1
masthead
Ročník XXXXVIIL
2
masthead
V Prazě, v pondělí 30. března 1908.
4
article
Na rnnní a odpol. Ilat
předplácí sen
v Praze v administra
a něsíe
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s droji denárke-
Da měsl
na čivt lata . . . . 7 R 50k
ve Gljalkáick:
sa měje . . . . . . 2 K 80h
Pošíou:
n člrrt lola . . . . 9 k 60
s dvojí zleilkou
na věnl
n .. . k e
Praha
5
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Očekávané vládní projevy.
Z Vídně, 30. března. Ve výboru rozpočío
vém čeká se v rozpravě o ministerstvu práv
dnes odpoledne druhý projev minister
ského předsedy bar. Becka ve při
čině jazykového zákona, jím chysta
ného pro království české a prohlášeni mi
nistra spravedlnosti dra. Klein
v příčině stanoviska, jaké zaujímá vláda k pla
nosti výnosů Stremayrových a ro-
voltě proti nim zosnované na povel vedlejší vlády
německé v království českém, v jejímžto čele
nalézá se dr. Wenzeslaus Titta. Není však ještě
delinitivně rozhodnuto, zdali se stanou obe
osvědčení již dnes, poněvadž dopoledne
budou konati se ještě porady předsedy mini
sterstva bar. Becka a ministra Kleina s českými
ministry drom. Fiedlerem a Práškem.
Arci musí si býti vláda vědoma, že český
národ nespokojí se žádným theoreti-
ckým ujišťováním, že vláda uznává
jazykové výnosy Stremayrovy, aniž
by však podnikla něco k faktickému pro-
vádění výnosů těch tak, aby národ český
po té stránce neměl žádné příčiny k nějakým
steskům anebo neuklidnila národ český nějakým
takovým rozřešením sporu, svévolně revoltou
německých soudců způsobeného, při kterém
měli by Čechové mrtvou litoru, Němei však
skutečnost, za kteréž by se beztrestně
v obvodech převahou německých jazyk český
vylučoval.
Beck
Klein
doktor
Titt
Fiedler
Prášek
Stremayrův
Čecho
Vídeň
6
article
Prapodivnou nótu v té věci uveřejňuje
„Sonn- u. Migszig.“, a je-li tato nóta původu
vládního, pak je nejen neskonale drzou, ale pal
jest také neskonale hloupou. Praví se tam: „Z
příčinou kritických zjevů, které se vyskytly na
počátku porad o rozpočtu justice ve dnech po
sledních, budiž připamatováno vá
čícím stranám, že pro fedrování národníel
zájmů svých ničeho by nezískaly mini-
sterskou změnou. Možno tedy čekati, že
by se protivy oslabily, kdyby se neodmi-
tala a limine česká podání u něme-
ckých soudů v království českén
aspoň v záležitostech, při kterých jde o ne-
fingované pře, poněvadž odmítání takové
působí v praxi zrovna tak, jako odpírání práva.
Protože se však protivy již přiostřily, musí být
žádáno též od Čechů povolnosti potud, že upusí
od svěvolného zaváděni vnitřní češt
my. Na tomto podkladě dala by se nafěz
střední cesta, na které bylo by dorozuměn
možné.
Jak vidno, vládní list opakuje starou bá-
chorku o žalobách fingovaných, aniž by
měl potuchy o skutečném stavu věci. Čech
vé nemají co slibovati a povolo
vati, protože nic jiného nechtějí, než a by s
platné předpisy prováděly. Požada
vek, aby Čechové upustili od vnitrn
češtiny za to, že pak nějaký p. Freyer milo
stivě připustí české podání, o kterém ještě zů
stavuje se mu rozhodnuti, je-li fingovan
či nic, jest tak blbý, že netřeba k vůli němu
utráceti ni jediného slova.
Migszig
Čecho
Čo
Freyer
7
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Porady o úpravě jazykové otázky.
Z Vídné, 29. března. (K. k.) Místodržite
hr. Coudenhove přibyl sem dnes v noe
z Prahy. — President vrchního zemského soudu
ryl. Wesselly přibyl sem dnes z Prahy.
