ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a3c320c0-75a5-11dc-aa76-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 38, work 2, person 71, org 6
1 masthead
Ročník XXXXVIIL.
2 masthead
V Praze, v pondělí 20. července 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 198.
4 article
Na ranní a odpol. lIsty předplkěi se: v Praze v admlniskrae sk Htřrt lets . . . . 8 K — s dvojí donáškou na ně čtnt 1aa . . . . 7 K 5ok ve alislkách: a K 9o na maěiíc Poštout něsle Bavrt leta . . . . 9 K ao s drojí zisilkon ::ke Ještě slovo o výsledku slovan- ského sjezdu. Usnesení slovanského přípravného sjezdu znají čtenářové naši již z podrobných zpráv o schůzích kongresu. Usnesení tato tvoří dvě skupiny: první skupinou jsou prostředky k se znání, k duševnímu sblížení a kulturnímu po- vznesení slovanských národů, druhou pak jsou návrhy na hmotné sesilení, na hospodářské tím také politické zmohutnění Slovanstva. O usnesení první skupiny, o prostředcíeh povahy ideální, osvětové a kulturní pojednali jsme včera v rozpravě o výsledku sjezdu a označili jsme je jakožto projekty vhodně uskutečnění schopné a tedy praktické. Každému, kdo o věci klidně přemýšli. musí býti zjevno, že navrženými sjezdem cestami, budou-li upraveny a bude-li jich hojně, úsilovně a vytrvale užíváno, velikého cíle: mocného kulturního povznesení a duchov- ního sjednocení Slovanstva dosíci lze bude.
Praha ao
5 article
Avšak ani sebe větší osvětový rozvoj neza- ručuje sám Slovanstvu té budoucnosti, kteráž jako možný a dosažitelný ideál nám tane na mysli. Slovanstvo musí se státi, jako celek i v jednotlivých národech, rovnomocným činitelene oproti jiným velkým národním nebo plemenným skupinám, musí se státi činitelem samo- statným, na ostatním světě nezávislým a ze sebe sama křepkým, musí se státi hospodář sky silným. K dosažení pak tohoto, v prak- tickém životě a v zápasu světových soutěži ne- skonale důležitého cíle doporučuje program pražského sjezdu tři prostředky, jejichž vhod- nost, účelnost a dalekosáhlá účinnost samy se- bou bijí do očí. Především má býti provedena organisace výrobních a obchod- ních styků mezi jednotlivými slovanským národy, organisace vývozu a dovozu mezi jednotlivými slovanským zeměmi, aby slovanští národové přestali býti předmětem vyssávací spekulace národů jiných aby pokladu svých otčin, jakož i plodů svoji pilné práco sami mozi sebou náležitě využíval a sami ze sebe, ze vzájemné výměny bohatli.
6 article
Aby pak těmto hospodářským snahám poku možná silného podnětu a rozmachu bylo dodáno. má býti v příštích letech uspořá- dána v Moskvě veliká všeslo van- ská výstava, jež by také čistě osvělovým a ideovým stykům široký základ dala, velkolepý obraz slovanského světa poskytla a takto slo- vanským národům vzácnou příležitost zjedn ala, aby sebe samy blíže seznali a také před ostat- ním svělem v pravém světle se ukázali. Jakožto vrchol a korunu hospodářské vzá jemnosti a nezbytných snah po kmotném po vznesení doporučuje konečně program sjezdu založení velké slovanské banky jež by celému přištímu slovanskému ústroji dá- vala život, krev a sílu. O nezměrném dosahu pro jektu slovanské banky netřeba zde zajisté šířiti sloy — ten ocenili již plnou měrou naši národní od- půrci a nám zbývá jenom projeviti přání, ab slovanská banka co nejdříve a především skut kem se stala.
