1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 30. srpna 1913.
Praha
4
article
Na ranntavečerni listy
předplácí an-
v Praze v administract:
na měsle.
na čtvrt leta . . 6 K —h
s dvojí donáškou
a mésíe
kE
na čtvrr leta
ve Biliálkách
s másle. 2 K. s0D
a měste. Pošton
na čzvrt ist
s dvojí zásilkou
a měsle
na dtvrt lota . . . . 1 K so
Praha
6
article
ečern
laní-
V drobném prodeji
ranní číslo o solě
za s
večern
za s b
Ve Řtiálkách na venkově
ranní rislo
in-
večerní
lnserát
platí se hotové napřed-
Předplacení a inserty přijím
administrane v Marianské ul., k
Tam nacházají se těl
rodakce, siskárna a sxpodie-
„Národních Liistů
Enkoptay se nevracei
7
article
Po uzavření míru.
Po uzavření míru.
Otázka bulharsko-tureckých hranica
9
article
M. Z Kolína n. R., 30. srpna. (Zvl. telegr
„Nár. L.“) Cařihradský dopisovatel „Kölnisch
Ztgu.“ oznamuje na základě prý informace z
spolehlivé strany: Poslání, jež Talaatu pašovi
svěřeno bylo, rozbilo se o tvrdošíjnos
Envera beje, jenž trvá na požadavku, aby
příští hranicí mezi Bulharskem
Tureckem byla čára Enos-Musta-
fa paša, jakož aby Bulharsku dikto-
ván byl mír v Plovdivě. Schůze obou
státníků s drinopolským valim v Ortakeji na-
vržená za účelem, aby tam přijaty byly lidové
deputace, žádající za tureckou pomoc proti
Bulharům, považuje se v diplomatických kru-
zích za okolnostem nepřiměřenou. — Tím
časem usilují velevyslanci rakou-
ský a ruský, aby přiměly tureckou
vládu k dalšímu vyjednávání s Bul-
harskem na základě podmínek
pro obě strany přijatelných. Ale
navzdor tomu považuje se v diplomatických
kruzích za jedině možné rozřešení, aby vel-
moci o úpravě bulharsko-turecké
hranice rychle se dohodly a pak
odhodlaně zakročily.
Enver
Bulhar
Kolín
Bulharsko
Turecko
Kölnisch Ztg
EnoMusta
10
article
Ze Sofije, 29. srpna. (K. k.) Dle zpráv ze
směrodatné strany poradily prý velmoci Bul-
harsku, aby v otázce thrácké dohodlo
se s Tureckem přímo. Otázka tato byla
předmětem včerejší korunní ra-
dy a ministerské rady, která potrvala
až do 4. hod. ranní. Dnes bylo v poradách mi-
nisterské rady pokračováno za přítomnost
vůdců oposice, nebylo však učiněno dosu
žádné usnesení.
Z Berlína, 30. srpna. „Lokalanzeiger“ do-
vídá se z Petrohradu: Z bulharské diploma-
tické strany se dnes připouští, že Rusko vy-
rozumělo sofijskou vládu, že Bulharsku ne-
zbývá nic jiného, než přímé vyjednávání
s Cařihradem. Také zde jsou přesvědčeni, že
Bulharsko vzdá se Drinopole a že musí se
spokojiti s tím, co mu Porta sama dá. Přímým
vyjednáváním mezi Bulharskem a Portou bude
ostatně dle zdejšího názoru londýnská smlou-
va zrušena a také existence pařížské finanční
komise skončena.
Port
Sofijá
Turecko
Berlín
Petrohrad
Rusko
Bulharsko
Cařihrad
Drinopol
11
article
Ze Sofije, 30. srpna. („N. F. P.“) Rusk
poradilo zdejší vládě, aby vyjed-
návala s Tureckem přimo. Vláda, vi-
douc, že Rusko, když jí takto radí, odpírá Bul-
hařsku svou podporu, a že ani Rakousko
Uhersko nepřikročí k samostatné akci, byla
nucena uvažovati o ztracené věci. Radosla-
vov a Genaděv měli dlouhou rozmluvu
s rakousko-uherským vyslancem hr. Tar-
nowským, ze které seznali, že není jiného
východiska, než vyjednávati s Portou přímo.
Ministerská rada se pak usnesla
zahájiti neprodleně vyjednáván
s Portou, by zabránila hrozícímu vpádu tu-
reckého vojska do jižního Bulharska. Zdá se,
že Načevič bude nahražen jiným
delegátem. Nálada v politických kruzích
je stísněná. Ministerská rada trvala od 11 ho-
din dopoledne do 4 hodin odpoledne.
Z Vídně, 30. srpna. „N. Fr. Presse“ ozna-
muje, že se bulharská ministerská
rada usnesla zahájiti přímé vy-
jednávání s Portou. Usnesení to stalo
se po dlouhé poradě. Bulharští delegáti, kteři
teprve budou jmenováni, odjedou záhy do Ca-
řihradu.
