Ročník XXXXIX.

V Praze, v úterý 20. dubna 1909.

Číslo 109

Na ranní a večerní listy předplácí ses V Prazo v administraci: na měsic. . . . . . 2 K —h na čtvrt leta . . . . 8 K —h s dvoji donáškou na měsln- na čtvrt lota . . . . 7 c2h ve fliálkácht na měslo. . .. . . 2 K 30 Poštou na měsíc. na čtvrt leta . . . . 9 K ooh s dvoji zásilkou na měsin. Ba Stvrt ieta . . . 1i k g

ečerní dání. V drobném prodeji ranní číslo o nobě . . za 9a večerní . . . . . . . za 4h Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . i večerní . . . . . . . . 5b Inaeráty platí se hotově napřed. Předplacení a inserty příjímá administrace v Mariansko ul., a. Tam nacházejí se táš redakce. tiskárna a sxpedine „Národnich Listá“ Rukopisy se nevraceji.

peso r srt

Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“ Jednání o bankovní otázce. Z Vídně, 20. dubna. »N. Fr. Pr.« sděluje Jednání o bance, jež má neobyčejně vleklý průběh, potrvá déle, než se původně myslilo. Pozoruhodno jest, že uherská vláda projevila ochotu i kromě projektu kartelových bank vy- jednávati. Jde patrně o starý požad avek Maďarů, aby dostali větši samo- statnost na poli bankovní m, aniž by dosavadní základy, na kterých cedulová banka spočivá, byly otřeseny. Peštská hlavní banka dostala by samostatnou organisaci, vlast- ního guvernéra a vlastní gene- rální radu, jakož i eventuelně by směla také vydávati uherské bankovky. S ví- deňským hlavním ústavem zůstala by však v organickém svazku. Oba ústavy by měly společného generálního guvernéra a také společnou organisaci, odpovídající dnešní gene- rální radě, která by vyřizovala důležitější otázky. Košut bude přijat eísařem patrně teprve v pátel nebo v so botu. Z Vídně, 20. dubna. Dnes odpoledne koná se ministerská rada, na které, jak se proslýchá, bude jednáno také o maďarských požadaveích v záležitosti bankovní. Z Pešti, 20. dubna. (K. k.) »Uh. tel. kor kanc.« oznamuje z Vídně: Ministr obchodu Fr Košut měl dnes delši poradu s ministrem vy- učování hr. Apponyem. Ministerský před- seda dr. Wekerle konferoval dopoledne s odborovým přednostou dr. ryt. Roeslerem v ministerstvu zahraničních záležitostí, načež byl v 11 hod. přijat císařem ve zvláštním sly- žení. Ministr obchodu Košut sejde se v poledne s ministrem zahraničních záležitostí svob. pánem Aehrenthalem, načež vyhledá řišského ministra vojenství pol. zb. svob, pána Scho- naicha. Ministerští radové Teleszky a Pap zahájili v ministerstvu financí poradu s odboro- vými referenty rakouskými.

Z Pošti, 20. dubna. (K. k.) Jistý vídeňský list dnes sděluje, že zástupcové vlády uhérské ve spojení se zdejším vyjednáváním o záleži- tostech bankovních vyjednávají nejen o plánu banky kartelové, nýbrž že též pojali v okruh svých porad, tře bas ne formou závaznou, mo dality prodloužení privileje spo- lečně banky. Uherská telegrafní korespon- denční kancelář je zmocněna prohlásiti, že toto sdělení se neshoduje se skutečno stí Boj o cestovní diely německých pošlovních úřadníků. Z Lince, 20. dubna. Také hornorakouský zemský výbor a předsednictvo Obchodní komory jakož i Bund Němců pro Horni Rakousy pro- testuje proti změněné poštovn službě na trati Linec—Praha »ve prospěch« českých úřadníků. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 20. dubna. (K. k.) »Wr. Ztg.e oznamuje: Císař propůjčil dle vlastnoručního listu ze dne 12. dubna t. r. odborovému před- nostovi v ministerstvu financí dr. Robertu Me- verovi s prominutím poplatků hodnost taj- ného rady. Císař propůjčil rozhodnutím ze dne 11 dubna t. r. vrchnimu účetnímu radovi v účet- ním oddělení místodržitelství v Praze Eduardu Taškovi, odcházejícímu do vyžádsně trvalé výslužby, rylířský kříž řádu Františka Josefa. Ministerstvo železnic udělilo povolení k technickým průpravným pracím na dobu jednoho roku majiteli lomu a stave bnímu podnikateli Eduardu Suchomelovi v Úst

