1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v úterý dne 23. února 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přodplácí se
r Praze v admninislraei
na měsíe . . . . . . 9
na čtert leta . . . . 6 K —h
s dvejí čonáškou
na měsí
ki
na divit leta
ve filislkáck
na ösíe . . . . . . 2 K 30
Pošteui
pa měsíe
nt la . . . . 9 K soi
s čt ojí zásilkou
na měste. . . . . . . k so
na čtvzt leta
Praha
Pošteui
5
article
Válka.
Válka.
Z Petrohradu, 22. února. (Zvl telegr
»Nár. Listů«). Kolují zde pověstio
znepokojivých a povážlivých kro-
cích Anglie. Následkem jich dojde
nepochybně bezprostředně na mo-
bilisaci turkestanské ar-
mády.
Očekává se jmenování velko-
knížete Nikolaje Nikolajeviče, až
by odvolán byl místodržitel Alexě-
jev, jenž určen prý jest pro úřad
ministra zahraničného. Předpoví-
dají se i další změny.
Armáda chivská a b u-
charská — oproti anglick
državě indické — jsou mo-
bilisovány.
Z Petrohradu, 22. února. (Zvl. telegr
»Nár. L.«). Z Koreje došly sem zprávy,
že panují tam děsné sněhové vánice
a cyklony, zejmena na pobřeží.
Sněhu napadlo na dvě stopy vysoko,
takže postupování vojska může se
díti jen velice zvolna. Korejská
vláda vydala proklamaci, aby se
Japoncům při zásobování nekladly
žádné překážky. Dle zpráv z Muk-
denu napadlo vokolí tohoto města
tolik sněhu, že jízda na trati jiho-
mandžurské dráhy musila býti za-
stavena.
Z Paříže, 22. února. (C.-B.) Ruský
vyslanec sdělil předsedovi syndi-
kátu pařížského tisku srdečný dík
cara Mikuláše za zahájení sub-
skripce tiskem ve prospěch zraně-
ných Rusův-
Z Kolína n. IR., 22. února. (C. -B.
Nikolajevič
Japonec
Mikuláš
Rusův
Ir
Petrohrad
Anglie
Korea
Paříž
Kolín
6
article
»Köln. Ztgu.« telegrafuje se z Pe-
trohradu ze dneška: Dle zprávy
z Port Arturu bylo 21. t. m. slyšeti
slabou střelbu od moře. Nepochybně
pokusily se japonskédodi torpédové
příblížiti se k přístavu. Prohlášeni
Japonska, že pokládá uhlí a po-
traviny veskrze za kontraband,
označuje se ze akt libovůle. List
mistodržitele Alexějeva žádá, aby
Angličané dovolili ruským lodem
zásobiti se v Singaporu a v Hon-
konu uhlím pro plavbu až do Port
Arturu, to jest na 12 dní a japon-
ským lodem pro plavbu až na (ja-
ponský) ostrov Formosu, to jest na
2 dny. Hlavní správa poštovní uči-
nila opatření, aby nepořádky v polní
službě poštovní, jež se přiházely za
války rusko-turecké, se neopako-
valy. Za účelem provedení opatření
takých byl jakožto zvláštní plno-
mocník poslán Stankovič k armádě
aktivní: tento byl jlž 20 let čin-
ným v Turkestanu.
