1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v pátek dne 30. září 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. HIsty
předplácí see
v Praze v pdilnistrael
na maěaie
za čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí čonáškoe
na slel
Ba čtvt leta . . . . 7 K 00h
ve šlialkácht
na měsíe . . . . . . 2 K 30
Toštou:
nv la. . k onk
s dvojí zápilkou
nnk lea. . .K
Praha
5
article
Válka.
Válka.
Z Londýna, 29. září. (C. B.) »Daily
Mail« sděluje z Čífu ze 27. t. m.:
Japonei pronikli až na 1600 metrá
k závodišti před Port Arturem Tvrze
jimi dobyté jsou tvrze č. 4, 5 a 6.
— Číňané připlulí do Čifu potvrzují,
že útok podniknutý Japonei
z Takušanu byl odražen a že
Japoncům byly způsobeny
podkopy veliké ztráty. Jest
pochybno, budou-li Japonci s to
udržeti všechna dobytá postavení,
protože jsou v dostřelu velikých tvrzí
ruských.
L. Z Petrohradu, 29. záři. V 8.10 hod
večer. (Pův. tel. zvl. dopisovatele »Nár. Listů«
Zpráva, že Rusům podařilo se roz-
metati vršek u Port Arturu, s něhož
Japonci řídili své podkopné práce
proti pevnosti a že útoky japonské
po několik dnů trvající odrazili (viz
i depeši korrespondenční kanceláře. Pozn. red.).
budí zde velikou radost. Osoby dobře
zpravené o poměrech portarturských
tvrdí, že jelikož půda v okolí Port
Arturu skládá se ze žuly, značnější
práce podzemní jsou tam nemožny.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 3.)
Japonei
Port
Tvrz
Číňan
Japonec
Rus
Artur
Londýn
Petrohrad
Port Artur
Daily Maila
Číf
6
article
Bouře na sněmu — moravském
Bouře na sněmu — moravském
Pokud za trvalého všeobecného toho chřad-
nutí politického života v Cislajtanii vůbec ještě
o nějakém vzplanutí živého ruchu politického
mluviti lze, jest dnes poměrně nejživěji v —
Brně. Padesát tisíc žijícího tam občanstva
českého bouří se spravedlivým hněvem proti
nesnesitelnému německému násilí, páchanému
z radnice brněnské na českém obecném školstv
tamním za účelem jeho promyšlené zkázy. Mo-
hutnou manifestaci protestoval vlastenecký náš
lid v Sokolovně brněnské dne 27. t. m. co nej-
ostřeji proti soustavnému a bezohlednému ne-
přátelství jaké osvědčuje německá na radnici
panující klika Wieserů a Rohrerů vůči naší
národnosti odpirajíc české polovině obyratelstva
hlavního města Moravy nejpotřebnějstch obecných
a měšťanských ákol českých na způsob Vídeňáků
neb libereckých »baronů«. Rozumí se, že po-
slanci naši neváhali ujati se věci a že hned
v první schůzi sněmu moravského podali pilný
návrh stran těchto hanebných německých násil-
nosti při letošním zápisu na českých školách
brněnských.
Wieser
Vídeňák
Brno
Morava
7
article
V den sv. Václava mělo dojíti k rokování
o návrhu tom, i čekala se dlouhá a prudká
debata. Avšak z usnesení sociálněde mo-
kratického vedení brněnského s
stalo jinak: Jakmile zemský hejíman moravský
Felix hr. Vetter z Lilie chtěl zahájit rokování
o pilných návrzích, zašumělo nad jeho hlavou
a s přeplněné hlavní galerie sypal se dešť rudých
lístků na hlavy presidiální i místodržitelské i roz-
létal se šíro po sněmovně. A na listcích se čtlo:
»Na půl millionů svéprávných občanů na Moravě
nemá volebního práva do sněmu a do obci ...
