1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v úterý 31. března 1908.
Praha
4
article
Na rannt a odpol. Hsty
přodplání se
v Praze v sdeulalatrael
ndlvrt leta . . . . 5 R —
s dvoji čenášlee
na mřsle . . .
načtntata . . . . 7 K Poh
ve flialžchi , K 90k
no uě-le.
Peštou
na dtor nia . . . P K to
s dvojí zásllkou
sa aižit
Pešta
Praha
5
article
čvrt ate . . . . 1 K c0i
6
article
Vláda váhá nám dáti odpověď.
Vláda váhá nám dáti odpověď.
S největším napjetím očekával všechen
politický svět, že dnes (30. března) vláda
Beckova v rozpočtovém výboru pronese své
rozhodné slovo: chce-li, či ne-
chce-li ministr spravedlnost
bezodkladně učiniti vše, aby při-
nutil zpurné německé soudee
v převahou zněmčených krajích vlastí našich
k respektování práva našeho ja-
zyka zemského, jak to zákony a naří
zení právoplatná přikazují. — Na odpovědi
té závislé jest celé trvání nynějšího vládního
systému. Neboť svévolná a dosud nezkáraná
ona provokace chebská, která na povel ně
meckého Volksrátu vzrostla v systematickou
vzpouru německonacionálních soudcův proti
našemu legitimnímu odvěkému právu ve
vlasti české: způsobila takové hluboké a vše
obecné pohoršení v celém národě českém,
že, jak sám dr. Kramář upozornil, »nikdo
v Čechách nemá tolik síly, aby potlačil za
vládnuvší tam podráždění. « —
doktor
Kramář
Beckov
Čechy
7
article
Spokojilli se »Národní klub« na
radě říšské koncem minulého roku ještě s tou
neupřímnou, obmyslně vyhýbavou odpovědí
ministra Kleina na interpelae
dra. Čelakovského, — dnes vidí.
že dopustil se tím chyby skoro
stejně velké, jako byla ona, z níz
kál se v řeči své sobotní zkroušeně před-
seda jeho p. dr. Karel Kramář řka: »Jen
s nejtězším srdcem jsem svého
času svoli! k uměleckému kou-
sku s obsazením německých
soudcovských míst v Čechách,
abych zachránil situaci Tehdy
byla námi učiněna koncese. Kdybych
byl věděl, jak se věci vyvinou,
nebyl bych tuto koncesi učinil«
Pozdě bycha honit! Ale smutné jest,
neví-li státnik český, postavený na tak čelné
a zodpovědně místo — co věděli v Čechách
vrabci na střechách: k čemu dychtía
u silují Němci, aby jim do »německého
jazykového území« byli dosazováni za soudce
výhradně jen jejich lidě, jen Tittovým
Volksrátem vybraní »strammdeutsch « bojov-
níci německé věci, jimž není protivnější řeč
na světě nad jazyk český.
Klein
Čelakovský
doktor
Kramář
Němec
Tittův
Čechy
národní klub
8
article
Roku 1884 pravil pověstný hrubián ně-
mecký generální řečník dr. Knotz na
sněmu českém, že prý studentstvo německé
pocifuje proti jazyku českému »hnuse (Eckel)
Že se od těch dob dueb v německém stu
dentstvu nezměnil k lepšímu, kdyžtě u po-
slanců, politikův a žurnalistů německých při
bývalo čím dále tím více záští proti národu
a jazyku našemu, jest samozřejmo. A proto
každý předem věděl, co to bude zna-
menat pro průvo našeho jazyka
v převahou zněmčených krajích
třetiny Cech, budou-li odtamtud syste-
maticky vyháněni úřadníci čeští, a dosazo-
vání na soudy a úřady jen němečtí vyško
lenci Wolfovi, Tittovi a Bachmannovi. A Čech
takového intelektu jako p. dr. Kramář by
to nebyl předvídal? Bystrozrak jeho
nebyl by postihl, jaké nebezpečí hrozí z to
hoto úsilí Němců po výhradném privilegiu
Němců na všeliké úřady v jazykovém územ
německém, jednotě země české? Až de
Körbra nenašel se žádný ministr rakouský.
který byl by přistoupil Němcům na tento po
vážlivý princip německo nacionálního statusu
úřadnického a soudcovského.
