ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a772ae80-fd97-11e8-9984-005056825209
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 14 celkem · entity: place 44, person 41, work 3
1 masthead
Číslo 139.
2 masthead
V Praze, dne 22. května 1900.
Praha
3 masthead
Ročník IV.
4 article
Modakoe, záminístrnco ssdice Praha. Pštroseova níice, číslo 200—Ií. Nofrankované dopíey se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Mexapečetěnéreklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější insercí po- skytujeme výhody Vycházejí denně o šesté hodině ranní. pondělí a po svátkn vřdy po dvanácté ho áině polední Jodnotlivé číslo xa a Telefen redakce č. 1126. Slunce vychází ve 4 hodiny 7 minut ráno. Slunce zapadá v 7 hodin 47 minut večer
Pštroseův Praha ia
5 title
JCKt LIS
Lisa
6 article Úterý:
Úterý: S v. Julie, panny. Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu P'áně na Strahově od 21. až do 24. května. Předplajné mro Prahu s donářkou do domu: měsíčně . . . .. 2.80 čtvrtletně . .. 8.40 celoročně . . .. K 33.60 Pro tuzemsko oštou: měsíčně . . . .. čtvrtletně . .. celoročně.... K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně ... K 12.— celoročně.... K 48.— Do Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Bel- e, Anglie a Ruska: čtvrtletně . .. K 18.20 celoročně ... K 52.80 Telefon redakce č. 1126.
Julie Strahov Praha Německo Srbsko Amerika Francie Švýcarsko Belae Anglie Rusko Italia
7 article Morava ve středověku.
Morava ve středověku. V Praze, dne 21. května. Byla to velmi šťastná myšlénka, kterou zdejší Moravsko-slezská beseda uvedla ve skutek. Jest velmi chvalitebno, poučiti obyatelstvo pražské o poměrech na Moravě, neboť je toho zajisté potřebí, aby Čech a Moravan sebe znali a sobě navzájem pomáhali. My jsme vždy se zastávali shody českomorav- ské, proto také jsme neopomenuli svých čtenářů upozorniti na tento veledůležitý zjev v životě ná- rodním. Prof. dr. František Kameníček měl půdu mezi posluchači připravenu již dřívějšími přednáš- kami. Rád by by podal obraz utěšený, avšak není mu možno. Politické, náboženské i národnostní poměry v 16. století na Moravě byly velmi neu- těšeny, z různých příčin. Bylať Morava tehdejší doby vojenským táborem, kde byly konány pře- hlídky, kudy táhla císařská i nepřátelská vojska. A za ruchu válečného nedaří se plodné práci, ani občanským ctnostem. Ve středověku byly na Moravě čtyři stavy u vesla, totiž panský, rytířský, prelátský a měst- ský, jejichž poměry řečník líčil dle důkladných studií. Stav panský se vyšinul na přední v zemi, neboť z něho byli vybíráni zástupcové všech nej- vyšších úřadů zemských. K prelátům náležela ka- pitula brněnská, olomoucká a opati klášterů morav- sko-slezských, k stavu městskému pak královské město Brno, Olomouc, Jihlava, Znojmo, Uherské Hradiště a Unčov.= Mezi pány a rytíři byly ne- ustálé spory, proto ze stavu rytířského zřídka kdo byl povýšen do stavu panského, a to se stalo za přísných podmínek. Kdo z cizinců chtěl nabýti domovského práva na Moravě, bylo mu slíbiti, že do 3 let si koupí v zemi statek a že dá své dítky učiti jazyku českému, jinak by inkolátu pozbyl.
