ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a15f6ef0-6746-11dc-919f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 109, place 44, work 1, org 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍLISTY
3 masthead
12. prosince 1900.
4 masthead
Císlo 343.
5 article
dále — je tím důležitější, čím těžší je nynějšt vnitropolitická situace, čím abnormálnější jsou politické poměry, jež vylučují všelikou jistotu politické úvahy. Jest zájmem a povinností ob čanů, vykonávajících své právo volební, aby zvolili za kandidáta muže kvalifikovaného zjednali takto zdatného, upřimného, poctivého vědomoslmi vynikajícího pracovníka sobě i ná- rodu. (Výborněí) Řečník poukazuje na politické poměry, jež nesou znamení snahy Němců po jich nadvládě. pročež Němci srazili se ve své nacionální sou- ručenství. Naproti útočnému postupu německému musí se postaviti v jeden společný a jednotný šik veškerá budoucí delegace česká. Osobní i stran nické choutky jednotlivců z řad českých muse ustoupiti velikému tomuto účelu nastávajících voleb. (Výborně!) Touto tendencí byly vedeny veškeré spolk a korporace v Karlíně, jež pro volby sesku pily se ke společné práci na podnět z městské rady karlinské vyšlý k jednomyslnému a mani festačnímu projevu volebnímu. (Výborně!) Z té příčiny navrhl řečník za předsedt schůze starostu města Karlína pana L o ka ve (Souhlas.) Pan Loka y, zvolen byv předsedou, ě kuje za důvěru.
Němec Lok Karlín
6 article
Pan Engelmayer doporučil za místo- předsedu dra. Vejvara, který rovněž jedno- myslně byl zvolen. Na to ujal se slova poslanec dr. Kalai (uvítán hlučným, trvalým potleskem a voláním »Na zdar 4«): Velectění pánové ! Dovolte m nejprvé, bych vřele poděkoval za lichotivé vy- zvání, abych opět kandidoval za město Karlín. pak za přátelské přijetí, kterého se mi zde do- stalo, přijetí, které jest mi zároveň zados učiněním. Řečník praví, že po celých deset let, co tuto skupinu zastupuje, snažil se býti se svými voliči ve styku a zachovati si jejich důvěru. Na tu klade řečník velikou váhu. Proto, kdya přijal úřad státní, vzdal se mandátu, by se pře- svědčil, že i potom starý přátelský poměr mezi ním a voličstvem trvá. Nepřicházím — praví dr. Kaizl dále — jako muž nový mezi vás a proto není zajisté třeba, abych rozvíjel znova celý program strany a program celého téměř národa českého, a po- stačí, když pojednám o jádru situace nynější, což v úvodní řeči naznačil již dr. Vejvar. Přistupuji tedy k této věci a při pomínám. že zároveň voláni jste k volebnímu osudí době kratší, než normální, proto že nastaly v vnitřní politice rakouského státu velice povážliv zmatky, jejichž původ je v tom, že jazy- ková nařízení nejprvé Badenova a potom Gaut schova vyvolala obstrukci německou a potom zase obstrukci českou.
Engelmayer Vejvar doktor Kalai Kaizl Badenův Gaut Karlín velectěný pán
7 article
Byl to po mém zdání přirozený a před- vídatelný vývoj věcí. Česká ob- strpkce byla nevyhnutelnou, pravím upřímně hned na počátku: ne prolo že bychom se byli domýšleli, že jí bude o- voláno nařízení, odvolávající jazyková nařízení, neboť jsem přesvědčen, že odvolání odvolávají- eího nařizení jazykového bylo by způsobil novou obstrukci německou a možná, že by pak bylo odvoláno odvolání odvolávajicího jazykového nařízení, tak že by jazykové výnosy byly házeny jako míč se strany na stranu — nýbrž zté příčiny byla nutna česká obstrukce, aby s osvědčilo a dokázalo, že sílu, kterou ukázal německá delegace na říšské radě, má také delegace česká, že i my, jako to dovedli Němci. můžeme držeti v šachu celý parlament jako Němci. Nechať se na to nevlidným okem hledí, mám za to, že přijde doba, kdy na mnohých místech budou povděčni za to, že se ukázalo- že proti přílišné agressi německé je v Rakousku ještě jiný národní kmen, který má tolik sil v sobě, že jí dovede čeliti. (Souhlas.) Takový byl cil české obstrukce a důkaz který ona prováděla, je plnou měrou podán Nejen že byl svržen kabinet hr. Clara, nejen že bylo zadrženo celé jednání parlamentu musilo dojíti k jeho uzavření a potom rozpuštění a vypsání nových voleb, a tak uplyne skor pět čtvru roku, co celý státní stroj je z- staven.