Jestě 17. ledna 1898 vláda Gautschov
ústy místodržitele hr. Coudenhova prohlásila
na sněmu českém, že nezvratně trvá při zá
sadě, že v království českém oba jazyky
doktor
Knotz
Wolf
Titt
Bachmann
Čo
Kramář
Němec
Gautschov
Coudenhove
Cecha
9
article
zemské v úřadě úplně rovnoprávny jsou,
z čehož plyne, že každý obyvatel království
českého uvnitř hranic jeho jes
oprávněn, aby právo své u všech
zeměpanských úřadů buď v jazyku českém
neb německém vyhledal a nalezl. Po
tomto rozhodném akcentování právní plat-
nosti jazykového nařízení Stremayrova, jež
pak též v doslovném znění pojal Gautsch ve
své nařízení jazykové dne 24 února 1898
— četl místodržitel hrabě Coudenhov
povýšeným hlasem dále: »A jako zásady
tyto pro vládu nezvratně platny jsou, trvati
bude vláda bezvýminečně také na
jednotě země a na jednotě správy
a úřadnictv a «
Nejsurovější obstrukcí, jaké viděl svět
podařilo se německým zuřivcům vymoci ná-
silné zrušení Gautschových nařízení
jazykových, vrátivších nám rovné právo na-
šeho jazyka i ve vnitřním úřadovánía
jásot vítězoslavný rozlehl se německým tá
borem, když nám Claryovy a Kindingrovy
pověstné ordonance říjnové r. 1899
vzaly vše, až na to skromničké rovné právo
v zevnějším úřadování, zajištěné
nám posléze nařízením Stremayrovým ze
dne 19. dubna 1890. Však jedva přešel
rous vítězoslávy, již furibundi němečtí v Li
berci a la dr. Turnwald a Prade počal
reptat, proč že při tom příboji neodplaveno
již také i to prožluklé nařízeni Stremayrovo?
Gautsch
Gautschův
Claryův
Kindingrův
Stremayrův
Turnwald
Prade
10
article
»Pryč s rovnoprávností češtiny i v zevn
službě úřadův a soudův ve zněmčeném území
pryč s Čechy z německých soudův a úřa-
dův!« znělo odtud paličské volání něme-
ckého radikalismu, kteréž pak za Körbra ně-
mečtí lišáci nahradili na pohled liberálnějším
a onačejším heslem: »My Němci chceme
býti souzeni a spravováni pouze svými ro-
dáky!« Tohoto přirozeného práva ovšem do
volávali se pouze pro sebe: abyje
rovně přiznali též nám Čechům a Slovanům
vůbec, ani jich nenapadlo a nenapadá. N
Moravě ze tří čtvrtin české sedí dnes a
úřadech soudních na 200 Němců«c vedle
pouhých 144 Čechů, ve Slezsku pak pře
vahou slovanském dokonce 84 německých
soudců vedle pouhých 16 Čechův a osmi
Polákův!
Němec
Čecho
Čechův
Polákův
Čechy
N Morava
Slezsko
Slovan
Němec
11
article
Ale za to z národně smíšených
převahou německých krajů če
ského království počal dle přání
Němeů již Eörber systematicky odstra-
ňovat české úřadníky a soudce na
porád a za Becka se v tom »u m-
leckém kousku« osazování soudů
tamních výhradně německými
nacionály, preterováním českých
sebe lépe kvalifikovaných aspirantů pokra-
čovalo — se svolením samých
vůdců české delegace, jak pan dr.
Kramář dne 28 března 1908 v rozpočtovém
výboru zkroušeně doznal, kdož by si tu ne-
vzpomněl bezděky na proslulé druhdy
Riegrovo doznání: »Prohloupili jsmel«
»Aby zachránil situaci« prý
tehdy dr. Kramář osudnou koncesi tu
Němcům učinil. Ve své bláhové důvěře ve
spravedlivost Beckovu a v politickou slušnost
Němců svolil ku protržení práva, základním
zákonem daného, že veřejní ůřadove
jsou všem státním občanům rovně pří-
stupni.
Nuže dnes, kdy němečtí soudcové na
povel Tittův šmahem a limine odpuzují český
jazyk od prahů c. k. německých soudův a
ministr spravedlnosti pan Klein po čtyři mě-
síce nečinně trpí toto anarchistické bezpráví
a hospodářství v Čechách — dnes trne pan
dr. Kramář nad osudnými následky tehdejší
Beck
doktor
Kramář
Riegrův
Němec
Beckův
Klein
Čechy
12
article
slabosti své, dnes želí a vzdychá: »Kdybych
byl věděl, jak se věci vyvinou, neby
bych tuto koncesi učinil!« Věříme
mu na slovo, ale želíme vůči škodě, jakou
vzala věc česká — že toho nevěděl!
