4. ledna 1901.
2
article
= Bouře v Anglii. Z Londýna se oznamuje
Bouře, jež zuřila celý minulý pátek nad průplavem
La Manche a nad Anglií, byla jedna z nejhorších.
jež od dávné doby byly pozorovány. Na různých
částech jižního pobřeži Anglie měly prý vlny vskutku
výši hor, takže plavba na průplavu několikkráte byla
přerušena. Mnohé lodi vrženy hyly na břeh anebo
překotily se v ohromných vlnách a ztráta na lid-
ských životech zdá se býti velmi značná. Také na
pevné zemi strhány byly s domů střechy a pobořeny
zdi. Telegrafní spojení ba i doprava na dráhách
byly částečně přerušeny. Blíže Holyheadu vržen byl
na břeh liverpoolský parník »Primrose-Hil!« a celá
posádka, čítající 40 mužů, zahynula už na jediného
muže. Na pobřeží cornwallském utonulo 9 mužů a
4 v průplavu bristolském. Osobní parník »Viktoria«,
konající službu mezi Calais a Doverem, byl bouří
odtržen od přístaviště, kdy teprve čásť cestujících a
zavazadel byla na lodi. Parník nemohl se ve pří-
stavu udržet a musil vyplout na širé moře. Parník
»Princesse Clémentine«, konající službu mezi Osten-
dem a anglickým pobřežím, měl velmi nebezpečnou
plavbu, během níž vysláno několik telegramů bez
drátu s břehu na loď, jež jest opatřena přístrojem
Marconiovým. Navzdor prudkému burácení a kymá-
cení lodi zdařila se mechanická reprodukce došlých
depeší úplně, čímž nanovo dokázána výtečná zdat-
nost tohoto systemu.
Primrose
Hil
Viktoria
Osten
Marconiův
Anglie
Londýn
Holyhead
Calais
Dover
Le Manche
Princess Clémentine
3
article
= Podmořská telefonie. Londýnská »Daily
Mail« oznamuje z Floridy, že »Southampton Beli
Telephone Company« onehdy provedla několik po-
zoruhodných pokusů o podmořskou telefonii s uspo-
kojivým výsledkem. Pokusy konány v zálivu mexi-
ckém mezi Keywestem ve Floridě a Havannou na
Kubě na vzdálenost 100 angl. mil a kabel spojující
obě místa osvědčil se býti dobrou pomůckou. Ačkoli
způsobilo některé obtíže, zprostředkovati s úspěchem
slova různých, rychle mluvených obratů v řeči, bylo
poměrně snadno rozumět, bylo-li každé slovo vyslo-
veno odděleně a zvolna. »Daily Mail« ujišťuje, že
vynikající znalci jsou přesvědčeni, že není daleka
doba, kdy bude možno hovořiti telefonicky mezi An-
glií a Amerikou.
= O novém nálezu papyrů v Egyptě se
oznamuje: Oba neunavní angličtí učenci Bernard P.
Grenfell a Arthur S. Hunt, jichž jmena spojena jsou
skorem se všemi důležítými nálezy posledních let,
podnikli také minulé zimy nákladem jedné z univer-
sit v severní Americe systematické kopání ve Fa-
jumu na levém břebu Nilu, jižně od Kahiry, kdež
mumiové hřbitovy poskytly již časté nálezy papyrů.
Výsledky předstihly veškerá očekávání. Kopání po-
čalo 3. prosince 1899 se 40, později až se 140 děl-
níky v okolí Urum el Baragatu, tři míle jižně od
města Tutunu, starého Tebtunis. Tamější zříceniny
byly domorodci, pátrajícími po papyrech, kteří si z
toho již dávno byli učinili výnosnou živnost, dosud
skorem ušetřeny, poněvadž to, co se nalezalo na po-
vrchu, pocházelo z doby mohamedánské, takže ne-
bylo lze tušiti zde pozůstatky z dob starých. Nale-
zeny nejprve zříceniny chrámu Seknebtunisa, obdoby
krokodilího boha Sebeka, kolem něhož bylo možno
poznati domy kněží, v jichž sklepech nalezeny četné
svitky papyru, celkem as 200, popsaných řeckými
literami ze tří prvních století po Kristu. V lednu
Bernard
Grenfell
Arthur
Hunt
Nal
Krist
Florida
Southampton Beli Telephone Company
Kuba
Amerika
Egypt
severní Amerika
Nil
Kahira
40
Ur
Tutun
Daily Maila
Daily Maila
4
article
r. 1900 objeven hřbitov v jižní části města s hroby
z dob Ptolomaeovců a as s 50 mumiemi, zabalenými
v pruhy papyru, vše dobře záchované. Největší a
nanejvýš překvapující nález však bylo objevení vel-
kého hřbitova krokodilích mumií. Několik tisíc kro-
kodilů od největšího v délce více než 4 metry až
k malému mláděti nalezeno tu dobře zachovalých.
