ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a84153b0-7596-11dc-9755-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 27, person 101, org 11
1 masthead
Ročník XXXXVIIL
2 masthead
V Prazě, v pondělí 30. března 1908.
3 masthead
Číslo 89.
4 article
Na rnnní a odpol. Ilat předplácí sen v Praze v administra a něsíe na čtvrt leta . . . . 6 K — s droji denárke- Da měsl na čivt lata . . . . 7 R 50k ve Gljalkáick: sa měje . . . . . . 2 K 80h Pošíou: n člrrt lola . . . . 9 k 60 s dvojí zleilkou na věnl n .. . k e
Praha
5 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Očekávané vládní projevy. Z Vídně, 30. března. Ve výboru rozpočío vém čeká se v rozpravě o ministerstvu práv dnes odpoledne druhý projev minister ského předsedy bar. Becka ve při čině jazykového zákona, jím chysta ného pro království české a prohlášeni mi nistra spravedlnosti dra. Klein v příčině stanoviska, jaké zaujímá vláda k pla nosti výnosů Stremayrových a ro- voltě proti nim zosnované na povel vedlejší vlády německé v království českém, v jejímžto čele nalézá se dr. Wenzeslaus Titta. Není však ještě delinitivně rozhodnuto, zdali se stanou obe osvědčení již dnes, poněvadž dopoledne budou konati se ještě porady předsedy mini sterstva bar. Becka a ministra Kleina s českými ministry drom. Fiedlerem a Práškem. Arci musí si býti vláda vědoma, že český národ nespokojí se žádným theoreti- ckým ujišťováním, že vláda uznává jazykové výnosy Stremayrovy, aniž by však podnikla něco k faktickému pro- vádění výnosů těch tak, aby národ český po té stránce neměl žádné příčiny k nějakým steskům anebo neuklidnila národ český nějakým takovým rozřešením sporu, svévolně revoltou německých soudců způsobeného, při kterém měli by Čechové mrtvou litoru, Němei však skutečnost, za kteréž by se beztrestně v obvodech převahou německých jazyk český vylučoval.
Beck Klein doktor Titt Fiedler Prášek Stremayrův Čecho Vídeň
6 article
Prapodivnou nótu v té věci uveřejňuje „Sonn- u. Migszig.“, a je-li tato nóta původu vládního, pak je nejen neskonale drzou, ale pal jest také neskonale hloupou. Praví se tam: „Z příčinou kritických zjevů, které se vyskytly na počátku porad o rozpočtu justice ve dnech po sledních, budiž připamatováno vá čícím stranám, že pro fedrování národníel zájmů svých ničeho by nezískaly mini- sterskou změnou. Možno tedy čekati, že by se protivy oslabily, kdyby se neodmi- tala a limine česká podání u něme- ckých soudů v království českén aspoň v záležitostech, při kterých jde o ne- fingované pře, poněvadž odmítání takové působí v praxi zrovna tak, jako odpírání práva. Protože se však protivy již přiostřily, musí být žádáno též od Čechů povolnosti potud, že upusí od svěvolného zaváděni vnitřní češt my. Na tomto podkladě dala by se nafěz střední cesta, na které bylo by dorozuměn možné. Jak vidno, vládní list opakuje starou bá- chorku o žalobách fingovaných, aniž by měl potuchy o skutečném stavu věci. Čech vé nemají co slibovati a povolo vati, protože nic jiného nechtějí, než a by s platné předpisy prováděly. Požada vek, aby Čechové upustili od vnitrn češtiny za to, že pak nějaký p. Freyer milo stivě připustí české podání, o kterém ještě zů stavuje se mu rozhodnuti, je-li fingovan či nic, jest tak blbý, že netřeba k vůli němu utráceti ni jediného slova.
