1
masthead
Uvězněným a pronásledovaným
Slovákům na uherském Slovensku.
. . . . K 30.—
Praha. Hosté »u Fleků«
— Paní Milada Hoffmannová, choť továrníka
v Holešovicích-Bubnech
Slovák
Hoffmannová
Slovensko
Praha
Holešovice
Bubno
2
masthead
. K 60.—
Úhrnem
4
masthead
Uvění slav majit domi
5
masthead
v král. českén v Pra,
9
article
Matici znojemské ve Znojmě
Matici znojemské ve Znojmě
(na zřízení českého gymnasia.)
Praha. Pan- Ant. Novotný, majitel zlatnického
závodu, věnuje s heslem: »Vzdor smutně
proslaveným hajitelům velké, novodobé
kultury XX. století. Jen tak dále pokra-
čujte, pamatujte si však, že tlak budí
. K 10.-
protitlak«
Antonín
Novotná
Znojmo
Praha
10
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
179. hra v předpl.
V sobotu 27. dubna.
(3. čtvrtka.)
Lohengrin.
Romantická zpěvohra o třech dějstvích. Složil Rich.
Wagner. Text přeložil V. J. Novotný. Dirigent Karel
Kovařovic. Režisér Robert Polák.
Konec o 11. hod.
Začátek o 7. hod.
Král
Lohengrin
Složil
Wagner
V J Novotná
Kovařovic
Robert Polák
Praha
národní divadlo
16
article
Psychologický obrázek o 1 dějství. Napsal Ladislav
Psychologický obrázek o 1 dějství. Napsal Ladislav
Stroupežnický.
Následky prvního manželství.
Fraška o jednom jednání. Z franc. od J. Kühnla
Žádný muž a tolik děvčat.
Komická opereta o 1 jednání. Volně zpracoval Jin-
dřich Böhm. Hudbu složil Fr. Suppé.
Ladislav
Stroupežnický
Fraško
J Kühnl
Böhm
Suppé
Francie
22
article
»Dědoušku, dovol, já pojedu!« zvolal nejstarší hoch,
zpozorovav, že stařec bral koně za uzdu, »nech mne, dě-
doušku.«
»Tu máš, miláčku, tu máš. Ale dej pozor, abys ve
vratech neuvízl . . .«
»Neboj se, dědoušku, nic se nestane!« odvětil
hoch, odháněje rukou Vlčka, jenž mu div do obličeje ne-
vyskočil, »znám se v tom, dědoušku, neboj se, nedělám
to poprvé! ! . .«
S výrazem vážným vzal uzdu do levé ruky a roz-
háněje se pravou rukou, vedl koně, provázen štěkotem
Vlčka a jásotem bratří, kteří se dali do křiku a pískání
na píšťalky, jakmile vůz octl se na ulici. Při tom Timo-
fej, jdoucí podle vozu, počal děti tahat a rozdávat jim
šťulce.
»Budete mlčet . . . už ani muk! nezvedená če-
ládko ... co tak křičíte? ... přestaňte!« vypravil ze
sebe přitlumeným hlasem, vrhaje při tom plaché, bázlivé
pohledy po všech stranách ulice, kde se objevili lidé.
Timofej se však zbytečně lekal. Ač bylo na ulici
lidu vskutku dosti, nikdo si naň ani nevzpomněl; všech-
něch starostí bylo co nejdříve zapřáhnout koně ku pluhu
a branám a odebrat se na pole.
Mraky stále houstnoucí a zatemňující oblohu, vlhkost
větrem zanášená, vlašťovky, poletující tak nízko, že do-
týkaly se téměř země — to vše předpovídalo brzký déšť.
Orba nedávno započala a každý tudíž spěchal, aby byl
hotov, než se spustí; i kdyby nepršelo, půda byla dosud
vlhká, země se ještě jak se říká »mazala«-
Brzký déšť pobádal k činnosti téměř všechny bez
výjimky.
Timo
Timofej
27
article
TIs
z japonských květin.
Nejlepší ochranný prostředek proti
molům, používaný ve všech čelněj-
ších museích a divadelních gardero-
bách. Cena 80 hal. Přípravek nedo-
stižitelný, účinkuje jistě a nezapáchá
jako ostatní všechny podobné pro-
středky. 1 bal. stačí pro celou ro-
dinu k uschování zimního šatstvaa
kožešin přes léto. — Drogerie
„ Praha, Žitná ul
Rařla Návralla, nár. dům Krakovskéu
(5 bal. poštou vyplacené.)
