ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a39f8670-66ef-11dc-9b80-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 14 celkem · entity: person 41, work 1, place 34, org 6
1 title
Venní zprávy.
3 article
— Opravená agrární statistika. Jak známo, usnesla se »schůze sboru zemských dů- věrníků české strany agrární na resoluci, v níž mezí jiným s rozhořčením odmítá všechny 1i- ché nájezdy denního tisku.« V téže zprávě pak, kterouž agrární orgán sděluje svým čtená- řům šťastnou událost agrární »u Štajgrů«, vyli- čuje účastenství důvěrnické obratem, o němž praví, že se schůze konala »za velmi hojné účasti vynikajících stoupenců na- šich«. Kam se podělo »55 okresních starostů a přes 300 jiných důvěrníků strany agrární,« uvedených v úřadním oběžníku strany agrární, otištěném ve všech pražských listech, tak úslužných k rozšiřování agrárních nepravd, imposantní ta síla účastníků, kteráž přiměla »Prag. Tagblatt« k nejdalekosáhlejším úvahám politickým a k vážnému napomenutí voličům německým, aby na vědomí vzali, že české zem- ské voličstvo venkovských obcí vyšle do sněmu stranu, kteráž bude v každém ohledu v hospodářském i národním shovívavě kon- servativní. Předvčírem uveřejnili jsme ob- sah dopisu, zaslaného nám účastníkem agrární schůze a důvěrníkem strany agrární, v němž vyvrací se zpráva agrárního oběžníku s honos- nými číslicemi 55 okr. starosta a 300 důvěr- níků tím prostě nejpádnějším důkazem, že všech osob na sjezdu »sboru agrárnického« bylo ven- koncem 63! Jest patrno, že následkem tétc blahodárné korrektury neodvážila se již »Obrana« na světlo boží s notorickou nepravdou. Patrnot, že zakročení agrárníka, námi uveřejněné, počítá mezi — sudé nájezdy, kteréž hodlá pomíjeti mlčením, neboť kdyby byl lichým býval, zajisté že by jej byla »Obrana« s obligátním rozhoř- čením odmítlai
Praga Tagblatt
4 article
— Jen na Moravě možno. Píše se nám z Jevíčka: C. k. moravská zemská školní rada v Brně zaslala c. k. okresní školní radě v Mor. Třebové žádost místní školní rady a obce je- víčské za oddělení školy zdejší, utrakvistické, od německé školy měšťanské. C. k. okresní školní rada usnesla se arciť ihned 6 proti 3 hlasům na rozdělení. Ježto však obec ani místní školní rada v Jevíčku podobné žádosti nepodala, ba naopak již třetí žádost za zrušení zbytečné německé měšťanky odeslala a znovu v sezení ze dne 2. srpna 1901 na resoluci se usnesla, ve které proti zamýšlenému rozdělení obou škol co nejrozhodněji protestuje, tážeme se c. k. zemské školní rady moravské, kdo žádost za rozdělení škol jevíčských ve jmenu obce a místní školní rady podal? Upozorňujeme pak
Morava Jevíčko Brno Třebová
5 article
emezenost středověkého fanatismu náboženského, kdy víra byla ukrutná a odříkání sahalo až k hy- sterii mučednictví. Kdo uchýlí se do kláštera Trappistů, musí být člověkem úplně stroskotaným, který ve svých bolestech nemůže najíti jiné útěchy, nežli uza- vření se do věčného mlčení a odříkání. A že je mnoho lidí nesmírně nešťastných a při tom ne- schopných sebevraždy, to dosvědčuje okolnost. že Trappistů je pět tisíc a jsou rozděleni mezi 29 klášterů ve Francii a třicet v cizině. Gene- rálem Trappistů je dom Sebastian Wyart, bývalý plukovník Zuavů. Trappisti žijí v tak úplném odloučení od světa, že neznají ani největší události a převraty. Roku 1881, když byly rozpuštěny některé kláštery a policejní komisaři vypuzovali násilím Trappisty, pravil stařičký mnich k policejnímu komisaři: »Král byl tak dobrý, když nás navštívil. Co jsme mu udělali, že nás dnes vyhání ?« Nebohý Trappista měl na mysli návštěvu Ludvíka Filippa v klášteře r. 1847 a netušil ani, že od té doby ve Francii vystřídaly se dvě republikánské vlády a jedno císařství!