Němec Claro Rakousko
8 article
Nepravím s potěšením ta slova, ale kon- statuji, že to bylo důsledkem zru- šeni jazykových nařízení, úplná rozháranost vnitropolitických poměrů v tomto státě na jedné straně a značné při ostření sporu jazykového na straně druhé. Vždycky se pravi, že jazykový spor jako můra tlačí na poměry rakouské, že zamezuje vývoj sociální, hospodářský a kulturní, vůbec volný vývoj a rozmach všech občanských sil v tomto státě. A když se tážeme, v jaké situacije tento stát, dostaneme se na všech stranách k negativnímu výsledku. Abych jen jeden příklad uvedl: Nedávno se jednalo o úmluvu mezi Rakouskem a Uher. skem o známé bosenské dráhy. Rakouští jed- natelé nepořídili ničeho proti uherské síle. Až se bude jednati o rakousko-uherské vyrovnání, o definitivní úmluvu o něm, týž obraz vyskytne se před námi. Když se jedná o zahraniční, třeba hospodářskou otázku, vídíme opět přovahu Uher a následkem toho přednost pro jeho ho- spodářské zájmy. Uhři jsou ovšem chytří, což jim nelze vytýkati.
Uher Rakousko Uhry
9 article
Tážeme-li se, co je vlastní příčinou toho, najdeme jazykový spor a neshody mezi Čechy a Němci, které oslabují a takřka v niveč obra- cejí silu a zdatnost tohoto státu. Mohlo bys tedy mysliti, že vynakládají se sily, by se tyto spory slušným způsobem odklidily. Mohlose mysliti, že právě po zrůšení jazykových nařízení byl takový okamžik, který k oné akci dobře mohl býti volen právě vládou. Ale zrovma nynější vláda nemůže býti uše- třena výčitký, že neučinila pra- ničeho, aby tento spor nějakým slušným způsobem se urovnal. Dokud jazyková nařízení trvala, slyšeli jsme se strany německé výroky: jen, probůh, zrušte jazyková nařízení, sejměte s nás tlak jejich puk rádi urovnáme půdu ke slušnému a spra- vedlivému dohodnutí ve věcech jazykových. Našla se vláda, která vůči německé ob- strukci odhodlala se bez podminky a domluvy s českou stranou jazyková nařízení hoditi na ulici a zrušiti je. Ale kdy jsme slyšeli se strany německé potom ta slova její, která předeházel jich zrušení? Kdy jeme slyšeli nějakou ochotu
Němec Čechy
10 article
ke slušnému a sprave dlivému vyřízení tohoto sporu? Německé požadavky od té doby stouply. Němci žádají nyní zavedení něměiny jako státní řeči a úplné rozdělení království č- ského, definitivní a zákonné zapsání nějakého spolku s německou říší a v plné formě prove- dené etablování německé nadvlády a panstv nade všemi ostatními národy v tomto státě. To je výsledek zrušení jazykových na- řízení. To vše předvídali ti, kteři varovali před bezpodmínečným zrušením jazykových nařízení. a měli pravdu, když tvrdili, že bezpodminečným zrušením jazykových nařízení posazen byl ně- mecký radikalismus na kůň, a že nyní stupňuj své požadavky. Řečník praví, že prohlásil se za odpůree t. zv. státoprávního radikalismu z let šedesá- tých a sedmdesátých, který měl následky velice špatné. Nelze však než říci, že nynější opatření vlády jsou taková, že radikalismus posilují. Kdyby byli Němci po svém úspěchu v řijnu minulého roku se státnickým rozhledem a vla- steneckým odhodláním a po správném uvážení své vlastní situace nás vybídli ke smírnému jednání, nebylo by snad došlo k české obstruk i a celý jazykový spor byl by nabyl jiné tvář- nosti. Neučinili-li toho Němci, měla tak učiniti vláda. Ona byla povolána, by hledala cesty, aby nám vytáhla osten z rány a ránu zahojila. Vláda však nedovedla se k tomu odhodlati. Naopak, stále ustupovala jen Němcům.
Němec
11 article
Provádí stále opatření, která odporují rovno- právnosti, zkracují právo naší mateřštiny, takže se zdá, jakoby si na jistých místech přáli ni- koliv odstranění české obstrukce, nýbrž opak Veřejné mínění u nás picháno je přím jehlami a drážděno je tak, že se zdá, jakoby některým kruhům šlo o to, národ český pokořii a stlačiti jej do posice národa inferiorního. Vším tím povzbuzují se výstřednosti, které ojodinělo jsou již patrny. Většina z nás však počíná si doma rozvážně a v poměrech nyněj- ších spatřuje pouze pomijející období. Nen opravdu příčiny, bychom pozbývali mysli. Nelze míti za to, že by stát setrval v t- kovém bojovném postavení proti národu če- skému. Neboť je zjištěno, že nelze sice vládnouti proti Němcům, ale že nelze také vládnouti proli Čechům. To je výsledkem nejnovějších dějin státu rakouského, a tato zkušenost platí v pol- tice jak zahraničné tak vniterní. Trojapolek byl námi již v r. 1891 uznán, ale jen jako zárnka míru. Jakmile však Němci jali se prohlašovati, že Rakousko, které trvá s Německem ve spo- jeneckém poměru, musí dáti prvenství německému kmenu, podkopali základy trojspolku.