Co však dodává těmto mumiím neskonalé ceny pro
archaeologii, jest způsob, jakým byly zachovány.
Jsou zabaleny v krásné, dlouhé pruhy papyru, po-
kryté řeckými literami, kusy, jež velikostí předstihují
vše, co nám dosud bylo zachováno z řeckých pa-
pyrů. I vejce těchto posvátných zvířat byla tímto
způsobem zachována, neboť mnohé mumie, jež zevně
se podobají ostatním, obsahují pod obalem papyru
toliko krokodilí vejce. Třeba že vnější obaly namnoze
jsou poškozeny vlhkostí a hnilobou, ujišťují šťastní
badatelé, že tímto nálezem krokodilího hřbitova po-
čet zachovaných řeckých papyrů z posledních tří
století před Kristem skorem byl zdvojnásoben.
Krist
5
article
Rozumí se, že rozluštění tohoto nového pokladu,z
něhož větší část řeckých kusů poslána byla do Ox
fordu, bude vyžadovati ještě delší doby.
= Zvláštní vánoční obyčej panuje v Corn-
wallu. Camborne, středisko cornwallského hornictví,
čítá mezi svými obyvateli četné vdovy a ženy, jichž
muži meškají mimo dům. Poněvadž krajina nedovede
uživiti obyvatelstvo, ubírají se četní mužové do ci-
ziny, do Dacoty, Indie, jižní Afriky, zkrátka, kdekoli
jest třeba zkušených horníků. Někteří umírají v ci-
zině; jiní zapomínají na své povinnosti k rodiněa
tak učiněn den před svátky vánočními v Camborne
»dnem vdov«. Vdovy a mnohé z žen, jichž muži jsou
nepřítomni, vstanou časně z rána a obléknou se co
nejchudobněji, neboť v den před vánocemi není han-
bou, přijímati almužnu. Jsou mnohé domy, kde pra-
vídelně shromažďují se drobné mince ku podělování
v tento den. Vdovy putují ulicemi, některé samotny
některé spolu s jinými. U kupců dostávají dárky na
penězích anebo v potravinách. Obchodníci s osad-
nickým zbožím na př. vždycky dávají šafrán, jejž
jako vzácnost ve dnech vánočních musí míti v Corn-
wallu i nejchudší.
Ox ford
Corn
Indie
jižní Afrika
6
article
= Proces pro hypnosu. Z Paříže se ozna-
muje: Podivný případ projednáván bude v nejbližší
době před zdejším soudem. Dva muži, již oba ve
značné míře mají moc hypnotisovati ženské, jsou
obviněni z četných krádeží a zločinů proti mravo-
počestnosti. Do této aféry zapleteny jsou některé
dámy z nejlepší společnosti a jakkoli jim bude
trapno, budou se musiti dostavit jako nejdůležitější
průvodní svědkyně. Značné jejich vnimavosti pro
hypnotické umění bylo zločinci nejhanebnějším způ-
sobem zneužito. Výslech konán bude částečně s vy-
loučením veřejnosti, avšak celá serie podivných zlo-
činů bude projednávána veřejně. Oba hypnotiséři
mimo jiné použili své moci a přiměli mladé služky,
s nimiž se nenápadně seznámili, pohypnotickou sug-
gescí, aby pro ně kradly. Béhem minulých týdnů
bylo několik služek zatčeno pro krádež. Vyšlo záhy
na jevo, že dívky jednaly pod hypnotickým vlivem
obou nebezpečných zločinců. Donášely v době noční
kradené věci oběma mužům do domu a byvše zatčeny.