Z Vídně, 29. března. (K. k.) Dnes konal
se v presidiu rady ministerské za předsednictvi
předsedy ministerstva sv. p. Becka dalši po
rada o úpravě otázky jazykov
Zúčastnili se jí ministr spravedlnosti dr. Klein
ministr vnitra sv. p. Bienerth, místodržite
hr. Coudenhove, president vrchního zem
ského soudu ryt. Wesselly, odborný před-
nosta dr. Sieghart, pak vicepresidení praž-
ského zemského finančního ředitelství Terseh
a v zastoupení onemocnělého ředitele poštovního
telegrafního ředilelství pro Čechy dvoraího
řady ryl. Šafaříka-Pštrossa vrchní
pošlovní rada Kraus. Porada trvala s jedno-
hodinovou přestávkou od 10. hod. dopolední
do 7. hodiny večerní.
Pro českou universitu v Brně.
Z Brna, 29. března. (K. k) Výkonn
výbor klubu české strany lido v
na Moravě konal dnes čelně navštívenou
schůzi, jež se usnesla na resoluci, v níž
se s velkým důrazem žádá za zřízen! česke
university v Brně. Po schůzi odebrali se
účastníci na Velké náměstí a pak městem k ná-
draží. Za průvodu vystřelili účastníci v měste
a na Kolišti tři rány na slepo. Druhá skupine
demonstrantů odebrala se k zemskému domu
kdež zpivala politickou píseň. Jinak nebyl klie
porušen.
Hostina u moravského zemského hejtmana.
Z Brna, 29. března. (K. k.) Včera konalase
u zemského hejtmana hr. Serenye a jeho chot
velká hostina, již zúčastnili se místodržitel svob.
pán Heinold, biskup hr. Huyn, přednostové ob
čanských a vojenských úřadů, jakož i četn
poslanci obou národností aj.
Coudenhove
Beck
Klein
Bienerth
doktor
Sieghart
Šafařík
Pštrossa
Kraus
Heinold
Huyn
Vídný
Praha
Vídeň
Čechy
Brno
Morava
Velká náměstí
ministerstvo svatý . p
Terseh
český univerzita v Brno
klub český strana
univerzita v Brno
8
article
Moravský sněm odročen.
Z Brna, 29. března. (K. k.) Z cfsařova
rozkazu byl dnes moravský sněm zemský místo
držitelem písemně odroče n.
Dr. Wekerle ve Vídni.
Z Pešli, 29. března. (K. k.) Uh. tel. kor
kancelář sděluje: Panovník přijal dnes o 11.
hodině dopolední uherského předsedu ministerstva
dra. Wekerla ve zvláštním slyšenl.
Dr. Wekerle měl večer s rakouským mini-
strem financi drem. šl. Korytowským po-
radu o záležitostech resortnich.
Německý kaneléř ve Vídni.
Z Vídně, 20. března. (K. k) Dnes dopoledne vy
konal návšíěvy, po připadě odevzdal navštívenky
fišský kancléř kníže Bůlow u těchlo osobnost
u ministra záležilostí zahraničních svob. p. Aehren
thala, nejvyššího hofmistra knížele Monfenuova, mi
nisterského předsedy sv. p. Becka, společného mi
nistra financí bar. Buriana, říšského ministra vojen
ství pol zbrojmistra Schönaicha, ministra a latere b
Zichye, nejvyš. komořího hr. Gudana, nejvyš. dvor
maršálka hr Czirakye, saského vysl. hr. Rexe, bavor
vyslance svob. p. Tuchera. Dále dal se řišský kancle
zapsati u paní arcivévodkyně Marie Josefy, Mario
Annunciaty a Blanky, jakož i u pana arcivévody Leo
polda Salvatora. O 1 hod. odpoledne konala se u ně
meckého velovyslance šl. Tschirschkého inlimní snída-
ně, jíž se kromě říšského kancléře zúčastrili: vele
vyslanec šl. Tschirský s choti a dcerou, páni z vele
vyslanectví, generální konsul sv. p. Liebig, konsu
dr. šl. Vivenot, člen sněmovny panské sv. p. Oppen-
heimer a bratr velevyslancův, podplukovník šl
Tschirschký.
doktor
Wekerle
Beck
Burian
Rex
Tucher
Marie
Josef
Mario Annunciata
Blank
Lea polda
Salvator
Liebig
šl
Tschirschký
Brno
Vídeň
Pejít
9
article
Během depoledne odevzdali na velevyslaneclv
navštívenky pro říšského kancléře mozi jinými: spo-
lečný ministr financí bar. Burian, saský vyslane
hr. Rex a nejvyšší hofmistr kniže Monlenuovo.