Moskva
7 article
Vytkli jsme včera a zde hlavní články z řetězu dobře uvážených usnesení, jež připravná konfe- rence učinila a již tyto věci odůvodňují zajisté a opodstatňují naše shora učiněné prohlášení, že sjezd úkolu svému do stál. To, co vykonal, jsou arci prozatím jeno projekty a programavé návrhy, ale již tím, že nalezeny formule, prostředky a cesty k dušev- nimu, kulturnímu sjednocení a ke společnému osvětovému a hospodářskému postupu všecl slovanských národů, výkonáno dílo veliké Usnesení přípravného sjezdu pražského mají — dle původního, v Petrohradě smluveného plánu — předložena býti jakožto návrhy velkém obeenému slovanskému sje zdu, avšak tento plán není asi nezměnitelný. Svolání nového, velkého sjezdu na př. do Moskvy bude vyžadovali mnoho obsáhlých příprav a značného času a sám předseda nynějšího, přípravného sjezdu pan dr. Kramář prohlásil, že nebude možno obecný velký slovanský kongress tak brzy uspořádati. Však proto přece bude zaji s t možno, v akci, jež v Praze zaháje- na byla, činně pokračovati a lec- která usnesení pražské »konfe- rence« ve skutek provésti dříve, než velký kongres lze bude svolati. Tento velký sjezd mohl by pak prostě schváliti, co dle pražských usnesení již skutkem učiněno bylo, potvrditi, co ještě zbude a zahájiti činnost pro další elappy novodobé slovanské vzájemnosti duchovní jednoty. Aby nyní již provedení sehopné návrhy pražského sjezdu co možná brzy ve skutek uvedeny byly, bude pěčí jednotlivých národních deputací a zemských komitétů slo- vanských.
Kramář Petrohrad Moskva Praha kulturní sjednocený
8 article
Pražský sjezd slovanský zna mená tedy skutečnou událost značí vážný skutek a čin. Avšak ješte v jině příčině, než ve věcech shora dotčených způsobil pražský sjezd radostnou událost srdečné sbližení delegátů ruských a polských, jakož i nadějnou shodu čtyř jihoslovanských deputací, jež se sloučily v de- putaci jedinou. Prolomení ledu mezi Rusy Poláky, kteréž se na sjezdu v Praze událo, není arci daleko ještě žádným rusko-polským smírem, ale může se snadno státi jeho východiskem počálkem. Že nejsou dosud splněny předpoklady a podmlnky, jež Poláci právo mají klásti, miru mezi národy ruským a polským překážeti nemusí, naopak: mír národů těch v duchu spravedlnosti a práv urychlil by jenom skulečné pro- vedení oněch předpokladů a pod- minek. Jakmile se národové ruský a polský svými povolanými zástupei dohodnou, vláda ruská jistě překážek činiti nebude a obecné slo- vanské shodě, novodobě duchovní jednotě Slo- vanstva bude dán pevný, nerozborný základ. A takž, přehližejíce průběh pražských kon- ferencí, jsme oprávnění prohlásiti: výsledek slo- vanského přípravného sjezdu neoslňuje a ne- vzbuzuje žádných illusí nebo fanlastických přeludů, ale budí důvěru ve zdravý smysl slovanských národů a tím také již naději, že příšti osudy těchto národů budou lepší minulých Program pro první epochu nové slovanské vzá- jemnosti, jak v Praze byl sestaven, nevyhlašuje žádných skvělých, zářivých nebo hřímavých hosel, ale otevíra všem slovanským lidem dobré vůle jasnou perspektivu do budoucna. Kéž znamená výsledek slov an ského sjezdu pražského probu- zení nového slovanského jar al
Rus Polák Praha
9 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 19. července. (Rom. Dmowsk o výsledelch pražské konference) Vídeňské listy ofiskují o pražské slovanské kon- ferenci jen zprávy tiskově kanceláře, někdy dosti seškrtané; samy o konferenci neplšou. Jedino výjimkou během týdne byla námi citovaná sta »Zejtu«. Dnes má »N. Fr. Pr.« obsah roz- mluvy svého pražského zpravodaje s posl ruské dumy, Romanem Dmowským. R. Dmowsk vysvětluje tu účastenství Polaků v pražšké kon ferenci zvláště pruským útokem na Poláky po znaňské. Nebezpečí, hrozící jim od Němeů ne toliko v samotném Prusku, nýbrž i v jiných stá- tech, utvrdilo je v přesvědčení, že se musejí spojiti s jinými národy, kterým hrozi od Něme totéž nebezpečí. U Slovanů západních našli půdu úplně připravenou. V Rusku je sice dosud jinak ale pro Poláky je důležito, že aspoň v části ru- ského obyvateistva nacházejí porozumění pro po- třeby Slovanstva a jeho úkoly. Nové slovanské hnutí má za účel rovnoměrný rozvoj všech slo- vanských národností, a v tomto směru, klerý
