3
article
— Opravená agrární statistika. Jak
známo, usnesla se »schůze sboru zemských dů-
věrníků české strany agrární na resoluci, v níž
mezí jiným s rozhořčením odmítá všechny 1i-
ché nájezdy denního tisku.« V téže zprávě
pak, kterouž agrární orgán sděluje svým čtená-
řům šťastnou událost agrární »u Štajgrů«, vyli-
čuje účastenství důvěrnické obratem, o němž
praví, že se schůze konala »za velmi hojné
účasti vynikajících stoupenců na-
šich«. Kam se podělo »55 okresních starostů
a přes 300 jiných důvěrníků strany agrární,«
uvedených v úřadním oběžníku strany agrární,
otištěném ve všech pražských listech, tak
úslužných k rozšiřování agrárních nepravd,
imposantní ta síla účastníků, kteráž přiměla
»Prag. Tagblatt« k nejdalekosáhlejším úvahám
politickým a k vážnému napomenutí voličům
německým, aby na vědomí vzali, že české zem-
ské voličstvo venkovských obcí vyšle do sněmu
stranu, kteráž bude v každém ohledu
v hospodářském i národním shovívavě kon-
servativní. Předvčírem uveřejnili jsme ob-
sah dopisu, zaslaného nám účastníkem agrární
schůze a důvěrníkem strany agrární, v němž
vyvrací se zpráva agrárního oběžníku s honos-
nými číslicemi 55 okr. starosta a 300 důvěr-
níků tím prostě nejpádnějším důkazem, že všech
osob na sjezdu »sboru agrárnického« bylo ven-
koncem 63! Jest patrno, že následkem tétc
blahodárné korrektury neodvážila se již »Obrana«
na světlo boží s notorickou nepravdou. Patrnot,
že zakročení agrárníka, námi uveřejněné, počítá
mezi — sudé nájezdy, kteréž hodlá pomíjeti
mlčením, neboť kdyby byl lichým býval, zajisté
že by jej byla »Obrana« s obligátním rozhoř-
čením odmítlai
Praga
Tagblatt
4
article
— Jen na Moravě možno. Píše se nám
z Jevíčka: C. k. moravská zemská školní rada
v Brně zaslala c. k. okresní školní radě v Mor.
Třebové žádost místní školní rady a obce je-
víčské za oddělení školy zdejší, utrakvistické, od
německé školy měšťanské. C. k. okresní školní
rada usnesla se arciť ihned 6 proti 3 hlasům
na rozdělení. Ježto však obec ani místní školní
rada v Jevíčku podobné žádosti nepodala, ba
naopak již třetí žádost za zrušení zbytečné
německé měšťanky odeslala a znovu v sezení
ze dne 2. srpna 1901 na resoluci se usnesla,
ve které proti zamýšlenému rozdělení obou škol
co nejrozhodněji protestuje, tážeme se c. k.
zemské školní rady moravské, kdo žádost za
rozdělení škol jevíčských ve jmenu obce a
místní školní rady podal? Upozorňujeme pak
Morava
Jevíčko
Brno
Třebová
5
article
emezenost středověkého fanatismu náboženského,
kdy víra byla ukrutná a odříkání sahalo až k hy-
sterii mučednictví.
Kdo uchýlí se do kláštera Trappistů, musí
být člověkem úplně stroskotaným, který ve svých
bolestech nemůže najíti jiné útěchy, nežli uza-
vření se do věčného mlčení a odříkání. A že je
mnoho lidí nesmírně nešťastných a při tom ne-
schopných sebevraždy, to dosvědčuje okolnost.
že Trappistů je pět tisíc a jsou rozděleni mezi
29 klášterů ve Francii a třicet v cizině. Gene-
rálem Trappistů je dom Sebastian Wyart, bývalý
plukovník Zuavů.
Trappisti žijí v tak úplném odloučení od
světa, že neznají ani největší události a převraty.
Roku 1881, když byly rozpuštěny některé
kláštery a policejní komisaři vypuzovali násilím
Trappisty, pravil stařičký mnich k policejnímu
komisaři:
»Král byl tak dobrý, když nás navštívil.