nad Orl. pro normálně kolejnou mistní dráhu ze stanice Dobrou- če Dolní c. k. rakousko-uherské severozá- padní dráhy přes Dobrouč Dolní, Dobrouč Horn a Ostrov ku připojení na trať Česká Třebová- Olomouc c. k. priv. společnosti rakousko-uher- ské státní dráhy na stanici Rudoltice nebo na jiném vhodném místě zmíněné trati, ležícím mezi Rudolticemi a Třebovicemi. Sjezd všeslovanských delegátů. Z Petrohradu, 19. dubna. (K. k.) Odpoledne byl zde zahájen sjezd všeslovanských delegátů. Předseda slovanské společnosti, člen říšské rady Naryškin pronesl zahajovací řeč. Poukázal na nutnost, aby v nynějším kritickém okamžiku bylo stanovisko Ruska k nastáva- jicímu boji národů slovanských objasněno. Na to bylo utvořeno 5 od- borů. Čestným presidentem prvního odboru byl zvolen prof. Lamanský, který v řeči své prohlásil, že předbojníci Slovanstv musí nyní své politické spory nechati stranou semknouti se v jedinou skupinu bojovníků za myšlénky Slovanstva. Rokování bude se díi většinou ve schůzích zavřených. K 70. narozeninám rumunského krále. Z Berlina, 19. dubna. (K. k.) »Nordd. Allg Ztg.« vzpomíná ve článku 70. narozenin krále rumunského Carola, vybudování rumunské moci králem, kteréž umožnilo dobytí neodvislosti Ru- munska, jakož i jeho úspěšné práce v míru a praví: Tak může dnes král Carol ve vysokém věku pohližeti na bohaté výsledky své práce.

Co bylo vytvořeno jím a za jeho vedení, požívá uznání celého vzdělaného světa. Rumunsko má též na venek vysokou cenu jako člen rodiny národů evropských, cenu, již děkuje nejen své dobře organisované moci vojenské, ale též své moudré politice, směřující k zachování míru. Nikde však mimo Rumunsko nemají takovou účast radostnou na zitřejším dni jubilejním jako v Německu, kteréž ze srdce přeje panovníku rumunskému ještě mnohá léta požehnané čin- nosti ke blahu jeho země a rumunskému náro- du i na dále štěstí a zdar. Němocký korunní prino v Rumunsku. Z Bukurešti, 19. dubna. (K. k.) Německý korunní prine posnídal u následníka trůnu Fer- dinanda. Odpoledne podnikl korunní princ vy- cházku městem a prohlédl si památnosti. O pui osmé hod. večer konala se v královském palác hostina, po níž následoval symfonický koncert. Večer uspořádáno čepobití s pochodňovým prů- vodem.

Angličtí královští manželé. Z Girgenti, 19. dubna. (K. k.) Yachta »Viktoria and Albert« s anglickými královskýmí manžely připlula dnes o 6. hodině večer do Porto Empedocle. Jiskrová telegrafie. Z Paříže, 20. dubna. (K. k.) V Cher- bourgu byla zřízena stanice pro jiskrovou telegrafi i, jíž bude umožněno stálé telegrafní spojení mezi severním a středo- mořským loďstvem. Dosavadní pokusy měly dobrý výsledek. Spuštění obrněnce »Danton«. Z Paříže, 20. dubna. (K. k.) »Pelit Pa- risien« dovídá se z Brestu, že mezi námořním prefektem a ruským námořním atlachém prý se vyjednává, nebylo-li by možno prověsti spuštění obrněnce »Danton« na vodu, ustanovené na den 2. května, za přítomnosti cara Mikuláše. jehož návštěva prý se v této době očskává. Rozpočet ruského námořního generálního šlábu. Z Petrohradu, 19. dubna. (K. k.) Car se usnes schváliti úvěr na námořní generální štáb povoleny dle osnovy vládní říšskou dumou a říšskou radou. avšak personální rozpočet námořního štábu gene- rálního určiti samoslatně carským úkazem. Toto roz- hodnutí je kompromisem mezi názorem stran pravice, dle nichž je celý rozpočet námořního gene- rálního štábu prerogativou koruny a mezi míněním ministrů a stran stredu, dle něhož musí tato zále- žitost býti rozhodována říšskou dumou a říšskou ra- dou. Stolypin nepochybně kompromis tento přijnte, takže ministerská krise, po delší dobu hrozící, může býti považována za odvrácenou.