Rom Romanus Dmowský R Dmowsk Polak Praha Francie Prusko Rusko
10 article
jediný Poláci mohou podporovati, pražská kon ference přijala jasná ustanovení. Pokládáme to — pravil R. Dmowski — za důležitý krok rozvoji a jsme velice spokojeni, že všichni účast níci projevili veliké porozumění, jaký význam má pro Slovanstvo národ polský. V Praze, 19. července. (Chorvaté Vlaši v Istrii.) Ve Vídni meškal tyto dn zemský hejtman istrijský, dr. Rizzi. V roz mluvě s redaktorem jednoho vídeňského listu potvrdil, žepoměry mezi Vlachy a Slovany istrijskými se v poslední době značně zlepšily. tak že říšsti poslanci z Ištrie mohou nyní spo- lečně zakročovati ve prospěch své země. Nový zemský volební řád poskytl Chorvatům značné výhody a také opravené zemské zřízení jest jim na prospěch. Mimo to, pokud jde o chor vatské školství — pravil dr. Rizzi vý slovně — Vlachové jsou ochotni nečiniti nyn nijakých překážek při zřizování potřebných nových chorvatských škol, ovšem pokud na to stač zemské finanční prostředky. V Praze, 19. července. (Vládní akee pro Istrii.) V pátek konala se ve Vídni z předsednictví odb. předn. dra. Engl a porad o potřebách Istrie, již se účastnili dr. Rizzi dr. Laginja, Mandič, Spinčič a Spadaro. D Engel přednesl vládní program na povznesení Istrie v oboru kulturním a hospodářském. Pro gram týká se staveb přistavních, silničních, zři- zení 35 nových poštovních a telegrafních stanie telefonu, zřízení nových obecných, měšťanskýei a hospodářských škol se státní subvencí, po vznesení rybolovu atd. Poslanci istrijští pouká- zali na bídu, hrozicí Istrii následkem letošního sucha a žádali, aby vláda přistoupila ihned ku provádění svého programu. Dr. Engel slibilči- niti, co bude možno a dodal, že celá vládn akce je rozpočítána na dobu deseti až pat nácti let.
Polák R Dmowski Chorvat Vlach doktor Rizzi Laginja Mandič Spinčič Spadaro Engel Praha Istria Vídeň Slovan
11 article
Německo-cirkevni proudy v Litoměřicích. (Věnováno české veřejnosti — české Národn radě.) Litoměřická diecese byla odjakživa bolest nem našeho severu nejenom v ohledu národ nostním, ale i národnostně církevním. Český kněz za nyní panujících poměrů proniknout nemůže, takže se zdá, že i na poli tomto vůle třebenického Titty je rozhodující. S české strany kdo paralysuje tyto vlivy ?! Jednota katolického duchovenstva poukazovala na nezdravost a ne udržitelnnst poměrů těchto — ta musila jíti, nel byla živým svědomím německým násilníkům třeba i mitrou zdobeným. V litoměřické diecesi nerozhoduje při správě duší Kristovo »Jděte do celého svéta a učle všecky národy« — — ne, zde rozhoduje úvaha, co by tomu všemocný Titta a jeho Volksrat řekl, zde rozhodují ohledy na Němee a ono slastné vysluňování se v záři všeněmeck přízně a plaliti tak za plnokrevného, nekler kálního Němce! Česká Jednota musila jíti, německý. »Ver band«, zastoupený ve Volksratu, trvá a pracuj- dále o povznesení matky Germanie. Kde ale hledati kořeny onoho zla ? — vsy stému — v celé církevní správě litoměřické Kdo řídí diecési tuto? Němec biskup s 5 ně meckými a 2 českými kanovníky. Litoměřický biskup se nijak svým něme etvím netají — ano i ty barvy zemské u něho — jako virilisty staroslavného sněmu českého — jsou v nepřízni . .. jak to nejlépe doku mentovala oslava jeho diamantového jubilea Celý dóm — kanonie — biskupský palác s skvěl v záři rakouských, papežských praporů český marně jste hledali, ani český kanovník ho neměl! Není to přímá urážka celé třetiny če ského diecésního lidu a českého kléru !? Jak biskup tak kanovníci propagují němectví a př každé přiležitosti akcentují německé stanovisko.
