ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a59fceb0-8fd6-11dd-b2a8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 62, place 80, org 23, work 5
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
19. září 1913. Číslo 257.
4 article
ního dělnictva, pochodíci z úpadku stavebního ru- chu na Ostravsku, provedla v nejbližší době stavbu slibených budov: českého gymnasia v Opavě, okres- ního hejtmanství v Polské Ostravě, okres- ního soudu v Moravské Ostravě a nádražních budov na trati Kunčice—Polanka. Při zaměstnáván dělnictva budiž dána přednost dělnictvu domácímu před dělnictvem pruským, které svou konkurene postavení domácího dělnictva stěžuje, aniž naše dělnictvo může si pomoci stejným způsobem, nebot do Pruska skoro nesmí. Deputace pdžádá vládu, aby zakročila i u všech ostravských závodů, jako státních dodavatelů, aby zaměstnávaly vždy nej- prve dělnictvo domácí. Konečně deputace odebere se k ministerskému předsedovi hr. Stürgkhovi aby intervenovala v záležitosti opravy voleb- ního řádu slezského. Porada tato je po- těšitelným zjevem v životě Slovanů (Čechů i Poláků) slezských už proto, že se jí zúčastnil vedl poslanců stran měšťanských i poslanec sociálně demokralický dr. Witt.
Stürgkh Čecho Polák doktor Witt Ostravsko Opava Ostrava Kunčice Polanka Prusko Slovan
5 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Nesnáze haličské.
RakouskoUhersko
6 article
Nebývalé živelní pohromy, jež stihly le- tos Halič a způsobily jí dle předběžných od- hadů škodu na 260 milionů korun, zmírnily trochu nevraživost mezi politickými stranami Uznává se všeobecně potřeba brzkého svolání sněmu, aby mohl učiniti nutná opatření ve prospěch postížených živelními pohromamia proto je také nutno dohodnouti se o nějaký pracovní program, který by byl přijatelný všem stranám, také maloruským. Ve straně ukrajinské lze nyní pozorovati dva proudy, starý, který stále ještě doufá v možnost brzkého provedení spravedlivé re- formy zemského zřízení a volebního řádu a jeví proto ochotu vyjednávati s Poláky, proud nový, který se vzdal naděje na polskou ústupnost, ponechává haličský sněm svému osudu a obrací pozornost jen k vídeňskému parlamentu, kdež má býti obnovena akce, tý- kající se maloruské university. Živelní pohro- my nutí však i Ukrajince, aby umožnili sně- movní zasedání a postarali se o zmírnění bídy jež stejně ohrožuje lid maloruský i polský. V „Poln. Korresp.“ chválí nejmenovaný polský politik místodržitele Korytowského že si počíná rozvážně, zná dobře hospodář- ské potřeby země a vyzná se dobře v politi- cké správě. V zemi je pozorovati uklidnění jež nezmařila ani akce posl. Stapiňského lidovců, kteří ve svých útocích na místo- držitele zůstali osamoceni. V uklidňovací prá- ci nalezl místodržitel Korytowski nevítaného sice, ale vydatného pomocníka v živelních po- hromách, které také Ukrajince naladily přízni- věji k zasedání sněmovnímu. Pisatel doufá že Ukraijnci přijmou nějaký kompromis. Ryt Korytowski již začal vyjednávati se stranami a je prý s dosavadním výsledkem své akce spokojen.
Polák Ukrajinec V Poln Ryt Korytowski Halič
7 article
Herman Vámbéry.
Herman Vámbéra
8 article
Maďarský orientalista Herman Vámbéry jenž zemřel tyto dní ve věku 82 let a byl včera s velikou okázalostí v Pešti pochován byl z maďarských učenců nejznámější v zá- padní Evropě. Jeho stati a informace o politi. ckých událostech v Turecku a ve střední Asii byly pilně čteny zvláště v Anglii, kde stařičký orientalista byl snad více ctěn a vážen než v Pešti. Maďarům se nelíbil pro svou theorii o původu Maďarů z Turkestanu. Vámbéry do- kázal, že Arpada nikdy nebylo, že slovo „ar- pad“ znamená jen vůdce a celá kronika ano- nymního Bélova písaře o příchodu Maďarů do Uher a podmanění tamějších Slovanů že je pouhá bájka. Vámbéry byl původu židov- ského a byl syn chudého žida Wambergra z prešpurské stolice. Učil se napřed krejčím, ale touha po vzdělání přivedla ho na gymna- sium, kdež projevil neobvyklé schopnosti ja- zykové. R. 1857 dostal se pomocí bar. Jos. Eötvöše do Cařihradu, kde studoval turackou historii a turecký jazyk. Tam přestoupil k isla- mu a v přestrojení za žebravého derviše pro- cestoval počátkem let šedesátých turkmen- ské středoasijské státy Bucharu a Samarkand Evropanům do té doby neznámé. Jeho ličení
Herman Vámbéra Maďar Arpad Bélův Evropan Pešť Evropa Turecko Asie Anglie Turkestán Uhry Cařihrad Buchara
9 article
plochu náměstí přizpůsobiti komunikaci a naopak komunikaci zaříditi s největším taktem k danému okolí. Na malostranském břehu projektuje se před- mostí, jehož dvěma segmentovými frontami má se umožniti co největší rozevření pohledu na Malou stranu a Hradčany; plocha takto vzniklého pro- stranství má býti upravena sadově a prostor jeho uzavírati mají ze dvou stran veřejné budovy rázu monumentálního. V tom však může se skrývali značné nebezpečí pro plastický charakter Malé strany, jenž svojí zdrobnělou mnohotvárností a roz- manitostí poloh jednotlivých domků, tvořícíc shluky různě zbarvených a osvětlených ploch, při- spívá výborně k podepření a vyniknutí velkolepého dojmu klidných horizontal hradčanských. Proto nelze připustiti na Malé straně, a zejména v těch- to místech, velké a klidné plochy veřejných bu- dov s velkými proporcemi řešení průčelních, ne- boť jejich nepříznivý vliv na Hradčany jako pohle- dovou dominantu Malé strany jest samozřejmý Zde měla by se navrhnouti raději čtvrt obytných domů rodinných se zahradami, utvořená z malých skupin malebně řešených, aby nutná tu pitoresk- nost a hojnost zeleně byla docílena. Povinnosti státu by bylo, aby náležitými úlevami daňovými vyšel této akci vstříc.