Vojenská vzpoura a politický převrat v Turecku. S pochopitelným napjetím, ačkoli beze vše- ho téměř vzrušení očekává Evropa, jak věei v Cařihradě nyní se vyvinou. Mladoturečtí dů- stojníci zvítězili ve druhém i třetím armádním sboru nad konservativním proudem a stojí nyní s předním vojem makedonského vojska před branami hlavního města. Situace vůdců, kteří minulého téhodne konservativní protirevoluci provedli, líčí se jako beznadějná a přímo zou- falá. Ačkoli vzdálenému pozorovateli není snad- no utvořiti si jasný obraz o pravém, skutečném stavu věcí ve hlavním městě Turecka a v jeho okclí, ježto se v záplavě telegrafických zpráv. odtamtud docházejících, jeví velké nesrovnalosti a odpory, zdá se přece býti jisto, že konserva- tivní protirevoluce z minulého téhodne úspěchu svého uhájiti již nedovede a že nastává zase ná- vrat od reakce k mladotureckému pokroku. Mladoturecký výbor prohlašuje se už na celé čáře za vítěze, ačkoli na žádný skutečný boj ještě ani nedošlo. A nedojde prý vůbec. Nebude prý žádného krveprolití, žádných hromadných exekue již proto, aby velmocem, jež na ture- ckém východě určitě zájmy mají, nebyl dán pod- nět k zakročení, třebas jenom „na ochranu svých příslušníků“. Naopak předpovídá se s ne- jedné strany, že Mladoturci, aby obnovený re- žim svůj trvalým učinili a proti všelikým dalšín vzpourám zabezpočili, s konservativní a pravo- věrně islamitskou stranou jakýsi kompromi uzavrou. Islam má na přiště novému směru v tu- recké státní správě krýti záda.

Uzavření kompromisu považuje se tedy za pravděpodobné, ale neví se ovšem dosud, za jakých podmínek a na čí škodu by tento kompromis měl býti uzavřen. Obecně hádá se však, že obětí ka- pitulce a smíru butfe sultán Abdul Hamid, kte- rý až do červnové, mladoturecké revoluce měl v armádě nespornou autoritu, ale který dnes již má sotva jenom stín svojí bývalé moci a váhy Tureckým státníkům nezdá se již tedy způsobi lým, aby byl výrazem a nosičem přištího řádu v Turecku a přiští autority osmanské říše. Kdy koli dosud v dějinách Turecka vzplanul boj mezi proudy státním a duchovním, jenž v theo kratických státech mohamedánských nahražuje či zastupuje zápas liberalismu s konservatismem států jiných, vždy byla revolucemi otřesená stát ní autorita obnovena změnou na trůně. A tal má se státi i nyní. Mladoturci hlásají zcela ne pokrytě, že bude vláda pokroku — v jejioh smyslu — trvale zabezpečena jenom, když na trůn zasedne muž také již nového ducha a přede- vším muž spolehlivý. Kompromis s ulemy a šeri- atním právem považují Mladoturci za možný kompromis však se sultánem Abdulem Ham- dem — nikoli! Proto považuje se svržení nebo „dobrovolné“ odstoupení sultána Abdula HI mida za neodvratné, jakmile bude kompromis mezi stranami uzavřen a ještě více, kdyby jed nání o kompromis se rozbilo a Mladoturci ná silím Cařihradu a vlády se zmocnili. K situaci v Cařihradě. Z Cařihradu, 19. dubna. (K. k.) Stanovi sko poslanců v dnešní schůzi bylo vůči nastá vajícím událostem nerozhodné a neprojevené Mladoturci chovali sednesklidnjě