Kristův Němec Litoměřice
12 article
poukazujíce na uměle vyvolanou roztrpčenos německého kléru a lidu, čeští členové však recte český člen svým na všechny strany uslád lým chováním a těmi nekonečnými ohledy, ne hájí nikterak úspěšně zájmy naše. Němečtí ka novníci jsou s německým klérem ve stálém styku, oni mají informace, oni si docela, je-l zapotřebí i různé projevy objednají Při obsazování kanonikátů — chtějí-li zamezit jeho spravedlivé zastoupení a obsazení Čechem — zatáhnou za šňůrku na popud kasina a vše je hned v proudu, Volksrat, poslanci, biskupové, klérus, li a výsledek: Besitzstand rozšířen a upevněn. Dr. Kor dač a jiní by mohli dost a dost povídati... S česk strany se obyčejně o to stará jednotlivec a en je ještě kaceřován a prononsován za člověka, modernou zapáchajícího. Důstojný projev českého kléru a lidu se nestane, ano český klérus se dá ukolébati krásný- mi slovy, on nechce činiti bolest milovaněmu p stýři, kterému jeden Němec milejší než dva i viee Čechůl Vlivy tyto, nám Čechům krajně nepřátelské uplatňují se všude, ve správě diecesní, v semináři ve sboru profesorském, kde český učenec, český sna živec se nepupouští. Tak na př. od roku 1904 až d roku 1908 ustanovil biskup Schoebl 4 profesory bo- hosloví a sice: Na základě konkursu jednoho Čech dra. Šandu, který musil se podrobiti soutěži se Němci a profesuru jen proto obdržel, že jeho práce dvěma profesorskými sbory v Litoměřicích a Česk
Čecho Němec Čo Šanda Litoměřice
13 article
Budějovicích za nejlepší byla uznána. Čech, ten měně cenný, se uplatnil prací. Ostatní profesury obsazemy 3 Němci bez konkursu a sice: V. Pohlem Schlenzem a Steinmetzrem, který 1. Híjnem má ob držeti stolici St. Zákona, ačkoliv ji biskup Schoeb opětně a výslovně slíbil dru. Šandovi, který svou schopnost pro stolici tuto mnohými vědeckými pra- cemi dokumentoval. Slib biskupský v tomto případu neplatí, jedná se o Čecha! Při obsazování shora uve dených stolic jest naprosto jisto, že kvalifikace dra Š. byla před konkursem taková, jako všech tří Něm- ců, kleří žádného konkursu dělati nemusíli a př nichž postačilo, že jsou Němci! Jmenování tolo b konkursu příčí se zcela výnosu minist. osvěty ze dn 29 března 1858 čís. 264, výnosu to dosud platnému dle něhež biskup jen výjimečně bez konkursu sto lici bohosloveckou uděliti může takovému uchazeči jenž svoji způsobilost dokázal zvláštními úspěchy učilelskými neb spisovalelskými. Ze 3 jmenovanýc vůbec jen jeden působil jako učitel na gymnasiu (co zajisté žádoucí způsobilost ku profesuře církevníh práva nezaručuje!). Spisovatelsky z těchto 3 uvedenýchi nikdo čin ným nebyl — pardon! — přece a tu, svěle žasni Siemmelzer vydal brožuru o knize „Judith“, která je bek církcvní aprobace psána v duchu modernisti ckém. U Čecha by to vadilo, u Němce ne; u toho platí volnost vědeckého bádání, tomu k dosažení slo- lice prof. v Litoměřicích depomůže kasiňácké dopo ružení. Očekáváme s plnou jistotou, že onen obra ve smýšlení p. biskupa potrvá a on i svou benevo lenci ukéže v provádění zdravě moderních oprav své diecese. Facit je: k dosažení bohoslovecké pro fesury v Litoměřicích bez konkursu pochybnou kva- lifikaci nahražuje a doplňuje němectví a po chlebování.