Dnes konečně prohlédá, oč Němcům
při tom houfném osazování »jejich« c. k
soudů výhradně německými úřad-
níky běželo: že »má býti podkopána
předem českému národu svévolně
právní půda«, že »má býti zrušeno
zákonné stanovisko trvající po
staletí«, aby nám vnuceny byly nové
punktace !
Nyní volá: »Nelze strpěti, aby se
v Čechách právo šlapalo úřadníky, kteří si
umínili zavést jiný právní stav.« Nyní se
děsí takové dohody, takového vyrovnání
s Němci na základě vyhoštění jazyka českého
a národnosti české z německého uzavřeného
území i odpovídá Němcům: »To není poli-
tika k míru. Takové vyrovnání nepotřebu-
jeme.« Nevěděl ale pan dr. Kramář předem.
od r. 1890, že Němci žádného poctivého
míru a vyrovnání spravedlivého na základě
rovnoprávnosti jazyka našeho v celých Če-
chách zhola nechtějí. Potřeboval če-
kati teprv až na chebské, českolipské a
mostecké vzpoury a na mommsenovské sen-
tence páně Peschkovy, aby se mu rozbřesklo.
k jakému »vyrovnání« s námi Němei
pracují ?
Němec
doktor
Kramář
Peschkův
Čechy
13
article
Opravdu, oplimism páně Kramářův zdá
se býti nevyhojiteiným. Vždyť je spokojen
i s tou odpovědí mi nistra osvěty p
Marcheta k ubohé resoluci Žáčkově, za
tím co v Brně 20..000 lidí českých rozhoř-
čeně proti ní protestuje, zatím co v Praze
na schůzi 500 studentů českých sám rektor
universify české professor dr. Goll ža-
luj. »Průběh rozpočtové debaty zna-
mehá neúspěch české politiky
třeba doznati, že za Gautsche stáli jsme
uskutečnění požadavků blíže než dnes.« —
Nuže, kéž tato mohutná odezva
hluboké nespokojenosti z obou
hlavních měst vlastí českých
vzpruží a obodří mysl nášeho po
selstva ve Vídni v této kriticke
chvíli, aby v případě nepříznivé odpovědi
vlády v této životní otázce naší za jeden
muž tasili meč oposice rozhodne.
nepoddajné a vytrvalé, jak se na
pravé Čechy sluší!.
Kramářův
Žáčkův
doktor
Goll
Gautsch
Brno
Praha
Vídeň
Čechy
14
article
Politické zprávy domäcí.
Politické zprávy domäcí.
V Praze, 30. března. (Polský listo
ryt. Biliňském.) Neobratný úvod, kterým
ryt. Biliňski v rozpočtovém výboru zahájil roko-
vání o universitách, způsobil mnoho zlé krve
nejen u nás Čechů a Slovinců, nýbrž došel za
slouženého odsouzení také u Poláků. Sám orgán
konservativního křídla polského kola, „Dzien
Pol.“ vidí se nucena ohraditi se proti úsudku
ryt. Biliňského o aktuálnosti otázky druhé če
ské university. Píšeť v té věci: „Otázka české
university jení dle jeho (Biliňského) slov aktu-
álna, poněvadž mezi Čechy a Němci nedošl
v té věci na dorozumění. Značí to: bez dovolen
Němců Čechové nemohou obdržeti druhé uni-
versity. Kdyby takové mínění vyslovil bar. Beck,
nebylo by v tom nie zarážejícího, neboť vládě
je volno státi na stanovisku, že všechny národní
ústupky záležejí na vzájemném dorozumění. Ale
již tehdy, kdyby na křesle bar. Becka seděl Po-
lák, musil by se vysloviti jinak. Což teprve sou-
diti o tom, že Polák, nejsa členem vlády, že
poslanec polský a člen polského kola káže Če-
chům čekati na universitu, dokud Němci ne-
dají svého svolení... Ryt. Biliňski jest vynika-
jícím členem polského kola, takže nemožno Č
Čecho
Polák
Němec
Beck
Ryt
Praha
Čechy
Dzien Pola
15
article
chům bráti za zlé, jestliže jeho mínění ztofož
ňují s míněním kola. A tak v nemnoha týdnech
po šlechetné pomoci českých poslanců ve vče
polské (Poznaňsko!) Čechové ocitají se před
aktem černého nevdéku, vidí, neb lépe soudí
že Poláci jsou hotovi každé chvíle zaprodati je
Němcům.