Příští schůze konati se bude teprve ve středu Předseda Mustafa, Syřan, politicky bezbarvý. vedl předsednictvo dobře. Ve sněmovně v kuloárech, jakož i v okolí jes veliké pohnutí a kolují pověst velmi poplašné. Tak na př. vypravoval policejní ministr v kuloárech, že 10.000 muž stojí už před Stambulem. Dále kolo- valy pověsti, že sultán se už v zda trůnu, nebo že prchl, jakož i že výbor obdržel už od šejk-ul islama rozhodnutí, sby sultán byl sesazen a že sultánu už by l podáno ultimatum, aby se vzdal trůnu, dále že služebnictvo začíná opouštěti Ildiz. Změnu možno prý dnes v noci oče- kávati a sultán požádal prý dv velvyslanectví, aby zamezila jeho sesazení, anebo aby jej chránila. Všecky tyto pověsti nejsou potvr- zeny, nelze jich kontrolovati; ony odporují velice jiným informacímo stanovisku a náladě v Ildizu. Činí se o nich zmínka jen proto, aby bylo charakteri- sováno rozpoložení mysli v městě. Roze- chvění rozjitřuje se též zvláštním vydáním netureckých listů. Turecký tisk však chová se zdrželivě. Stěhování se do- mácích rodin z města na venkov dnes začalo. Z Cařihradu, 19. dubna. (K. k.) Ihned jakmile kabinet opustil sněmovnu, byla opět za- hájena na Portě ministerská rada, která ještě trvá. Z Cařihradu, 19. dubna. (K. k.) Jest do- mněnka, že v tajné schůzi sněmovny, o kleré poslanci zachovávají nejpřísnější mlčení, bylo dotčeno též otázky nastávajících událostí. Po- pírají pravdivosť pověstí, že v tajné schůzi bylo jednáno o přeložení sněmovny do tá- bora vojska soluňského a drino- polského.

Z Cařihradu, 19. dubna. (K. k.) Pověst kolující v městě, že se odebrala vojenská de- pulace do Ildizu, by pohnula sultána k abdjkaei kterouž tento odepřel, jsou nepotvrzeny Z Cařihradu, 19. dubna. (K. k.) Pověsli, že vojsko soluňské už vtrhlo do města, nejsou dosud potvrzeny. Z Cařihradu, 20. dubna. (K. k) Nepříznivé posuzování, s jakýmž setkala se u diplomati ckých kruhů okolnost, že vojsko sp l un- ské jest provázono četnými dobro volníky a bašibozuky, dále bý va- lými náčelníky čet a členy čet, jes jak se zdá, nesprávné. Že tylo živly byly při- jaty k soluňskému vojsku, jest naopak moudrým opatřením, aby Macedonie zůstala klidnou. Ovšem bude nutno pečovati, aby živly ty byly rádně drženy na úzdě. Z Cařihradu, 20. dubna. V noci jest vidět z Pery strážné ohně předních stráží, které táboři za Zlatým rohem. Co se děje v Ildizu, nikdo neví. Sultán odpovídá prý na zprávy solunské, že učiní, co uzná za po- třebné. Z Cařihradu, 20. dubna. Proslýchá se, že prine Resad byl již provolán v Se- lunu za sultána. Z Cařihradu, 20. dubna. (K. k.) Město bylo v noci a jest také nyní úplně klidné. Obchodní ruch jest skoro normálni. Z Cařihradu, 20. dubna. (K. k.) Ke zprávě o sítuaci v Ildizu dlužno ještě dodati, že včera večer byly brány Ildizu dřl- ve zavřeny. Setnina osobní stráže koná uvnitř přísnou stráž a zabraňuje nepovolaným vstup. Dnesráno je v 1ldizu a v okoli všecko nezměněno. Z Cařihradu, 20. dubna. (K. k.) Půda v Peře vůči sensacím a poplachu zvlášť vnímavá a levantský duch způsobují spousty po- věstí, které z listů, vycházejíefch