Tisa
Praha
Žitná ulice
Rařl Návralla
národní . dům Krakovské
28
article
ve Ferdinandově třídě č. 24, v paláci hrab. Slika,
zúrokuje veškeré vklady ode dne 1. května 1907
4% a vyplácí obnosy do K 50.000.— bea
výpovědi. Vklady trvaleji uložené a větší zúrokují
se případné výše dle ujednání. Nabízí běžné
účty, pokladniční poukázky, eskont smě-
nek a účtů, zápůjčky a úvěry všeho
druhu, domy a místa stavební, konv erse,
vadia a kauce, cenné papíry. Kupuje
8264
různé pohledávky.
Ferdinandov třída
30
article
MUC. BOHUMILA BĚLÍKA,
MUC. BOHUMILA BĚLÍKA,
býv. tajemníka „Zemské jednoty řemeslnických
a živnostenských společenstev pro král. české“
v Praze, tajemníka „Ústřední jednoty pekařů
z Čech, Moravy a Slezska“, redaktora „Starých
Pekařských Zájmů“, redaktora „Českého Řemesl-
nika, odbor. spisovatele, člena mnoha vlaste-
neckých spolků atd.
a hluboce dojata tak mimořádnými důkazy
srdečného a upřímného projevu soustrasti, kte-
rých se mně se všech stran dostalo a jimiž měl
nevylíčitelný bol můj býti zmírněn — nenalé-
zám dosti slov a není mi při nejlepší vůli možno,
bych každému zvlášť poděkovati se mohla a proto
činím tak touto cestou a volám všem „Tisí-
ceré díky !“ a vroucí „Zaplat Bůh l“
Obzvláštními díky cítím se zavázána všem oněm
pánům, kdož v onom tragickém okamžiku ze-
snulému manželu mému poslední pomoc zjednali,
jakož i jemu uleviti se snažili, dále organisacím
„Národních socialistů“ v Příbrami a v Žižkově,
tělocvičné jednotě „Soko!“ v Žižkově, konečně
všem deputacím pohřbu se zúčastnivším, dár-
cům četných věnců, kytic a konečně všem, kdož
jej k poslednímu odpočinku doprovodili.
Bohumil, Pepíček, Josefa Bělíková,
chot.
Láďa,
děti.
Bělík
bůh
Bohumil
Pepíček
Bělíková
Láďa
Praha
Čechy
Morava
Slezsko
Tisý
Příbram
Žižkov
Český Řemesl
35
article
Kluci vyhrnovali si již kalhoty nad kolena a skota-
čili po trávě, těšíce se na brouzdání v loužích. Ženštiny
roztahovaly plátno, určené k bílení; starostlivé hospodyně
spěchaly zásobit se vodou, která se mohla po dešti zka-
liti; jiné šly s prádlem k rybníku, stříbřícímu se na pravo
od vesnice mezi posledními chalupami a rohem starého
panského sadu; rozléhající se šoustání na valchách svěd-
čilo o tom, že sousedky, mezi nimiž byla i Kateřina se
svou dcerkou, namáhaly se, seč byly.
Objevení se Timofeje, provázeného vrzáním vozu,
štěkotem Vlčka, pokřiky dětí a pískotem píšťal neobrátilo
na se zvláštní pozornosti.
Ale Timofej měl už na tom dosti, že byl přinucen
ukázati se na ulici; myšlenka, že včera všichni se dově-
děli o Filipovi, že je na živu a že ho vzkázal pozdravo-
vat a že tudíž všichni, kteří měli příčinu stěžovati si na
bratra, nanovo si připomenou, co jim kdy zlého provedl
a budou na něm zase sedět a vymstí si na něm svoji
nespokojenost — tato myšlenka, jež neopouštěla ubohého
Nudlu od včerejšího večera, uváděla jej v největší
nesnáze.
Po všechen čas, co stařec napájel u studně koníka,
neosmělil se pozvednouti hlavy, ostýchal se zakašlat; ba
i obočí jeho zůstalo nepohnuto a jak bylo vidět, nehleděl
ani vzmužiti se.
Když nejstarší jeho synek uchopil koně opět za
uzdu, zahnul s vozem a dětmi na silnici, Timofej pospí-
šil si postaviti se mezi kramáře a vůz; ale ať se shýbal
a krčil jakkoli, hlava jeho přece vyčnívala nad vůz i nad
hlavu kramáře.
Dosud to šlo ostatně vše dobře, nikdo naň neza-
volal. všichní při setkání se s kramářem, jenž stále sme-
Kateřina
Timofej