„Dzien. Pol.“ navazuje svou stať na úlern
úvahu „Nár. Listů“ o řeči ryt. Biliňského a jak
koli sám odsuzuje jeho jednání (Ryt. Biliňsk
ve svém deslovu značně seslabil a opravil svů.
neobratný úvod. Pozn. red.), ohražuje se přece
proti tomu, aby se názory Biliňského stofožno
valy s názory celého polského kola neb dokonee
s názory polskými vůbec. Děkujíce lvovskémt
listu za správné stanovisko, jež zaujímá v otáz
ce druhé naší universily, ubezpečujeme jej, že
jsme neobratnost ryt. Biliňského nepsali na vruh
celého polského kola, nýbrž výhradně na úče
referehta, což vysvítá z našich slov: „Nikoli,
to z pana Bilíňského nemluvil Polák —
nýbrž vládní lokaj . ..
Z Lublaně, 28. března. (B ar. Beck ne
smí, co Němei nedovolí.) Ve střede měl
dle „Slov. Naroda“ bar. Beek poradu, se slo
vinskými štyrskými poslanci o celských
slovinských pobočkách. Porady se
zúčastnili dr. J. Hraševoc, dr. Ploj, dr. Ben-
kovič, dr. Korošec a dr. Kukovec. Porada skončilo
bezúspěšně, poněvadž vláda trvá na svém, Slo
vinoům nepříznivém stanovisku. Slovinští po-
slanci žadali ministerského předsedu, abys
slovinsko-německé samostalné pobočky při cel
ském gymnasiu změnily v čistě slovinské vyšš
gymnasium, ale bar. Beck žádost tu přímo od
mítl, poněvadž prý Němei nikdy ned
volí, aby se v Celji zřídilo vyšš
slovinské gymnasiu m.
Čecho
Polák
Němec
Pol
Ryt
Bilíňský
doktor
J Hraševoc
Ploj
Korošec
Kukovec
Beck
Lublaň
Poznaňsko
B ar
16
article
Bar. Beck se tedy netáže, mají-li šlyrší
Skvinci, tvořící třetinu veškerého obyvatelstva
této korunní země, právo aspoň na jeden slovin
ský střední ústav; neláže se, potřebují-li Slo-
vinci svého gymnasia, jsou-li podmínky pr
zřízení takového ústavu: na nic takového,eo
rozhoduje při zřizováni středních škol předseda
ministenstva še neptá, pro něho rozboduje bez
důvodný zákaz Němců, tvořících menšínuv
státě i na říšské radě. Bar. Beck přímo tedy
uznává, že je v zajeti Němců právě tak, jako b
dr. Körber
V Praze, 29. března. (Lidovei a pol
ské kolo.) Dle krakovského usnesení říšskýel
a sněmovních poslanců polské strany lidové ze
dne 21. t. m. má se s polským kolem vyjedná
vati o vstup lidoveů do společného kola. Vstup
ten bode dlo »Poln. Korr.« záviseti od tobo
odhodlá li se polské kolo prověsti některé změný
ve svých stanovách. Lidovci si přejí, aby jmé
nem polského kola nevyjednával s vládou pouze
předseda, nýbrž celé předsednictvo kola
Jednotlivým skupinám v polském kole má být
ponecháno právo, aby samy jmenovaly své kan
didáty do různých výborů a komisí. Jestliže ny
nější vyjednávání delegátů lidové strany s vůde
polského kola ukáže, že jest oprávněna naděje
na změnu stanov, lidovci vstoupí do polského
kola snad již v nejbližších dnech, ještě dříve
než se sejde říšská rada.
Beck
Němec
doktor
Körber
Poln
Praha
17
article
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 30. března.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 30. března.
Choe-li Německo vojně?
Tresť londýnského dopisu „Nového Vremene“
Mluvil jsem dnes 20. března s jednín
z prvých diplomatů nejen Anglie, nýbrž Evropy
Mluvili jsme o makedonských reformách a mů.
soubesedník vyslovil se při tom o všeobecném
evropském položení. V rozmluvě se pronesl:
„Chcete-li znáti mé osobní mínění, řeknu.
