Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX

2

m i sni soee van

3

z il v vlža lses atanto

4

vse sto Há

5

V Praze, v pondělí 13. září 1909.

Praha

6

všnno - l

7

Číslo 253

8 article

Na ranní a večerní listy předplácí sea V Praze v administracit na měsio. . . . . . 2 K — h na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na měsle na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve fliálkách na měsio. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsloo na čtvrt ieta : . . . 9 K e0k s dvojí zásilkou na měsie na čtvrt lota : . . 1 k 99)

Praha

11 article NIi

NIi aní-

12 article

V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . za 8h večerni . . . . . . . za 4 k Ve filižlkách na venkově ranní čislo . . . . . . . i večerní . . . . . . . . 5h lnseráty platí se hotově napřed Předplacení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se též redakce, tiskárna a expedice „Národnich Listů Eukopisy se nevracejí.

Eukopisa

13 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Panovnikův dík vojsku. Z Vídně, 13. září. (K. k.) Včerejší sborový a zeměbranecký rozkaz sděluje: Jeho c. a k. výsost, generál jizdy, arcivévoda Frant. Ferdi- nand, přidělený k nejv. velení, zaslal druhému sborovému velitelství tento telegram: Jeho c. a k. apoštolské Veličenstvo ráčil mi nejmilostivěji na- říditi, abych oznámil velitelstvům i mužstvu nejvyšší spokojenost za jich velmi dobré výkony a zvláštní chválu za jich dobré chování, vytrva- lost a stále projevovaného svěžího ducha z velkých manevrů na Moravě. Arcivévoda Frant. Ferdinand, gen. jízdy. Toto nejvyšší uznání budiž vojsku ihne sděleno. Versbach, generál pěchoty.

Panovnikův František Ferdinand Versbach Vídeň Morava

15 article

Z Vídně, 13. září. (K. k.) Zpráva, která byla několika listy uveřejněna, o domnělé roz- mluvě pana arcivévody Františka Ferdinanda s jedním uherským vojínem, přiděleným ku pol- nímu telegrafu, označuje se s příslušné strany za smyšlenku.

František Ferdinand Vídeň

16 article

Uherská krise.

17 article

Z Pešti, 13. září. (K. k) V sobotní mini- sterské radě bylo dnes dopoledne pokračováno v bytě ministra obchodu Košuta za předsedni- ctví předsedy ministerstva dra. Wekerla, D . Wekerle navšlívil také během včerejšího dne ministra obchodu Košuta a měl s ním téměř dvouhodinovou rozmluvu. Jest pravděpodobno že dr. Wekerle odjede ještě během dnešního dne do Vídně. Černovští dostali milost Z Pešli, 13. září (K. k) Žádosti o milost. kterou biskup Párvy podal kabinetní kancelář jménem osob zúčastnivších se »vzpoury« v Čer- nové, bylo vyhověno, Všem 44 od- souzeným pro »pobuřování« k trestu do káznice, žaláře nebo vězení byla dána m lost. Porady o sociálně:demokrafickém sjezdě německém Z Lipska, 13. září. (K. k.) Včera večen zahájeny byly předporady o sociálně-demokrali- ckém sjezdě. Dostavilo se přes 400 německých delegátů. Většina cizozemských delegátů očekává se zejtra. Z Předlitavska dostavili se říššií po slanci Beer, Riese a Němoc. Za předsedaji zvoleni byli Singer (z Berlina) a Lipinsk (z Lipska).

Košut D Wekerle doktor Wekerle Beer Ries Němoc Singer Pešť Vídeň Lipsko Předlitavsko Berlín Lipinsk

18 article

Popravy v Turecku

Turecko

19 article

Z Cařihradu, 13. zářl. (K. k.) Dnes ráno byli ve Stambulu oběšeni 3 vojáci, kteří 13 dubna zavraždili 4 důstojníky. Po vzpouře barcelonské. M. Z Kolina n. R., 13. září. (Zvl. telegram „Nár. L.“) „Köln. Ztg.“ má tuto zprávu: Dal- ších 13 domnělých anarchistů bylo vypověděno četní členové obecních rad v různých městech provincie byli sesazeni. V Torellu byli uvězněni dva obecní radní a 18 jiných občanů, prý čle- nové revolučního výboru. Strážník Hozos v Bar celoně byl odsouzen na smrt pro účastenství při událostech v posledním týdnu červeneovém.