Moravan profesor doktor Kameníček Morava Morava Praha Čechy Brno Olomouc Jihlava Znojmo uherský Hradiště Unčov
8 article
Veškeru moc zákonodárnou a výkonnou měly čtyři jmenované stavy, hlavně panský a rytířský. Tito hájili práv zemských velmi rozhodně. Tak učinil na př. Karel ze Žerotína, který roku 1550 předčítal na sněmě zemském v Brně veřejně králi Ferdinandu korunovační přísahu, což vzbudilo ne- voli jeho, tak že se tázal, kdo souhlasí s před- čítatelem. Všichni pak dali na jevo svůj souhlas. Soustavný život stavů byl rovněž neutěšený. Spory mezi pány a rytíři, též o titulatury, byly na denním pořádku. Preláti domáhali se předností před rytíři, stěžujíce si, že nejsou volení do všech úřadů vyšších, města pak žalovala, že jsou ve svých právech zkrácena. Všecky stavy však byly svorny kleslostí mravův a utiskování poddaných. Zábavy a lichva byly nešvarem lehkomyslných mladších šlechticů. Zvláště proti lichvě vystupoval sněm dosti příkře, kde lichvář propadí celou částkou zápisu, z níž pátý díl dostal purkrabí, u soudů městských pak města. Kdo neudal lichváře, byl rovněž tak pokutován. Země hemžila se schudlými rytíři, kteří majíce právo nositi zbraň, dopouštěli se podvodů, násilí, ano i vraždy, lid pak se neod- vážil proti nim vystoupiti. O stavu prelátském dr. Kameníček hovořil takto: »Stav prelátský byl v 16. století velice schudlý, poněvadž kláštery moravské po válkách husitských jen živořily. Počtem jich bylo dosti, ale v některých klášteřích žili jen 2—3 mniši. Opati a probošti byli bráni nezřídka z cizinců, hlavně Vlachů, kteří se stěhovali valem na Mo- ravu. Pověstny jsou tehdejší vlaské visitace mo- ravských klášterů. Z nenadání objevili se visitatoři z Říma, jali se přehlížeti klášterní jmění a zkou- mali i život mnišský, shledali mnohé vady a hro- zili představeným sesazením a církevními tresty; v nastalém zmatku však sebrali všecko a zmizeli.
Karel Ferdinand korunovační doktor Kameníček Vlach Žerotín Brno Řím
9 article
Byli to podvodníci buď opravdu z Italie nebo z Moravy, kteří se přestrojili. Na zemském sněmě se jednalo o tom, aby po- dobné neplechy se neprováděly. Stavové vždy žá- dali, aby na prelaturu moravskou ne- byli dosazováni cizinci z Vlacha Španělska a odjinud, poněvadž stav prelátský neznající česky, by neměl pro zemi významu. Ký div, že stav prelát- ský nebyl oblíben následkem podobných případů. Ač někteří hověli světskému životu, přece bylo hojně prelátů naprosto vzorných. Nižší kněžstvo moravské bylo v 16. století bez významu. Bylo ve službách vrchnosti a zle s ním bylo nakládáno. O sv. Jiří bylo hromadné stěhování farářů na vý- pověď, z nichž mnozí nedostali místa, poněvadž nekatolické vrchnosti nepřijímaly katolických kněží. Bývalí faráři pak najímali hospody, nebo pracovali jako nádenníci. Kněžstvo podobojí bylo velmi zkažené. Ne- uměliť mnozí ani kříže udělati, víry dáti jim ne- bylo lze, poněvadž nemluvili pravdy ani po pří- saze. Katolických farářů bylo málo, takže jeden farář staral se často o obvod zajímající nynější celé děkanství čili vikariát.« »Hlavními sloupy katolického života byli bi- skupové olomoučtí, zejména Jan Doubrava a kar- dinál František z Dietrichštejnu. Jim pomáhali čle- nové tovaryšstva Ježíšova, jichž neunavná činnost byla podivuhodnou. Přišli r. 1558 poprvé do Olo- mouce, r. 1570 do Brna a přítomnost jejich byla záhy patrna, neboť vytrvale pracovali ve školách, ko- stelích, ve zpovědnicích, zvláště však pořádáním missií po venkově.« Po té jednal řečník o královských městech, jež byla většinou německá a protestantská a kato- líkům nedovolovala pořádati ani procesí o Božím Těle. Vysvětluje spory měst s ostatními stavy k vůli trhům a jiným právům, dále jednání pánů s poddanými, jež není nikterak povzbuzujícím.
