2
masthead
m i sni soee
van
3
masthead
z il v vlža lses atanto
5
masthead
V Praze, v pondělí 13. září 1909.
Praha
8
article
Na ranní a večerní listy
předplácí sea
V Praze v administracit
na měsio. . . . . . 2 K — h
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
na měsle
na čtvrt leta . . . . 7 K 62h
ve fliálkách
na měsio. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měsloo
na čtvrt ieta : . . . 9 K e0k
s dvojí zásilkou
na měsie
na čtvrt lota : . . 1 k 99)
Praha
12
article
V drobném prodejit
ranní číslo o sobě . . za 8h
večerni . . . . . . . za 4 k
Ve filižlkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . i
večerní
. . . . . . . . 5h
lnseráty
platí se hotově napřed
Předplacení a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., 3.
Tam nacházejí se též
redakce, tiskárna a expedice
„Národnich Listů
Eukopisy se nevracejí.
Eukopisa
13
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Panovnikův dík vojsku.
Z Vídně, 13. září. (K. k.) Včerejší sborový
a zeměbranecký rozkaz sděluje: Jeho c. a k.
výsost, generál jizdy, arcivévoda Frant. Ferdi-
nand, přidělený k nejv. velení, zaslal druhému
sborovému velitelství tento telegram: Jeho c. a k.
apoštolské Veličenstvo ráčil mi nejmilostivěji na-
říditi, abych oznámil velitelstvům i mužstvu
nejvyšší spokojenost za jich velmi dobré výkony
a zvláštní chválu za jich dobré chování, vytrva-
lost a stále projevovaného svěžího ducha z
velkých manevrů na Moravě. Arcivévoda Frant.
Ferdinand, gen. jízdy.
Toto nejvyšší uznání budiž vojsku ihne
sděleno. Versbach, generál pěchoty.
Panovnikův
František
Ferdinand
Versbach
Vídeň
Morava
15
article
Z Vídně, 13. září. (K. k.) Zpráva, která
byla několika listy uveřejněna, o domnělé roz-
mluvě pana arcivévody Františka Ferdinanda
s jedním uherským vojínem, přiděleným ku pol-
nímu telegrafu, označuje se s příslušné strany
za smyšlenku.
František Ferdinand
Vídeň
16
article
Uherská krise.
17
article
Z Pešti, 13. září. (K. k) V sobotní mini-
sterské radě bylo dnes dopoledne pokračováno
v bytě ministra obchodu Košuta za předsedni-
ctví předsedy ministerstva dra. Wekerla, D .
Wekerle navšlívil také během včerejšího dne
ministra obchodu Košuta a měl s ním téměř
dvouhodinovou rozmluvu. Jest pravděpodobno
že dr. Wekerle odjede ještě během dnešního
dne do Vídně.
Černovští dostali milost
Z Pešli, 13. září (K. k) Žádosti o milost.
kterou biskup Párvy podal kabinetní kancelář
jménem osob zúčastnivších se »vzpoury« v Čer-
nové, bylo vyhověno, Všem 44 od-
souzeným pro »pobuřování« k trestu do
káznice, žaláře nebo vězení byla dána m
lost.
Porady o sociálně:demokrafickém sjezdě
německém
Z Lipska, 13. září. (K. k.) Včera večen
zahájeny byly předporady o sociálně-demokrali-
ckém sjezdě. Dostavilo se přes 400 německých
delegátů. Většina cizozemských delegátů očekává
se zejtra. Z Předlitavska dostavili se říššií po
slanci Beer, Riese a Němoc. Za předsedaji
zvoleni byli Singer (z Berlina) a Lipinsk
(z Lipska).
Košut
D Wekerle
doktor
Wekerle
Beer
Ries
Němoc
Singer
Pešť
Vídeň
Lipsko
Předlitavsko
Berlín
Lipinsk
18
article
Popravy v Turecku
Turecko
19
article
Z Cařihradu, 13. zářl. (K. k.) Dnes ráno
byli ve Stambulu oběšeni 3 vojáci, kteří 13
dubna zavraždili 4 důstojníky.
Po vzpouře barcelonské.
