ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a8485890-7596-11dc-a8ac-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 63, person 95, org 7, work 4
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v úterý 31. března 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 90.
4 article
Na rannt a odpol. Hsty přodplání se v Praze v sdeulalatrael ndlvrt leta . . . . 5 R — s dvoji čenášlee na mřsle . . . načtntata . . . . 7 K Poh ve flialžchi , K 90k no uě-le. Peštou na dtor nia . . . P K to s dvojí zásllkou sa aižit
Pešta Praha
5 article
čvrt ate . . . . 1 K c0i
6 article Vláda váhá nám dáti odpověď.
Vláda váhá nám dáti odpověď. S největším napjetím očekával všechen politický svět, že dnes (30. března) vláda Beckova v rozpočtovém výboru pronese své rozhodné slovo: chce-li, či ne- chce-li ministr spravedlnost bezodkladně učiniti vše, aby při- nutil zpurné německé soudee v převahou zněmčených krajích vlastí našich k respektování práva našeho ja- zyka zemského, jak to zákony a naří zení právoplatná přikazují. — Na odpovědi té závislé jest celé trvání nynějšího vládního systému. Neboť svévolná a dosud nezkáraná ona provokace chebská, která na povel ně meckého Volksrátu vzrostla v systematickou vzpouru německonacionálních soudcův proti našemu legitimnímu odvěkému právu ve vlasti české: způsobila takové hluboké a vše obecné pohoršení v celém národě českém, že, jak sám dr. Kramář upozornil, »nikdo v Čechách nemá tolik síly, aby potlačil za vládnuvší tam podráždění. « —
doktor Kramář Beckov Čechy
7 article
Spokojilli se »Národní klub« na radě říšské koncem minulého roku ještě s tou neupřímnou, obmyslně vyhýbavou odpovědí ministra Kleina na interpelae dra. Čelakovského, — dnes vidí. že dopustil se tím chyby skoro stejně velké, jako byla ona, z níz kál se v řeči své sobotní zkroušeně před- seda jeho p. dr. Karel Kramář řka: »Jen s nejtězším srdcem jsem svého času svoli! k uměleckému kou- sku s obsazením německých soudcovských míst v Čechách, abych zachránil situaci Tehdy byla námi učiněna koncese. Kdybych byl věděl, jak se věci vyvinou, nebyl bych tuto koncesi učinil« Pozdě bycha honit! Ale smutné jest, neví-li státnik český, postavený na tak čelné a zodpovědně místo — co věděli v Čechách vrabci na střechách: k čemu dychtía u silují Němci, aby jim do »německého jazykového území« byli dosazováni za soudce výhradně jen jejich lidě, jen Tittovým Volksrátem vybraní »strammdeutsch « bojov- níci německé věci, jimž není protivnější řeč na světě nad jazyk český.
Klein Čelakovský doktor Kramář Němec Tittův Čechy národní klub
8 article
Roku 1884 pravil pověstný hrubián ně- mecký generální řečník dr. Knotz na sněmu českém, že prý studentstvo německé pocifuje proti jazyku českému »hnuse (Eckel) Že se od těch dob dueb v německém stu dentstvu nezměnil k lepšímu, kdyžtě u po- slanců, politikův a žurnalistů německých při bývalo čím dále tím více záští proti národu a jazyku našemu, jest samozřejmo. A proto každý předem věděl, co to bude zna- menat pro průvo našeho jazyka v převahou zněmčených krajích třetiny Cech, budou-li odtamtud syste- maticky vyháněni úřadníci čeští, a dosazo- vání na soudy a úřady jen němečtí vyško lenci Wolfovi, Tittovi a Bachmannovi. A Čech takového intelektu jako p. dr. Kramář by to nebyl předvídal? Bystrozrak jeho nebyl by postihl, jaké nebezpečí hrozí z to hoto úsilí Němců po výhradném privilegiu Němců na všeliké úřady v jazykovém územ německém, jednotě země české? Až de Körbra nenašel se žádný ministr rakouský. který byl by přistoupil Němcům na tento po vážlivý princip německo nacionálního statusu úřadnického a soudcovského. Jestě 17. ledna 1898 vláda Gautschov ústy místodržitele hr. Coudenhova prohlásila na sněmu českém, že nezvratně trvá při zá sadě, že v království českém oba jazyky