Z Vídně, 29. března. (K. k.) Ministr záležitost
zahraničních sv. p. Aehrenthal a jeho cho
uspořáídali večer na počest říšského kancléře knížel
Bůlowa hostinu, jíž se zúčastnili: německý vele-
vyslanec šl. Tschirschký s chotí, předs. ministerstva
sv. p. Beck s chotí, předsoda ministerstva dr. We-
kerle, společný ministr financí bar. Burian, říšský
ministr vojenství pol. zbrojmistr Schönaich, gunerá
ní pobočník hr. Paar a sv. p. Bolíras, náčelník ge
nerálního štábu pol. pod. Conrad šl. Hötzendorí
ministr vnitra sv. p. Bienorth, ministr a latere hr. zi
chy aj
Říšský kancléř kníže Bülow odevzdal dnes na-
vštívenky těž u velevyslanců.
Z Víduě, 29. března. (K. k) Říšský kancléř kníže
Bülow přibyl o 7. hod. 37 min. ráno na severo-
západní nádraží. K jeho uvítání dostavil se na peron
velevyslanec šl. Tschirschký se všemi pány z vele
vyslanectví. V průvodu knížete Balowa byl vyslane
Flottow a tajemník tajný rada Schäffer. Kníže Bůlcw
pozdravil co nejsrdočněji velevyslance šl. Tschirschké-
ho a všecky jednotlivé pány z velevyslaneciví a ode-
jel pak autemobilem se šl. Tschirschkým do paláee
volevyslaneckého, kdež se ubytoval Obecenstvo, př
velevyslanectvím shromážděně, knžele Bůlowa sym-
palicky pozdrav ovalo.
Burian
Beck
Bolíras
Conrad
Bülow
Balowa
Schäffer
Rex
Vídeň
Paar
Vídu
10
article
Německý cisař v Benálkách.
Z Benátek, 29. března. (K. k.) Německý cisař
císařovna podnikli dnes dopoledne delsí projiždku
v gondole městem. Princ August Vilém a princezn
Viktoria Louisa šli pěšky. Odpoledne navštívil cisai
hraběnku Mocenigovou, rozenou princeznu Windisch-
Graetzovu a hraběnku Brandolinovou. Císařovna.
princ August Vilém a princezna Viktora L ouisa pro-
hlédli si museo civico. Počasí je chladné a silně prší
K večerní tabuli byl pozván c. a k. komoří hr. No
stitz s chot
Zejtra odpoledne ve 2 hodiny odjedou asi hosta
do Syrakus
Protestní a manifestační schůze
učitelstva a občanstva.
Proti reakčním snahám ve školství a jako
manifestaci pro nalehavě potřeby našeho škol-
ství, svolal Zemský ústřední spolek jednot uči-
telských schůzi, která konána včera o 9. hod-
dopol. ve velkém sale na Žofině v Praze.
Veliká tato schůze vyzněla v mocný pro-
test proti snahám po sniženi do-
cházky školní a proti jednomyslně
přijaté revoluci valné hromady Zem-
ské ústřední jednoty učitelstva škol
měšťanských, klerážto organisa ce
učitelská se usnesla ucházeti se
o postátnění měšťanských škol. Tío
dána nejlepší satisfákce nám, kteři jsme se
snaze po sestálnění škol důrazně opřeli.
Schůzi zahájil vřelým proslovem říd. uč.
August Vilém
Viktoria Louisa
Mocenigův
Windisch
Graetzův
Brandolinová
L ouiso
Benátky
Syrakusy
Praha
11
article
Jos. Smrtka. Ukázal na rostoucí reakci
na povinnost učitelstva ji brániti. Schůze, svo-
laná po vřavě volebního boje a před za šedáním
sněmovním, má informovati naše poslanecivo
Shromáždění jmenem rady král. hlav. města
Prahy přivítal p. ředitel Ma děra. Potom sdě-
lil jednatel p. B. Skála seznam přítomných ho-
stí. Byli to zvláště poslanci pp.: Anýž. Folber
dr. Hajn, Choc, Johanis, Krejčí, Lisý, Mert, Pa-
poušek, dr. Podlipný, dr. Schauer, Slavik, Sou-
kup, Trojan, prof. dr. Velich a Zázvorka, zá-
stupci polit. stran pp. : dr. Bouček, dr. Metelka.
dr. Rašin, Šeplavý, Škába, zástupci profesorstva
pp.: vl. r. Bílý, řed. Starý, prof. Apelt, zástup
kyně spolků ženských, deputace učitelskýel
organisací atd
Slova se ujal starosta ústř. spolku učite
Jos. Černý a objasnil:
snahy po snížení docházky školní,
sestátnění škol
a definitivě inspektorů.
