ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a75cd9e0-71e2-11dc-9723-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 54, person 94, org 15, work 3
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 29. září 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 269.
4 article
Na ranní a odpol. IIsty předelácí se: v Praze v zisainkslrnel na čivri leta . . . . 6 K — s drojí donéškou na měsíe n trí la. . . . 7 k 50 ve slialkáeh: 2 K 8o na měsíe . .. Feštou: nžate na ternia . . . . 9 k eon s dvojí zlsilko a miěsí dt la. . . kei
Praha
5 article Válka.
Válka. Z Paříže, 28. září. »Echo de Paris sděluje, že baltické loďstvo vypluje naprosto určitě 7. října na Východ. L. Z Petrohradu, 28. záři. V 8.30 hod večer. (Pův. tel. zvl. dopisovatele »Nár. Listů« Dnes došly z bojiště toliko některé zprávy ošarvátkách mezi jízdeckými hlídkami; ze zpráv těch vychází n jevo, že obě armády velmi bedlivě sledují každý pohyb svůj, hledíce n vzájem v čas postihnouti plán odpůr- cův a zmařiti jej. Důstojníci generál- ního štábu vidí v šarvátkách těcl předzvěst blízké velké bitvy u Mukdenu, soudíce, že Kuropat- kin nebude vůbec dbáti zvláštní žá- dosti Čiňanův, aby na blízku hrobův cisařských boj se nesváděl a že svede přece bitvu u Mukdenu. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3.)
Paris Čiňanův Paříž Petrohrad Mukden Kuropat
6 article Přípravy Maďaro.
Přípravy Maďaro. Mnohé známky nasvědčují tomu, že Ma- ďaři od některého času naplněni jsou jakýmsi pocitem nejistoty. Nelze prozatím říci, je-li to následek vědomí, že v nedávných zápasech olvy moženosti vojenské napjali strunu, div ne- praskla, či je-li stav ten výsledkem pozorováni poměrů cislajtánských, jež pod rouškou čl. 14. nabývají čím dále tím určitější tvářnosti řádů absolutistických — s vyslovenou patronancí ně- meckou. Z jejich paměti totiž dosud nevymizelo po- znání, že německo-absolutistické proudy ve Vídni nikdy nezůstaly státi na hranicích krá- lovství uherského. Mimo to Maďaři v poslední době zřídilisi zvláštní „pozorovací“ stanice, t. j. hlídky časo- pisecké, jež s velikou pečlivostí zaznamenávaj hlasy cislajtánské maďarským pořádkům nepří znivé a tu jim ovšem neušlo, že nejprudčí útoky proti ním namířené vycházejí z různých skupin sjednoceného tábora německého. Co říci na př. tomu, když Němci, bez je- jichž souhlasu se v této polovině nic nesm státi, když pro odpor německý se odpírají již nejen kulturní, ale i nouzové potřeby národů ne- německých, si počínají hráti na ochránce— nemaďarských narodností v Uhrách, a když do kazují, že „Uhry právě tak nejsou národně jed- notným státem, jako jím není polovina — ra- kouská?“ Anebo když zdejší Němci hlásají, že maďarská statistika není spolehlivá, protože př sepisování obyvatelstva maďarské úřady nadržo valy — Maďarům. Maďaři ovšem nelení s odpovědí, posílaj německé své mravokárce zvláště — do Po- znaně, aby tam kázali Prušákům slušnost proti Polákům.
Maďar Němec Uher Polák Ma Vídeň Uhry
7 article
Při tom však není vyloučeno, že Madař z této nejnovější patronance vyciťují dvoji snahu německou, předně obrátit pozornost od zmatků cislajtánských k neutěšeným poměrům národ- nostním v Uhrách a strhnouti s sebou i veřejné mínění neněmeckých národů cislajtánských. aniž by se s nimi dříve dohodli o šetření jejich zákonem zaručených rovných práv. Nejsou tím ovšem ještě vyčerpány všechny možné důvody maďarské mimořádné pozornosti vždyť i různost v politice balkánské i složitost mezinárodní situace, ještě více se znesnadňu- jící válkou rusko-japonskou a jejími účinky na poměry evropské, jsou zajisté velmi vážné okol- nosti pro pozorovací politický talent Maďarův. Prvním nápadným projevem této ostražitost stalo se známé smíření ve sněmovně za nynějšího minist. předsedy hr. Tiszy, p řeči, již proslovil stařičký historik Thaly — a od toho okamžiku provedl hr. Tisza také slíbený svůj program vo jenský. Než duchové, vzrušení dlouhým zápasem o vojenské požadavky v národě maďarském ne- dají se tak snadno zažehnati v zemi, jako set podařilo mezi zkušenými parlamentníky, ač i tu nastaly události, jež vedly k utvoření nových stran a skupin. Sem náleží především vystoupen části někdejších příslušníků strany národní v čele s hr. Apponyem, z vládní strany a utvo- ření samostatné „strany národní“; sem náleži i akce někdejšího předsedy ministerstva barona Bánffya a vynikajícího člena strany vládní, smě- řující k utvoření tak zvané „nové strany“, k níž se přihlásilo asi dvacet poslanců. Z těchto dvou skupin a ze strany neodvis lých mohla by vzniknouti dosti nebezpečná op posice proti vládě hr. Tiszy, zvláště uváží-li se že obě nové skupiny přijaly do svého programu „maďarský jazyk velení“ v uherské části spo lečné armády a hospodářskou rozluku či samo statné celní území uherské.