Migszig Čecho Čo Freyer
7 article Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře Porady o úpravě jazykové otázky. Z Vídné, 29. března. (K. k.) Místodržite hr. Coudenhove přibyl sem dnes v noe z Prahy. — President vrchního zemského soudu ryl. Wesselly přibyl sem dnes z Prahy. Z Vídně, 29. března. (K. k.) Dnes konal se v presidiu rady ministerské za předsednictvi předsedy ministerstva sv. p. Becka dalši po rada o úpravě otázky jazykov Zúčastnili se jí ministr spravedlnosti dr. Klein ministr vnitra sv. p. Bienerth, místodržite hr. Coudenhove, president vrchního zem ského soudu ryt. Wesselly, odborný před- nosta dr. Sieghart, pak vicepresidení praž- ského zemského finančního ředitelství Terseh a v zastoupení onemocnělého ředitele poštovního telegrafního ředilelství pro Čechy dvoraího řady ryl. Šafaříka-Pštrossa vrchní pošlovní rada Kraus. Porada trvala s jedno- hodinovou přestávkou od 10. hod. dopolední do 7. hodiny večerní. Pro českou universitu v Brně. Z Brna, 29. března. (K. k) Výkonn výbor klubu české strany lido v na Moravě konal dnes čelně navštívenou schůzi, jež se usnesla na resoluci, v níž se s velkým důrazem žádá za zřízen! česke university v Brně. Po schůzi odebrali se účastníci na Velké náměstí a pak městem k ná- draží. Za průvodu vystřelili účastníci v měste a na Kolišti tři rány na slepo. Druhá skupine demonstrantů odebrala se k zemskému domu kdež zpivala politickou píseň. Jinak nebyl klie porušen. Hostina u moravského zemského hejtmana. Z Brna, 29. března. (K. k.) Včera konalase u zemského hejtmana hr. Serenye a jeho chot velká hostina, již zúčastnili se místodržitel svob. pán Heinold, biskup hr. Huyn, přednostové ob čanských a vojenských úřadů, jakož i četn poslanci obou národností aj.
Coudenhove Beck Klein Bienerth doktor Sieghart Šafařík Pštrossa Kraus Heinold Huyn Vídný Praha Vídeň Čechy Brno Morava Velká náměstí ministerstvo svatý . p Terseh český univerzita v Brno klub český strana univerzita v Brno
8 article
Moravský sněm odročen. Z Brna, 29. března. (K. k.) Z cfsařova rozkazu byl dnes moravský sněm zemský místo držitelem písemně odroče n. Dr. Wekerle ve Vídni. Z Pešli, 29. března. (K. k.) Uh. tel. kor kancelář sděluje: Panovník přijal dnes o 11. hodině dopolední uherského předsedu ministerstva dra. Wekerla ve zvláštním slyšenl. Dr. Wekerle měl večer s rakouským mini- strem financi drem. šl. Korytowským po- radu o záležitostech resortnich. Německý kaneléř ve Vídni. Z Vídně, 20. března. (K. k) Dnes dopoledne vy konal návšíěvy, po připadě odevzdal navštívenky fišský kancléř kníže Bůlow u těchlo osobnost u ministra záležilostí zahraničních svob. p. Aehren thala, nejvyššího hofmistra knížele Monfenuova, mi nisterského předsedy sv. p. Becka, společného mi nistra financí bar. Buriana, říšského ministra vojen ství pol zbrojmistra Schönaicha, ministra a latere b Zichye, nejvyš. komořího hr. Gudana, nejvyš. dvor maršálka hr Czirakye, saského vysl. hr. Rexe, bavor vyslance svob. p. Tuchera. Dále dal se řišský kancle zapsati u paní arcivévodkyně Marie Josefy, Mario Annunciaty a Blanky, jakož i u pana arcivévody Leo polda Salvatora. O 1 hod. odpoledne konala se u ně meckého velovyslance šl. Tschirschkého inlimní snída- ně, jíž se kromě říšského kancléře zúčastrili: vele vyslanec šl. Tschirský s choti a dcerou, páni z vele vyslanectví, generální konsul sv. p. Liebig, konsu dr. šl. Vivenot, člen sněmovny panské sv. p. Oppen- heimer a bratr velevyslancův, podplukovník šl Tschirschký.
