1
masthead
Grégra . . ..
Praha. Listovní špedice hlavní pošty v Praze
Kolín. Stolní společnost »u Nosků«
Grégr
Nosek
Praha
Praha Kolín
4
article
Úhrnem.
K tomu z č. 101. odp. z 13. dubna 1907
V celku odevzdano
Praha. Jednota magistrátních a obecních úřad-
níků král: hlav. města Prahy věnuje k
uctění památky dra. Ed. Grégra . .
— Pan Bedřich Klindera, c. k. pošt. oficiál,
věnuje místo věnce na rakev zesnulého
MUC. Ladislava Filipa .. .3 . .
Hořín u Mělníka. K uctění památky zesnulé
pí. Fr. Buttové, choti praktického lékaře
p. MUDra. Rich. Butty v Praze, věnují
po 10 K Ludmila Plicková a Marie Ne-
beská valon.ot o4v. .nib. . .ojd
Praha. Rodina Hellerova věnuje k uctění
památky syna Václava, zem. vrch. inž.
K uctění památky zvěčnělého p. Václava
Hellera, král. zemského vrch. inženýra,
věnují techn. oddělení pro stavby silniční,
mostní a vodní zemského výboru král.
českého 103 K, p. zemský rada V. Tobiš
10 K, úhrnem . . .
Grégr
Klinder
Ladislav Filip
Butt
Mudra
Rich
Plicková
Marie
Hellerův
Václav
Ing
Heller
V Tobiš
Praha
Hořín
Mělník
obecní úřad
6
article
Asylu českého hereotva.
Asylu českého hereotva.
frál. Vinohrády. Pan Ph. dr. Boh. Kučera,
univ. docent, věnuje k uctění památky pí.
Hanny Kvapilové . . .. . . . . .
Jaroměř. Dramatický odbor Sokola »Vrchli-
cký« věnuje k uctění památky největší
české umělkyně a ideální ženy pí. Hanny
Kvapilové fondu zesnulé . . . . .
Sušice. Několik členů společnosti pí. Zöll-
nerové věnuje k uctění památky nezapo-
menutelné paní. Hanny Kvapilové . . .
Král. Vinohrady. Ensemble div. Pištěkova
věnuje místo věnce na rakev pí. H. Kva-
pilové . . . . . .
doktor
Boh
Kučera
Hanna Kvapil
Král
Pištěkův
H kva
Jaroměř
Sušice
Sokol » Vrchnout
8
article
Úhrnem
K tomu z č. 101. odp. z 13. dubna 1907 K
V celku odevzdáno K 260.46
Spolku českých feriálních osad
v Praze.
Praha. Rodina Hellerova věnuje k uctění pa-
mátky zesnulého syna Václava, zemského
. . K b0.—
vrchního inženýra
K tomu z čís. 101. odp. z 13. dubna 1907 K 7512.90
V celku odevzdáno K 7562.90
Pronásledovaným Čechům v Ervěni-
cích u Chomutova.
Král. Vinohrady. Stolní společnost »Karha-
K 10.—
nů« v restauraci »u Bulinů«
V celku odevzdáno K
Hellerův
Václav
Čecho
Král
Praha
Ervit
Chomutov
Karh
13
article
Rodině po sklenářském dělníku
Boh. Kremovi.
Zbiroh. Pan JUDr. Jan Pohl, advokát, věnuje
útraty z palmárního sporu . . . .. K 8.48
Domažlice. Sbírka obch. cestujících v hotelu
»u koruny« . . .
Praha. V. W.
JUDr
Pohl
V W
Zbiroh
Domažlice
Praha
16
article
Upozornění. Pány zasílatele příspěvků pro různé
podniky národní upozorňujeme, že v sobotním od-
poledním čísle našeho listu mohou býti uveřej-
něny ve výkazech jen ony příspěvky a dary, jež
dojdou předcházejícího pátku dopoledne. Později
došlé příspěvky vykázány budou až přiští so-
botu v čísle odpoledním,
Administrace.
17
article
Král.české zem. divadlo v Praze
Král.české zem. divadlo v Praze
Národní divadlo.
V sobotu 20. dubna. Odpoledne o 11/2 hod
A oivso
Tragedie díl první o pěti dějstvích. Německy napsa
J. W. Goethe. Nově přeložit Jaroslav Vrchlický. Scé-
nickou hudbu složil Frant. Picka. Režisér Jar, Kvapil
V sobotu 20. dubna.
Mimo předplacení
Prodaná nevěsta.
Komická zpěvohra o třech dějstvích. Hudbu složii
Bedřich Smetana,. Tezt napsal K. Paplna. Diři geni
Pranfišek ilsž. Režišéř AdoN kressine
enee pe sdl 16. hea-
V neděli 21. dubna.
Odpoledne.
Soud lásky.