že Makedonie nikdy nebude upokojena, doku
kabinety klásti budou nad její upokojení podporu
Praha
Německo
Anglie
Evropa
Makedonie
18
article
V drobném paodcjít
raní čhlo o sobě . . . na a
odpoledni . . . . . . . za 2b
Ve filialkách na venkově
ranní číslo. . . . . . . .
vdpolední . . . . . . . . 42
Inserátv
platí se hotově sapřil.
Předplacení a lnserty přijímá admlai-
slraeo v Marlanské ullrl č. 3.
Tam nackásejí se táž rodakee
Eskáran a szpedice „Nárednich Listi
Eukopiny so novraeojí.
19k
List
19
article
evropského koncertu. Vždyť to znamená nadhá-
něti vodu na německý mlýn. A Německu nezá-
leží na tom, aby se zahojila tak výhodná rána
Tureeka. A nejsme-li už my všichni příliš tero-
risováni Německem? Někteři, pravda, myslí, že
pro Německo bylo by lépe začíli válku nyní, než
se ruská hrmáda úplně zreorganisuje a dostihne
vyšší bitevnosti. Ale tu se musí namítnouti, že
by pro Německo bylo ještě výhodnější začíti
válku v Evropě, dokud Rusko válčilo s Japon-
skem. Nyní Německo nemůže počitati na roz-
hodné úspěchy na pevnině a nikterak nemůže
očekávati, že se Anglie znchová neutralně. Vojna
s Anglií by znamenala pro Německo okamžitou
ztrátu všech kolonií a obchodního loďstva, ale
bezpochyby také vypovězení Němců ze všech
britanských kolonií, v nichž se jim mnohem
lépe daři, než v koloniích vlastních.
„Není pochyby, že Německo soustředént.
úsilovně připravuje se k vojně na tři fiont
a na všech třech hodlá postupovat úločně. A
ono zdaleka ještě není hotovo a za nic sed-
války nepustí, dokud nevykoná ještě dvou při
pravných úkolů: stavbu loďstva speriálně k na
padení na Velkou Britanii, a germanisaci svých
polských zemi jakožto báze k nájezdu na Rusko
Ani jedno, ani druhé nebude vykonáno docela
brzo.“a
abvo
Němec
Německo
Evropa
Rusko
Anglie
Velká Británie
20
article
„Proto, kdyby tři nebo čtyři státy rozhodly
se morskou demonstraci přínutiti Turecko, aby
přijalc jejich návrhy o Makodonii, Německo za-
jisté by přestalo na pouhé pasívítě; ale míra
Balkánském poloostrově byl by zachráněn.“
Dopisovatel činí k mínění diplomstovu své
poznámky.
Nejprve praví, že Anglie a Francie nemai
se ke konfliktu s 1 ureckem dost ostražité, pr
leže s ním přímo nesousedí. Ale Ruske jesí jen.
sousedem na Kavkaze a má v dobré paměti, že
sláty, které proti Turecku pracovaly společnt
s Ruskem, Rusko opustily r. 1828 i 1876, an
postavily se dokonce na stranu Türecka pro
Rusku. Nyní jest nebezpečí konfliktu ještě si.
nější, neboť Rusko nemohlo by zůstati lhostej
ným, kdyby Turecko přepadlo Bulharsko.
A byť Německo nebylo hotovo válčiti samo,
kdo může ručiti, že nepostrčí k válce s Turecke
někoho jiného, na př. Rakousko-Uhersko? N
mítne se, že Německo nemá příčiny oslabovati
svého spojence a vrhati jej v nebězpečí, a že
lépe učiní, zachová-li si jej pro svou příští vá-
ku s třemi moenostmi. Ale kdyby Rusko vyšle
z konfliktu poraženo, Německo by z toho mělu
prospěch a neohlíželo by se na nebezpečí R
kousko- Uhorska. Kdyby Rusko vyšlo vílězen.
Turecko
Německo
Anglie
Francie
Kavkaz
Rusko
Bulharsko
Rakousko
Uhersko
21
article
Němocko se zasadí o zmenšení jeho výsledků
jiné stály by je v tom podporovaly jako roku
1878 Anglii, a Drang nach Osten by se dral ku
předu i po ruském vítězství.
Dopisovatel, známý Argus, radí proto RRusku.
aby se zdržovalo každého dějství na Balkáně
které by je mohlo strhnouti do války. Ovšen
jmak by bylo, kdyby Rusku připadl úkol hájit
vlastní území anebo bojovati proti takovým změ
nám v rovnováze sil evropských, kleré by ohro-
žovaly jeho bezpočnost. (Otázka česká a vůbec
otázka bytí a nebytí rakousko-uherské říše, zba-
vení Bulharska, Srbska nebo Černé Hory samo-
statnosti.)