zapřísahaly se, že jsou nevinny. Někteří známí pa-
řížští lékaři, kteří se důkladné byli zabývali therapi
suggesce, podnikli s nešťastnými oběťmi obou obža-
lovaných zajímavé pokusy, jichž výsledek dokázal,
Paříž
8
article
že dívky vskutku byly s to, provésti každý rozkaz
suggerovaný jim v hypnose, několik dní potom přesně
v udanou hodinu. Dvaadvacetileté, poněkud chorobné
dívce bylo suggerováno, aby se po 20 hodinách pro-
bodla. Pak ji probudili. Byly právě 4 hodiny odpo-
ledne. Druhého dne o 12. hodině dívka, jež byla
potají pozorována, povstala, odložila šití, na němž
právě pracovala a chopila se nože, jenž úmyslně
byl na stole ponechán. S mocným rozmachem bodla
se, poslouchajíc vůle hypnotisérovy, plnou silou
k srdci. Kdyby zbraň nebyla bývala dokonale půso-
bící divadelní nůž, jehož čepel při nárazu vnikl na-
zpět do rukojeti, byla by dívka, poslouchajíc cizího
rozkazu, provedlo sebevraždu.
Zemřelí v Praze.
Dne 29. prosince 1900: Čejková Marie,
manželka truhláře, 31 rok, 1350—II. Dušková Jo-
hanna, manželka domovníka, 35 roků, 398—II. Je-
dličkova Albina, dcera sluhy, 14 dní, 1141—II. Masch-
ková Marie, manželka c. k. místodržitelského rady.
71 rok, 680—II. Doubravská Josefa, vdova po ob-
chodníku, 65 roků, 1642—II. Císařovských Aloisie,
dcera úřadníka, 20 měsíců, 549—II. Schnobl Václav,
býv. kostelník, 83 roky, 1880—II. — Ve vše-
obecné nemocnicl: Heim Josef, kočí, 34 roky.
Černá Anna, švadlena, 31 rok. Špiclova Anna, dcera
kováře, 19 roků. Pohlava Josef, zedník, 48 roků.
Foubík Matěj, nádenník, 41 rok. Veselovský Meči-
slav, c. k. poddůstojník, 19 roků. Krkavec Jan, vy-
čepník, 46 roků. Boskovicová Marie, manželka prá-
delníka, 66 roků. Borkovicová Marie, vdova, 66 r. —
U milosrdných sester: Dohnalová Veronika,
dělnice, 47 roků. Skořepová Karolina, švadlena, 38r.
Dušková
Albin
Marie
Josef
Císařovská
Václav
Špiclův
Anna
Pohlava
Foubík
Veselovský
Krkavec
Jan
Skořepová
Praha
Boskovicová Marie
Borkovicová Marie
Čejková Marie
Heim Josef
Černá Anno
Dohnalová Veronika
9
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V pátek dne 4. ledna.
100. hra v předpl.
4. čtvrtka.
Pád Arkuna.
Zpěvohra o předehře »Helga« a třech dějstvích
»Dargun«. Slova od Anežky Schulzové. Hudba od
Zdeňka Fibicha.
Konec o 1/211. hod.
Začátek o 7. hod.
Král
Helga
Schulz
Fibich
Praha
národní divadlo
10
article
Svandovo divadlo na Smichově.
Svandovo divadlo na Smichově.
Začátek o 7. hod.
V pátek 4. ledna.
Večer čtvrtý a předposlední.
Vystoupení komiků pp. Švába a Vanderera.
Švábův Sylvestr
Švábův
Sylvestr
Smichov
Svandovo divadlo
11
article
Pištékovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištékovo divadlo na Král. Vinohradech.
V pátek 4. ledna.
Začátek o 1/27. hod
46. lidové představení za poloviční ceny.
Potrhlý švec.
Král
Pištékovo divadlo
12
article
Máte úplný právě ukončený
14
article
rád žerty z Fomy Bogdanoviče, s jeho zpěváky a hosti-
nami, k velkému zármutku matinky, jež velmi milovala
celou rodin Galagajovu.