Hradčany
10 article
Mostu císaře Františka dostalo s volnějšího prostranství toliko na levé straně Vlta- vy náměstým Harrachovým, na jehož severní frontě znáné domy Jechenthálovské jsou jednou z těž- kých chyb dřívějšího řešení regulačního v této část Malé strany. Na druhé straně mostu před Národ- ním divadlem dosvědčují již tři křižovatky směrů komunikačních, že bylo zde třeba projektovati předmostí. Jistým překvapením jest pro dnešní regulaci projekt nového mostu mezi mlýny Šítkovskými a ostrovem Petržílkovským ve směru ulice Myslíko- vy. Po obou stranách mostu nelze aspoň nyní utvo- řiti vhodné prostory pro předmostí; ulice Myslí- kova jest na nábřeží Riegrově zcela novýmí domy ukončena, na straně smíchovské pak vyústil by most proti frontě právě postavených domů, takže na nějaké změny půdorysu uličního dotyčných částí měst v dohledné době nelze vůbec pomýšleti. Před vstupem na břeh smíchovský bylo by nutno rozdě- liti most ve dvě ramena, aby se docílilo vyústěno nabytých zkušeností bylo po jeho návratu do Evropy r. 1864 přijato zvláště v Londýně s velkou pozorností. Vydal pak o střední Asi několik knih, původně anglicky. V Pešti stal se docentem orientálských jazyků na univer- sitě a později řádným profesorem. Zde změnil opět víru a stal se helvétou. Tureckými pomě- ry zabýval se až do poslední doby a ještě za loňské války napsal článek do „Times“ , v němž vysvětloval příčiny tureckých porážek Pád turecké říše je prý nevyhnutelný, poně- vadž osmanský Turek je nepřístupný pokroku a evropské kultuře a proto turecký stát v Evropě se udržeti nemůže.
František Harrachův Šítkovský Riegrův Turek Evropa Londýn Pešť Jechenthálovský
11 article
Albanští stípendísté rakouského zahraničníhe ministerstva „Arb. Ztg.“ upozorňuje, že v rozpočtu ra- kouského mínisterstva obchodu byla při titulu „Podpora vývozu“ položka na vychování al- banských jinochů. Ačkoli rozpočtový výbor se vyslovil proti této položce, platí se z ra- kouských peněz dosud na vychování Albancí v Rakousku. Na počátku balkánské války by- lo přivezeno opět několik synů albanských rodin do Rakouska a byli ministerstvem vněj- ších věcí umístěni na útraty rakouské vlády v různých klerikálních ústavech ve Světlé Rozích, Křemži a Medlíku u Vídně. Prázdniny trávili letos tito stipendisté zahraničního mi- nisterstva v Au u Goiserů, kde z rakouských státních peněz najaty pro ně dvě vily. Jest přímo dojemná péče zahraničného ministerstva o vzdělání albanských dětí. Jaká škoda, že dětí vídeňských Čechů nejsou také Albanci. Měly by dnes ve Vídni jistě škol nad- bytek. Hr. Berchtold by se o to postar al.