Pryč s privilegiemi! Ať žije všeobecné
právo hlasovací do sněmu i do
obeí!« Než pak bylo lze vzpamatovati se z pře
kvapení, již to zaburácelo jekem bouře s obou
galerií: »Dejte nám všeobecné rovné a přímé
hlasovací právo do sněmu!« »Pryč s privilejemi !e
»Hanba vám!« »Za koho zde sedíte, vy lupičové
práva lidu! Fuj!« »Jednejte napřed o právu
dělného lidu!« »Dříve k jednání se nedostanete,
až splníte svou povinnost k nám!« A salva pro-
testu za salvou šla.
svatý . Václav
Felix
Vetter
Morava
8
article
Presidium, vláda, poslanci velko
statkářští a Němci levičáci byli
konsternováni, omráčení, a zemský hejtman, ne-
věda si rady ni pomoci, pohlížel rozpačitě
s jedné strany na druhou. Ve všeobecném
zmatku radí se s několika poslanci. Také
mistodržitel, hrabě Zi erotin, opustil
svoje místo a bled, rozmlouvá s poslanci, krče
rameny. Zatím galerie hlučí bouřně dále. So-
ciálně-demokratický poslanec Hybeš na galeri
cosi řeční. Někdo volá s galerie dolů německy:
„Kde je Rohrer se svojí obloukovkou?“ co
doprovázeno hlučným smíchem. V tom zemský
hejtman ohlásil, že přerušuje schůzi a dá ga-
lerie vyklidit. Tím však věc teprv spravil! Ga-
lerie odpověděly zdvojeným povykem a výkřiky
svrchovaného rozhořčení. Volá se:
„Pivní daň chcete, peníze z našich kape
nám berete, ale práv volebních nám dopřáti ne-
chcete!“ „Dejte nám všeobecné hlasovací
právo, když máme platit!“ —
Poslanci všeněmečtí posměšn
vzhlížejí na galerii. Vyvolávají tím nový projev
nevole.
„Koho tady vlastně vy, páni Němei
zastupujete, kdo vás sem vyslal?“
„Upíry jste našich kapes, zloději na-
šich práv a lupiči našich dětíl
„Chceme všeobecné právo hlasovací, pr o
o tom nechcete jedna ti?
Galerie jsou posud plny, ani noha se ne-
hnule k odchodu. K vyklizení jich zakročeno
posud nebylo. Ve hluku, který panuje nahoře.
a ve všeobecném zmatku a bezradnosti dole,
tvoří se kroužky poslanců. Posl. dr. Stránský do-
mlouvá hr. Vettrovi, který jest odhodlán, povo-
lati do sněmu policii, k zemskému domu i
konsignovanou, by tak nečinil. On také od toh
upouští, ale prohlašuje sehůzi za s kon
čenu
Němec
Hybeš
Němei
Posl
doktor
Stránský
Vettr
já všeobecný hlasovací práv
9
article
Povstává nový hluk, v němž stanovení
schůze na zejtřek zaniká. Hratka Všeněmců vítá
odročení schůze potleskem. Soeiálně demokra-
tičtí demonstranti na galeriích však nevěřice,
že opravdu jest schůze odročena k zejtřku,
setrvávají na svých místech a volajíce hanbu
renegátům, »kteři český lid o jeho dítky
okrádají«, jakož i německým liberálům, kteří se
»nestydí udržovat ústní hlasování př
sněmovních volbách na Moravě ještě ve stolelí
dvacátém« — spouštějí mocným sborem plsen
»Rudý prapor«, melodii ve sněmovně moravské
dosud neslýchanou. —
Čeští poslanci dle souhlasných zpráv
přihliželi ku celé té demonstraci klidně, vě-
douce, že není namířena proti nim, nýbrž vý-
hradně proti německé většině, která
stálými průtahy odbývá, odročuje a mar
snahy a návrhy našich poslanců
po spravedlivé demokratick
opravě monstrósního Sehmerlin
gova volebnlho řádu. Dnes za průlahy
ty klidila pro »vzorný sněm« přirozené ovoce.
A neobráti-li, brzy bude ovoce ještě trpči než dnes,
a bouře z řad všech ukřivděných musí se
samozřejmě jen stupňovat. Naučení pro sněmovní
většinu i pro vládu ze dneška plynoucí jest tedy
jen to: Proveďte poctivou, spravedlivou reformu.«
Tak píše sama »Mor. Orlice«. Zjevně sympati-
cky pojednávají též o události »Lidové Noviny«.