v Peře, přecházeji do listů evrop- ských, a přednimiž semusí důtkli- věvarovati. Z Cařihradu, 20. dubna. (K.k.) S en sa ční zprávy o Ildizu jsou bezdůvodny. Návštěvníci, kteří byli včera v Ildizu a mluvili s prvním tajemníkem, konstatují, že je tam úplný klid, a že tam není žádného roze- chvění zevně pozorovatelného. Z Cařihradu, 20. dubna. (K. k.) O duchu, nekázni, chování se a úmyslech námořnictva ko- luji pověsti nesmirně poplašné. Dle zprá vy listů byli vystřídáni velitelé vá- lečných lodí kotvících v Bosporu před Ildizem, což zavdalo podnět k různým od- porujícím si pověstem a výkladům. Z Cařihradu, 20. dubna. (K. k.) Jest pří- značno, že některé turecké časopisy dnes ozna- mují, že vláda jest na stopě původců úterního převratu, když přece důkazy a známky tohoto původcovství a osoby, které byly hlavním ná- strojem převratu, jsou veřejným tajemstvím. Zdá se, že jest úmyslem vyhledati ně- kolik obětních beránků a potre- stati je, aby zmírněno bylo rozhoř- čenítěch, kteříbylipostiženi úter- ní revolto u. Z Cařihradu, 20. dubna. (K. k.) Ministr v- jenství sdělil delegaci poslanců, která chtěla prohlédnouti kasárny, že pro ten okamžik jest to zbytečné. Z Cařihradu, 20. dubna. (K. k.) Město jest úplně klidné. Lid přestal míti obavy před sráž- kami a krveprolitím a těmito obavami jsou na- plněni vlastně jenomí bázlivei.,

Chystaná změna na trůně. M. Z Kolína nad Rýnem, 20. dubna. (Zvl. telegr. »N. L.«) Cařihradská depeše »Köln. Ztgu.« oznamuje: Zdejší vojensko-poli- tické drama chýlí se patrně ke konci. S velkou pravděpodobností. se ujišťuje, že sultán Abdul Hamid vla- dařské moci své již neuhájí. S jeho sesazením počítá se již jako s ho- tovou událostí. Nejisto je pouze, bude-li jeho sesazením také již celá krise vyřizena. Avšak je patrno, že před hrozleím pochodem solunského vojska zde všechno se hroutí. Z Cařihradu, 20. dubna. (K. k.) K časo- piseckým pověstem o poděkování se snltána dlužno ješté dodati. že takový modusa výraz »poděkování« jest podle še- rijatu nesprávný. Sultán, který je zá- roveň chalifem, nemůže se poděkov a ti. V historii Turecka není takového případu. Mohl by nastati jenom, kdyby ústava byla kladena výše, než še- rijat. Při dosavadních případech změny na trůně byli sultánové vždycky jenom sesazováni. Z Caříhradu, 20. dubna. Sultán žádal anglické a francouzské velevyslanectvo, a by zamezilo jeho sesazení. Velevyslane- etva vyslovila litost a také Hilmi paša odmlt povolání sultánovo a odůvodňoval své jednání churavosti. Dnes nebo zejtra přestane býti Abdul Hamid vládcem Tarecka. Z Cařihradu, 20. dubna. Ve sněmovně ko- lovala včera večer velmi určitá pověst, že na obou stranách se učinily všechny přípravy pro změnu na trůně. Niazi bej telegrafoval Rešadu efendimu, který jest patrně nástupcem sultánovým, aby byl připraven převzíti vládu. Sultán pak dal si již připraviti svoji vachtu, aby jej v pří- padě nutnosti odvezla do bezpe čl. Část jeho služebnictva již prchla. Z Cařihradu, 19. dubna (K. k.) z právy listů o abdikaci sultánově nejsou po- tvrzeny, Zakládají se nakolujících zde pověstech.