Co jsme mu udělali, že nás dnes vyhání ?«
Nebohý Trappista měl na mysli návštěvu
Ludvíka Filippa v klášteře r. 1847 a netušil
ani, že od té doby ve Francii vystřídaly se dvě
republikánské vlády a jedno císařství!
Wyart
Zuav
Trappista
Filippos
Trappistus
Francie
Genus
6
article
Trappisti neznají svět a život, nemají s ním
takové styky jako Benediktini neb Jezoviti, kteří
slouží vědě a vychování.
Trappisti jsou neteční ke všemu, uzavření
před vším, co jen připomíná život. Žijí ve stálé
myšlénce na smrt. Jejich kláštery a kostely ne-
mají umělecké nádhery a krásy, jež dovede po-
těšiti oko a cit zbožných. Všude vládne největší
prostota a chudoba.
Nic není truchlivějšího nad pohřeb Trap-
pisty. Položí ho do rakve v jeho kutně. Trap-
pista se nikdy nesvléká. Když umírá, nenechají
jej bratři v klidu na jeho lůžku, ale přenesou
ho do lůžka vystlaného popelem a když umře,
umyjí jeho tělo — a to je první lázeň Trap-
pistova.
vyšší úřady školní a české členy c. k. morav-
ské zemské školní rady na toto jednání a žá-
dáme je, by při projednávání této záležitosti
náležitě zakročili a rozdělení škol našich nedo-
— Bezohlednost rakousko - uherské
banky. Dnem 26. t. m. zahájila činnost v Mo-
ravské Ostravě filiálka rakousko-uherské banky.
S české strany bylo očekáváno, že ústav tento
zachová úplnou rovnoprávnost jazykovou. Avšak
hned při stavbě budovy bylo vidno, že banka
chce českou většinu v městě a okolí urážeti.
Bylať budova filiálky mor.-ostravské opatřena
výhradně německým nápisem. Záležitost tato
byla i předmětem interpellace na říšské radě.
Po zahájení činnosti filiálky shledáno dále, že
veškeré nápisy v budově jsou jen německé. Na
české dotazy odpovídá filiálka jen německy.
Toto jednání státního peněžního ústavu jest
bezmezně urážlivé, i budou podniknuty přimě-
řené kroky, aby mu přítrž byla učiněna.
— Oběť svého politického karakteru.
Ostrava
7
article
»Pan Josef Komárek, starosta svinčanskýa
okresní starosta přeloučský, dosavadní posla-
nec mladočeský na sněmu království če-
ského, převzal kandidaturu za stranu a grárn
za venkovské obce v okresích holičském, pře-
loučském a pardubickém«, sdělují v slastném
překypění »Samostatné Směry« i prohlašují tuč-
ným písmem na jiném místě událost tuto ještě
jednou s dodatkem, z něhož vysvítá, že pan
Josef Komárek nespadl sám do lůna agrárního,
nýbrž že byl se stromu, na němž vyrostl, ulo-
men, zvláštní deputací vyslanou k němu agrár-
ním sdružením. »Dostalo se ji vřelého přijetí
slibu, že týž (p. Komárek) jako řádný český
rolník ohrožený stav selský na všech ny
strany hájiti hodlá.« Tomuto pokynu po-
rozuměla deputace agrárního sdružení i šla
»téhož« prohlásit za svého kandidáta. Jak jest
novému panu agrárnímu kandidátu, »S. S.« ne-
sdělují.