Köln
Angličan
Stankovič
Port Artur
Japonsko
Formosa
Turkestán
Port Artur
7
article
ernovínno
oskya
8
article
Perse
Perse
rsk
10
article
Na příč širovládnou Rusí evropskou a asijskou probíhá, jak silnou čarou
na mapě označeno, největší trať světa, sibiřská dráha, spojujíc evropské
Rusko s Tichým oceánem. Velkolepá tato komunikace, vedoucí mořem nesčísl-
ných verst, obrací dnes k sobě zraky všeho vzdělaného světa, stavši se v
válce rusko-japonské tratí strategicky nesmírně důležitou, nehledě k ne
menšímu významu obchodnímu. Trať tato spojena jsouc přímo s Moskvou
dráhou v délce 2198 km. počíná v Čeljabinsku a končí ve Vladi vo-
stoku, majíc úhrnné délky 7337 km, s trati do Mosky a odbočkou z Char-
binu do Port Arturu 9435 km. Dělí se na několik částí a sluje z Čelja binska
do Obu západo sibiřská, z Obu do Bajkalu středosibiřská, z Mysova k Man-
džurii zabajkalská a odtud do Vladivostoku východočínská. Trať přes Baj-
kalské jezero ve vzdušné čáře měří 46 km. Jak známo, staví secnyní na
rychlo po ledě trať. Kladení kolejnic resp. pražců možno vysvětliti jen tak, že
pro pražce vyseká se do ledu příslušně hluboký zářez, pražec se zapustía
zaleje vodou, aby zamrzl. Rozchod kolejnic jest větší než na evropských o
cm. To má za následek, že vozy z Evropy do Ruska nemohou a naopak.
Vadou jest, že celá síbiřská dráha jest je d noko lejn á, dále že kladeny
Z Bajkalu, 22. února. (Zvl. telegn
»Nár. L.«) Dnes přibyly tři setniny
železničního plaku do Bajkalu,
aby vystřídaly vysílené mužstvo
při kladení kolejnic. Denně dováži
se na jezero přes 10.000 pražců.
jež se upotřebí. Práce jdou rychle
kn předu, takže položeno od 8.
února již 16 km kolejí. Trhlina
v ledu jest již zamrzlá novou sil-
nou vrstvou ledu a právě zapuštěny
Rusko
Moskva
Čeljabinsk
Vlad
Mosca
Chara
Ob
Bajkal
Man
Vladivostok
Evropa
km
11
article
do ni pražce. Vrchní dozor nad
dělníky má carský inženýr Kosma-
rov, nad železničními vojíny a zá-
kopníky setník Dubalič.
Z Vídně, 22. února. Ze Šanchaje
došla zpráva, že mikado prohlásil,
Kosma
Dubalič
Vídeň
14
article
Jorise
Jorise
krasnojst
Joris
16
article
2198 m
MMoskva -Čeljabin sk
Čeljabinsk-Ob. . . . 1418
Db irkutsk . . . . . 1906
lrkutsk- Bajkal . . . . . 62
Bajkal-Ianchoj (Jezero) . 45
Tanchoj -S.Manžurie . . 110
5 Manrurie -Vladivostok . 1713
Charbin -Port -Artur ..
velice lehké kolejnice, lehči než u našich lokálních dráh; bylo to již zpozoro-
váno a šmahem se proměňují, neboť nikterak by nesnesly ohromnou dopravu.
Pražce jsou z impregnovaného dřeva borového. Na dráze jsou ještě provisoria
jako dřevěné mosty, jež se zaměňují nyní za železné konstrukce. Některé
stavby mostní jsou přímo gigantické. V celku postaveno jich na 50 km a nej-
větší jsou přes řeku Jenisej 863 m., přes Ob 794 m., přes Selengu 640 m.
Dráha vyslavěna byla v poměrně krátké době deseti let, event. počítaje v to
i dostavění trati činsko-mandžurské větve 12 let. Dne 21. října r. 1991 v dan
nastolení nynějšího cara Mikuláše II. oznamoval mu ministr financí, že
položeny poslední koleje na sibiřské dráze ke spojení Evropy s Tichým
oceanem.
Je tedy sibiřská dráha ve spojení s odbočkou čínsko mandžurskou nejen
největší, ale i nejrychleji vystavěnou železniční tratí. Ku posouzení
ohromných vykonaných prací poslouží data statistická, jež uvádějí, že pro vlastní
trať sibiřskou bylo zapotřebí 96.000 ha půdy, 70.000 dětníků pracovalo 19
millionů pracovních dnů, pozemních prací vykonáno 92 mill. mi, položeno
81/2 mill. pražců a kolejnice vážily 31/2 mill. metr. centů.
Artur
Pražka
Mikuláš
ČeljabinskOb
Vladivostok
Charbin
Jenisej
Ob
Selenga
Evropa
BajkalIanchoj
km
18
article
Manifestace českého národa
pro věc Ruska.