Ze Sofije, 30. srpna. („N. W. J.“) Všechny
zprávy o přímém vyjednávání Bulharska s Tu-
reckem o Thrakii a Drinopol se zde vyvra-
cejí s podotknutim, že Bulharsko
se za žádných okolností do přímé.
ho vyjednávání nepustí, nýbrž že
vyčkati chce zakročení velmocí.
Z Paříže, 30. srpna. („N. W. J.“) Považuje
se zde za možné, že trojspolek a trojdohoda,
Rusk
Sofijá
Turecko
Rusko
Rakousko
Tara
Bulharsko
Vídeň
Ca
Drinopol
Paříž
12
article
aby zjednodušila se diplomatická práce a po-
hraniční spory co nejrychleji se vyřídily, s vě-
ří některé velmoci úkol, aby v So-
fiji tlumočila celkové míněn
Evropy. V Paříži se myslí, že tímto úkolem
bude pověřena Italie. „Agence Havas“ pro-
hlašuje, že Italie byla již důvěrně požádána,
aby byla prostředníkem mezi Tureckem a Bul-
harskem a že vyjednávání bylo již zahájeno
Turecký donucovací prostředek.
Z Cařihradu, 30. srpna. („N. W. J.“) Ofici-
osní „Tanin“ píše: Chce-li Porta docíliti rych-
lého vyřízení věci, musí použíti donucova-
cích prostředků. Tyto mohou spo-
čívati pouze v obsazení Gymildži-
ny. Dedeagače a ostatních Bulhar-
sku přidělených míst na Egejském
moři, ovšem nikoli v úmyslu, aby jich do-
byla, nýbrž aby velmocem zdůraznila se naše
povinnost, že musíme si vzíti zástavy, které
podržíme, dokud drinopolská otázka nebude
rozřešena. Až si zástavy vezmeme, pak ať Bul-
harsko, chce-li, protahuje vyjednávání do ne-
konečna.
Havas
Port
Bulhar
Evropa
Paříž
Turecko
Cařihrad
Italia
13
article
Bobčev a Dimitrjev.
Z Petrohradu, 30. srpna. K odvolání bul-
harského vyslance Bobčeva z Petrohradu
došlo prý pro jeho neshody s vládou. Bob-
čevovi se vytýká, že bulharskou vládu
špatně informoval o stanovisku ruské vlády
v balkánském sporu, čímž se stalo, že Bulhar-
sko bylo přesvědčeno, že Rusko bude je činně
podporovati. Nástupcem Bobčeva v Petro-
hradě jmenuje se generál Dimitrjev, který
je odchovancem Ruska. Za války s Turky
velel třetí armádě a dobyl Lozengradu a Lule
Burgasu, načež byl s Danevem v Petrohradě.
Ve zdejších kruzích spatřují ve jmenování jeho
známku nastávajícího obratu v bulhar-
ské politi ce.
Odevzdání Dojranu Srbům.
Ze Soluna, 29. srpna. (K. k.) Řecké úřady
opustily včera Dojran a odevzdaly město srb-
ské vojenské a občanské správě. Srbské úřady
dovolují stěhovati se uprchlíkům na řecké
území jen do 15 dnů a povolují také, aby ce-
sta, vedoucí Dojranem, byla k disposici pro
návrat a k zásobování řeckého vojska, nalé-
zajícího se ještě v území Strumice.
Smlouvy bukureštská a londýnská.
Z Londýna, 30. srpna. („N. W. T.“) Bal-
kánský dopisovatel „Timesů“ želí, že přene-
cháním Drinopole Turkům zrušen a bude
opět jedna z evropských smluv
Drinopol ovládá cesty do Dedeagače, a s tím-
to ztratilo by Bulharsko jediný východ k Egej-
skému moři, který mu byl bukureštskou
smlouvou ponechán. Bukureštská smlou-
va zůstává v platnosti se smlou-
vou londýnskou, nebo s ní padá. Po-
ruší-li se smlouva první, prostá spravedlnos
žádá, aby revidována byla i druhá.
Rozmíšky v turecké vládě.
Z Londýna, 30. srpna. Cařihradský kore-
spondent „Daily Chronicle“ dovídá se, že
vznikly diference v tureckém kabinetě a že
dlužno očekávati důležité změny.
Bob
Bulhar
Dimitrjev
Srba
Turek
Petrohrad
Rusko
Petra
Soluna
Londýn
Bala
Drinopol
Dedeagač
Bulharsko
Lule Burgas
Timesy
Daily Chronicle
14
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Dr. Gross u hr. Stüirgkha-
Z Vídně, 30. srpna. Dnes dostavil se před-
seda německo-národního svazu dr. Gros
k ministerskému předsedovi hr. Stürgk
hovi, aby mu oficielně sdělil včerejší usne-
sení německého národního svazu. Hr. Stürgkh
přijal toto usnesení na vědomí.
Terstská aféra.