doktor Knotz Wolf Titt Bachmann Čo Kramář Němec Gautschov Coudenhove Cecha
9 article
zemské v úřadě úplně rovnoprávny jsou, z čehož plyne, že každý obyvatel království českého uvnitř hranic jeho jes oprávněn, aby právo své u všech zeměpanských úřadů buď v jazyku českém neb německém vyhledal a nalezl. Po tomto rozhodném akcentování právní plat- nosti jazykového nařízení Stremayrova, jež pak též v doslovném znění pojal Gautsch ve své nařízení jazykové dne 24 února 1898 — četl místodržitel hrabě Coudenhov povýšeným hlasem dále: »A jako zásady tyto pro vládu nezvratně platny jsou, trvati bude vláda bezvýminečně také na jednotě země a na jednotě správy a úřadnictv a « Nejsurovější obstrukcí, jaké viděl svět podařilo se německým zuřivcům vymoci ná- silné zrušení Gautschových nařízení jazykových, vrátivších nám rovné právo na- šeho jazyka i ve vnitřním úřadovánía jásot vítězoslavný rozlehl se německým tá borem, když nám Claryovy a Kindingrovy pověstné ordonance říjnové r. 1899 vzaly vše, až na to skromničké rovné právo v zevnějším úřadování, zajištěné nám posléze nařízením Stremayrovým ze dne 19. dubna 1890. Však jedva přešel rous vítězoslávy, již furibundi němečtí v Li berci a la dr. Turnwald a Prade počal reptat, proč že při tom příboji neodplaveno již také i to prožluklé nařízeni Stremayrovo?
Gautsch Gautschův Claryův Kindingrův Stremayrův Turnwald Prade
10 article
»Pryč s rovnoprávností češtiny i v zevn službě úřadův a soudův ve zněmčeném území pryč s Čechy z německých soudův a úřa- dův!« znělo odtud paličské volání něme- ckého radikalismu, kteréž pak za Körbra ně- mečtí lišáci nahradili na pohled liberálnějším a onačejším heslem: »My Němci chceme býti souzeni a spravováni pouze svými ro- dáky!« Tohoto přirozeného práva ovšem do volávali se pouze pro sebe: abyje rovně přiznali též nám Čechům a Slovanům vůbec, ani jich nenapadlo a nenapadá. N Moravě ze tří čtvrtin české sedí dnes a úřadech soudních na 200 Němců«c vedle pouhých 144 Čechů, ve Slezsku pak pře vahou slovanském dokonce 84 německých soudců vedle pouhých 16 Čechův a osmi Polákův!
Němec Čecho Čechův Polákův Čechy N Morava Slezsko Slovan Němec
11 article
Ale za to z národně smíšených převahou německých krajů če ského království počal dle přání Němeů již Eörber systematicky odstra- ňovat české úřadníky a soudce na porád a za Becka se v tom »u m- leckém kousku« osazování soudů tamních výhradně německými nacionály, preterováním českých sebe lépe kvalifikovaných aspirantů pokra- čovalo — se svolením samých vůdců české delegace, jak pan dr. Kramář dne 28 března 1908 v rozpočtovém výboru zkroušeně doznal, kdož by si tu ne- vzpomněl bezděky na proslulé druhdy Riegrovo doznání: »Prohloupili jsmel« »Aby zachránil situaci« prý tehdy dr. Kramář osudnou koncesi tu Němcům učinil. Ve své bláhové důvěře ve spravedlivost Beckovu a v politickou slušnost Němců svolil ku protržení práva, základním zákonem daného, že veřejní ůřadove jsou všem státním občanům rovně pří- stupni. Nuže dnes, kdy němečtí soudcové na povel Tittův šmahem a limine odpuzují český jazyk od prahů c. k. německých soudův a ministr spravedlnosti pan Klein po čtyři mě- síce nečinně trpí toto anarchistické bezpráví a hospodářství v Čechách — dnes trne pan dr. Kramář nad osudnými následky tehdejší