Manifestace českého národa
pro věc Ruska.
Všechno mnohaleté úsilí zjevných i tajných
našich nepřátel, aby nasili žedovaté bejli nelásky
Rusko
19
article
mezi národ náš a největší národ slovanský
jehož neustávali hyzditi a pomlouvati, až bůh
bránil — odrazilo se o poctivou slovanskou duš
a zdravý rozum národa našeho jako vinao
skálu. —
Jakmile stihly první zvěsti o vážném ne
bezpečenství, jakým jest Rusko ohroženo na
bůh
Rusko
20
title
Jstorek
Oleknlnst
oran
22
article
svých zájmech na dálném Východě asijském
lid český, jakoby procitl rázem z dlouhé únavy
s nejživější pozorností a s nejzralejším pocho
pením sledoval vystupující mračna válečná, n
taje svého obdivu nad mírumilovností cara ru
ského.
Když alo úskočný Asiat náhle bez příčiny
uťal všechno vyjednávání a zákeřně, bez vypo
vězení války, přepadl válečné loďstvo ruské tiše
v přístavu na kotvách stojící, aby tímto bandit
ským kouskem uchvátil pro sebe dojem a vý
hodu »prvního vyhrání« — tu rázem zabušila
všechna věrná srdce česká mocným pohnutín
23
article
V drobném prodejt
rnnní čí lo o sobě
cdpolední
. . . n2
Ve filialkách na vankověn
ranní čí.la. . . . . . ..
oopvlední . . . . . . . . 3b
Inseráty
platí se hotevé rapřei.
Třečplacení a inrerty piijíná a dmini-
strace v Marlanské ulici č. 3.
Tam nacházejí se těk rr dakee
tiskárna a ezpolice „ Národních Listů“.
Rukopisy so novracejí.
Marlanský ulice
24
article
nejinak, než jakoby šlo o vlastní věc českého
národa. Všude, až do nejodlehlejších hor-
ských dědin, probudilo se v lidu našem ne-
vyhladitelné vědomí slovanského pokrevenství
s národem ruským, vědomí světodějného vý-
znamu ruského národa pro budoucnost naši i
všeho Slovanstva, vědomí, že osud jeho nemůže
a nesmí býti nám lhostejným, poněvadž štěstí
či neštěstí jeho jest naším štěstím neb ne-
štěstím. Pověděli jen pouhou pravdu zástupci
národa českého, když v plné schůzi rakouské
delegace minulého pátku ústy dra. Kramáře
slavně h důrazně prohlásili, že »všeche
národ český celým srdeem svým
stojí při Rusku, jemuž byla tak
zločinně vnucena válkae.
Zilumočili vskutku pravé smýšlení šestimil-
lionového národa českého, když v tom jediném
sboru ústavním, kde na ten čas bylo lze po-
zvednouti hlasu českého, delegáti naši poctivé
osvědčili: »Veškerá přání naše svolávají pože-
hnání nebes na zbraně ruské.« Však vůči zavi-
losti a ošemetnosti našich vrahův a škůdeův,
hledících před cizinou vždy tuto říši vydávati
jen za německou a tlumicích tudiž úsilovně
pravé smýšlení a veřejné mínění její většiny
slovanských obyvatel: bylo zajisté zapotřebi,
aby lid český přímo sám pozvedal blasu svého
v této chvili dějinné, aby netoliko svými zákon-
nými zástupci, ale i svými sbory samosprávnými,
svými občanskými spolky, shromážděními a tábory
manifestoval svou slovanskou věrnost a lásku
k zápasícímu s tolika nepřáteli bratru slovan-
skému a přál mu z té duše zdaru, by vítězně
a slavně vyšel z osudného zápasu, by nejen
skvěle uhájil, ale pro věky nerozborně zpevnil
svoje světovládné postavení.
Kramář
odlehlý hora
Rusko
25
article
Nuže s potěšením srdečným lze nám zna-
menati, kterak národ náš křepce a důstojně podniká
tuto svou povinnost slovanskou. Každý den jest
svědkem nových a nových projevů a osvědčení
vřelé sympatie lidu našeho pro bojující Rus.