Z kulturní ciziny. Dotazníky o „herecké bídě“. Říšský svaz německých divadelníkův usiluje už delší dobu o zákonné zavedení re- forem v divadelnietví, a rozeslal ne- dávno k doplnění a vyjasnění materiálu již za léta naschráněného svým místním odborůmv Německu i v Rakousku okružní dolaz- níky, jejichž obsah sám již naznačuje, ve kte- rých směrech usilování o reformu v divadelnictví pokračuje a jaké jsou nejakutnější stižnostia snahy o nápravu. Hlavní body dolazníku zní: 1. Jest jeviště, divadelní zařizení a celé vedení divadla (divadelního podniku) tak uspo- řádáno, aby byly chráněny zdraví a životy pří- slušníků divadla, aby dbáno bylo veřejně mrav- nosti a společenské slušnosti, přiměřené herecké mu stavu? 2. Zaměstnává divadlo také ochotníky (elévy, volontéry)? V kladném případě — kolik 3. Jsou určité umělecké odbory trvale ob- sazeny a pakli ano, jsou obsazeny skutečným odborníky? 4. Jak dlouho trvá saisona divadelní? Vzta- huje se engagement na několik scén současně Jak vysoké jsou gáže pro jednotlivé obory ? Je nějaký vztah mezi výší roční gáže a trváním (délkou) divadelní saisony? A jaký? 5. Pořizuje divadelní podnik kostumy sámí V kladném připadě — které? Pouze pánům. nebo také damám? 6. Ukládají se u divadla »pořádkové« po- kuty a v jaké výši? V kladném případě — do jakyh fondů plynou příjmy z těchto pořádko- vých pokut? Vede se vůbec jejich výkaz? 7. Konaji se zkoušky také v neděli?

8. Vyplácí se gáže v připadě choroby či jině překážky ve vykonávání funkce a jak dlouho? Strhuje se v takových případech garan- tovaný honorář za vystoupení? Honorují se zvlášť předběžné zkoušky před početím saisony divadelní? 9. Jest ředitelství dívadla, resp. správě podniku divadelního vyhraženo právo jedno- stranné výpovědi? Užívá se tohoto jednostran ného práva často a mají vůbec takové případy rozvázání smluv převahu? 10. Je zaveden u divadla t. zv. zkušební měsíc? Povoluje se dovolená (po výpovědi) čle- nům divadla, aby si mohli nalézti nové engage- ment? Jaké zkušenosti mají jednotlivci při hle- dání místa prostřednictvím divadelních agentur Z Paříže zaznamenaly zahraniční listy zprávu, že Anatol France byl pozván do Buenos-Aires v Argentině, aby tam konal 5 přednášek o Rabelaisovi. Spisovatel nabídnut byl honorář 500.000 dolarů. Potomek staré aristokratické rodiny vlašské, v jehož rodinném majetku nachází se obsáhlá korespondence po slavném astronomu fysikovi Galileo Galileim, odhodlal se prodati ji z důvodu peněžní tísně. Z ciziny na- bízela se mu suma okolo 1 milionu lir, ale italská vláda zakázala prodej, opírajíc se o platný v Italii zákon proti vývozu drahocen- ných památek uměleckých. Sama však pro tu dobu korespondenci zakoupiti nehodlá, nemajíc úhrady kupní ceny. Následkem toho dojde ast ke sporu, neboť majitel vzácné korespondence, jež obsahuje množství materiálu průvodniho k vědeckým pracím slavného učence, namitá, že citovaný prohibiční zákon se na předměty vědeckého studia nevztahuje.

Různé zprávy.