Beck doktor Kramář Riegrův Němec Beckův Klein Čechy
12 article
slabosti své, dnes želí a vzdychá: »Kdybych byl věděl, jak se věci vyvinou, neby bych tuto koncesi učinil!« Věříme mu na slovo, ale želíme vůči škodě, jakou vzala věc česká — že toho nevěděl! Dnes konečně prohlédá, oč Němcům při tom houfném osazování »jejich« c. k soudů výhradně německými úřad- níky běželo: že »má býti podkopána předem českému národu svévolně právní půda«, že »má býti zrušeno zákonné stanovisko trvající po staletí«, aby nám vnuceny byly nové punktace ! Nyní volá: »Nelze strpěti, aby se v Čechách právo šlapalo úřadníky, kteří si umínili zavést jiný právní stav.« Nyní se děsí takové dohody, takového vyrovnání s Němci na základě vyhoštění jazyka českého a národnosti české z německého uzavřeného území i odpovídá Němcům: »To není poli- tika k míru. Takové vyrovnání nepotřebu- jeme.« Nevěděl ale pan dr. Kramář předem. od r. 1890, že Němci žádného poctivého míru a vyrovnání spravedlivého na základě rovnoprávnosti jazyka našeho v celých Če- chách zhola nechtějí. Potřeboval če- kati teprv až na chebské, českolipské a mostecké vzpoury a na mommsenovské sen- tence páně Peschkovy, aby se mu rozbřesklo. k jakému »vyrovnání« s námi Němei pracují ?
Němec doktor Kramář Peschkův Čechy
13 article
Opravdu, oplimism páně Kramářův zdá se býti nevyhojiteiným. Vždyť je spokojen i s tou odpovědí mi nistra osvěty p Marcheta k ubohé resoluci Žáčkově, za tím co v Brně 20..000 lidí českých rozhoř- čeně proti ní protestuje, zatím co v Praze na schůzi 500 studentů českých sám rektor universify české professor dr. Goll ža- luj. »Průběh rozpočtové debaty zna- mehá neúspěch české politiky třeba doznati, že za Gautsche stáli jsme uskutečnění požadavků blíže než dnes.« — Nuže, kéž tato mohutná odezva hluboké nespokojenosti z obou hlavních měst vlastí českých vzpruží a obodří mysl nášeho po selstva ve Vídni v této kriticke chvíli, aby v případě nepříznivé odpovědi vlády v této životní otázce naší za jeden muž tasili meč oposice rozhodne. nepoddajné a vytrvalé, jak se na pravé Čechy sluší!.
Kramářův Žáčkův doktor Goll Gautsch Brno Praha Vídeň Čechy
14 article Politické zprávy domäcí.
Politické zprávy domäcí. V Praze, 30. března. (Polský listo ryt. Biliňském.) Neobratný úvod, kterým ryt. Biliňski v rozpočtovém výboru zahájil roko- vání o universitách, způsobil mnoho zlé krve nejen u nás Čechů a Slovinců, nýbrž došel za slouženého odsouzení také u Poláků. Sám orgán konservativního křídla polského kola, „Dzien Pol.“ vidí se nucena ohraditi se proti úsudku ryt. Biliňského o aktuálnosti otázky druhé če ské university. Píšeť v té věci: „Otázka české university jení dle jeho (Biliňského) slov aktu- álna, poněvadž mezi Čechy a Němci nedošl v té věci na dorozumění. Značí to: bez dovolen Němců Čechové nemohou obdržeti druhé uni- versity. Kdyby takové mínění vyslovil bar. Beck, nebylo by v tom nie zarážejícího, neboť vládě je volno státi na stanovisku, že všechny národní ústupky záležejí na vzájemném dorozumění. Ale již tehdy, kdyby na křesle bar. Becka seděl Po- lák, musil by se vysloviti jinak. Což teprve sou- diti o tom, že Polák, nejsa členem vlády, že poslanec polský a člen polského kola káže Če- chům čekati na universitu, dokud Němci ne- dají svého svolení... Ryt. Biliňski jest vynika- jícím členem polského kola, takže nemožno Č
