Ročník XXXXV.

V Praze, v sobotu dne 9. září 1905.

Číslo 248.

Na ranní a odpol. listy předplácí sen v Praze v admlnistraci na moěst na čtvrt leta . . . . 6 K — a dvojí donáškou na nta : : . . 7k5o ve nlialkách: 2 K 30h Ba něsie - Peštou: ka na čtvrt lela . . . . s dvojí zásilkou měsí ::: ke na čtvré leta

Čemu dáti víry? Při vší dělnosti rady říšské a soustředěnost potitických stran na tomto břehu Litavky zaujímá tato polovina soustátí, z Vídně se zvláštní zálibou Rakouskem zvaná, postavení, nikým nezáviděné Slyšíme a čteme sice co den, jaké se konají pří- pravy, aby konečně dospělo « Uhrách k žádou- címu pořádku a jaké tam někde ve Vídni za lu- bem mají v obrovských rysech přichystané ve- liké plány do budoucnosti, ale sotva že se něco v Uhrách šustne, všecky zraky i z této poloviny řiše obracejí se jako na povel k Pešti, a právě vykouzlený mlhový obraz vídeňský rozprchne se ihned jako bublina. Možná, že jest to ono věčné tajemnůstkář- ství Vídně, jež znenáhla pozbývá i před zdejší veřejnosti všecku důvěru, spíše však jest to stří- zlivá mysl obecenstva, jež marně pátrá po oněch nových činitelích a sílách, jež napovídané divy mají vytvořit, a nevidouc jich, sama se odvraci jinam, řkouc si, vždyť tam nic není! A není lam především toho, co dodává Maďarům i v ny- nějším zápase takové zajímavé posice, není tam oněch mužů důvěry všeobecné, k nimž by lid mohl hleděti, jako v Uhrách. Pravda, i v Pešti mají nyní neparlamentní, úřadnické ministerstvo jako ve Vídni, ale tím jest srovnání také již vyčerpáno. V Uhrách vědí, že mají též svěráznou sněmovní vělšinu, a třeba meškaia nyní na dovo- leně až do 15. září, vidí též a nejen vidí, ale na všech stranách to i pociťují, že zůstavila za sebe vlastní výkonný svůj výbor, jenž v čas ke každé vyskytující se otázce zaujímá jasné postavení dává zemi přiměřený návod, jak just se jí cho- A tak pro diváky, opodál stojící, věci vypa dají, jakoby obě ministerstva, i vídeňské, i pešť- ské, stála na jedné straně a chystala ony velike plány té veliké politiky, a jak zmíněný uherský výbor výkonný jeden za druhým bez dlouhých okolků odpravuje.

Byly to zejmena dvě zajímavé myšlenky jež se tímto ložitým způsobem octly přes P'ešo v širší veřejnosti, máme tu na mysli všeobecné tajné, přímé hlasovací práva a ruch národ- nostní. Všeobeené tajné, přímé volební právo m dle všech znalců a pozorovatelů v této polovině soustátí mnohem zpracovanější půdu, než v polovině uherské, a prote do jisté míry zde pře- kvapilo, že aherský ministr vnitra Kristoffy vy- tasil se s ním právě v Uhrách, a že vídeňská kuchyně velikých plánů politických se dala druhou polovinou říše zdánlivě předstihnouti. V Cislajtanii jest totiž i všeobecné vzdělání rozšířenější, i školství pokročilojší i průmysl vy- vinutější a dělnictvo lépe zorganisované, a tu- díž jsou i podmínky pro zavedení všeobecného přímého, tajného práva hlasovacího v této polo- vině státu úplnější než v Uhrách. Ale ku podivu zde zahájena byla agitace pro ně, abychom tak řekli, pouze na místech, kde to Vídeň nejmén poeiťuje a vidí v tom spíše prostředek ke tlaku na nemilé sobě politické strany. Miníme tu ze- jmena ruch onen, pokud se týče volební opravy do sněmu krátovství českého a de obecních za- stupifelstev. A přece ti, již se onomu ruchu u nás po stavili v čelo, nemohou neviděti, jakou jim po- skytla uherská vláda s Kristoffym v čele vy- datnou zbraň de rukou, když ukázala přímo na parlament jakožto na hlavní cil, jejž si má vy- hlédnouti předovším tato oprava. Vždyť parla- nent, z u nás prozatím říšská rada, jest tím prazdrojem zákonodárství, z něhož obnovený velební reformou obrozený sbor zákonodáreů může čerpati plnými doušky! Proč dáti ujíti ta- kové výhodné příležitosti, proč čekati, ažv Uhrách ruch pro volební reformu „svůj úkol“ vykoná?