Panna Orleanská blahoslavenou. Jak již sděleno, byl v neděli v Římě vykonár slavnostní obřad prohlášení Panny Orleanské blaho slavenou. Jeanne d'Arc jest v bistorii podivným zje vem, jaký mohla zploditi jen naboženská blouznivost středověku, jež se však u této dívky pojila s vřelým citem vlasteneckým a proto stala se také národní hrdinkou francouzskou Narodila se r. 1412 v Domremy v Champagni ze zámožné rodiny rolnické a dostalo se jí dobrého vy chování, ale záhy již klonila se k náboženské blouzni- vosti a od 13 let domnívala se slyšeti nadpozemsk hlasy. Bolestně dotýkaly se jí surovosti burgundskéh vojska, jež plenilo její rodnou obec i okolí a tu zdálo se jí, že ji nebeský hlas vybízl, aby vrátila Francii štěstí a pomohla králi Karlu, archanděl Michael pak že jí radí, aby oblekla mužský oděv a postavila se v čelo vojska. Angličané tehdy zmocnili se již větší části Francie, tak že líný a rozmařilý král Kärel VII. byl pánem jíž jen v několika provinciích Jeanne d'Arc umínila si osvoboditi Francii od Angličanů a dovésti jej ke korunovaci do Remeše. Prostřednictvím velitele vancouleurského vypravila se r. 1429 ke dvoru francouzskému do Chinonu, kdež král Karel uvěřil v jají božské poslání a svěřil ji vojsko asi 12.000 mužů, v jehož čele tábla 17letá dívka ve zbroji s mečem a bílou, liliemi zdobenou korouhví. Okolnosti byly jí příznivy, poněvadž strýc nezletilého krále anglického Jindřicha VI., vévoda Bedford, jenž vládl v dobyté části Francie, nepohodl se s věvodou Gloucestrem, vládnoucím v Anglii, i se svým švakrem vévodou burgundským, tak že mo Angličanů ve Francii byla značně oslabena, poněvadž se vojsku nedostávalo posíl.

Koncem dubna přitrhla do obleženého Orleansu přinášejíc pomoc a zvláště novou důvěru vojsku. tak že za několik dní byli Angličané nuceni upustiti od obléhání. Po tomto vítězství, při němž Jeanne d'Arc vynikla osobní statečností, obezřelostí i rozhod- ným vůdcovským nadáním, uvěřil v ni všechen lid a řadil se nadšeně pod její korouhev s heslem, vy- pudili Angličany až za moře. Jeanne pronásledovala Angličany, dobyla Jargeau, při čemž byl zajat angiický vůdce hr. Suffolk a u Pataye porazila lorda Talbota na hlavu, tak že Angličané musili ustoupiti z celého středního toku Loiry. Na to skutečně dovedla král do Remeše, kdež byl v červenci korunován Za jedinou odměnu vyžádala si, aby obyvatelé její rodné vesnice byli navždy osvobozeni od daní. přes to však byla s otcem a nejstarším bratrem po- výšena do stavu šlechtického s příjmím de Lys. Chtěla dokončiti ještě své poslání a vypuditi Angli- čany úplně z Francie, ale král byl naprosto netečný a Jeanne d'Are byla nucena pro nepřízeň dvořanů důstojníků, žárlivých na její úspěchy, opustiti krá- lovský dvůr v Bourges. Na podzím r. 1429 táhl proti Paříži, stojící na straně Angličanů, při útoku však byla zraněna, což jí v očích lidu velmi uško- dilo. Dobyla ještě St. Pierre le-Moutier a přispěla pak na pomoc městu Compiěgne, obleženému burgund- ským vojskem, ale při výpadu dne 23. května 1439 byla opuštěna vlastním lidem a zajata.