Čecho Berchtold Rakousko Rog Křemže Medlík u Vídeň Au Vídeň Hradec Goiser
12 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Nepokojní sousedé Černé Hory. S Albanie třeba Evropě nespouštěti oka Ona jí podává už rsní důkaz, že se uklídnit a uspořádat nechce a že „samostatnost“, kte- rou jí Evropa v Londýně zaručila, považuje pouze za privilej na krvavou anarchii, jež vté zemi vždycky byla domovem. Nepokojně si nevedou Albanci, kteří s dostali pod vládu Černé Hory a Srbska, nýbrž pouze ti „samostatní“. Za ně jest Evropa zod- povědna i těmto státům, i své vážnosti. V Al. banii to začíná tak, jako před několika lety v Makedonii, když si Evropa obrala za úkol zavésti tam pořádek. Jako v Makedonii pří- tomnost evropských komisarů a žandarmeri poměrů nezlepšila, nýbrž zhoršila, tak bude i v Albanii, neukáží-li evropští komisaři hned na počátku, že mají dost energie, a že oči je- jich pronikají v podstatu věcí, které tvoř albanskou otázku. Nejprve tedy musí býti konstatováno, že nové albanské nepokoje nemají původ v Čer- né Hoře a Srbsku, ani v albanském obyvatel- stvu srbských států. Ony vznikají v „samo- statné“ Albanii samé, a tu třeba vzíti na vě- domí, že Albanci nejednají proti Černé Hoře a Srbsku z vlastního počinu, nýbrž popuzováni jakýmisi cizími agenty, jimiž prý seu nich všecko hemží. Protože pak nepokoje tropí pouze Albanci katoličtí, ve- doucí si nepřátelsky i proti domorodým mosle- mům, následuje z toho, že také agenti, mezi Albanci působící, jsou v žoldu katolického státu, jímž není Italie, jež právě přátelsky upravuje své obchodní styky s Černou Horou i Srbskem a nemá na tom žádného zájmu aby srbské státy nedosáhly trvalého pokoje Popuzování Albanců může vycházetí pouze od těch, kdo se neostýchali v orgánech svých veřejně ohlásiti, že Albanii a Makedo- nii zorganisují v stálé nebezpečí Srbsku Černé Hoře.
Albanec Makeda Černá Hora Albánie Evropa Londýn Srbsko Makedonie Čer Černá hoře
13 article
Za hranici Černé Hory se tito příjemn její sousedé neodvažují, ale číhají při hranic a kdo ji překročí, třeba beze zbraně, stane se obětí jejich zákeřnictví. Onehdejší telegran o tom, že u Tuz se udála srážka mezi Černo- horcí a Albanci, ve které dva Černohorci padli a jeden byl raněn, potřebuje doplnění. Mladý černohorský student Vule Rašovič šel z Podgorice do Tuz navštívit svého otce. Z průvod byli mu dání žandarm Radoslav Po- mostu do směru ullce Jakubské a Smetanovyi zlská se tím sice plocha, nutná pro komunikaci avšak nevytvoří se tu prostor předmostí výškově neboť zůstane výškově beze stěn. Palackého most, na straně smíchovské zcela bez předmostí, má obdržetí na druhé straně potřebné vyúsťovací prostranství přilehlou části nově utvořeného náměstí s pohledem na pomnil
Černohorec Radoslav Podgorica Tuz Palacký most
14 article
Palackého. Volba umístění pomníku v nejbližšín styku s těžkou a příliš živou komunikací neodpo- vídá ovšem nikterak požadavku jistého klidu okoli jehož se mělo tomuto pomníku dostati, neboť le tu jen stěží nalézti poměrně dosti klidného místa pro pozorování pomníku. Rozměry a hmotou po- mníku Palackého dány jsou též proporce prostoru náměstí, v němž se tento nalézá, dáno ohraničen prostoru frontami určité vzdálenosti a zdůrazněna potřeba aspoň třístranně uzavřeného prostranství o určité výšce. Jsou tedy, již dost přesně podmí- něny rozměry západní i jižní stěny náměstí, jeho hlavním rysem bude otevřenost oproti mostu řece. Zcela jinak ovšem třeba posuzovati hned vedle vzniklé náměstí před Emausy, jehož úkolem jest umožniti pohled na malebnou skupínu klášte- ra na Slovanech, kdysi dominantu prospektu této části Nového města, dnes ovšem toliko jen cenný element pro vytvoření jistého obrazu uvnitř města, jehož hmota během doby tak vzrostla, že ji timto elementem ovládnouti již ne- lze. Tu a tam ozvou se ještě hlasy po náměstí rovně k řece otevřeném, proto snad, aby bylo možno víděti je z nábřeží, aneb dokonce i z levého břehu
Palacký Palacký Slovan
15 article
Vltavy. To by ovšem neodpovídalo nikterak skrom- nějšímu dnes charakteru Emaus, který vlivem okol- ností byl jim vtisknut a na který nutno si již jednou zvyknouti; Emausy jsou nyní schopny tvořití hlav- ní čelní stranu prostranství ohraničeného v prav i v levo frontami činžovních domů vhodné výšky uzavřeného na protější straně stavbou, dovolující průhledy na skupinu klášterní, jež bude míti o nynějška význam a platnost dominující strany to- liko uvnitř náměstí. K nejsilnějším složkám působ- nosti obrazu Emaus náleží především staré hluboké niveau bývalého Podskalí, o několik metrů nižší nežli nynější úroveň nábřeží i nasypaného již ná- městí Palackého, neboť právě tímto prohloubením prostranství před skupinou kláštera nabývá talo
Emausy Emaus Palacký Vltava Podskalí
16 article
povič a vojín Ilija Rašovič. Cestou vzali k sobě na vůz nějakého moslema z Tuz a ženu Černo- horku. Za Ržanickým mostem čekalo je ně- kolik Albanců v úkrytu. Žandarm Popovič. jakmile je zočil, skočil s vozu, ale v tom už Albanci dali do něho salvu a žandarma na místě ubilí, studenta a vojína těžko ranilí. (Student druhý den zemřel.) Albanci odňal ubitému žandarmovi pušku, čepici a revol- ver, v němž bylo ještě 5 kulí, a ty všechny vrazili do mrtvého žandarma, načež prchli Prchající byli od jiných Albanců pozdravován střelbou a jásotem. Z toho se vidí, že vina pohraničného zlo- čínu u Tuz leží pouze na Albáncích. Tito sou- sedé jsou tím horší a nebezpečnější, že se jim stalo národním zvykem vražditi vyhlédnuté obětí zákeřně a tím podlejší, že nevraždí pou- ze muže, nýbrž i děti a ženy. Noviny jsou povinny pilně si všímati ne- pokojných Albánců a při každé příležítost naléhati na vlády velmocí, aby je držely na uzdě, jakož se vzájemné zavázaly. Hrozíť od- tud nové nebezpečí evropskému míru.
