2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
28. března 1908 Císlo 87.
4
article
polázali, nechopivše se role, která se jim nejen
nabízela, nýbrž takřka siluací samou vnucovala
role rozhodčího ve věcech kultur
ních, zůstavujíce roli tu svým odpůrcům soci-
átním demokratům. Ti skutečně dnes ukázal
se činitolem, který chce a může býti a patrně
také bude jazýčkem na váze, kdykol
jednati se bude o to, má-li se ve sporu
mezi Čechy a Němei dostati národu
našemu pokroku kulturního, vymo-
ženosti osvětové, ústavu vyučovacího.
Je trudno a žalostno, že o školské ústavy
ktorých mají Němei nazbyt, kterých mají Poláe
s dostatek, které jinde dostávají národové bez
námaby, bez boje, musíme teprve zápasiti
v době všeobecného práva hlasovacího.
Resoluce, navržená posl. drem
Žáěkom, a námi několikráte zevrubně char
akterisovaná, byla velikou většino
přijata. Ve spěchu, ve kterém se tak stalo
nemohlo býti přesně zjištěno, kolik poslaneů
hlasovalo proti ní. Víme však, že polo ž il
votum své proti ní také čtyři kře-
s tanští soclálové: bývalý ministr želez
niční dr. Wittek, profesor bohoslovi dr
Drexel, Hornorakušan adjunkt okresního sou-
du Sehlegel a vídeňský poslanec s českým
jménem Procházka. Ostatních šest kře-
sťanských sociálů, kteří jsou členy roz-
počtového výboru, nehlasovalo. Zazname
náváme tedy kormutlivé faktum, že pro ne-
vinnou resoluci dra. Žáčka, ve kter
pro moravské vysoké české učení universitni
nenavrhuje se ani sídlo, ani počátek působnost
jeho, nohlasoval ani jediný měšťan-
ský Němec. Soclální demokrate
všichni, pokud byli přítomni, podporo-
vali resoluční návrh dra. Žáčka
Chyběl toliko, nevíme proč, polský sociální de-
mokrat dr. Diamand; nebyllani při hlasování pe-
zdějším.
Žáěkom
doktor
Wittek
Drexel
Procházka
Němec
Žáček
Diamand
Čechy
5
article
Křesťanští soeiálové předevčírem odhodlal
sc hlasovati všichni proti resoluci dra. Žáčko.
Marně byli přemlouváni poslanei
českými a slovanskými, by tak ne-
činili. Zvláště byl to poslanec P. Šrámek, jenž
svě politické přátele německo-klerikálního tá
bora důtklivě upozorňoval na důsledky jejieh
vota zamítavého. Včera proslýchalo se po schůzi
křesťansko-sociálního svazu, že na domluvy mi-
nistrů dra. Ebenhocha a Gessmanna křesťanští
sociálové všichni hlasovati budou pro resolu i
Žáčkovu. Dnes rozdělili si úlohu: 4 hlasovali
proti, 6 se hlasování nezúčastnilo. Žádný ne-
vzchopil se k toliku křesťanství a toliku sociáln
spravedlnosti, by věnoval svůj hlas na prospěel
resoluce, která schválně a dlou ho
pečlivou prací byla upravena tak
aby mohla býti přijata nejen kře-
stanskými soclály, nýbrž všem
Němoi.
Resoluce posl. Klofáče byla za-
mitnuta 24 hlasy proti 16. Pro ni hlaso-
vali poslanci: Hybeš, Klofáč, Korol, Koroše
Kramář, Maštálka, Němee, Plaj, Rolsberg, Ro
maněuk, Staněk, Stapiňski, Šrámek, Vityk, Vu-
kovič a Žitnik. Posl. dr. Žáček meškal mime
Vídeň v Brně na sněmu zemském. Poslane
Vasilka a Luszezkiewieze dlouho hledali, ale
marně. Proti resoluci Klofáčově hlasovali.
P Šrámek
Žáčkův
Klofáč
Hybeš
Korol
Koroš
Kramář
Maštálek
Němee
Rolsberg
Staněk
Stapiňski
Šrámek
Vityk
Žitnik
Posl
doktor
Žáček
Poslane Vasilko
Klofáčův
Vídeň
Brno
křesťanskýsociální svaz
6
article
Adler, Auersperg, Biliňski, Conci, Drexel, Ellen
bogen, Fuchs, Glabiňski, Hofmann, Koliseher,
Kozlowski, Malik, Morsey, Pittoni, Procházka
Schlegel, Sehmid, Seitz, Staniszowski, Steln-
wonder, Stöckler, Sylvester, Walchera
Wittek. Při tomto hlasování chybělo 12 poslan-
ců. Přehlédneme-li listinu poslanců, kteří hla-
sovali proti resoluci Klofáčově, zajisté s podivem
pozorujeme, že položili proti ní své votum vši-
chni poslanci polští a také sociáln
demokraté mimo české. Poláci nami-
tali, že nemohou hlasovati pro jinou resoluci
leč pro tu, která byla smluvent., t. j. pro Záčko-
vu. Sociální demokraté pak vytýkali, že j es
nemyslitelno a nemožno hlasovat
pro resoluci Klofáčovu z té příčiny
poněvadž jest parlamentně špat-
ně stylisována, protože se v ní pravía
„Výbor rozpočtový zmocňuje vládu....“ vý-
boru nepřísluší prý pravomoc udělovati vlád-
jakékoli zmoenění. Než — myslíme — byl
velmi snadno učiniti návrh oprávný a resolu
Klofáčovu přizpůsobiti tak, aby byla přijatelnou,
To se však nestalo. Ministerský předsoda bar.
Beck byl přítomen celému hlasování, které po-
zorně a bedlivě sledoval a — kontroloval.
Adler
Auersperg
Biliňski
Conec
Drexel
bogen
Fuchs
Glabiňski
Hofmann
Koliseher
Kozlowski
Malik
Morse
Pittoni
Schlegel
Sehmid
Seitz
Staniszowski
Steln
Sylvester
Walcher Wittek
Klofáčův
Polák
Beck
7
article
Poslanci čeští všichni bez roz
dilu, také sociální demokrati, hla-
sovali proti resoluci dra. Syl-
vestra, žádajíce zřízení německe
university v Brně. Po zamilavém chování
se německých poslanců vůbec a křesťansko-
sociálních zvláště, jiné postavení než naprosto
záporné k resoluci té nebylo pro české poslanee
možno.