Stavová svatý . Jiří Doubrava František Dietrichštejn Jim Ježíšův Morava Španělsko Ola Brno Italia
10 article
Přepych v šatstvu i výživě zahnízdil se mezi všemi stavy. Nemálo zajímavými byla data o židech, kte- rým nebylo tehdy dopřáno mnoho práv, poněvadž nepočestně se obohacovali na úkor lidu. Líčí ve- řejnou bezpečnost, která nebyla tehdy na nejlepším stupni. Morava v 16. stol. byla převahou česká, jazyk český byl ve výhradní platnosti v úřadech a ko- stelích. Sbory literátské pěstovaly velmi dobře zpěv chrámový, hlavně v Třebíči, Přerově, Mohel- nici, Křižanově, ve Zlíně a jinde. Města v 16. stol. byla převahou česká, jen Brno a Olomouc nikoli, ale přece byl jeden úředník mocen jazyka českého. Moravská šlechtabyla smýšlení roz- hodně českého, nejen cítila česky, nýbrž i jednala a mluvila. Zemští úřed- níci musili všichni uměti česky. Panovníci byli nu- ceni dávati své dítky učiti češtině. Na soudě zem- ském se jednalo pouze česky, a podobně snad i na sněmě. Předlohy královské byly vždy jen české, čehož nebylo ani v Čechách. Na konci 16. stol. nastal obrat. Mnoho če- ského lidu se vystěhovalo a nastěhovali se Němci. Život soukromý hlavně v městech na počátku 17. století se poněmčil. Avšak dlužno přece tvrditi, že obnoveným zřízením r. 1628 se nestal jazyk ně- mecký rázem panujícím v zemi. Bylať jím půda němčině připravena; samo zřízení bylo authenticky sepsáno německy, česky však pouze v překladu. Toho roku se stala němčina prvním jazykem zem- ským. Dr. Kameníček pak ukončil svoji zajímavou přednášku tímto srovnáním: »V 16. stol. předními
Němec doktor Kameníček Morava Třebíč Přerov Mohel Křižanov Zlín Brno Olomouc Čechy
11 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Velechrám sv. Petra v Římě.
Petro Řím
12 article
»Dějinám světovým možno vlastně rozuměti pouze na dvou světových bodech: v Jerusa- lémě a v Římě. Studovati jest je v knihách. přehlédati a učiti chápati zde. To je právě takový rozdíl jako mezi papírem a životem. Co tam bylo mrtvým, stojí tu živě před námi.« Tato slova učeného dominikána tanula mi na mysli, když jsme se ubírali do basiliky sv. Petra v Římě. Proč právě tehdy? Vždyť tento vele- chrám jest pomníkem slávy papežství mocného ve středověku a neméně i v době nynější. Jsout v něm vryty dějiny středověku. Pýchou nemalou naplňovalo se moje srdce i srdce mých společníků, když jsme se blížili náměstí svatopetrskému. Jet tato basilika společným majetkem všech kato- lických křesťanů. Všichni národové na ni přispí- vali celá století, není tedy divno, že se tu cítíme jako doma. Je to v pravdě chlouba celého kře- sťanstva. Před tímto veledílem sklání se však také jinověrci, kteří přicházejí do věčného města, aby se obdivovali důmyslnosti stavitelů, kteří tak obrov- ské dílo vykonali. Dojem příchozího jest v pravdě velikolopý. Proto také každý poutník si bere chrám sv. Petra za první cíl své prohlídky mezi všemi památkami v Římě. Ubíráme se po korsu Viktora Emanuela, přes via Nazionale k řece Tibeře, jež se vyzname- nává svojí zakalenou vodou, přecházíme most an- dělský a vzhlížíme k andělskému hradu, kde se odehrával světový boj r. 1870, kdy Garibaldi se svými zlotřilými vojsky zmocnil se Říma a anděl- ského hradu, kde poslední odpor byl kladen se strany papežských granátníkův a odtud také na rozkaz papeže Pia IX. byl vyvěšen bílý prapor na znamení, že dobrovolně vzdává se kníže nej- mocnější, aby zabránil prolévání krve.