Učitelstvo pokládá za svou povinnost vy
stoupili proti návrhu křesť. sociálů v říš. rade
podanému, aby snížena byla školní docházka na
venkově, proti požadavku organisace Z. Ú. J.
uč. a proti zdefinitivnění školních inspektorů
Reakční návrh na snížení docházky chce snížiti
duchovní kapacitu venkovského lidu, nedostatek
pracovních sil nahraditi mládeží třináctiletou
je přece nutno bojovati proti výdělečnosti mlá-
deže. Návrh znamená snízení vzdělání na ven-
kově, ač tam jest ho právě třeba, znamená se-
slabení konkurenční sehopnosti venkovského lidu
a zvlástě poskození měsť. skol na venkov
Smrtka
Anýž
doktor
Hajn
Choc
Johanis
Krejčí
Lisá
Merta
Podlipná
Schauer
Slavik
Trojan
profesor
Velich
Zázvorka
Bouček
Metelka
Rašin
Škába
Apelt
Černá
Praha
Ma děra
spolek učite Jos
12
article
Chceme duchovní sestejnění všech vrstev lido
vých a zrovnoprávnění jich. Blahobytu neče-
káme z cizích rukou a všichni kdo chtějí li
činiti závislým na cizí pomoci, jsou jeho nepřá-
teli. Tento princip samostatnosti, svépomoci
sebeurčení velí důsledně i národu, aby se všem
vzdělavacími prostředky osamostatnil.
Žádáme tudíž, aby národ měl svo
existenci hmoteou i duchovní ve
svých rukou. Proto voláme po národn
samostatnosti a osvobození z politického, hospo-
dářského i kulturního centralismu, klerý ome
zuje všechen náš vývoj. Je to tedy pud své
bytnosti a sebezachování, chceme-li se z cen
tralismu vybaviti. A jelikož víme, že v hojiz
národní osamoslatnění a svobodný vývoj nej
účinnější zbraní jest vzdělanost, voláme po svo
bodném národním školství a stavíme se tu prot
rozhodujícímu vlivu státního centralismu. (Vý
borně!) Chceme tedy odstátně n
znárodnění všeho školství. (Bour
livý souhlas.) Chceme řádnou školskou auto
nomii. Arci se namitá mnoho proti autonomi
špatné, ale to nás v našem principu nemate
Ale my pravíme: nuže je čas pracovati k tomu
aby se autonomie polepšila. Nesdilime snal
učitelů jednoty měšťanských škol: když je auto-
nomie špatná, zemská pokladna chudá, pojďme
ke státu, ať nám pomůže. (Výborně! Veliky
pollesk.)
13
article
Sestátnění znamená uznání centralismu,
šablony, uniformity, cizlho poručnictví, posllen
byrokratismu, zápor individualního rozvoje ná
roda, zápor znárodnění a autonomního principu,
prodloužení závislosti naší na vídeňské vládě
němectví, další utrpení našich menšin, trapný
stav nekonečného smlouvání se a vyjednávání
o naše práva, přinášení oběti na cizl školstvía
strádání doma, překážku ve vývojí autonomie
a odcizení škol životním, zvláštním potřebám
národa. (Tak jest !) My učitelé půjdeme: ne
proli státu, ale od jeho centralismu k národn
autonomii ke svému národu v rámci státu,
pokud nemůže býti jinak a lépe. Chiceme školstvi
znárodnití a to nabytím národní zákono-
dárné a správní moci, péčí o všechny druhy
škol, všeobecným občanským zájmem o školu,
opatřením dobré samospravy a národním
dozorem ve školství. Školství trpí státnin
dozorem, který je ve sporu s principem aulo-
nomním, mechanisuje, brání volnosti v učbě
výchově, neinformuje, brání životnosti a sku-
točným polřebám a byrokratickou povahou zne
možňuje samostatnou tvořivost, vynalé zavost.
Defialuvou Inspektorů školních bychom
schvalovali vady dozoru a ustalovali inspektory
špatně Principlálně stavíme se proli definitivě
mspektorů, ač přejeme jim nejlepší úpravy jich
sociálního postavení. Cheeme co nejvíce
škol a nejvíce vzdělání, chceme
školství národní a ne státní
cheeme definitivně dobré inspek-
tory národní, ale bez definitivy
(Výborně! Hlučný souhlas)
14
article
Útoky reakcionářů na školství
a učitelstvo.