Resoluce dra. Žáčka jest tedy přijata.
Tato resoluce jest tou dobou vy-
řízením požadavku českého po
universitě v Brně. Nikdo zajisté takové-
muto projevu nebude přisuzovati ceny valné.
Na druhé straně nebudiž popíráno, že osvědčení
to veškeré ceny prosto není. Záleži
na tom, jak bude vtělováno ve skutek, co vět-
šina rozpočtového výhoru vyslovila dnes, a co
většina poslanecké sněmovny v několika nedělíeh
potvrdí.
Ministr vyučování dr. Marchet prohlásií
jménem vlády, že vláda má za svou po
vinnost, považovati resoluce za
směrnici pro další svůj postup. T
jest opatrná mluva, to jest tuze diplomatické
málo konkretní prohlášení, to jest ujištění hodně
platonieké a pochybování jest důvodno vůči po
litikovi smýšlení p. dra. Marcheta.
Žáček
doktor
Marchet
Brno
8
article
Než chceme potlačiti ve chvili té všechno
své škarohlídství a přejeme všem, kdož vid
v resoluci dra. Žáčka pokrok a první stuper
pro českou universitu brněnskou, aby nebyl
v úsudku svém, v naději své a v očekávání
svém zklamáni skutečností, nýbrž aby se p
roce ukázalo, že není pouze o jednu resoluci,
nýbrž též o jednu universitu českou více.
Zvláštní zmínky ještě zasluhuje, doslov,
který měl zpravodaj o položce »vysoké školye
dr. Biliňski. Pocíťoval patrně, jaký špatný do-
jem učinil jeho proslov a namáhal se, seč byl
aby dojem první smazal aneb aspoi
umenšil. Ujišťoval, že stalo se nedo-
rozumění a dušoval se, že je pro morav
skou universitu českou. Poslanci češti vzahi toto
pokání na vědomost. Ovšem bylo umožněno
drem. Bibňským a včera předsedou kola pol-
ského, prof. Glabiňským, jenž své h
kolegu důkladně desavouoval.
Biliňski
profesor
Glabiňský
poloský
9
article
Z Vídně, 27. března. (K. k.)
Rozpočtový výbor rokoval dále o polože
»Ústředna a vysoké školy«.
Posl. Seitz zastal se prol. Wahrmunda prol
Morseyovým nájezdům.
Posl. Pittoni připojuje se ke Conciově reso
lucí o vlašské universitě. Proti Terstu může být je
diný důvod, totiž aby Vlaši byli nespokojení a jim
zůstali.
Posl. dr. Kramář praví proti posl. Wolfovi
že soulěž a jistá výměna mezi universitami má nej
vělší důležitosť pro vědeckou práci. Bázeň před hro
madnou výrobou akademicky vzdělaných lidí je po-
vídačkou. Frekvence na vědeckých fakullách, jež
byly přeplněny před několika lety, poklesla a na-
opak. Naproti tvrzení, že čeští uchazeči drali by se
o úřadnická místa, přípomíná opatření, k nimž mu-
silo se sáhnouti, poněvadž byl vůbec nedostatek ně-
meckých uchazečů v právní službě. Příčinou toho
byly poměry hosp dářské. Naproti ryt. Vasilkov
konstatuje řečník, že nejvřelejšími slovy uznal právo
Rusů tak jako právo Vlachů, Slovinců a Čechů na
nejvyšší školské vzdělání. Opřel se jen názoru, že
universitní otázka považuje se za aktuální jen tam
kde došlo k výtržnostem, jako v Inšpruku a Lvově.
Posl
Seitz
Morseyův
Vlach
doktor
Kramář
Wolf
Vasilkov
Rus
Slovinec
Čecho
Vídeň
Terst
Lvov
10
article
Upozorňuje ministra, že naskytuje se přiležitost zí
skati na Kral. Vinobradech místo pro hygienický
ústav a při vypravení české techniky v Brně nem
se zapomínati na chemické oddělení.
Posl. Walcher divil se posl, Seitzovi, žes
vydává za zastance dobrého tonu.
Posl. Ploj připojuje se ke Korošcově resoluci
byť i s těžkým srdcem, poněvadž po jeho názoru
jsou úplně dány aspoň předpoklady pro slovinskou
právnickou fakultu v Lublaní a resoluce je nástr-
jem, s kterým vláda může zacházeti, jak chce. Po
pírá, že universita ve St. Hradci má německý ráz.
Posl. Prochaska přimlouval se za 35leto
službu univ. sluho.
Ministr dr Marchet praví, že vyučovací spr-
va souhlasí s přáním, by povzneseny byly vysoké
školy. Připomíná vzmáhajicí se rozvoj věd, zejména
technických, poukazuje na mocně specialisační hnut
v jiných naukách. Slát podporuje pěstování vědya
bádání na vysokých školách všeho druhu také posky-
továním značných finančních prostiedků a musí sna-
žiti se, aby dostál své povinnosti, pokud připouštěj
vůbec jeho síly. Troufá, že schválení přislušných re-
solucí bude vládní snahy podporovati, Jen vysoká
škola, vyhovující skutečně moderním požadavkům vě-
dy, zaslouží tohoto jména, a je skutečně nástrojem
kulturního a hospodářského rozvoje. Vyučavací sprá-
va vždy musí považovati za svou hilavní povinnos
kulturní vývoj slátu a všech jeho obyvatelů a mus
tudíž jak v mezích, které jsou dány dostatkem na
výši doby slajících vysokoškolských učitelů, tak laké
v mezích daných financemi slátu — podniknoui
vše, co zajišťuje kulurní vývoj všech obyvatel
státu.