Král
Goethe
Vrchlický
František
Picek
Smetan
Praha
Německo
národní divadlo
34
article
Ve středu dne 8. května 1907, jakož i v násle-
dujících dnech prodávati se budou veřejnou draž-
bou od 1/29—12 hod. dop. a od 1—6 hod. odpol.
O propadlé skvosty, které byly od 1. května do 31. 6
května 1906 zastaveny, počínaje čís. 11273-14705
O jako: brillantové a perlové klenoty, prsteny, ná-
ušnice, náramky, zlaté a stříbrně hodinky, ře-
tízky a jiné pod. zástavy, veškeré zboží, o
O šatstvo, peřiny a prádlo, které bylo od o
1. kvétna do 31. května 1906 zastaveno, počínaje
čís 21999-28204. — Zástavy tyto mohou se
ještě do dne před dražbou vyplatiti. V den dražby
se zúrokování těchto zástav žádným způsobem
nepřijimá. Přebytky budou se vypláceti osmý den
po dražbě. Půjčký se poskytují od o
8—2 hodln s poledne.
V žižkově, dne 1. dubna 1907.
7856
Ředitelstvo.
40
article
Řka to, přistavil k trámu žebřík, jenž vedl na půdu
a jejž hoch chytře postavil na své dřívější místo. Po chvíli
ubohá kočka spadla na zem, výškrábala se na stěnua
frkajíc, zmizela na půdě.
»A teď se popadnem spolu!« prohodil Filip, blíže
se k chlapci.
Tento jako vždy nejevil žádného strachu; beze všeho
zdráhání podal se otci.
»Jen hodně, jen víe!« křičela čarodějnice, zastavivší
se na prahu a vyzdvihujíc nad hlavou louč.
»Tu máš, aby si's to pamatoval! tu máš!« opako-
val mezitím otec, tváře se, jakoby ho tahal za vlasy, do-
opravdy mu však jenom pocuchal hlavu, což nutilo syna
k tomu, že se válel po zemi a křičel tak pronikavě, jako-
by ho na nože bral.
Stařena, polekána křikem, jenž snadno mohl býti
slyšen v Černěvě, poručila otci, aby ho nechal a potácela
se do světnice.
»Sem pojd!« vzkřikl Filip, následuje ji a obraceje
se k hochovi.
Stěpka vešel do světnice, neustávaje fňukat a tříti
si tvář rukou, pod níž vykukovalo hned jedno šibalské
oko, hned zase druhé, provázené šelmovským úsměvem.
Otec dal mu tajné znamení a mrkal na stařenu, šukající
a brumlající u louče. Stěpka pokývl hlavou a okamžitě
přestal fňukat.
Sotva však nastalo opět ticho, když kdosi silně za-
tloukl z venčí na dvéře baráku.
Filip, stařena i hoch vyměnili s údivem pohledy.
Dvě — tři cilné rány poznovu otřásly dveřmi. Skokem
octl sa Fllip a louče, nahnul polekanou tvář k ovětlua
zreoulj.
Skok
41
article
»Otevři,« ozval se v téže chvíli za dveřmi hluboký,
chraplavý hlas.
»Pst, mlě!« zašeptal Filip.
»Snad . . . ke mně . . . s něčím jdou,« ozvala se
Gračicha.
»Netloukli by tak silně,« namítl Filip.
Hlas mu však neobyčejně selhal.
Jako všichni lidé, mající podstatnou příčinu báti se
pronásledování, myslil jen na to, nedověděl-li se snad ná-
hodou už někdo o jeho návratu? Nepotkal-li někoho včera
na cestě do Mariínské, koho sám nepozoroval? Neviděl-li
ho bratr, nebo spíše snad bratrova žena?... Tyto my-
šlénky rychlostí blesku projely jeho hlavou a při každé
nové ráně na dvéře srdce jeho tlouklo rychleji, dech se
mu v prsou krátil a v hrdle mu vysýchalo.
»Hej, otevři!« ozval se poznovu basový hlas, ale
tentokráte s jiné strany baráku pod oknem.
»Pusť nás, matičko, pro boha tě prosíme!... « ne-
nadále ozval se jiný, žalostivý hlas starce.
Ještě neumikl a již zazněl třeti hlas, silný, jako
když kozel mečí:
»Hej, tetko, spíš už, co? Vstávej, protři si očka;
slyšiš, přijeli jsme na námluvy . ..e
Při prvních zvucích posledního hlasu Gračicha se
zvedla.
»Slepci, « zabrumlala.
»Odkud jsou?« spěšně otázal se Filip.
»Cizí!« odvětila milostivě Gračicha.
Přistoupila k oknu, odstranila hůlku, přidržující
starou, zmačkanou halenu, jež zakrývala okno a otázala
zo jen tak jako obyčojně: »Kdo je to fe
Gračich
Mariínský