Němec V Pohl Schlenz Steinmetzr Šanda Čecho Siemmelzer Juditha profesor Budějovice Čechy Německo Litoměřice
14 article
Tací lidě, dosazení německými pohlaváry pr svoji německost, nebudou hlásati jen „jejich“ vědu ale budou jistě i uplatňovati v řadách německéh knězského dorostu ducha, který byl důvodem jejicl jmenování. Duch tento, krajně nám nepřátelský, slv beztoho již orgie vůči našim lidem v území uzavíra ném, kde napřed jde Germania a pak toprve spása o české duše — neškodí-li tol Nynější biskup nápravu nezjedná, ten je hříčko v rukou svých pochlebníků, kteří jej v nejlepší na ladě udržují, pravý slav věcí zatajujíce a snaží s jen o to, by jeho pomocí nějského toho teplého, heb kého místečka dosáhli. Kdo zjedná nápravu — snac nástupce? Jest již známým faktem a veřejným ta- zemstvím, že nástupcem biskupa Schoebla má být dr. Hilgenreiner, protekční ditě biskupa Frinda a ně meckého kasina a třebenického Titly. Neupíráme V drobném prodejie ranní číslo o sobě . . . odpeledni .. . na 2k Ve filialkách na venkovi: ranní číslo. . . . . . . . 10h vdpolodní . . . . . . . . 4k Inserát plati se hotově napřel Předplacení a inserty přijímá sěmnlnl- strace v Mariznské ulici č. 3. Tam nacházejí sa té1 rečakee Hiskárna a snpedics „ Fárednich Listů“ Eukopisy se novraesji
Hilgenreiner Frind Titl Mariznský ulice
15 article
dru. Hilgenreinerovi jakousi kompilačnou vědeckos a agitačního ducha. Dr. Hilgonrciner má snad schop- nosti, býti vůdčí oscbností německých církevních řad, ale nikdy biskupem v Litoměřicích. Německý Verband stojí za drem Hilgenreinerem, jakož i jiné vlivuplné osobnosti, které chtějí jej biskupem míli Pochivalné doporučení, již dnes u místodržitelství le- žící a císaři dra. HI. jako biskupa litom. doporučující nic nemění na onom faktu: dr. Hilgenroiner bisku- pem litoměřickým býti nemůže a nesmí pro sv strannické němectvíl Biskup liteměřický musí býti jazykově kvalifi- kován, on má býti svým diecesanům otcem, máa musí znáti jejich řeč a to dr. Hilgenreiner, klerý j říšsko-německého původu, nezná. Nejen to, o dru. H je známo, že je nacionální fanatik, neboť dosudj v dobré paměti jeho nacionálně výstřední vystoupen pli jmenování Schustra kanovníkem hradčanským Jmenování dra. II. by znameralo casus belli. ono by bylo urážkou českého kléru a českého lidu znamenalo by utužení germanisace ve správě die- cesní. Celá česká veřejnost musí konečně doznati. že se nejedná o věci podružné, ale zásadně důležité, týkající se našeho národního rozvoje Uzná-li dr. Titta sám důležitost a vlivnost cír kevní moci ve všenárodní složce — nesmí ani nám býti lhostejno, kým a jak na 600.000 lidí v ohledu národně církevním spravováno jest! Nedopusíme. aby tak důležité posice byly obsazovány na úkor ná a našich lidl Bude-li zápas Slovanstva dobojován u nás — a to na českém severu — nesmíme nic se zřetel poušíěti, co by naše posice upevnilo ve všech obo rech a odvětvích lidové a církevní správy. Výstraž- ného hlasu povznášíme, nechť nezanikne, ale vzpru- ží náš český klěrus a lid, by tito spojenými silami hájili dědictví, prušáckými vetřelci a náhončími ohrožené.