M. Z Kolina n. R., 13. září. (Zvl. telegram
„Nár. L.“) „Köln. Ztg.“ má tuto zprávu: Dal-
ších 13 domnělých anarchistů bylo vypověděno
četní členové obecních rad v různých městech
provincie byli sesazeni. V Torellu byli uvězněni
dva obecní radní a 18 jiných občanů, prý čle-
nové revolučního výboru. Strážník Hozos v Bar
celoně byl odsouzen na smrt pro účastenství při
událostech v posledním týdnu červeneovém.
Köln
Dal
Cařihrad
Kolina můj
20
article
Hanácká válka proti železnicim.
Hanácká válka proti železnicim.
II
Jak ředitel st. drah v Olomoue
Amberg krouti 88.
V předešlém poukázal jsem k povšechné
náladě bojovné. Z ní poznává ředitel Amberg
že štvaním svým špatně pochodil. Zlé duchy.
které vyvolal, usiluje ukonejšiti; pomáhá mu
v tom jeho služebný duch Wokurks. Dru. Fr
Smrčkovi, advokátu v Olomouci, který rovněž
jako jiní, zaplativ dovozné, jel bez jizdenky.
poněvadž text její byl jen německý, poslal ře-
ditel Amberg toto prohlášení, které jest ranou
pěstí do tváře zákonných předpisů.
»Aby se zajistilo ve všech okresích želez
ničních ředitelstev stejné, předpisům § 7.
organisačního slatutu ze dne 23. června 1884
č. 103 ř. z. (souhlasi s § 20. nového organi-
sačního statutu ze dne 19. ledna 1896 č. 16
ř. z. až na nově přídaný odstavec 4.) úplne
odpovídající vykonávání služby, pokud se
týče užívání jazyků v zemi obvyklých při úřad-
ním styku se stranami, vydalo býval
c. k. generální ředitelství na základě
odst. 5. a 6. § 7. starého organisačního statutu
— odpovidá odstavci 6. a 7. § 20. novéh
org. statutu — výnosem ze dne 11.
března 1890 č. 437—I. k vysvětlen
normy, které ještě dnes jsouv
platnosti.
Smrčka
Olomoue Amberg
Amberg
Olomouc
21
article
Ku provedení všeobecné zásady v § 7.
odst. 5. starého org. statutu (§ 20. odst. 6. no-
vého org. st.), že totiž všechna pro obecenstv
určená sdělení vydati dlužno v řečí německéa
v příslušné, v zemi obvyklé řeči, nařídilo c. k.
generální ředitelství výše zmíněným výnosem,
že pro obvod bývalé dopravní správy šum-
perské sdělení taková dlužno vydali ně mecky
a německo-česky. O tom pak, zda tato
pro obecenstvo určená sdělení v jednotli-
vých stanicích okresu bývalé dopravní správy
šumperské vydati a vyvěsiti dlužno jedním nebo
druhým způsobem výše zmíněným (totiž dvoj-
jazyčně německo česky nebo jednojazyčně ně-
mecky) obsahuje ustanovení bod 2. citovaného
výnosu c. k. generálního ředilelství v tom
smyslu, že řídi se to dle tě okolnosti, je-l
v oné části země, ve které dotyčná sta
nice leží, řeč v zemi obvyklá také v u ž-
vání čili nl ic.
22
article
Ježto dle těchto norem v příčině stanice
šumperské jest stav takový, že v části zeme
pro stanici šumperskou směrodatné, totiž v Šum
perku a v nejbližším okoli k městu tíhnoucím.
český živel sotva 8 činí, má sta-
nice Šumperk platiti za stanie
jednojazyčnou — německou.
Tento výše vylíčeným způsobem vylvořený
stav jest následkem toho formálně ůpln
zákonným a musí býti jako takový
od cestujících respektován, poku
se týče, musí c. k. ředitels tví stát
ních drah v zájmu pořádku (l) a
bezpečnosti () jeho respektován
všemi možnými prostředky udržo-
vati ald.«
Až boli srdce útrpností, když vidí člověk
jak ubohých zbraní chápati se musí Amber
ve svě bezradnosti, aby své bezpráví opřel o ně
jaký paragrafek aneb tajný výnos.
K další úvaze bude třeba malé exkurse do
minulosti, abychom přehledli dobře válečné pole
Organisace, jaká nynější správě st. drah dána,
datuje od vyhlášení min. obchodu a železnictv
ze dne 19. ledna 1896, kterým bylo generální
ředitelství rak. st. drah vyzdviženo a správa st
drah do rukou nově zřízeného ministerstva že-
leznic vložena. Před ulm spravovalo st. dráhy
ministerstvo obchodu.