Němec Čecho Rakousko Německo
12 article
Je povážlivo, kterak Němci spolehají n Berlin; neboť jako nyní činí oni, mohli by jindy a jiní dovolávati se Říma a opět jiní Petro- hradu, a pak by mízel základ velmocenskéh postavení říše. Z toho plyne, že zahraniční pol- tika musí dbáti toho, aby z ní neděly se dů- sledky pro politiku vnitřní. Zahraniční politik rakouská je jen tehdy silná, má-li oporu u ve- škérých národů rakouských. My jeme dnes už silnější, než aby se proti nám provozovati mohla politika msty a nenávisti a než aby se mohlo přes nás přecházeti k dennímu pořádku. Co se dějo nyní, všechno to zkracování jazyka českého. tu v otázce celních kvilanci, jindy úřadních zprá úřadních sluhů jsou činy věru malicherné s stanoviska státní raisony rakouské. A z těchto drobnůstek německý národ prospěchu nemá. my však jsme drážděni a uráženi tím, že se ignoruje postavení, které nárotlu českému odpír význam, který má svou silou početní, hospodář- skou i kulturnl.
Němec Petro Berlín Řím
13 article
Ovšem, jazyková nařízení byla líčenou jen záminkou jejich skutečných snah. Po zorujeme to, pročitáme-li všechna německá vo- lební provolání, mezi nimi provolání moravskéh velkostatku. Tam zřetelně je naznačeno, že pří činou nynější německé politiky je domnělé od- strkování Němců. Řečník vzpomíná zde éry Taaffovy a poton Windischgrätzovy, přes kterou Němci dosle chtějí posice a moci, kterou měli před 33 lety. Ale nyní jsou poměry docela jiné; nyní Slo- vané jsou mnohem silnějšími, než byli tohdy Český národ v uplynulém třicetiletí neobyčejn zmohutněl ve hlavních oborech národního života, Proto je bezdůvodno, okamžité neúspěchy naše vysvětlovali si chybami, jichž jsme se do- pustili. Není pochyby, že s naši strany stal s leckterý poklesek, jimž byla, zejmena snaha, vésti vždy boj zároveň s několika stran, leč vůči force majeur (vyšší moci), která v po- sledním stadiu rozhodla, nemají tyto poklesky většiho významu. Kdyby teď s levice stal se pokus překonati to, čeho nedosáhla r. 1867. zrušiti paragraf 19. a zavésti nadvládu ně- meckou in optima forma, jsem přesvědčen, že ani státní raisona, ani síla ostatních národnostn nedopustí, by tato snaha korunována byla vý- sledkem.
Němec Taaffův Windischgrätzův
14 article
Není žádné majority v parlamentě a ne- bude jí tím spíše, čím lidovějším duchem pro- vanuto bude postupem doby volební právoi žádná velká strana levici k vůli do opposice nevstoupí. Neněmecké národnosti v Rakousku v kultuře a významu svém značně pokročilya nebude zajisté ani v zájmu Rakouska státi se druhým státem německým a hleděti vstříc no- vým komplikacím, jako r. 1866 bylo se stalo. Němcům náleží bez odporu veliká část politické moci v Rakonsku, leč nemenší díl patří tak počtem a kulturou svou silnému českému ná- rodu. S tímto faktem dlužno počítati na obou stranách. Byť i levice německá sebe vlce se snažila nás osamotniti, kdož může dnes říci, zdaž toho dosáhne čili nic. Ale i kdyby toho i na okamžik dosáhla, ani toho se nebojíme. Náš národ přestál již těžké pohromy — v poslední době i osamoeení vůči koalici —a přece vždy opět došlo k novým smírným po- kusům. Vytrváme stůj co stůj a budeme rozhodný klásti odpor nepřátelskému nám vývoji věci. Jaký bude odpor náš, není pro nás otázkou zásadni: deštník bereme proti dešti, nikoli proti ostrému větru. Je smutnou cenou vítězovou, vidíli obě strany svrchovaný cil svůj v tom, že navzájem se drží v šachu, aniž by která z nich uěinila i jen krok ku předu. Leč dokud německé strany budou opojeny vítězstvím přehnanou radostí nad říjnem roku 1899, doku státní něměinu a uzákonění nadvlády své badou hlásati, nedojde ko smirnému? rozřešenl
Němec Rakousko
15 article
jazykového sporu. O nějaké státní řeč- s Němci vůbec nevyjednáváme ani nejostřejší oktrojírka s nám nesvede ničeho. My počkáme, ale Rakousko také musí po čkati, poněvadž za takových poměrů není o uklid nění řeči. Obě strany jsou tak silny, že se drži v šachu a že, budou-li státi proti sobě, jedn ani druhá nedostane se k činnosti. Závora, která brání rozmachu, není tak veliká, aby se nedal překonati. Řekl jsem svého času v rozmluvě s žurnalistou, že jazykový spor mezi Čechiy Němci mně připadá jako tenká papírová stěna. Dokud se mluví o státní němčině, není to ovšem papírová stěna, nýbrž velká hradba mezi námi. Jestliže však Němei odhodí tento zpupný poža- davek, pak není spor tak obtížným, by se ne- mohl rozřešiti. Jazyková nařízení, za jichz trvání jsem tento výrok učinil, přivedla věc tu poněkud dále. Nám dostalo se vnitrního úřadního jazy ka, ale také Němcům se dostalo, čeho si přáli, ně- meckých úřadů v krajích německých, jako my jsme dostali úřady v krajích českých. Zrušením jazykových výnosů Němci tuto výhodu svoji ztralili. Němci vůbec zrušením jazykových nařízení nezískali ničeho, protože německé državy jazy ková nařízení nijak se nedotkla. Poněvadž však ničeho se neděje, aby jazyková spravedlnost byla nám vrácena, počkáme. Ale — o pě- tují — také rakouský stát bude musit počkat, poněvadž zájmy jeho budou nejvyšší měrou dotčeny jazykovými spory.