Köln Dal Cařihrad Kolina můj

20 article Hanácká válka proti železnicim.

Hanácká válka proti železnicim. II Jak ředitel st. drah v Olomoue Amberg krouti 88. V předešlém poukázal jsem k povšechné náladě bojovné. Z ní poznává ředitel Amberg že štvaním svým špatně pochodil. Zlé duchy. které vyvolal, usiluje ukonejšiti; pomáhá mu v tom jeho služebný duch Wokurks. Dru. Fr Smrčkovi, advokátu v Olomouci, který rovněž jako jiní, zaplativ dovozné, jel bez jizdenky. poněvadž text její byl jen německý, poslal ře- ditel Amberg toto prohlášení, které jest ranou pěstí do tváře zákonných předpisů. »Aby se zajistilo ve všech okresích želez ničních ředitelstev stejné, předpisům § 7. organisačního slatutu ze dne 23. června 1884 č. 103 ř. z. (souhlasi s § 20. nového organi- sačního statutu ze dne 19. ledna 1896 č. 16 ř. z. až na nově přídaný odstavec 4.) úplne odpovídající vykonávání služby, pokud se týče užívání jazyků v zemi obvyklých při úřad- ním styku se stranami, vydalo býval c. k. generální ředitelství na základě odst. 5. a 6. § 7. starého organisačního statutu — odpovidá odstavci 6. a 7. § 20. novéh org. statutu — výnosem ze dne 11. března 1890 č. 437—I. k vysvětlen normy, které ještě dnes jsouv platnosti.

Smrčka Olomoue Amberg Amberg Olomouc

21 article

Ku provedení všeobecné zásady v § 7. odst. 5. starého org. statutu (§ 20. odst. 6. no- vého org. st.), že totiž všechna pro obecenstv určená sdělení vydati dlužno v řečí německéa v příslušné, v zemi obvyklé řeči, nařídilo c. k. generální ředitelství výše zmíněným výnosem, že pro obvod bývalé dopravní správy šum- perské sdělení taková dlužno vydali ně mecky a německo-česky. O tom pak, zda tato pro obecenstvo určená sdělení v jednotli- vých stanicích okresu bývalé dopravní správy šumperské vydati a vyvěsiti dlužno jedním nebo druhým způsobem výše zmíněným (totiž dvoj- jazyčně německo česky nebo jednojazyčně ně- mecky) obsahuje ustanovení bod 2. citovaného výnosu c. k. generálního ředilelství v tom smyslu, že řídi se to dle tě okolnosti, je-l v oné části země, ve které dotyčná sta nice leží, řeč v zemi obvyklá také v u ž- vání čili nl ic.

22 article

Ježto dle těchto norem v příčině stanice šumperské jest stav takový, že v části zeme pro stanici šumperskou směrodatné, totiž v Šum perku a v nejbližším okoli k městu tíhnoucím. český živel sotva 8 činí, má sta- nice Šumperk platiti za stanie jednojazyčnou — německou. Tento výše vylíčeným způsobem vylvořený stav jest následkem toho formálně ůpln zákonným a musí býti jako takový od cestujících respektován, poku se týče, musí c. k. ředitels tví stát ních drah v zájmu pořádku (l) a bezpečnosti () jeho respektován všemi možnými prostředky udržo- vati ald.« Až boli srdce útrpností, když vidí člověk jak ubohých zbraní chápati se musí Amber ve svě bezradnosti, aby své bezpráví opřel o ně jaký paragrafek aneb tajný výnos. K další úvaze bude třeba malé exkurse do minulosti, abychom přehledli dobře válečné pole Organisace, jaká nynější správě st. drah dána, datuje od vyhlášení min. obchodu a železnictv ze dne 19. ledna 1896, kterým bylo generální ředitelství rak. st. drah vyzdviženo a správa st drah do rukou nově zřízeného ministerstva že- leznic vložena. Před ulm spravovalo st. dráhy ministerstvo obchodu.