Šumperk
Amber
23
article
Nařízením ze dne 26. února 1882 ř.z
č. 25 vydalo ministerstvo obchodu první orga-
nisaci: »Grundzůge für die Organisation des
Staatsbetriebes auf den westlichen Staste-
bahnen und vom Slaste betriebenen Privat-
bahnen«. Druhý org. statut vydán byl již pro
správu stát. drah v královstvích a ze-
mích na říšské radě zastoupe-
nýeh (nejvyšší rozhodnutí ze dne 8. června
1884 ř. z. č. 103.).
Při té přiležitosti byla veškerá dřivějš
org. ustanovení, hlavně před tím zmíněné
»Grundzůge ...« vyzdviženy a c. k. železniční
ředitelství výkonná ve Vídni, v Linci, Inšpruku,
Běláku, Budějovicích, Plzni, Praze, Krakově
Lvově, Pulji a Splitu zřízena a organicky nově
zřízenému »c. k. generálnímu ředitelství státníeh
drah rakouských« podřízena (výnos ministerstv
obchodu ze dne 23. června 1884 č. 1136 k. z.
čís. 103).
Vídeň
Linec
Inšpruk
Bělák
Budějovice
Plzeň
Praha
Krakov
Lvov
Pulja
Split
24
article
Organisační statut tento vstoupil 1. srpna
1884 v platnost a potrval až do protizákonného
zřízení ministerstva železnic dne 19. ledna 1896.
které vydalo nový organisační statut. V obou po-
sledních organisačních stalutech stanovena jest
protizákonně v cestě nařizovací při státních dra-
hách němčina jako služební ja zyk
Pokud tyto dva poslední organisační statuty upra-
vení jazykové otázky, vnitřní a vnější, se lýkají,
jsou až na malé odchylky titulatur úřadů a na
tu výjímku souhlasny, že v posledním od-
stavci nynějšího organisačního statutu
jednajícím o styku s obyvatelstvem stojí, že
dlti se má v německé aneb dotyčné řeči, v zem
obvyklé, kdežto v dřívějším znění zastupovalo
slůvko a neb slůvko a
Za panství org. statutu z r. 1884 bylo na
Moravě něco málo kilometrů st. drah v severo-
východní části Moravy, sahajicích výběžky svý-
mi až do Slezska a táhnoucích se ponejvíce
kraji německými. Poněvadž pro tyto trati, ne-
souvislé s jinými st. drahami, nevyplácelo se
zříditi zvláštní ředitelství, byly organicky pod-
řizeny ředitelství krakovskému a zřízena pro ně
v Šumperku t. zv. výkonná správa,
bezprostředně podřizená tomuto ředitelstvl.
Morava
Slezsko
Šumperk
25
article
Takový stav byl až do roku 1905, kdy
byl větší komplex st. drah na Moravě a ve
Slezsku — moravsko-slezská ústřední dráha —
sestátněn. Tu nastala potřeba pro Moravu
Slezsko zříditi zvláštní ředilelství, kleré vybudo-
váno rok na to v Olomouci za současného z ru
šení výkonné správy s l. drak
v Šumperku, jejíž trati z pravomoci kra-
kovského ředitelství byly vyřaděny a olomoucké
mu přičleněny.
K pochopení důvodnosti námitek Ambergo
vých proti rovnoprávnosti české řeči s něme-
ckým jazykem při státních drahách v oblast
Moravy bylo třeba předeslati vylíčení tohoto dě-
jinného vývoje. Ř-ditel Amberg dovolává se
jakýchsi norem, vydaných pro službu tajným vý-
nosem generálního ředitelství k výkonným ředi
telstvům. Za prvé nemůže míti tento tajný vý-
nos, kterým se v opak zvrací slovo a smys
organisačního statutu, ať již onoho z r. 1884
či novějšího z r. 1896, uveřejněného v řišském
zákoně, nižádné platnosti.