Posl
Seitz
Korošcův
Marchet
Brno
Lublaň
St . Hradec
Prochaska
právnický fakulta
11
article
Ministr musí zmíniti se též o momentu polit-
ckém, jemuž v Rakousku ve všech důležilých oláz
kách připadá rozhodující úloha. Kdyby tak nebylo
daly by se olázky, o nichž pojednávají resoluce, ře-
šiti s menšími nesnázemi.
Přijme-li výbor a parlament res
luce poslanců Korošce, Žáčka, Sylve
stera a Conce, vláda bude považovat
za svou povinnost, aby se jimi řídila
při svém dalším postupu. Posl. Klofáv
podal resoluci, kterou se vláda zmocňuje, aby zřídila
universitu s českou vyučovací řečí v Olomouci
sice cestou nařizovací, poněvadž universila olomou-
cká podnes exisluje. Několik její fakult bylo zrušené
cestou nařízení a mohou tudíž býti opělně nařízenín
obnoveny. Naproti tomu je nucen prohlásili, že vlád
se nepovažuje za naprosto oprávněnou, zřidili ně
jakou vysokou školu na základě nařízení, pouěvadž
se tak může státi pouze zákonem. Tak tomu
jest i při universitě olomoucké.
Ministr podává přehled o vzniku a jednotlivých
fázích olomoucké university, z něhož vysvitá, že
filosofická fakulta byla zrušena v r. 1851 a fakulla
právnická a státovědecká v r. 1855 pro nedostafečnou
frekvenci. V dotyčném nařizení bylo řečeno výslovně
že zrušením právní a státovědecké fakulty přestává
býti universita v Olomouci universitou, poněvadž zů-
stala jenom fakulta theologická, která svým postave-
ním rovná se theologické fakultě v Salcpurku. S
zřetelem na to a dále se zřetelem na okolnost, že
rozhodnutí z tehdejší doby mají ráz zákonů a že
nemohou býti považovány za nařízení, je tvrzen
posl. Klofáče mylně.
Koroška
Sylve
stery
Posl
Klofáč
Rakousko
Olomouc
12
article
Pokud se týče přání poslance ryl. Vukoviče, aby
připouštěni byli absolventi záhřebské uni
versity bez doplňovaci zkoušky nebo nostrilikace
doktorátu, chce je co nejblahovolněji podporovali
avšak napřed musí býti přesně vyzkoušeno, zdal
vědomosti nabyté na záhřebské universitě splňuj
kvalitativně a kvantilativně ony požadavky, kter
musíme klásti na úřadníka v rakouské státní službě
Pokud se týče zřízení ruské university, nechce
zabývati se ji proto, že ruští poslanci upustili oo
zvláštní resoluce. Na zákludě výroků těchto poslanců
jakož i předsedy polského koha může říci, že jádre
nejdůležitějších předpokladů pro otevření nových vy-
sokých škol, totiž zabezpečení pokojného vývoje.
zdá se býti dáno už ve sladiu zakládání učiliště
Tím ulehčuje se vládě podstatně její úloha a ona
neopomene důkladně a blahovolně uvážili podmínky
pro zřízení ruské university ve smyslu Korošcovy
resoluce, a učiní pak dle výsledku těchlo úvah možná
opatrení, při čemž spoléhá na nezbytnou dohodu
stran. K podnělu, aby ruské učitelské stolice byly
odloučeny od lvovské university a byla jim dána
zvláštní organisace, nemůže zaujmouti ihned přesné
stanovisko. Vezme však otázku tuto vážně v úvahu
Zřízení nových stolic jest konečně vláda ocholna
podporovati a bráti při tom zřelel na přání Rusů
Pokud se týče aulonomie vysokých škol a po-
stavení profesorů, jest tvrzení, že university jsot
státními ústavy a univ. profesoři slátními úřadníky
formálně správné, avšak akademická svoboda je ne
zbytnou rekvisitou vysoké školy, svobodné bádán
a učení jest jejím životním elomenlem a k tomu pat
svobodu a samostatnost pohybu, která nalézá své
meze v zákonech, jak se v právním státě samo sebcu
rozumí.
Vukovič
Korošcův
Rus
13
article
Pokud se týče vypravení pržské techníky, sluš
konstatovati, že zejména posl. Velichem stanovene
požadavky jsou již splněny.
V celku jesl ztanovisko vyučovací správy, poku
jde o úpravu vysokých škol technických, že třeb
k zakládání nových odborných oddělení postupoval
s jistou reservou, dokud existující již odborná oddě
lení nejsou náležitě vypravena a dolována tak, aby
to vyhovovalo moderním požadavkům. Oproti tom
podporuje se dlo možnosti specialisace existujícíel
odborných odděloní, z toho ohledu je na př. správno
doplní-li se oddělení pro stavební inženýrství na če-
ské technice v Brně oddělením kulturně technickým
jež je zvlášť účelným právě pro zvláštnosti markrab
ství moravského. Dále se pomýšlí na téže technick
vysoké škole na rozděleni strojnické školy zřízením
elektro technického oddělení a toto bude lze umístiti
v novoslavbě, která se právě provádí, po jejím do-
končení Právě tak nelze ovšem odepřiti oprávněnp
sti podnětu posl. dra. Kramáře, že pro vysokou školu
technickou je nepostrádatelným chemické oddělení
i když ovšem není ihned možno vyhověti tomuto
přání, které je se ntanoviska vědeckého odůvodněno
Vypravení zvěrolékařské vysoké školy ve Vídn
věnuje vláda největší pozornost a také min. vojen-
ství jeví náležitou ochotu. Pokud se týče promečního
práva, pomýšli vyučovací správa, zavésti je na zvě-
rolékařských vysokých školách ve Vídni a ve Lvovi
pro r. 1908-9.
Velich
Brno
Vídeň
14
article
Pokud jde o plání zem. škol. inspektorů, bude
ministr půsebili, aby se část jich dostala do V. hodn
třídy. Také nadále bude se rozmnožovati počet vý-
pomocných sil. Postavení okres. škol. inspektor
není ovšem uspokojivé. V některé zemi byli již se-
státněni, v jiných se navrhuje jejich postátnění. Vše
obocné jich postátnění setkalo by se však s velm
značnými oblížem. Konečně připomíná ministr, že
může si jen přáti, by politická siluace byla brzy ta)
dalece uvolněna, aby se podařilo věnovati se rozvoji
školství s důrazem a výsledkem ještě větším, než
dosud.