Madař Maďarův Bánffya Tisza Uhry Tisza Thala
8 article
Uherská sněmovna sestoupí se již dne 10 října a vzhledem k veledůležitým otázkám, je ji očekávají zejmena v oboru vyrovnání rakou sko-uherského, obnovy obchodních smluv sci zinou, změny branného zákona a velikých úvěrů vojenských — záleží ovšem vůdčím politikům uherským na tom, aby nastávající sněmovní za sedání neposkytovala obraz rozháranosti, jako v minulých dvou létech. S tohoto stanoviska nutno hleděti nejen na nedávný smířlivý projev Frautiška Košuta po návratu jeho z ltalie, „po delší chorobě“, ale i na četné články časopisů maďarských, že do- plnění válečných potřeb armádních jest nezbytné zvláště podle zkušeností, jež poskytla válk rusko-japonská. Tyto projevy nasvědčují tomu že Maďaři chtějí — majíce známé vojenské vy- moženosti v rukou — naklonit si opět kruhy vojenské, dosud úplně neuklidněné, jak do- kázaly nedávné přípitky náčelníka generálníhe štábu Pecka a generála Alboria.
Košut Maďar Peck Alborio
9 article
Neobyčejnou pozornost však způsobila v tomto ohledu zpráva, již tyto dny podal svému veličstvu poslanec Hodossy. Tento poslanec po- žívá v Uhrách veliké vážnosti, zastupuje svůj okres nepřetržitě již 35 let a zůstal po vystou- pení hr. Apponye z klubu vládního, věren — politice hr. Tiszy. Tento poslanec převzal ve své řeči patrně úkol, raziti ve veřejném mí- nění národa maďarského dráhu přesvědčení, že na ten čas nutno odstaviti nejen požadavek, aby maďarština se stala jazykem velícím v uhorské části společné armády, ale i požadavek úpln hospodářské rozluky a zřízení samostatného cel ního území. Co se týče požadavku prvého, pro- hlásil Hodossy: „Naše národní síla, jíž jsme nastřádali od r. 1867, ačkoliv vzrostla utěšeně, není dosud stále ještě dostatečná, aby překonala všecek soubor obtiží, protože řešení této otázky není ještě připraveno a předpoklady jeho ne- jsou zjednány.“ „Z unáhlení v této otázce vznikla by krise vyrovnací“, dílo Deákovo by vzalo za své. Toto nebezpečí bylo již hrozivé za bojů o ostatní požadavky vojenské a v onom kritickém okamžiku zachránil zemi před k ata strofou vojenský program Tiszův, založený na vyrovnání z r. 1867. Kdyby se požadavek ten nyní činil, vznikly by prý nedohledné zá- pasy a zápletky.
Hodossy Deákův Uhry Apponya
10 article
Otázka samostatného celního území uhe ského byla by prý oprávněna, kdyby „nebylo možná docíliti dohodnutí s Rakouskem“. Proto nelze tuto záležitost učiniti zásadním, progra- movým požadavkem tomu, kdo stojí na ústav- ním stanovisku, na stanovisku díla Deákova. Z řeči poslance tohoto vyplývá, že Madař chystají se k nastávající kampani jako obháje konstituční formy, a doufají, že takto sjednot všecky síly domácí — proti připadnému pře- kvapení z Vídně. Zajímavo jest, že orgán hr. Apponye již nyní se přizpůsobuje projevu Hodossovu, jehož „vlastenectví a naprostá nesobeckost nepod- lehají nijaké pochybnosti.“ Jak uvitá asi dr. Körber toto soustřeďován Maďarů?