Či jest to tak nepochybné, že agitacev Uhrách, ministrem Kristoffym pro volební opra- vu zahájená, jest míněna opravdu vážně? Tam se utvořila pro ni nejen po ve- škeré zemi zvláštní akce sociálně-demokrati- ckých sdružení, tam se sestoupila v Pešti zvlášt- ni liga, jejíž členů se čítá do tisíců a do niž vstoupili mužové všech vrstev a tříd, tam jsou pro ni stoupenci i ve spojené opposici, zejmena ve straně neodvislosti, tam se konečně ku pra- poru všeobecného, rovného hlasovacího práva přihlašují i národnosti, jak klubem svých po- slanců, tak hojnými shromážděními lidu, jež se na všech koncích Uher pořádají. A přece stoji i tam volební oprava ve velkém znamení otázky- předně, není ještě známo, že by nynější vláda uherská byla již dosáhla zmocnění královského aby opravu tu opravdu podnikla, a za druhé spo- jená opposice nedospěla v této otázce ještě k konečnému usnesení. V Uhrách však nejivrdší překážku volebni oprava si způsobuje tím, že zdánlivě snaží se za- tlačiti do pozadí národní požadavky, t. j. onen program, jenž při posledních volbách sněmov- ních dosáhl ve voličstvu vítězství.

Je si vláda bar. Fojérvára tím jista, žejí dopomůže změna volebního práva — i kdyby měla prostředky provésti ji proti nynější sně- movní většině — k vítězství při nových nějakých volbách? A této jistoty jest dle všeho velmi málo. Předovším při nedostatku průmysluv Uhrách nomůže tam býti takové množství orga- nisovaného dělnictva, aby mohlo vládě poskyt nouti vydatnou a spolehlivou oporu. Profo tento činitel v Uhrách nemůže sám o sobě státi se roz- hodujícím. Obvody národnostní byly skorem po čtyřicet let odstrkovány z veřejnosti, a pokud do ni zasahovaly, stály po boku posavad- níeh vlád uherských, jež z nich měla nejspolehlivější poslance. A právě soustava těchto vlád, jež bez souhlasu Vídně ni- čeho nepodnikala, octla se nyní v Uhrách v úzkých, oetla se ve sporu se sněmovní vět- šinou! Ani dle posledního usnesení poslaneckého

klubu národnostního nemůže se bar. Fejérváry nadíti z této strany vydatné posily, vždyť usne- sení samo — dovolává se no vých mužů z lůna národa madarského? Dovede dnes někdo pověděti, kdo tito noví mužové ma- darští budou a komu se postavi po bok? Důležitý živel byl v Uhrách vždy lid ven Fovský, zvláště jeno dělnictvo; tyto vrstvy mají však své vlastní, staleté tradice, počínající již Jiřím Došou. Proto skorem denně vyskytují se v Uhrách vynikající mužové, kteři jako právě univ. prof Apathy, oznamují volební lize, že se její činnosti nezúčastní, protože celé hnutí vzbuzuje v nich zdání, jakoby směřovalo pouze ku podpoře zá- měrů nezákonné vlády! Jiní, a k nim přihlásil se nyní i Košut, slibují podporovati volební opravu pouze, bude-li zachován primát Maďar v zemi. Zřejmo tudíž, že i opravdu míněný po- kus ministra Kristoffa neznamenal by zjedno- dušení, ale další zauzlení poměrů v Úhrách... Není ovšem vyloučeno, že myšlenka sama na radu nějakého theoretika byla pro Uhry pro- stě kopírována, aspoň jsme podobnou myšlenku četli v brožuře Vera: „Staro- a Novorakousko“ vydané knihovnou volných socialistů, kdež se mimo jiné též doporučovalo, aby se obnovila jed- nota monarchie, a utvořilo se ústavující národn shromáždění pomocí všeobecného, rovného, pří mého práva hlasovacího přes hlavy nynějším zá- stupcům, čímž by se i vyřídily otázky česká. uherská, chorvatská a bosensko-hercegovská ..