Z Terstu, 30. srpna. („Zeit.“) Na včerejší
večer svolaná veřejná schůze spolku „Lega
doktor
Gross
Gros
Stürgkh
Vídeň
Hradec
Terst
národní svaz doktor
německý národní svaz
Zeit
15
title
Patriotica della Gioventa Triestina“ byla
Patriotica della Giovent
16
article
politickým úřadem zakázána. Spo-
lek konal pak spolkovou schůzi, na které
schválil resoluci. Schválil také návrh, kterým
uloženo 3 členům spolku, aby v nejbližších
dnech svolali veřejnou schůzi na ve-
řejném místě, na které by se promluvilo
o výnosech místodržitele. Spolek zaslal místo-
držíteli telegram, ve kterém princ Hohenlohe
není nazván místodržitelem, nýbrž „otcem
Terstu“. Kromě toho byly zaslány telegramy
ministru zahraničních záležitostí hr. Berch-
toldovi, ministru vnitra bar. Heinoldo-
vi a předs. ministerstva hr. Stürgkhovi
ve kterých se stanovisko terstského místo
držitele schvaluje.
Jednání o obchodních smlouvách s balkán-
skými státy.
Z Vídně, 30. srpna. „Neue Fr. Presse
oznamuje, že rakousko-uherský vyslanecv
Drážďanech hr. Jan Forgach, známý z tal
zv. velezradného procesu v Záhřebě z doby
annekční, povolán byl k prozatímn
službě v zahraničním úřadě. Hrabě
Forgach přibyl již před několika dny do Vídně
a ubytoval se v ministerstvu zahraničních zá-
ležitostí. Jeho povolání z Drážďan do Vídně
uvádí se v souvislost s brzkým zahájením po-
rad o obchodních smlouvách se státy balkán-
skými. Dojde prý k nim v září.
Z úřadního věstníku.
Hohenlohe
Stürgkh
Neue
Forgach
spo
Terst
Vídeň
Drážďany
Záhřeb
17
article
Z Vídně, 30. srpna. (K. k.) „Wiener Zeitung
oznamuje: Ministr kultu a vyučování jme-
noval ředitele státní reálné školy v České Třebové.
Karla Šedivého, ředitelem státní reálné školy
s českým jazykem vyučovacím v Praze-Star
město a profesora tohoto ústavu, Jana Slád-
ka, ředitelem státní reálnéškoly v
České Třebové. — Ministr obchodu
jmenoval na základě Nejvyššího zmocnění stavební
komisaře Karla Meisela a Svatopluka Čery-
cha v Praze vrchními stavebními ko-
misary ad personam. — Ministr veřej-
ných prací jmenoval architekta vídeňského
městského stavebního úřadu Josefa Jaksche.
architekta v Liberci Jella Michela a inženýra
důlních staveb města Ústí n. L. Karla Plesse
učiteli v 9. hodnostní třídě na stavební a umě-
lecké průmyslové škole v Děčíně. — Radovi zem.
soudu ve Znojmě Leopoldu Elzerovi byl při
odchodu na trvalý odpočinek propůjčen titul rady
vrchního zemského soudu. Berní správcové Alex
Jesser a Edmund Melcher jmenováni byl
vrchními berními správci pro obvod finančního ře-
ditelství v Opavě. Účetní revident Leon Gold
frucht v Brně zařaděn byl do VIII. dietní třídy
státních úřadníků ad personam.
Záležítost bosenského sněmu.
Z Peští, 30. srpná. (Frdbitt.“) Předsed
bosenského zemského sněmu dr. Nikola Man-
dič sem přibyl a odjel včera do Vídně. Navští-
ví také společného ministra financí ryt. Bil iň-
ského. Jeho vyjednávání v Pešti a ve Vídni
týkají se uvolnění bosenského zemského
sněmu.
Šedivý
Jan
Meisel
Čera
Jaksch
Michel
L Pless
Elzer
Jesser
Melcher
Gold
doktor
Nikola
Vídeň
Český Třebová
Praha
star město
Liberec
Ústí
Děčín
Znojmo
Opava
Brno
Pešť
Wiener Zeitung
lecký průmyslový škola
18
article
Cholera v Uhrách.
Z Pešti, 30. srpna. Velký poplach způso-
bila včera v budově okresního představenstva
VII. pešťského okresu zpráva, že z Bělehradu
vrátivší se dělník štěpán Körmendi one-
mocněl náhle za příznaků cholery. Bakterio-
logické vyšetřování ještě nebylo skončeno
ale zdá se, že v tomto případě o choleru
Zdravotní stav král. komisaře Skerlecze.
Ze Záhřeba, 30. srpna. (K. k.) Stav barona
Skerlecze jest trvale dobrý. Hojení rány má nor-
mální průběh. Včera odpoledne podnikl královský
komisař poprvé procházku v zahradě nemocnice
Milosrdných bratří, kde se zdržel hodinu. Baron
Skorlecz přesídlí v několika dnech do paláce bán-
nejde.
Körmend
Skerlecz
Baron Skorlecz
Uhry
Pešť
Bělehrad
Záhřeb
19
article
ského.