Šumperk Amber

23 article

Nařízením ze dne 26. února 1882 ř.z č. 25 vydalo ministerstvo obchodu první orga- nisaci: »Grundzůge für die Organisation des Staatsbetriebes auf den westlichen Staste- bahnen und vom Slaste betriebenen Privat- bahnen«. Druhý org. statut vydán byl již pro správu stát. drah v královstvích a ze- mích na říšské radě zastoupe- nýeh (nejvyšší rozhodnutí ze dne 8. června 1884 ř. z. č. 103.). Při té přiležitosti byla veškerá dřivějš org. ustanovení, hlavně před tím zmíněné »Grundzůge ...« vyzdviženy a c. k. železniční ředitelství výkonná ve Vídni, v Linci, Inšpruku, Běláku, Budějovicích, Plzni, Praze, Krakově Lvově, Pulji a Splitu zřízena a organicky nově zřízenému »c. k. generálnímu ředitelství státníeh drah rakouských« podřízena (výnos ministerstv obchodu ze dne 23. června 1884 č. 1136 k. z. čís. 103).

Vídeň Linec Inšpruk Bělák Budějovice Plzeň Praha Krakov Lvov Pulja Split

24 article

Organisační statut tento vstoupil 1. srpna 1884 v platnost a potrval až do protizákonného zřízení ministerstva železnic dne 19. ledna 1896. které vydalo nový organisační statut. V obou po- sledních organisačních stalutech stanovena jest protizákonně v cestě nařizovací při státních dra- hách němčina jako služební ja zyk Pokud tyto dva poslední organisační statuty upra- vení jazykové otázky, vnitřní a vnější, se lýkají, jsou až na malé odchylky titulatur úřadů a na tu výjímku souhlasny, že v posledním od- stavci nynějšího organisačního statutu jednajícím o styku s obyvatelstvem stojí, že dlti se má v německé aneb dotyčné řeči, v zem obvyklé, kdežto v dřívějším znění zastupovalo slůvko a neb slůvko a Za panství org. statutu z r. 1884 bylo na Moravě něco málo kilometrů st. drah v severo- východní části Moravy, sahajicích výběžky svý- mi až do Slezska a táhnoucích se ponejvíce kraji německými. Poněvadž pro tyto trati, ne- souvislé s jinými st. drahami, nevyplácelo se zříditi zvláštní ředitelství, byly organicky pod- řizeny ředitelství krakovskému a zřízena pro ně v Šumperku t. zv. výkonná správa, bezprostředně podřizená tomuto ředitelstvl.

Morava Slezsko Šumperk

25 article

Takový stav byl až do roku 1905, kdy byl větší komplex st. drah na Moravě a ve Slezsku — moravsko-slezská ústřední dráha — sestátněn. Tu nastala potřeba pro Moravu Slezsko zříditi zvláštní ředilelství, kleré vybudo- váno rok na to v Olomouci za současného z ru šení výkonné správy s l. drak v Šumperku, jejíž trati z pravomoci kra- kovského ředitelství byly vyřaděny a olomoucké mu přičleněny. K pochopení důvodnosti námitek Ambergo vých proti rovnoprávnosti české řeči s něme- ckým jazykem při státních drahách v oblast Moravy bylo třeba předeslati vylíčení tohoto dě- jinného vývoje. Ř-ditel Amberg dovolává se jakýchsi norem, vydaných pro službu tajným vý- nosem generálního ředitelství k výkonným ředi telstvům. Za prvé nemůže míti tento tajný vý- nos, kterým se v opak zvrací slovo a smys organisačního statutu, ať již onoho z r. 1884 či novějšího z r. 1896, uveřejněného v řišském zákoně, nižádné platnosti. V obou těchto ustanoveních praví se »veškerá pro obecenstvo určená sdělen (vyhlášky, nápisy, oběžníky atd.) buďlež vydá- vána jazykem německým a dotyčným, v zemi obvyklým. Jednání s obecenstvem dějž se v ja- zyku německém a neb v dotyčném v zemi