Čecho Polák Němec Beck Ryt Praha Čechy Dzien Pola
15 article
chům bráti za zlé, jestliže jeho mínění ztofož ňují s míněním kola. A tak v nemnoha týdnech po šlechetné pomoci českých poslanců ve vče polské (Poznaňsko!) Čechové ocitají se před aktem černého nevdéku, vidí, neb lépe soudí že Poláci jsou hotovi každé chvíle zaprodati je Němcům. „Dzien. Pol.“ navazuje svou stať na úlern úvahu „Nár. Listů“ o řeči ryt. Biliňského a jak koli sám odsuzuje jeho jednání (Ryt. Biliňsk ve svém deslovu značně seslabil a opravil svů. neobratný úvod. Pozn. red.), ohražuje se přece proti tomu, aby se názory Biliňského stofožno valy s názory celého polského kola neb dokonee s názory polskými vůbec. Děkujíce lvovskémt listu za správné stanovisko, jež zaujímá v otáz ce druhé naší universily, ubezpečujeme jej, že jsme neobratnost ryt. Biliňského nepsali na vruh celého polského kola, nýbrž výhradně na úče referehta, což vysvítá z našich slov: „Nikoli, to z pana Bilíňského nemluvil Polák — nýbrž vládní lokaj . .. Z Lublaně, 28. března. (B ar. Beck ne smí, co Němei nedovolí.) Ve střede měl dle „Slov. Naroda“ bar. Beek poradu, se slo vinskými štyrskými poslanci o celských slovinských pobočkách. Porady se zúčastnili dr. J. Hraševoc, dr. Ploj, dr. Ben- kovič, dr. Korošec a dr. Kukovec. Porada skončilo bezúspěšně, poněvadž vláda trvá na svém, Slo vinoům nepříznivém stanovisku. Slovinští po- slanci žadali ministerského předsedu, abys slovinsko-německé samostalné pobočky při cel ském gymnasiu změnily v čistě slovinské vyšš gymnasium, ale bar. Beck žádost tu přímo od mítl, poněvadž prý Němei nikdy ned volí, aby se v Celji zřídilo vyšš slovinské gymnasiu m.
Čecho Polák Němec Pol Ryt Bilíňský doktor J Hraševoc Ploj Korošec Kukovec Beck Lublaň Poznaňsko B ar
16 article
Bar. Beck se tedy netáže, mají-li šlyrší Skvinci, tvořící třetinu veškerého obyvatelstva této korunní země, právo aspoň na jeden slovin ský střední ústav; neláže se, potřebují-li Slo- vinci svého gymnasia, jsou-li podmínky pr zřízení takového ústavu: na nic takového,eo rozhoduje při zřizováni středních škol předseda ministenstva še neptá, pro něho rozboduje bez důvodný zákaz Němců, tvořících menšínuv státě i na říšské radě. Bar. Beck přímo tedy uznává, že je v zajeti Němců právě tak, jako b dr. Körber V Praze, 29. března. (Lidovei a pol ské kolo.) Dle krakovského usnesení říšskýel a sněmovních poslanců polské strany lidové ze dne 21. t. m. má se s polským kolem vyjedná vati o vstup lidoveů do společného kola. Vstup ten bode dlo »Poln. Korr.« záviseti od tobo odhodlá li se polské kolo prověsti některé změný ve svých stanovách. Lidovci si přejí, aby jmé nem polského kola nevyjednával s vládou pouze předseda, nýbrž celé předsednictvo kola Jednotlivým skupinám v polském kole má být ponecháno právo, aby samy jmenovaly své kan didáty do různých výborů a komisí. Jestliže ny nější vyjednávání delegátů lidové strany s vůde polského kola ukáže, že jest oprávněna naděje na změnu stanov, lidovci vstoupí do polského kola snad již v nejbližších dnech, ještě dříve než se sejde říšská rada.
