1
article
Válka jihoafrieká.
Z Londýna, 28. srpna. (C.-B.) V tele
gramu lorda Kitchenera ze dne 25. t. m.
se oznamuje: V přísežných výpovědech, zasla-
ných mně generálem Hildgardem se po-
tvrzuje, že byli dne 6. června v Graspanuu
Reitze zastřeleni jeden poručík a dva důstojníci.
když se byli vzdali. Zaslal jsem opisy těchto
výpovědí Steijnovi a Bothovi.
Ministr války Brodrick telegrafoval dnes
lordovi Kitchenerovi: Dovídáme se, že
jste nedostal ve příčině zabití našich raněných
u Vlakfonteinu uspokojivých přípovědí. Vzhledem
na skutečnosti, uvedené ve vašem telegramu,
máme za to, že musíte proklamací uvésti ve
známost, že členové komanda, jež takový akt
násilí spáchalo, budou považováni za vinníky,
bude-li prokázáno, že byli při vykonání skutku
přítomni, ať se již činně sami zúčastnili čili nic.
Velitel komanda budiž potrestán smrtí, ostatní
členové dle stupně své spoluviny buď smrtí neb
lehčími tresty
Kitchener
Both
Brodrick
Londýn
Graspanuum Reitz
2
title
Krkonoše a Češi.
Čech
Krkonoše
3
article
II. Nový Svět.
II. Nový Svět.
—ič. Mnohem jiný ráz má Nový Svět nežl
v předešlém článku popsané Spindelmühle-Bedři-
chov. Zde nevidíme těch vysokých hor ani
proudu turistů, valících se z Pruska do Čech
Osada Nový Svět, spojená s Harrachovem
Anenským údolím, ode dávna proslula světo-
známou sklárnou hr. Harracha, založenou roku
1714. Stále se rozšiřující závod zaměstnává
množství sklářů, brusířů i malířů, kteří jednak
pracují při dvou pecích sklářských a ve společ-
ných dílnách závodu, jinak i v soukromých
dřevěných domcích.
Harrachovské sklárny vyvážejí slavně vý
robky své do celého Starého i Nového světa
ve všech hlavních městech kulturních států maj
své sklady a zastupitelství.
Nový Svět až dosud byl východištěm tu-
ristické cesty k Labské boudě podél slapua
toku bystřiny Mumlavy. Tato osamělost No-
vého Světa změní se nyní projektovanou dráhou
z Tannwaldu do Pruska na Schreiberhan s při-
pojením na Hirschberg. Hlavní tunel dráhy té
pod Polomi právě byl otevřen a zahájení do-
pravy očekává se v nejbližší době.
Pak ovšem oživí se turistický ruch a zá-
dumčivý, od světa odloučený Nový Svět stane
se novým východištěm pro horské partie krko-
nošské přes to, že stanice dráhy vzdor usilování
hr. Harracha není v samém Novém Světě, ný
brž půl hodiny cesty dále na pruské půdě.
Čo
Harrach
Prusko
Harrachov
Mumlava
Schreiberhan
Hirschberg
4
article
Spojení Nového Světa s Jilemnicí bylov
poslední době vystavěním dráhy z Jilemnice do
Roketnice valně ulehčeno a bude nyní na če-
ských turistech, aby hojným navštěvováním No-
vého Světa posílili jednak český, dosti silný do-
mácí živel v Novém Světě, jednak aby celý tu-
ristický ruch dostali do svých rukou dříve, než
se ho zmocní německá podnikavost.
Čech cítiti se bude doma v Novém Světě
více než kdekoliv jinde na Krkonoších. Nalezá-
me tu hojnost českých turistických označení —
mimochodem řečeno potřebných již oprav, neb
trpí již značně »sešlostí věkem«, hraběcí sklárna
vedle značného počtu českého dělnictva také za-
městnává tu české úřadnictvo, v Novém Světě
sbíhají se tři lesní revíry, jichž lesnický perso-
nál jest český, tak že v hotelu »u Krakonoše«
(panském hostinci, česky označeném) schází se
i dosti české intelligence. Ani český lékařv
Novém Světě nescházi. Mluvilo se i o zřízení
české školy, ale otázka ta jaksi zapadla v za-
pomenutí.
V Harrachově vystavěny jsou dvě české
villy a to prof. dra. Jaromíra Čelakovskéhoa
jilemnického stavitele Pošepného. V posléze jme-
nované ville jest mnoho krásných letních bytů
k pronajmutí.