doktor Wekerle Beck Burian Rex Tucher Marie Josef Mario Annunciata Blank Lea polda Salvator Liebig šl Tschirschký Brno Vídeň Pejít
9 article
Během depoledne odevzdali na velevyslaneclv navštívenky pro říšského kancléře mozi jinými: spo- lečný ministr financí bar. Burian, saský vyslane hr. Rex a nejvyšší hofmistr kniže Monlenuovo. Z Vídně, 29. března. (K. k.) Ministr záležitost zahraničních sv. p. Aehrenthal a jeho cho uspořáídali večer na počest říšského kancléře knížel Bůlowa hostinu, jíž se zúčastnili: německý vele- vyslanec šl. Tschirschký s chotí, předs. ministerstva sv. p. Beck s chotí, předsoda ministerstva dr. We- kerle, společný ministr financí bar. Burian, říšský ministr vojenství pol. zbrojmistr Schönaich, gunerá ní pobočník hr. Paar a sv. p. Bolíras, náčelník ge nerálního štábu pol. pod. Conrad šl. Hötzendorí ministr vnitra sv. p. Bienorth, ministr a latere hr. zi chy aj Říšský kancléř kníže Bülow odevzdal dnes na- vštívenky těž u velevyslanců. Z Víduě, 29. března. (K. k) Říšský kancléř kníže Bülow přibyl o 7. hod. 37 min. ráno na severo- západní nádraží. K jeho uvítání dostavil se na peron velevyslanec šl. Tschirschký se všemi pány z vele vyslanectví. V průvodu knížete Balowa byl vyslane Flottow a tajemník tajný rada Schäffer. Kníže Bůlcw pozdravil co nejsrdočněji velevyslance šl. Tschirschké- ho a všecky jednotlivé pány z velevyslaneciví a ode- jel pak autemobilem se šl. Tschirschkým do paláee volevyslaneckého, kdež se ubytoval Obecenstvo, př velevyslanectvím shromážděně, knžele Bůlowa sym- palicky pozdrav ovalo.
Burian Beck Bolíras Conrad Bülow Balowa Schäffer Rex Vídeň Paar Vídu
10 article
Německý cisař v Benálkách. Z Benátek, 29. března. (K. k.) Německý cisař císařovna podnikli dnes dopoledne delsí projiždku v gondole městem. Princ August Vilém a princezn Viktoria Louisa šli pěšky. Odpoledne navštívil cisai hraběnku Mocenigovou, rozenou princeznu Windisch- Graetzovu a hraběnku Brandolinovou. Císařovna. princ August Vilém a princezna Viktora L ouisa pro- hlédli si museo civico. Počasí je chladné a silně prší K večerní tabuli byl pozván c. a k. komoří hr. No stitz s chot Zejtra odpoledne ve 2 hodiny odjedou asi hosta do Syrakus Protestní a manifestační schůze učitelstva a občanstva. Proti reakčním snahám ve školství a jako manifestaci pro nalehavě potřeby našeho škol- ství, svolal Zemský ústřední spolek jednot uči- telských schůzi, která konána včera o 9. hod- dopol. ve velkém sale na Žofině v Praze. Veliká tato schůze vyzněla v mocný pro- test proti snahám po sniženi do- cházky školní a proti jednomyslně přijaté revoluci valné hromady Zem- ské ústřední jednoty učitelstva škol měšťanských, klerážto organisa ce učitelská se usnesla ucházeti se o postátnění měšťanských škol. Tío dána nejlepší satisfákce nám, kteři jsme se snaze po sestálnění škol důrazně opřeli. Schůzi zahájil vřelým proslovem říd. uč.