15
article
Posl. dra. Schlegel žádá ministra, pokud jd
o katolická sdružení, by příliš nenapinal trpělivos
katolíků. Také my jsme odhodláni, praví, násilím od-
pověděti na násili. K resoluci Sylvestrově navrhuje
dva dodalky Po slovech „autonomie universit“ budi
zařazeno „pokud je odůvodněna zákonnými před
pisy“, dále tam, kde mluví se o zásadách při pi
pouštění soukromých docentur, buďtež zařazena slo
va „bez zřetele na příslušnost k určitému, obmeze
nému, nebo rodinnému kruhu“.
K návrhu dra. Sylvestra se rokování uzavírá.
Posl. Malik opřel se zřizování nových neně
meckých universit; — Klofáč polemisoval s pro-
hlášením ministrovým o druhé české univer
sitě, jež ho neuspokojilo a trvá na svém návrhu, aby
bylo jasno, má-li vláda pro český národ více, nei
pouhá slova: — dr. Diamand vytkl nutnost ruske
university z kulturních i politických důvodů.
Posl. dr. Adler z příkazu celého socišlně de
mokratického svazu učinil prohlášeni, v němž uzná
vá se zásadně právo každého národa na úplně vy
budování jeho vzdělavacích ústavů v každé, jem
dosažitelné stupnici. Nikdy nemůže býti — praví se
v prohlášení — kullurní pokrok jednoho národa na
újmu národu druhému. Právo národa na školy bude
však uskutečněno toprve tehdy úplně, ve všech svých
důsledeích, až jednollivé národy vymohou si autono-
mii. Dále broji se proli měšťanským stranám, jež
nemají moci mařiti trvale požadavky jiných národo
a přes to nemají odvahu k uzavření národnostního
Posl
Schlegel
Sylvestrův
Sylvestr
Malik
Klofáč
Diamand
doktor
Adler
mokratický
16
article
smíru Vylýká se vládě, že jest neschopna, aby roz-
pory tyto rozřešila a přenáší se malicherným uměnín
přes oxamžité nebezpečí. Tím slává se hlasování pro
a proti resolucím na straně měšťanských stran be-
dlivě připravenou národní demonstrací beze vší váž-
nosti. Sociální demokratě všech národností nemíní s
této hry zúčastniti. Víme, že hájíme právo, rozum,
společný zájem všech národů a národní zájem každé-
ho národu, ujímáme-li se bez ohledu na všechn
chauvinistické denunciace všech oprávněných škol-
ských požedvků. Budeme tudíž, Němci jako Češi
hlasovati pro českou a Češi jako Němci pro něme
ckou universitu na Moravě. Považujeme za svou po-
vinnost přičiňovati se seč můžeme o zmírnění národ-
nostních protiv a usilovati o jich rozřešení a to již
proto, že chceme dělnictvu uvolniti dráhu pro n-
odkladné reformy v oboru sociálním, především pr
konečně zavedení dělnického starobního a imvalid
ního pojišťování.
Resoluce Kloláčova je tak nepatrného prakli
ckého významu, že jsme nepokládali za nutno, uě
niti ji pledmělem usnesení strany. Při hlasování o té
to resoluci není žádný člen strany vázán
Posl. dr. Kozlowski žádal zřizení zvláštní
učitelské stolice pro vychovatolství a lepší dotován
pedagogických seminářů a rovněž sominářů, zříze
ných při právnické fakultě.
Němec
Čech
Posl
doktor
Kozlowski
univerzita na Morava
17
article
Posl. Maštálka stěžoval si, že v úřadnickém
sboru slatistické ústřední komise není česká národ
nost vůbec zastoupena. Vzhledem k nastávajícímu
utvoření nových míst konceptních úřadníků žádá, by
byl vzat příslušný ohled na českou národnost a při
pomíná v dalších svých vývodech rekriminace, jež
proneseny byly na sjezdu českých žurnalistů v Uher
ském Hradišti a směřují zvláště proti tomu, že místn
jména, uveřejněná statistickou ústřední komisí pre
celou Cislajtanii, výhradně tištěna jsou německy
Zádá ministra, by provedl resoluci na tomto sjezdě
usnesenou. Dále prohlašuje jménem svého klubu, ž
zástupci jeho budou hlasovali pro resoluce poslanet
Schmida a dra. Hofmanna o poměrech zem. šno
inspektorů a přimleuvá se za rozmnožení zem. škol
inspektorů pro české obecné, měšťanské a střední
školy, za rozmnožení administrativních zpravodajů
kteří službou přiděleni jsou české sekci zem, školn
rady v Čechách. Navrhuje resoluci, kterou vláda se
vyzývá, aby dosavadní podpora, poskytovaná národo-
pisnému museu v Praze, pro budouenost značně byla
zvýšena. Konečně prosí ministra, by vzal ohled na
požadavky laborantů a vysokoškolských sluhů.
K otázce zřízení druhé české university na Mo
zavě kenstatuje, že bolestně dotklo se českých po
slanců a také na český národ učinilo velmi nepří
znivý dojem, že zpravodaj upřel akutnost v oláze
zřízení této vysoké školy
Český národ bojuje o ni již 25 let. Statistika do
kazuje zřejmě, že je této university třeba a topo
grafie učí, že universítu tuto nelze nikde jinde zří-
diti, než v Brně.