Za to jest nápadno, že od poslední porady výkonného výboru sněmovní většiny uherské náhle opět ustoupil u vlády pešťské zájem o vo- lební opravu do pozadí, a všecky výklady sou- střeďují se jen na to, může-li sněmovna dát vládu v obžalobu, a co bude se pak v Uhrách díti? Jední praví, že vláda, dané v obžalobu, ne- bude vůbec s to, vykonati již žádný vládní akt tudíž ani spolupodepsati nové odročení neb roz- puštění sněmovny, druzí pak se domnívají, že vláda předejde sněmovnu, a ani jí své návrhy, zvláště volební opravu nepodá, aby předseda sněmovny nemohl dáti odhlasovati ministerskou obžalobu. A pro ten případ hrozí obě strany. vláda projevy pro všeobecnou volební opravu, opposice, pokud sestává ze stoupenců vyrovnán z r. 1867, že — ponechá úplně pole straně ne- odvislosti a že nezbude v Uhrách nikoho, kdož by při volbách s touto stranou mohl své síly změřiti. Zároveň však se prozrazuje, že ministerstvo Fejérvárovo vůbec nedosáhlo ještě schválení panovníkova k žádným krokům proti sněmovně a že rozhodnutí se stane, až při nové jízdě bar Fejérvára ke dvoru, jež bude podniknuta dne 11. t. m. Do té doby bude tedy nutné strpení, a pak se snad i určitě dovíme, jak vláda bar. Fejér vára sama pohlíží na všeobocné, přímé hlasovac právo, a zda jí nesloužilo pouze za nátlak na kcalici, aby epíše se dala pohnouti — k ústup kům?

Politické zprávy domácí. Z Lublaně, 7. září. (Srbové a Cho- vaté na Prešernově slavno s ti.) Prešernova slavnost, jež se bude konati v Lublani dne 10. t. m., stane se novým mezníkem na dráze bratrského sblížení Srbů a Chorvatů se Slovinci. Srbové i Chorvaté budou v značném počtu zastoupeni. Jmenovitě Srbů z královstvi bylo by se dostavilo na 300, kdyby v týž den nebylo v Bělehradě oslavováno prohlášení zleti- losti kraleviče Jiří, na kteroužto slavnost při- bude do Bělehradu 500 Bulharů. Nieméněje v Lublani ohlášeno 60 srbských hosti. Z Nového Sadu, 6. září. (Tábor li du srbského.) Na pondělí dne 11. t. m. svolán do Nového Sadu veliký tábor srbského lidu v Uhrách. Rokovati se bude o tom, jak by s Srbové uheršti zachovati měli naproti uherské krisi a o všeobecném tajném hlasování. Svolání novosadského táboru docházi u Srbů uherských živého ohlasu. Ze všech stran ohlašují, žes četně doslaví, aby za »těchto vážných okolností slyšen byl také hlas lidu srbského a aby každý viděl jeho národní probudilost.« Z Nové Gradišky, 6. září. (Ruští Ži dé v Slavonii. Přibylo sem 80 ruských Židů a hned jak přibyli, vyptávali se na cenu půdy Lidé se k nim hrnou a nabízejí jim půdu Židé ji za slušnou cenu kupují a slavonšt sedláci strojí se k vystěhování do Ameriky.