— Úmrtí. Ve své ville ve Stránčicích zemřelv
noci na dnešek pan Josef Hucek, administrátor
časopisu »Prager Zuckermarkt« a ředitel podpůraého
spolku úřadníků cukrovarnických. Pan Hucek na-
rodil se v roce 1855 v Kremži u Českých Bu-
dějovic jako syn učitele. Po reálných stu-
diích věnoval se obchodu, načež vstoupil do
administrace závodu J. S. Skrejšovského. V r. 1881
přestoupil ke spolku cukrovarskému a byl admini-
strátorem jeho časopisu. Později stal se spoluzakla-
datelem a od r. 1888 byl ředitelem podpůr. spolku,
v němž získal si velikých zásluh. Jeho přičiněním
zakoupen dům spolkový. Před 6 nedělemi zemřela
jeho choť a po úmrtí p. Hucka zůstaly 3 sirotci ve
stáří 4—8 let. — V pátek dne 30. t. m. zemřelav
Chrudimi paní Josefina Štěrbová, vdova
po hostinském, ve stáří 65 let. Pohřeb koná se dne
1. září o půl 5. hod. odpol. na hřbitov u sv. Kříže.
Komárek
Hucek
Prager
Skrejšovský
Štěrbová
Kremže
Chrudim
8
article
— Diamantovou svatbu slavili v Domažlicích
ve čtvrtek 29. t. m. v nejužším kruhu rodinném
stařičtí, ale úplně svěží ještě manželé Pitter-
mannovi. Zejmena obdivuhodné jest zdraví sta-
řenky již 85leté, která je stále při dobré paměti.
čilosti a mysli veselé, nepociťuje dosud žádných
obtíží, jež vysoký věk životu lidskému obyčejně při-
nášívá. Manželé tito vzácného stáří žijí spokojeně
spolu již 60 let.
— Dary. Místo věnce na rakev zvěčnělého
posl. dra. J. Kaizla zaslali pp. manželé posl. dr.
Karel Kramář a Naděžda Kramářová naší admini
straci pro Ústřední Matici školskou 100 K.
— Z Náprstkova Českého průmyslového
musea. V těchto dnech došla vzácná sbírka čín-
ských předmětů, jichž koupi pro museum zprostřed-
koval cestovatel St. Vráz na své nejnovější cestě.
Pitter
J Kaizl
doktor
Kramář
Kramářová
Stanislav
Vráz
Domažlice
Náprstkův Český průmyslový muzeum
9
article
Jest to předně bohatá sbírka vzácných starých por-
celánových nádob z dob různých císařů, jemně vy-
pracované láhvičky na šňupavý tabák, jichž Číňané
používají místo tabatěrek, různé šperky, mezi nimiž
pouzdra na nehty (jak známo, nechávají si vysocí
hodnostové a šlechta čínská růsti na jednom nebi
několika prstech nehty tak dlouhé, že na nich pak
pro ochranu nosí jedno neb i dvě pouzdra), různé
okrasy do vlasů a kol čela, provedené z nejjemněj-
šího peří atd. atd. Velice zajímavá jest skupina 16
sádrových figurek, představujících čínské boxeryv
různých bojovných posicích, u nichž jmenovitě výraz
tváří jest velice pečlivě vypracován. Celá sbírka
bude obecenstvu již zejtra dopoledne od 9—12 hod.
porvé vystavena; zároveň budou přístupna i všechna
ostatní oddělení musejní, jakož i Zeyerův odkaz,
umístěný v pokoji »panímaminčině«.
— Germanisační činnost skláren Stölz-
lových. Známá sklářská firma Stölzle a synové,
která má své obchodní místnosti v Praze, docílila
toho, že v ryze českém městysi Chlumu u Třeboně,
kde nalezají se její sklárny, otevřena bude nastá-
vajícím školním rokem německá soukromá škola,
pro niž prý je zajištěno již 78 »německých« dětí,
jejichž rodiče jsou v sklárnách zaměstnáni. Škola
zřídí se za podpory »Böhmerwaldbundu«, Schul-
vereinu a Svazu Němců v Čechách, přípravné práce
prováděli ředitel skláren Hahn a správce renegát
Havelka
Číňan
Zeyerův
Hahn
Praha
Chlum
Třeboň
Čechy
Stölzle
svaz Němec
10
article
— Nadějní kadeti. Píše se nám z Písku
Spolek »Akademikové písečtí« pořádal v sobotu dne
24. srpna výlet do zdejší restaurace blíže vojenské
plovárny. Již během programu pozorováno ostenta-
tivní chování se několika kadetů, ač zachoval se
spolek ke všem kadetům s veškerou benevolencí
pozvav je ke svým zábavám prázdninovým, kteréhož
pozvání také tří dni před tím pp. kadetové použili,
zúčastnivše se večírku spolkového. Ke konci pro-
gramu zachovali se někteří kadetové takovým způ-
sobem, že toto chování nemožno již omluviti neroz-
vážností mladickou. Za večerního ticha zapěl sbor
na lodi českou národní hymnu »Kde domov můj«a
právě této prosté nevinné písně použili kadetové
Cimbura, Vávra, Rottr a Pekárek ml., by nanejvýš
drze urazili národní cit přítomné české společnosti.