Posl
Maštálek
Schmid
Hofmann
Uhry
Čechy
Praha
Brno
18
article
Poslanci čeští nezasazovali se a nezasazují s
ani dál o sestátnění soukromých drah proto, aby vy
pudili německé úřadníky ze služby u těchto drah
nýbrž výhradně proto, poněvadž hospodářský rozvoh
naléhavě toho žádal, aby soukromé dráhy přešly
majetek státu. Rovněž na otázku zřízení druhé české
universily nepatří se stanoviska zřízení továrny na
úladníky, nýbrž výhradně se stanoviska kulturní po-
třeby. Český národ má zrovna tak, jako národ ně-
mecký právo, aby se kulturně a národně úplně vy-
žil. Nechceme míti university v Brně proto, abychom
Brno
19
article
Brna dobyli, abychom nabyli většiny v brněnské
obecní radě, poněvadž jest to za daných poměrů
příštích 50 letech prostě nemožno, nýbrž proto, že
studujícím mají se státi přístupny v Brně tamější
velkoměstské ústavy a obávati se lze, kdyby zvolilo
se pro universilu jiné místo, že nenašlo by se v do-
stalečném počtu a dostatečně vynikajících učitelů.
ktoří by šli do malého města. Ve zřízení druhé če
ské university v některém malém městě na Moravi
byl by rovněž zárodek životní neschopnosti této uni-
versity. Obava Němců, že pro druhou českou univer
situ není vůbec dostatečného počíu učitelů, jest na
prosto hozpodstatna. Proti plánu, nedávno se vyskyt
nuvšímu, aby totiž s pomocí arcibiskupovou byla zl
zena universifa v Olomouci, musí se češu poslane
rozhodně vysloviti, poněvadž nechlějí míti soukrom
ústav, na nějž mohly by působiti různé vlivy, jak
se zrovna v poslední době uplatňovaly
Němec
Brno
Olomouc
20
article
Doufal, že křesťansko-sociální strana zaujme
této otázce naprosto jiné stanovisko a nepřenech
rozhodnutí socialním demekralům. Křesťansko-soci
ální strana prohlašuje vždy, že chce dosáhnouti roz
hodující posice ve sněmovně a říši, v kritických chví
lích sa všax bojí, vyvoditi důsledky. Zamílavé sta
novisko křesťansko-sociální strany v ctázce zřízen
druhé české university mohlo by snad vésti k tomu
že by si česká delegace řekla, že vzdává se další pod
pory strany, jejíž zástupci zasedají se zástupci če
ských poslanců v ministerstvu
Posl. ryt. Vukovič žádal, by vláda učinil
vhodná opatření, aby chorvatským studentům, při
cházejícím z druhé poloviny říše a složivším na
záhřebské universitě právnické a filosofické státní
zkoušky a rigorosa, platily tyto zkoušky a rigorosa
v Rakousku bezpodmínečně, bez doplňovacích zkou-
šek a nostrifikace. Tatáž výhoda měla by býti po-
skytnula tazé studentům slovinské národnosli, poku
nebude pro ně zřízena vlastní slovinská universitn
Řečník navrhuje příslušnou resoluci.
Posl
Vukovič
Rakousko
univerzita právnický
21
article
Po doslovu rof. Biliňskéhe schváler
tit. „Vysoké školy“. — Resolučni návrh Kle
fáčův propadl hlasováním dle jme
24 proti 16 hlasům.
Přijaty byly resoluce: Sylvestrova, Žáčko
va, Conciova, Korošcova, dále tada jiných resoluc
mezi nimi resoluce zpravodajova o úpravě vysokýcl
škel a slavbě nových budov mathematicko přírodově-
deckého ústavu na české universitě v Praze; dále
přijata Sylvestrova resoluce o zásadách na zajištěn
dorostu akademických profesorů, utvoření volnějšího
přechodu z vysokých škol rakouských na německ
říšské a švýcarské, i naopak, s dodatkem Conciovým
o vzájemném volném přestupování mezi rakouským
a vlasskými vysokými školami; dále přijata Wolfov
reseluce o odloučení vídeňské zvěrolékařské vysok
škosy od min. vojensiví; resoluce dra. Kra
máře o vypravení universit a vysokých škol; reso-
luce posl. Maštálky o sulvencl národopisněn
museu a úpravy poměrů laborantů a vysokoškolských
sluhů
Příští schůze bude zejtra. Na jednacím po-
řadu bude“ Min. spravedlnosti, ústřední
a justiční správa
Živnostenský výbor usnesl se po delším
rokování, jehož mezi jiným zůčastnil se luké posl.
Fresl, přikázati předlohu o zajištění pohle-
dávek stavebních řemeslníků 6clennému
užšímu výbor.
K dotazu předsedy prohlásil zástupce vlády šl.
Kreuzbruck, že v brzku budou ukončeny pří-
pravné práce k opravě zákona o situaci koncesova-
ných stavebních živnosti. V brzku přikročeno bude
k vypracování nové předlohy, která bude podkladem
pro další nutná vyjednávání s interesenty a pro ko-
nečná slanovení textu vládní předloby
Sylvestrův
Maštálek
Fresl
decký ústav na český univerzita v Praga
22
article
Jubilejní výstava pražské obchodní
a živnostenské komory.
Jubilejní výstava pražské obchodní
a živnostenské komory.
Spolek pro ochranu honby a chov psů v králov-
ství českém rozhodi se u příležitosti jubilejní vý-
stavy uspořádati ve onech 7. a 8. června t r. od-
bornou výstavu ušlechtilých, čistokrevných loveckých
psů. Počlivě sestavený program zajímavé této vý-
stavy vydán bude v nejbližších dnech tiskem. Ok-
sahovati bude hlavně důležitá uslanovení o tom,
steré druhy psů k výstavě budou připuštěny a z
kterých podmínek. Na peněžilé ceny rozvržen pří-
bližně obnos 6500 korun.
živnostenský komora
23
article
Proti maďarským násilnostem.
Proti maďarským násilnostem.
Protestní schůze, svolaná proti maďarskému
brutálnímu rozsudku nad obětmi černovskými,
shromáždila ve velké dvoraně žofinské včer
večer tolik obecenstva, že sál byl plně obsazen.
Schůzi jménem svolavatelů zahájil posl. dr. K.
Baxa, vyloživ prostě účel jejího svolání. Sym-
patie všech vrstev české veřejnosti byly před
několika měsíci tak živě upoutány na tragický
zápas národní a politický, jaký vede nejbližšl
nám větev slovanská pod Tatrami, že nelze
mlčením přejíti krutý rozsudek, který stihl
v těchto dnech na čtyřicet slovenských občanů.
Předsedou schůze zvolen prof. Táborský,
hlavním referentem nejlepší český znalec po-
měrů slovenských, ředitel a spisovatel Karel
Kálal.