August Vilém Viktoria Louisa Mocenigův Windisch Graetzův Brandolinová L ouiso Benátky Syrakusy Praha
11 article
Jos. Smrtka. Ukázal na rostoucí reakci na povinnost učitelstva ji brániti. Schůze, svo- laná po vřavě volebního boje a před za šedáním sněmovním, má informovati naše poslanecivo Shromáždění jmenem rady král. hlav. města Prahy přivítal p. ředitel Ma děra. Potom sdě- lil jednatel p. B. Skála seznam přítomných ho- stí. Byli to zvláště poslanci pp.: Anýž. Folber dr. Hajn, Choc, Johanis, Krejčí, Lisý, Mert, Pa- poušek, dr. Podlipný, dr. Schauer, Slavik, Sou- kup, Trojan, prof. dr. Velich a Zázvorka, zá- stupci polit. stran pp. : dr. Bouček, dr. Metelka. dr. Rašin, Šeplavý, Škába, zástupci profesorstva pp.: vl. r. Bílý, řed. Starý, prof. Apelt, zástup kyně spolků ženských, deputace učitelskýel organisací atd Slova se ujal starosta ústř. spolku učite Jos. Černý a objasnil: snahy po snížení docházky školní, sestátnění škol a definitivě inspektorů. Učitelstvo pokládá za svou povinnost vy stoupili proti návrhu křesť. sociálů v říš. rade podanému, aby snížena byla školní docházka na venkově, proti požadavku organisace Z. Ú. J. uč. a proti zdefinitivnění školních inspektorů Reakční návrh na snížení docházky chce snížiti duchovní kapacitu venkovského lidu, nedostatek pracovních sil nahraditi mládeží třináctiletou je přece nutno bojovati proti výdělečnosti mlá- deže. Návrh znamená snízení vzdělání na ven- kově, ač tam jest ho právě třeba, znamená se- slabení konkurenční sehopnosti venkovského lidu a zvlástě poskození měsť. skol na venkov
Smrtka Anýž doktor Hajn Choc Johanis Krejčí Lisá Merta Podlipná Schauer Slavik Trojan profesor Velich Zázvorka Bouček Metelka Rašin Škába Apelt Černá Praha Ma děra spolek učite Jos
12 article
Chceme duchovní sestejnění všech vrstev lido vých a zrovnoprávnění jich. Blahobytu neče- káme z cizích rukou a všichni kdo chtějí li činiti závislým na cizí pomoci, jsou jeho nepřá- teli. Tento princip samostatnosti, svépomoci sebeurčení velí důsledně i národu, aby se všem vzdělavacími prostředky osamostatnil. Žádáme tudíž, aby národ měl svo existenci hmoteou i duchovní ve svých rukou. Proto voláme po národn samostatnosti a osvobození z politického, hospo- dářského i kulturního centralismu, klerý ome zuje všechen náš vývoj. Je to tedy pud své bytnosti a sebezachování, chceme-li se z cen tralismu vybaviti. A jelikož víme, že v hojiz národní osamoslatnění a svobodný vývoj nej účinnější zbraní jest vzdělanost, voláme po svo bodném národním školství a stavíme se tu prot rozhodujícímu vlivu státního centralismu. (Vý borně!) Chceme tedy odstátně n znárodnění všeho školství. (Bour livý souhlas.) Chceme řádnou školskou auto nomii. Arci se namitá mnoho proti autonomi špatné, ale to nás v našem principu nemate Ale my pravíme: nuže je čas pracovati k tomu aby se autonomie polepšila. Nesdilime snal učitelů jednoty měšťanských škol: když je auto- nomie špatná, zemská pokladna chudá, pojďme ke státu, ať nám pomůže. (Výborně! Veliky pollesk.)
13 article
Sestátnění znamená uznání centralismu, šablony, uniformity, cizlho poručnictví, posllen byrokratismu, zápor individualního rozvoje ná roda, zápor znárodnění a autonomního principu, prodloužení závislosti naší na vídeňské vládě němectví, další utrpení našich menšin, trapný stav nekonečného smlouvání se a vyjednávání o naše práva, přinášení oběti na cizl školstvía strádání doma, překážku ve vývojí autonomie a odcizení škol životním, zvláštním potřebám národa. (Tak jest !) My učitelé půjdeme: ne proli státu, ale od jeho centralismu k národn autonomii ke svému národu v rámci státu, pokud nemůže býti jinak a lépe. Chiceme školstvi znárodnití a to nabytím národní zákono- dárné a správní moci, péčí o všechny druhy škol, všeobecným občanským zájmem o školu, opatřením dobré samospravy a národním dozorem ve školství. Školství trpí státnin dozorem, který je ve sporu s principem aulo- nomním, mechanisuje, brání volnosti v učbě výchově, neinformuje, brání životnosti a sku- točným polřebám a byrokratickou povahou zne možňuje samostatnou tvořivost, vynalé zavost. Defialuvou Inspektorů školních bychom schvalovali vady dozoru a ustalovali inspektory špatně Principlálně stavíme se proli definitivě mspektorů, ač přejeme jim nejlepší úpravy jich sociálního postavení. Cheeme co nejvíce škol a nejvíce vzdělání, chceme školství národní a ne státní cheeme definitivně dobré inspek- tory národní, ale bez definitivy (Výborně! Hlučný souhlas)
14 article Útoky reakcionářů na školství a učitelstvo.