Útoky reakcionářů na školství
a učitelstvo.
O této časové otázce referoval pan K. v
Tuček, říd. uč. Liči hrozné připady pronásledování
učitelstva klerikály. Farář na Semilsku zakazuje
učiteli nosili odznak Volné Myšlenky, macešku.
Udal učitele a okr. šk. rada učileli nositi o
znak zakázala. Hlásá se: brány pekelné ji ne-
přemohou a najednou rozčilování z nevinn
macešky.
Na Hlinecku učitel 70letý, pensista, po 5
let sloužil efrkvi jako výborný varhaník, ale do-
šel za to od kněze zlé odplaty. Syn pensistů
volil protiklerikálně a msta farářova stíhala sta-
rého, nemocného učitele. Kněz odepřel podpisu
na kvitanci, dokud učitel osobně na faře se ne-
představí, i vystoupil učitel z eírkve. Ale po čtyt
měsíce nebyla učiteli pense vyplácena, až teprve
intervence poslanců u místodržitele zmohia, že
smí kvitanci podpisovati z církve vystouplému
pensistovi obec. A přece uči církev, že hřich do
nebe volající je zadržování mzdy! (Potlesk.) Ne
Tuček
Semilsko
Hlinecko
15
article
Poděbradsku z Pist čtrnácličlenná depulacese
starostou žalovala u zemské školní rady n
nčitele Gotivalda, že mluvil na voličských schů-
zích rouhavě a že je rouhavý nevěrec. Učitel,
maje udání třikráte v růkou, udal denuncianty.
ale zemská šk. rada zamítla žádost souduz
vydání denuneiace a nesvolila, aby členové okr.
šk. rady poděbradské vyslýcháni byli jako svěd-
kové u soudu, a vrchní soud v K. Hoře jedno
duše prohlásil, že když denunciace není předlo-
žena, soud nenabyl přesvědčení o tom, co vn
bylo a že k posouzení otázky, jsou li inkrimi
nované výroky trestny, třeba znáti kontakl
v jakém byly uvedeny. Učiteli znemo žněnose
obrániti a potrestán krutě odsouzením k náhradě
útrat a — přeložením z trestu na nejzastrče-
nější místo ! (Výkřiky nevole !)
Tak pronásledován je říd. učitel Jindřiel
Vorel, tak uč. Švehla ze St. Tábora, tento
zasloužilý archacolog a učitel lidu, tak pro
následováno sta jiných! Kéž při tvoření novéh
řádu disciplinárního pamatováno, aby učitele
mohli a směli stlhati ty, kdo jim těžké po
stavení stěžují podlými denuneiacemi, které
nejčastěji vycházejí z tábora »černých«a
»fislových« pláků z čeledi »drozdů«. (Smích
V § 118. rádu škol. zaručuje se učitelům
ochrana úřadů, ale té se učitelům nedo-
stává; vždyť ani nevydaji učiteli listiny, aby
eti své hájti mohl. Toť výminečný stav
Ústřední spolek ve svém právním odboru pro
jednal za 6 let 3220 připadů, které jsou do-
kamenty pronásledování učitelstva. Tisíce vydal
organisace na obhájení učitelů a stalisice od-
ňaly stíhaným učielům zadržením přídavků.
Pronásledování jest uvedeno v sýstém stranou
katolickou. Známý pracovník uč. Kone č ný
Jindřiel Vorel
Švehla
St . Tábor
Kon
Poděbradsko
16
article
trestán, že rozšiřoval letáky, vybízející plni
heslo »Svůj k svému !« a že odevzdal dělníkům
výnos občanské sbírky
Politika směřuje ke klerikalismu a kleriká-
lové zřejmě usiluji o školu klerikální. Po humo-
ristické ukázce šivaní proti učiteli ve »Svatém
Vojtěchu« a po sdělení, že poslanec Smýkalze
Žeranovie prohlásil, že je třeba polovici učitel
stva oběsit, aby byl pokoj, upozorňuje řečník na
potřebu veřejného vyúčtování die-
cesních fondů pensijních, na něž uěi
telstvo platilo a konči apelem k poslancům, ah
v kulturním boji stáli při učitelstvu. (Bouře sou
hlasu. Potlesk.)