Německý císař ve Vratislavi.
Z Vratislaví, 29. srpna.. (K. k.) Včera přijal říš-
ský kancléř německého velevyslance ve Vídni šl.
Tschirschkého a dnes německého velevyslance v
Londýně kn. Lichnovského. Císař Vilém přijal dnes
odpol. velevyslance šl. Tschirsch kého.
Lichnovský
Vilém
Vratislav
Vídeň
Londýn
20
article
Ministr Barthou o francouzské zahraniční
politice.
Z Milána, 30. srpna. Redaktor „Corrier
della Serra“ interviewoval v Bellagiu na do-
volené dlícího francouzského ministra financ
Barthoua, který se vyslovil o zahraniční
politice francouzské takto: Francouzská poli-
tika nebyla namířena nikdy proti Italii. Bylo
by politování hodným omylem, kdyby v Italii
převládalo opačné mínění. Francie udílela
vždy Italii dobré rady. Italie musí si býti vě-
doma, že zahraniční politika Fran-
cie v první řadě musí bráti ohle
na zájmy svých spojenců. Nynější
francouzské zbrojení bylo Francii německým
zbrojením vnuceno. Stále jsme opakovali, že
útočná politika není naším zámě-
rem. Jestliže urychlujeme svou výzbroj, děje
se to jen z té příčiny, abychom se mohli brániti
eventuelnímu nepřátelskému napadnutí. I ta-
lie nemusí se tímto zbrojením z ne-
pokojovati. Jsme vůči Italii přá-
teli a takéjimi zůstaneme.
Barthou
Fran
Milán
Bellagio
Francie
Corrier della Serra
Italia
21
article
Vyzvědačská aféra ve Francii.
Z Versaillu, 29. srpna. (Ag. Havas.] Poddůstoj-
nik Guieu, který jest obviněn z prozrazení vojen-
ských tajemství, jevil opravdovou lítost, když jej
plukovník vyslýchal a prohlásil, že odelzil různé
součástky děl jenom z pouhého zalibení a pořídi
si zabavené snímky fotografické. O dopisech, adre-
sovaných do ciziny, nepodal žádného vysvětlení.
Carův telegram do Haagu.
Z Petrohradu, 30. srpna. (Spb. Ag.) K ote
vření paláce míru v Haagu zaslal car Mikuláš krá
lovně nizozemské tento telegram: „Prosím Vaše
Veličenstvo, abyste přijala moje nejsrdečnější bla-
hopřání k slavnostnímu otevření paláce míru. Cho-
vám nejupřímnější přání, aby tato budova, určená
symbolisovati mezinárodní rozhodčí soud, příspěla
k dílu míru, jenž mi již dlouhá léta leží na srdci
nechť stane se novou páskou mezi národy tím, že
bude jim střediskem, v němž mají urovnány býti
spory, jež je rozdělují. Mikuláš.
Rusko-rumunský sňatek.
Z Bukurešti, 30. srpna. („N. Fr. Pr.“) Ve dvo-
ních kruzích se proslýchá, že korunní princ Fer-
dinand a princ Karel odjedou v říjnu k ná-
vštěvě ruské carské rodiny na Jaltu. Cesta t
souvisí prý se známým rusko-rumunským
sňatkovým projektem.
Cholera v Rumunsku.
Z Bukurešti, 29. srpna. (K. k.) Až do 24
srpna zemřelo v rumunské armádě celkem
1155 osob, mezi nimiž jest 6 důstojníků. Úřad-
ní zprávy dokazují, že cholery ubývá.
Monitory a torpédoborci pro Rumunsko.
Z Bukurešti, 29. srpna. (K. k.) Minister-
stvo vojenství jmenovalo komisi, jež má za
úkol získání monitorů a torpédoborců. Ko-
míse tato odjede v nejblížší době do ciziny.
aby navštívila několik loděnic.
Guieu
Carův
Mikuláš
Karel
Francie
Versaill
Poddůstoj
Haag
Petrohrad
Bukurešť
Fery
Jalta
Rumunsko
Minister
ko
Aga
Monitor
22
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Dnes jsou Němci spokojení.
Posl. dv. r. dr. Bachmana je nad míru rád, že
německo-nacionální svaz osvědčil předevčírem
včera svoji solidaritu Němcům z Čech. Tak se vy-
slovil k vídeňskému zpravodajovi „Bohemie“. Řekl
mu však též, že situace je teď těžká, a pověděl
proč: ministerský předseda hr. Stürgkh naznačil
předevčírem deputaci německých poslanců z Čech.
že dosti nevystihuje potřeb Němců v Čechách, ne-
bo že mu není možno, by jim vyhověl. Poněvadž
němečtí poslanci nemohou nižádným způsobem
upustiti od nejmenších svých požadavků, vznik
rozpor, konstatuje prof. Bachmann, dodávaje, že
tento rozpor se projeví na veřejnost v podzimním
zasedání říšské rady v té chvíli, ve které se br.