Útoky reakcionářů na školství a učitelstvo. O této časové otázce referoval pan K. v Tuček, říd. uč. Liči hrozné připady pronásledování učitelstva klerikály. Farář na Semilsku zakazuje učiteli nosili odznak Volné Myšlenky, macešku. Udal učitele a okr. šk. rada učileli nositi o znak zakázala. Hlásá se: brány pekelné ji ne- přemohou a najednou rozčilování z nevinn macešky. Na Hlinecku učitel 70letý, pensista, po 5 let sloužil efrkvi jako výborný varhaník, ale do- šel za to od kněze zlé odplaty. Syn pensistů volil protiklerikálně a msta farářova stíhala sta- rého, nemocného učitele. Kněz odepřel podpisu na kvitanci, dokud učitel osobně na faře se ne- představí, i vystoupil učitel z eírkve. Ale po čtyt měsíce nebyla učiteli pense vyplácena, až teprve intervence poslanců u místodržitele zmohia, že smí kvitanci podpisovati z církve vystouplému pensistovi obec. A přece uči církev, že hřich do nebe volající je zadržování mzdy! (Potlesk.) Ne
Tuček Semilsko Hlinecko
15 article
Poděbradsku z Pist čtrnácličlenná depulacese starostou žalovala u zemské školní rady n nčitele Gotivalda, že mluvil na voličských schů- zích rouhavě a že je rouhavý nevěrec. Učitel, maje udání třikráte v růkou, udal denuncianty. ale zemská šk. rada zamítla žádost souduz vydání denuneiace a nesvolila, aby členové okr. šk. rady poděbradské vyslýcháni byli jako svěd- kové u soudu, a vrchní soud v K. Hoře jedno duše prohlásil, že když denunciace není předlo- žena, soud nenabyl přesvědčení o tom, co vn bylo a že k posouzení otázky, jsou li inkrimi nované výroky trestny, třeba znáti kontakl v jakém byly uvedeny. Učiteli znemo žněnose obrániti a potrestán krutě odsouzením k náhradě útrat a — přeložením z trestu na nejzastrče- nější místo ! (Výkřiky nevole !) Tak pronásledován je říd. učitel Jindřiel Vorel, tak uč. Švehla ze St. Tábora, tento zasloužilý archacolog a učitel lidu, tak pro následováno sta jiných! Kéž při tvoření novéh řádu disciplinárního pamatováno, aby učitele mohli a směli stlhati ty, kdo jim těžké po stavení stěžují podlými denuneiacemi, které nejčastěji vycházejí z tábora »černých«a »fislových« pláků z čeledi »drozdů«. (Smích V § 118. rádu škol. zaručuje se učitelům ochrana úřadů, ale té se učitelům nedo- stává; vždyť ani nevydaji učiteli listiny, aby eti své hájti mohl. Toť výminečný stav Ústřední spolek ve svém právním odboru pro jednal za 6 let 3220 připadů, které jsou do- kamenty pronásledování učitelstva. Tisíce vydal organisace na obhájení učitelů a stalisice od- ňaly stíhaným učielům zadržením přídavků. Pronásledování jest uvedeno v sýstém stranou katolickou. Známý pracovník uč. Kone č ný
Jindřiel Vorel Švehla St . Tábor Kon Poděbradsko
16 article
trestán, že rozšiřoval letáky, vybízející plni heslo »Svůj k svému !« a že odevzdal dělníkům výnos občanské sbírky Politika směřuje ke klerikalismu a kleriká- lové zřejmě usiluji o školu klerikální. Po humo- ristické ukázce šivaní proti učiteli ve »Svatém Vojtěchu« a po sdělení, že poslanec Smýkalze Žeranovie prohlásil, že je třeba polovici učitel stva oběsit, aby byl pokoj, upozorňuje řečník na potřebu veřejného vyúčtování die- cesních fondů pensijních, na něž uěi telstvo platilo a konči apelem k poslancům, ah v kulturním boji stáli při učitelstvu. (Bouře sou hlasu. Potlesk.) O potřebách školství a učitelstva roferoval pan F. V. Moravec, učitel na mě šťanské škole v Praze. Učitel je nejdůležitějš činitel školy a posíliti učitele právně, hmotn i kuliurně, znamená zvelebiti školství. Nejna- lehavějším požadavkem je spravedlivý, uřitelstv důstojný, na moderním právním stanovisku slojíe disciplinární řád. Systematickým proná sledováním uvedena řada učitelů na pokraj zou falství. Není stavu, v němž by byla tak velik právní nejistota, jako u učitelstva. Učitelé n volají po shovívavosti, ale po striktních předpi- sech, stanovících pojem viny, řád vyšetřován i souzení, možnost obhájení a přesné vymezen trestu.