O potřebách školství a učitelstva
roferoval pan F. V. Moravec, učitel na mě
šťanské škole v Praze. Učitel je nejdůležitějš
činitel školy a posíliti učitele právně, hmotn
i kuliurně, znamená zvelebiti školství. Nejna-
lehavějším požadavkem je spravedlivý, uřitelstv
důstojný, na moderním právním stanovisku slojíe
disciplinární řád. Systematickým proná
sledováním uvedena řada učitelů na pokraj zou
falství. Není stavu, v němž by byla tak velik
právní nejistota, jako u učitelstva. Učitelé n
volají po shovívavosti, ale po striktních předpi-
sech, stanovících pojem viny, řád vyšetřován
i souzení, možnost obhájení a přesné vymezen
trestu.
svatý Vojtěch
Smýkalha Žeranovie
F V Moravec
já šťanský škola v Praga
17
article
Nechceme benevolence, ale právo. Snad
potrestaných učitelů bylo málo, ale vyšetřova-
ných mnoho a to často z motivů mimoškol
ských, a vyšetřováním drženo učitelstvo v hrůze
Chceme konečně právní jistotu. Hmotné poměry
učitelstva jsou bědně. Veřejnost se klamně do-
mnívá, že učitelé jsou dobře honprováni,
přece poslední úprava z r. 1903 přišla, kdy
nastala drahota a jsme zase v týchž, ne-li hor
ších poměrech jako před úpravou. Přidává-l
stát spontanně vzhledem k stoupající drahole
úřadnictvu, důstojnictvu a p, považuje to ve
řejnost za samozřejmé, ale poslední úprava platů
učitelských považuje se za něco vrcholného
Příčina léto apathie je v přetížení zemského ho
spodářství. Stát nezbytně musí převziti jistý
dil nákladu, má-li se učitelstvu dostali defini
tivní úpravy platů v té míře, ja kou vykazuj
čtyři posladní třidy úřadnické. Tím naznačuje
učitelstvo normu a stabilitu svého platu, ni
koliv touhu po sestátnění. Učitelst vu, stavu ide
ovému, nesluší pořád před veřejností škemrat
o materiální pomoc, ale veřejnost je povinn
sama se o učitele postarati a hmotně je zabez
pečiti. Dnes se šesti až osmí sly zlatými nelze
rodinu uživiti.
18
article
Než dojde ke konečné úpravě, je nezbytno
aby učitelstvu na čas vypomožeuo bylo drahol
ním přídavkem. Úprava z r. 1903 mylně před
pokládala láci na venkově. Je zjištěno, že n
venkově je stejně draho jako v městech a je
spravedlivo, aby i venkovskému učitelstvu do
stalo se aktivních přídavků. Nesnesitelný je sta
nynějšího postupu, jímž trpí venkovšti učitelé
kteři nemohou do měst, a také městští, kteři
jsou až 13 let bez definitivy. Postup by se
zlepšil snížením služební doby na 35 roků
zrušením systému velikých škol, který z důvodů
úsporných dosud trvá. Řečník dále za stálého
souhlasu promlouvá o potřebě snížení počtu
žactva zvláště na škole měšťanské, o potřeb
zřizovati čtvrté ročníky při měšťanských školách
a řádném placení substitutů inspektorských. Ko-
nečně vřele se přimlouvá za řádné zastoupení
učitelstva ve školské administrativě. Žádá volené
zástupce učitelstva měšťanských škol v okres
škol. radách, volené zástupce učitelů všech druho
škol v zemské školní radě a povolání spolu
referentů z řad učitelských do školských úřadů.
Uspokojiti učitele znamená posiliti nejvlivnějšího
činitele ve škole národní, předním to ústavu
kulturním. (Výborně ! Potlesk.)
Projevy z učitelských organisací.
Jménem jednoty učitelů měšťanských ško
prohlašuje odborný uč. p. Petr Skalick
předseda, souhlas s projevem protireakčním. C
se týče otázky sestátnění měšť. škol, kterýa
požadavek jednomyslně přijala a proklamoval
valná hromada Jednoty uč. měst. škol, proje
vuje potéšení, že vzbuzen byl pro otázku ve
veřejnosti zájem. Otázka je nevyjasněna. Také
od požadavku zdefinitivnění okresních školních
inspektorů třeba zatím ustoupiti a ponechati věn
— diskussi.