Spisovatel Karel Kálal, chápaje s
slova, zdůrazňuje, že na sehůzi pro-
testní, jakou tato má býti, nezná většího
silnějšího slova jako hesla protestního, než jest
— výzva k práci! K práci za uvědomě-
ním vzájemnosti českoslovanské, za pochopením
a vzájemnou podporou. Slovenský kulturní ma-
teriál přenášeti k nám a jím zmnožovati českou
kulturu, znamená řečníkovi tu pravou, nejobsaž-
nější a nejvýslednější práci pro nejbližší nám
slovenskou větev a pro nás samy. Kulturní
sblížení bude míti v důsledeích i zisk po-
litický.
Pokud se vracíme ke svému kulturnímu i
politickému uvědomění slovanskému, vyjádře-
nému slovy: nejdříve Čech, pak Slovan, tedy
v tomto programu slovenský národ v Uhrách je
na místě prvním, spojujeť nás Slovensko se
slovanským východem — s největší slovanskou
říší, s Ruskem. Ve sloučenství a v uvědomění
společných zájmů budeme národem takového
významu, že budeme musit být respektováni.
K Baxa
Sym
Táborský
Kálal
Tatry
Čechy
Uhry
Slovensko
Rusko
slovenský kulturní ma
24
article
Jako my potřebujeme Slováky, tak tím spíše oni
potřebují nás. Jsou nejenom národ malý, ale
i chudý. Slovákům patří pouze 25% jejich
půdy; ostatní je v držení vlády, biskupů, Židů,
Maďarův a Maďaronů. Z těch 25% je ještě
10% zadluženo a zase u Židů. Nemají-li tedy
zahynout, musí se o někoho opřit.
Přátelům Slovenska jsou známy Kálalovy
názory a podněty ke společné drobné práci na
poli literárním i hospodářském. Se znalostí
důkladně informovaného praktika vypočítal celou
dlouhou řadu podnětů, jak si věc představuje.
Řeč Kálalova, klidná a střízlivá, účinně pointo-
vaná, končila tím tónem, jakým začala: ne hej-
slovanění, ale práce soustavná a oběta-
vost musí být naším heslem pro-
testní m. (Hlučný souhlas.)
Druhým řečníkem byl slovenský student.
redaktor Boh. Pavlů, jenž byl svědkem skan-
dálního procesu ružomberského. Výmluvně
ohnivě líčil průběh a hlavní momenty soudního
líčení, které bylo jediným řetězem uměle zkru-
covaného a připraveného vyšetřování i soud-
ního řízení. Sensaci měly by vzbuditi některé
jeho údaje, na př. o tom, jak úmyslně byla pří-
mo dirigována maďarská žurnalistika a vyko-
náván na ni vliv v tom směru, o čem a jak má
psát, jak cizina byla tendeněně a křivě informo-
vána. Končil optimisticky, s nadějí, kterou slo-
venský národ čerpá ze živého zájmu, jaký v po-
slední době Evropa a seriosní světový tisk vě-
nují jeho zápasům a jeho dalším osudům.
Poslanec sociálně-demokratický dr. Souku
konstatuje, že otázka slovenská po událostech
Slovák
Žid
Maďarův
Maďaron
Kálalův
Boh
Pavel
Souka
Slovensko
Evropa
25
article
+ Orchestr vídeňských umělců. Z Vídně, 27
března. Orchestr vídeňských umělců hudebních
ukončil včera dvanáctým koncertem první saisonu
své činnosti. Včerejší jeho večer byl neobyčejn
skvělý. Podal znovu důkaz veliké výše umělecké, na
kterou se dostal tento orchestr hudebních umělců
vedený Oskarem Nedbalem. Nedbal řídil včerejší po-
slední koncert místo hudebního skladatele Pfitznera.
Nedbal
Pfitzner
Vídeň
26
article
Program večera toho něl kromě ouvertury k Webe
rovu »Oberonu«, veliké první symphonie Mahlerovy
a Lisztovy »Fantasie uherské« pro klavír a pro
orchestr, také Smetanovu symfonii »Z českých luhů
a hájů«. Provedení všech těchto skladeb bylo ne-
obyčejně pečlivé a dokonalé. Po Smetanově skladbě
odevzdány Oskaru Nedbalovi tři veliké věnce, věno-
vané společností, která založila orchestr vídeňských
hudebních umělců a kromě věnců damami věnovány mu
četné dary květinově. Včera jmenován čestným před-
sedou budebního sdružení toho hr. Richard Couden-
hove, bratranec českého místodržilele. Celý večer
byl jediným budebním svátkem. Posluchačstvo, které
naplňovato velikou dvoranu hudební společnosti do
posledního místa, vyznamenávalo stálým polleskem
jak orchestr, tak jeho dirigenta Oskara Nedbala,
kterýž opětně děkovati musil za spontanní výbuchy
potiesku. Když pak dozněla Mahlerova symfonie
položená na poslední místo programu, posluchačstv
neodešlo. Zůstalo, povstalo na svých místech a při-
pravilo Oskaru Nedbalovi, jenž se opět a opět obje
viti musil na podiv, hlučné ovace, kterými mu nej-
lépe tlumočilo a projevovalo svoje díky a uznání za
práci vykonanou, zároveň pak povzbuzení ku práci
budoucí. Dnes tento sbor vídeňských hudebních
umělců odjel do Prahy s Oskarem Nedbalem, kde
bude míti v neděli koncert. Z Praby vydá se na
umělecké tournée přes Německo do Ilalie. O. Nedbal
v hudební saisoně na rok 190B/9 bude pohostinským
dirigentem zdujší Lidové opery, kde zahájí svoji
činnost napřed nastudováním a řízením Wagnerova
Oberon
Mahlerův
Lisztův
Smetanův
Nedbal
Couden
O Nedbal
Wagnerův
Praha
Německo
Ilalie
lidový opera
web rov
B / 9
27
article
»Bludného Holanďana« a potom Dvořákovy »Ru-
salky«. Oskar Nedbal v krátké době zjednal si ve
Vídni nejen pevné postavení ve světě hudebním, ale
možno směle řici, že zaujímá v něm postaven
čestne.