V obou těchto ustanoveních praví se
»veškerá pro obecenstvo určená sdělen
(vyhlášky, nápisy, oběžníky atd.) buďlež vydá-
vána jazykem německým a dotyčným, v zemi
obvyklým. Jednání s obecenstvem dějž se v ja-
zyku německém a neb v dotyčném v zemi
Morava
Slezsko
Olomouc
Šumperk
Amberg
26
article
obvyklém, dle toho, v jakém jazyku, v tom či
onom, dotaz neb sdělení, jež příčinu zavdalo.
učiněno bylo « Nikdež tu není ani památky
rozdělování země korunní na části její, v níž
má jen jazyk německý aneb kromě něho i če-
ský k platnosti přijíti. To jest zjevné překruco-
vání nejen slova, ale i smyslu vydanýeh
a platných posud ustanovení, z nichž jde na
jevo, že sdělení úřadní, a za takové dlužno
míti i výdej jízdenek, v celé oblasti Čech, Mo-
ravy, Slezska a Dolních Rakous díti se mus
v tisku oboujazyčném a vydati se musí v této
úpravě, zvláště li český cestující o ně českým
jazykem žádá-
Ba měl by práva podle znění posledně ci-
tovaného ustanovení, k čemuž poukszuje slovo
»aneby žádati výdej jízdenky jen s českým
předtiskem. Naproti tomu dovolává se ředite
Amberg ve svých »právnických« vývodech na
podepření svého bezpráví mluvy dávno již odu-
mřelých útvarů státní železniční správy: ge
nerálního ředitelství státních drah a výkonné
správy šumperské. Byl li tento tajný výnos ne-
platný, kterým se blýská, vydán pro Blažka.
který dávno už zemřel, nemůže platiti pro Vaška
Co »platilo« (I) pro výkonnou správu v Šum-
perku, která spravovala po výtce dráhy, něme-
ckými kraji vedoucí, nemůže platiti pro nový
útvar, jakým je olomoucké ředitelství státníeh
drah, které bylo s jiným ovládaným krajem
nově zřízeno na troskách shroutivší se šumperské
výkonné správy.
Právník Amberg vykládá, že řídí se dle
bodu 2. citovaného výnosu jazykovost stanice
dle té okolnosti, je-li v oné části ze mě
ve které dotyčná stanice leží, řeč v zemi obvyklá
také v uživání čili nic. Poněvadž však prý
český živel v Šumperku a v nejbližším okolí
k městu tihnoucím jen 8 proc. obnáší, m
stanice Šumperk platiti za sta-
nici jednojazyčnou — t. j. něme-
ckou.
Blažek
Vašek
Čechy
Slezsko
Dolní Rakousy
Amberg
Šum
Šumperk
27
article
Jen ať p. docent Amberg — pokud týká
se oblasti olomouckého ředitelství — vyhrab
z plesnivých listin svého archivu, jejž dal pod
uzávěrem sedmi klíčů do schování vrehnímu
inspektoru oddělení třetího krom tajného výnosu
i ostatní akta a výnosy ministrů Gultenbergaa
Wittka, pak pozná, že i za té »platnosti« taj
ného výnosu hlásali tito ministří obouj a-
zyčnost v celé zemi, ba že i ta stanice
»Šumperk« jako mnohé jiné nesla do poslední
doby ještě i české označení Ostatně leží
zvláštní náhodou či nehodou »německá« stanice
Šumperk na pozemeích české obce Studý-
nek. Podle které miry procentové vyměřuje se
jazykovost tě které stanice? O tom i ten tajný
výnos se odmlčuje, protože jazykovost obce,
kraje a stanice ve vztahu k železnicím
nedá se měřiti ani na litry ani na procenta.
A čím to, že p. Amberg vynalezl tuto novou
míru jen pro německé kraje a stanice v nichž
ani vidu, ani slechu po německé duši není, pro-
hlašuje všude za oboujazyčné?
Právník Amberg — ještě uslyšíme, jakým
je z úst ministra Wiltka — jmenuje ve svém
rozhodnutí jmenovaný stav „zákonným sta
vem, jejž prý všemi možnými prostředky k udr
žení pořádku a bezpečnosti (sie!) na
drahách udržovati třeba“. Podařenější karika-
turu nemohl už satyrista Amberg, jenž nutí se
do tváře vážného odborníka, ani napsati. Což
pak není slovutnému právníku Ambergovi zná-
mo, žo v konstitučním státě, starším Turecka.