Tiché údolí novosvětské budiž přední sta-
rostí českého turistického klubu a není pochyb-
nosti, že utěšeně se vzmáhající česká turistika
nově otevřenou tratí horské dráhy získá v míře
nemalé na svém rozkvětu.
Krakonoš
doktor
Čelakovského
Pošepný
Jilemnice
Roketnice
Čechy
Krkonoše
Harrachov
Tichá údolí
5
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Náš protest proti plýtvání sil ná-
roda českého zbytečným a nikým i ničím ne-
provokovaným rozvinutím nábožensko kulturn
otázky v národě českoslovanském právě v do-
bách nynějších, ve kterých jest tak velice za-
potřebí sjednocení a soustředění veškeré poli
tické energie, jíž národ vládne, k odvrácení ná-
rodního nebezpečí, neměl jiných následků, leč
spuštění kaskád klerikální surovosti v pražském
»katolihkém orgánu«. Nenávist, zášť a lež i po-
dobně křesťansko katolické ctnosti dávají si do-
staveníčko v národních článcích orgánu slouží-
cím udánlivě zásadám Kristova učení lásky,
jež velí i protivníky milovati a jim odpouštěti.
Na důvody rozumu a věci, naprosto nevášnivě
námi uvedené, ve dvou posledních článcích
jednajících o moravských sjezdech klerikálních
i protiklerikálních, odpovídají »Kat. Listy« osobní
nadávkou pisateli těchto článků. Aby dokázaly
kde jest nějakého nebezpečí aneb zájmy církve
katolické v Čechách či na Moravě, ohrožujícího
hnutí, jež učinilo nutným aneb aspoň oprávnilo
tak okázalou mobilisaci klerikálních sil, k jaké
došlo v Kroměříži s výslovným vypovězením války
veškeré svobodomyslnosti, jímž přece sjezdové
provolání bylo a jakým byly i řeči kroměříšské
a zejmena řeč posl. dra. Hrubana, tomu se
orgán pražských klerikálů vyhnul. Vyhnul sei
našemu poukazování na nebezpečí, jaké hrozí
věci katolické u nás tím, že požár u německého
souseda zuřící, přenáší se právě rukama kleri-
kálníma do českého stavení drážděním české
intelligence, ze všech na světě nejtolerantnějšía
ke klerikálním zbrklostem, pokud jistou míru
nepřekročují, nejshovívavější. Ukázali jsme, že
Kristův
Hruban
Čechy
Morava
Kroměříž
6
article
český lid není nálady přístupné k rozvíření ná-
boženských otázek a právě v tom vidíme jeho
pokrokovost, že všechny pokusy způsobiti v něm
nějaké náboženské vůbec a protikatolické hnutí
zvlášť, zaměstnávaly veřejnost českou jen jako
přechodná hříčka, ježto národ náš mysticko-
theologické choroby má dávno za sebou. Ale
»certi sunt denique fines« pravili jsme; také
český lid nedá si foukat do své kaše konečně od
nikoho, a nerozumějí-li »Katolické Listy«
nebezpeči, jaké svévolně vyvolává
klerikální agitace na Moravě, vidí je v bezpro-
středním následku kroměřížského sjezdu, v proti-
sjezdu prostějovském a založení protikleri-
kální ligy na Moravě, věci to, o níž ne-
bylo nikdy před tím ani slýcháno! To právě
nahlížejí činitelé v církvi katolické, arcibiskupu
olomouckému nadřízení, ktežiž mu projevili
výslovnou nelibost nad jeho politikou a jichž
působením s veškerým chvatem strhávány ze
sjezdu všechny politické příznaky ještě pře
samým jeho zahájením. Nejvýznamnějším dů-
kazem smýšlení římské kurie o počínání dra.
Kohna na arcibiskupském stolci olomouckém,
projeveného již významným udělením kardinál
ského klobouku bývalému studentu dra. Kohna
bar. Skrbenskému, zatím co on sám vyšel
s prázdnem, jesť pak ta okolnost, že apoštolské
požehnání, o něž bylo telegraficky žádáno, mělo
zapotřebí celé tři dny než do Kroměříže dospělo,
takže se ho stafa účastna jenom jediná schůze
a jen ti účastníci, kteří vydrželi do třetího dne.
