1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 233. ze dne 24. srpna 1901.
3
article
= Krádež šperků. Z Brusselu se oznamuje
Onehdy v noci bylo v krámě klenotníka M. Grotten-
dicka v ulici de la Madeleine spácháno vloupání
při čemž ukraden velký počet zlatých hodinek pro
pány a pro dámy, zlaté náramky a jiné šperky.
V nalehavém podezření, že krádež spáchali, jest pět
mužů. První z nich pochází z Amsterodamu a udal,
že se jmenuje Cornelius Postma, druhý, rovněž
z Amsterodamu, jmenuje prý se Johannes Kor. Oba
bydleli as osm dnů v Laekenách. Udali, že přijeli
z Holandska a žili před tím v Londýně, kde byli
zaměstnáni jako akrobati. Ráno po krádeži zmizeli.
Jmena tří ostatních zlodějů nejsou známa. Také oni
bydleli osm dnů v Laekenách, trávili větší čásť nocí
mimo dům a rovněž náhle zmizeli. Těchto pět mužů
scházelo se střídavě v obou svých bytech a připra-
vovali si jídla sami. Nepracovali, často vycházeli
z domu, stále se přestrojovali a měnili účes. V po-
sledních dnech přicházeli často do krámů hodinář-
ských a klenotnických, ale nekoupili ničeho ze zboží
předloženého na výběr. Patrně chtěli toliko vypátrat
polohu místností závodů. Také v krámě Grottendi-
ckově byli dvakráte. Poškozená firma vypsala na na-
lezení ukradených předmětů odměnu 5000 fr.
M Grotten
jít le Madeleine
Cornelius Postma
Johannes Kor
Brusel
Amsterodam
Holandsko
Londýn
4
article
= Povedený divadelní lékař. Šprýmovnou
historku vypravují pařížské listy. Před několika dny
stižena byla jedna z nejčelnějších hereček jednoho
z pařížských divadel, požívajícího státní podpory, na
jevišti náhlou chorobou. Dopravili umělkyni do její
garderoby a jali se hledat divadelního lékaře, jenž
pomocí kontrolora skutečně nalezen. Odebral se
z hlediště za kulisy a především důrazně nařídil, aby
jej nechali s pacientkou o samotě. Jedva že přítomní
odešli z garderoby, pozbyl milý doktor své energie,
rozpačitě kroutil knír a po krátkém vahání zakoktal
»Co si mám počít? Nejsem vůbec lékařem, jsem
prostý obchodník s galanterním zbožím a pan dr. X.
přenechal mi pro tento večer svoji vstupenku. Snad
byste mi mohla povědět, čím bych vám mohl pro-
spět?« — Vůči této tragikomické situaci a kajícnému
vyznání domnělého lékaře dala se umělkyně do
smíchu a prohodila: »Nu, snad byste mi mohl přece
opatřit porci zmrzliny?« — Obchodník s galanterním
zbožím se poklonil, vyrazil ze dveří a zvolal na kol-
legy umělkyně: »Nepatrné onemocnění... toť se
rozumí, při tom vedru... Trochu zmrzliny to spraví«
— A řka to, zmizel.
doktor
5
article
= Hrůzy moře. Ze San Fransiska se ozna-
muje: Sedm mužů posádky dopravní lodi »Lennox«
jež na zpateční cestě z Manily utrpěla vážnou po-
hromu, bylo onehdy zpozorováno nedaleko majáku
Piedras Blancas a parníkem »George Loomis« za-
chráněno. Vypravovali hroznou historii o hladua
žízni, jichž zakusili, když opustili loď, které zlomil
se šroub a jež pak unášena byla jižním proudem.