Rašovič Popovič Albánec Tuz
17 article Ke sblížení okťabristů a nacionalistů.
Ke sblížení okťabristů a nacionalistů. Čím více se blíží odhalení pomníku P. A. Sto- lypina v Kyjevě, tím jsou menší naděje na dohodu oktabristů a nacionalistů. Sám předseda dumy Rodzjanko tvrdí, že nemá nic společného s podnětem ku poradám a pochybuje, zda se najde společný program pro nacionalisty a okťabristy. Nacionalisté prý příliš „popravěli“ (odchýlili se na pravol. Podle jich mínění otázka obecní samosprá- vy má být vyloučena z minimálního programu právě této věci přikládá Rodzjanko největší vý- znam. Jinak uznává, že myšlenka dělného centra byla by velmi zdravá, kdyby vyhověla těm pod- mínkám, že by centr dovedl hájit důstojnosti du- my, byl dělným a kdyby dovedl uskutečnit to, če- ho je teď stále třeba. Oktabristský „Golos Moskvy“ vyjel si na kom- binaci dělného centra z okfabristů a nacionalistů velmi ostře a s tužkou v ruce dokazuje, že z toho nic nemůže být. Ukazuje, že 100 okfabristských po- slanců a 88 nacionalistů ještě nemohou tvořit vějši- ny v dumě, která má 442 poslance a neměli by většiny, ani kdyby k nim přimkla ještě Krupen- ského strana centra se svými 33 hlasy. Poměry v dumě jsou ovšem smutné. Není tam žádné většíny, není tam vlastně ani vládní strany.
Rodzjanko Kyjev Golos Moskva
18 article
„V ohromné většině strana okťabristů ve čtvrtě dumě zaujala oposiční stanovisko“. Strany, na levo od okťabristů jsou přirozeně oposičně naladěnya ze stran na pravo od okťabristů jen Krupenského „centrovíci“ jsou spolehlivě vládní, poněvadž na- cionalisté a krajní praví tak útočili na vládu, že před samými prázdninami ministři vyhlásili po- věstný „bojkot dumy“ Siluace čtvrté dumy je tak trochu tragicky bezvýchodná. Dělné většiny není, ostře oposiční duma být nesmí, vládní být nechce, a schválí-li konečně nějakou předlohu, státní rada ji odmitá. Není divu, že ve zpátečnických hlavách ruských se rojí plány ještě více přisířihnout zákonodárná práva dumy, udělat z ní jen poradný sbor. carovi dát právo dávat sankci i zákonu, sehválenému jen menšinou dumy, omezit volební právo, aby krajní oposiční strany vůbec se nemohly do dumy dostati. Na ústupky ústavním požadavkům občan- stva se nepomýšlí, když se zástupce ruského ob- chodu Salazkin v Nižním Novgorodě dovolával nutnosti uskutečnit sliby ústavního manifestu ze 17. října 1905, ministerský předseda Kokovcov na toto vyzvání vůbec neodpověděl a oficiosní „Rossi- ja“ nazvala slova Salazkinova planými fantaslemi
Ross Salazkinův Novgorod
19 article Akademik V. M. Bechterev mezí „neblago- naděžnými“.
Akademik V. M. Bechterev mezí „neblago- naděžnými“. Známý účastník pražského slovanského sjezdu r. 1908 a lonského sokolského sletu akademik Vl. M. Bechterev dosáhl 18. září 35leté své profe- sorské činnosti na vojensko-medicinské akademii petrohradské. Nyni se jedná o to, má-li VI. M. Bechterev dále zůstat profesorem, či má být po- slán na odpočinek. Na vojensko-medicinské aka- demii jest pravidlem 25letá služba. Ministerstvo je proti dalšímu pobytu mezi profesory, aby uvolni- lo přístup mladším silám. Podle nových předpisů může ministerstvo dovolit, aby po 25leté službě profesor zůstal ještě 5 let, ale po 30leté službě pro- pouští se automaticky. V takové situaci je dnes Vl. M. Bechterev, ale vzhledem na jeho světoznámou vědeckou činnost v oboru psychologie a neurologie bude žádat profesorský sbor, aby prof. Bechterev byl i nadále ponechán v akademii. Podle mínění profesorů je však málo naděje, že této žádosti bu- de vyhověno. Závisí to od toho, zda se prof. Bech- terev také dostal do seznamu proskribovaných profesorů, kteří dali podnět k ostrému odmítnutí výroku vojenského ministra, že sami profesoři jsou iniciátory nových statutů akademie. Je-li v tomto seznamu „neblagonaděžných“ i prof. Bechterev, půjde asi na odpočinek.