Morava Slezsko Olomouc Šumperk Amberg

26 article

obvyklém, dle toho, v jakém jazyku, v tom či onom, dotaz neb sdělení, jež příčinu zavdalo. učiněno bylo « Nikdež tu není ani památky rozdělování země korunní na části její, v níž má jen jazyk německý aneb kromě něho i če- ský k platnosti přijíti. To jest zjevné překruco- vání nejen slova, ale i smyslu vydanýeh a platných posud ustanovení, z nichž jde na jevo, že sdělení úřadní, a za takové dlužno míti i výdej jízdenek, v celé oblasti Čech, Mo- ravy, Slezska a Dolních Rakous díti se mus v tisku oboujazyčném a vydati se musí v této úpravě, zvláště li český cestující o ně českým jazykem žádá- Ba měl by práva podle znění posledně ci- tovaného ustanovení, k čemuž poukszuje slovo »aneby žádati výdej jízdenky jen s českým předtiskem. Naproti tomu dovolává se ředite Amberg ve svých »právnických« vývodech na podepření svého bezpráví mluvy dávno již odu- mřelých útvarů státní železniční správy: ge nerálního ředitelství státních drah a výkonné správy šumperské. Byl li tento tajný výnos ne- platný, kterým se blýská, vydán pro Blažka. který dávno už zemřel, nemůže platiti pro Vaška Co »platilo« (I) pro výkonnou správu v Šum- perku, která spravovala po výtce dráhy, něme- ckými kraji vedoucí, nemůže platiti pro nový útvar, jakým je olomoucké ředitelství státníeh drah, které bylo s jiným ovládaným krajem nově zřízeno na troskách shroutivší se šumperské výkonné správy. Právník Amberg vykládá, že řídí se dle bodu 2. citovaného výnosu jazykovost stanice dle té okolnosti, je-li v oné části ze mě ve které dotyčná stanice leží, řeč v zemi obvyklá také v uživání čili nic. Poněvadž však prý český živel v Šumperku a v nejbližším okolí k městu tihnoucím jen 8 proc. obnáší, m stanice Šumperk platiti za sta- nici jednojazyčnou — t. j. něme- ckou.

Blažek Vašek Čechy Slezsko Dolní Rakousy Amberg Šum Šumperk

27 article

Jen ať p. docent Amberg — pokud týká se oblasti olomouckého ředitelství — vyhrab z plesnivých listin svého archivu, jejž dal pod uzávěrem sedmi klíčů do schování vrehnímu inspektoru oddělení třetího krom tajného výnosu i ostatní akta a výnosy ministrů Gultenbergaa Wittka, pak pozná, že i za té »platnosti« taj ného výnosu hlásali tito ministří obouj a- zyčnost v celé zemi, ba že i ta stanice »Šumperk« jako mnohé jiné nesla do poslední doby ještě i české označení Ostatně leží zvláštní náhodou či nehodou »německá« stanice Šumperk na pozemeích české obce Studý- nek. Podle které miry procentové vyměřuje se jazykovost tě které stanice? O tom i ten tajný výnos se odmlčuje, protože jazykovost obce, kraje a stanice ve vztahu k železnicím nedá se měřiti ani na litry ani na procenta. A čím to, že p. Amberg vynalezl tuto novou míru jen pro německé kraje a stanice v nichž ani vidu, ani slechu po německé duši není, pro- hlašuje všude za oboujazyčné? Právník Amberg — ještě uslyšíme, jakým je z úst ministra Wiltka — jmenuje ve svém rozhodnutí jmenovaný stav „zákonným sta vem, jejž prý všemi možnými prostředky k udr žení pořádku a bezpečnosti (sie!) na drahách udržovati třeba“. Podařenější karika- turu nemohl už satyrista Amberg, jenž nutí se do tváře vážného odborníka, ani napsati. Což pak není slovutnému právníku Ambergovi zná- mo, žo v konstitučním státě, starším Turecka. 1 v tom našem milém Rakousku k uplatnění vše- obecně platných zásad v zákony jiné jest třeba techniky, než tajných, služebních předpisů ? Ne