1 v tom našem milém Rakousku k uplatnění vše-
obecně platných zásad v zákony jiné jest třeba
techniky, než tajných, služebních předpisů ? Ne
Gultenbergaa Wittek
Wiltka
Amberg
Šumperk
Studý
Turecko
28
article
hlásají právě jeho nejvěrnější kamarádi z „Volks-
ratu“, že jazyková úprava nesmí se díti naříze
ními, ale jedině na říšské radě přijatými zá-
kony? A ta jeho starost o pořádek a bezpečnost
rozrývá přímo to nejzarytější zatvrdlé srdce.
Kdyby mysl svou nerozpaloval tolik furorem
proti Čechům, neměl by snad na svědomí ty
karamboly vlaků mezi Olomoucem městem a
Hodolany, rozbití lokomotiv v Krnově a jinde.
Kdyby zahloubal se místo do instrukcí „Volks-
ratu“ do instrukcí zákonných o provozu
drah, pak by k utišení svého svědomí dočetl se.
čeho třeba k udržení pořádku a bezpečnosti.
v provozním řádu (cís. nařízení ze dne 16. listo-
padu 1851 ř. z. č. 1. z 1852). Tam se nařizuje.
aby dráhy opatřily se řádně kvalifikova-
nými zřízenei (§ 2. pod c) a že ke kvali-
fikovanosti této přináleží i jazyková znalost zři-
zenectva, které koná službu na drahách ve sml-
šených krajích, o tom nemůže býti při povaze
dopravního podniku sporu. Proto ale, aby pře-
cházel jiným dobrým příkladem v disciplině
zachovávání úcty k zákonům, musil by nejprvé
on sám v uznání císařových slov a k jeho vý-
zvě, pronesené k nejvyššímu úřadníku v Bosně
a Hercegovině, aby ustoupil ze správy té země.
poněvadž neovládá jazyk lidu, jemuž sloužit
má, poroučeti se z tohoto kraje české Moravy,
ježto jen prostřednictvím tlumočníků dovede s
dorozumívati s českým lidem.
Ale provozní řád ve svém § 17. vážně se
vším důrazem obrací se ke správám železničním
i s tou výzvou, aby využily zkušenosti a
vědy, aby předešlo se neštěstím na drahách.
Ušlo snad zkušenosti Ambergově, že po drahách
nevozí se jen Němei, nýbrž že jedou do Šum-
perka a přes tuto stanici i blízce usedlí Češía
že i o jejich bezpečnost v témže rozsahu jest
mu v jejich srozumitelném jazyku se postarati?
Čecho
Němei
Hodolany
Krnov
Boseň a Hercegovina
Šum
český Morava
29
article
Či myslí pan ředitel Amberg jako odborník, že
Šumperkem vedoucí dráha jest jako nějaká míst-
ní tramway jen pro Šumperáky? Že tomu tak
není, ale že jest dráha podnikem světovým
mezinárodním, o tom poučují ho Šumperáci sa-
mi, kteří by jinak dráhu svou vedli třeba kolem
do kola městem jako nějaký „ringlšpil“, ale
z okolnosti té, že vedli ze stanice své koleje
dale do kraje českého k těm nenáviděným Ha-
nákům, přesvědčiti musí i odborníka Amberga,
že nesdílejí předpotopní náhled jeho, dle něhož
by své milé Šumperáky čínskými zděmi ohradi
proti každému styku se širým světem.
Poznáváte snad nyní, pane dvorní rado
Ambergu, jak jste se prohřešil proti svému vě-
hlasu jako právník a železniční odborník, nepo-
znav ani základní rysy poslání a úkolu železnic?
Tak chcete pomáhati k ruchu železničnímu
a k pohybu cestovatelskému? Račte přece jed-
nou, abyste se vybavil z fixní vidiny šumperské
a rozšířil svůj rozhled a názor na náležitosti
železniční, vypraviti se do Švýcar, typické to
země národnostní a jeda jako Němec v kraji
francouzském aneb vlašském, tázati se svým ja-
zykem po tom či onom zřízence železničního.
Zrovna tak ochotně odpoví se vám, dotazujete-li
se francouzsky či vlašsky v kraji německém
Taková vyjíždka do cizího vzduchu přinesla by
vám i sourodákům vašim vykýženou a potřeb-
nou obrodu vašich utkvělých názorů.