Město za městem, okres za okresem, obec z
obeí ji dává upřímného, ba nadšeného výrazu.
Nejvělší pozornost přátel i nepřátel budí ovšem
krásné manifestace naší slovanské
Prahy. Pouze ten, kdo na vlastní oči viděl
včera ty zástupy na Staroměstském náměstí
pražském ve chvíli kdy obecní representace
ubírala se do přeplněného kostela ruského,v
němž konány bohoslužby za vítězství Ruska, pouze
ten, kdo na vlastní oči zřel to vzrušené moře
lidu, propukávající v nadšené »urás 1 ruskému
národu a pějící sborem tistcihlavým naši hymnu
slovanskou, pouze ten může sobě učiniti ponět
o hloubce citu lidového pro sbratřený nárou
ruský a jeho velkou spravedlivou věc.
Byl to jiný obraz národního živola našeho,
než jaký vidělo totéž věkopamátné náměstív
červenci loňského roku za velebné slavnosti
Husovy. Nebylo tu slavnostního onoho úboru,
nebylo tu oněch praporů, tribun a ozdob, nebylo
tu onoho pořádku jednot a spolků malebně se-
řaděných. Ale byl to nieméně obraz stejně velko-
lepý, stejně úchvatný. Bylo to zvlněné moře
lidu vzrušeného myšlénkou vznešenou a citem
nejšlechetnějším: myšlénkou pospolitosti velké
rodiny slovanské a citem nejvroucnější nadšené
sympathie národa těžce zkoušeného, ale neporu-
šitelného pro zápasícího bratra v hodině jeho
zkoušky nejtěžší: byl to projev mohutný tváli
Husův
Rus
Praha
staroměstský náměstí
Rusko
28
article
ugověščenkarne
inákajs
vch. čin Z U R
Ketniz
lontor
Charoi
Vadirpsr
Mukde
Kinchoro
U R Ketniz
33
article
Pojhajvejk
uVTE nř
35
article
Výsledek soutěže.
Výsledek soutěže.
Vedle uvedených již prací, jimž připadly
vypsané ceny, shledány pozoruhodný m
pro svůj idejný obsah následující zásilky, seřa
děné podle běžných čísel konkursu:
č. 23. V masce věrouky, č. 32. Pra-
meny výživy, č. 50. Poklad, č. 53.
Z prázdnin, č. 76. Dekadence, č. 83.
Moravské pole, č. 98. Být či nebýt
č. 100. O pessimismu, č. 118. Zima
v Orlických horách, č. 132. Quo
erat demonstrandum, 133. Pravda,
krása a láska (6 čísel), č. 147. Strážee
jazyka, 152. Zavátý list, č. 154 Pla-
vec Viktora.
Z ostatního počtu hodí se k otisknutí
bude případně použito čísel:
3. Druhé divadlo. 6. V. č. 7. Mládeži
svobodu. 9. Hudba v duši. 10. Epištola starého
studenda. 11. Za pravdu. 16. Anebo. 18. Vra-
hyně. 20. Z prkenné Čáslavi. 21. — us. 24.
Víra budoucích. 26. Feuilleton dvorný. 27. Z Va-
lašska. 31. U nás. 34. Cyril. 35. Pravda žer-
tem. 37 Starý Paleč. 38. Plvati zakázáno. 39.
Hračka. 44. Individuum a společnost. 45. Za
chlebem. 49. Fugasy. 52. Ze společenského ži-
vota. 54. Na Marsu. 55. Bez hesla. 56. Nestor.
Viktor
Cyril
Orlický hora
Čáslav
Virginie
Mars
36
article
57. Bez lásky. 58. Z r. 1866. 61. Pětikoruna.
62. Koko. 63. Český granát. 68 A. 70. Teplo
a peníze. 77. O lesu. 80. Jsou v ruce. 81.
Pravda nad krásu. 82. Pokoj lidem. 84. Slo-
vané v Rakousku. 88. Heculština. 89. Nový ob-
chodní podnik. 90. Celibát učitelek. 95. Končí
rukopis. 97. Svatba na vsi. 99. Štěstí v exi-
stenci. 100. O pessimismu. 101. Vše z radia.