Politické zprávy zahraničné. Selská otázka v Rusku. Není zajímavější otázky v Rusku nad otázku selskou. Každá podrobnost její budí interes a na- bádá ku přemýšlení. Interes tímto roste, čím zře- telněji sami sedláci se vyslovuji o svých potře- bách a projevují své názory sociálně i hospo- dářské. Intelligence stojí před selskými názory jako žák, který má vědomí, že důkladně nastu- doval knižnou moudrost, umi ji odříkávati jako když bičem mrská, knižné vědomosti sype z ru- kávu, ale před praxí stojí tuhý a němý jako sloup. V Rusku jest asi 100 millionů selského obyvatelstva. Je pochopitelno, že poměry a tudíž i potřeby jeho jsou nejrozmanitější. A zalím in- telligent pohlíží na každý skutečný poměr cizím brejlemi, očima učených autorit, ve které věří, a pro všechny potřeby veškeré té nesčíslné massy lidi nemá jiného receptu, než jaký našel v kni- hách, ze kterých se učil. A koranem ruské in- telligence ve vzhledě sociálném a hospodářském je marxism, marxism starý, jemuž se na Západě již našli nebozpeční protivníci. Z té příčiny je snahou ruské intelligence — tě intelligence, která chce ruské řády ze základů vyvrátiti a zbudovat

vzornou říši podle ideálu našich sociálných demo kratů — ruského sedláka zproletarisovati. Sedláci v prvé době nepochopovali náležitě, oč tu jde, nyní však už promlouvají, dávají svým názorům určitou podobu, hájí je ve společných schůzích s intelligenty naproti těmto a způsobuj jim nemalé překvapení. Jaké štěstí by bylo kdyby ruská intelligence z toho čerpala poučení aspoň potud, že ruské otázky nikterak nelze roz- řešiti podle západního brda a především otázku selskou nikoli! V Chersonu nedávno zvláštní komisse, která se radí o selské otázce, přizvala si do schůze sedláky, aby slyšela z jejich úst, jakých reforem by si přáli. Intelligenti měli slovo nejdříve a sedlá- kům vykládali, že jim pomůže, když jim bude zákonem dovoleno prodávati, zadlužovati a za- stavovati svě náděly půdy podle obyčejného práva soukromě držby. Ale sedláci prohlásili, že takové opatření nejen neposlouží sedláku k blahu, nýbrž ukáže se pro něj přímo záhubným a proto vy- slovovali náhled, že by právo zcizování náděiů mohlo býti zůstaveno celým společnostem, nikol však jednotlivým osobám.

Útěk Šakri-paše z Dakovice. Ze Skoplje, 2. září. Zvláštní plnomoenik sultánův, Šakri paša, jenž byl poslán do Beran k vůli upravení hraničného sporu mezi Černou Horou a Arnauty, po vykonání této úlohy ode šel do Dakovice a tam pozval všecky arnautské předáky, aby vyslechl jejich přání. Arnautšti předáci projevíli následující přání 1. Aby jim sultán dal 30 000 pušek mause- rovek a k nim zásobu patron, čehož potřebuj proti Černohorcům i proti každému ji- nému nepřiteli, klerý by napadl na jejich vlast sultán by měl prospěch ten, že by nemusil do téch krajů posllati svoje vojska. 2. Aby všichni arnautští předáci, kteři bud prchli nebo byli vládou vypovězeni, byli amne- stováni a nažpět do vlasti povoláni. Rozumi se, že Šskri-paša nemohl jim dát žádnou jinou odpověd, nežli, že přání jejich před- nese sultánovi, až se vrátí do Cařihradu. Arnauté na to, že k vůli tomu nemusí vá- žiti cestu do Cařihradu, nýbrž může sultánovi lelegrafovati z Dskovice, a nebude-li sul- tánovi jejich přání telegrafovati, že ho z Dakovic nepustí živa. Nat postavili kolem paše silnou stráž a odešli. Ubohý sultánův plnomocník tak se polekal, že se vážně roznemohl. Arnauté, vidouce ho tak ubohého, odvedli od něho stráž a Šakri- paša hned nabyl sil, poručil několika jezdcům, aby pro sebe i pro něho osedlali koně a prehl z Dakovice do Prizrena, z Prizrena do Skoplje a ze Skoplje do Cařihradu, kde může padiša- hovi oznámiti nejen přání Arnaulů, nýbrž také mu vypravovati, jaké vážnosti a svobodě těšil se mezi jeho milými Arnauty jako jeho zvláštn vyslanec.