Wyart Zuav Trappista Filippos Trappistus Francie Genus
6 article
Trappisti neznají svět a život, nemají s ním takové styky jako Benediktini neb Jezoviti, kteří slouží vědě a vychování. Trappisti jsou neteční ke všemu, uzavření před vším, co jen připomíná život. Žijí ve stálé myšlénce na smrt. Jejich kláštery a kostely ne- mají umělecké nádhery a krásy, jež dovede po- těšiti oko a cit zbožných. Všude vládne největší prostota a chudoba. Nic není truchlivějšího nad pohřeb Trap- pisty. Položí ho do rakve v jeho kutně. Trap- pista se nikdy nesvléká. Když umírá, nenechají jej bratři v klidu na jeho lůžku, ale přenesou ho do lůžka vystlaného popelem a když umře, umyjí jeho tělo — a to je první lázeň Trap- pistova. vyšší úřady školní a české členy c. k. morav- ské zemské školní rady na toto jednání a žá- dáme je, by při projednávání této záležitosti náležitě zakročili a rozdělení škol našich nedo- — Bezohlednost rakousko - uherské banky. Dnem 26. t. m. zahájila činnost v Mo- ravské Ostravě filiálka rakousko-uherské banky. S české strany bylo očekáváno, že ústav tento zachová úplnou rovnoprávnost jazykovou. Avšak hned při stavbě budovy bylo vidno, že banka chce českou většinu v městě a okolí urážeti. Bylať budova filiálky mor.-ostravské opatřena výhradně německým nápisem. Záležitost tato byla i předmětem interpellace na říšské radě. Po zahájení činnosti filiálky shledáno dále, že veškeré nápisy v budově jsou jen německé. Na české dotazy odpovídá filiálka jen německy. Toto jednání státního peněžního ústavu jest bezmezně urážlivé, i budou podniknuty přimě- řené kroky, aby mu přítrž byla učiněna. — Oběť svého politického karakteru.
Ostrava
7 article
»Pan Josef Komárek, starosta svinčanskýa okresní starosta přeloučský, dosavadní posla- nec mladočeský na sněmu království če- ského, převzal kandidaturu za stranu a grárn za venkovské obce v okresích holičském, pře- loučském a pardubickém«, sdělují v slastném překypění »Samostatné Směry« i prohlašují tuč- ným písmem na jiném místě událost tuto ještě jednou s dodatkem, z něhož vysvítá, že pan Josef Komárek nespadl sám do lůna agrárního, nýbrž že byl se stromu, na němž vyrostl, ulo- men, zvláštní deputací vyslanou k němu agrár- ním sdružením. »Dostalo se ji vřelého přijetí slibu, že týž (p. Komárek) jako řádný český rolník ohrožený stav selský na všech ny strany hájiti hodlá.« Tomuto pokynu po- rozuměla deputace agrárního sdružení i šla »téhož« prohlásit za svého kandidáta. Jak jest novému panu agrárnímu kandidátu, »S. S.« ne- sdělují. — Úmrtí. Ve své ville ve Stránčicích zemřelv noci na dnešek pan Josef Hucek, administrátor časopisu »Prager Zuckermarkt« a ředitel podpůraého spolku úřadníků cukrovarnických. Pan Hucek na- rodil se v roce 1855 v Kremži u Českých Bu- dějovic jako syn učitele. Po reálných stu- diích věnoval se obchodu, načež vstoupil do administrace závodu J. S. Skrejšovského. V r. 1881 přestoupil ke spolku cukrovarskému a byl admini- strátorem jeho časopisu. Později stal se spoluzakla- datelem a od r. 1888 byl ředitelem podpůr. spolku, v němž získal si velikých zásluh. Jeho přičiněním zakoupen dům spolkový. Před 6 nedělemi zemřela jeho choť a po úmrtí p. Hucka zůstaly 3 sirotci ve stáří 4—8 let. — V pátek dne 30. t. m. zemřelav Chrudimi paní Josefina Štěrbová, vdova po hostinském, ve stáří 65 let. Pohřeb koná se dne 1. září o půl 5. hod. odpol. na hřbitov u sv. Kříže.