Němec Závora Rakousko
16 article
Nenecháme náš jazyk v historickém sídl našem chouliti se v předsíni, by v salonu vy pínala se jen řeč našich němeekých krajanů Heslem naším zůstane jedině plná rovnoprávnost. odpovídajíeí dějinám a historickému poslání Ra- kouska! (Hlučný, dlouho trvající souhlas, potlesk.) Když posl. dr. Kaizl domluvil, přihlásil se ke slovu inženýr p. Kače r, jenž prohlásil, že nenálež k téže straně jako posl. dr. Kaizl, že však uznává nutnost koncentrace národních sil a že dle toho chce jednati. Na konec jmenem sdruženého komnitétu vo- lebního doporučil kandidaturu poslance dra. Kaizla. (Souhlas.) Na to byla opětná kandidatura prot. dra. Kajal za sympatických projevů přijata. K slovu hlásil se sociální demokrat Rouša jemuž však místopředseda schůze dr. Vejva slova nedal, poněvadž p. Roušar není voličem v městské kurii karlinské. Na to schůzi skonči Sociální demokraté, jichž přilomen byl malý hlouček, chtěli ztropiti seénu, byli však ostal- ními účastníky bouřlivě přerušeni projevy pro posl. dra. Kaizla. - Z Vysočan. Občanský klub pořádá dne o 8. hodině večerní v restauraci »u česk lipy« svou členskou schůzi. Pořad: 1. O da- ležitosti a organisaci soudů živnostenských. 2. O sčítání lidu. Promluví p. JUC. Františel Mašek. 3. Volné návrhy. Hosté členy uveden mají přístup
doktor Kaizl Kača Vejv Roušar Mašek Vysočany organizace soud živnostenský . 2
17 article
Z Kladna. Schůzi voličů do říšské rady ve skupině měst (Iří. kurie) svolává rada král. hor. města Kladna na středu, dne 12. prosince 1900 o 18. hodině večerní do sálu hotelu »U bílého beránka« na Kladně. - Ve schůzité představí se a promluví k pp. voličům kandidát pan Věne. Hrubý, zemský soudní rada v Opavě. — Přístup mají pouze pp. voličové III. kurie. Z Rakovníka. Voličové ! Ve čtvrtek dne 13. prosince t. r. o 7. hodině večer představí se pánům voličům městské skupiny p. Věnce- slav Hrubý, rada zemského soudu a po- slanec na sněmě slezském, jako kandidát do rady říšské. Sál hotelu paní Šnajdrové. V Ra- kovniku, dne 10. prosince 1900. Za d- věrníky národní strany svobod- myslné: Josef Čermák. — Přistup ko schůz této mají pouze voličové III. kurie. Z Pelhřimova. Dne 9. t. m. konala se zde schůze voličstva V. kurie za předsednictví pana Ant. Rosola, okresního starosty. Byla hojně navštivena, zejmena rolnictvem. Pan Vojtěch Holanský představil se jako kandidát posla- nectví věenou řečí, 114 hodiny trvající. Debat zúčastnili se pp.: Alois Stěpánek, kovář, Josei Hájek, kupec a J. Vácha, rolník. Všechny do- tazy zodpovídal pan kandidát k úplné spokoje- nosti tazatelův a po návrhu pana Aloisa Št- pánka byla kandidatura pana Hol a n s ké h přijata.