Bulharsko. Obchodní komora plovdivská obrátila se k ministerstvu obchodu za účelem obchodních styků s Egyptem, uvádějíc v projevu svém, že nynější doba jest přihodna. Třeba zříditi přímé spojení z bulharských přístavů černomořskýeh s Kairem a Alexandril. Již nyní se zdarem mnozi bulharšti obchodníci cestují v Egyplěa hojně tam odprodávají různé bulharské výrobky. zvláště zemědělské. Ministerstvo obchodu předalc spis ten ministru zahraničnímu a financí, aby se upravily obchodní styky konvencí mezi Bul- harskem a egyptskou vládou. Norská republika. Švédská kandidatura na norský trůn pokládá se po posledním prohlášení krále Oskara za odbytou. Jelikož se také dánské veřejné mí- nění stále více opírá kandidatuře dánského prinee Karla, kteréž také choť jeho, princezna Maud, na odpor se staví, pokládá se v Kristianii za jisté, že snad ještě před koncem roku storthin vyhlásí v Norsku republiku. Byla by to pátá republika evropská, nehledíme-li ovšem k svo- bodným městům — státům Hamburku, Lubeku a Brémám. Povslání v německé osadě východoafrické. Missijní stanice Massori byla po odchodu missionářů uhájena za pomoci kmene Uayao jenž Němcům zůstal dosud věren; v boji o sta- nici tu bylo 28 povstalců usmrceno. Povstalci, kteři odehnali dobytek ze stanice Kilorsa, byl poraženi vojáky, vedenými vrchním lékařem Brunnem. Čela jeho ukořistila dobytek nazpět a usmrtila 50 povstalců. Z Upapue přibyly do Kilorsy posily.

V Praze, 8. zářl.

Obrat v protiněmeckém smýšlení anglickém hlásá londýnský dopisovatel »Neue Freie Pressee v sáhodlouhém telegramu, uveřejněném na úvod- ním místě. Je prý možno konstatovat úplný obrat v Anglii, kde teď zavládl směr Německu přátelský. Zpravodaj vídeňského žurnálu snad je velký oplimista, jenž vidí jako skulečnost. o čem toužebně sní, ale mnoho zajímavého je v jeho článku. Rozmluvy s politickými osob- nostmi obou táborů jej přesvědčily, že germano- fobie nebude dále hráti nijakou roli v diploma tickém programu anglické politiky- Vůdčím kruhům anglickým je zřejma bez- výslednost protiněmeckého boje politického i ho- spodářského- Zpravodaj »N. F. Presse« měl rozmluvu se státníkem vynikajíci autority a neobyčejného vlivu, jehož jmeno a národnost nemůže prý zatím prozradit, a od toho se dověděl, že mín japonsko-ruský znamená novou éru dlouholetého pokoje. Anglie se uklidní ve své podrážděnosti, neboť vítězství japonské ji přineslo velký zisk. Spolkem s Japonskem je její panství v Asii za jištěno. Rusko je pro řadu aspoň desíti let osla- beno a nemá po tu dobu významu rozhodující moci válečné. Angličané nyní budou se spiše hledět dohodovat s Japonskem a Ruskkem de- finitivně o budouenosti Asie. Tato politika bude nyní »hudbou budouenosti.« Nelze věřiti, že by mohlo dojít k vážnějšímu konfliktu mezi Angli a Německem, přes všechno štvaní jistých kruhů na obou stranách. Anglie ani Německo nesmýšlejí bojovně a nelze vážně mluviti, že by Německu napadlo podniknouti útok na Velkou Brilanii. Německo poslalo tak uspokojivé vysvětlení své obchodní politiky v Africe i Asii, že i nervosní nepřátelé Německa v Anglii mohou býti uchlácholeni. Rovněž prý patři mezi fantastické domněnky tvrzení, že japonsko-anglická smlouva má hro protiněmecký.