Zvláště při posledních slovech »země česká, domov
můj« bylo slyšeti se strany kadetů výkřiky jako:
Fuj, potvora, pereat a pod. Přítomná společnost
byla touto drzostí nanejvýš uražena. Jest nám líto,
že vyskytují se mezi kadety mladíci, kteří dovolují
si jednati způsobem, kterýž by brzy učinil nemož-
nými nynější skutečně přátelské styky mezi obecen-
stvem a sborem důstojnickým. Mimo to nemile se
nás dotýká, že provokateři jsou rodem Češi a před
dvěma roky vůbec německy neznali. Vždyť p. prof.
Cimbura
Vávra
Rottr
Pekárek
Čech
Písek
11
article
Vávra je učitelem české mládeže na c. k. vyšším
gymnasiu v Písku, na němž po delší léta blahodárně
jako historik působí. Jak nadšeně on mluví o zemi
české, o minulosti našeho národa a jeho syn —
hanlivě vykřikuje při hymně národní. Rovněž pan
Cimbura je Čech tělem i duší a podporuje nás vše-
možně, pořádá-li spolek zábavy ve prospěch vlaste-
neckých podniků. Vždyť i nynější kadet Cimbura před
dvěma roky stával v našich řadách a rád zdobil se triko-
lorou slovanskou a nyní stydí se za svou mateřskou řeč.
O minulosti ostatních dvou kadetů nám ničeho není
známo, jen podotýkáme, že Pekárek ml. je dosud
chovancem c. k. nižší vojenské reálky! K vůli uklid-
nění zdejšího obyvatelstva a hrubě uražené slušnosti
žádal spolek »Akad. písečtí« za zadostučinění u zdej-
šího c. a k. vojenského velitelství, jakož i u velitel-
ství c. a k. kadetních škol a vojenských realek, kam
dotýční páni jsou příslušnými. Jak se vojenské veli-
jelství zachová, veřejnosti oznámíme.
Vávra
Cimbura
Čo
Pekárek
Písek
12
article
— Výlet K. O. T. na Ještěd a do Jizer-
ských hor, který konán byl ve dnech od 24.—27.
srpna t. r., těšil se četnému účastenství českých tu-
ristův z různých měst království českého, z Moravy
(Kroměříže) i z Uher (Sobotice). Pečlivě zpracovaný
výletní program za příznivé pohody přesně byl do-
držán, v čemž účastníci výpravy největšího uspoko-
jení došli. Výlet na Ještěd, procházka čarokrásným
údolím Černého Štolpichu, rozhledy s vrchů »Na
vyhlídce« (Sichhübel, 1120 m. n. m.), »UObrázku«
(Tafelfichte, 1124 m. n. m.), se Štěpánovy vý-
šiny, sestup údolím řeky Smědé do Weissbachua
Libverdy, pochod po hřebeně hlavního pásma jizer-
ského pohoří s rozkošnou vyhlídkou do Pruska, se-
znání polohy horských Samot, Domků na hřebeně,
Hrubé Jízery, Karlova a j., a konečně půvabna vy-
hlídka s okolí města Vysokého n. Ji z., to vše
došlo skutečného obdivu nadšených turistů a zůsta-
vilo u všech mocné, v pravdě nezapomenutelné
dojmy. Však nepřekvapila turisty pouze příroda svými
vnadami, i ve společnosti Čechů libereckých a bo-
drých měšťanů vysockých cítili se výletníci šťastnými,
neboť okázalé přijetí, jakého dostalo se jím v Liberci
i ve Vysokém, dodalo výpravě rázu slavnostního.