Věne Hrubá Šnajdr Čermák Antonín Rosol Vojtěch holanský Stěpánek Josei Hájek J Vácha Alois št Kladno Opava Rakovník Pelhřimov věrníka národní strana svoboda
18 article
Z Domažlic. V sobotu dne 8. t. m. svo- lána byla zdejší městskou radou schůze voličů III. kurie, v niž se bývalý náš poslanec pan prof. dr. Kurz opět o mandát ucházel. D schůze dostavil se též kandidát radikální strany p. redaktor Vilém Votruba z Prahy. Pan prol Kurz vylíčil průběh minulého období říšsk rady od vydání jazykových nařízení až po 8. červen, kdy říšská rada byla uzavřena, podal účet i ze své činnosti mimo parlament. Pan red. Votruba pojednal o snahách své strany, uznal záslužnou činnost p. prof. Kurze, ale útočil na mladočeskou stranu hlavně dvojím směrem, a to v ohledu státoprávním a hesl »Svůj k svému«. Prof. Kur z reklamoval ve své odpovědi programovou část řeči p. Votruby pro stranu svobodomyslnou a uvedl výtky jeho na pravou míru. Když pak p. prof. Kurz k uči- něným dotazům byl odpověděl, zakončil před- seda schůze, p. starosta Petr Hlana, schůzi, po- děkovav oběma řečníkům. Z Týnce n. Labem. Na schůzi dne 9.t. m. za předsednictví p. F. Tomáška konan obhájil posl. Barták za častých projevů sou hlasu skvěle stanovisko své a národní strany svohodomyslné vůbec, načež v debatě chvílemi až bouřlivé odrazil věcně a po zásluze všechny předem zosnované a nemistné útoky se strany nár. sociálů, radikálů a agrárnikův, kteří ne- štitili se ani házeti bláto na osobu poctivce dra Engla, vůbec na vše, co se stranou svobodo- myslnou má eo činiti. Páni Kokeš a Rumler výpady svými dokázali, že rozumí jen politi ckému komediantství a že o vážné politice ne mají ani ponětí.
profesor Votruba Kurz Hlan F Tomášek Barták Engl Kokeš Rumler Domažlice Praha Týnec
19 article
Schůze městských voličů v Lounech. 11. prosince. (Zvl. telef. zpr. »Nár. Listů. «) Dne o 11. hod. dopol. konala se v hotelu záložny sehůze voličů král. města Lonn. Jako kandidát národní strany svohodomyslné představilse r. z. s. pan Věnceslav Hrubý z Opavy. Přes to, že doba pro schůzi nebyla valně příhodná, bylo účastenství voličstva ze všech tříd lounského obyvatelstva nejobyčejně hojné, zejmena živnostníci lounští dostavili, se v plném téměř počtu. Schůzi zahájil starosta města předseda politického klubu p. dr. Valenti Stopka, jenž jménom přitomných vřele uvítal z. r. p. Hrubého a stručně dotkl se toho, co bylo příčinou, že důvěrníci podřipských měst usnesli se nabídnouti mandát p. Hrubému, jehož kandidatura stala se významuplnou pro státoprávní snahy naše. Zapisovatelem zvolen p. red. M aří k.
Hrubá doktor Valenti Stopka Hrubý Louny Lonn Opava
20 article
Uvítán hlučným potleskem ujal se slov z. r. p. V. H rubý. V úvodu řeči svě, dolknus se vřelých zahajovacích slov p. předsedy, pro- mluvil o významu kandidatury slozské. Potom v jasné, velmi často potleskem hlučným souhlasem přerušované řeči objasni svůj politický program, jakož i to, jak pohlizi na věci taktické a jak představuje si součin- nost všech stran. Bouře a nekonečný souhlas voličstva provázely slova, jimiž p. r. H r u by s upřímným nadšením přítomných vyslechnutou řeč zakončil a jímiž prohlásil, že při každém boji chce spolupůsobiti, na jakém usnese s český poslanecký klub, jehož členové vstonp do nové sněmovny jako strana opposiční. (Sláva Vyborně! Potlesk.) Po skončené reči p. z. r. H rubéh o, jenž velice upřímnými a nadšenými slovy ziskal s sympatie všech přítomných bez rozdílu stran. přihlásil se ke slovu městský radní p. Adol Šaroch a navrhl resoluci: »Voličové král. města Loun, shromáždění na schůzi konané dne 1 1. prosince po vyslechnutí řeči kandidáta pana posl. H ru- bého prohlašujeme: Souhlasíme úplně s postupem i programem národní strany svo- bodomyslné, neuznáváme na ten čas vhod- ným, vystupovati s kandidáty s ta vov ský mi a zájmovými a projevojeme proto na- prostý souhlas s kandidaturou pana Věneeslava Hrubého v plném přesvědčení, že volbon touto proti sjednoceným Němeům nejlépe manifestována bude j e dn o ta českého voličstva v zemich ko- runy svatováclav slké.