Málo povděčným bude Ambergovi i jeho
někdejší představený, ministr železnic Wittek,
že tak málo jest učelivým a chápavým, který
dle protokolu říšské rady v 171. sezení ze dne
13. listopadu 1902 zodpovídal interpelaci sou-
věrců Ambergových a v níž jasně dokazoval, že
základním pravidlem — narážeje tu na Amber-
gem za vlasy přitažený tajný výnos ze dne 11.
Šumperák
Amberg
Švýcar
Němec
Wittek
Ambergový
Amberg
Šumperk
30
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Pozůstalostní fascikl Karla Havlička
Borovského.
Sděluje Jos. Vejvara
Dále dr. Brauner vyličuje postup svůj při
zpeněžení kuponů a ukládání obnosu a vykládá.
že vložení knížky do deposita soudního působilo
by zbytečnou obtíž jemu i soudu. Nejde přece
o nějaké klenoty, ani o veliké obnosy, nýbrž jen
o úroky. Knížka s několika zlatými nebude
přece v mých rukou co poručníka v nebez-
pečí. Neboť ne bez mého přičinění stalo se, že
sirotek Zdeňka Havlíčkova na místě malého
otcovského dědictví něco přes 600 zl., které
nad to ještě po mnohá léta bylo ponecháno v ne-
spolehlivých rukou, má nyní jmění přes 30.000
zlatých.
„Co do jmění pro památku Havlíčkovu
po případě pro Zdeňku Havličkovu z tak zv.
národní loterie vyzískaného, to se spravuje sbo-
rem pro památku Havlíčkovu. Domnívá-li se
sl. soud poručenský, že by tento sbor měl je-
mu účty klástí, račiž se obrátit ke sboru samě-
mu, jejž zevně representuje předseda dr.
Rieger.“
Co se týká výdajů na opatření mého poru-
čence, nemohu uznati ani za podstatné ani za
oprávněně výčitky, které obsaženy jsou v soud-
ním výměru stran výše nákladů na vychování
a opatření Zdeňky Havlíčkovy. Slavný soud
může se přesvědčiti z mých účlů o každé po-
ložce, která se za Zdeňku Havlíčkovu vynalo-
žila. I mně i sboru záleží na tom, aby Zdeňka
Havlíčkova opatřena a vycvičena byla tak, jak
se sluší na dívku vzdělanou a je přiměřeno je-
jímu jmění.
Havliček
Borovski
Vejvar
doktor
Brauner
Havlíčkův
Rieger
Jos
31
article
Dívka, která má pojištěný důchod a po př
padě i kapitál více 30.000 zl. a má dostati vyš-
šíhc vzdělání, nemůže býti dána na stravu k ně-
jakému řemeslníku, jako nemajetný student,
šacená jako popelka. Ona potřebuje i většího
nákladu na šat i na cvičení se, jako na př.
v kreslení, v hudbě, v literatuře a alespoň ve
francouzském jazyku. K potřebám dívky toho
druhu náleží též lecjaká jiná vydání na zábavy
jako divadlo, výlety nebo cesty, plesy a těm po-
dobné, jehož ovšem chudé děvče odepříti si
musí. Dělo se to vždy pod dohlídkou mou nebo
mé choti a boze všeho zbytečného maření, tak
jak je to zvykem v mé vlastní rodině. Výdaj
v roce 1865 1166 zl. 23 kr. a v roce 1866
1130 zl. je okolnostem a cenám potřeb zcela
přiměřený, což uznal a schválil sbor pro pa-
mátku Havlíčkovu, jemuž není co činiti jen o to,
aby se právě spořilo, nýbrž také o to, aby dcera
Havlíčkova ne jako popelka, ale jako děvče zá-
možně a vzdělané byla držena a vychována. Ve
výněru ze dne 20. dubna 1867 praví sl. soud,
„že je mu to nápadné, kterak 17leté děvče.
které veřejnou školu navštěvovalo a nyní v do-
mácím kruhu občanské rodiny p. poručníka žije
ročně na vychování a výživu ano od roku 186
na pouhou výživu circa 1200 zl. spotřebovalo
a dále ještě spotřebuje“. Tento výrok nesrovnává
se s bedlivým uvážením okolností, kladouc vel-
mi všední a jen všeobecné měřitko k věcem,
ktoré s hlediska vyššího posuzovati třeba.
