V Praze, ve středu dne 29. května.

K číslu 146. Čislo v Praze za 2h a na venkově za 4h

Na »Národní Listy ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Pošton: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h

NARUDNÍ

Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.

Telefenické zprávy „Nár. Listů. Otázka sjednocení Němců. Z Vídně, 29. května. »N. F. P.« ron krvavé slzy nad nesjednoceností Něm ců, ukazujíc k tomu, že za voleb vydáno bylo heslo: »Jeden klub ve Vídni«, že však nyní sliby ty se nesplní. Můžeme říci, že nám tento pláč nad nesvorností v německých řadách jest stejně lhostejný, jakoby byly jásot, radost a ples, kdyby se podařilo všechny německé skupiny: pokrokovou, lidovou, agrární, všeně- meckou Schönererovou, všeněmeckou Wolfovou, křesťansko-sociální a konserva- tivně-klerikální spojili v jeden klub, protože víme a musíme býti sobě vědomi a pamětlivi, že v otázkách národních němečtí po- slanci všichni, také sociálně-demokratičtí bu- dou proti nám vždycky za jednoa sjednoceni také, nebudou-li společněv jednom klubu. Z Vídně, 29. května. Bývalý předseda po- slanecké sněmovny dr. Viktor Fuchs svolal 30 poslanců konservativně německých ze zemí alpských k společné poradě do parlamentní bu- dovy na sobotu. Jedná se patrně o to, zdali poslanci ti vejdou v jakýsi svaz s křesťanskými sociály (antisemity), či zůstanou v samostatné organisaci Z Vídně, 29. května. Plán, spojiti německé poslance v jeden klub, který by se zval ně- meckým klubem, možno pokládati stros- kotaným. Všeněmcí skupiny Wolfovy dávají prohlašovati, že by v takový klub nesply nuli a že by nesvolili k sloučení všech něme- ekých poslanců v jedinou jednotu parlamentní nýprž jen v jakési vnější spojení jednotlivých frakcí k velikému svazu. Příčinou, proč nechtějí do jednoho klubu, jest jejich antisemitismusa spolek německých pokrokovců při posledních volbách se sociálními demokraty.

Na zajímavou maličkost, ale pozoruhodnou, upozorňuje »Arbztg.«: »D. Volksbl.« chladný orgán křesťanských sociálů, psal dosud jméno poslance Wolfa s dvěma f, aby jaksi naznačii jeho židovský původ, od chvíle však, kdyp. K. Wolf přešel v kompromis s antisemity píše jméno to jenom s jednímf. Srbský vyslanec v Berlíně odstupuje. Z Berlína, 29. května. Srbský zdejší vy- slanec dr. Vuji č podal demi si. Ze Srbska. Z Bělehradu, 29. května. (N. F. Pr.) Není povědomo nic ještě, jaké stanovisko zaujímá král v záležitosti P ašiče s Vujičem. Vše- obecná situace jest však krajně kriti- ckou a jest pochybno, zda Plašič ji pře- koná. Mladoradikálové nežádají pouze propuštěn ministra vnitra Pašiče, nýbrž propuštění ce- lého kabinetu Pašičlova a vypsán nových voleb kabinetem kolaliční m.

Telegrafické zprávy.

Z úřadního věstníku. Z Vídně, 29. května. (K. k.) „Wiener Ztg.“ oznamüje: Ministr kultu a vyučování propůjčil I. a IV. třídě městského lycea dívčíh v Chrudimi právo veřejnosti pro školní rok 1906—07. Z řišského sněmu uherského. Z Pešti, 28. května. (K. k. uher.) Justiční výbor sněmovny poslanecké ukončil dnes odpo- ledne podrobné rokování o osnově ve příčině služební pragmatiky zřízenců že- lezničních. Z francouzské sněmovny. Z Paříže, 28. května. (K. k.) V rokováni o předčasném propuštění ročníku 1903 v sně- movně poslanců zamítá se návrh, aby ročník 1903 byl 5. července poslán na dovolenou. Mi- nistr vojenství Picguart vyslovůje přání, aby viděl vojíny tohoto ročníku za prohlídky vojsk při republikánské slavnosti dne 14. července. Chce však zůstaviti sněmovně úplnou volnost ve příčině doby 12. července. Sněmovna přijímá 536 proti 5 hlasům návrh, aby dovolená stano- vena byla na 12. července a přijímá pak osnovu v tomto smyslu změněnou. Na to schůze ukončena. Angličtí žurnalisté v Hamburku. Z Hamburku, 28. května. (K. k.) Na počes anglických žurnalistů zde meškají- cích uspořádal senát slavnostní hostinu. Sta- rosta připil hostům a pravil, že na své cestě uslyší často výmluvná slova o všeobecném přání po udržení a pěstění dobrých něme- cko-anglických styků. Hamburk však má na srdci též pěstování historických zvlášt- ních styků hambursko-anglických.