Komárek Hucek Prager Skrejšovský Štěrbová Kremže Chrudim
8 article
— Diamantovou svatbu slavili v Domažlicích ve čtvrtek 29. t. m. v nejužším kruhu rodinném stařičtí, ale úplně svěží ještě manželé Pitter- mannovi. Zejmena obdivuhodné jest zdraví sta- řenky již 85leté, která je stále při dobré paměti. čilosti a mysli veselé, nepociťuje dosud žádných obtíží, jež vysoký věk životu lidskému obyčejně při- nášívá. Manželé tito vzácného stáří žijí spokojeně spolu již 60 let. — Dary. Místo věnce na rakev zvěčnělého posl. dra. J. Kaizla zaslali pp. manželé posl. dr. Karel Kramář a Naděžda Kramářová naší admini straci pro Ústřední Matici školskou 100 K. — Z Náprstkova Českého průmyslového musea. V těchto dnech došla vzácná sbírka čín- ských předmětů, jichž koupi pro museum zprostřed- koval cestovatel St. Vráz na své nejnovější cestě.
Pitter J Kaizl doktor Kramář Kramářová Stanislav Vráz Domažlice Náprstkův Český průmyslový muzeum
9 article
Jest to předně bohatá sbírka vzácných starých por- celánových nádob z dob různých císařů, jemně vy- pracované láhvičky na šňupavý tabák, jichž Číňané používají místo tabatěrek, různé šperky, mezi nimiž pouzdra na nehty (jak známo, nechávají si vysocí hodnostové a šlechta čínská růsti na jednom nebi několika prstech nehty tak dlouhé, že na nich pak pro ochranu nosí jedno neb i dvě pouzdra), různé okrasy do vlasů a kol čela, provedené z nejjemněj- šího peří atd. atd. Velice zajímavá jest skupina 16 sádrových figurek, představujících čínské boxeryv různých bojovných posicích, u nichž jmenovitě výraz tváří jest velice pečlivě vypracován. Celá sbírka bude obecenstvu již zejtra dopoledne od 9—12 hod. porvé vystavena; zároveň budou přístupna i všechna ostatní oddělení musejní, jakož i Zeyerův odkaz, umístěný v pokoji »panímaminčině«. — Germanisační činnost skláren Stölz- lových. Známá sklářská firma Stölzle a synové, která má své obchodní místnosti v Praze, docílila toho, že v ryze českém městysi Chlumu u Třeboně, kde nalezají se její sklárny, otevřena bude nastá- vajícím školním rokem německá soukromá škola, pro niž prý je zajištěno již 78 »německých« dětí, jejichž rodiče jsou v sklárnách zaměstnáni. Škola zřídí se za podpory »Böhmerwaldbundu«, Schul- vereinu a Svazu Němců v Čechách, přípravné práce prováděli ředitel skláren Hahn a správce renegát Havelka
Číňan Zeyerův Hahn Praha Chlum Třeboň Čechy Stölzle svaz Němec
10 article
— Nadějní kadeti. Píše se nám z Písku Spolek »Akademikové písečtí« pořádal v sobotu dne 24. srpna výlet do zdejší restaurace blíže vojenské plovárny. Již během programu pozorováno ostenta- tivní chování se několika kadetů, ač zachoval se spolek ke všem kadetům s veškerou benevolencí pozvav je ke svým zábavám prázdninovým, kteréhož pozvání také tří dni před tím pp. kadetové použili, zúčastnivše se večírku spolkového. Ke konci pro- gramu zachovali se někteří kadetové takovým způ- sobem, že toto chování nemožno již omluviti neroz- vážností mladickou. Za večerního