Mor
Morava
Orlice
10
article
Praví: »Demonstrantům nešlo vlastně o nic jiného
než o mocný projev pro dávný a sprave-
dlivý požadavek širokých vratev lidových, pro
všeobecné právo hlasovací . . . Nemůžeme ani
slovem pozaslaviti se nad jednáním demonstrantů
na galerii. Nebyloť ničím jiným, než výbuchem
dlouho tajené roztrpčenosti nad tím, že většina
sněmovní vážnou opravu zemského volebního
řádu, rozšíření volebního práva lehkomyslně
odkládá . . . Na projev ten mohl zemský hejt-
man odpověděti také projevem; mohl prostě říci,
že pilný návrh dra. Stránského byl podán, že o něm
bude jednáno a ve schůzi mohlo se pokračovat.
Že by snad sociálním demokratům brněn
ským bylo šlo o to, aby překazili pilný návrh
našinců stran násilnosti německých pašů prol
školství českému, tomu naše listy v Brně roz-
hodně odporují. »Nikoliv!« jistí »Mor. Ortice«
na základě ubezpečení obdrženého. »Bylo by
krajní křivdou něco podobného podkládati. Vždr
právě dělnictvo zdejší všech odstinů a obou
národností co nejopravdověji ohradilo a ohra-
žuje se proti plantážnické zvůli a brutalitě něme-
ckých chlebodárců na poli osvěly . .. « Vskutku
dnaa, 29. zářIy nněmu moravském zabá-
jeno rokování o pilněm návrhu našich poslaned
Nováka, dra. Stránského, dra. Koudely a dra. Žáčka
vyzývajícím vládu, aby bez odkladu zakročila
proti nezákonnému počinání obecní správy
brněnské vůči českému obecnému školství ve
hlavním městě Moravy. A tu opět došlo k bou-
řím ve sněmovně i na galerii vzbuzeným zpup
nou řečí hlavníha vinníka brněnského purk
mistra ryt. Wiesera. Takový moravský
sněm ovšem nebude po chuti ani německým
hegemonům na Moravě, ani jejich patronu dru
Körbrovi ve Vídni! Poznajíť, že se již na Mo-
ravě nedá »provésti všechno« — jak si po
léta libovali !
Stránský
Mor
Novák
Koudela
Žáček
Wieser
Brno
Morava
Vídeň
doktor Körbr
11
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 29. září. (Vlašská práv-
nická fakulta.) Rektorát inšprucké univer
sity přichází dru. Körbrovi na pomoc proti ně
meckým nacionálům, nespokojeným s nynějším
zatímným rozřešením otázky vlašské university
a zároveň vyvrací už předem námitky a protesty
proti ponechání vlašské fakulty v Inšpruku, se
kterými asi vystoupí němečtí posluchači, až
bude zahájen nový školní rok. Na černém prkně
universitním vyvěšena totiž následující vyhláška
rektorova: „Akademický senát, uváděje ve zná-
most posluchačů ministerský výnos o aktivování
vlašské právnické fakulty, vyjadřuje své u s po-
kojení, že bylo nyní dosaženo cíle mnoho-
letých bojů a přání a nebezpečí, že universita
bude utrakvisována, jest dokonale odvráceno.
Praha
vlašský univerzita
vlašský práv
12
article
Senát pokládá dosažení tohoto cíle a opětné do-
bytí starých práv za vymoženost university, ktera
vzhledem k dosavadnímu stavu nesmí se pod-
ceňovati; universita jest od nynějška opět ryze
německá. Bran svých nebude zavírati ani pří-
slušníkům jiných národností, ale bude nezvratně
trvati na tom, aby tento její národní ráz byl
v každém směru zachován. Bližší věci budou
upraveny opatřoním senátu stran německého
úřadního jazyka universitního. Očekáváme od
soudnosti našich posluchačů, že náležitě ocen
velikost a význam zisku, jehož jsme dosáhli no-
vou úpravou našich universitních poměrů a vy-
plývajícím z nich zabezpečením naší university
ve vzhledě národním, -při čemž akademické ob-
čany může upokojiti i ta okolnost, že vládou
pod nátlakem okolností nařízené otevření vlaš-
ské fakulty na půdě inšprucké bylo výslovněa
několikrát prohlášeno za opatření jen za-
timné.“
Vídeňská „lnform.“ prohlašuje v pražském
dopise aktivování vlašské fakulty za nejvážnější
politický vládní skutek za doby prázdnin, váž-
nější, než nařízení o chorvatských zkouškácha
slezských pobočkách, a sice pro možnost kon-
sekvenci. Neboť shledala-li vláda možným zří
diti, byť jen zatímně, vlašskou fakultu bez před-
chozího rozhodnutí říšské rady, mohla by týmž
způsobem vyhověti konečně dávné potřebě če-
ského národa stran moravské university. Ovšem
mohla by — dodáváme — kdyby měla dobrou
vůli. Ale té se jí vůči nám nedostává.