Havlíčkův
32
article
„Děvče, které navštěvuje veřejnou školu“ pro
své vychování a když školu odbylo, nepotřebuje
již dalšího vychování, nýbrž toliko pouhou vý-
živu, může býti jen děvče po nějakém chalup-
níku, nebo prostém řemeslníku, jež naučivši se
ve škole čtení, psaní, počtům a katechismu, na-
potom při hospodářství, při kuchyni nebo př
řemesle pomáhá a menší děti uklízí.
Takové měřítko se však na poměry Zdeňky
Havlíčkovy dokonce nehodí, neboť ona, i pokud
navštěvovala vyšší dívčí školu až do konce škol
ního běhu 1866, měla domácí učitele hudby a
ve francouzském jazyku, i od té doby, co ze
školy vystoupila, nebyla „pouze vyživována“,
ale i dále cvičena a vychována, čili vzdělávána.
Měřítkem poněkud přiměřeným nákladu na opa-
tření takového děvčete mohl by jediné
býti náklad v některém pensionátě, jakých je
ve Vídni, v Drážďanech, v Berlíně a j., v Praz
Havlíčkův
Vídeň
Drážďany
Berlín
33
article
však doposud není, leč by někdo kláštorské vy
chovací ústavy u Voršilek neb Anglických panen
v Praze s takovými pensionáty chtěl rovnati
Všady náklad na dívku přes 18 let stáří nezů-
stane pod 1000 zl., ano značně ho bude převy-
šovati.
Rodina moje, v níž Zdeňka Hlavlíčkova o
1. března 1866 až do máje 1867 opatřena byla
(od 7 máje 1867 je u svého příbuzného dra.
Trojana, c. k. notáře v Rakovníku), je ovšem
rodma občanská, avšak toho druhu, že v ní cvi-
čení a vychovávání nepřestane odbytím veřejne
školy. V tomto směru nakládám se svými dětm
a nakládal jsem i se svým poručencem Zdeňkou
Havlíčkovou.
Nechci to rozebírati, kterak moje choť pod-
statně to způsobila, že pro Zdeňku Havlíčkovu
zařízena byla národní sbírka a loterie s dost
skvělým úspěchem. Jen proto to připomínám
abych sl. soudu poručenskému dal na uváženou
že s nemenším účastenstvím má choť i já pečo-
vali jsme o vzdělání a vychování Zdeňčino i ten-
kráte, když ona ještě byla u pí. Hanušové,
i nyní, pokud je to možné, pečujeme.
Nebylo by divu, kdybych výtku sl. soudu
o nápadnosti vysokého nákladu na pouhou vý-
živu dívky v občanské rodině považoval prostě
za nařknuti, jakobych z opatření Zdeňky Havli-
čkovy v mé rodině byl hledal a měl nějaký zisk.
Ovšem že by se to nesrovnávalo ani s mým
skutečným a i sl. soudem uznaným přičiněním
se o hmotný i duševní prospěch Zdeňky Hlavll-
čkovy a proto se domnívám, že bývalý pan re-
ferent v této záležitosti, který tak napsa), jak
svrchu stojí, učinil to z neznalosti poměrů
z nezkušenosti.
Hlavlíčkův
Trojan
Havlíčkův
Zdeňčin
Hanušová
Zdeňka Havel
Hlavll
Praha
Rakovník
anglický panna
34
article
Zdeňka Havlíčkova v Rakovníku.
Poručník dr. Brauner vykládá dále ve svěm
obsáhlém přípise:
„Právě tak ochotně, jak jsem Zdeňku při-
jal do své rodiny, když pí. Hanušová j i více
u sebe míti nechtěla aneb ne-
mohla, dal jsem ji, když i na dále její
opatíení v mé rodině stalo se ne-
možným, k jejímu strýci dru. Trojanovi do
Rakovníka, kde na její výživu a opatření a po-
kud možná i na cvičení literní a v hudbě týž
náklad se vede, jako bývalo u pí. Hanušové
i u mne.