ticha zapěl sbor na lodi českou národní hymnu »Kde domov můj«a právě této prosté nevinné písně použili kadetové Cimbura, Vávra, Rottr a Pekárek ml., by nanejvýš drze urazili národní cit přítomné české společnosti. Zvláště při posledních slovech »země česká, domov můj« bylo slyšeti se strany kadetů výkřiky jako: Fuj, potvora, pereat a pod. Přítomná společnost byla touto drzostí nanejvýš uražena. Jest nám líto, že vyskytují se mezi kadety mladíci, kteří dovolují si jednati způsobem, kterýž by brzy učinil nemož- nými nynější skutečně přátelské styky mezi obecen- stvem a sborem důstojnickým. Mimo to nemile se nás dotýká, že provokateři jsou rodem Češi a před dvěma roky vůbec německy neznali. Vždyť p. prof.
Cimbura Vávra Rottr Pekárek Čech Písek
11 article
Vávra je učitelem české mládeže na c. k. vyšším gymnasiu v Písku, na němž po delší léta blahodárně jako historik působí. Jak nadšeně on mluví o zemi české, o minulosti našeho národa a jeho syn — hanlivě vykřikuje při hymně národní. Rovněž pan Cimbura je Čech tělem i duší a podporuje nás vše- možně, pořádá-li spolek zábavy ve prospěch vlaste- neckých podniků. Vždyť i nynější kadet Cimbura před dvěma roky stával v našich řadách a rád zdobil se triko- lorou slovanskou a nyní stydí se za svou mateřskou řeč. O minulosti ostatních dvou kadetů nám ničeho není známo, jen podotýkáme, že Pekárek ml. je dosud chovancem c. k. nižší vojenské reálky! K vůli uklid- nění zdejšího obyvatelstva a hrubě uražené slušnosti žádal spolek »Akad. písečtí« za zadostučinění u zdej- šího c. a k. vojenského velitelství, jakož i u velitel- ství c. a k. kadetních škol a vojenských realek, kam dotýční páni jsou příslušnými. Jak se vojenské veli- jelství zachová, veřejnosti oznámíme.
Vávra Cimbura Čo Pekárek Písek
12 article
— Výlet K. O. T. na Ještěd a do Jizer- ských hor, který konán byl ve dnech od 24.—27. srpna t. r., těšil se četnému účastenství českých tu- ristův z různých měst království českého, z Moravy (Kroměříže) i z Uher (Sobotice). Pečlivě zpracovaný výletní program za příznivé pohody přesně byl do- držán, v čemž účastníci výpravy největšího uspoko- jení došli. Výlet na Ještěd, procházka čarokrásným údolím Černého Štolpichu, rozhledy s vrchů »Na vyhlídce« (Sichhübel, 1120 m. n. m.), »UObrázku« (Tafelfichte, 1124 m. n. m.), se Štěpánovy vý- šiny, sestup údolím řeky Smědé do Weissbachua Libverdy, pochod po hřebeně hlavního pásma jizer- ského pohoří s rozkošnou vyhlídkou do Pruska, se- znání polohy horských Samot, Domků na hřebeně, Hrubé Jízery, Karlova a j., a konečně půvabna vy- hlídka s okolí města Vysokého n. Ji z., to vše došlo skutečného obdivu nadšených turistů a zůsta- vilo u všech mocné, v pravdě nezapomenutelné dojmy. Však nepřekvapila turisty pouze příroda svými vnadami, i ve společnosti Čechů libereckých a bo- drých měšťanů vysockých cítili se výletníci šťastnými, neboť okázalé přijetí, jakého dostalo se jím v Liberci i ve Vysokém, dodalo výpravě rázu slavnostního.