Těchto sedm mužů tvořilo dobrovolné mužstvo, jež
z nešťastné lodi vydalo se v malé skořápce na po-
břeží, aby přivolalo pomoc pro parník, na němž na-
cházejí se 62 cestující a 30 hlav čítající čínská po-
sádka. Kapitán lodi původně vyzval Číňany, aby
v malém člunu vyhledali pomoc, ti však to zbaběle
odepřeli. Potom vyzval kapitán cestující k dobrovol-
nické službě, sedm se jich přihlásilo a také po
strašných svízelích dostáli své úloze. Očekává se,
Hrůza
Loomis
Číňan
Lennox
Sana Fransisko
Piedras Blancas
6
article
že parník »Lennox« zachráněn bude vléčnou todí
»Slocum«, jež vydala se na moře, aby ho vyhledala.
= Millionové zpronevěření. Z Milána se
oznamuje: Policie v Padově zatkla těchto dnů An-
tonia Schiavenata, úřadníka banky »Credito Italiano«
v Miláně, jenž pomocí padělaných cheků u různých
firem a bank, mimo jiné též u banky »Crédit Lyon-
nais« v Paříži, vybral sumu 1,460.000 franků na
škodu svého ústavu. Zatčený již při prvním výslechu
prohlásil, že jest vinen a učinil obsáhlé vyznání
Zároveň s ním zatčeni byli též obě jeho pomocnice
26letá jeho milenka Mirova a její sestra, dvě neoby
čejné krasavíce, právě ve chvíli, když s velkou částí
zpronevěřených peněz chtěly se dat na útěk. Obě
sestry chtěly právě s ruční kabelou, v níž se nale
zalo 500 tisícifrankových bankovek a několik padě-
laných cheků banky »Credito Italiano«, vstoupiti na
nádraží ve Veroně do vídeňského rychlíku, jedoucího
přes Alu. Zatčení dopraveni sem a uvězněni ve
zdejším Carcero cellulare. Obě dívky s pláčem tvrdí,
že jsou nevinny a že nevěděly ničeho o obsahu ka-
bely, již jim byl Schiavenato svěřil.
Slocum
Credito Italiano
Mirův
Al
Schiavenato
Lennox
Milán
Padova
Paříž
Verona
Crédit Lyon
Credito Italiano
7
article
= Padělané poštovní poukázky. Z Kra-
kova se oznamují další podrobnosti ke zprávě, již
jsme přinesli o rafinovaném podvodu, spáchaném na
poště. Podvod páchán byl neobyčejně rafinovaně
toliko náhodou byl již nyní objeven. Potřebné kroky
k vypátrání pachatelů byly již zahájeny. Poštovního
úřadu krakovského docházely po delší dobu z Uher
poštovní poukázky, jež dle poštovního razítka pochá
zely z malé uherské obce. Poukázané sumy byly
také pravidelně vydávány adresátu v Krakově. Jedno-
mu z úřadníků pošty krakovské bylo však nápadno
že docházejí tak četné poukázky z obce, jejíž jmeno
bylo mu dosud úplně neznámo. Nemaje dosud nija-
kého podezření, chtěl zvědět, kde se tato obec na-
lezá. Hledal tudíž v schematismu, v němž se nale-
zají veškeré poštovní úřady monarchie. Užasl však
nemálo, když onu obec v schematismu nenalezl.
Uhry
Krakov
8
article
Oznámil podivný objev ihned svému představenému
a záhy zjištěno, že v oné obci není poštovního úřadu.
Podle způsobu, jakým podvod proveden, nelze po-
chybovat, že původcem jeho byl jakýs poštovní
úřadník uberský, jenž má spoluvinníka v Krakově.
Podvodný úřadník opatřoval padělané poukázky pa-
dělaným razítkem a dovedl je vpašovat mezi pravé
poukázky. Jeho spoluvinník v Krakově neměl nic ji-
ného na práci, než dávat si peníze vyplácet. Mini-
sterium obchodu vyslalo do Krakova úřadníka, aby
řídil vyšetřování v této afféře.