Z Krakova, 27. září. (Michal Chyliň-
ski), redaktor „Czasu“, byl ve včerejší schůzi
sboru obecních starších zvolen prvým náměst-
kem starosty města Krakova. Pan Chyliňski jako
předseda Svazu slovanských novinářských spolků
a pilný účastník sjezdů slovanských novinář
Chyliň
Chyliňski
Krakov
Brano
13
article
rakousko-uherských těší se zasloužené vážnosti
mezi svými kollegy novináři, kteří mu přejí
mnoho zdaru i v nové hodnosti na poli samo-
správném.
Z Terstu, 28. září. (Z istrijskéh
sněmu.) Z dnešního jednání sněmu istrij-
ského, zasedajícího v Kopru, sluší upozorniti na
drobnůstku, která však je charakteristická pro
smýšlení vlašské sněmovní většiny. Zástupce
vlády, vicepresident terstského místodržitelství.
představil v zahajovací schůzi nového zemského
hejtmana a pozdravil sněm vlašsky a slovinsky
Sněmovní presidium v protokolech tuto okol
nost zamlčelo, tak že vládní zástupce byl nucen
v dnešní schůzi přímo požádati, aby zápisník
byl doplněn v tom smyslu, že vládní zástupee
miuvil oběma zemskými jazyky. Že galerie ztro-
pila obvyklý hluk, když posl. Trinajstič
začal na sněmě mluviti chorvatsky, a musila
pro to býti vyklizena, jest na sněmu istrijském
tak obvyklá událost, že vlastně nezasluhuje
zmínky. Jinak sněm zabýval se věemi rázu čistě
místního
Z Těšína, 25. září. (Polské učitel
ské pobočky.) V Těšíně rozmohla se v let
ních měsících epidemie břišního tyfu a proto za
hájení vyučování na všech těšínských školách
odloženo až do 1. října. Z té příčiny nebyla ote
vřena také prvá třída polských poboček při učilel
ském ústavě a otevře se až 1. října. Učitelské
síly pro nový polský ústav jsou získány z učitel-
ského sboru lěšínského polského gymnasia až na
učitele Žukovského, jenž dosazen do Těšínu
z Černovců. Správu obou ústavů povede dosa
vadní ředitel pšedagogia Karell, znalý prý do
konale i jazyka polského. Těšinská polská Matice
školská zaplatila prý již eráru 10.000 K, jimiž
se zavázala přispěti na náklad, jejž pobočky
budou vyžadovati do nového roku. Opavskí
Žukovský
Karell
Terst
Těšín
Černovec
14
article
Matice školská zaplatila dosud jen polovinu sli
beného přispěvku, totiž 5000 K.
Ze Lvova, 25. září. (Nová pově s to
hr. Jos. Thunovi.) »Slowu polsk.« sděluje
se z Vídně, že zemský president slezský hr.
Jos. ThunHohenstein skuřečně opusli své dosa
vadní misto a stane se mistodržitelem v Dolníeh
Rakousích místo hr. Kielmansegga, jenž prý v
brzké době podá demissi. Hr. Kielmansegg má
prý se státi guverněrem ústavu pro úvěr pozem
kový místo zemřelého nedávného tajného rad-
Bezecného. Potvrdíli se zpráva Ivovského listu
bude vyhověno slezským německým nacionálům
kteří hr. Thunovi nemohou odpustiti slovanské
pobočky a zároveň hr. Thunovi bude dopom
ženo k pěknému místu.