Gultenbergaa Wittek Wiltka Amberg Šumperk Studý Turecko

28 article

hlásají právě jeho nejvěrnější kamarádi z „Volks- ratu“, že jazyková úprava nesmí se díti naříze ními, ale jedině na říšské radě přijatými zá- kony? A ta jeho starost o pořádek a bezpečnost rozrývá přímo to nejzarytější zatvrdlé srdce. Kdyby mysl svou nerozpaloval tolik furorem proti Čechům, neměl by snad na svědomí ty karamboly vlaků mezi Olomoucem městem a Hodolany, rozbití lokomotiv v Krnově a jinde. Kdyby zahloubal se místo do instrukcí „Volks- ratu“ do instrukcí zákonných o provozu drah, pak by k utišení svého svědomí dočetl se. čeho třeba k udržení pořádku a bezpečnosti. v provozním řádu (cís. nařízení ze dne 16. listo- padu 1851 ř. z. č. 1. z 1852). Tam se nařizuje. aby dráhy opatřily se řádně kvalifikova- nými zřízenei (§ 2. pod c) a že ke kvali- fikovanosti této přináleží i jazyková znalost zři- zenectva, které koná službu na drahách ve sml- šených krajích, o tom nemůže býti při povaze dopravního podniku sporu. Proto ale, aby pře- cházel jiným dobrým příkladem v disciplině zachovávání úcty k zákonům, musil by nejprvé on sám v uznání císařových slov a k jeho vý- zvě, pronesené k nejvyššímu úřadníku v Bosně a Hercegovině, aby ustoupil ze správy té země. poněvadž neovládá jazyk lidu, jemuž sloužit má, poroučeti se z tohoto kraje české Moravy, ježto jen prostřednictvím tlumočníků dovede s dorozumívati s českým lidem. Ale provozní řád ve svém § 17. vážně se vším důrazem obrací se ke správám železničním i s tou výzvou, aby využily zkušenosti a vědy, aby předešlo se neštěstím na drahách. Ušlo snad zkušenosti Ambergově, že po drahách nevozí se jen Němei, nýbrž že jedou do Šum- perka a přes tuto stanici i blízce usedlí Češía že i o jejich bezpečnost v témže rozsahu jest mu v jejich srozumitelném jazyku se postarati?

Čecho Němei Hodolany Krnov Boseň a Hercegovina Šum český Morava

29 article

Či myslí pan ředitel Amberg jako odborník, že Šumperkem vedoucí dráha jest jako nějaká míst- ní tramway jen pro Šumperáky? Že tomu tak není, ale že jest dráha podnikem světovým mezinárodním, o tom poučují ho Šumperáci sa- mi, kteří by jinak dráhu svou vedli třeba kolem do kola městem jako nějaký „ringlšpil“, ale z okolnosti té, že vedli ze stanice své koleje dale do kraje českého k těm nenáviděným Ha- nákům, přesvědčiti musí i odborníka Amberga, že nesdílejí předpotopní náhled jeho, dle něhož by své milé Šumperáky čínskými zděmi ohradi proti každému styku se širým světem. Poznáváte snad nyní, pane dvorní rado Ambergu, jak jste se prohřešil proti svému vě- hlasu jako právník a železniční odborník, nepo- znav ani základní rysy poslání a úkolu železnic? Tak chcete pomáhati k ruchu železničnímu a k pohybu cestovatelskému? Račte přece jed- nou, abyste se vybavil z fixní vidiny šumperské a rozšířil svůj rozhled a názor na náležitosti železniční, vypraviti se do Švýcar, typické to země národnostní a jeda jako Němec v kraji francouzském aneb vlašském, tázati se svým ja- zykem po tom či onom zřízence železničního. Zrovna tak ochotně odpoví se vám, dotazujete-li se francouzsky či vlašsky v kraji německém Taková vyjíždka do cizího vzduchu přinesla by vám i sourodákům vašim vykýženou a potřeb- nou obrodu vašich utkvělých názorů. Málo povděčným bude Ambergovi i jeho někdejší představený, ministr železnic Wittek, že tak málo jest učelivým a chápavým, který dle protokolu říšské rady v 171. sezení ze dne 13. listopadu 1902 zodpovídal interpelaci sou- věrců Ambergových a v níž jasně dokazoval, že základním pravidlem — narážeje tu na Amber- gem za vlasy přitažený tajný výnos ze dne 11.