Beck Němec doktor Körber Poln Praha
17 article Politické zprávy zahraničně. V Praze, 30. března.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 30. března. Choe-li Německo vojně? Tresť londýnského dopisu „Nového Vremene“ Mluvil jsem dnes 20. března s jednín z prvých diplomatů nejen Anglie, nýbrž Evropy Mluvili jsme o makedonských reformách a mů. soubesedník vyslovil se při tom o všeobecném evropském položení. V rozmluvě se pronesl: „Chcete-li znáti mé osobní mínění, řeknu. že Makedonie nikdy nebude upokojena, doku kabinety klásti budou nad její upokojení podporu
Praha Německo Anglie Evropa Makedonie
18 article
V drobném paodcjít raní čhlo o sobě . . . na a odpoledni . . . . . . . za 2b Ve filialkách na venkově ranní číslo. . . . . . . . vdpolední . . . . . . . . 42 Inserátv platí se hotově sapřil. Předplacení a lnserty přijímá admlai- slraeo v Marlanské ullrl č. 3. Tam nackásejí se táž rodakee Eskáran a szpedice „Nárednich Listi Eukopiny so novraeojí. 19k
List
19 article
evropského koncertu. Vždyť to znamená nadhá- něti vodu na německý mlýn. A Německu nezá- leží na tom, aby se zahojila tak výhodná rána Tureeka. A nejsme-li už my všichni příliš tero- risováni Německem? Někteři, pravda, myslí, že pro Německo bylo by lépe začíli válku nyní, než se ruská hrmáda úplně zreorganisuje a dostihne vyšší bitevnosti. Ale tu se musí namítnouti, že by pro Německo bylo ještě výhodnější začíti válku v Evropě, dokud Rusko válčilo s Japon- skem. Nyní Německo nemůže počitati na roz- hodné úspěchy na pevnině a nikterak nemůže očekávati, že se Anglie znchová neutralně. Vojna s Anglií by znamenala pro Německo okamžitou ztrátu všech kolonií a obchodního loďstva, ale bezpochyby také vypovězení Němců ze všech britanských kolonií, v nichž se jim mnohem lépe daři, než v koloniích vlastních. „Není pochyby, že Německo soustředént. úsilovně připravuje se k vojně na tři fiont a na všech třech hodlá postupovat úločně. A ono zdaleka ještě není hotovo a za nic sed- války nepustí, dokud nevykoná ještě dvou při pravných úkolů: stavbu loďstva speriálně k na padení na Velkou Britanii, a germanisaci svých polských zemi jakožto báze k nájezdu na Rusko Ani jedno, ani druhé nebude vykonáno docela brzo.“a abvo
Němec Německo Evropa Rusko Anglie Velká Británie
20 article
„Proto, kdyby tři nebo čtyři státy rozhodly se morskou demonstraci přínutiti Turecko, aby přijalc jejich návrhy o Makodonii, Německo za- jisté by přestalo na pouhé pasívítě; ale míra Balkánském poloostrově byl by zachráněn.“ Dopisovatel činí k mínění diplomstovu své poznámky. Nejprve praví, že Anglie a Francie nemai se ke konfliktu s 1 ureckem dost ostražité, pr leže s ním přímo nesousedí. Ale Ruske jesí jen. sousedem na Kavkaze a má v dobré paměti, že sláty, které proti Turecku pracovaly společnt s Ruskem, Rusko opustily r. 1828 i 1876, an postavily se dokonce na stranu Türecka pro Rusku. Nyní jest nebezpečí konfliktu ještě si. nější, neboť Rusko nemohlo by zůstati lhostej ným, kdyby Turecko přepadlo Bulharsko. A byť Německo nebylo hotovo válčiti samo, kdo může ručiti, že nepostrčí k válce s Turecke někoho jiného, na př. Rakousko-Uhersko? N mítne se, že Německo nemá příčiny oslabovati svého spojence a vrhati jej v nebězpečí, a že lépe učiní, zachová-li si jej pro svou příští vá- ku s třemi moenostmi. Ale kdyby Rusko vyšle z konfliktu poraženo, Německo by z toho mělu prospěch a neohlíželo by se na nebezpečí R kousko- Uhorska. Kdyby Rusko vyšlo vílězen.
Turecko Německo Anglie Francie Kavkaz Rusko Bulharsko Rakousko Uhersko
21 article
Němocko se zasadí o zmenšení jeho výsledků jiné stály by je v tom podporovaly jako roku 1878 Anglii, a Drang nach Osten by se dral ku předu i po ruském vítězství. Dopisovatel, známý Argus, radí proto RRusku. aby se zdržovalo každého dějství na Balkáně které by je mohlo strhnouti do války. Ovšen jmak by bylo, kdyby Rusku připadl úkol hájit vlastní území anebo bojovati proti takovým změ nám v rovnováze sil evropských, kleré by ohro- žovaly jeho bezpočnost. (Otázka česká a vůbec otázka bytí a nebytí rakousko-uherské říše, zba- vení Bulharska, Srbska nebo Černé Hory samo- statnosti.) Bůlow ve Vídni. — Vilém II. v Benálkáck. O pobytu kaneléře Bülowa ve Vídni nan dnes kromě oficiálních podrobností žádných no- vých zpráv. Pozoruje se však se zájmem veli kým, že uherský ministerský předseda dr. We kerle zůmyslně přijel z Pešti do Vídně na ho stinu, pořádanou na počest německého kaneléře. Skutečně Uhry dávají na jevo, že ani v mezi- národní politice nechtějí, aby se jednalo pře blavy jejich.