Ještě žádný sjezd katolický nemusil na papežské
požehnání tak dlouho čekati. V tupé frivolnosti
své, nevědomé toho, že dopouštějí se vlastně
úsměšku na věci, která aspoň přesvědčeným
katolíkům má býti svatou, nabízejí »Katolické
Listy« také nám účastenství na tomto požehnání.
Kohn
Skrbenský
Morava
Kroměříž
liga na Morava
7
article
Odpovídáme na tento nechutný rouhavě nekato-
lický vtip tolik, že toho požehnání byl takový
drobet, že budou míti pánové sami tak na vlas
dost. Vždyť se ho ani sjezdu samotnému nedo-
stává. Kardinál Rampolla telegrafuje: »Sv. otec
vzdává díky za projev synovské lásky a ujišťuje
opět všecky české katolíky na
Moravě svou blahovůli a láskou a uděluje
jim znova své apoštolské požehnání.« O sjezdu
ani slova, vzdor obvyklé formuli, v níž se toto
požehnání sjezdům udílí, a v níž nikdy ne-
scházívá obrat »věrným synům, shromážděným
na sjezdu atd.« Požehnání to neminulo tento-
kráte ani ony moravské katolíky české, kteří
se proti sjezdu výslovně postavili, nevyjímaje
duchovní moravské, kteři svůj podpis sjezdo-
vému provolání odepřeli. Za důkaz, jak se hie-
rarchie v Čechách zařizuje dle mocných tohoto
světa a dle přání vlád, slouží odpověď »K. L.«
na otázku, proč české menšiny v uzavřeném
uzemí marně dovolávají se služeb božích
v jazyku českém. To prý vězí v politických po-
měrech, vídeňská vláda sama bránila a brání,
aby se českým menšinám v ohledu církevním
nedělo po právu. Nikoli litoměřická hierarchie,
ale vláda jest prý hlucha k těmto spravedl-
vým žádostem ujišťují »Katolické Listy«,
ale ve vší opatrnosti dodávají: »Ostatně
my Litoměřice ve všem neomlouváme, zejmena
v tom, že Opitzův tenor tolik dlouho se ztrpěl;
však vyšlo z něho ovoce velmi trpké.« Že bylo
nejsvětějším úkolem »Kat. Listů« jakožto če-
ského orgánu katolického, hájícího zájmy
českých katolíků i v uzavřeném území tyto
Rampoll
K L
Opitzův
Morava
Čechy
8
article
otázky co nejhorlivěji projednávat a příslušným
duchovenským instancím dovozovat, že konkor-
dance mezi vládou a církví nesmí jiti tak da-
leko, aby se jí duševní spása katolíků, k Římu
po česku se hlásících, obětovala k libosti Němců
»Los von Rom!« volajících a provádějících, to
ovšem »K. L.« neuznávají. A co se týče ná-
rodnostního rozdělení diecésí v království če-
ském, o němž praví »K. L.«, že nikoli konsi-
stoře, nýbrž Opitziáni je chtěli a dosud chtějí,
plán tento »K. Listy« tajily a stojí nad ním,
jako při tajném hřichu dopadení pachatelé.
Bohužel, že »Kat. Listům« neschází nic jiného
než nějaký český — Opitz.