Deákův doktor Körber Maďar Rakousko Vídeň
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 28. září. (Tyrolský mí sto držitel o vlašské fakultě.) Za právni ckého sjezdu v Inšpruku redaktor německo nacionální korrespondence rozmlouval s místo držitelem bar. Schwarzenauem o vlašské právni cké fakultě. Mistodržitel se vyslovil, že v krátee po svém příjezdu do Iněpruku nabyl přesvědčení že toto město se nehodí za sídlo vlašské fakulty Stálé trenice mezi universitními posluchači mut snahy a národnostní smír v Tyrolsku. Proto od loučení vlašských kursů od university jeví se jedl ným prostředkem, aby se vyvázlo z nynějšíek nepokojných poměrů. Prozatím universila po od loučení vlašské fakulty nabude opět čistě něme ckého rázu, neboť oba ústavy budou se stýkaí jen v nejnutnějších případech. Vláda nemí v úmyslu ponechati vlašskou fakultu trvale v In- špruku a obavy, že by se z provisoria mohlo státi dellnitivum, jsou úplně bezdůvodny. Sla noviti lhůtu, kdy nynější provisorium přestane, možno jen v ten smysl, že provisorium skončí, až otázka vlašské fakulty bude vyřízena parla- mentem. Vláda stojí totiž na stanovisku,že samostatná vlašská fakulta může býti zři- zena jedině cestou ústavní.
Praha Tyrolsko Ina
12 article
V Praze, 28. září. (Obavy o německe paedagogium v Těšíně.) »Nové Reforměe sděluje se, že v Těšíně se utvořil zvláštní ně- mecký výbor, jenž si obral za úkol opatřiti pe níze na zřízení pensionátu pro žáky německého paedagogia téšinského. V provolání, jež výbon rozesílá, žaluje se v úvodu, jak ubozí Němei na Těšínsku jsou utlačováni na východě od Po- láků, na západě od Čechů a jak nyní Poláci sahají přímo na německou državu, Těšín. Němei však budou i nadále hájiti této své državy proto žádají za příspěvek na pensionát, jehož hlavním úkolem bude, opatřiti vším potřebným chudé žáky německého učitelského ústavu, aby se jim usnadnila návštěva tohoto paedagogiaa tím také byl při životě zachován tento ohrožený německý ústav.
Čecho Polák Praha Těšín Těšínsko
13 article
Těšínští Němci sami tu doznávají, jak pevné jest jich němectví v Těšíně a v celém Téšínsku, když otevření polského učitelského ústavu ohro- žuje trvání tamního paedagogia německého. Tento německý ústav pro kraj čistě slovanský mohl existovati jen tak dlouho, dokud jej na- plňovali slovanští žáci. Půjdou-li nyní Poláci Čechové do úslavů slovanských, bude nutno žáky pro prázdnící se třídy německého paeda- gogia kupovati, a tohoto u Němců nikol neobvyklého prostředku chápou se nyní i Némei těšlnštl. Ze Zadru, 25. září. (Biankinova od pověď bar. Handlovi.) Na ospravedlňo- vání barona Handla ve »Fremdenblattu« píše poslanec Biankini ve svém »Národn. Listě« »Proti výrokům Jeho Excell. místodržitele bar Handla, vytištěným ve »Fremdenblattu«, pozna menávám, že pan místodržitel tvrdil dosud dů sledně, že výrazu »čestné slovo«, pokud s týče dalmatských úřadníků, vůbec neužil. Jeho nejnovější výklad, že »čestné slovo nemá plat- nosti ve službě«, je však neslýchaný. Úřadníci. jím dosazení, jsou německého jazyka dokonale znalí; nedorozumění jest tedy zhola vyloučeno. Urážka, učiněná místodržitelem všem Dalmatin- cům, byla ihned uvedena ve všeobecnou zná- most a není tedy pravda, tvrdí-li baron Handl, že se s touto akcí čekalo 48 dní. Tím, že se baron Handl vyhýbá soudu, sám uznává svou vinu a proto jeho nejnovější dementi možno pokládati za marný manévr.« Z Krakova, 25. září. (Náhrada mě- stům za zrušenou kontumaci.) Dle »Czasu« ministerstvo vnitra uvědomilo haličské místodržitelství, že vláda přiznala městům Kra
Němec Polák Čecho Handl Fremdenblatta Biankini Národn Těšín Zadr Krakov
14 article
kovu a Bělé náhradu — prvému 360.000 K druhému 240.000 K — za zrušené v nich kontumační stanice pro vepřový dobytek. Ná hrada se vyplatí v pěti ročních lhůtách s vý hradou, že bude schválena parlamentem. Prvá lhůta 120.000 K pojata již do letošního roz počtu.