K O
UObrázko
Štěpánův
Karlův
Ještěd
Jizera
Morava
Kroměříž
Uhry
Smědá
Weissbachua Libverda
Prusko
Liberec
Vysoký
Čech liberecký
13
article
Liberci byl ku poctě českých turistů
uspořádán v České besedě slavnostní večírek se
skvělým koncertem, na němž měla podílu če-
ská intelligence všech místních stavů v počtu
tak hojném, že četnější návštěvy nelze si
ani zde pomysliti. Zemský poslanec p. MUDr. V.
Šamánek jako předseda besedy a p. K. Dvořák,
jako starosta odboru K. Č. T. uvítali české turisty.
Oceňujíce jich návstěvu v Liberci a výlet do Jizer-
ských hor jako nejvhodnější prostředek k uhájení a
utužení českého živlu ve zněmčeném tomto kraji,
projevovali přání, aby toto vlastenecké půšobení K.
Č. T. došlo nejhojnějšího následování. Za české tu-
risty odpověděl jmenovaným řečníkům předseda K.
Č. T., stavební rada p. Vratislav Pasovský. Ujistil
zástupce místního odboru, že od centrály své po-
vždy nejúčinnější podpory nadíti se mohou, jak toho
důležitá posice libereckého odboru právem vyžaduje
a zasluhuje. — Podobně okázale přijati byli výlet-
níci i ve Vysokém n. Jiz., kamž v úterý dne
27. srpna t. r. krátce po 11. hod. dopol. dorazili.
Místní, nejmladší odbor K. Č. T., připravil výletní-
kům vzácný požitek pořádáním koncertu místních
hudebníků, pravých to horských umělců v tomto
oboru, kteří přednesením vybraných skladeb pozor-
nost a nejlepší uznání všech hostí v plné míře si
získali. Hosté byli při společném obědě uvítáni p.
MUDr
V Šamánek
K Dvořák
K Č
Pasovský
Liberec
Jizera
odbor K
14
article
MUDr. J. Klímou, předsedou odboru, jemuž po-
děkoval za projevenou přátelskou poctu návštěvní-
kům starosta K. Č. T. pan arch. Vrat. Pasovský.
Pověstná pohostinnost města Vysokého byla tu na
novo potvrzena a přiznáno, že toto působiště nového
odboru K. Č. T. vším právem hodno jest turistické
péče, jaké mu místní turisté účinnou spolkovou čin-
ností věnují. Mimo zmíněnou pozornost, jíž výletu
odbory liberecký a vysocký projevily, třeba vzpome-
nouti též účasti jich členů na výletě, jakož i horli-
vého spolupůsobení v přípravných pracích, čímž za-
jímavé této turistické výpravě plný zdar zabezpečen
byl. — Po tříhodinném pobytu mezi bodrými turisty
vysockými sestoupili turisté do údolí Vel. Jizery a
dráhou ze stanice Hradska přes Jilemnici navrátili
se k domovu. Mnohý z českých turistů před Jizer-
skými horami choval mnohé obavy, maje za to, že
v pohoří tomto o potřebné pohodlí turistův dosud
není s dostatek postaráno. Je pravda sice, že ná-
vštěva Jizerských hor značně je slabší, než na př.
návštěva sousedních Krkonoš, avšak vzdor tomu při
společné této výpravě seznali účastníci, že jak
úprava cest, vyhlídek, tak i zařízení hostinců, ho-
telů a p. turisty může plně uspokojovati. V příčině
stravování bylo o výletníky tentokráte výtečně po-
staráno. Veškeré společné obědy, večeře spolu i s po-
hodlným ubytováním všecky účastníky nejen uspo-
MUDr
J Klíma
K Č
Vysoký
Vela
Jizera
Hradsko
Jilemnice
Krkonoše