Dva sultáni. Pařížská »Liberté« přináší pod tímto titulem článek, tvrdící na základě zpráv z dobře informovaných kruhů, že protifranco uz- ské chování marockého sultána bylo podníceno tureckým sultá- nem, jenž jednal pod vlivem německého cisaře. Abdul-Hamid dal prý vzkázat po zvlášt nich poslech sultánovi Abd-el-Azidovi, aby ne- ustupoval a zalarasil se za konferenci. Nevěříel prý nemohou dohodnouti se v záležitostech musulmanů, jakmile se národové evropští sejdou, aby se jimi zabývali, vypukne mezi nimi nesvár. Taklo prý hovořil, dle tvrzení pařížského listu, sultán turecký k sultánovi marockému. Německ bylo prý odhodláno podporovati tajně maghzena proti Francii. Ovšem poslední události zmařily tyto pikle, nebo aspoň dokazují nevěrohodnost pověstí o nich šířených. Španělská cesta presidenta Loubeta a svolání sněmu. Ministerský předseda Rouvier bude pro- vázeli presidenta Loubeta na jeho cestě do Španěl, následkem čehož bude sněm svo- lán teprve na 7. listopad. Toto opozdění činnosti sněmovní vyvolalo velkou ne- spokojenost v kruzích republikánských, poněvadž je ohrožen pracovní program sněmovny i senálu a je oprávněná obava, že nebude dosti času k vyřízení velkých otázek: poji šťová n dělníků a odloučení církve o státu. Za nepřilomnosti předsedy ministerstva je nemožno lak důležilé záležitosti projednávat ve sněmovně.

Marokko. Z Tangeru se oznamuje, že byl spáchán surový attentát luzy na úřadníka fran- couzské telegrafní společnosti Úřadník byl zaměstnán na břohu moře při správě poškozeného kabelu, při čemž byl pře paden lupiči z kmene An gerského, kteří jej ztý rali a o peníze obrali. Maghzen zavázal se, že během tří měsíců vyrovná různé větší pohledávky. »Temps« oznamuje, že nynější vyjednávání francouzsko-německé týká se určení doby pro svolání konference, desetimillionové půjčky, mola v Tangeru a pohraniční policie. Německo navrhuje, aby se konference ko- nala v Tangeru, poněvadž na místě samém nejlépe se budou moci informovati její členové a poněvadž v Marokku neradi použivají tele- grafu. Francie poukazuje na nejistotu pramenů tangerských a přimlouvá se, aby raději bylo zvoleno některé město jihošpanělské.

Vilém II. »o žlutém nebezpečí«. Za poslední rozmluvy své s americkými parlamentníky, kteří Německo navštívili, vyjádři se Vilém II. k poslanci za Massachusetts, Mae Neryovi, jak nyní »New York Times« sdělují. v podstatě takto: Japonci po svém vílězstvi uzavrou »otevřené dvěře« a levnou s voj silou pracovní vytlač! Evropu Ameriku z břehů východoa sij- ských. Japonci stanou se nepřímo i pány Číny. Japonsko propustilo již také ze služeb svých německé učitele vojska svého. Bíl1 ná- rodové musí žlutému nebezpečí čeliti spojením svým. Jediná moc, kteréž se Japonsko obává, jest však Amerika. — Císař děl dále k členu kongresu amerického Barlholdtovi, že byl carem požádán, abyu Roosevelta podnikl kroky, by tenlo ujal se ve- dení, by uzavřen byl mír. — V pravdě ne- hnulo Némecko ani prstem, by Rusko, když hledělo chrániti Evropu před »žlutým nebezpe- čím«, účinně a vydatně podepřelo. A proto ruští činitelé nepochybně po tomto pozdním po- znání německého vládce rozmyslí si dvakrát než aby ještě někdy si pálili na dál ném Vý chodě prsty své za — anglo-německo-americké hospodářství.

Ubíjení Arménů. V Sivesu udály se nové řeže proti Armé- nům. 80 Arménů bylo mohamedány ubito. Při policejní prohlídce nákladního vlaku do Cařihradu přibyvšího nalezen v jednom vagonu, melouny naloženém, ukrytý Ar mén Pod melouny nalezeny čtyry pumy. Armén jenž byl zatčen, prohlásil prý, že chtěl opa- kovati attentát proti živetu suitánovn a že ještě dvě stě krajanů jeho jene hotovo tak učiniti. V drobném prodejít canní číslo o sebě . . . za Sh vd polelní . . . . na zk Ve fillalkách na venkově ranní čísle. . . . . . . . 10 vdpolední . . . . . . . . 3h Inseráty platí su hotově topřeě. Předplscení a ineerty přijímná zdmini- strace v Marisnské ulici č. a. Tam nacházejí se též redake tiskárna a expedice „Nárednich Listá“ Rakopiny se povracsji.