Hilgenreiner doktor Hilgonrciner Hilgenroiner Schustr Titt Litoměřice
16 article
Zkušební jizda nové lodi Rakouského Lloydu „Praga“ (Od vlastního zpravodaje »Nár. Listů«.) V Terstu, 18. července 1908. H. Jest zajisté chvályhodna snaha správy Rakouského Lloydu, že snaží se získati a upou- tati sympathie národů tohoto mocnářství k srému podniku U podniku loďařského jest k tomu při- ležitost lepší než kdekoli jinde. Každá loď má své jméno, jehož slávu roznáší na dalekých ce- stách; jím představuje se lodím ji potkávajícím, rozhlašuje a činí je známým po přístavech zemí bližších i dalekých. Přirozeno, že pokřtění lodi něčím jménem jest etí pro nositele jména. Poli- tická i hospodářská potence českého národ zjednala vstup jměnům, které vyjadřují pojmy českému lidu drshé, do Joďstva Rakouského Lloydu. Několik let už brázdí moře loď, ne- soucí jméno Bohemia, loni s upřímným po- těšením česká veřejnost kvitovala poklonu ná- rodu českému učiněnou tím, že krásná loď no- vého typu nazvána jménem otce národa, Pala- ckého, nyní se k nim druží jako třetl sestn a třetí projev pozornosti Rakouského Llovdu k Čechám loď, pokřtěná po královské Praze, krásným, zvučným jménem »Praga«.
Lloyd Terst Palo Čechy Praha Bohemia Praga Praga
17 article
Zdvořilost plně zasloužená významem če- ského národa v této říš1. Což ovšem nevylučuje, aby byla přivětivě přijímána a zajisté i oplácena. Příležitosti k tomu poskytuje v míře dostatečné zvýšený obchodní ruch na východ i vzmnáhajíeí se obliba českých turistů pro divukrásné, sio- vanské pobřeží Adrie. Výborné spojení s Ter- stem, které zřídily c. k. státní dráhy, umožňuje dospěti k Adrii takřka přes noc a tuk pohodlně, jak si jen lze přáti. Nejsou-li Čechy na břehu moře, nemaj k němu, díky vymoženostem moderní dopravní techniky, aspoň daleko. A co vice, mohou s pří- větivým zájmem sledovati poutě a osudy proza- tím aspoň tři lodi, které se téší ideálnímu pro- tektorátu Čech. S vysvětlitelnou a omluvitelnou hrdostí hledí česká delegace na mořského obra, na jehož přidé
Adrie Čecho Čechy
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Výstavní táčky. Pan Riedl z Riedelsteinu si to asi od svých soukmenovců odnese! Zůstal přese všechno za klinání Wenzeslause Titty ve výkonném výboru. representuje tam pořád druhou národnost, ale pro své rodáky dosud ani prstem nehnu! ! Nebý jiných starostlivých členů komitétu, nevím, jak by se chudákům Němcům na výstavě dařilo sám jsem tuhle viděl, jak jednomu dali velkou portu na pivě, a jak předevčírem zas jiného Němce, před výstavou prosím, obklopili, mačkali se na něho, šťouchali a strkali ho, dvě viržinku mu zlámali, když chtěl být laké miliontým. Ano, to zazlívá panu Riedlovi nejvíce pa Heřman Katz z »Bohemie«, že se v čas nepo- stara o to, aby miliontým byl Němec. Je to opravdu už skandál, jak to na vý stavě chodi! Stotisícím byl žák Jan. Beran, čtvrtmiliontou slečna Anna Hájkova, půlmiliontým plnokrevný Pražák František E ba, v sobotu miliontým Václav Šťastný, samý a samý Čech. A já vím, že kdyby si snad usmyslili čihali na 1,111.111tého, že to bude zase ně- jaký pan Václav Pokorný, slečna nebo paní Kono- pásková, ale jen ne žádný Przivrezel ! Tak k čemu vlasíně je na výstavě německý konsu pan Riedl z Riedelsteinu ?? Vždyť lo bylo také naším, tajným přěním aby miliontým byl tentokrát bodrý občan z Chebu nebo Chomulova.