Ruské události. Z říšské dumy. Z Petrohradu, 28. května. (K. k.) Návri Nebovidova byl, jak již sděleno, přijat 215 proti 146 hlasům. Proti návrhu Nebovidova hlasovali revoluční socialisté, lidoví socialisté, pravice a oktabristé. Pro hlasovali kadeti a strana práce. Josef Hesen vykládá, že kadeti ne- chtěli diskutovati o pokárání politických zločinů, neboť to není věcí dumy. Revoluční socialista Širský prohlašuje, že jeho strana se zasazuje, aby bylos rokováno o kárném votu za politické zločiny, protože činy teroristů mají velíký vý- znam historický. Lidový socialista Denianov praví, že jeho strana hlasuje pro rokování o kár- ném votu, neboť si přeje, vytknouti roli, kterou hrála vláda při politických zločinech. Konec schůze o 1/47. hod. Na jednacím pořadu zejtřejší schůze jest otázka agrární. Kněz Petrov v Petrohradě. Z Petrohradu, 28. května. (K. k.) Kněz Řehoř Petrov přibyl dnes do Gačiny, kdež jej uvítalo několik přátel, a hned jel dále do Petrohradu, kdež byl na nádraží přijat poslanci dumy Rodičevem a Struvem.

Sjezd zemstev. Z Petrohradu, 28. května. (K.k.) „Petro- hradská telegrafní agentura“ sděluje: Ministr vnitra dovolil, aby v červenci konal se v Moskvě sjezd zemstev. Sjezd potrvá 10 dní. Každá provincie vyšle 5 delegátů. Sjezd bude se za- bývati reformou místní správy a jinými otázkami ve příčině oboru působnosti zemstev. Mezi Poláky a Rusy. Poláci pracují k dosažení autonomie pro- myšleně a obětavě a my bychom jim upřímně přáli, aby pod žezlem ruského cara a — v jed- notě s ruským národem dosáhli splnění svých tužeb. Avšak za hlavní podmínku, které jim do- státi nutno, musejí považovati jedno: musejí Rusy přesvědčiti, že autonomie Polska nebude ruskému státu a národu aspoň na škodu. Pře- svědčení takové se Rusům nevnukne nenávistí, jejíž hrozný příklad vypravuje varšavský dopi- sovatel „Nového Vremene“. Za bránu města Varšavy před několika dni vyjelo si několik mladých Rusů, studujících na tamní vysoké škole zvěrolékařské. Procházeli se v polích, potěšovali se krásami jara. K večeru přišli na stanici tramwaye, aby se po ní odvezli

FEUILLETON. Americka reklama.

O americké reklamě čteme v „Lectures pou Tous“: Originální byla zajisté methoda pana Russela ředitele divadla Imperial v St. Louis. Na všech ná- rožích a v každé hospodě mohlo se jednoho krásného rána čísti, že pan Russel nutně potřebuje 500 koček a za každé zvíře dá volný lístek. Vše, co mělo v St Louis nohy, kluci, výrostci, sluhové a kočí, uspořá- dalo hned divokou honbu na kočky. Všude, kde se některé nic netušící zvíře ukázalo, nastaly závody všechny kočky, šedé a bílé, strakaté a pruhevané byly pronásledovány. V poledne měl pan Russel svých 500 koček. Nyní byla každému zvířeti přivázá na na ocas nádherná stuha, na níž bylo pěkným písmem vytištěno: „Od pondělka!! Sensační kus!! Kočičí drápek!!“ Na to zvířata pustili a improvisované živé divadelní cedule rozběhly se po celém St. Louis, pů- sobíce se svým nezvyklým obvazkem na ocase velký poplach. Od toho dne však se lidé o místa v divadle Imperial rvali. Fantasie reklamních umělců zmocnila se ovšem také výkladních skříní; reklama nespokojí se pouhým vyložením zboží, nýbrž musí se také znázorniti jeho trvanlivost a všechny jeho přednosti. Jistý továrník gumovských plášťů proměnil svou výkladní stříň ve skutečnou sprchu. Mladá dáma v bohaté společenské toilettě oblekne nepromokavý plášť, sprcha se spustí a po deset minut řine se na ni voda. Na to odhodí plášť a každý se může přesvědčíti, že nezmokla. Všichni pak kupují tyto skvostné pláště. V Novém Yorku bylo před několika týdny viděti mladou dámu spouštěti se po záchranném laně se sedmnáctého patra věžovitého domu Nečinila to z lezecké vášně, továrník záchranných lan zvolil tento způsob, aby doporuči svůj nový výrobek.