svatý Vojtěch Smýkalha Žeranovie F V Moravec já šťanský škola v Praga
17 article
Nechceme benevolence, ale právo. Snad potrestaných učitelů bylo málo, ale vyšetřova- ných mnoho a to často z motivů mimoškol ských, a vyšetřováním drženo učitelstvo v hrůze Chceme konečně právní jistotu. Hmotné poměry učitelstva jsou bědně. Veřejnost se klamně do- mnívá, že učitelé jsou dobře honprováni, přece poslední úprava z r. 1903 přišla, kdy nastala drahota a jsme zase v týchž, ne-li hor ších poměrech jako před úpravou. Přidává-l stát spontanně vzhledem k stoupající drahole úřadnictvu, důstojnictvu a p, považuje to ve řejnost za samozřejmé, ale poslední úprava platů učitelských považuje se za něco vrcholného Příčina léto apathie je v přetížení zemského ho spodářství. Stát nezbytně musí převziti jistý dil nákladu, má-li se učitelstvu dostali defini tivní úpravy platů v té míře, ja kou vykazuj čtyři posladní třidy úřadnické. Tím naznačuje učitelstvo normu a stabilitu svého platu, ni koliv touhu po sestátnění. Učitelst vu, stavu ide ovému, nesluší pořád před veřejností škemrat o materiální pomoc, ale veřejnost je povinn sama se o učitele postarati a hmotně je zabez pečiti. Dnes se šesti až osmí sly zlatými nelze rodinu uživiti.
18 article
Než dojde ke konečné úpravě, je nezbytno aby učitelstvu na čas vypomožeuo bylo drahol ním přídavkem. Úprava z r. 1903 mylně před pokládala láci na venkově. Je zjištěno, že n venkově je stejně draho jako v městech a je spravedlivo, aby i venkovskému učitelstvu do stalo se aktivních přídavků. Nesnesitelný je sta nynějšího postupu, jímž trpí venkovšti učitelé kteři nemohou do měst, a také městští, kteři jsou až 13 let bez definitivy. Postup by se zlepšil snížením služební doby na 35 roků zrušením systému velikých škol, který z důvodů úsporných dosud trvá. Řečník dále za stálého souhlasu promlouvá o potřebě snížení počtu žactva zvláště na škole měšťanské, o potřeb zřizovati čtvrté ročníky při měšťanských školách a řádném placení substitutů inspektorských. Ko- nečně vřele se přimlouvá za řádné zastoupení učitelstva ve školské administrativě. Žádá volené zástupce učitelstva měšťanských škol v okres škol. radách, volené zástupce učitelů všech druho škol v zemské školní radě a povolání spolu referentů z řad učitelských do školských úřadů. Uspokojiti učitele znamená posiliti nejvlivnějšího činitele ve škole národní, předním to ústavu kulturním. (Výborně ! Potlesk.) Projevy z učitelských organisací. Jménem jednoty učitelů měšťanských ško prohlašuje odborný uč. p. Petr Skalick předseda, souhlas s projevem protireakčním. C se týče otázky sestátnění měšť. škol, kterýa požadavek jednomyslně přijala a proklamoval valná hromada Jednoty uč. měst. škol, proje vuje potéšení, že vzbuzen byl pro otázku ve veřejnosti zájem. Otázka je nevyjasněna. Také od požadavku zdefinitivnění okresních školních inspektorů třeba zatím ustoupiti a ponechati věn — diskussi.