Riedl Němec Heřman Katz Jan Beran Hájkův Pražák Šťastná Čo Pokorná Kona Cheb Bohemia
19 article
Člověk si neumí ani dobře představit to nadšení, jakého my ve své srdečnosti byli by- chom schopni, až by byl pan vládní rada Ho towetz a s ním i ostatní p. t. funkcionáři, c čekali u turniketu iako hodináři na polední vý střel, popadli za rukáv dotýčného občana a zvo lali: »To je on — ten mihion !« Hudba by byla spustila »Hej Slovaně«, zá- slupy okolo »slávu« a »na zdar« — a tu by teprve šťastný miliontý vypravil ze sebe: » Jo majne Hern — wos wolnsten?« A jak by letělo od úst k ústům : »Milionty je Němec!« Jsem jist, že by ihned ulichlo všechno na zdarování a slávování a že by výslavou zaznělo hřímavé, trojnásobné »Hajl, Hajl, Hajl!« Byl bychom mu hned dali za klobouk dubovou ra tolest, do knoflikové dírky chrpu, do kapsy ška tulku sirek »Bund der Deutschen (však je taky na výstavě prodávají), do jednoho šosu »Bohe- mii« a do druhého »Tagblatt«, přes prsa velko německou šerpu a pak ho nechali domlouva se s panem Riedlem. Představte si ten špás když by se ti dva byli nesmluvili a byl by jin musel přijít na pomoc nějaký český soudní ad- junkl, kterého z Egerlandu vyhodilil A my bychom se byli při tom bavili, učil miliontého řikat: Nastar, héska holka, strě prst skrz krk . . . do večera by skoro mluvil tak dobře česky, jako pan Riedl. Rozumí se samo sebou, že bychom mu dali zahrát »Deutschland,
Němec Hajl Riedl Egerland Deutschland bund der Deutschen
20 article
Deutschland ýbr olles, Wacht am Rhein . . .« všecko, co by jenom chtěl. I vědro »Urquellue byli bychom mu ze Žatce v automobilu při vezli, aby nemusil tu českou šťávu plt, něme- ekou kychyní byli bychom ho uctili, oblibenou v Egerlandu kapustou a červeným zelím . . a to ne a nel Miliontým zase musil býti Václavl Když šlo o německého poslance na Novém městě, to dovedl pan Riedl litat v kočáru automobilu, ale aby se byl postaral o milion- tého Němce na výstavě to ne! Pan Kalz si to dobře zapamatuje, jak tajně drží s Čechy a jak
Riedl Němec Kalz Deutschland Wacht be Rhein Žatec Čechy
21 article
jim pomahá dokazovat, že oni to jsou, kler plní výstavu. Snad při »měnění« druhého mili- onu bude jinakl Skoro jsem se sám zalek' toho slova druhý milion! Pomalu jimi budeme báze jako Wanderbildt! Pravím pomal u, poněvadá nepůjde to asi tak rychle jako s tím prvým Především objevují se neklamné známky toho že společnost pražská, jež původně prázdniny hodlala ztrávit na výstavě, přece jen se roz- myslela a rozjela do lázní, zátiší a lázniček. Jak to vim? Můj bože, vždyť čtu tak inserátyl »Křeslo, sedadlo, čivrtka lože ald. v xy divadle přepusti se levně na dobu prázdnin.« Potom prozrazují mi to spuštěné záclony a pa- píry proti slunci ozbrojená okna a konečně ná padné oživení restauraci: pražských poledním vdovci. Tak se teď opraveně říká »slaměným« jimž nevaři žádná švagrová ani teta . . . Bude nutno tedy po druhý milion něe učinit Slyšel jsem o zamýšlené konkurene krásek. Proč ne! Máme jich jen v Praze tolik, že by stály za slušný katalog, jak pak teprv v celém obvodu obchodní komory. Ale dovolím si návrh ten ještě rozšířiti: Když vý- stavu krásek, tak taky výstavu krasa vc ů Nelekejte se, pánové — a vy dámy se nesmějte! Nedělám ten návrh k vůli sobě — to by jury měla s první cenou strašně lehkou práci — ale bylo by to z brusu něco nového. Před- stavte si, jak by se to vyjímalo krásně, až byste jednou později rozesílati mohli na příklad tako véto sdělení: »Pan Zachariáš Kalabza na ju- bilejní výstavě v roce 1908 . . . druhou nebo třetí cenou poctěný krasavec a slečna X.v poroučejí se jako novomanželé!« Nesmělo b se tak arci stát až padosát lot po výstavě ..