Bechterev M Bechterev profesor Bech
20 article
imposantní výšky a potřebuje jí nutně k svému účinu architektonickému; takže má-li se zacho- vati Emausům nynější intensita pohledového jejich dojmu, bylo by třeba zachovati aspoň přibližně sní- žené niveau, jako bylo původně před nimi, a uspo- řádati náměstí sadově s použitím rozdílů terrainů ke vhodným úpravám architektonickým. Úplným zasypáním nynějšího sníženého prostranství až do výše nábřeží zmenšila by se valně výšková pro- porce obrazu skupiny klášterní a nastalo by silné sploštění původního dojmu vyvýšenosti nad před- loženým prostorem. Problem tohoto náměstí byl podnětem již několika různých řešení. Naposle městská regulační kancelář došla k příznivému rozluštění projektem, obsahujícím návrh náměstí Palackého, s nímž vyslovil souhlas též autor po- mníku Palackého Stanislav Sucharda.
Palacký Suchard náměstí Palacký
21 article
Zvláštním případem jest ještě železniční mos na Vyšehraděj protíná čtvrt městskou velmi bez- ohledně a rozděluje prostranství před úpatím bý- valé vyšehradské tvrze ve dvě skoro stejné části jež, postrádajíce důraznějšího frontálního uzavření nepůsobí jako dva samostatné celky, aniž by ovšen mohly působiti jako prostor jediný. Zde mohlo by se snad ještě s jistým příznivým výsledkem zasá- hnouti vhodnou úpravou sadovou okolních pásů ploch po stranách viaduktu, spolu s přemístěním nynějších železných schodů na druhou stranu otvo- ru podjezdu a náležitým architektonickým vyře- šením výstupů z ulice na chodníky mostní. Téměř ve všech případech dají se konstato- vati potíže, vyplývající z bezplánovitého prová- dění regulací různých částí města, jež byly zbo- řeny a znovu postaveny bez nejmenšího často po- rozumění pro organismus celku, pro jeho potřeby a pravděpodobný rozvoj v dohledné budoucnosti- důsledky těchto partialních regulací jsou v někte- rých místech regulačními hříchy dnes jen stěží odčinitelnými. Bude tu třeba odstraňovati tyto jednotlivé vady nejon samy o sobě, nýbrž i posla- rati se též o zmízení pravé příčiny oněch chyb, col so může státi především vypracováním řád ných praeliminárních plánů regulač ních pro Velkou Prahu na základě zkuše ností a z nich plynoucích předpokladů, získanýcl z dosavadního vzrůstu města. Arch. Josef Chochol.
Chochol Praha
22 article
Ze statístiky ruských vězení. Podle úřadních zpráv ruského ministra spra- vedlnosti r. 1913 bylo ve vězeních na Rusi 194.418 osob (r. 1897 jen 77.254). Ministerstvo spravedlno- sti hledí dosti černě do budoucnosti, pokud se tý- če zmenšení počtu vězňů; počítá, že r. 1914 jich bude 210.000. Svoje černohlídství odůvodňuje vzrů- stem „chuliganství“. Celkový náklad na vězení či- nil 37 mil. rublů. Co se týká zdravotních poměrů, podle úřadní zprávy tylózních onemocnění r. 1912 ubylo. 1. ledna 1913 jich bylo jen 153, z toho 75 případů skvrnitého tyfu. 1. srpna 1913 jich bylo jen 1. Počet souchotinářů mezi vězni dosáhí čísla 4473. Roku 1914 mají být zřízeny pro souchotináře dvě speciální věznice, jedna na severovýchodě Evropy, druhá na Kavkaze. Pro ženské volební právo v Holandsku.
Rus Evropa Kavkaz Holandsko
23 article
V Hangu uspořádalo ve středu osm set že demonstraci pro ženské hlasovací právo, poně- vadž trůnní řeč se o něm nezmiňuje. Před de- monstraci odevzdala deputace ministerskému předsedovi memorandum, které mu tlumočí ne- spokojenost žen. Ministerský předseda pravil, ž zákonodárce dá ženám volební právo po ohlá- šené revisi ústavy. Demonstrantky pak klidně prošly podle budovy, v níž zasedá druhá komora. Tato vykonala volby svého presidla. Předsedou zvolen liberál dr. Goeman Borgesius, prvním ná- městkem sociální demokrat dr. Troelstra, druhým katolik van Nispen tot Sevenaer. Poprvé zasedá v předsednictvu holandské sněmovny sociální demokrat. Anglie nechce čínsko-japonské válce. Japouské ministerstvo zahraničné zkoumalo jak by se zachovala britská vláda v případě ja- ponské válečné akce proti Číně. Dostalo se mu odpovědi, že taková akce budí obavy Anglie, po- něvadž by mohla vésti k rozdělení Činy. Oproti tomu jest Anglie ochotna poskytnouti diploma- tickou podporu japonským požadavkům na za- dostiučinění a odškodnění.