Šumperák Amberg Švýcar Němec Wittek Ambergový Amberg Šumperk

30 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Pozůstalostní fascikl Karla Havlička Borovského. Sděluje Jos. Vejvara Dále dr. Brauner vyličuje postup svůj při zpeněžení kuponů a ukládání obnosu a vykládá. že vložení knížky do deposita soudního působilo by zbytečnou obtíž jemu i soudu. Nejde přece o nějaké klenoty, ani o veliké obnosy, nýbrž jen o úroky. Knížka s několika zlatými nebude přece v mých rukou co poručníka v nebez- pečí. Neboť ne bez mého přičinění stalo se, že sirotek Zdeňka Havlíčkova na místě malého otcovského dědictví něco přes 600 zl., které nad to ještě po mnohá léta bylo ponecháno v ne- spolehlivých rukou, má nyní jmění přes 30.000 zlatých. „Co do jmění pro památku Havlíčkovu po případě pro Zdeňku Havličkovu z tak zv. národní loterie vyzískaného, to se spravuje sbo- rem pro památku Havlíčkovu. Domnívá-li se sl. soud poručenský, že by tento sbor měl je- mu účty klástí, račiž se obrátit ke sboru samě- mu, jejž zevně representuje předseda dr. Rieger.“ Co se týká výdajů na opatření mého poru- čence, nemohu uznati ani za podstatné ani za oprávněně výčitky, které obsaženy jsou v soud- ním výměru stran výše nákladů na vychování a opatření Zdeňky Havlíčkovy. Slavný soud může se přesvědčiti z mých účlů o každé po- ložce, která se za Zdeňku Havlíčkovu vynalo- žila. I mně i sboru záleží na tom, aby Zdeňka Havlíčkova opatřena a vycvičena byla tak, jak se sluší na dívku vzdělanou a je přiměřeno je- jímu jmění.

Havliček Borovski Vejvar doktor Brauner Havlíčkův Rieger Jos

31 article

Dívka, která má pojištěný důchod a po př padě i kapitál více 30.000 zl. a má dostati vyš- šíhc vzdělání, nemůže býti dána na stravu k ně- jakému řemeslníku, jako nemajetný student, šacená jako popelka. Ona potřebuje i většího nákladu na šat i na cvičení se, jako na př. v kreslení, v hudbě, v literatuře a alespoň ve francouzském jazyku. K potřebám dívky toho druhu náleží též lecjaká jiná vydání na zábavy jako divadlo, výlety nebo cesty, plesy a těm po- dobné, jehož ovšem chudé děvče odepříti si musí. Dělo se to vždy pod dohlídkou mou nebo mé choti a boze všeho zbytečného maření, tak jak je to zvykem v mé vlastní rodině. Výdaj v roce 1865 1166 zl. 23 kr. a v roce 1866 1130 zl. je okolnostem a cenám potřeb zcela přiměřený, což uznal a schválil sbor pro pa- mátku Havlíčkovu, jemuž není co činiti jen o to, aby se právě spořilo, nýbrž také o to, aby dcera Havlíčkova ne jako popelka, ale jako děvče zá- možně a vzdělané byla držena a vychována. Ve výněru ze dne 20. dubna 1867 praví sl. soud, „že je mu to nápadné, kterak 17leté děvče. které veřejnou školu navštěvovalo a nyní v do- mácím kruhu občanské rodiny p. poručníka žije ročně na vychování a výživu ano od roku 186 na pouhou výživu circa 1200 zl. spotřebovalo a dále ještě spotřebuje“. Tento výrok nesrovnává se s bedlivým uvážením okolností, kladouc vel- mi všední a jen všeobecné měřitko k věcem, ktoré s hlediska vyššího posuzovati třeba.