Argus Vilém II Bülow Uher Anglie Balkán Rusko Bulharsko Srbsko Vídeň Benálkáck Pešť
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Charles Jammrach. (Upominka z let šedesátých.) V prvních letech mého působení u musen objevila se poblíže řetězového mostu, na místě. kde nyní stojí Lažanského palác, dlouhá prkenná bouda, v níž starý muž jménem Platow prodával různé přírodniny, zvláště hmyzy a konchylie. Ve zvláštním odděleném kabinelu okazoval v zvláštní vslupné vyepanou ženu Botokudku s rozšířeným pyskem, do něhož vložen byl spa- liček. Navštivil jsem s tehdejším kustodem muse Dormitzrem tento v Praze nevídaný závod a kou pili jsme tu kůži plakopyska, překrásnou Voluta imperialis, něco kolibrů, k čemu přispěli pro- fesor Reuss, Sacher, Masack a jiní příznivei musen. Od tohoto p. Platowa jsem poprvé slyše jméno Jammrach, který prý má v Londýně velk sklady přírodnin a zásobuje všechny zoologické zahrady živými zvířaty. Od té doby jsem touži poznat tento velkolep, závod, ale musil jsen řadu let čekat, než mně to bylo možno po dosa- žení doktorátu podniknouti cestu do Londýna r. 1860. Sotva jsem se v tom světovém Babylon trochu ohlédl, spěchal jsem k Jammrachovi který měl svá skladiště poblíže doků za Towrem Poznal jsem v něm statného muže, Ham- burčana, který si mne brzo oblíbil a v mnohém mně byl radou nápomocen. Závod Jammrachův byl v malém domku v St. Georg Street, blíže doků v řadě, kde se stří daly nalévárny, kavárny, krámy s potřebami p námořníky, tabák atd. Malými dveřmi veházelo se do tmavé míst nosti, kde křičelo na sta papoušků a cvrlíkal- na tisíce malých pláčků z Indie, Australie Brazilie. Svého slova nebylo slyšot.
Jammrach Platow Sacher Masack Jammrachův Praha fesor Reuss Londýn Ham St . Georg Street Indie Austrálie Brazílie
23 article
Za tím krámem byla malá písárna, kde stál v koutě starodávný odřený psací stolek, při stěnách skříně se zásuvkami, naplněnými vzác- nými konchyliemi, kolibříky, velkými brouky atd. V prostřed písárny stály bedny a kleee s opicemi, lenochody, krokodily, bedny s hroz- nýši, tak že tu v celku nebylo hnutí a s tiží se člověk dopídil místa k usednutí. A přece se tu konal obchod velmi čilý týdně mnoho tisíc činící. Bedny přinášeny z lodí a hned zase expedovány drahou do růz ných končin Anglie a na pevninu. Vstoupil černovlasý lodník do tmava opá lený a na řetízku držel opici Palo (Lemur) která mu seděla na rameně. Počalo hřmotné vyjednávání a smlouvání. z něhož jsem slova nerozuměl, mluviliť námoř- nickou hantýrkou. Když pak Jammrach sáhl do kapsy a vytáhl hrst zlaťáků, tu se námořníku, který před krátkou dobou připlul z Madagaskaru. zajiskřily oči, brzo změkl, a obchod uzavřen Za hodinu již vezl vlak to vzácně zvíře do Liverpoolu. Mnohé zvíře, které Jammraelí koupil a pro- dal, ani nespatřil, neb dověděl se jenom o agentů, že jistá loď , která čeká při ústí Temže až ji lodivod dovede do doků, má na palubě ži- rafu a zebru. Vystřídalo se několik telegramo a zvířata přeložena na jinou loď a zaslána byln na pevninu do některé zoologické zahrady. Pro větší zvířata, která musil po nějaký čas podržeti, měl najaty domy s dvorky, kde v zamřižovaných bednách byli tygři, medvědi vlci, opice atd. Jednou na takovém dvorku umístěn by krásný nosorožec, který opřel se o zeď — ta povolila a mohutné to zvíře dostalo se na sou- sední dvorek, kde byla výše uvedená zvířata. Tu nastal soudný den, neb nosorožec někter bedny roztrhal a počal krutý boj. Sluha, který chtěl udělat pořádek, byl nosorožcem přitlačen ke zdi a úplně rozdrcen. Béželi pro Jamamracha.