Skalick
ko
19
article
Sl. Fr. Anýžova: My české uči telky
souhlasíme plně s veškerým učitelstvem a všem
lidmi dobré vůle, kteří bojují proti zpátečnickým
snahám za zmenšením vzdělání naší české mlá-
deže. Také my pokládáme pokrokovou školu z
životní potřebu každého národa a rozvoj školy
za vymoženost naší doby. My české učitelky
postavíme se s celou rozhodností do řady těch,
kdož bojují za pokrokovou školu. Moderní školu
a pokrokové učitelstvo, prodehnuté vlasteneckými
snahami, pokládáme za nejvydatnější zbraň pro
politický, hospodářský a socialní boj našeho ná-
roda a přejeme nejvřeleji, aby škola na základě
národním byla udržena a podporována všemi
vrstvami našeho lidu
Pokud se týče druhé otázky — sestátnění
škol národních, máme za to, že národní škola
náleží národu, má národu sloužiti a bylo by
nebezpečno vydali v plen národní školu někomu
kdo s námi nedobře, ba nepřátelsky smýšlí
neposkýtuje nám žádné záruky pro vlastenecký
rozvoj školy-
Všem kategoriím učitelstva přejeme my
učitelky z plna srdce uskutečnění všech snah
směřujících k zlepšení hmotných jejich poměrů
ale nemůžeme z důvodů národních a paedago
giekých souhlasiti s definitivou c. k. okresnieh
inspektorů ve smyslu navrženém.
Referent jednoty uč. měšť. škol o sestát
nění škol měšťanských, odborný učitel pan v
V drobném prodejí:
ranní číalo o sobě . . . za s
odpolední . . . . . . . za 2
Ve úlislkách na vunkověi
ranní čialo. . . .
odpolední . . . . . . . . «
Inserát
plati ze hotově napřel
Předplacení a imerty přijímá ndnin
strace v Marianské ulici č. a
Tam nachátejí se též rečakce
tiskárna a expedice „Národnich Listě“
Rukopisy se novraceji.
František
Anýžův
20
article
Beneš tvrdí, že naše školství již nyní je
naskrz státní (a jako doklad demonstruje se-
šity), dozor, pomůcky, předpisy, vše je státnía
učitelstvo se třese před státním dozorem. Jen
platy učitelů jsou autonomní. Řadu let mluví
se o sestátnění škol, ale dosud není otázka
ujasněna. Souhlasí s referenty, ale chce, aby
stát přispěl na školství. Školní úřady dosavadn
zůstaňte a ať posilí se vliv autonomních a uči-
telských zástupců. (Hlasy: Proč se tedy mluví
o sestátnění?!) Slovo »sestátnění« vlastně ne-
vyjadřuje, co si přeji. Sestátněním rozumím
zvláště převzetí nákladu státem.
Projevy zástupců politických stran.
Za akční výbor národní strany svobodo-
myslné promluvil školní rada prof. Metelka
Trvajíe na svých zásadách je strana svobodo-
myslná proti definitivě inspektorů a prot
sestátnění škol. Vídí v odevzdání školství státu
nebezpeči pro minoritní školy. Nesmí se uka-
zovat na české střední školy. Ty byly postát
něny z nouze, když Němci měli již dosti
škol, ale bylo by znufalstvím, abychom chtějíce
dobrovolně dali státu, co je příznakem naší
samobytnosti. Připoutáním našeho školství k
klerikálním zemím alpským, neposloužili bychom
pokroku. Také hospodářsky bychom byli poško-
zeni. V říši je 1032 měšťanských škol a z těch
je 524 českých. Snstátnění by znamenalo,že
bychom my za své peníze zřizovali měšťanské
školy v zemích jiných, zvláště německých.
V době, kdy hrozí se nám kyjem a otupová
ním mládeže, nebylo by rozumné volati po se-
státnění národního školstvi. (Potlesk. Výborně!
Beneš
profesor
Metelka
Němec
akční výbor národní strana svoboda
Snstátnění
21
article
Za českou stranu agrární prohlašuje posl
p. řed. Trojan protest proti návrhům na sní
žení docházky školní i proti vlivům klerikálním-
Chce svobodné i volné učitelstvo a tomus
dostane zasloužené podpory od strany agrární
která je proti sestátnění a zklerikalisování školy-
(Výborně l)
Za stranu národně-sociální mluvil říš. posl
učitel Lisý. Ve školství tkví síla národa. Běda.
odevzdá-li se do rukou státu, který jen z do-
nucení české školy zřizuje. Vláda školská je
v rukou klerikálů, stát vykonává policejní mo
Odevzdati školu státu, znamená vydati pokro
kové snahy učitelské ve zhoubu. Učitel můž
najiti ochrany jen u autonomie, ne u státu
Kdyby se mne nebyli ujali autonomní členov
zemské školní rady, nebyl bych dnes učitelem
Proti zdefinitivnění inspektorů potřebí se ozvati.