Ná hrada
15 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 28. záři. Slovácké memorandum členům inlerparlament ního kongresu. Záříjový kongres interparlamentní, v S Louis ve Spojených státech konaný, navštíven byl zvláště i velikým počtem delegátův maďar- ských. V čele jich zvláště hr. Apponyi v opět- ných přednáškách nejen na sjezdu, nýbrž i mimo St. Louis neustal honositi se před veřejnosti americkou svobodami uherskými, takže musil posluchači jeho odcházeti s dojmy, jakoby ne- bylo svobodymilovnějšího národa nad národ maďarský a jakoby národové, jím ovládání, žil v pravém ráji. Toto falšování pravdy pohnul ovšem Slováky americké, aby celé veřejnosti americké i jiné podali věrný obraz těch svobod maďarských a aby upozornili celý svět na své utrpení, které děkují zvláště maďarskému úti- sku. Učinili tak v memorandu, kteréž podali členům interparlamentního kongresu a zvláště i všem delegátům maďarským v jazyku fran couzském, maďarském a anglickém. Memoran- dum vypočitává nekonečnou téměř řadu úliskův maďarských i končí pak tímto appellem na ma- darské delegáty. »Jestli vy, pridůc domov použijete vašeho vel'kého vplyvu na vládu, aby táto premenila jej nebezpečnů politiku oproti Slovákom; jestli bu lete mať starosť o to, aby dl'a zákona po skytnutá im bola tá istá ochrana, jako druhým občanom; aby uvedení boli do úplného poží vania občianských práv, poneváč dostal' mal účasť len v snašaní farchy (břemen), polom uveríme vám, že vaša cesta do Spojených štá tov nebola daromná.
Slovák Praha spojený stát St . Louis S Louis
16 article
Kým pronasledovanie našho ludu nepre- slane, my americhí oběania slovenského původu budeme si pokladať za povinnosť, aby sme obe známili svet s klamstvami a podvodami, ktor páchajů sa v Uhorsku pod růškou konštitúcies Memorandum podepsali: A. S. Ambose, pře seda národního slovanského spolku (17.000 členů) Jiři Onda, předseda I. K. Sl. jednoty (23 00 členů), Michal Juhas, předseda Gr.-kat. Soj (13.000 členů), Ondřej Lupčo, předseda penn sylvánské a. a gr. kat. slovanské jednoty (600 členů), Pavel Harbula, předseda slovanské evan gelické jedn. (4000 členů), Karel Řehák, správce T. S. J. Sokol (2000 členů), P. V. Rovnianek redaktor »Amerikánsko slovenských Novin« a » Slo venského Denníku«, S. Furdek, redaktor »Jednoty« Jan Spevák, redaktor »Slováka v Americe«, Ed mund Ujífalusy, redaktor »Bratrstva«, Pavel J Žatkovič, redaktor »Amerického ruského Věst níka«, Jan Pankuch, redaktor »Hlasnika«, ve- směs ve Spojených státech.
A S Ambos Jiř Onda I K Juhas Gr Lupčo Pavel Harbula Řehák T S J Sokol P V Rovnianek Amerikánsko S Furdek Spevák Slovák Ed Pavel J Žatkovič Pankuch Hlasnik Amerika spojený stát
17 article
Pokládáme za svou soukmenovskou povin- nost podati postupně a pokud místo příležitostně nám dovolovati bude, hlavní aspoň stesky memo randa a to tím více, anoť memorandum podává přímo soustavný a úhrnný přehled všech útrap. místy přímo do nebe volajících, jichž Slovákům bylo a jest zakoušeti, soustavný obraz, poučný také pro naši veřejnost, u níž právě ve své úhrn- nosti musí působiti dojmem ovšem mnohem ještě hlubším než občasné ojedinělé záznamy běd a strastí slováckých. Podavatelé memoranda prav v první části jeho v podstatě toto: Vieme vel'mi dobre, že patrilo by sa, aby sm toto naše memorandum predložili Vám vo vašei vlastnej vlasti v Uhorsku. Poneváč ale pomer Vaše, vlády ku Slovákom je taký, že predložiť Vám naše memorandum bolo by nielen nemožné, ale i ne- bezpečné, preto ohl'adom na naších rodných bratov predkladáme Vám toto memorandum na neutrálnom území tejto svobodnej republiky. V severozápadnej čiastke Uhorska, na úpäti Tatry, nachádza sa domovina Slovákov, ktorí tvoria jedon konár národov vel'kej slavianskej rodiny.