Pala Jammrach Anglie Madagaskar Liverpool
24 article
který přispěchal a spatřiv, co se děje, vzal že lezný sochor a jednou ranou zabil nosorožce který je, stál 10.000 zl. Pro mne mnohem zajímavější bylo oddě- lení závodu v odlohlé částí, kde nahromaděny byly spousty konchylií, korálů, koster. Pro drob né lasturky, jichž se užívá k okrášlení kreb ček, byly tu příhrady jako v stájích a zásoby měřeny na věrtele. Uprostřed jednoho dvoru l želo na jedné hromadě 100.000 kusů velkýeh ozdobných hlemýžďů (Turbo olearius), které broušeny se prodávají kus za 10 korun. Podobné hromady tu ležely ušnatek (Haliotis). V jednom koutě stálo asi 100 skřiněk se sbírkami činských konchylií, z nichž drahocennější kusy (Scallaria) byly již vybrány a zbytek velmi levně se na bizel. Po stěnách v krytých místnostech byl na policích množství lahví s hady, ještěry, ry bami, brouky v lihu. Zde vznikla ve mně myšlenka, povzbudi mého bratra Václava k zařízení obchodu přírod- ninami v Praze, což se též zdařilo. Jammrach byl výborným vypravovatelema humoristou a když k večeru jsme seděli v jeb malé písárně, rozhovořil se roztomile o svýel zažitých přihodách. Tak byl jednou v Antvorpách při dražbě na zvířata pro zoologické zahrady. Ředitel mu podal výborný havanský doutník a když si v něm Jammrach liboval, slíbil, že mu jich bedničku pošle. „Pro bůh vás prosím, nečiňte tak,“ pra- vil Jammrach, „neb jsou s podobnými zásilka- mi v Londýně obtíže a clo je ohromné.“ Uplynulu několik měsíců, když pojednou přiběhl k Jammrachovi sluha z celnice, ceií udýchaný se vzkazem od ředitele, aby se oka- mžitě na celnici dostavil. Když tam přišel, sdělii mu strachy se tetelící úřadník, že proň došla bednička s chřestýšem (Rattelsnako) a aby si to okamžitě odnesl, což on též učinil. Když přišel domů a obsah bedničky opatrn prohlédl, seznal, že je tam zcela nevinná
Turba Václav Praha Londýn
25 article
užovka — v dutém dně pod ní 100 kusů krás ných havanských doutníků jako dar od ředitele zoologické zahrady v Antverpách. Druhá paní Jammrachová byla překrásná Italka, kterou velice miloval a vše jí dle přání udělal. Jeli jednou spolu do Paříže a tams přála k obědu Soly, ploché mořské ryby Kam- baly. Zavolal hnod sklepníka a objednal žáda nou rybu. Sklepník se zarazil a spustil dlouhou řoč které ale Jammrach při slabé znalosti frančtiny a při ryellém drmolem jednoduše nerozumě a opakoval jen svou objednávku. Pak přiše vrchní číšník, konečně pán hotelu a namluvil mu toho, až mu hlava brněla, on však se roz- zlobil a pravil, ať mu Soly opatří, ať to stoji cokoli. Uplynuly asi čtyři dni, konečně podány paní Jammrachové žádané, skvostně upraven ryby, z čeho měla ona i on velkou radost. Když mu při odjezdu předložen účet, na- lozl, že Soly stojí 300 fr. Žádal za vysvětlen a tu mu teprve němčiny znalý kuchař vysvětlil že je čas šetření, že se Soly nesmějí v ten mě síc ani chytal ani prodávat a že hotelier musi vyslat schvální rybáře na jich lov, což bylo s vel kými obtížemi a útratami spojeno. Jammrach zaklel, zaplatil, ale paní Jammrachová měla, co si přála. Kdo pozoroval Jammracha jak v obchod svém od rána do večera byl činným, netušil že byl velkým boháčem, který měl poblíže Lon- dýna krásnou vilu. Po jeho smrti ten zajímavý obchod zanik a zvláště dodávání velkých zvířat zoologickým zahradám přesídlilo do Hamburku, kde par Hagenbeck upravil rozsáhlý park, v němž zví- řata žijí v podobných poměrech, jako ve sve původní vlasti. Prol. dr. Ant. Frič. ta s
Jammrachová Italka Hagenbeck Prol doktor Antonín Frič Antverpy Paříž Kama Hamburk Solo
26 article
annlí z o
28 article Hudba.