105. Feuilleton Evin. 108. Popularisace lékařství.
111. Kult krásy. 112. Ni zisk ni slávu. 114.
Náš dédek. 116. Vůně Valašska. 120. Flemme
libre. 121. Manželská věrnost. 122. V lékařské
čekárně (literatura). 130. Ruka. 131. Z našeho
života. 134. Český problém. 140. Co scházi
náredu. 141. 5, Cestou Nerudy. 148. O poho-
dlnosti. 153. Vývoj mravnosti.
Co do látky a formy zpracování bylo mez
154 zásilkami: 25 causerií časových, 28
humoristických, 25 článků literárně-
uměleckých neb odborných, 8 belle-
trických obrazů humoristických, 17
vážných, 13 rozprav všeobecně i de
ných, 33 národněspolečenské a
prací jinotajných.
Heculštin
Evin
Neruda
Rakousko
Valašsko
28 humoristický
37
article
V Praze, 20. února.
š— (Kronika.) Za pohostinské hry ko-
daňského hosta v Národním divadle mohli jst
v meziaktí zaslechnouti v kuloáru cípek roz
mluvy.
— Jak se vám líbí Henningsová?
— Znamenitě ! Výborná herečka ! Na mou
věru, prvního řádu!
— Rozuměli jste něco
— Ani sloval.
Významné ! Jsem v divadle, hraje se drama
slovo je v dramatě hlavní věc, nerozumím slova
a přece jsem spokojen, mám svůj uměleck
požitek.
Je to ostatně známo a vyzkoušeno ! Př
jde Coquelin se svou společností, nebo paní
Réjanová, přijde Salvini nebo Zacconi, mluvise
na jevišti francouzsky nebo vlašsky, české hle-
diště nerozumí ani slova, ale baví se výborně
— více nebo méně! »Rozuměti«, je vůbec ela-
stické slovo o divadelní produkci. Kolik pak
»rozumí« obecenstvo při baletu, při pantomímě
Hra je tu beze slov. A v opeře? Zpívané slovo,
přes všecku modernost deklamace, je víceči
méně — nesrozumitelno. U vchodu divadla pro-
dávají sice »slova« k opeře, pravda. Ale většina
diváků nekoupí si text. Pokládá to za zcela
zbytečno. Stačí jim úplně, co v divadle vidía
slyší. »Rozumět?« — o to nestojí. Leda diváku
ochablejší vnímavosti nestačí, čemu nemůže
také »rozumět«. Ten shání se po textu, aby si
zvýšil a podepřel scénický dojem. A činohra
v cizím jazyku je diváku jako opera — bez
hudby. Tu i tam ozývá se mu slovo, kterému —
rozumi.
A jiná zkušenost!
Henningsová
Coquelin
Réjanová
Salvini
Zacconi
Praha
národní divadlo
38
article
Hraje se domácím jazykem. Na je-
višti se mluví česky, hlediště je české
ale následkem zvláštních podmínek divadel-
ního poslechu uvědomí si divák obsah
leda — pátého či desátého slova! Kolik pro-
cent obecenstva »rozumí« hloubkám Shakespe-
arových sentencí? Kolik perspektivám jeho tra-
giky, obratům jeho dikce? A přece hry Sha-
kespearovy jsou obecně tak oblíbeny a půso-
bivy! Na pohled nesrovnalosti, však jen na po-
hled! Jsou pantomimy beze slov a zanechají
hluboký dojem a zase dramatické básně pl ne
slov a nezanechají než — nudu. Jsou hlubo
komyslné hry a pobaví obecenstvo, které jim
ani — nemůže »rozuměti« ..
Patrna je vztažitost a složitost povahy di-
vadelního účinku.
Jaký je význam »úspěchu« v divadle
Bouře potlesku po scénách, po aktech, co to
značí? . . . Mluví se o »porozumění« mezi je
vištěm a hledištěm, mezi uměním a obecenstvem
Kdo za ně ruči?