Slovák Slovákom svobodný republika Tatra
18 article
Mierne počítajůc, dnes počet Slovákov obnáša tri milliony duší. Z tohto počtu behom posled- ných dvoch desaťročí úplných 500.000 vysťahovalo se do Spojených štátov. V jakom čase záujali Slováci fch hornaté kraje, je ešte aj teraz predmelom hádania. Isté je, že toto stalo sa dlho pred príchodom Mada- rov. Známo je, že už v deviatom stolelí oni tvorili zrno vel'komoravskej riše Svätopluka. Ačpráve Maďari z času na čas podmanili si Slovákov, pri tom všet- kom behom všetkých století neboli vstave (nebyl s to) týchto horných obyvatel'ov olůpiť o ích slo- vensků národnost Musíme Vám predniesť niekol'ko príkladov, ž ako sů Slováci prenasledovaní v ích frečitej vlasti, a síce len preto, že narodili se Slovákami. Pred niekol'ko rokami Ján Škultéty, ctihodný evanjelícky kňaz, skrze svojho vlastného biskupa prenasledovaný bol disciplinárnym vyše- trovaním, poneváč svojho syna po- krstil na meno »Cyrill«. Biskup vysvetl'oval to tak, že on žiadneho panslavistickéh Svätého v Uhorsku trpeť nebude. Na území »Slovensko« menovanom nachádza sa asi 50 stredných škůl všeliakého druhu — gymnásia, reálky a normálne školy — a vo všetkých týchto školách vyučovacou rečou je maďarská. S dovolením šköldozorcov professori měžu dať a vskutočnosti aj dávajů privátne hodiny v rozličných rečiach, jako: francůzskej, anglickej. horvatskej, ruskej atďí, ale slovanská reč kterů hovorí vyše tri milliony pod- daných v král'ovstve, je bezohl' ad ne víylůčená. Professor, ktorý opovážil by sa vy- učovať slovensků reč, zaisté by dobre nepochodil.
Slovák Svatopluk Ačpráve Slovákov Škultéty Svätý spojený štátov Mada Slovensko
19 article
Predtým niektoré stredné školy maly aj značné slovenské knižnice. Tieto boly odstranené. V strednej škole v Trnave nachádzala sa slovenská knižnica, ktorů sosbieral F. O. Matzenauer na svoje vlastné útraty. Následník Matzenauera nkrýval knihy na povale svojho domu a následník tohoto nemilo- srdne spálil ich. V Štiavnici professori osem sto slovenských kníh vyhodili na smetisko. Dňa 23. júla 1899, pod ministerstvom Szélla, v Liptovskom Svätom Mikutáší odbývalo sa verejné shromaždenie. Učitel' Karol Salva, ktorý už predlým suspendovaný bol pre »panslavistické agitácie«, zača
Matzenauer Salva Štiavnica ministerstvom Széll Liptovskom Svätom Mikutášet
20 article
hovoriť o nedostatku slovenských šköl. Jóob, vládný úradník, ktorý bol pritomný na shromaždení, upo zornil Salvu, aby neupotreboval výra »Slovák«. Na to rečník miesto »Slovák« použi slovo »poddaný«; ale aj proti tomuto označeniu Slo vákov bola namietka, a Salva vo svojej reči nemoho dalej pokračovat. Nasledovného rečníka, rev. Kobika Jóob tiež pretrhol, lebo ohl'adom Slovákov používa výrazu »poddaní z liptovskej stolice« a ohl'adom ja zyka »náš materinský jazyk“. V súhlase s maďarskou štátnou ideou, ktorá Slo vákov konsekventne ignoruje, můžeme čítať typicko školskú knihu, odobrenů ministerstvom výučby, ktore původcom je Ján Gyorfly, a v ktorej nachádzam medziiným toto: »Uhorsko je naša vlasť, v ktore okrem Maďarov žijů aj inorečové národnosti. Ta nachádzame v Uhorsku Nemcov, Rumunov, Srbov Rusínov, Horvatov a Slovenov (Vend.), ktorí spolu s Maďarmi tvoria maďarský národ«. Slováci — ktorí tvoria skoro šiestu čiastku ce lého obyvatel'stva — nie sů spomenutí. Sku točne, úradníkom zakázané je, používať výrazu »Slo váke, alebo »Slovensko«, obyčajne užívá sa len »horali«, »horské kraje«. To ovšem jest velmi nepatrná jen ukázka martyrologie. K další větší části memoranda vzpomenutého se — jak řečeno — podle místa ještě opětně vrátíme, aby měl i čtenář náš pře očima úplný dle možnosti obraz žalostnéhoži vota bratří pod Karpaty, kteří žel! dosud ne postihují zájem vlastní, jenž by je měl věst k plnému přilautí k sdílnému a jednotnému ná- rodu českému, jenž ovšem ale v každém případo těžký jejich boj provázeti bude sympatiemi nej upřímnějšími a skutečnou, zvláště i moráln podporou svou.