+»Hlahole pražský, který s velmi vlídným při-
jetím kritiky, rovnéž i nadšeným uznáním poslu-
chačstva ve svém středečním koncertu provedi dvě
domáci skladby: Kličkův »Pohřeb na Kaňk ue
a Nešverovo »De profundise, opakuje ob
skladby v neděli dne 29. března o 1/24. hod. odpol.
Přítomnost obou skladatelů (Nešvera
z družné Moravěnky k nám zavíta) zvýši jistě dojem
a nadšení. Zájem o lístky jesl nebývalý
+ Koncert konservaloře hudební v Praze koná
se v Rudolíině dnes v sobotu 28. března za řízení
ředitele ústavu Jindř. z Kaánů; v orkestru hrají ve-
skrze chovanci konservatoře s tímto pořadem: Sme-
tana Vllava, Glazunov houslový koncert (solové
housle Otilie Reinigerová, absolveníka třídy prof
Suchého) a Césara Franka symfonie d moll. Počátek
koncertu o 7. hod. večer, pokladna v Rudolfině otevř
se po 6. hod., kdež možno vstupenky obdržeti.
Holanďan
Dvořákův
Nedbal
Kličkův
Nešverův
profundis
Nešvera
Jindřichův
Vllava
Glazunov
Reinigerová
Suchý
Vídeň
Praha
Rudolíina
Hlahol
Sme
Kaán
César Franco symfonie d moll
28
article
+ Orchestr vídeňských hudebních umělců í-
zením O. Nedbala provede v neděli dne 29. t. m.
jako druhon část programu velkolepou Mahlerovu
Symfonii. Již provedení toholo díla samo jest pro
Prahu téměř novinkou, jelikož dílo déle tří let ne-
bylo v Praze provedeno. Tak, jak hraje ji orchestr
víd. hud. umělců nastudováním Nedbalovým, je výkon
taktka bez soutěže. Mistr Nedbal, aby vyhověl s čet-
ných stran jej došedším žádostem, zařadil do pro
gramu místo ouvertury »Mistři pěvci« Goldmarkovu
ouverturu »Sakuntala«, jejíž provedení orchestrem
V. H. U patří dle jednohlasného soudu vídeňské kri-
tiky k nejbrilantnějším výkonům orche-
strovým, jež ve Vídni kdy byly slyšeny.
Koncert vzhledem k návalu z venkova počne přesně
o 11. hod. a skonči o 1. hod. odpol. Mezi čísly ne-
bude nikdo do sálu vpuštěn. Také v chodbách rudol-
finských nebude nikomu, kdo nevykáže se vstupenkou
pobyt dovolen. Předprodej lístků po 3, 4 a b K na
sedadla a po 1 a 2 m k stání a lože po 20 K v hu-
debním závodě Mojkíra Urbánka v Praze. Pro
telegrafické objednávky adresa: Dalibor, Praha. Te-
lefon 3006.
+ Koncert virtuosa na housle Roh. Picka-Mangia
galla z Milána a jeho bratra Riccarda, jenž při po-
sledním koncertu Svazu hudebníků jako virtuos na
klavír slavil triumfy, pořádán jest opět v Rudolfině
v pondělí dne 31. t. m. o 1/28. hod. večer. Orchest
O Nedbal
Mahlerův
Nedbalův
Nedbal
Goldmarkův
Sakuntal
Dalibor
Roh
Picek
Mangio
Riccard
Praha
Vídeň
Milán
+ orchestra
Mojkír Urbánek
29
article
Hudba.
Hudba.
sestaven bude ze členstva Svazu a dirigovati bude
p. dr. V. Zemánek. Roberlo Piek Mangagalli kona
studie v Miláně a u mistra prof. Ševčíka v Praze
Jeho koncerty po Italii vydobyly mu čestné místo po
boku jiných velíkánů-houslistů. Předprodej vsťupenek
jest u F. A. Urbánka u Národního divadla a u firmy
E. Wetzlera.
+ Pěvecko-hudsbní spolek »Žerolín« v Olomone
provede o svém jarním koncerta v sobotu 4. dubn
ve velké dvoraně Národního domu »Proklet
Faustovor, dramatickou legendu o 4 odděl. o
Hektora Berlioza. Sóla zpívají: Mefisto: p. Václ a
Kliment, I. basista pražského Národního divadla
Faust a Brande: pp. učitel Jiřík a Smolka, čle
nově »Žerotína«, Markétka: pí. Tůmová, koncertn
pěvkyně z Prahy. Smišený sbor »Žerotína« a sbo
chlapecký. Orchestr: Úplná kapela c. a k. pěš. pl
č. 93 a orchestrální odbor »Žerotína«. Zač. o 1/28. hod.
več. Dirigent: p. Ant. Petzold, sbormistr »Žer-
tina« a dómský varhaník.
+ Z Jekaterinoslavě. Virtuos na housle a pro
Iesor carské konservatoře, krajan náš pan Augus
Náblovský, dobyl skvělých úspěchů v několik
koncertech. Na programu byla také rukopisná
»Serenada«, věnovaná jemu p. Jaroslavem Křičkou,
profesorem komposice a dirigentem žákovského
orchestru. Příští symfonický koncert bude věnován
výbradně skladbám Smetanovým a Dvořákovým.
doktor
V Zemánek
profesor
Ševčík
F A Urbánek
E Wetzler
Berlioza
Václ
Faust
Brand
Jiřík
Smolek
Markétka
Tůmová
Antonín
Petzold
Augus Náblovský
Křička
Smetanův
Dvořákův
Milán
Praha
Žerotín
národní divadlo
národní dom
30
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Zločinný lékař. Z Bukurešti, 26. března
Zdejší lékař Rudolí šl. Petelenz byl zatčen pro
zločin proti klíčícímu životu. Vyšetřováním se zjistilo.
že zatčený provozoval svou zločinnou praxi po mno-
ho let a zavinil smrt třiceti žen a dívek.
které se jeho manipulaci svěřily.