Stürgkh bude dovolávati součinnosti německo-na-
cionálního svazu při státních nezbytnostech. Zá
Němec
Posl
doktor
Bachman
Stürgkh
profesor
Bachmann
Čechy
Bohemia
23
article
roveň prof. Bachmann postavil hr. Stürgkha na
rozcestí: buď uspokojí Němce v Čechách, k če-
muž však nemá chuti a snad ani moci, nebo se
musí vzdáti podpory celého německo-nacionálního
svazu, jenž se prohlásil solidárním s Němci z
Čech; chomutovská usnesení zůstávají v plné plat-
nosti. Dr. Bachmann soudí a doufá, že hr. Stürgkh
se necdváží vládnouti bez německo-nacionálního
svazu, což — prý — znamená vládu proti Něm-
cům. —
Přes tuto nejistotu, jež z výroků dv. rady
Bachmanna je patrna, „Bohemia“ v redakční úvaze
projevuje spokojenost s poradami německo-nacio-
nálního svazu a Němcům v Čechách doporučuje.
aby zatím nic dále nepodnikalí.
Velmi jsou s poradami německo-nacionálníh
svazu spokojení — jak v Bohemii prohlásili —
posl. dr. šl. Lodgmann, Pacher a dr. Damm.
„Union“ však soudí, že německo-nacionální
svaz neučinil nic jiného, nežli že přes radikální
usnesení chomutovská hodil plášť opportunní po-
litiky německo-nacionálního svazu i pro nejbližší
budoucnost: zvítězili umírnění zástupci alpských
zemí, nikoli radikálové z chomutovského sjezdu.
Ze skutečné neb aspoň domnělé nebo předstí-
rané spokojeností německých poslanců z Čech u-
niká nanejmíň jedna výjímka: zamítavá odpověd
hr. Stürgkha na jejich požadavek úpravy učitei-
ských platů, aspoň zatímné a částečné.
profesor
Bachmann
Němec
doktor
Stürgkh
Pacher
Damm
Čechy
Německo
nacionální svaz
Bohemia
nální svaz
24
article
Posl. Lipka nazval v rozmluvě s redaktorem
„Bohemie“ toto stanovisko hr. Stürgkha ranou
pěstí do učitelů. Učitelstvo německé je tak po-
liticky vyškoleno, pravil posl. Lipka, že uznává.
že teď není možno dáti učitelům to, co jim od-
hlasovala permanentní školská komise, ale něco se
jim dáti musil
Dle posl. Lipky má se učitelstvu věnovati8
milionů korun, t. j. právě částka, kterou má správ-
ní komise vrátiti státu, poněvadž ji dostala zálo-
hou Posl. Lipka jen se bojí, že toto řešení, jemuž
ministerský předseda není nepřízniv, jest ohroženo
výpovědí zemské výpůjčky 8 mil. korun u Měst-
ské spořítelny pražské. Neboť hr. Schönborn prý
prohlásil, že výpověď těchto 8 mil. korun nezpů-
sobí správní komisi zemské nesnáze, ježto na spla-
cení peněz těch postačí přebytky z pivní dávky.
Posl. Lipka je Němec a německým manýrám
zůstal věren, když prohlásil, že stůj co stůj must
tu býti konstatován přehmat správní komise, ne-
boť z prohlášení vlády při dosazení správní ko-
mise je — prý, t. j. dle mínění poslance Lipky —
zřejmo, že pivní dávky a zvýšení zemských při-
rážek nemá býti použito na sanaci zemských fi-
nancí v čecháchi, nýbrž obzvlástě na splnění po-
žadavků učitelstva. Dovedl by posl. Lipka tento
svůj výrok také dokázati?
Nebere-li se v úvahu tato otázka dúkazu, jsou
výroky Lipkovy a Pachrovo úsilí pro pomoc uči-
telstvu pochopitelny: němečtí poslanci zklamali u-
čitelstvo věru šeredně, chtějí si u něho nyní zjed-
nati lepší oko a proto stavějí na odiv svoji starost
o hmotné blabo učitelstva. Mimo to se ho chtějí
také zbavit, aby jim po volbách svým požadavkem
úpravy učitelských platů nepřekáželo tak, jako
jím bylo přítěží velice obtížnou za dob sněmu!
Neuvěřitelná neinformovanost hraběte
Stürgkha?
Posl
Lipka
Schönborn
Němec
Lipkův
Pachrův
Stürgkh
Lipka
Bohemia
25
article
Včera večer uveřejnili jsme odpověď minister-
ského předsedy hr. Stürgkha na požadavky Něm-
ců z Čech. Vedle politických otázek promluvil hr.
Stürgkh též o úřadnictvu zemském: pravil, ze
dosazením správ. komise dosáhlo se též rychlejšího
vyřízování agend, kdežto za úřadování zemského
výboru se nahromadilo přímo neuvěřitelné množ-
ství „instancí
Tímto výrokem svým hodil hr. Stürgkh ka-
menem po bývalém, svých funkcí zbaveném zem-
ském výboru a zároveň po zemském úřadnictvu.