Bůlow ve Vídni. — Vilém II. v Benálkáck.
O pobytu kaneléře Bülowa ve Vídni nan
dnes kromě oficiálních podrobností žádných no-
vých zpráv. Pozoruje se však se zájmem veli
kým, že uherský ministerský předseda dr. We
kerle zůmyslně přijel z Pešti do Vídně na ho
stinu, pořádanou na počest německého kaneléře.
Skutečně Uhry dávají na jevo, že ani v mezi-
národní politice nechtějí, aby se jednalo pře
blavy jejich.
Argus
Vilém II
Bülow
Uher
Anglie
Balkán
Rusko
Bulharsko
Srbsko
Vídeň
Benálkáck
Pešť
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Charles Jammrach.
(Upominka z let šedesátých.)
V prvních letech mého působení u musen
objevila se poblíže řetězového mostu, na místě.
kde nyní stojí Lažanského palác, dlouhá prkenná
bouda, v níž starý muž jménem Platow prodával
různé přírodniny, zvláště hmyzy a konchylie.
Ve zvláštním odděleném kabinelu okazoval v
zvláštní vslupné vyepanou ženu Botokudku
s rozšířeným pyskem, do něhož vložen byl spa-
liček.
Navštivil jsem s tehdejším kustodem muse
Dormitzrem tento v Praze nevídaný závod a kou
pili jsme tu kůži plakopyska, překrásnou Voluta
imperialis, něco kolibrů, k čemu přispěli pro-
fesor Reuss, Sacher, Masack a jiní příznivei
musen.
Od tohoto p. Platowa jsem poprvé slyše
jméno Jammrach, který prý má v Londýně velk
sklady přírodnin a zásobuje všechny zoologické
zahrady živými zvířaty. Od té doby jsem touži
poznat tento velkolep, závod, ale musil jsen
řadu let čekat, než mně to bylo možno po dosa-
žení doktorátu podniknouti cestu do Londýna
r. 1860.
Sotva jsem se v tom světovém Babylon
trochu ohlédl, spěchal jsem k Jammrachovi
který měl svá skladiště poblíže doků za Towrem
Poznal jsem v něm statného muže, Ham-
burčana, který si mne brzo oblíbil a v mnohém
mně byl radou nápomocen.
Závod Jammrachův byl v malém domku
v St. Georg Street, blíže doků v řadě, kde se stří
daly nalévárny, kavárny, krámy s potřebami p
námořníky, tabák atd.
Malými dveřmi veházelo se do tmavé míst
nosti, kde křičelo na sta papoušků a cvrlíkal-
na tisíce malých pláčků z Indie, Australie
Brazilie. Svého slova nebylo slyšot.
Jammrach
Platow
Sacher
Masack
Jammrachův
Praha
fesor Reuss
Londýn
Ham
St . Georg Street
Indie
Austrálie
Brazílie
23
article
Za tím krámem byla malá písárna, kde
stál v koutě starodávný odřený psací stolek, při
stěnách skříně se zásuvkami, naplněnými vzác-
nými konchyliemi, kolibříky, velkými brouky atd.
V prostřed písárny stály bedny a kleee
s opicemi, lenochody, krokodily, bedny s hroz-
nýši, tak že tu v celku nebylo hnutí a s tiží se
člověk dopídil místa k usednutí.
A přece se tu konal obchod velmi čilý
týdně mnoho tisíc činící. Bedny přinášeny
z lodí a hned zase expedovány drahou do růz
ných končin Anglie a na pevninu.
Vstoupil černovlasý lodník do tmava opá
lený a na řetízku držel opici Palo (Lemur)
která mu seděla na rameně.
Počalo hřmotné vyjednávání a smlouvání.
z něhož jsem slova nerozuměl, mluviliť námoř-
nickou hantýrkou. Když pak Jammrach sáhl do
kapsy a vytáhl hrst zlaťáků, tu se námořníku,
který před krátkou dobou připlul z Madagaskaru.
zajiskřily oči, brzo změkl, a obchod uzavřen
Za hodinu již vezl vlak to vzácně zvíře do
Liverpoolu.