Havlíčkův

32 article

„Děvče, které navštěvuje veřejnou školu“ pro své vychování a když školu odbylo, nepotřebuje již dalšího vychování, nýbrž toliko pouhou vý- živu, může býti jen děvče po nějakém chalup- níku, nebo prostém řemeslníku, jež naučivši se ve škole čtení, psaní, počtům a katechismu, na- potom při hospodářství, při kuchyni nebo př řemesle pomáhá a menší děti uklízí. Takové měřítko se však na poměry Zdeňky Havlíčkovy dokonce nehodí, neboť ona, i pokud navštěvovala vyšší dívčí školu až do konce škol ního běhu 1866, měla domácí učitele hudby a ve francouzském jazyku, i od té doby, co ze školy vystoupila, nebyla „pouze vyživována“, ale i dále cvičena a vychována, čili vzdělávána. Měřítkem poněkud přiměřeným nákladu na opa- tření takového děvčete mohl by jediné býti náklad v některém pensionátě, jakých je ve Vídni, v Drážďanech, v Berlíně a j., v Praz

Havlíčkův Vídeň Drážďany Berlín

33 article

však doposud není, leč by někdo kláštorské vy chovací ústavy u Voršilek neb Anglických panen v Praze s takovými pensionáty chtěl rovnati Všady náklad na dívku přes 18 let stáří nezů- stane pod 1000 zl., ano značně ho bude převy- šovati. Rodina moje, v níž Zdeňka Hlavlíčkova o 1. března 1866 až do máje 1867 opatřena byla (od 7 máje 1867 je u svého příbuzného dra. Trojana, c. k. notáře v Rakovníku), je ovšem rodma občanská, avšak toho druhu, že v ní cvi- čení a vychovávání nepřestane odbytím veřejne školy. V tomto směru nakládám se svými dětm a nakládal jsem i se svým poručencem Zdeňkou Havlíčkovou. Nechci to rozebírati, kterak moje choť pod- statně to způsobila, že pro Zdeňku Havlíčkovu zařízena byla národní sbírka a loterie s dost skvělým úspěchem. Jen proto to připomínám abych sl. soudu poručenskému dal na uváženou že s nemenším účastenstvím má choť i já pečo- vali jsme o vzdělání a vychování Zdeňčino i ten- kráte, když ona ještě byla u pí. Hanušové, i nyní, pokud je to možné, pečujeme. Nebylo by divu, kdybych výtku sl. soudu o nápadnosti vysokého nákladu na pouhou vý- živu dívky v občanské rodině považoval prostě za nařknuti, jakobych z opatření Zdeňky Havli- čkovy v mé rodině byl hledal a měl nějaký zisk. Ovšem že by se to nesrovnávalo ani s mým skutečným a i sl. soudem uznaným přičiněním se o hmotný i duševní prospěch Zdeňky Hlavll- čkovy a proto se domnívám, že bývalý pan re- ferent v této záležitosti, který tak napsa), jak svrchu stojí, učinil to z neznalosti poměrů z nezkušenosti.

Hlavlíčkův Trojan Havlíčkův Zdeňčin Hanušová Zdeňka Havel Hlavll Praha Rakovník anglický panna