Proč, není jasno, avšak je nepochybno, že mini-
sterský předseda hr. Stürgkh tímto výrokem svý
projevil neuvěřitelnou neinformovanost. Na úra-
nictvu jest, vyřizovati spisy, jemu přikázané:
Stürgkh
Německo
Čechy
26
article
Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů.
Ve „Svazu“ (III, č. 14) podává ak. malíř B
Jaroněk zprávu o tom, co dosud vykonáno pro
„Valašské museum v přírodě“. Museum
jednak bude vybudováno v parku v Rožnově, kde
má býti postavena typická valašská chalupa, ko-
stel, pila, včelín, štěpnice a květnice, kříž a p.
jednak bude instalováno ve staré dřevěné radnici
restaurované pro účely musejní (za hmotného při-
spění ústřední památkové komise) a tím zachrá-
něné od zkázy. Při tom referent přichází s myšlen-
kou, jakou nedávno tlumočil i „Brdský Kraj“ a
která tedy je pravděpodobně — vyskytujíc se sou-
časně na různých místech českého venkova —
výravem skutečné potřeby osvětného života ven-
kovského. V podstatě jde o to přiblížiti zaniklé
mizící lidové umění našim vrstvám lidovým jed-
nak tím, že zachováno mu bude, co ze svých pa-
mátek uměleckých dosud má (stavby), jednak že
bude horlivěji seznamován s památkami, které
přešly z jeho majetku do sbírek městských. Dle Ja-
roňka dochované zbytky lidového umění „je po-
vinna musejní věda odkázat potomkům chráněnou
a prodlouženou skutečností. Jest nejvyšší čas pře-
jiti od sběratelství krajek a talířů ke sběratelství
staveb. V prvním oboru už beztak mnoho nenasbí-
ráme. Teď už nám nezbývá než vzdychat a lito-
vat, že lid už netvoří; teď, když jsme mu pobrali
všechny staré vzory keramiky a umění textilníhol
Jaroněk
Rožnov
valašský muzeum
27
article
Teď se místo starých vzorů české ornamestiky
octnou v dědině po návsi poletující illustrovan
cenníky hyzditelů mody. Ostatně musím pozname-
nati při této příležitosti, že i naše musea jsou la-
komá. Ona stejně jako lakomec střeží a vězní na-
sbírané poklady, pro jichž vystavení ani dosti mí-
sta nemají. Proč na př. brněnské Františkovo mu-
seum nepošle několik kočujících sbírek umění li-
dového lidu zpět do dědiny? Co jsou platny ty ti-
síce výšivek, mís, džbánů a talířů v Brně, kde ni-
koho ke tvorbě rasové nenabádají a kde jsou vlast-
ně již po mnoho let uloženy ve skladišti? Zatím
lid ztratil kontakt s tradicí a až jednou sna
přece uznáme za nutné nabádat tvorbu lidu sta-
rými ryzími vzory a pošleme mu takové kočujíc
sbírky do vesnic, do míst jejich původu, bude s
lid velmi divit, co jeho předkové uměli. Dovoluji
si tvrditi, že rekordní sběratelství musejní pře-
trhlo tradici a dědičnost umělecké dovednosti, hro-
madíe lidové výtvory tam, kde lid nežije — ve
velkoměstech“. Zde ovšem je třeba korigovati
poněkud mínění spisovatelovo: musea zejména
ústřední bohatství našich krajů na památky lido-
pisné neexploatovala. To učinili sběratelé sou-
kromí, z jejichž rukou musea potom ovšem musila
nashromážděné sbírky — obyčejně draho a ne-
vhodně — zachraňovati obecnosti. — V ostatním
obsahu „Svazu“ je: A. V. Kožíšek „Poznejme své
okolí.“ — Zprávy ze Svazu pro povznesení návště-
vy cizinců na Moravě. — Zprávy z Turistické jed-
noty v Brně. — Železnictví. — Sport. — Hostin-
ství. — Lázeňství. — Výstavnictví. — Písemnictví
— Nekrolog dra. R. Pilbauera.
Františkův
A V Kožíšek
doktor
R Pilbauer
Brno
Morava
svaz pro povznesený
28
article
„Prúdy“ (IV. č. 8) přinášejí stručnou, ale
karakteristickou úvahu „Církevná a štátna
škola“. Zákony Apponyiovské vlastně ze všech
škol slovenských učinily ústavy, výhradně sloužíci
vyučování maďarštině. To platí i o školách církev-
ních, ať již jsou vydržovány zcela církví, nebo at
dostávají přispěvek státní na plat učitelův. Na ško-
lách posléze uvedených připadá na slovenčinu7
hodin týdně (čítaje v ně i vyučování náboženství
a to při 32 týdenních vyučovacích hodinách. Po-
něvadž na náboženství případají 41/2 hodiny do
týdne, zbývá na slovenské čtení (inclusive dosud
vyučovaný švabach), psaní, mluvnici, pravopis
ostatní předměty, jimž se smí učit po slovensky —
21/2 hodiny! Ovšem za 212 hodiny do týdne na-
učit prvou třídu číst latinku, druhou švabach,
mluvnici, pravopis atd. je holou nemožností. Na
škole, vydržované výlučně církví, smí býti věno-
váno slovenčině více hodin. Ale volnost ta je málo
platna; neboť u všech škol požaduje se neodbyt-
ně, aby prokázaly dobrý výsledek ve vyučování
maďarštině (aby žáci dovedli se plyně maďarsky
vyjadřovati) a nemohou proto věnovati dosti času
jinému učení, ani věcnému, neřku-li slovenčině.