Mnohé zvíře, které Jammraelí koupil a pro-
dal, ani nespatřil, neb dověděl se jenom o
agentů, že jistá loď , která čeká při ústí Temže
až ji lodivod dovede do doků, má na palubě ži-
rafu a zebru. Vystřídalo se několik telegramo
a zvířata přeložena na jinou loď a zaslána byln
na pevninu do některé zoologické zahrady.
Pro větší zvířata, která musil po nějaký
čas podržeti, měl najaty domy s dvorky, kde
v zamřižovaných bednách byli tygři, medvědi
vlci, opice atd.
Jednou na takovém dvorku umístěn by
krásný nosorožec, který opřel se o zeď — ta
povolila a mohutné to zvíře dostalo se na sou-
sední dvorek, kde byla výše uvedená zvířata.
Tu nastal soudný den, neb nosorožec někter
bedny roztrhal a počal krutý boj. Sluha, který
chtěl udělat pořádek, byl nosorožcem přitlačen
ke zdi a úplně rozdrcen. Béželi pro Jamamracha.
Pala
Jammrach
Anglie
Madagaskar
Liverpool
24
article
který přispěchal a spatřiv, co se děje, vzal že
lezný sochor a jednou ranou zabil nosorožce
který je, stál 10.000 zl.
Pro mne mnohem zajímavější bylo oddě-
lení závodu v odlohlé částí, kde nahromaděny
byly spousty konchylií, korálů, koster. Pro drob
né lasturky, jichž se užívá k okrášlení kreb
ček, byly tu příhrady jako v stájích a zásoby
měřeny na věrtele. Uprostřed jednoho dvoru l
želo na jedné hromadě 100.000 kusů velkýeh
ozdobných hlemýžďů (Turbo olearius), které
broušeny se prodávají kus za 10 korun. Podobné
hromady tu ležely ušnatek (Haliotis). V jednom
koutě stálo asi 100 skřiněk se sbírkami činských
konchylií, z nichž drahocennější kusy (Scallaria)
byly již vybrány a zbytek velmi levně se na
bizel. Po stěnách v krytých místnostech byl
na policích množství lahví s hady, ještěry, ry
bami, brouky v lihu.
Zde vznikla ve mně myšlenka, povzbudi
mého bratra Václava k zařízení obchodu přírod-
ninami v Praze, což se též zdařilo.
Jammrach byl výborným vypravovatelema
humoristou a když k večeru jsme seděli v jeb
malé písárně, rozhovořil se roztomile o svýel
zažitých přihodách.
Tak byl jednou v Antvorpách při dražbě
na zvířata pro zoologické zahrady. Ředitel mu
podal výborný havanský doutník a když si v něm
Jammrach liboval, slíbil, že mu jich bedničku
pošle. „Pro bůh vás prosím, nečiňte tak,“ pra-
vil Jammrach, „neb jsou s podobnými zásilka-
mi v Londýně obtíže a clo je ohromné.“
Uplynulu několik měsíců, když pojednou
přiběhl k Jammrachovi sluha z celnice, ceií
udýchaný se vzkazem od ředitele, aby se oka-
mžitě na celnici dostavil. Když tam přišel, sdělii
mu strachy se tetelící úřadník, že proň došla
bednička s chřestýšem (Rattelsnako) a aby
si to okamžitě odnesl, což on též učinil.
Když přišel domů a obsah bedničky opatrn
prohlédl, seznal, že je tam zcela nevinná
Turba
Václav
Praha
Londýn
25
article
užovka — v dutém dně pod ní 100 kusů krás
ných havanských doutníků jako dar od ředitele
zoologické zahrady v Antverpách.
Druhá paní Jammrachová byla překrásná
Italka, kterou velice miloval a vše jí dle přání
udělal. Jeli jednou spolu do Paříže a tams
přála k obědu Soly, ploché mořské ryby Kam-
baly. Zavolal hnod sklepníka a objednal žáda
nou rybu.
Sklepník se zarazil a spustil dlouhou řoč
které ale Jammrach při slabé znalosti frančtiny
a při ryellém drmolem jednoduše nerozumě
a opakoval jen svou objednávku. Pak přiše
vrchní číšník, konečně pán hotelu a namluvil
mu toho, až mu hlava brněla, on však se roz-
zlobil a pravil, ať mu Soly opatří, ať to stoji
cokoli.
Uplynuly asi čtyři dni, konečně podány
paní Jammrachové žádané, skvostně upraven
ryby, z čeho měla ona i on velkou radost.