Salva Slovák Ján Gyorfly Slovenov Vend Slovensko Karpaty Horvatov Maďar horský kraj Srbov Rusínov
21 article Giolitti u Bülowa.
Giolitti u Bülowa. Roj nejrůznějších pověstí a versí prováz včerejší návštěvu italského ministerského před- sedy u kaneléře německé říše, kdežto nejskrom nější politikové spokojují se výkladem, že ná vštěvou tou u 25letého nynějšího jubilea tro spolku měla býti osvědčena i na venek pev- nosť spojenectví německo italského, vytasil se »Berliner Tagblatt« s versí nejnápadnější. Vzpo- menuv toho, jak v poslední době některé fran- couzské listy neustávaly doporučovati Rusku, by ve svém zápase s Japonskem př jalo pro- střednietví některého neutrálního státu, až tot zvláštní chování se francouzského spojence vzbu dilo v Petrohradě samém přímou nelibosť — berlinský list přičítá také Giolittovi úmysly zkusiti podobnou akci zprostředkovací a získal pro ni Bülova. Ovšem německý list tento jes ku podivu dosti rozumný, že dokládá, že min. předseda Italie mohl tento pokus u Bu- lowa, ač-li ho učinil, uspořiti, protože mohl věděti předem, že Bülow na takovou Ruskem nevílanou akci nepřistoupí, a poň dotud ne. dokud by se poměry na dálném Východě úpln nezměnily. Skutečně mezi vážné brzké eventn- ality politiky mezinárodní mohl by akci takovou sotva kdo čítati. Proto uchylují se jiní k vý- kladu pravděpodobnějšímu, že souvisí návštěv Giolittova s otázkou trojspolku, do níž prý Italie již chystá se zasáhnouti, aneb is zamýšlenou větší finanění akcí italskou.
Giolitti Bülow Rusko Japonsko Petrohrad Berliner Tagblatt
22 article
Vpravdě ale není daleka skutečnosti hypo tésa, kterou jsme včera sami zde o účeli schůzky homburské pronesli a ve kteréž schůzku tu uvedli jsme v souvislost se zhoršeným poměrem italsko rakouským a s rakouskými zámysly na Balkáně a v Albanii, zvláště pak v této »sféte italských zájmů«. Skutečnosti není as domněnka naše daleka proto již, že se týká momentů poli ticky mezinárodních, jež se pro Italii dnešn staly — nejpalčivějšími. Pozoruhodnějších hlasů evropských o schůzee homburgské dnes ještě není. »Tribuna« římská sděluje: »Setkání obou státníků mělo ráz velmi srdečný a Bůlow ho vořil dlouho s Giolittem, jehož si velice váží.« Giolitti nastoupí prý co nevidět zpáteční cestu do Italie přes Francii a podá králi zprávu ihned po návratu svém. Rozpuštění italské sněmovny? Ministerský předseda Giolitti navštivil přede- včírem za své jizdy do Německa v Milán vůdce radikální strany italské poslance M as- coru. Po návštěvě té proslýchalo se, že dojde co nevidět k rozpuštěn italské sněmovny. Akt ten, dojde-li na něj, souvisel by zajisté s bouřemi, jež chystaj se italští radikálové a socialisté způsobiti ve sné movně hned po jejím sestupu následkem po- sledních sociálních událostí v Italii.