Musím zde konečně opětně připomenouti
že z úroků jmění, spravovaného sborem pr
památku Havličkovu, vydává se staré matc
Karla Havlíčka v Něm. Brodě ročně 300 zl.
babičce Zdeňčině po matce, staré vdově Sýko-
rové 120 zl. podpory. Až tyto dvě staré ženy
zemřou, bude se ovšem moci ročně 420 zl
úroků více uhospodařiti.
Aby se pokud možné z úroků něco ušetřilo
o to pečovati má sbor pro památku Havlíčkovu,
ne-li větší, zajisté stejný interes, jako sl. soud.
Neboť on je samooprávněným správcem pro
památku Havlíčkovu získaného jmění, jež po
případě postoupiti může i jinému sboru, jehož
úkolem je prospěch spisovatelstva če
ského.
Takový sbor je posud jediné Svatobor
jehož zakladatel dr. Frant. Palacký a více sku-
tečných členů na př. dr. Rieger a Václav Ze-
lený a já jsme též členy u sboru pro památku
Havlíčkovu.
Ke konci vyslovuje dr. Brauner naději, že
poručenský soud nebude od něho žádati sklá-
dání účtů, které předkládá sboru pro památku
Havličkovu a uvádí: „Jinak bych poručenstv
nad Zdeňkou Havlíčkovou, které mně beztoho
dosti práce a starosti stálo, musil složiti a žádati
za ustanovení poručníka jiného, k čemuž
ze čl. 195 a 257 v. z. o. dostačitelné důvody
mám.
V Praze, dne 31. března 1868.
Dr. Brauner, poručník.“
Havlíčkův
doktor
Brauner
Zdeňka
Hanušová
Trojan
Havlíček
Zdeňčin
František
Palacká
Rieger
Václav
Rakovník
Německo
Brod
Praha
památka Havličkovo
35
article
Poručenský soud dopsal potom dne 30
dubna 1868 ředitelství pražského ústavu pro
choromyslné a žádal za sdělení, zda tam v mi-
nulých dvou letech zemřel Václav Žák z Něme-
ckého Brodu.
A téhož dne poručenský soud (rada z.s.
Heyrovský) vydal nařízení Fr. Jarošovi, aby se
do 14 dnů vykázal, co učinil k zajištění a vy-
dobytí pohledávek Karla Havlička, zejména
v případě Fr. Havlíčka a J. Žáka. „Poněvadž
Vám Karel Havlíček dal více tisíc zlatých a ze-
jména 3000 zl. kauce pro hr. Deyma, máte se
i o tom v ustanovené lhůtě vyslovit!“
Zpráva vrchnímu zemskému soudu
Výtka vrchního zemského soudu, že zprávy
poručenského soudu jsou stručné, pomohla, ne-
boť již nejbližší zprávou, podanou dne 30. dubna
1868, poručenský soud referoval velmi obšírně
a podrobně.
Opakuje se znovu zpráva původní o jmění
pozůstalosti Karla Havlíčka, referuje se o nedo-
bytných pohledávkách a slibuje se zavedení rí-
zení proti bývalému poručníku Jarošovi pro
event, zanedbání povinné péče na zajištění
vydobytí obnosů 100 zl. a 423 zl. Podotýká se,
že shor pro památku Havlíčkovu vládne kapitá-
lem, z něhož úroků se 1200 zl. ročně vyplácí
na výživu Zdeňky Havlíčkovy. Kdyby poručenka
zemřela svobodná, má sbor právo s obnosem tím
naložit pro fond ku podpoře českých spisovatelů.
Ke konci roku 1866 obnášel kapitál celkem
31.620 zl. 631/4 kr.
Žák
Heyrovský
Jaroš
Havliček
Deym
Havlíčkův
Nout
cký Brod
Francie
poručenský soud
36
article
Další opatření poručenského soudu.
Mezitím, co tato obšírná zpráva byla expe-
dována, došla od vrchního zemského soudu dne
4. května 1868 urgence zaslání zprávy o pozů-
stalostním jmění Karla Havlíčka a připomenuto
že zpráva očekává se do 8 dnů. Spolu nařízeno,
že na příště lhůta k podání zpráv přesně má býí
dodržována.
Dne 7. května 1868 oznámilo ředitelství
ústavu pro choromyslné v Praze, že Václav Žák.
bývalý báňský úřadník z Německého Brodu,
jest v ústavě od 13. ledna 1865 v opatrování
a že jest živ.
Havlíček
Václav
Praha
německý Brod