doktor Goeman Borgesius Troelstra Anglie Čína holandský sněmovna
24 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Půlmilionový delicit chomutovské ně- mecké výstavy? Zpráva „Brüx. Ztgu.“ o sto- padesátitisícovém deficitu zemské něm. vý- stavy v Chomutově byla prvním výstřelem do této německé výstavy a první zprávou o jejím finančním krachu. Očekávání, že brzičko do- víme se více z tajů tohoto německého thea- trum, splnil včerejší „Gablonzer Tagblatt“, který přináší z Chomutova dlouhý dopis, plný tak zajímavých podrobností, že pokládáme za svou povinnost otisknouti jej v překladu celý „Gablonzer Tagblatt“ píše: „Co zasvěcencům už dlouho bylo známo, totiž deficit výstavy. stalo se skutkem. Bylo by škodlivou pštrosi manýrou, kdyby se to popíralo, a usilovánío to, aby deficit byl udán ve výši několika tisíc korun, nelze pochopiti. Proč se nemá říci, že deficit je mnohem větší? Musíme souhlasiti s těmi, kteří jako znalci výstavních podniků s úzkostlivostí po celou dobu trvání“ pozoro- vali, jaké zbytečné výlohy dělaly se pořádáním banketů, uvítacích večerů, dinér a pod. Co se týče výloh a nákladu, přeziralo se nepochopitelně to, že výstava má více interní ráz provinciální a že Cho- mutovje malým m ěstem, naproti tomu luxusní vydání odpovídala velkoměstu a vý- stavě říšské. Nyní prý se Chomutov obrátí na německá města v Čechách o pomoc na krytí delicitu, což ovšem nesetká se s pochvalou poněvadž tato města mají zrovna dost svýcl finančních starostí. Potom ovšem je nutno, aby deficiti byl přesně udán: podle našich infor- mací nelze pochybovati, že deficit nečiní měně než půl milionu korun. Jak známe smý- šlení četných obecních správ, protiví se německá města na severozápadě přispěti se svou výpomocí a míní se, že Chomutov musí deficit sám uhraditi.
Brüx Chomutov Čechy Gablonzer Tagblatt Gablonzer Tagblatt
25 article
tím spíše, že zdejší obchodnictvo vydělalo ve- liké peníze. A konečně nelze se ani ubrániti náhledu, že Chomutov příliš si zahrál s veli- kášstvím. Pravili jsme už, že výstava roz- čarovala všeobecné sympatie, a protože Cho- mutov od počátku žárlivě trval na tom, aby zemská výstava byla uspořádána v jeho maloměstských zdech, nechce se nyní nikdo vměšovati Chomutovským do do- mácího sporu, který povstal defi- citem. Nechť případ chomutovský je pouče- ním, aby maloměsto, když už pořádá vý- stavu, nezapomínalo toho, že je jen malo- městem.“ — Tento dopis chomutovský „Ga- blonzer Tagblattu“ je zajímavým dokumenfen ke vzájemné žárlivosti německých měst v če- chách. Sarkasmus, jímž „Gablonzer Tagblatt“ traktuje chomutovskou zemskou něme- ckou výstavu, dosvědčuje, že výsta va nebyla tím, za co ji německý tisk po dobu jejího trvání vydával. Hrdi Němci na své dílo chomutovské být nemohou!
Němec Chomutov Gablonzer Tagblatt
26 article
— Říšsko-německé peníze v českých spořitel- nách. Pod tímto nadpisem naříká „Reichenbergen Zeitung“ nad tím, jaké neuvěřitelně prý veliké obnosy peněz stěhují se z Německa do českých spořitelen a sice zásluhou inserování českých spořitelen v říšsko-německých časopisech. Tout záležitostí zabývala se v pondělí v Drážďanech schůze zástupců samosprávy okresu drážďanského při níž bylo dokázáno, že i v úřadním listě drážďan- ském uveřejňují se inseráty českých spořitelen, nichž se nápadným způsobem lákají němečtí vkla datelé 414—414% úrokem, aby peníze ukládaliv českých spořitelnách. A Němci saští prý jdou n tuto českou slaninu a jest prý zjištěno, že neuvěři- telně veliké peněžní obnosy putují ze Saska do českých měst. Schůze drážďanská prý se usnesla po vylíčení skutečného stavu věcí na opatřeních jež budou doporučena vládě na obranu saských spořitelen. Jedná se v první řadě o to, aby se ener- gicky vystoupilo proti reklamám českých spo- řitelen v německoříšských časopisech, v druhé řadě pak o to, aby českým spořitelnám byl u za- vřen čekový úřad říšského poštovnictví něme- ckého. „Reichenberger Zeitung“ posuzuje průběh a usnesení drážďanské schůze s nevolí, poněvadz výtky, činěné tam českým spořitelnám, týkají s ovšem německých spořitelen v Čechách av první řadě spořitelny liberecké. Pro nás je tento drážďanský případ zajímavým jen jako dokument že německé souručenství jde jen — až do těch kapesl