Skalick ko
19 article
Sl. Fr. Anýžova: My české uči telky souhlasíme plně s veškerým učitelstvem a všem lidmi dobré vůle, kteří bojují proti zpátečnickým snahám za zmenšením vzdělání naší české mlá- deže. Také my pokládáme pokrokovou školu z životní potřebu každého národa a rozvoj školy za vymoženost naší doby. My české učitelky postavíme se s celou rozhodností do řady těch, kdož bojují za pokrokovou školu. Moderní školu a pokrokové učitelstvo, prodehnuté vlasteneckými snahami, pokládáme za nejvydatnější zbraň pro politický, hospodářský a socialní boj našeho ná- roda a přejeme nejvřeleji, aby škola na základě národním byla udržena a podporována všemi vrstvami našeho lidu Pokud se týče druhé otázky — sestátnění škol národních, máme za to, že národní škola náleží národu, má národu sloužiti a bylo by nebezpečno vydali v plen národní školu někomu kdo s námi nedobře, ba nepřátelsky smýšlí neposkýtuje nám žádné záruky pro vlastenecký rozvoj školy- Všem kategoriím učitelstva přejeme my učitelky z plna srdce uskutečnění všech snah směřujících k zlepšení hmotných jejich poměrů ale nemůžeme z důvodů národních a paedago giekých souhlasiti s definitivou c. k. okresnieh inspektorů ve smyslu navrženém. Referent jednoty uč. měšť. škol o sestát nění škol měšťanských, odborný učitel pan v V drobném prodejí: ranní číalo o sobě . . . za s odpolední . . . . . . . za 2 Ve úlislkách na vunkověi ranní čialo. . . . odpolední . . . . . . . . « Inserát plati ze hotově napřel Předplacení a imerty přijímá ndnin strace v Marianské ulici č. a Tam nachátejí se též rečakce tiskárna a expedice „Národnich Listě“ Rukopisy se novraceji.
František Anýžův
20 article
Beneš tvrdí, že naše školství již nyní je naskrz státní (a jako doklad demonstruje se- šity), dozor, pomůcky, předpisy, vše je státnía učitelstvo se třese před státním dozorem. Jen platy učitelů jsou autonomní. Řadu let mluví se o sestátnění škol, ale dosud není otázka ujasněna. Souhlasí s referenty, ale chce, aby stát přispěl na školství. Školní úřady dosavadn zůstaňte a ať posilí se vliv autonomních a uči- telských zástupců. (Hlasy: Proč se tedy mluví o sestátnění?!) Slovo »sestátnění« vlastně ne- vyjadřuje, co si přeji. Sestátněním rozumím zvláště převzetí nákladu státem. Projevy zástupců politických stran. Za akční výbor národní strany svobodo- myslné promluvil školní rada prof. Metelka Trvajíe na svých zásadách je strana svobodo- myslná proti definitivě inspektorů a prot sestátnění škol. Vídí v odevzdání školství státu nebezpeči pro minoritní školy. Nesmí se uka- zovat na české střední školy. Ty byly postát něny z nouze, když Němci měli již dosti škol, ale bylo by znufalstvím, abychom chtějíce dobrovolně dali státu, co je příznakem naší samobytnosti. Připoutáním našeho školství k klerikálním zemím alpským, neposloužili bychom pokroku. Také hospodářsky bychom byli poško- zeni. V říši je 1032 měšťanských škol a z těch je 524 českých. Snstátnění by znamenalo,že bychom my za své peníze zřizovali měšťanské školy v zemích jiných, zvláště německých. V době, kdy hrozí se nám kyjem a otupová ním mládeže, nebylo by rozumné volati po se- státnění národního školstvi. (Potlesk. Výborně!
Beneš profesor Metelka Němec akční výbor národní strana svoboda Snstátnění
21 article
Za českou stranu agrární prohlašuje posl p. řed. Trojan protest proti návrhům na sní žení docházky školní i proti vlivům klerikálním- Chce svobodné i volné učitelstvo a tomus dostane zasloužené podpory od strany agrární která je proti sestátnění a zklerikalisování školy- (Výborně l) Za stranu národně-sociální mluvil říš. posl učitel Lisý. Ve školství tkví síla národa. Běda. odevzdá-li se do rukou státu, který jen z do- nucení české školy zřizuje. Vláda školská je v rukou klerikálů, stát vykonává policejní mo Odevzdati školu státu, znamená vydati pokro kové snahy učitelské ve zhoubu. Učitel můž najiti ochrany jen u autonomie, ne u státu Kdyby se mne nebyli ujali autonomní členov zemské školní rady, nebyl bych dnes učitelem Proti zdefinitivnění inspektorů potřebí se ozvati.