České studentstvo na slovanském

Z Terstu, 7. září. (Pův. zpráva »Nár. Listů.«) Výprava českého studentstva na slovanský jih přijela v úterý 5, t. m. o pul 4. hod. ranní do Lu- blaně, odkud společně s přibyvšími tam kollegy Chorvaty, pak Slovinci ze Štyrska a s kollegy lublan- skými odjela do Postojné, aby účastníci, jichž bylo na 50, prohlédli si tamní jeskyně, překvapující jak svojí neobyčejnou rozsáhlosti, tak krásami kräpní- kových útvarů. Odpoledne o 3. hod. odjela společ- nost do Terstu ke studentskému sjezdu, pořádanému národně radikálním studentstvem slovinským. Mocný dojem, jejž zanechaly v myslech výletníků přírodní divy Postojně, záhy vystřídaly nové dojmy: pohled na holé šedavé pláně Krasové a nádherný pohled na moře, klidně k jihu se rozprostírající, oživené čet- nými parníky a bárkami. Mile překvapila pozornost, prokázaná sludentstvu na nádraží v Prosfku (Pros- seco), prvé to stanici na území terstském, kam do- stavili se studenti v krojích. Na nádraží terstském očekávalo příjezd hostí hojně studentstva i obecen- stva. Po vzájemném pozdravu radostným »Živio !- a »Na zdar!« uvítal vřelými slovy všechny slovanské hosty p. JUDr. Otakar Rybař, vůdce to terstských Slovinců, jemuž poděkovali za Slovince koll. Phst. Pavel Grošelj, za Čechy koll. JUst. Ješek Hot man. Večer konána v Närodním domě přednáškao Prešernovi, jíž hosté se zúčastnili. Vzletnými slovy, jež provázena obrazy skioptikovými, vytkl přednáše- jící koil. Phst. Pavel Grošelj význam oslavencův pro obrození slovinské literatury, objasnil jeho po- měr k idei slovanské, zvláště k myšlénce illyrské vhodně vloženými ukázkami z jeho básní ličil Pr- šernovu lásku k národu a vlasti. Po skoučení přednášky objevil se v pozadí sál obraz nově zbudovaného pomníku Prešernova v Lu blani, jenž s nadšením obecenstvem pozdraven.

Sjezd národněradikálního slovin- ského sludentstva v Terstu byl zahájen ve středu 6. t. m. o 9. hod. dopol. koll. Rybnikarem. jenž poukázal ve své řeči na to, že idea národně- radikalní vznikla před čtyřmi roky v kruzích stu- dentských, během jichž nabyla vážnosti a přívrženců i v širších kruzích slovinských. Až posud byla čisté vnitř í záležitosti studeniskou a teprve dnes, tímto sjezdem, jenž je resultátem práce těchto čtyř roků. vystupuje na veřejnost. Pak zvolen předsedou kol. Žerjav; uvítal slovinské i jinoslovanské studentstvo, poukazuje k tomu, že neváhalo podniknouti dalekou a namáhavou cestu do Terstu. Zvláště pak vřelá slova věnoval studentstvu českému, zastoupenému delegací »Svazu česko-slovanského studentstvav Praze.« Pravil: »Čeští studenti nejsou dnes našimi hosty, nýbrž spolusvolavateli a spolupracovníky to- hoto sjezdu. Jest zásluhou »Svazu českoslovanského studentstva« a národně-radikálního studentstva slo- vinského, že ve studentských poměrech slovinsko- českých učiněno v posledních několika málo létech více než před lím za celá desetiletí, a to jest nej- lepší důkaz, jak dobře pochopuje slovinské a české studentstvo velikou důležitost vzájemnosti česko- slovinské.