= Dopadení podloudníci. Před spolkového
komisaře Shieldsa v NewYorku byli předvedeni Alp-
honso Deuter, Petr Loraine a Josef Heck, topiči na
parníku »Kensington« od společnosti »Red Star«, aby
se zodpovídali na žalobu, že podloudně dopravovali
tabák. — Všichni tři byli zatčeni, když odcházeli
z parníku. Počínali si velmi obezřele, avšak na celní
úřadníky přece nevyzráli. Loraine upoutal na sebe
pozornost celního inspektora, poněvadž šel shrbený
jako věkem sešlý stařec. Tomuto neduhu bylo však
rychle odpomoženo, když úřadník zmocnil se tabáku
který měl Loraine ukrytý na zádech pod kabátem.
Heck měl zase prsa nápadně vypnutá a Deuter kul-
hal. A i jim celní úřadníci pomohli, když jim byl
odňali ukrytý tabák. Zatčení byli pod zárukou 1000
dol. odkázani k dalšímu procesu.
Min
Petr Loraine
Heck
Krakov
Alpy
Kensington
Lorain
Shieldsa
Reda star
9
article
= Ze sesterské lásky. Z Paříže se ozna-
muje: Signorina Rosettiova, italská studentka, jež
zde žije, má bratra důstojníkem v italské armádě.
Bratr vrhl se lehkomyslně do dluhů následkem hry,
měl platit směnku a neměl peněz. Ve svém zoufalství
oznámil sestře, že se musí zastřelit, nebude li moci
zaplatit směnku. Sestra, aby zachránila bratrovi ži-
vot, ve svém zoufalství ukradla jedné ze svých pří-
telkyň 700 franků a zaslala je bratrovi. Krádež byla
objevena a obětavá sestra zatčena. Vyznala se soud-
cům upřímně ze svého činu a pověděla též, proč tak
učinila. Soudcové byli obětavostí její dojati. Odsou-
dili sice dívku do vězení na čtyři měsíce, avšak do-
přáli jí zároveň dobrodiní zákona Bérengerova, podle
něhož trest za první provinění může býti prozatímně
prominut. Tak unikla obětavá sestra vězení.
Zemřelí v Praze
Dne 17. srpna 1901: Langová Veronika, po-
rodní babička, 61 rok, 1395—II. — Ve všeobecné
nemocnici: Bednář František, theolog, 24 roky.
Malík Jan, vrátný, 70 roků. — U Alžbětinek
Švejdová Kateřina, manželka krejčovského pomocníka,
53 roky.
Dne 18. srpna 1901: Klement Alois, dělník,
35 roků, 92—II. Borecký Jiří, dozorce, 54 roky,
102—IV. Arnstein Vilém, býv. obchodník, 81 rok,
1669—II. Šulcová Františka, manželka stříbrnického
pomocníka, 23 roky, 709—VII. — Ve všeobecné
nemocnici: Svoboda Václav, c. k. nadstrážník,
44 roky. — Umilosrdných sester: Douda
Václav, nádenník, 40 roků. Janků Jan, nádenník, 61
rok. Kozlová Karolina, vdova po nádenníku, 65 r.
Musilová Anna, vdova po kováři, 82 roky. Vaňás-
ková Josefa, vdova po zedníku, 56 roků.
Langová
František
Malík
Jan
Švejdová
Kateřina
Klement Alois
Jiří
Arnstein
Šulcová
Václav
Janko
Kozlová
Musilová
Anna
Josef
Paříž
Praha
Svoboda
Douda Václav
10
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo
V sobotu 24. srpna.
274. hra v předpl
2. čtvrtka.
Mravní výchova.
Veselohra o čtyřech dějstvích. Napsal Frant. Sychra.
Režisér Jaroslav Kvapil.
Začátek o 7. hod.
Konec po 9. hod.
Po třetím dějství přestávka.
Aréna na Smíchově.
V sobotu 24. srpna.
Novinka!