»Rozuměti« mnoho v divadle nebo »diva-
dlu« není vždycky ani skutečná — výhoda
Stokrát se vám namanulo! Někde ve spo
lečnosti mluví se o divadle. Hráli včera novinku
něco francouzského, německého, norského. Hr
se líbila. Všecko je plno chvály a obdivu pro
herce.
— Ach, ten X! Nebo ta Y . . ová! Jak
role! Jak to hrají! Báječně! Co pravíte.
že ? . . .
Osloveného jakoby had uštknul. Sekne ru-
kou do povětří, ve tváři se mu zračí nelibý cit,
něco jako soustrast, málem opovržení.
— Dejte pokoj ! X . . .? Nebo . . . Y
Naprosto nedostatečné! Holý diletantism! Viděl
jsem vše v Berlíně, nebo v Mnichově, nebo
v Paříži! To bylo umění! To byste měli vi-
dět ! . ..
Shakespe
Hradec
Berlín
Mnichov
Paříž
Sh
39
article
Muž neimponoval tuze svým výrokem. Tím
méně přesvědčil. Pomysleli si o něm: snobl
nechutný chlubílek! affektovaný protiva ! A snad
měli pravdu. Ale případ je tak známý, opa-
kuje se příliš často! U nezkušeného vyvolá
diletantism dojem stejně mo cný,
jako u zkušeného výkon dokonalý. Sejde na
tom, kdo a jak se dívá. Vzpomínáte s rozkoší
svého mládí! Na první své návštěvy divadla
na venkově ! Jak nedokonalé výkony ! Jak jste
byli nevědomí, neznali světa, nezkušení diváci
Leč, jak mohutné dojmy jste si odnášeli ! Celý
rok jste dovedli tráviti z dojmů jediného před
stavení ve sváteční chvíli zažitého! Šťastné
umění, které dovede vzbuditi takový ohlas !A
bylo to umění — nizounkého stupně, prosté, da-
leké vyspělosti
Ale vnímavost byla svěží, neotřelá, soustře-
děná! Při nejslabším dotknutí rozezněla se po
celé šíři, spoluzněla všecka vaše duše ! Dnes jste
dávno častými navštěvovately divadla, viděli jste
mnoho, máte zkušenosti. Jak se to vše změnilo
Přicházite s jistým očekáváním, kladete poža-
davky, prohlédáte k nedostatkům, srovnáváte.
40
article
namítáte, váš »rozum« je stále na stráži, nedo
pouští vzniknouti illusi, která je přece podmín
kou všeho požitku divadelního, vůbec uměle
ckého! Zůstáváte střízlivi, nerozehřáti, až běda
chladni uprostřed okolí rozjařeného, nadšeného,
jásajícího! Snad dokonce cítíte nechuť, bolest.
odpor. Jaká »výhoda« vaší »zkušenosti«, vašeho
rozumu!
Arci, život vše vyrovná! V náhradu za
svoji blaseovanost máte svoje »znalectví«, svoji
schopnost rozeznávati, ceniti a »chutnati« co je
v umění »vyššího« a »hlubšího«.
Ten je koloběh všeho vývoje. Všude pro
dukce s konsumcí jsou na sebe poukázány
Jeden druhého pohání. Opáčený dojem otupuje
vnímavost nazíratele a umění nesmí zůstat
na prvním dojmu, nesmí utkvivati na prvotném
stupni. Častým nazíráním bystří se mysl, ale
otupuje se schopnost dojmu. Aby vyhovělo
zkušenému, musí umění zdokonalovati své pro
středky. Tak vše souvisí!
Je s tím jako s kuchyňskými požitky.
Hojná přiležitost požitku vede k mlsnotě.A
gourmand ve hledišti jako gourmand u stoluje
nevděčný host. Vybíravý, znechucený, kritieký
Ale princip pokroku jinak nedá: kdo nikdy ne-
chuť nepocítil, neumí vážiti odstín a barvu
chutě. Bez kritičnosti není vědomi vyššího po-
žitku. A kritičnost! Či to není dcera — ne
chutenství?