Kalabza Praha
22 article
Dvě neděle bychom tedy měli šťastně ob sazeny a kdyby jenom z Prahy k závodu krásek přišly všechny dámy, které bezpečně jsou pře- svědčeny, že jsou nejhezčími — sto tisí návštěvy je málo! Nezubte se škodolibě, pánové, totéž platí také o vásl Pro samé neděle ale nesmíme zapomenout také na svátkyl Jen v tomto nekonečněm měsíci máme dva důležité — připominám proto, abyste už radši dnes za dobré pamět napsali gratulace — a to Anny a Boženy Kdyby si každá slečna nebo paní Anna, An dulka, Anička, Aninka, Anoušek (následuje tt sta variací) řekla, že oslaví svůj svátek n výstavě (a sama sem přece nepůjde, protožes to ani pro třikráte plnoletou dámu nesluší) — zas by naskočilo sto tisíc. Ale tu bych prosi zábavní výbor, aby učinil následující opatřenl Na všech elektrikách nalepí se veliké plakaty přes celý vůz: »Dnes se na celé výstave taneuje !« To by znamenalo, že jakmile vkročí žensk noha do výstavy, nezastaví se od turniketu k hyppodromu. Ať je Andulka nebo Kordulka vdaná nebo na vdávání — o stáří nemluvim, protože není vůbec žádných starých dam — hned se oetne v kole a tak to půjde celo výstavou. Toho dne se nebude chodit, nýbrž výhradně tančit! A jestli jsem řek' prve něeo o slotisicové návštěvě — tak to odvolávám Jen za ten den bude čtvrtmiliontý. Já bych to dovedl shánět dohromady Když to tak počítám, vidím, že jsem jen do konce tohoto měsíce sehnal hračkou půl milionu a že bych vlastně dalším rozvinováním svýci gemiálních myšlenek uvedl výbor do rozpaků co dát všechno za dárky deselimiliontému který by už na sv. Václava paradoval výstavou Toho se dopustit nesmím . . . a proto radši,
Anna Božena Anička Aninka Anoušek Andulka Václav Praha
23 article
jen ať si slavný výbor jde svou starou, vyšla- panou cestiěkou, opatrně a klidně, jak to už ostatně napovídají začáleční plsmena pořadatel- stva výstavy, slavné Obchodní komory. Že ale mám opravdu zdar výstavy na srdei, toho dokladem budiž moje desatero, které denně si pětkrát opakují a doporučuji k opako- vání všem, kdo jako já nedovedou si spusti před oči žaluzie a plýtvají zlatem mlčení, spo- kojujíce se střibrem mluvy. Moje vřstavní des- tero zní: »V jediného presidenta budeš věřiti a tim je León Bondy!« »Nevezmeš jména výstavního výboru na- darmo, ale dokonce k němu nepřidaš žádné křivé a nezpůsobné slovo l« »Pomni, aby's den sváteční světil a v ne- děli a ve svátek od rána buď na výstavě !« »Cti otee svého i matku svou a más-li ženu, déti a tehyni, všeeko to voď na výstavu le »Nezabiješ při květin věm korsu splašenými koňmi n koho a když, tak sebe l« Šesté . . . já se stydím to říct Sedmé — týká se toho pána, který na- vštívil ondyno pavilon bankovnictví. »Nepromluvis křivého svědectví o výstavěl Slyšiš, Zevloune »Nepožádáš manželky bližního svého, aby si dala s lebou na výstavě rendez-vous, nýbrž smluviš schůzku s panem manželem, který ti ji sám přivede. A co se těch statků v desátém přikázání týče — těmi se netrap. On ti bez toho nikdo nic nedá l Jedenácté přikázání — je známo od Šam- berka.
Bond Zevloun Šam