Thun
Kielmansegg
Bezecný
Lvov
Vídeň
Dolníeh Rakousy
Hradec
15
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
O poslání Giolittově u německého kaneléře
dovidá se »Berl. Tagblatt« těchto sdělení: Vládě
italské běží zvláště o konversi renty a sestát
nění železnic. Konversi nelze teď okamžitě pro
vésti vzhledem na otřesy mezinárodního trhu
následkem války východní. Jinak jest ale se
sestátněním železnic, jež by vyžadovalo asi
jedné milliardy franků. Giolitti —
tak lze souditi — hleděl se dohodnouti s kan-
cléřem německým, zdaž by z úvah čistě
politických finanění trh německý
byl ochoten část půjčky potřebn
k účelům sestátňovacím přejmouti. Před časem
právě Giolittovi se podařilo umistiti u německýeh
bank za 75 mill. lir pokladničních poukázek
Účasť německého trhu na půjčce nové byla by
tím možnější, jelikož vlastnictví německého trhu
na rentách se 600 mill. lir skleslo asi na 200
mill. lir. Ovšem, tyto olázky finanční nevadily
aby také politické úvahy byly nezávazně
oběma státniky přetřásány. Zvláště potíže, kteréž
vyslanci ruský a rakouský činí ilalskému ko
misaři gen. De Giorgisovi při těžkém jeho
úkolu v Makedonii pohnuly Italii, aby hle
děla si zajistiti morální podporu Německa až
po jistý stupeň. Také timio sdělením berlinského
listu potvrzuje se mínění naše, že v popřed
politické části rozprav homburgských byly věe
balkánské.
Berl
Giolitti
Giorgis
Makedonie
Italia
Německo
mill
16
article
K rozmluvě, kterouž měl redaktor »Frankt
Zlgu.« s Bülowem a již čtenář nalezne mezi
depešemi, dlužno uvésti ještě tyto doplňky
Bülow poukázal k tomu, že zná se s Giolittem
již z dob svého pobytu římského. V příčině
intervence ve válce východní dodal Bülow ještě
»Litujeme jako všichni civilisovaní lidé této
strašlivé války, jež bude snad ješt
dlouho trvati, ale nemáme pro-
středků další její trvání zameziti
Na- intervenci nelze ani pomysliti, a nikdo,
pokud vím, na ni nepomýšli. Německá vláda
stojí v této věci úplně na stanovisku vlády fran-
couzské, která nedávno se v ofieiosním článku
»Tempsu« vyslovila proti úmyslům na prostřed
kování, i jí přičitaným.«
V příčině příštích obchodních smluv vy
jádřil se Bülow k redaktoru velmi zdrželivě.
Frankt Zlg
Bülow
17
article
Jen tolik chce prý již nyní říci, že nové
smlouvy budou celkem přízniv y ze-
mědělství. Kancléř připustil, že jest obtížno
uzavírati obchodní smlouvy s vysokými ely vý-
vozními, ale tak obtížný není prý úkol ten
přece jako kvadratura kruhu.
Na rozdíl od Bülowova prohlášení trvají ně-
které listy na tom, že Italie chtěla na-
bídnouti, byvší k tomu Anglil z
souhlasu Francie inspirována,
válčícím stranám prostřednict v
své a že v příčiné té zkoumala
v Homburku půdu. V každém případě
příznivou půdu tu neshledala.
Opět středomořská cesta Viléma II.
Yachta císaře německého »Hohenzollern«
má se do polovice ledna v Kielu vyspraviti
Jak se v Berlíně proslýchá, chce Vilém I
počátkem příštího roku opět nastoupiti středo
mořskou cestu. Vedou jej k ni důvody poli-
tické, snad i s Ciollitovou cestou souvislci, anek
jeví se známky recidivy staré jeho krční cho-
roby? Ať tak či onak, zpráva vzbudila v Ne
mecku dosti živou pozornost.
Bülowův
Italia
Vilém II
Vilém
Francie
Kiel
Berlín
18
article
Poslanec dr. Lad. Dvořák ve Staro-
městském občanském klubu.
Poslanec dr. Lad. Dvořák ve Staro-
městském občanském klubu.
Politické středisko staroměstských členů národn
strany svobodomyslné, Občanský klub staroměstský
uspořádal včera večer v „Kopmance“ schůzi, v ní
poslanec p. dr. Lad. Dvořák promluvil o politické
situaci,
Schůze byla četně navštivena a zúčastnili seji
také poslanci pp. Březnovský a Krejčík, jež
předseda posl. p. dr. Podlipný vřele uvítal. Když
po zahájení schůze členstvo klubu uctilo památku
zesnulého bývalého člena sboru obecních starších p.