Prúda
29
article
Za toho stavu „nie je ani tak neprirodzená otáz-
ka, či je hodno Slovákom tak velké obete priná-
šať za cirkevné školy? Táto myšlienka už hhano-
hých pokúšala. Úlchu, aků dnes v cirkyť konajů
celé učitekské sbory, hravo skončia jeden-dvajn
kantori katecheti a z čistého zisku cirkvi možu
byť na pr. sriadené nedel'né školy, spevokoly atd
Na takéto veci síly učitel'a, zamestnaného v kaž-
dodennej škole, nedostačujú“. K tomu soudu do-
spívá leckdo tím spíše, že ni samé štátne školy
na slovenských krajoch velmi často —ako vidíme —
v maďarčine menej produkujú, ako školy evanje-
lické. Preto, že sú štátné, sú lepšie kryté pred u-
davačstvom, kdežto evanjelické, ktoré jedine pred-
stavujú slovenské školstvo, len na základe sku-
točného výsledku (ve vyučování maďarčině)u-
niknú perzekúciam. Taký je skutočný stav vecí
čo musíme brať do ohl'adu, keď chceme uváži
význam školy cirkevneja ustáliť rozdiel medzi cir-
kevnou a šťátnou školou. Že v školách evanjeli-
ckých ešte i dnes nájde slovenčína útulok, to ne-
vyplývá z ich výsadného položenia, je to ovocle
trudnej obetivej práce roduverného učitel' stva
patričných šköl. Tej vznešenej snahe mnohí učite-
lia obetujú nejednu hodinku svobodného času.
30
article
Cirkevná škola so štréberom učitelom neposkytu-
je slovenčině žiadných výhod pred školou štátnou
s vážným svedomitým učitel'om“. Forma (církev-
ní) školy tedy nerozhoduje, leda že usnadňuje, aby
byl povolán učitel, který není maďarónem. Ale
jde vlastně výhradně dnes na Slovensku o národ-
ni karakter, o osobnost učitelů: v jejich rukou je
předem národní budoucnost Slováků. Proto „Prů-
dy“ zakončují svou úvahu, jež jistě dobře osvětluje
české veřejnosti postavení slovenské na poli škol-
ském, výzvou: „My by sme povedali: slovenským
evanjelickým cirkvám do toho času sa oddá ha-
jiť samostatnost — fuž, pravda, velmi iluzórnu: len
akési zbytky i cirkevného vplyvu na školu) —
svolich škol, kým má na dostač slovenských uči-
tel'ov. Snými slovami, popri školách nezabúdat
ani na učitel'ov! Z učebnej osnovy l'udových škol
plyndce zlo možno paralyzovať. Jde vlastne o na-
učenie reči. Popri vyučovaní reči možné je i pe-
stovanie dobrého ducha; znalost reči tomu sa na-
skrze neprieči“. Ale to právě: ducha školy nedává
osnova, nýbrž učitel. — V čísle mimo to je: J. H.
Nekrolog Andreje Halaši. — Joz. Úlehla. O po-
krokové práci mezi lidem. — M. Pelda, Češi ve
Viedni. — K. Teman. Poutnice. — Obzor literár-
ny a umelecký. — Obzor školský a kultúrny. —
Obzor časopisov. — Kronika.
Slovák
Halaš
Joz
Úlehla
M Pelda
Čech
K Teman
Slovensko
31
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
— Stáří nechrání před pošetilostí. Jistý ban-
kovní úřadník z Velkého Varaždína zažádal o roz-
vod se svou mladou ženou, protože má milostný
poměr s 73letým hercem Ujhazym, členem pešt-
ského Národního divadla. Roznesla se pověst, že
starý umělec se ožení s chotí úřadníkovou a při-
praví ji k divadlu, neboť prý v ní dřímá dramati-
cký talent. Když byl umělec tázán, co je na tom
pravdy, řekl: „Nikdy v životě jsem nemiloval (ač
byl dvakráte ženat s velkými krasavicemi) a vždy
jsem se smál, mluvilo-li se v mé přítomnosti
lásce. Vždy jsem říkal, že není lásky. Nyní však
cítím, že i mne uchvátila tato nemoc. Již čtyři roky
miluji tuto ženu a mnohdy se mi zdá, že sešilím.