Burgundští věznili ji na zámku Beaurevoir král Karei nepodnik! nic k jejímu osvobození. Byla pak prodána za 10.000 fr. Angličanům a v Rouenu postavena před soud, jemuž předsedal biskup beau- vaiský Cauchon, stvůra Angličanů. Byla obviněna z kaciřství a čarodějství i spojení s ďáblem a odsou- zena k smrti upálením. Zastrašena pohledem na hranici a domluvami kněží, odvolala domnělé kacíř- ství a trest změněn jí v doživotní žalář, ale musila obléci ženský šat. Když však úmyslně ji zavřeli spo- lečně se třemi surovými vojáky a oblékla opět muž- ský šat, aby se jejich útokům snadněji ubránila, čímž prý se vrátila ke svému kaciřství, byla dne 30. května 1431 znovu vedena na hranici na tržišti rouenském a podstoupila smrt hrdinsky, takže i její nepřátelé byli pobnuti. Lid nechtěl věřiti v její smrt vyprávělo se, že místo ní byla upálena loutka a vy- skytlo se také několik podvodných Panen Orlean- ských. Na žádost rodiny nařídil Karel VII. revisi pro- cesu, Jeanne d'Arc uznána nevinnou, uspořádáno slavné procesí na její paměť a na místě upálení po- staven ji v Rouenu pomník. Později zbudovány jí pomníky také v Orleansu, Domrémy. Chinonu, Pa- říži a jinde. Papež Lev XIII. přikročil r. 1894 k ben- tifikaci Panny Orleanské, což nyní nedělním obřadem dovršeno. Obřad prohlášení Jeanne d'Arc blahoslavenou byl proveden s nesmírnou církevní pompou. Biskup orleanský sloužil dopoledne v chrámě sv. Petra mšt za asistence třinácti kardinálů, z nich tří francouz- ských, kromě toho přítomno bylo 60 francouzských biskupů, několik italských i cizích, dále potomci ro- diny Jeanne d'Arc, Yves Lannery d'Arc a jeho sestry Netiy. Mariette a Keta, tři krásné mladé dívky,

z nichž Mariette vynikla jako básnířka. Na 40.000 francouzských poutníků súčastnilo se slavnosti, fakte od dob Brennových nebylé tolik Francouzů v Římě. Přivezly je zvláštní vlaky a musili se ubytovati také v okolních městech, poněvadž v Římě neměli všichni místa. Petrský dóm skvěl se v největší nádheře. Bš- lostné mramorové pilastry byly až po vysokou klenbu ověnčeny červeným zlatotkaným damaškem, hlavní oltář zářil tisící a tisíci světly a byl celý zakryt vonnými mnohobarvými květy. Z oken apsidy vi- sely do chrámu standardy s obrazy zázraků Jeanne d'Arc. O 9. hodině otevřely se dvéře sakristie, slav- nostní zvuky zazněly rozlehlým chrámem a v ná- dherných ornátech bralo se kněžstvvo nekonečným pestrým průvodem k oltáři středem tísnícího se čer- ného davu. Ve skvělém purpuru s bílým hermelí- nem kráčeli kardinálové, za nimi ve fialových talá- rech s šedou kožešinou kanovníci od sv. Petra. Tak hrdě a sebevědomě kráčeli snad kdysi také senátoři antického všemocného Říma. Když všichni zaujali své místo, vystoupil na ka- zatelnu vysoký duchovní a přečetí papežský dekret, jímž Panna Orleanská prohlášena blahoslavenou.

Sotva skončil, zahlaholily varbany, z venčí zaznělo tisíc zvonů a pomalu padala rouška s obrazu Jeanne d'Arc ve svatozáři, s brněním a mečem. V pravicí držíc korouhev, vznáší se k nebi na mracích, jež ji andělé prostřeli pod nohy. Na to počala slavná mše, provázená velkým sborem capella Giulia za řízení maestra Boezia. Odpoledne pak dal se papež nésti do basiliky k uctění Panny Orleanské na sedia ge- statoria v purpuru a v césarském průvodu kardinálů i celého dvora. Poutníků zmocnilo se nadšení a za- pěli bymnu Jeanne d'Arc: »Je suis chrétien«. Celý tento akt se svou pompésní theatralní vý- pravou jest obratným tahem Vatikánu, vypočteným nyní po odluce církve a státu ve Francii na získání francouzského lidu. Církev, jak známo, dovede vla- steneckého citu dobře využiti pro své účely a kult národní hrdinky francouzské jako církevní světice může jen posíliti ono neblahé spojení nacionalismu s klerikalismem, jež se právě ve Francii jeví v nej- odpornější formé. Pro nás je Jeanne d'Arc zajímavá také tím, ž se jí Němci dovolávali proti Husitům a dána v oběh i forma výhrůžného dopisu, jímž Panna Orleanská ohlásila prý Čechům brzkou pomstu boží i svou, nevrátí-li se rychle a úplně k poslušenství církve.