Po prvé:
U XIV. baterie. (»La sursis.«)
Fraška o 3 jednáních. Napsali Gascogne a Sylvane
(autor »Krásné Cleo«). Přeložil Jaroslav Pulda.
Režisér J. Kubík.
20175
Začátek o 7. hod
Král
František
Sychra
Kvapil
Fraško
Gascogne
Sylvan
Pulda
J Kubík
Praha
Smíchov
národní divadlo
U XIV
11
article
Pištékovo divadio na Král. Vinohradech.
Pištékovo divadio na Král. Vinohradech.
V sobotu 24. srpna.
Začátek o 3/47. hod.
Pohostinské vystoupení pana Viktora Ponrepa,
krále magie a nedostižného eskamotéra.
Na to novinka:
Ve slabých chvilkách.
Fraška o 1 dějství. Napsali P. Moloch a David.
K závěrku. Konkurenti.
Kancelářská komedie o jednom jednání od Rudlofa
Pištékův
Král
Ponrepo
Fraško
David
12
article
»Nevím. Musím o tom přemýšleti. Zdá se to býti
tak snadné — ale —«
Zmlkl na okamžik, neboť ve chvíli té cosi ve vodě
ho upoutalo.
Byla to massa mořských řas odtržených, kterbu
vlny hnaly zvolna ke břehu.
Okolnost tato, jež by jindy byla bývala zůstala ne-
povšimnutou, vzbudila v Rufu Dawesovi nové myšlenky.
I děl zvolna přemítavě a tonem změněným:
»Ano... může se to provésti. Myslím, že ted,
i vím, jak.«
Ostatní zachovali úctyplné mlčení a čekali, až Ruf
Dawes opět promluví.
Frere tázal se však konečně přece:
»Jak daleko jest asi přes záliv ?«
»Jak? Až k Sařině ostrovu ?«
»Nikoli, až ke stanici lodivodů.«
»Asi čtyři míle«
Deportovaný si povzdechl:
»To jest trochu dlouhá plavba pro mne; dříve byl
bych to dovedl. Ale tento způsob života člověka oslabuje.
Státi se to však musí.«
Frere tázal se:
»Co míníte učiniti ?«
»Zabíti kozu!«
Sylvie vzkřikla; milovalať nebohou němou tuto
družku jejich.
»Zabíti Nany ! 6, pane Dawese! K čemu to ?«
Dawes odvětil:
»Chci zrobiti pro vás člun, i potřebuji kůže, pro-
vazců a loje.«
Dawes
Frere
Sařin
Sylvius
Nana
13
article
Ale všecky tyto plány ukázaly se nepraktickýmia
opuštění viděli s ustrnutím, jak jejich pytel mouky stále
se sevrká.
Potom uvažováno o myšlence, nedalo-li by se odtud
uniknouti.
Nemohli-liž zrobiti vor?
Bez hřebíků a provazů bylo to nemožno!
Mohli-liž poříditi člun?
Ze stejných důvodů nebylo ani to možno.
Mohli snad tedy roznítiti oheň, jehož plameny šle-
haly by dost vysoko, aby dalo se jimi znamení lodím,
pobliž ostrova plujícím
Ano, to dalo by se dost snadno provésti! Ale při-
pluje-li kdy loď nějaká náhodou k tomuto opuštěnému
místu?
Nezbývalo tedy nic, nežli čekati na loď, jež přece
jistě dříve nebo později musí připlouti, aby je vyhledala.
Slábnouce den ode dne čekali stále a stále.
14
article
Jednoho dne seděla Sylvie na slunci a četla v
svých »Anglických dějinách«, jež byla si v úzkostech
svých v osudné noci maně s sebou vzala.
Náhle ozvala se:
»Pane Frere, co jest to alchymista?«
Frere odpověděl objasněním nevalně přosnýma
určitým:
»Muž, jenž dělá zlato.«
»Znáte nějakého?«
»Ne l«
Ztracen pro život.
Sylvius
Frere