V H rubý Sláva Vyborno Adol Šaroch Věneeslava Hrubý H r Louny bý
21 article
Sboru poslanců na radě říšské doporuču- jeme, aby použil všech možných po případě nejostřejších prostředků na uhájení zájmů ná- roda českého, avšak u volbě těchto prostředk ponecháváme jim ve všem volnou ruku.« Předseda vybidl přítomné, aby se hlásili k dotazům a vysrětlivkám. Když nikdo se ne- hlásil, dal hlasovati o navržené p. Šarochem resoluci, která schválena byla všemi přítomnými jednomyslně, což zjištěno i zkouškou opáčnou. Pan předseda za všeobecného souhlasu prohlásil, že vzhledem na pronesenou a srdce k srdci mluvíci řeč pana kandidáta bude každého z přítomných povinností, přičiníti se o jeho zvolení. Po vřelém děkovacím doslovu pana z.r. Hrubého byla nad jiné zdařilá tato schůze voličů skončena.
Šaroch
22 article
Z Nepomuku. V neděli dne 9. prosince t. r. konala se schůze voličů IV. kurie v Na- pomuku, na které dr. Dyk pojednal o politick situaci a představil se jako kandidát poslanectv do rišské rady. Schůze byla velmi hojně navštívena, zvláště voliči venkovskými, z nichž zejmen dlužno uvésti okresního stárostu p. Štolbu z Měcholup a člena okres. výboru p. Bestáka ze Čmelina — a měla náslodujíeí průbéh: Zahájil ji starosta města Nepomuka pan dr. Pešek a doporučil osvědčeného vlastence, volitele za město Nepomuk, p. Koláčka, berního ve výslužbě za předsedu. Týž byl akklamaci jednohlasně zvolen. Zapisovatelem zvolen pan dr. Baroch, obvodní lékař a volitel z Ne- pomuka. Předseda vítá přítomné a poukázav vřelými slovy na důležitost dnešní doby, vyzývá dra. Dyka, aby ujal se slova. Tento v řeči přes hodinu trvající problrá postup české delegace na říšské radě za minul u dobu, vyslovuje se pro jednotný klub všech českých poslanců, pokud stojí na půdě národní a státoprávní a probírá na to význam otázky agrární a selské, prohlašuje při tom, že ocholně vstoupí do sdružení agrárního, pakli toto v rámei společného klubu z poslanců venkovských obcí se utvoří. Řeč jeho provázena byla stálým souhlasem přítomných. Na to ujal se slova pan předseda a vy zývá přítomné, aby přednesli výtky neb dotazy majtli jaké. Poněvadž se nikdo nehlást, dává hlasovati kdo je pro kandidaturu dra. Dyka.
Dyk Štolba doktor Pešek Koláček Baroch Nepomuk Měcholupy
23 article
Při hlasováni přijímá se kandidatura jedno hlasně, což opačnou zkouškou zjištěno. Ještě před započetím přečten p. drem. Ba rochem přípis, zaslaný na shromážděné rolníky poslancem panem Kůsem, ve kterém omlouvá svou nepřítomnost, horlivě přimlouvá seza kandidaturu dra. Dyka a zavrhuje protikandida- turu p. Žďárského, který — jsa z krajin krko- nošských — poměry našeho rolnictva nezná nemůže býti považován za kandidáta strany agrární, jelikož je navrhován jen frakci pan Hucla a Krásného z Koterova, kdežto valná většina i agrárních důvěrníků věrně při dru. Dykovi trvá. I na našem okresu není dle výsledku tét schůze žádné půdy pro rozkol a tříštění sil. okres nás bude svorně voliti svého dosavadního osvědčeného poslance. Poslanec Váelav Krumbholz v Křivoklátě. Na den 8. t. m. svolal okresní výbor křiv klátský schůzi voličů do sálu »u Sýkorů« v Křivo- klátě. Dostavili se k ní zástupcové obcí počtem nej- méně 250 účastníků, vyjímaje jednu obec, která ji ve schůzi berounské čelně byla zastoupenu. Věrný stoupenec strany svobodomyslné a upřímný zástupce rolnictva, okresní starosta pan Mach, rolníl ze Lhoty, vřelými slovy uvítal shromážděné, naznači význam šchůze a představil kandidáta sírany svo bodomyslně pana V. Krumbhol ze.