Němec Německo Drážďany Sasko Čechy Reichenbergen Zeitung Reichenberger Zeitung
27 article
— Svaz českých spolků ženských rozesílá tote provolání: „V neděli 21. září 1913. Svaz student- stva českého pořádá manifestační schůze za II. uni- versitu českou v Brně ve všech čelných městech českých, moravských a slezských. Jako české Sokolstvo i ženy české stotožňují se s význam- nou akcí touto našeho studentstva za přední poža- davek kulturní národa českého a chtějí podle povinnosti avé přispěti k důstojnému celku. Pro- síme proto za nejhojnější účastonství, projevy a p. V neděli 28. září 1913. Svaz českých spolků žen- ských koná v Praze (o 7. hod. večer ve dvoraně
Brno Praha svaz český spolek svaz český spolek žena
28 article
Hlaholské na nábřeží Riegrově) manifestační schů- zi za výchovu a vzdělávání hospodyňské divek našich a žádá spolky ženské i jednotlivce, by věc tuto — pro nás tak důležitou — podepřeli nejhoj- nějším účastenstvím. Projevy přijímá Svaz českých spolků ženských v Praze-III. 20. V sobotu 12. října 1913 večer pořádá v Praze akademii mirovou Ústřední sdružení mírové žen českých při Svazu českých spolků ženských.“ — Utlačovaní pražští Němci. Při zápisu v ně- mecké obecné škole u Matky boží Vítězněv Praze-III., vykonaném dne 18. t. m., zapsány byly v sedmi třídách celkem 84 děti. Do první třídy, která je smíšená, přijato 5 chlapců a 3 děv- čata, do třídy druhé, rovněž smíšeně, 7 chlapcůa 7 děvčat, do třetí (smíšené) třídy 8 chlapců a9 děvčat. Do rozdělených tříd čtvrté a páté přijatot do čtvrté chlapecké 14 hochů, do čtvrté dívčí 7 děvčat, do páté chlapecké 15 hochů, do pátě dívčí 9 děvčat. Třídy se sedmi a osmi dětmí jsou v po- měru ku přeplněným jednotřídkám v našich men- šinách skutečně zajímavou ilustrací útisku Němců v Čechách.
Riegrův Němec Praha Čechy mecký obecný škola u Matek boží Vítězněv Praga
29 article
— Z pražské komise hospodářské, konané včera na radnici staroměstské za předsednictví náměstka sterostova pana cís. rady J. Schröttrat Vzata na vědomí zpráva ředitelství Pražských obec- ních plynáren, že při opravě nátěru veřejných svíti- len na Malé straně upozorněni byli majitelé s ou- kromých svítilen, aby je dali opraviti, že však až na malé výjimky upozornění tomu ne- bylo vyhověno. — Na výměnu podlah ve škole č. p. 333-VII. v Rajské ulici zařadí se do rozpočtu obnos 4500 kor. — Vzata na vědomí zpráva městského úřadu stavebního, že úprava prodloužené ulice Janovského mezi ulicí Heřma- novou a Šternberkovou VII. pojata byla do se- snamu prací příslušnických a provede se v zimě letošního roku. — Stavebnímu úřadu se uloží opraviti propadlou dlažbu před českou školouv Masné ulici v Praze-l. — Dozorčí rada nad obec- ními dvory a čištěním města se požádá, aay za- řídila čišténí Královské třídy v Praze-VIIl. zame- tacím strojem, poněvadž třída tato jest velice dlouhá a při frekvenci vozové dosavadní způsob čištění nevyhovuje. — Ředitelství pošt a telegrafů se požádá za opatření, by cementové bloky, které na Václavském náměstí pro novou tvárnicovou trať telefonní jsou kladeny, nebyly čištěny a upravovány na ulici, nýbrž přímo v továrně, kde se vyráběji.
Janovský Šternberkův Rajská ulice Masná ulice Praha Václavský náměstí Heřma
30 article
— Z městské rady na Král. Vínohradech. Ku provedení schválen návrh technického oddě- lení na rozšíření elektrovodné sítě v ulici Slezské a Písecké. — Schválen návrh na elektrické osvět- lení v části města „na Kovárně“. — Zamítnuta podaná žádost o povolení k ověšování závodů zbožím. — Českému zemskému spolku pro nemocné plieními chorobami udělen mimořádný příspěvek 50 K.— Panu Č. Bukovskému schváleny stavební změny v nové stavbě na rohu ulice „ve Pštrosce“ a třídy Jungmannovy. — Panu ing. J. Rosenbergovi dáno povolení k stavebním úpravám v domě č. p. 42 (nároží Škrétovy a Palackého tř.). — Panu J. Šeredovi povoleny stavební změny ve dvorní pří- stavbě domu č. p. 1438 [Jungmannova 86).