Ant. Klimy, jehož zásluhy o Staré město a českost
Prahy ocenil p. dr. Podlipný, ujal se slova zemskýa
říšský poslanec p. dr. Ladislav Dvořák a připomenul
nejděíve, že vstoupení poslanců českých do řlšské
rady r. 1879 znamenalo, že národ si přeje, aby
místo spoléhání na náhodný výsledek, způsobený
shlukem zahraničních událostí neb na přízeň koruny
zástupcové lidu využitkovali pro přítomnost a pro
plíští svého lidu výhod činnosti parlament-
ní, třeba na faktické půdě nenáviděné prosincovky.
Od té doby prohlubuje se nepřátel s tv
německé vždy intensivněji. Hospodářským a spole-
čenským ničením českého člověka v uzavřeném územ
odpovídalo se na jazyková nařízení, na postá tněn
gymnasia v Opavě, dobytí 4 slezských mandátů, zl-
zení vysokých škol technických na Moravě, na pád
německých měst na Moravě a vzácný rozvoj českého
škoiství obecného, středního i odborného v tétc
zemi, která dle vládních slov „nesměla býti poslo-
vaněna“
Ubohá država německá! Jaká je to država —
německá, když se udrží jen umělou výživou
z ruky vládní a když hned padá, jakmile v rovno-
právném utkání s českým živlem má dokázati vnitří
svou přirozenou sílu a oprávněni!
doktor
Lada
Dvořák
Březnovská
Krejčík
Podlipná
Klim
Praha
Opava
Morava
městský občanský klub
občanský klub
vysoký škola technický na Morava
19
article
Za to postup český „vlastní silou“ rozpjal živolní
sílu v národě dřímající a svedl ji ve vzpomenutých
směrech na mnohou úrodnou brázdu českého snažení
jež k plné platnosti přivede budoucnost. Vzav nám
sice dobytá jazyková »nařízení, ale nemohli vyhladit
tu jasnou pravdu, že jazyková nařízení pů
třetího roku osvědčila se moderně účel-
nými, a to pro materiální odůvodnění právní normy
a pro znovuvzkříšeni její má přece jen vý-
nam největšío
Mám-li oceníli bilanci českě aktivní politiky o
roku 1879 jest mi jednu pravdu konstatovati: že
český živel postupoval svou vnitřn
o právněností, nejen početnosti, ale i jistou
zdravou 1ozpínavostí, a to vždy, jakmile
na poli činnosti osvětové a hospodářské zjednány mu
byly stejné podmínky vývojové s živlem
německým.
My nepolřebujeme jako Němci pri
vilejí, my se uhájíme, ba půjdeme vžey dále
ku předu, budeme-li míti jen stejné podmínky roz
vojcvě.
Němec
20
article
Vizme český živel ve Vídni! Uhájil se hospo-
dářsky na cizí půdě a rozvinul tak, že někter
živnostenska společenstva mají 80%% českých přísluš-
níků, že celé člvrti vídeňské se zčeštily a že české
školy se rozvíjí přes návrh dra. Koliska ve sněmě
dolnorakouském, který znovu ukazuje fakt, že Něme
uznávají, jak český živel přirozeně rostoucí dal by s
potlačiti jen výminečným, drakonickým privi-
legováním němčiny za jediný jazyk v dolno-
rakouských školách.
Bismark řekl, že Němci bojí se jen boha; m
však známe naše krajany trochu lépe, ti bojí se
nejvíce — rovnoprávnosti a konkurenc
s Čechy! Co jiného jest dnešní zápas národ-
nostní než boj konkurenční? Boj zdatnost
českého živlu s německýml
Na sněmě českém domáhají se dnes Němci svou
obstrukcí i zrušení přísných podmínek kvalifikačních
pro zemské úřadníky, neboť za dnešních podmínek
jest kompelující Němec bílou vranou a ve Slezsku
padá prý kus německé državy tím, že pro — ne-
německé děti mají se vychovávat neněmecky mluvíe
učitel!
Kolisek
Němec
bůh
Vídeň
Čechy
21
article
Jedním slovem, výsledky aktivní politiky české o
roku 1879 učinily Němce křiklavými, nedůt-
klivými sobci, kteří nerozpakují se doznávat, že
již ani vlastní jejich dílo: prosincovka
jejich plánů neuchrání. Co jiného než bo-
jem proti prosincovce jest volání po uzáko-
nění uzavřeného území německého s přísluš-
nými důsledky v otázce úřadnické a t. zv. menšinovéí
Vykonáme-li dnes po čtvristoleté práe
parlamentní přehlídku bojiště, shledáme, že po
litika česká s dobrou se potázala chopivši se praporu
s heslem a ktivní politiky neboť přes mnohé episody
jež pokrok český na čas zadržely, věc česká
šťastnou konkurencí s živlem dosu
nadprávným vlastní silou přece vždy
proklestila si cestu ku předu, aby blížilas
oně metě, jež znamená uplatnění vnitřních sil
polřeb českého živlu spolupanstvím jeh
v těch oborech činnosti státní, jež dosu
vyhrazeny byly jen hýčkanému nadělověku Němcio
Tento směr české politiky snad mnozi našinci měnč
si uvědomili než Němci.