Trojan
Lisá
22
article
Pak by bylo plno Patočků, t. j. lidí, jako
inspektor Patočka, který se zvrhl v nejhoršíh
zpálečníka. On také vyhrožoval pro macešku
ale pak úpěnlivě prosil učitele, aby mlčel ! Prot
klerikalismu měla by se spojiti zejména svobodo-
myslná žurnalistika, která ne dost důrazně kleri
kalismus potírá. (Výborně !)
Za stranu sociálně-demokratickou proslovi
politickou řeč říšský poslanec dr. Souku
Připojil se ku protestu a obšírnou řečí upozorni
na blížící se veliký kulturní zápas v Rakousku
Ujistil učitelstvo, že najde v organisacích dělni
ckých podpory. (Výborně !)
Za stranu pokrokovou prohlásil protest proti
reakci dr. Bouček, který delší řečí dokazoval,
jak klerikalismus znemravňuje a ohlupuje. Lide
neodvislí nesměji učitele opustiti. Svobodomysln
poslanci nemají zasedati v jednom klubu s kle-
rikály. V olázce o postátnění škol je třeba zdů
raznit, že sami se musíme pokrokově vychovat
(Pochvala.)
Za českou sekci Volné Myšlenky projevi
sympatie učitelstvu delší řečí red. Myslík
Za Ženský klub český tlumočila pí. Kuklová-
Bezděkova přání, aby uzákoněny byly in-
spektorky nad národními školami.
Sl. Tumova za bouřlivé veselosti a ve-
likého souhlasu vyslovila úžas, že na manife-
stační schůzi pojmenoval se učitel třeso uc
se osobou. Jsem žena, ale netřásla jsem se
nikdy před svým představeným, ale třesu se
před budoucnosti lidu našeho, vychována-li
mládež třesoucími se učiteli.
Patočka
Prot klerikalizmus
doktor
Souka
Bouček
Myslík
Kuklová
Bezděkův
Tumův
Rakousko
23
article
Jsem proti sestátnění škol. Dnes nám pan
Beneš ukazoval u sešitů obálky státní, ale
po sestátnění bude státní obsah. Když ještě z
Ústř. spolek českých žen pí. El. z Purky ň
varovala před klášterní výchovou mládeže dívčl,
ujal se slova uč. p. J. Černý, konstatoval,
že zástupei Jednoty měšť. škol odvolali heslo
sestátniti školu, a důrazně odmitl připomínky
pp. Skalického a Beneše, že totiž věc o poža-
davku Jednoty měšť. škol není ujasněna a že
se objasní až na jakémsi debatním večírku. Pr
organisované učitelstvo netřeba teprv něja-
kých debat, neboť ono nezvratně stojí n
programu národa, na znárodnění a zautonomiso-
vání škol. Učitelstvo organisované se netřese,
ale douťá, že se ho ujmou ti, kdo tu tolik sym-
patil pokrokovým jeho snahám projevili. (Po-
tlesk.) Potom byla jím navržen
resoluce
Občanstvo, shromážděné na protestní a manife
slační schůzi v Praze dne 29. března 1908 po ře
čech referentů, poslanců a zástupců stran a korpo
rací svobodomy slných a
1. protestuje proti jakékoli reakci ve školství
slibuje proti ní pracovati.
Zejména protestuje proti návrhům, jež cílí ke
zmenšení lidového vzdělání ve formě snížení školní
docházky.
Protestuje proti snahám, aby školství národní
vůbec nebo i jen z části bylo sestátněno
Protestuje proti záměru, ustanovovati definitivně
okresní školní inspektory.
2. Shromáždění vyslovuje rozhorlenou stížnost
na strany klerikální, že usilují svobody školství
vědeckého vyučování omezovali, že vážnost a práci
učitelstva mezi lidem agitačně zlehčuji a porušují,
ano i jednotlivcům z učitelstva volnost občanskou
a existenci ohrotují a niči. Shromáždění připo-
Beneš
J Černá
Skalický
Praha