Giolitti Balkán Albánie Francie Německo Milán M as
23 article
K 25letému výročí německo-rakonského spolku Z diplomatických kruhů berlínských s sděluje, že vzhledem na dovršený právě 25. rok německorakouské alliance vyměněny byly mezi oběma císaři a mezi Goluchowakým i Bülowem blahopřejné depeše. Opravdu, rodinná to slav nost, již národové mimoněmečtí se neúčastní, Otevření „Srbského domu v Budyšíně. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Povznášející slavnosti byli jsme přítomni v Budyšíně, jedné z těch, jaké si představujeme ve vzdálené minulosti našeho probuzení. Cos z našich prvních zápasů, z našich prvních, ideál- ních dob nadšení ovívalo nás včerejšího dne. Z prvků radosti i elegie složena byla nálada. která si nás podmanila — ze složek těchto vy- plývala podivná výslednice, možná jen zde. v tomto vzduchu, prosyceném vzpomínkami do nedaleké, stoleté i dávné minulosti, a obavami i nadějemi, s nimiž zalétáme do budoucnosti. .. Ale radost, čistá radost, jakou člověk pije jen málokdy v životě, vítězila nad smutkem, čím dál k večeru — a u večer při pohledu na spou sty lužicko-srbského obecenstva, pozorně a svá- tečně poslouchajícího výbornou řeč pastora Do- mašky, zvítězila nadobro a podmanila si i ty V drobném prodeji ranní číslo o sobě . . . ma 8h odpole dni .. . . za 2h Ve dlialkách na venkově- ranní čolo. . . . . . . . 10h odpoledsí . . . . . . . . Bh Insera ty platí se hotové zapřed Předplnoení a inšerty přijímá vdmini- strace v Marianské ulici č . a. Tam rachízejí se též rěake tlskárna a ezpešice , Nirodněch Listi“. Rakopiay se nevracsjí.
Bülow Budyšín Nirodněch List
24 article
z nás, jež při každé události propásledují mu- čivé otázky a pochybnosti ... Ale ke slavnosti samé! Budyšínské slavnosti započaly v pondělí do- poledne. Ale již večer před tím sešli se hosté s pořadateli v Gudově hotelu u nádraží, i zazní- valy zdo v mílém souzvuku hlaholy obou nářečí lužicko-srbských, jižní srbštiny, polštiny češtiny. Z hostí, kteří se schválně ke slavnosti do Budyšína vypravili, sluší především uvésti po selstvo Srbů novosadských, ctihodného před- sedu Matice Srbské v Novém Sadě, Hadži če a sekretáře jejího, Saviče (s chotí a dce- ruškou). Z Poláků přítomen byl mladý učenee dr. H. Ulaszyn, Čechy zastupovali na tomte večírku Adolf Černý a inž. V. Suchánek. Ke slavnosti samé přibyl ještě rod. Hájek z Kolína, dr. Josef Scheiner a dr. Lang- kramer z Prahy, kromě toho zúčastnil se slavnostního zasedání Matice Srbské dr. Vladan Džordževič, bývalý ministerský předseda srbský, který náhodou toho dne projížděl Budy- šínem. Byli tedy ze slovanských národů při slav- nosti přímo zastoupeni Čechové, Poláci Srbové.
Srba Savič Polák doktor H Ulaszyn Černá Ing V Suchánek Hájek Scheiner Lang Džordževič Čecho Budyšín Čechy Kolín Praha Buda
25 article
Kolem jedenácté hod. sjížděli a scházelis účastníci slavnosti k nádhernému domu na rohu Lubinských příkopů a Lubinské ulice, k nej- nádhernější snad budově budyšínské, nesoucí zlatý nápis „Srbski dom“. Pískovcové prů- čelí, 61 m. dlouhé, obrácené do Lubinských příkopů, činí dojem monumentální. Tři štíty jeho vznášejí se vysoko nad okolní budovya jsou i z daleka při všeobecném pohledu na Bu- dyšín s druhého břehu Sprévy patrny, označu- jíce již z daleka středisko národního života luži- cko-srbského. Střední čásť průčeli vyvršuje se štítem, v němž se rozkládá srbská lípa, po je- jíchž stranách spatřujeme odznaky píle a uče- nosti: úl a knihu. Bohatě rozhozená stuha nese uvedený nápis „Serbski dom“. Dvě vížky, při- tulené s obou stran ke střednímu štítu, oživují průčelí a dělí je na tři části. Ve štítu levého křídla spatřujeme nahoře lužický znak a pod ním v levo kříž, znamení víry, a růži, znamení lásky. Nápis „Bohu k česči, Serbam k wužitku“ charakterisuje nejen účel domu, ale i národní povahu lužických Srbů, kteří se vyznačují hlubokou, upřímnou nábožností. V pra- vém štítu vytesán jest znak města Budyšína, znamení naděje (kotvice) a rolnictva (klasy). Počáteční slova národní hymny „Trač dyrbi Serbstwo, zawostac“ zlatým písmem volají Srby k naději a odvaze. Pole mezi okny jsou vyplněna bohatou výzdobou plastickou, v jejíchž květech a pláčstech Srbové spatřují symbol nového jara národního. Na rohu domu nade dveřmi čte se nápis: „Natwari Ma- čica Serbska w lětach 1897—1904.