34 article

Zdeňka Havlíčkova v Rakovníku. Poručník dr. Brauner vykládá dále ve svěm obsáhlém přípise: „Právě tak ochotně, jak jsem Zdeňku při- jal do své rodiny, když pí. Hanušová j i více u sebe míti nechtěla aneb ne- mohla, dal jsem ji, když i na dále její opatíení v mé rodině stalo se ne- možným, k jejímu strýci dru. Trojanovi do Rakovníka, kde na její výživu a opatření a po- kud možná i na cvičení literní a v hudbě týž náklad se vede, jako bývalo u pí. Hanušové i u mne. Musím zde konečně opětně připomenouti že z úroků jmění, spravovaného sborem pr památku Havličkovu, vydává se staré matc Karla Havlíčka v Něm. Brodě ročně 300 zl. babičce Zdeňčině po matce, staré vdově Sýko- rové 120 zl. podpory. Až tyto dvě staré ženy zemřou, bude se ovšem moci ročně 420 zl úroků více uhospodařiti. Aby se pokud možné z úroků něco ušetřilo o to pečovati má sbor pro památku Havlíčkovu, ne-li větší, zajisté stejný interes, jako sl. soud. Neboť on je samooprávněným správcem pro památku Havlíčkovu získaného jmění, jež po případě postoupiti může i jinému sboru, jehož úkolem je prospěch spisovatelstva če ského. Takový sbor je posud jediné Svatobor jehož zakladatel dr. Frant. Palacký a více sku- tečných členů na př. dr. Rieger a Václav Ze- lený a já jsme též členy u sboru pro památku Havlíčkovu. Ke konci vyslovuje dr. Brauner naději, že poručenský soud nebude od něho žádati sklá- dání účtů, které předkládá sboru pro památku Havličkovu a uvádí: „Jinak bych poručenstv nad Zdeňkou Havlíčkovou, které mně beztoho dosti práce a starosti stálo, musil složiti a žádati za ustanovení poručníka jiného, k čemuž ze čl. 195 a 257 v. z. o. dostačitelné důvody mám. V Praze, dne 31. března 1868. Dr. Brauner, poručník.“

Havlíčkův doktor Brauner Zdeňka Hanušová Trojan Havlíček Zdeňčin František Palacká Rieger Václav Rakovník Německo Brod Praha památka Havličkovo

35 article

Poručenský soud dopsal potom dne 30 dubna 1868 ředitelství pražského ústavu pro choromyslné a žádal za sdělení, zda tam v mi- nulých dvou letech zemřel Václav Žák z Něme- ckého Brodu. A téhož dne poručenský soud (rada z.s. Heyrovský) vydal nařízení Fr. Jarošovi, aby se do 14 dnů vykázal, co učinil k zajištění a vy- dobytí pohledávek Karla Havlička, zejména v případě Fr. Havlíčka a J. Žáka. „Poněvadž Vám Karel Havlíček dal více tisíc zlatých a ze- jména 3000 zl. kauce pro hr. Deyma, máte se i o tom v ustanovené lhůtě vyslovit!“ Zpráva vrchnímu zemskému soudu Výtka vrchního zemského soudu, že zprávy poručenského soudu jsou stručné, pomohla, ne- boť již nejbližší zprávou, podanou dne 30. dubna 1868, poručenský soud referoval velmi obšírně a podrobně. Opakuje se znovu zpráva původní o jmění pozůstalosti Karla Havlíčka, referuje se o nedo- bytných pohledávkách a slibuje se zavedení rí- zení proti bývalému poručníku Jarošovi pro event, zanedbání povinné péče na zajištění vydobytí obnosů 100 zl. a 423 zl. Podotýká se, že shor pro památku Havlíčkovu vládne kapitá- lem, z něhož úroků se 1200 zl. ročně vyplácí na výživu Zdeňky Havlíčkovy. Kdyby poručenka zemřela svobodná, má sbor právo s obnosem tím naložit pro fond ku podpoře českých spisovatelů. Ke konci roku 1866 obnášel kapitál celkem 31.620 zl. 631/4 kr.

Žák Heyrovský Jaroš Havliček Deym Havlíčkův Nout cký Brod Francie poručenský soud

36 article

Další opatření poručenského soudu. Mezitím, co tato obšírná zpráva byla expe- dována, došla od vrchního zemského soudu dne 4. května 1868 urgence zaslání zprávy o pozů- stalostním jmění Karla Havlíčka a připomenuto že zpráva očekává se do 8 dnů. Spolu nařízeno, že na příště lhůta k podání zpráv přesně má býí dodržována. Dne 7. května 1868 oznámilo ředitelství ústavu pro choromyslné v Praze, že Václav Žák. bývalý báňský úřadník z Německého Brodu, jest v ústavě od 13. ledna 1865 v opatrování a že jest živ.

Havlíček Václav Praha německý Brod