Když mu při odjezdu předložen účet, na-
lozl, že Soly stojí 300 fr. Žádal za vysvětlen
a tu mu teprve němčiny znalý kuchař vysvětlil
že je čas šetření, že se Soly nesmějí v ten mě
síc ani chytal ani prodávat a že hotelier musi
vyslat schvální rybáře na jich lov, což bylo s vel
kými obtížemi a útratami spojeno. Jammrach
zaklel, zaplatil, ale paní Jammrachová měla, co
si přála.
Kdo pozoroval Jammracha jak v obchod
svém od rána do večera byl činným, netušil
že byl velkým boháčem, který měl poblíže Lon-
dýna krásnou vilu.
Po jeho smrti ten zajímavý obchod zanik
a zvláště dodávání velkých zvířat zoologickým
zahradám přesídlilo do Hamburku, kde par
Hagenbeck upravil rozsáhlý park, v němž zví-
řata žijí v podobných poměrech, jako ve sve
původní vlasti.
Prol. dr. Ant. Frič.
ta s
Jammrachová
Italka
Hagenbeck
Prol
doktor
Antonín
Frič
Antverpy
Paříž
Kama
Hamburk
Solo
28
article
Hudba.
Hudba.
+ Koncerly. Český spolek pro komorní budbu
nabyl v Ševčíkově kvarletu spolehlivé pomoci, poně-
vadž mladé a ve výkonnosti své stále stobpající toto
sdružení ochotně podvoluje se i studiu věcí, jež ome-
zeny jsou použe na domací naši spolřebu. Tak umož-
něn mimořádný koncert, kterým předvedeny původnl
novinky, poctěné při soutěži spolkové r. 1907 bud
cenou, buď odměnou. Proti takovému hromadnému
předvedení lze leccos namitati. Je především únavné
a že nejde jen o díla absolutně vynikající, nýbrž
ceny udilejí se výtvorům ze zadaných relativně nej-
lepším, odměny pak i dílům zaťátečnickým na po-
vzbuzení k další tvorbě, nedivno, nutno li vypo-
slechnonti mnoho pokusného. O sobě, v jiný rozma-
nitý pořad víroušeny, leckteré z praci takových větše
zájem by vzbudily jako slibné ukázky hlásících se
nových pracovníků. Nad pokusné okolí vyčnívá
z loňské soutěže vlastně jediné dílo, ač toliko třetí
cenou poclěné, zralě však na první: Prokopů
smyčcový kvartet z D-dur, »K upomince na zemře-
lého přítele«. O díle jsme již promluvili při prvém
jeho provedení Ševčikovým kvartetem a také hlasy
ciziny, kde je Sevčikovci sehráli, potvrdily, že jsme
se v hodnocení jeho nemýlili. Též nový poslech
utvrdit nás jen v úsudku o závažnosti, myšlenkové
citové hloubce zvukově zajímavého, foru álně obrat-
ného a původního toho díla. Kdyby se autor odho-
dlal ku přepracování oněch míst, jimž řetězce tryl-
kové ubírají komorní stylovosti, získal by kvarte
eho ješlě více.
Ševčíkův
Prokop
Ševčiková
Český spolek pro komorní budba
Ddur
29
article
Dvouvětý kvartet Lud. Kozla z Ii moll, jenž
dosáhl odměny, zamlouvá se svým meditačním rázem,
ale často jevící se dosud rozpaky začátečníka nedo-
vedly v polyfonní předivo uvésti žádoucí rozmanitost.
Ukázav, že umí samostatně mysliti, skladatel ovšem
dosti na první krok učinil. Ant. Anděl (rovněž
odměna), jejž jsme nedávno při podobném, hromadně
přetiženém novinkovém koncertu poznali z orche-
strální ouvertury, jeví se rozbodným talentem i ve
své houslové sonatě, třeba tu ještě mnohé za cíl
přestřelovalo, cizím vlivů se poddávalo a v houslo-
vém hlasu ne vždy dosi houslově bylo myšleno.
Vedle těchto dvou praci jest Ad. Pískáčka klavírní
kvintet z A-dur (druhá cena) opět dílem skladatele
již vědomého svých cílů i znalého vzájemných po-
měrů mezi zamýšleným a dosaženým. Piskáčkova
vloha jest arci spíše eklektická, nových oblastí
objevovsti netouží, ale ve sféře uznaných vzorů,
z nichž v tomlo případě nejvíce přiklonil se k Sehu-
bertovi, následuje bo i v jeho dělkácb, tvořl s jistotou
Lud
Piskáčkův
ia moll
kvintet z Adur