Král Bukovský Jungmannův Ing J Rosenberg Škrétův Palacký slezský Jungmannův 86
31 article
— Prázdnínová manilestace za druhou českou universítu v Brně. Dne 21. t. m. v neděli uspo- řádáno bude na sto manifestačních schůzí v če- ských, moravských a slezských městech, na nichž má býti oživen zájem pro kulturní potřeby české- ho národa. Přední kulturní nezbytnosti českou jest druhá česká universita v Brně. Proč právě v Brně žádáme českou universitu, jest pro účel a vývol vysoké školy samozřejmo: Město, kam universita přijde, musí míti vysokoškolské prostředí, musí míti řadu kulturních ústavů: musea, obrazárny. divadlo, i vědecké ústavy: knihovny, archivy, vě- decké společnosti, spolky odborné atd., musí býti střediskem vyšších státních a zemských úřadů, středních škol, soukromých ústavů a různých pod- níků, v nichž by mohli nalézti zaopatření honoro- vaní i nehonorovaní docenti, lektoři, konstruktoři a assistenti. Vysoká škola potřebuje řadu po- mocných ústavů (fakulta lékařská velké nemocni- ce). Česká universita musí býti zřízena v kultur- ním a národním středisku českého národa na Mo- ravě. Těmto požadavkům nejlépe vyhovuje Brno a nelze ohlížeti se stále na politické protidůvody národních naších odpůrců. Jest povinností všeho českého uvědomělého občanstva postaviti se za tento náš kulturní požadavek. — Z České Akademie. Třída III. České Aka- demie vypsala cestovní stipendium 400 korun k shledávání literárních památek a korrespondence fi tištěné) českých humanistů v knihovnách říše rakousko-uherské. Konkursní lhůta končí 30. t. m.
Brno slezský český univerzita v Brno kulturní ústav : muzeum obrazárna . divadlo ústav ( fakulta lékařský velký Český akademie Český Aka
32 article
— Občanský klub v Praze VII. upozorňuje P. T. pány voliče všech sborů, že reklamační lhůta končí dne 23. září 1913 o 12. hod. dopol. Ve volební seznamy možno nahlédnouti u p. Gust. Jandoše, Plynární ul. 1030-VII. u p. Jos. Housy. Rudolfova ul. 840.-VII. a magistrátní exposituře v Praze VII. 265. — Svaz Osvětový v Praze upozorňuje členy své i vzdělavacích sborů venkovských na mani- festační schůze za druhou českou universitu v Braě, konané dne 21. t. m. studentskými spolky českými v osmdesáti sedmi městech Čech. Moravy a Slezska a doporučuje všemožné podpoře i účasti. — Z kruhů časopiseckých. Dnešním dnem po- čínaje přesídlila redakce i administrace časopisu „Český Svět“ do nových místností v Karlině, Královská tř. č. 48. I. p. — Abiturientí gymnasía klatovského z r. 1873 sjedou se po 40 létech v Praze ve dnech 24. a 25. září. První přátelská schůze bude 24. září v 7ž/% h. večer v hotelu „Paříž“
Jandoš Housa Karlin plynární ulice Rudolfov ulice Praha Bra Čechy Morava Slezsko Paříž občanský klub v Praga svaz osvětový v Praga Český Svět
33 article
— Hmotné a služební poměry justičních sluhů a dozorců vězeňských. Dne 8. září 1913 v Praze shromáždění c. k. just. sluhové a dozorci vězňů obrátili se k poslaneckým kruhům s prosbou, aby při zahájení říšské rady v září 1913 vynaložily vše. aby malý finanční plán a zákon o platu sluhů k služební pragmatice ještě v měsíci září 1913, a to s platností od 1. září 1913 nabyly zákonné plat- nosti. Požadavky svoje shrnuli v tyto body: 1. aby přáním justičních zřízenců ohledně jejich rovno- právnosti oproti jiným státním zřízencům, jako po- štovním, četnickým, finanční stráží atd., bylo vy- hověno vzhledem k zařazení do kategorie pod- úřadnické; 2. při jmenování sluhy podúřadníkem má tento býti zařazen do téhož stupně podúřadn.
Praha
34 article
schematismu, kterému přináležel jako sluha a to za zaúčtování elužební doby, kterou jako sluha ztrávil v témže stupni; 3. revise zákona ze dne 25. dubna 1873, č. 47 ř. z. 1., za příčinou zrušení stávajících, zastaralých místních tříd a vyměřování aktiv. přídavku dle panující drahoty na základě vojenských tarifů a certifikátů o trhových cenách: 4. zavedení 35leté, resp. 30leté doby služební pro justiční sluhy, resp. dozorce vězňů, při započítání veškeré, v jakékoli vlastnosti ve státních službách ztrávené doby služební: 5. poskytnutí rodinného přídavku, stejně jako u státních zřízenců v Uhrách a to pro služebnictvo, náležející do podúřadnické kategorie, při 1 dítěti 200, při 2 dětech 300, při 3 dětech 400 K ročně; 6. poskytnutí poloviční sle- vy pro just. zřízence při použití III. třídy na všech rak, stát. drahách: 7. Přiměřené označení „Zehr- geld“ na „Poplatek výkonný“ a polovičního po- platku na celý poplatek při úřadních výkonech, které provedeny býti nemohly, jakož i povolení poplatku 2 K při prodejích z volné ruky a uscho- vání, dále plného poplatku při současném prove- dení několika úřadních výkonů, za každý jednotli- vý výkon zvláště. Konečně povolení poplatku z pochůzky per 10 h za každý kilometr cesty, od úřadní budovy počínaje, jakož i poskytnutí při- rážky 3 K za noční službu po překročení 40 km od budovy úřadní počínaje: 8. poskytnutí denních
Uhry km