Petro Pýcha Viktor Emanuel Garibaldi Pius Řím Tibera andělský hrad
13 article
Odvracíme svoji mysl od nemilých vzpomínek a kráčíme přes borgo nuovo na piazza Rusticucci — a ejhle! Světové panorama otevírá se našim očím. Ani tomu nevěříme! Je to možno, že jsme se ocitli na těch místech, po kterých jsme celý život toužili? Opět a opět pohlížíme nejdříve na velechrám — pak na velikolepou kolonádu a na pravo Vatikán, palác papežský, v němž sv. Otec Lev XIII. již 23. rok jest vězněn. Čtvrté okno od pravé strany ve čtvrté řadě s hůry jest pracovnou knížete pokoje a náměstka Kristova. S úctou tam pohlížíme a skromný pozdrav naše ústa vyslovují, jakoby se bála, aby tato scéna se najednou ne- změnila jako v pohádce a my opět se nevrátili tam, odkud jsme vyšli, do svého domova. Vatikánský pahorek 63 metrů vysoký za sta- rověku nenáležel k nejkrásnějším částem města. Rovina poblíž se rozkládající byla nezdravou. Cí- sař Caligula tam vystavěl cirkus, ukrutný Nero pak hlediště, kde se konalo roku 65 pronásledo- vání nevinných křesťanů. Na místě posvěceném krví mučenníků byl zbudován chrám sv. Petraa obydlí papežovo. Papež Lev IV. v 9. století
svatý . otec Lev XIII Kristův Caligula Lev Iva Vatikán
14 article
ohradil celý okres zdí k ochraně proti Turkům, aby tak nejposvátnější místo celého křesťanstva bylo uchováno zhoubného řádění nevěřících fa- natiků. Poněvadž velikolepý kostel by nepůsobil sám o sobě tak mohutně, bylo potřebí případně upra- viti celé okolí. K tomu cíli zřízena byla veliká kolonnáda, obrovské sloupoví, které dodává ce- lému kostelu velikolepého rázu. Vystavěl ji Ber- nini roku 1667. Čítáme tu 284 sloupy a 88 pi- lířů dorských, které činí tři pokryté chodby. Na- hoře na balustradě stojí 162 sochy různých světců. Celému náměstí sv. Petra dodává též živosti ve- liký obelisk, který dal přivésti císař Caligula z Heliopole do vatikánského cirku. Na náměstí byl postaven roku 1586. Jest v něm částka sv. kříže uschována. Vypíná se tam na znamení ví- tězství křesťanství nad pohanstvím. Po levé i pravé straně pozorujeme dva vodotrysky 14 m. vysoké, umělecky provedené, které dodávají náměstí ce- listvosti. Stoupáme pak po mramorových stupních, po jichž stranách jsou sochy sv. Petra a Pavla, a vcházíme do předsíně, kde jako na stráži hrobu knížete apoštolů jsou postaveny jezdecké sochy cí- sařů Konstantina Velikého a Karla Velikého. — »Stůj noho, posvátná jsou místa, kamkoli kráčíš« — ta slova básníkova nám připadají na mysl. Vždyť je to místo odpočinku celé řady mučen- níků a vyznavačů. Odpočívá tu mezi četnými ostatky svatých 13 papežů mučenníků, 22 papežů za svaté prohlášených, tělo sv. apoštolů Petra, Ši-
Turek Petro Caligula svatý . kříž Pavel Konstantinos Veliký Veliký svatý . apoštol Heliopola Na náměstí