Já aspoň nerozpakoval bych se tvrditi že Něm-
ci vidouce českého konkurenta na po-
stupu, snaží se v době poslední, aby
svedlijejna půdu, kdepodmínky zápa su
budou nerovné, kde soutěž a postu
jeho zadrží byrokratický absoluti smus
že ženou poměry ve státě ke katastrofě, kterou
doufají pomocí zákulisí více pro sebe získali, ne
v otevřeněm zápase soutěžném.
Za hraběte Badena obstrukce německá rozbil
parlament, protože právo platné i praxe (nejvyšší soud)
byly na straně naší; dnes znemožnili Němci nejen
činnost sněmu, ale jejich hrozby obstrukční vtiskuj
i situaci v líšské radě svůj ráz, neboť chtějí zameziti
V Praze, 29. září.
Němec
Německo
Praha
23
article
abychom nevrálili se ke vlivu na státní sprá-
vu i na zákonodárství, odpovídajícímu vý-
znamu našeho národa, protože chtějí jedním slovem
znemožnit další postup náš na dráze
parlamentní a osvětové seutěže s Něm-
ci! Naše obstrukce jest tedy zjev s ekv ndá r nía
ráz její jest obranný; nám nejde než o to, aby
vývoji českého lidu otevřena byla c pět
volná dráha, již zatarasila umíněnost němechého
soupelel
Kdo jiný má dráhu uvolniti než stát a vládn?
Kabinet, který však své činy činí oovislými od
souhlasu německého jedináčka — nevládne, není
také kurátorem státu, jak o sobě prohlašuje, naopak
podřizuje budoucnost a pokrok ve státě pod kura-
telu jednoho ze s outěžicích spolu národů, udě-
luje tomuto privilej, aby umíněnou negací mařila
bořil jak auloritu státní, tak aby na českou viru
v právo, na našiprácia naděje odpovíd ai
cynickým výsměchem
Pan dr. z Korbrů svou řečí haličskou způsobi
špatnou náladu pro eventuální změnu české
taktiky. Zvolme taktiku, jak pro párod nej-
prospěšnější ji pokládáme, ale rozhodujíce se.
nedejme na sebe působiti tečí miništra, profi němuz
stojíme.
Německo
24
article
Otázku, budou-li či nebudov-li poslanci naši ob-
struoval v nejbližším zasedání říšské
rady, jistě mi, pánově, neučiníte, neboť nemoh
bych dnes na ni odpověděti. Neprorokuji v politice
a kdybych i chtěl, praejudíkova l bych k lu bu,
který je jedině kompetentní, aby rozhodl v
chvili svolání parlamenlu. Jen klub přejímá všecku
zo dpovědhost, proto také jen on má promluviti,
a to svobodně a bez tiaku.
Jsme strana lidová, politika naše musí býti nesena
a držena lidem, a jest nám vše učiniti, aby bylo
jí liden. také rozuměno. Ale žádný rozumný
nebude žádati, aby na měsíce napřed usnesení
taktická se prohlašovala; tím méně byle by správ-
ným, kdyby někdo se snažil svou zamilovanou tak-
tiku — ať tu či onu — verejnému mínění a pak
jeho tlakem — klubu vsuggerovati! Vždyť v
vidni není možno někdy ani 24 hodin napřed se
dohadnouti, co se stane; kdo má dosti lehkokrcvné
odvahy, aby prorokoval, čeho bude za měsíce žádat
zájem národa?