= Řidič tramwaye řádovým rylířem. Z Role
rodamu, 26. blezna. Královna jmenovala řídiče
haagské tramwaye Redera rytířem oraňsko-nassav-
ského rádu, poněvadž svou chladnokrevností a roz-
hodností při srážce královského povozu s vozen
tramwaye zabránil kalastrofč.
= Zeny na právnické faknlty v Rušku. Z Potro-
hradu se slěluje, že ministr spravedlnosti Sč e zlo-
vitov se vyslovil pro připuštění žen na právnick-
fakully a dovolil několika Ruskám, jež vystudoval
práva ve Francii, aby se po doplňovacích zkouškáci
věnovaly advokální praxi
= Nechtěji Heinea. Městská stavební komise
v Kolině n. Rýnem odmítla jednomyslně z osobníe
důvodů pomník Heincův, který artisla Denny Gůrt
ler nabídl méstu darem.
Heine
Heincův
Denny Gůrt
Bukurešť
Francie
Rýn
Potrohrad
31
article
— Luzorský obetisk ohrožen. Z Paříže se sdě
luje: Klosáním půdy následkem stávky dělníků př
stacbě podzemní dráhy byl ohrožen také luxersky
obelisk, postavený uprostřed Place de la Concorde
Jak městští inženýři ujišťují, posunul se poněkud zá
klad obelisku na jednu stranu, takže musí rychle
býti učiněna opatření, aby se drahocenná egyplsk
památka podepřela a opět vzpřímila. Naklonění lze
prý dokonce pozerovati pouhým okem
= Aléra Rochettova. Z Paříže, 27. března. K
včerejší schůzi akcionářů a zřízenců různých pod
niků Rochellových sdělují se ještě tyto podrobnosti
Schůzi bylo přítomno asi 1200 asob a na 1000 oso
nemohlo se dostati do místnosti. Většmna řečníků pro
nášela obžaloby proli soudu, jenž dal Rochetta be:
příčiny zatknouti. Rochelte prohlašuje v protestu
podaném vyšetřujícímu soudci proti zatčení, že za
nechal všechny finanční společnosti v dobrém stavu
Rochettův
Rochellový
Paříž
32
article
Toto tvrzení Rochettovo potvrzuje částečně rozhod
nutí soudu, že nemůže býti prohlášen úpadek, poně
vadž Rochette nevydal žádných obligací a dluby
jednotlivých společností jsou náležitě hraženy nale-
zenými botovosími a hodnotami. V madridské ústředně
a v 60 filiálkách jest značné aktivum a portefenille
obsahuje dobré směnky a akcie prvního řádu. Byla
přijata resoluce, v níž akcionáři činí justici zodpo
vědnou za znehodnocení akcil, protestují energicky
proti postupu soudních úřadů a žádají okamžité pro-
puštění Rochetta. Na konci schůze byla Rochettov
provolána sláva. Soudní administrátor Rochettových
podniků vyzval úřadníky, aby ode dneška opět za
čali pracovati v kancelářich. Ujistil, že za několik
dní budou otevřeny také venkovské filiálky. Zatím
však došly nové žaloby proti Rochettovi.
= Lidožroutství. Ze Sydneye, 27. hřezna
(K. k.) Reuter. kanc. oznamuje: Parník »Siegismund-
sděluje, že na Admirálských ostrovech byli čtyi
domorodci kupující potraviny pře
Rochette
Rochettový
Reuter
Sydney
33
article
padeni divochy, pobiti a snědeni.
Z německé Nové Quineje vydala se tam výprava,
aby vrahy potrestala.
= Zemělřesení. Z Vídně, 27. března. (K. k.)
Sismografické přistroje c. k. ústř. ústavu pro meteoro-
logii a geodynamiku zaznamenaly dnes o půlnoci
velice silné zemětřesení ve vzdálenosti asi 9500 km.
Počátek ve 12.16 v noci, mazimální rozkyv 42 mm.
ve 12.58 hod., konec ve 3 hod. ráno dle středo-
evropského času. V 5.38 hod. ráno zaznamenaly
přistroje druhé slabší zemětřesení asi v télět
vzdálenosti. Maximální rozkyv 12 mm připadl na
5.46 hod. a konec zemětřesení byl v 7 hodin ráno.
Z Terstu, 27. března. (K. k.) Sismografické
přistroje zdejší námořní observatoře zaznamenaly
v noci dvoje vzdálené zemětřesení. Prvé počalo ve
12.16, největší rozkyv 26 mm o 12.31 a skončilo
o 223 hod. v noci. Druhé počalo o 5.01, největší
rozkyv 7 mm o 5.15 a skončilo o 6.27 ráno
= Sebevražda barona Ze Lvova, 27. března.
Vídeň
Terst
Lvov
km
v noc
mm
34
article
Dnes v noci vrhl se bar. Bedřich Ehrenburg, jenž
přijel z Vídně, oknem na ulici, kdež zůstal ležeti
s roztříštěnými údy mrtev. Zanechal list, z něhož
vysvítá, že prohrál proces o dědictví. Finanční ob-
tiže dohnaly jej k srbevraždé. Baron byl posledním
manželským potomkem svého rodu a 56 let stár.
= Sedm osob uhořelo. Z Petrohradu, 27.
března. Při požáru, jenž minulé noci vypukl ve
Snokovské třídě, kdež bydii mnoho dělníků, uho-
řelo 7 osob a 20 osob zraněno.
= Vražda z vilnosti? Z Derlína, 26. Přezna.
Dnes odpoledne nalezli železniční dělníci na Tempel-,
hofském poli krabici s mrtvolou ženy asi 30leté,
již byly uříznuty nohy a hlava. Tyto části tela nalezlo
hasičstvo později ve dvou balících, pohozeny v banně
Dle všeho jde o vraždu z vilnosti. — Z Ber lina
27. března. V zavražděné, jejíž rozsekaná mrtvola
byla včera nalezena na Tempelhofském poli, byla
zjištěna prostitutka, která se od prosince pohřešuje.
Policie vypsala odměnu 1000 mk. na vypátrání
vraha. Ještě včera večer byl zatčen bý valý mi- enee
zavražděné, jenž jest v podezření, že vraždu
spáchal.
Ehrenburg
Baron
Vídeň
Petrohrad