Po volbě ostatních funkcionářů promluvil JUD Otakar Rybař; mluvil o národnostním zápasu Slo- vinců a pravil, že všude na slovanském jihu postu- puje Slovanstvo i co do osamostatnění i co do počtu, vyjma Terst, kde dokonce jsou Slovinci na ústupu Před 50 lety bylo tu úřadně napočteno 60% Slo- vinců, dnes jen 16% (ve skutečnosti však jich je na 50%). Končí přáním, aby sjezd prospěl celému ná- rodu slovinskému. Na to byla na programu manifestační přednáška pro slovinskou universitu. Řečník kol. Premrl do- kazoval důležitost a nutnost tohoto kulturního poža- davku slovinského; vyvrátiv všechny protidůvody vlády a Němců, vyzývá slovinské studentstvo, aby po skončení studia vysokoškolského dále vědecky pracovalo, aby bylo dosti sil kvalifikovaných k habi- litaci a tím nejlépe bude lze čeliti výtce, že není dostatek professorských sil pro budoucí vysoké školy.

Promlouvá o nedostatcích dnešního slovinského školství národního a středního, kde nelze však sva- lovati všechnu vinu jen na vládu; přiznává, že Slo- vinci sami též poněkud jsou tu vinni: vždyť slo- vinští středuškolšti professoři, bohužel, nenapsali ani slovinských středoškolských učebnic. Pak ml uvíl o požadavku university italské, uzná- vaje sice jeho odůvodněnost, ale zá- roveň prohlašuje, že Slovinci nikdy ne- připustí italskou universitu v Terstu. Na to jednomyslně a bez debaty příjata násle- dujíci resoluce »Dne 6. září t. r. na prvém sjezdu národně-radi- kálního studentstva slovinského v Tesstu shromáž- dění slovanšti posluchači vysokých škol 1. opětují svůj požadavek slovinské universily v Lublani; žádají, aby týž aspoň současně byl řešen s opráv- něnými požadavky za university ostatních rakou- ských národnosti protestují proti myšlence zřízení italské univer- sity v Terstu 2. vybízejí vládu, aby neprodleně učinila nutné přípravné kroky ke zřízení slovinské university a ukládají slovinskému studentstvu, aby po skončení studia vysokoškolského i dále vědecky se vzdělávalo. aby tak byly pohotově učitelské síly pro všechny obory na budoucí universitě.« Dále byly na programu tři přednášky, svými thematy velice zajímavé. Byly to přednášky: koll. M. Rostohara: »Jednollivec a celek, ethika, nábo- ženství, věda«: koll. G. Žerjava: »Evoluce, princip práce a svépomoci« a koll. Iv. Ušlakara: »Otázka národnostní«. O jednotlivých přednáškách rozvinuly se debaty, načež schůze o půl 12. hod. pol. skon- čena. Na programu odpoledne a ostatních dní sjez- dových jest jednání jednotlivých sekcí, jež budou rokovati o důležitých otázkách rázu čistě student- ského-

Schůze c. k. poštovních úřadníků. Výnos c. k. poštovního ředitelství ze dne 16. srpna t. r. ve příčině zakoupení let bývalých expe- ditorů způsobil v kruzích poštovního úřadnictva opravdové překvapení, Aby dán byl průchod názorům postižených úřadníků, svolal Spolek c. k. poštovních úřadníků v království českém schůzi svých členů do zimní zahrady Národního domu na Král. Vino- hradech. Vzdor nepříznivé době, kdy dlí mnoho úřadníků na dovolené, anebo byli povolani do území manévrů či do lázní, bylo účastenství na schůzi velmi značné. S nadšením byli uvítání delegáli pp. kontrolor Kohoutek z Král. Dvora, officiál Chrástka z Pardubic a offieiál Dítě z Kolína. Kollegové z Nového Bydžova zaslali pozdravný projev Schůzi zahájil a účastníky srdečně oslovil před- seda pan officiál Zoula, načež se ujal řízení schůze pan vrchní officiál Švestka. Referát přednesl pak pan officiál Zoula a z obsažné jeho zprávy vyjí- máme Málokterý výnos způsobil tolik ruchu v řadách našich, jako výnos poštovvího ředitelství ze dne 16. srpna, kterým seznamuje nás ministerstvo ob- chodu s úmyslem svým, poskytnouti možnost zaku- pování let expeditorských tém poštovním úřadníkům, kteří převzati byli do státní služby, jakož i určuje podmínky, za jakých by tak učiniti hodlalo. A ruch ten jest zcela pochopitelným, neboť výnosem tím se