Kůs Dyk Žďárský Hucl Krásný Dykův Sýkora Mach V Krumbhol Koterov Křivoklát Křiva Lhota Váelav Krumbholz
24 article
Pan V. Krumbholz poděkoval za vřelé uvl- tání, načež v obšírné řeči za napnuté pozornosti všeobecného souhlasu vylíčil postup české delegacs ve Vídni, uvedl důvody pro tento postup, prokázal nezvratně správnost jednání české delegace a na- značil stanovisko, jež delegace v budoucím zasedání říšské rady v zájmu českého národa zaujati musl. Přesvědčivé důvody byly hlučným souhlasem přl- tomných doprovázeny. Během řeči p. Krumbholze sestoupila se trojice strany agrární k úradě. Člen její, mladistvý p. Vosika- z Bratronic, přihlásil se pak a vytýkal straně svo- bodomyslné, že dr. Knizi vstoupil do ministerstva. že uvalil daň cukerní a tím že poškodil. rolnictvo, řemeslnictvo i dělnictvo, že dělal rakousko-uherské vyrovnání a opakoval agitační trumí p. Kubra proti p. Krumbholzovi v záležitosti předsednictví cukrovaru lenešického, nekupování řepy v Dušníkách a kartelů cukrovarnických. Pan Krumbholz vylíčil, jak poctivými zbra- němi p. Kubr domáhá se poslaneckého mandátu. Týž Kubr, o němž jeho orgán píše, že svůj život zasvětil boji proti kartelům, sám byl tvořitelem kar- telu cukrovarnického. Přestal býti karte- lářem jen zásluhou p. Krumbholze, když byl z ředi- telstva cukrovaru lenešického odstraněn. Pak teprva stal se p. Kubr nepřitelem Krumbholzovým a zaháju podkopnickou práci proti rolnickému cukrovaru lene- šickému a jeho předsedovi Krumbholzovi, což přenesl i do sdružení zemědělců a »Zemědělské Obrany«. Pan Krumbholz pravil: Již před dvaceti lety byl jsem předsedou shromážděného rolnictva na Bran- dýssku za účelem organisace rolnictva proti kartelu cukrovarnickému, tehdáž utvořenéhnu, a zavedl jsem organisaci rolniciva s takovým výsledkem, že cukro- vary byly nuceny platiti o 20 až 25 kr. metr. cenl řepy dráže.
V Krumbholz Vosika doktor Knizi Kubr Krumbholz Krumbholzová Vídeň Bratronice Dušníky Bran
25 article
Za tuto práci měl jsem býti od cukrovaru po- trestán tím, že žádný cukrovar nesměl ode mně do- bytou řepu koupiti. Chtěl jsem čepu zpeněžiti suče- ním. Nízká cena sušeného zboží to nezměnila. Proto zakoupil jsem první čásť akcií cukrovaru Jenešického a na tyto akcie jsem řepu do cukrovaru odvedl. Byl jsem tedy donucen státi se akcionářem tohoto cukrovaru. V roce 1894 byl cukrovar Jenešický vyzván, aby se zúčastnil schůze zástupců cukrovarů za úče- lem utvoření kartelu. Nechtěl jsem se ani jednání osobně zúčastnit, i poslal jsem pana Kubra jake člena ředitelstva do schůze kartelní, nikoliv aby kartel uzavřel, nýbrž jen za účelem informačním Dalších schůzí pan Kube se zúčastníl a když jsem se dověděl, že v poradé cukrovarníků veřejně pro- hlásil, že je ve schůzi kartelní jako cukro v ar- ník, sedláka že nechal za dveřmi, tu teprve jsem ho do takových schůzi neposílal. Šel jsem tam sám a další jednání kartelní úplně přerušil. Ve schůzi v Kamýku mluvil tentýž vyhlášený bojovník proti- kartelní pan Kubr pro vstoupení cukro- varu do kartelu, aby akcionáři-rolníci nemusil zlepšovati cený řepy neakcionářům Nevstoupením cukrovaru lenešického do kartelu povstal boj o zásobení cukrovaru lenešického řepou.
Kubr Kube Šel Kamýk Jenešický
26 article
Mezitím přeměnil se mojí zásluhou akciový cukrovar ve skutečný rolnický a podniknut boj obranný proli druhým zkartelovaným cukrovarům. Peněžní vffekt v cukrovaru nebyl následkem boje dobrý. Pan Kubr svých 10 akcií nabízel v každém čísle »Úbrany zemědělské« levně na prodej, agitacemi podkopával důvěru rolnictva v akcie tak, že rolnictvo poucjvíce kolem Prahy akcie prodávalo a sice konkurenčním cukrovarům, naším to nepčůtelům. Z rukou konku- renčních cukrovarů byl jsem nucen k vůli záchraně cukrovaru koupiti akcie zpět. Kapitál za akcín vy- daný leží mi nezúročen, Výtka, že jsem skupoval akcie jen k svému prospěchu, je tudíž nemistná, jelikož jsem tak učinil za účelem záchrany, aby udr- žen byi cukrovar lonešický v rukou rolnických.
Kubr zemědělský Praha
27 article
Práce mé, jako poslance, proti kartelům, jsou známy každému, kdo noviny čte. První podal jsem interpellaci na říšské radě před šesti lety proti cukro- várnickým kartelům a když návrh dra. Pacáka na říšské radě na zápověď kartelu byl nepříznivě vyři- ován, podal jsem resoluční návrh sr naznačenín podmrhek na regurovaní kartelu. V zemském snému byl jsem referentem o návrhu dra. Pacáka na regu- lování kartelu. Vladní předloha zákona měla taktéz podmínky mnou navržené na regulování kartelů. Tím jsem při- spěl ve prospěch rolnictva k rozřešení otázky kar- telní, která v nejbližší snad budoucnosti bude zá- konem upravenu. Za tyto práce a oběti na zamezení a poškozo- vání rolnictva kartely cukrovarnickými, jsem stále Kubrem i sdružením kaceřován a podezříván. Z toho jest vidno, že nejedná se p. Kubrovi a spol. o pro- spěch rolnictva, jinak by musili mou práci schvalo- vati a podporovati. Pan Kubr jde za ozobním zájmem a ukonejšením pomslychtivosti, protože byl. vypuzen z cukrovaru lenešického. Kubr chco strhinouti rol- nictvo do boje proti mně, aby ukojil své osobní choutky, proto stůle opakuje slovo kartel.