— Vládo, pomoz! Skutečně originální je
nápad, který měla včera »N. Fr. Presse«. Vy-
tasíla se s appellem na vládu, aby prý liberál-
ním Němcům, kteří, jak dá se očekávati, v na-
stávajícím volebním zápasu se Všeněmci zle po-
chodí, zjednala jinde náhradu. A sice ve vel-
kém statku. Rozdíl mezi počtem ústavověrných
hlasů a konservativních je prý v nesvěřenském
volebním sboru tak nepatrný, že němečtí velko-
statkáři mají nepopíratelné nároky na několik
mandátů. Nechť jim je tedy vláda opatří. Vláda
prý to může, neboť tolik hlasů má prý v onom
sboru k disposici, aby s Němci utvořily vět-
šinu. — A proč by se měla vláda tak
velice pro pány Němce rozehřívati, proč . by
měla sesilovat ještě řady těch, již jsou
překážkou jakéhokoli smíru v tomto státěi
takového, po jakém touží dr. Körber ? Němci,
velkostatkářů s panem Stürgkhem v čele nevy-
jímaje, mají, jak známo té doby jedinou poli-
tickou maximu: buď musí vláda dělat, co jí po-
ručí neb nedělat, co jí zakážou — aneb obstrukci.«
Němec
K L
Opitz
Körber
Stürgkh
Řím
Los on Rom
9
article
— Zdali vláda, jež za úkol si vytkla usmíření
národů, podporovati může stranu, která tako-
výmto přesvědčením, s nímž nikomu se netají,
prodchnuta, potom dle našeho domnění je po-
moc víc než snadná. »Ústavověrný« list vy-
bízí »ústavověrnou« vládu, aby v zájmu
»ústavověrné« strany porušovala »ústavu«
způsobem, pro jakýž by v jiném
státě byla pohnána před státní soud,
aby totiž vlivem svým falšovala volby a tím
jinou konstellaci způsobila na sněmu a vůbec ve
vnitřní politice rakouské! A proč? Aby libe-
rální Němci společně s velkostatkáři zůstali po
výprasku, kterého se jim dostane od Všeněmců,
na sněmu přece ještě nějakým činitelem. Pro-
tekce vlády má se jim dostati za to, že oni
Všeněmce vychovali, že idey všeněmecké jsou
do všech důsledků domyšlené zásady, které li-
berální Němci druhdy samí hlásali, že Všeněmci
nejsou vlastně ničím jiným, než němečtí ústa-
váci, kteří buď sami ji odvrhli aneb
s nichž jinými stržena byla rouška, kterou za-
krývali vlastní svou podstatu. Nyní, kdy ovoce
na všeněmeckých stromech, německými ústaváky
tak bedlivě pěstěných, dozrávati počíná, staví se,
jakoby strašně byli rozčileni následkem jich,
který stále hrozí. Je to odvážlivost, vyzývati
veřejně vládu ku felonii na vlastním programu,
však u jmenovaného listu, jemuž je osud ná-
rodů a jejich štěstí totéž, jako asi nálada bur-
sovních professionálů, není to naprosto nic div-
ného. A ani tomu bychom se nedivili, kdyby
vláda na to nereagovala.
— Osobní. Zubní lékař pan MUDr. K are
Wachsmann, na Ferdinandově tř. č. 4., navreti
se z cesty a ordinuje opět pravidelně.
Němec
MUDr
K Wachsmann
Ferdinandův
třída
10
article
— Rodinné zprávy. Slečna Karla Panov-
ských, dcera p. Čeňka Panovského, majitele paro-
strojního uzenářství a městského radního v Lounech,
a pan JUDr. Václav Drtina, zemský advokát
v Rožnově na Moravě, slavili svůj sňatek v sobotu
dne 24. srpna v chrámu sv. Václava na Smichově. —
Slečna Maris Jandova z Toušeně a pan inženýr
František Marek ze Staré Boleslavi, assistent
staveb vodních a tunelových na české technice, sla-
vili sňatek dne 28. srpna.
— Úmrtí. Po delší nemoci zemřel včera pan
Prokop Ondráček, obuvník pražský. Pohřeb
konán bude v pátek o 2. hod. odpol. z ústřední kaple
v Olšanech.
— Regulační plán obce dejvické dle do-
hodnutí s obcí bubenečskou pozměněný, jest dle.
§ 5. ř. st. po 4 neděle počínaje dnem 26. zaří 1901
v obecní úřadovně v Dejvicích v hodinách úřadních
veřejně vyložen, aby každý do něho nahlédnoutia
to, co by za potřebné uznal, připomenouti mohl.
— Všeobecné hudebné má dle zákona pla-
titi každý hostinský, jenž při provozování živnosti
hostinské a výčepnické pořádá aneb dává pořádati
během roku zábavy hudební neb taneční zábavy
s hudbou. Toto všeobecné hudebné má býti zapra-
veno nejen za pořádání tanečních zábav s hudbou,
ale i za odbývání hudebních zábav (třeba jen po-
mocí autom. strojů, jako polyfonů atd.) každým ho-
stinským, který zábavy takové během roku] odbývati
dává při své živnosti hostinské a výčepnické. Za
povinného k všeobecnému hudebnému má se tedy
pokládati majitel koncesse, po případě pachtýř, nebo
zástupce živnosti. Hostinští jsou tedy i tehdy ke
všeobecnému hudebnému povinni, pořádají-li hudebns
Karel Panovo
Panovský
JUDr
Drtina
svatý . Václav
Jandův
František Marek
Prokop Ondráček
Louny
Rožnov
Morava
Toušeň
Stará Boleslav
Olšany
Dejvice