Poslanec nejlépe může prospěti národu, když
proň jedná dle svého přísného svědomí
a přesvědčeni; za to má stát a padat. K tomu ne-
třeba velkých slov, ale pravdy, práce a odvahy hájiti
své činy. Tomu náš lid rozumí a to má také rádl
25
article
Vzpomeňte, velectění pánové, velkého nedoroz-
umění při delegačních volbách letos na jaře. U nás
se mluvilo a psalo hodně dlouho před volbami o tom,
že je budeme obstruovati. Nevím, zda některý poslanee
tak odvázil se prorokovati, nebyl aspoň zjištěn případ
ani jediný. Já na př. řekl a vysvětlil podrobně svým
pánům voličům v Sušici právě před volbami, že
volby tyto se nebudou obslruovat, poněvadž se ne-
budou moci obstruovat. Zatim veřejné mínění, je
četlo stále o obstrukci voleb, vykládalo si neobstru-
ování, ač obstrukce jich byla čirou nemožností, naší
— „chabostí“. Pánové z agrárního s národně sociál-
ního tábora odpustí, ale jejich hluk neby) — ob-
strukcí, a nemohl zobstruovat volby delegační,
i kdyby celý náš klub jako jeden muž byl pískal
a na pulty tloukl! Byla to demonstrace, nic více. Co
bylo obstrukcí, co mohlo znemožniti debatu a jed-
nárí 6. června 1900, nemohlo býti obstrukci, zma-
řením v oleb do delegací letos na jaře! Prolo nutno
u politiky, které má líd rozumět, již doma tak
mluviti a psáti jako ve Vídni budeme jednati;
jinak vzbudila by se předem nálada očekávati, co ne-
přijde a nevystihlo by se a nechápalo stanovisko, jež
klub zaujme.
Sušice
Vídeň
26
article
Na rozvoj událostí ve Vídni valný Bude míti vliv
směr pohtiky klubu polského
U nás důsledkem trpkých zkušeností z doby n-
dávné nevystihuje se snad zcela význam dobrého
poměru ke kolu polskému. Leč máme klidně k tomu
přihlízeti, že Němcům se podaří zvábiti Poláky do
loubí, aby pomohli jim zase snad na dobu dlouho
k moci a k útisku naší věci? Divně bychom to plnil
poslání české delegace, jež vstoupivši jednou na půdu
parlamentu převzala povinnost využíti výhodné par
lamentní kombinace!
V klubu polském mnohé se změnilo: co se v-
týká, týká se snad jednollivce — většina klubu osvěd-
čila se několikráte vůči nám plně loyálně. Ostalně
znepřátelit se, jest vždy lehkým, větším uměním jes
získávat. Nekladl bych proto takový důraz na re-
kriminace; ty roztrpčí a citové nálady jsou špatným
rádcem v politicel
Polákům patří mnohá zásluha, že — kromě jiho-
slovanských pobratimců — v nich našla věc naše
mnohdy zastance vážného. Kéž i v nejbližší budouc-
nosti naši polští přátelé činorodou podporou upevní
naše dosavadní svazky!
Němec
Polák
Vídeň
27
article
Ve chvíli, kdy tuto rokujeme, rodí doba vážné
události, za jichž vlivu sejde se také říšská rada.
S jasným hledem bude sledovat náš národ jejich
vývoj. On dávno zvykl tvrdé pravdě, že v politice
a nejméně v Rakousku nerozhodujejendobré
právo národní. On také nepodceňuje sil soupe-
řevých ani vlády, ale uvědomil si již sílu svou vlastní,
jež nespoléhá na ničí přízeň, nýbrž věří, že v sou-
těži nepodlehne ten, kdo v pravý čas
bude míti oči otevřené a rozvine dost
způsobilosti a prác el
Náš lid vyspěl již tak daleko, že budoucnost
jeho spočívá v jeho rukou. Jest mezi nejvyspělejšími
národy státu a jsa poután k němu vývojem událost
i obětmi, jež k jeho vzrůstu přináší, dovede uplat-
niti i svůj vliv na jeho útvar, na jeh
spravedlnost! On dávaje císaři, což je císařovo,
půjde dále za svými cíli státopráv nímil
Ty vinouti se budou jako červená nit ve-
škerou českou politikou minulosti, přítomnosti i bu-
doucna, tvořice jeden z článků národního nábo-
ženství.
Nastala-li přestávka v postupu našem v jednom
směru, neztrácejme víry, nebojme se však zároveň
uvažovati bez příkras a vzájemného lichocení, alei
bez nízkého podezřívání, zda každá cesta naše k cíl
povede a nemůže-li býti zaměněna jinou, účelnějsí .
Rakousko