Není-li u mne, pláči často.“ Když se ho však ptali.
ožení-li se se svou zbožňovanou, usmál se diplo-
maticky.
= O mesothoriu. K výrobě 1 gramu mesothoria
v ceně 200.000 K je potřebf 1000 tun monagitového
písku, dováženého z jižní Ameriky.
Ujhazy
Varaždín
jižní Amerika
národní divadlo
gram
32
article
=Zástupce básníků. „Figaro“ vypravuje tute
historku, která není asi pravdiva, ale stojí přece
za přečtení. Když známý ruský spisovatel. Maxim
Gorkij, cestoval po Americe, četl v Georgetownu
na nároží ulice divadelní ceduli, ohlašující jeden
z jeho kusů. Dole pak stálo tučnými písmenamia
„Ke konci pozdraví obecenstvo sám spisovatel.“
Gorkij, zvědav a rozzloben šel také do divadla
Ke konci přišel k rampě muž s Gorkého maskou
Obecenstvo ho uvítalo bouřlivým potleskem. Gor-
kij na to žádal o rozmluvu se svým dvojníkem
Možno si představiti leknutí pseudo-Gorkého
když se před ním objevil Gorkij pravý. Ubožál
zapřísahal slavného Rusa, aby ho neprozrazoval
On i jeho rodina jsou prý živi z toho, co mu vy-
náší napodobování básníků v divadlech. Už prý
dělal Rostanda, Maeterlincka, Donnaye atd.
Gorkij, který zná bídu, mlčel.
— Dívčí mrtvola v kufru. Ze Lvova se ožna-
muje: Na stanici ve Dvinsku byl dělníkům ve skla-
dišti podezřelý velký kufr, z něhož vycházel pro-
nikavý hnilobný zápach. Za přitomnosti komise byl
kufr otevřen a v něm nalezena mrtvola hezoučké
divky, sedící na bobku. Nu hlavě mrtvoly bylo ně-
Figaro
Gorkij
Gorký
Rus
Rostand
Maeterlinck
Amerika
Georgetown
Lvov
33
article
kolik zejících ran. Kufr byl dáván na dráhu ve
Vilně, patrně na fingovanou adresu. Odesílatel ne-
byl dosud vypátrán.
= Černí čápí, jistě vzácný přírodní zjev, usa-
dili se letos na borovici u myslivny nedaleko Hallu.
— Husarský kousek. Z Velkého Varaždína se
oznamuje: Předevčírem pozdě v noci přijel jistý
husarský důstojník, růžově naladěný, na koni do
zdejšího kabaretu. Po veselé zábavě vyhoupl se
opět na koně a vzal k sobě do sedla kabaretní zpě-
vačku. Gabi Bosuyayovou. Za veselého zpěvu jeli
podivní jezdci ulicemi města, provázeni několika
kočáry, v nichž byla naložena hrající cikánská ka-
pela a sklepníci kabaretu. Lídé, vyrušeni ze spánku,
otvírali okna a poznavše, co se děje, spílali rušite-
lům nočního klidu. Policie, která nikdy nechee
rozuměti zábavě, vypověděla zpěvačku z města a
na důstojnika žalovala u místního velitelství. He-
rečka se z vypovězení odvolala.
= Dcerušky jeho excellence v kabaretu.
Gabi Bosuyayová
Vilno
He
34
article
Pešti způsobilo velké vzrušení, že se dvě dcerušky
podmaršálka Fatha, známého také v Čechách, kde
byl před časem posádkou, odhodlaly vystupovati
v kabaretech jako tanečnice. První jejich vystou-
pení prý bude v Praze v „Chat noir“. Novinka po-
táhne a dcerušky jeho excellence budou míti jistě
skvělé gáže. Peníze leží na ulici, jen se umět pro
ně shýbnout.
= Románek zpěváků. Před několika dny skon-
čil svatbou neobyčejný románek dvou umělců. By-
valá zpěvačka Velké opery pařížské, Anežka Bour-
gová, objevila před pěti lety v Toulonu na šev-
covské trojnožce mladého muže s obdivuhodným
tenorem. Bohem nadaný tenorista Césare Vezzani.
který prý uměl sotva číst a psát, byl dán na při-
mluvu zpěvačky několika mecenáši na studie a po
třech letech vystoupil s velkým úspěchem v Ko-
mické opeře a byl k ní angažován. Nyní překva-
pila mademoiselle Bourgová Paříž sňatkem se svým
chráněncem.
= Hledání Markusa zastaveno. Z Inšpru-
k u. 30. srpna. (K. k.) Poněvadž se ukázalo, že hle-
dání pohřešovaného vídeňského turisty Markus
jest bezvýsledné, bylo prozatím zastaveno. Ředitel
Markus věnoval prémii 2000 korun na vyhledání
mrtvoly svého syna.
Fath
Anežka boura
Vezzani
Markus
Pešť
Čechy
Praha
Toulon
ko
Inšpr
Bourgová Paříž