K O UObrázko Štěpánův Karlův Ještěd Jizera Morava Kroměříž Uhry Smědá Weissbachua Libverda Prusko Liberec Vysoký Čech liberecký
13 article
Liberci byl ku poctě českých turistů uspořádán v České besedě slavnostní večírek se skvělým koncertem, na němž měla podílu če- ská intelligence všech místních stavů v počtu tak hojném, že četnější návštěvy nelze si ani zde pomysliti. Zemský poslanec p. MUDr. V. Šamánek jako předseda besedy a p. K. Dvořák, jako starosta odboru K. Č. T. uvítali české turisty. Oceňujíce jich návstěvu v Liberci a výlet do Jizer- ských hor jako nejvhodnější prostředek k uhájení a utužení českého živlu ve zněmčeném tomto kraji, projevovali přání, aby toto vlastenecké půšobení K. Č. T. došlo nejhojnějšího následování. Za české tu- risty odpověděl jmenovaným řečníkům předseda K. Č. T., stavební rada p. Vratislav Pasovský. Ujistil zástupce místního odboru, že od centrály své po- vždy nejúčinnější podpory nadíti se mohou, jak toho důležitá posice libereckého odboru právem vyžaduje a zasluhuje. — Podobně okázale přijati byli výlet- níci i ve Vysokém n. Jiz., kamž v úterý dne 27. srpna t. r. krátce po 11. hod. dopol. dorazili. Místní, nejmladší odbor K. Č. T., připravil výletní- kům vzácný požitek pořádáním koncertu místních hudebníků, pravých to horských umělců v tomto oboru, kteří přednesením vybraných skladeb pozor- nost a nejlepší uznání všech hostí v plné míře si získali. Hosté byli při společném obědě uvítáni p.
MUDr V Šamánek K Dvořák K Č Pasovský Liberec Jizera odbor K
14 article
MUDr. J. Klímou, předsedou odboru, jemuž po- děkoval za projevenou přátelskou poctu návštěvní- kům starosta K. Č. T. pan arch. Vrat. Pasovský. Pověstná pohostinnost města Vysokého byla tu na novo potvrzena a přiznáno, že toto působiště nového odboru K. Č. T. vším právem hodno jest turistické péče, jaké mu místní turisté účinnou spolkovou čin- ností věnují. Mimo zmíněnou pozornost, jíž výletu odbory liberecký a vysocký projevily, třeba vzpome- nouti též účasti jich členů na výletě, jakož i horli- vého spolupůsobení v přípravných pracích, čímž za- jímavé této turistické výpravě plný zdar zabezpečen byl. — Po tříhodinném pobytu mezi bodrými turisty vysockými sestoupili turisté do údolí Vel. Jizery a dráhou ze stanice Hradska přes Jilemnici navrátili se k domovu. Mnohý z českých turistů před Jizer- skými horami choval mnohé obavy, maje za to, že v pohoří tomto o potřebné pohodlí turistův dosud není s dostatek postaráno. Je pravda sice, že ná- vštěva Jizerských hor značně je slabší, než na př. návštěva sousedních Krkonoš, avšak vzdor tomu při společné této výpravě seznali účastníci, že jak úprava cest, vyhlídek, tak i zařízení hostinců, ho- telů a p. turisty může plně uspokojovati. V příčině stravování bylo o výletníky tentokráte výtečně po- staráno. Veškeré společné obědy, večeře spolu i s po- hodlným ubytováním všecky účastníky nejen uspo-
MUDr J Klíma K Č Vysoký Vela Jizera Hradsko Jilemnice Krkonoše