Trojan Lisá
22 article
Pak by bylo plno Patočků, t. j. lidí, jako inspektor Patočka, který se zvrhl v nejhoršíh zpálečníka. On také vyhrožoval pro macešku ale pak úpěnlivě prosil učitele, aby mlčel ! Prot klerikalismu měla by se spojiti zejména svobodo- myslná žurnalistika, která ne dost důrazně kleri kalismus potírá. (Výborně !) Za stranu sociálně-demokratickou proslovi politickou řeč říšský poslanec dr. Souku Připojil se ku protestu a obšírnou řečí upozorni na blížící se veliký kulturní zápas v Rakousku Ujistil učitelstvo, že najde v organisacích dělni ckých podpory. (Výborně !) Za stranu pokrokovou prohlásil protest proti reakci dr. Bouček, který delší řečí dokazoval, jak klerikalismus znemravňuje a ohlupuje. Lide neodvislí nesměji učitele opustiti. Svobodomysln poslanci nemají zasedati v jednom klubu s kle- rikály. V olázce o postátnění škol je třeba zdů raznit, že sami se musíme pokrokově vychovat (Pochvala.) Za českou sekci Volné Myšlenky projevi sympatie učitelstvu delší řečí red. Myslík Za Ženský klub český tlumočila pí. Kuklová- Bezděkova přání, aby uzákoněny byly in- spektorky nad národními školami. Sl. Tumova za bouřlivé veselosti a ve- likého souhlasu vyslovila úžas, že na manife- stační schůzi pojmenoval se učitel třeso uc se osobou. Jsem žena, ale netřásla jsem se nikdy před svým představeným, ale třesu se před budoucnosti lidu našeho, vychována-li mládež třesoucími se učiteli.
Patočka Prot klerikalizmus doktor Souka Bouček Myslík Kuklová Bezděkův Tumův Rakousko
23 article
Jsem proti sestátnění škol. Dnes nám pan Beneš ukazoval u sešitů obálky státní, ale po sestátnění bude státní obsah. Když ještě z Ústř. spolek českých žen pí. El. z Purky ň varovala před klášterní výchovou mládeže dívčl, ujal se slova uč. p. J. Černý, konstatoval, že zástupei Jednoty měšť. škol odvolali heslo sestátniti školu, a důrazně odmitl připomínky pp. Skalického a Beneše, že totiž věc o poža- davku Jednoty měšť. škol není ujasněna a že se objasní až na jakémsi debatním večírku. Pr organisované učitelstvo netřeba teprv něja- kých debat, neboť ono nezvratně stojí n programu národa, na znárodnění a zautonomiso- vání škol. Učitelstvo organisované se netřese, ale douťá, že se ho ujmou ti, kdo tu tolik sym- patil pokrokovým jeho snahám projevili. (Po- tlesk.) Potom byla jím navržen resoluce Občanstvo, shromážděné na protestní a manife slační schůzi v Praze dne 29. března 1908 po ře čech referentů, poslanců a zástupců stran a korpo rací svobodomy slných a 1. protestuje proti jakékoli reakci ve školství slibuje proti ní pracovati. Zejména protestuje proti návrhům, jež cílí ke zmenšení lidového vzdělání ve formě snížení školní docházky. Protestuje proti snahám, aby školství národní vůbec nebo i jen z části bylo sestátněno Protestuje proti záměru, ustanovovati definitivně okresní školní inspektory. 2. Shromáždění vyslovuje rozhorlenou stížnost na strany klerikální, že usilují svobody školství vědeckého vyučování omezovali, že vážnost a práci učitelstva mezi lidem agitačně zlehčuji a porušují, ano i jednotlivcům z učitelstva volnost občanskou a existenci ohrotují a niči. Shromáždění připo-
Beneš J Černá Skalický Praha