Srba Trač Serbstwo Spréva Budyšín Natwari Ma
26 article
Úderem 1/411. hod. započala slavnost ote- vření „Srbského domu“. V příštích, prostorných místnostech restauračních v přízemí sešlo se množství pozvaných hosti. Intelligence lužicko- srbská byla zastoupena přchojně: kněží kato- ličtí i evangeličtí, učitelé, právníci srbští atd. sešli se a sjeli z blízka i daleka. Byli tu zástup- cové všech tří částí: saské a pruské Horní Lu- žice i Lužice Dolní. Byli tu i zástupci lidu srb- ského, venkovských spolků, i ženy a dívky srb- ské v krojích hornolužických (katolických) dolnolužických. Byli přítomni i zástupcové vlády, lužický zemský přednosta (Landesälte- ster) hrabě Lippe, krajský hejtman a místní hejiman (Amtshauptmann) a starosta města Bu- dyšína Käubler. Slavnost zahájena smíšeným sborem „Boh žohnuj Tebja, Lužica“, načež předseda Matice, biskup dr. Jiří Lusčanski nejdříve srbsk a pak se zřetelem na vládní zástupce německy vylíčil dějiny matičního domu od prvního usne- sení valné hromady matiční dne 4. dubna 1866. jímž bylo ustanoveno, že se Matice bude úsi- lovně starati o získání vlastního přístřeší pro sbírky a knihovnu. Připomněl památné rozhod- nutí Jana Arnošta Smolefa, který, stav se před- sedou Matice, na vlastní risiko koupil dům s po- zemkem, maje v úmyslu později na tomto místě zbudovati defmitivní matiční dům. Doufal, že sbírky domácí i od přátel Matice k tomu v krátce dopomohou — ale velice se zklamal. Uplynula dlouhá léta — a Matice byla stále v obavách, že jí bude starý dům s pozemkem prodán, poněvadž byl obtížen velikým dluhem a věřitelé shodou okolnosti žádali zaplacení. Smoleř se ani nedočkal úplného odvrácení nebezpečí od Ma- tice. Zemřel v červnu r. 1884. Teprve po jeho smrti se list obrátil — a r. 1885 dosud passivní dům vynesl již po zaplacení úroků i malý zisk.
Lippe doktor Lusčanski Jan Arnošt Smolef Matica Horní Lu Lužica Ma Boh žohnuj Tebja Matica
27 article
Od toho času výnos domu pomalu rostl, sbírky se zorganisovaly, mohl se dluh zvolna upláceti — i rostla naděje, že v brzku bude lze přikročiti ke stavbě definitivního, všem potřebám vyhovu- jícího domu. Ale toho se nedočkal ani spolu- pracovník a nástupce Smolerův, nezapomenu- telný Michal Hórnik, který zemřel v únoru 1894. Následující rok 1895 lze nazvati nejplodnějším v dějinách matičního domu. Toho roku rozhodla se Matice pro stavbu domu, přijat návrh na stavbu domu od drážďanského architekta Grotha, splacena poslední hypotéka. R. 1897 dne 10. dubna položen základní kámen u příležitosti 50letého jubilea Matice Srbské, načež se při- kročilo ke stavbě menší polovice domu. A nyní jsme v domě dokončeném; dům sice ještě ne- náleží zcela Matici, vázne na něm velký dluh, ale z výnosu domu bude lze nejen úroky platiti, nýbrž i dluhy pravidelně spláceti, i slušný peníz k účelům matičním obraceti. Matice — dle slov předsedových — zamýšlí nyní přikročiti k vy- dávání spisů pro lid i vrstvu intelligentní, chce od nynějška podporovati i spisovatele, kteří do- sud pracovali úplně nezištně, tedy obětovali své síly v pravém slova smyslu Matici a literatuře, poněvadž spisovatelských honorářů Matice pla- titi nemohla; Matice chce dále podporovati stu- denty na vyšších studiích, aby srbský národ něl vždy dostatek duševních vůdeů. Řečník dopo- ručil dům ochraně městské rady a skončil přá-
Smolerův Hórnik Groth Matica Matica