Jinou účinnou reklamu provedl nedávno jeden novoyorský list. Jednoho dne otevřely se dvéře ex- pedice a z nich se vyřítili dva Arabové v bílých bur- nusech a zastřená maurská žena. Starší Arab tahal bránící se ženu zuřivě za ruku k sobě, mladší stál chvíli tiše a sledoval počínání druhého hrozivým pohledem. Uprostřed ulice vytáhl starší náhle dýku a počal jako beze smyslů bodatí do nešťastné ženy, kdežto mladší vytrhl svou pistoli z pásu. Obecenstvo bylo zděšeno, ozývaly se výkřiky, bázliví prchali, ka- ždý očekával krvavé drama a nastal nevýslovný po- plach. K úžasu diváků zůstali však oni tři nepohnutě státi v nejkrásnější pose jako při živém obrazu. Náhle otevřel pseudovrah ústa a prohlásil nejkrásnější angli- činou, že to, co se odehrálo, je scéna z velkého ro- mánu „Červená dýka“, který se počne dnes v listě uveřejňovati. Scéna opakovala se ve všech živých ulicích a večer vrhl se celý Nový York na četbu „Čer- vené dýky“ = Záchranný drak. Jak se z Londýna sděluje, konají se ve Flamboroughu zajímavé pokusy s no- vým záchranným přístrojem pro lodi, kterýž si vy- nálezce Charles Henry Krüger z Mormor-Rowu dal patentovati. Jest zhotoven nanejvýš jednoduše na způsob krabicového draka. Na přístroji nalezá se ocelové zařízení, kterýmž probíhá lano, upevněné na lodi. Vjede-li pak loď blíže pobřeží na skalisko nebo mělčinu, vypustí se záchranné přístroje a vítr je unáší. Od přístroje visí dolů kotva. Klesnutí draka způsobí se tím, že k němu po laně vypustí závaží, opatřené vydutou plochou k zachycení větru, do ní se zachytí vítr a nese závaží do výše. Tím poruší se rovnováha draka a ten klesne, při čemž se kotva může zachytiti. Na to mají býti pomocí

zvláštních přístrojů po zakotveném laně dopra- vováni lidé na břeb. Pokusy, podniknuté s těžkými loutkami, měly posud dobrý výsledek. = Hádanky vévodovy. Otec právě zemřelého prince Morice, vévoda Jiří Sasko-Altenburský, byl dobrý starý pan, jenž měl jen jednu podivnou vlast- nost, že každému, kdo poprvé jako host přišel do jeho zámku, dával dvě hádanky, které byly vždy stejné: 1. »Co byste učinil, kdybyste byl zubním lékařem?« Poněvadž tázaný obyčejně údivem za- pomněl odpověděti, odpověděl vévoda spokojeně sám: »Zubní lékař by vytrhl zub času.« — Po této velko- lepé hádance přišla na řadu druhá: »Co byste učinil, kdybyste byl potápěčem?« A poněvadž host ani na tuto otázku neodpovídal, doložil vévoda nanejvýš uspokojen: »Potápěč by se ponořil do moře věčnosti.« — Tyto slovní hříčky opakovaly se po mnoho let, až jednoho dne pruský král Bedřich Vilém IV., jenž z různých stran slyšel o zálibě vévody pro ony dvě hádanky, dlel jako host na jeho zámku. Sotva po- čalo diner, vytasil se vévoda skutečně: »Veličenstvo, dovolte, abych vám dal dvě hádanky: 1. »Co byste učinil, kdybyste byl zubním lékařem?« — Král udělal hluboce zamyšlený obličej a po dlouhé pomlčce pravil: »Kdybych byl zubním lékařem?? — Kdybych byl zubním lékařem — ponořil bych se do moře věčnosti — — — Vévoda zůstal na okamžik ohromen, pak se ale vzchopil k odpovědi, ktera rokokem ni- čeho nezadala sálu, v němž se hostina konala: »Ve- ličenstvo,« pravil, »ubodlo v první hádance již úlohu hádanky druhé. Aby to někdo dovedl, musí býti právě pruským králem !- = Vojsko zmizelo v poušti. Z Kahýry, 28. května. Oddil anglické jízdy, vedený plukovníkem, od osmi dnů v poušti beze stopy zmizel. Všechno pátrání po něm bylo posud marno.