Teta Felisata Borysovna nejela také s námi. V noci
byla velká bouře, a ona se leknutím rozstonala. Její
panské běhaly celou noc po domě s léky a obklady.
Matinka u ní ztrávila větší část noci, ale nechť ji pře-
mlouvala jakkoliv, teta oznámila rozhodně, »že ani za
ten nejlepší marcipán« se nehne z Tichých Vod. Jeli jsme
tedy s matinkou a sestrou. Kereti odjel již včera dáti
Galečce francouzskou hodinu. Ačkoliv jsme spěchali, při-
jeli jsme do Bogdanovska na mši trochu pozdě. Za ko-
stelní ohradou stálo množství různých povozů, od vyso-
kého kočáru s erbem se šesti zapřaženými koni, náležejícího
generálu Ryndinu, veliteli oddílu jízdy v našem okolí, až
do skromného vozíku okresního přísedícího. Pod loubím
před kostelem stál lid. Vesele kmitaly se ve žhavém jasu
slunečním bílé haleny sedláků, uprostřed krátkých červe-
ných kabátů husarů, kteří byli usazeni v Bogdanovsku,
červených pentlí, harvínků a máků černovlasých dívek.
Protlačili jsme se postranními dveřmi do kostela, který
byl naplněn pobožnými jako o největší svátek; veškeré
sousedstvo pokládalo za svou povinnost, přijeti blahopřát
Anně Vasiljevně. Na čestném místě u pravé kruchty, vy-
pínaje širokou a vypouklou hruď, posázenou řády, stál
generál Ryndin, ramenatý a zdravý stařec. Jeho husté
obočí a černé kníry odrážely se ostře od docela šedivé
hlavy. Vedle něho stál Foma Bogdanovič v modrém fraku
a nankynových spodkách, chvěje se očekáváním. Sbor na
kruchtě se připravoval ku zpěvu. Za zlatými mřížemi
oltářových dveří pohybovala se tiše růžová záslona. Modrý
dým z kadidla vinul se k otevřenému oknu, po křivém
Felisata
Kereť
Ryndin
Anna Vasiljevna
Foma Bogdanovič
15
article
A šťastný Lev svého štěstí ani netuší; sotva že jsme
usedli do bryčky a on se podepřel, spal jako zabitý.
Arciť jest mu teprve dvanáct let a mně již minulo
patnáct!
Naše koně uhánějí tryskem po hladké cestě, vinoucí
se jako stuha nekonečnými poli. Svěží vánek nám šlehá
do tváře. Jest ticho a kamkoliv pohlédneš, houpají se
vysoké, těžké klasy. Temný mráček zakryl kus měsíce.
Před námi se objevil ohníček; jsou to vozkové, nocují
v stepi a vaří si večeři. Jedeme rychle kolem nich; sotva
že postřebnu dva osmáhlé obličeje v beranicích, stažených
až na obočí, s píšťalami v zubech, kostnatou ruku nata-
ženou nad kotlík, pak vidím širokou hlavu vola a kolo
vozu, jasně osvětené plamenem. A tam se opět pohybují
nesčísiné vlny klasů, jakoby si sdělovaly jakési zázračné
tajemství: tak mlčelivě a vážně se pohybují nad zemí.
Zvedneš hlavu — a tam zříš ještě nesčíslnější, tajemnější
množství neustále nových a nových hvězd, skteré jakoby
z temného nebe se rojily. »Maksimič,« napadá mně,
»jest dosud jist, že hvězdy jsou duše spravedlivých, dí-
vající se k zemi. A což by mohla býti vlasť Keretiho
lepší než naše?« ptám se sama sebe, pohlížeje na svého
vychovatele, který vedle Lva spal, »on o ní mluví vždy
s takovým nadšením. Ne, to není možná, nevěřím, že by
mohlo býti někde lepe než u nás. Vždyť Bogdanovští
pěvci zpívají:
Nad krásnou naši Ukrajinu není!«
»Není krásnější země« . . . opakuji, objímaje Sylvu,
která ležela na přední lavičce bryčky vedle mne, a po-
ložil jsem hlavu na její hřbet. (Sylva nás dohonila již
v Bogdanovsku.)
Zapomenutá otázka.
Lev
Bogdanovský
Sylva
Ukrajina