Hudba. + Koncerly. Český spolek pro komorní budbu nabyl v Ševčíkově kvarletu spolehlivé pomoci, poně- vadž mladé a ve výkonnosti své stále stobpající toto sdružení ochotně podvoluje se i studiu věcí, jež ome- zeny jsou použe na domací naši spolřebu. Tak umož- něn mimořádný koncert, kterým předvedeny původnl novinky, poctěné při soutěži spolkové r. 1907 bud cenou, buď odměnou. Proti takovému hromadnému předvedení lze leccos namitati. Je především únavné a že nejde jen o díla absolutně vynikající, nýbrž ceny udilejí se výtvorům ze zadaných relativně nej- lepším, odměny pak i dílům zaťátečnickým na po- vzbuzení k další tvorbě, nedivno, nutno li vypo- slechnonti mnoho pokusného. O sobě, v jiný rozma- nitý pořad víroušeny, leckteré z praci takových větše zájem by vzbudily jako slibné ukázky hlásících se nových pracovníků. Nad pokusné okolí vyčnívá z loňské soutěže vlastně jediné dílo, ač toliko třetí cenou poclěné, zralě však na první: Prokopů smyčcový kvartet z D-dur, »K upomince na zemře- lého přítele«. O díle jsme již promluvili při prvém jeho provedení Ševčikovým kvartetem a také hlasy ciziny, kde je Sevčikovci sehráli, potvrdily, že jsme se v hodnocení jeho nemýlili. Též nový poslech utvrdit nás jen v úsudku o závažnosti, myšlenkové citové hloubce zvukově zajímavého, foru álně obrat- ného a původního toho díla. Kdyby se autor odho- dlal ku přepracování oněch míst, jimž řetězce tryl- kové ubírají komorní stylovosti, získal by kvarte eho ješlě více.
Ševčíkův Prokop Ševčiková Český spolek pro komorní budba Ddur
29 article
Dvouvětý kvartet Lud. Kozla z Ii moll, jenž dosáhl odměny, zamlouvá se svým meditačním rázem, ale často jevící se dosud rozpaky začátečníka nedo- vedly v polyfonní předivo uvésti žádoucí rozmanitost. Ukázav, že umí samostatně mysliti, skladatel ovšem dosti na první krok učinil. Ant. Anděl (rovněž odměna), jejž jsme nedávno při podobném, hromadně přetiženém novinkovém koncertu poznali z orche- strální ouvertury, jeví se rozbodným talentem i ve své houslové sonatě, třeba tu ještě mnohé za cíl přestřelovalo, cizím vlivů se poddávalo a v houslo- vém hlasu ne vždy dosi houslově bylo myšleno. Vedle těchto dvou praci jest Ad. Pískáčka klavírní kvintet z A-dur (druhá cena) opět dílem skladatele již vědomého svých cílů i znalého vzájemných po- měrů mezi zamýšleným a dosaženým. Piskáčkova vloha jest arci spíše eklektická, nových oblastí objevovsti netouží, ale ve sféře uznaných vzorů, z nichž v tomlo případě nejvíce přiklonil se k Sehu- bertovi, následuje bo i v jeho dělkácb, tvořl s jistotou
Lud Piskáčkův ia moll kvintet z Adur