41
article
Velkoměstský divák jisté odrůdy je kritický
svým ovzduším. Chodí do divadla z obyčeje,
jak to doba přinesla. Moderní divadlo je stálé
a nemůže být bez stálého obecenstva. A stálá
návštěva má své následky. Divák je otupen
dojmy, je vyběravý, mlsný, přesycený. Požitek
mu sevšedněl. Navštěvuje divadlo ne k vůli
dojmu, ale k vůli společnosti. Najde tam známé,
pozdraví se s nimi, ztráví večer. O představeni
se zajímá leda jako o předmět rozhovoru. Ty
tam jsou časy, kdy rozechvěn se vracel z di-
vadla naplněn zažitým dojmem. Cestou z přízemí
do foyeru dnes zapomíná, oč na jevišti bě-
želo. Má jiné starosti, jiné myšlenky! Naslouchá
polouchem, je mu lhostejný obsah dramatu, lho-
stejno co přeslechl. Zmeškal začátek, odejde před
koncem. Čert vzal obsah! Spiše jiné stránky ho
zajímají: personalie, zákulisí, klepy. Nejspiš ještě
»události« večera. Něco, co rozvlní hladinu společ-
nosti, co dráždí, rozšumí zájem! Nová obsazení,
loučení starých členů, jubilea, prémiéry, extem-
pora, půtky před a za oponou, demonstrace. vítáni
hostů, vůbec události, sensace! Propadneli
hra, není žádné neštěstí, jen když autor se dá
aspoň vyvolat a je nějaká švanda! Ohlaste prů-
měrné dlouhochvilné drama na ceduli a divadlo
zůstane prázdno, ale napovězte, že v meziaktí se
chystá nějaká »událost«, že někdo známý vystoupi
na prkna, že se budou házet slaměné věnce nebo
se čeká jiné mimořádné pohnutíčko a při tomté
dlouhochvilném dramatě bude — nabitý dům. Vel-
koměstský divák jisté odrůdy je obětí svého
ovzduší. Otupen dojmy nemá už smyslu, než
pro dráždidla. Misálek hledí si stravy ne pro
výživu, ale pro — choutky.
Nejspiš
Vela
42
article
Divák se zdravým, neotupeným smyslem,
kterému návštěva divadla je vzácným požitkem,
sváteční událostí, má všecku pozornost obrácenu
k obsahu hry, jenž na dlouho mů vyplní
duši. Nepřihliží zkoumavě k jednotlivým výkonům,
nerozeznává, co kde je podákrinuto nebo zůstalo
ned povězeno, co jeden herec podal snad lépe,
co jiný slaběji, nerozeznává vůbec o sobu
heree od osoby jednající, vídí představení
jako celek a odnáši si svůj celistvý
umělecký dojem, pravou illusi života, ne-
rušenou nijakými postranními zřetely. Nezná
pojmu »virtuósnosti« jednotlivých výkonů, ne-
rozptyluje pozornost znaleckým oceňováním de-
tailu, nebaví se mlsně ochutnáváním odstínů.
Průměrně dobré představení zjedná mu plný
požitek obsahu a to rozhoduje. Považoval b
za nesmysl návštěvu představení, kterému by
nemohl rozumět.
Divák gourmand má opačný názor.
— Představení, kterému nebudu rozumět?
To právě bude kuriosita ! To chci zažít ! .
Bude to podivnůstka, něco nesrovnalého,
nový dojem, sensace, na všechen způsob něco
zvláštního, aspoň látka k řečil
Všecko gourmandství staví se tak v jistou
protivu k prostému smyslu. Co se jiným zdá
nechutné, nestravné, odporné, budí právě zálibu
gourmanda. Žije choutkami.
A jak už požitek, předkládaný denně otu-
puje smysly a rodí choutkářství, máte někdy sv
myšlenky o poměru obecenstva k umění. Př-
padává vám, nebyl-li zdravější poměr obecenstva
přece jen ve starém diletanlismu (protějšek dneš-
ního larpurlarismu), který vedl ke svátečnímu po-
žitku obsahu a byl tak dalek vší neurasthe-
nické gourmanderie a snobského »chutnání« pouhé
— virtuosity?
jíttail