Pacák Kubr
28 article
Pan Krumbholz objasnil dále vstoupení dra. Kaizla do ministerstva, poukázal na zavedení češtiny do finančních úřadů, odrazil útok o cukerní dani, poukázal na výhody Kaizlem rolnictvu získané, na - odpisy daní, exportní premie, na zamezení daně z piva a petroleje a m. j. Dále uvedl, že Kubr hiledá jen příležitost, aby mohi podezřívati. Jen když slova jeho táhnou a jsou agitační. Pan okresní tajemník Truhlář odpověděl p. Vosikovi, že cukrovar lenešický jest rolnicekým. Jest v zájmu rolnictva, aby mělo takové závody ve svých rukou, nikoliv závody, jež se v rukou rol- nických nalezají utloukalo, jak si přeje p. Vosika. Tato slova byla hlučným potleskem doprovázena. Zjednaný zástupce p. Kubra, redaktor »Země- dělské Obrany« p. Šchöníeld z Prahy, počínal si během řečí předcházejících řečníků tak vyzývavě, že byl několikráte panem předsedou a ostatními pří- tomnými napomenut ke slušnému jednání. Pan předseda připomenul, že panu Schönfeldovi, aé nen voličem IV. skupioy, uděluje slovo. Pan Schönfeld doznal v úvodu své řeči, že vše, co pan Krumbholz pravil, jest pravdou. Prot p. Krumbholzovi nic nenamítá, ani jej nezná, ale je proti němu jen proto, že hlásí se ku straně svobodomyslné, ač je rolníkem jako Kubr. Navrhuje, aby nebyl p. Krumbholz přijat za kandidáta posla- nectví, nýbrž p. Kubr, který jej do schůze vyslal. (Hlučný a velký odpor
Krumbholz Kaizl Kubr Truhlář Vosika Schönfeld Prot Praha
29 article
V delší velice nešťastné řečí, svědětcí o nezna- losti toho, o čem mluviti chtěl, přimloaval se za kandidaturu p. Kubra. K odpovědi přihlásil se přítomný zemský posl. pan Udrža l. Vyvrátil Schönfeldovy vývody a pravil, že vše, co tento pán přednesl, jsou otřepané fráse, vyčtené z časopisů všelijakých stran a frakcí, kter mají za úkol štváti a podrývati půdu poslancům, nikoliv ale sloužiti věci národní. Objasnil účel země- dělského sdružení a dokázal, že této organisace zneužívá se k agitačním cílům jednollivých osob Skončil za hlučného souhlasu. Pan předseda dává slovo třetímu členu agrární trojky p. Poštovi z Újezda nad Zbečnem. Tento však nebyl v sále přítomen, zmizel Pan Krumhholz taktéž ještě odpověděl p. Schön- feldovi. Naznačil, že předstírání agrárníků o utvoření »Českého klubu« ve Vídni, jest klamání lidu, vypo- čítané na neznalost, neboť český klub ve Vídni byi a jest. Tvoření nového klubu znamená rozklad do- savadní jednoty, seslabení české delegace a praco- vání naším nepřátelům do rukoú na úkor českého Pan okresní starosta delší řečí doporučil kandi- daturu p. V. Krumbholza, rolníka z Malých Čičovic, která byla pak jednomyslně přijala. Při- opáčné zkoušce jediný člen trojice agrázní p. Vosika hlasoval proti. Přijeti kandidatury pana V. Krumbholza bylo bouřlivou pochvalou přijato a p. starostou Machem prohlášeno. Pan Schönfeld neodváží se na přístě hájiti svého předsedu tam, kde pana Kubra znají. národa.
Kubr Udrža Schönfeldův Pošta Krumhholz Schön V Krumbholza Malá Čičův Vosika Mach Schönfeld Újezd nad Zbečno Vídeň
30 article
Voličská schůze venkovské skupiny okresu skutečského v Krouně. Na den 8. t. m. svolána byla schůze voličů venkovské skupiny okresu Skuteč do obce Krouny. Dostavil se k ní zemský a bývalý říáský poslanec pan Frant. Ho v orka, aby promluvil o politické situací a znovu o kandi- daturu se ucházel. Četně shromáždéné voličstvo sále hostince p. Křižíka uvítal pan starosta obce Kynci, představil pana poslance a s ním do schůze
František Křižík Kynec Krouna Skuteč