3
masthead
12. prosince 1900.
5
article
dále — je tím důležitější, čím těžší je nynějšt
vnitropolitická situace, čím abnormálnější jsou
politické poměry, jež vylučují všelikou jistotu
politické úvahy. Jest zájmem a povinností ob
čanů, vykonávajících své právo volební, aby
zvolili za kandidáta muže kvalifikovaného
zjednali takto zdatného, upřimného, poctivého
vědomoslmi vynikajícího pracovníka sobě i ná-
rodu. (Výborněí)
Řečník poukazuje na politické poměry, jež
nesou znamení snahy Němců po jich nadvládě.
pročež Němci srazili se ve své nacionální sou-
ručenství. Naproti útočnému postupu německému
musí se postaviti v jeden společný a jednotný šik
veškerá budoucí delegace česká. Osobní i stran
nické choutky jednotlivců z řad českých muse
ustoupiti velikému tomuto účelu nastávajících
voleb. (Výborně!)
Touto tendencí byly vedeny veškeré spolk
a korporace v Karlíně, jež pro volby sesku
pily se ke společné práci na podnět z městské
rady karlinské vyšlý k jednomyslnému a mani
festačnímu projevu volebnímu. (Výborně!)
Z té příčiny navrhl řečník za předsedt
schůze starostu města Karlína pana L o ka ve
(Souhlas.)
Pan Loka y, zvolen byv předsedou, ě
kuje za důvěru.
Němec
Lok
Karlín
6
article
Pan Engelmayer doporučil za místo-
předsedu dra. Vejvara, který rovněž jedno-
myslně byl zvolen.
Na to ujal se slova poslanec dr. Kalai
(uvítán hlučným, trvalým potleskem a voláním
»Na zdar 4«): Velectění pánové ! Dovolte m
nejprvé, bych vřele poděkoval za lichotivé vy-
zvání, abych opět kandidoval za město Karlín.
pak za přátelské přijetí, kterého se mi zde do-
stalo, přijetí, které jest mi zároveň zados
učiněním.
Řečník praví, že po celých deset let, co
tuto skupinu zastupuje, snažil se býti se svými
voliči ve styku a zachovati si jejich důvěru.
Na tu klade řečník velikou váhu. Proto, kdya
přijal úřad státní, vzdal se mandátu, by se pře-
svědčil, že i potom starý přátelský poměr mezi
ním a voličstvem trvá.
Nepřicházím — praví dr. Kaizl dále —
jako muž nový mezi vás a proto není zajisté
třeba, abych rozvíjel znova celý program strany
a program celého téměř národa českého, a po-
stačí, když pojednám o jádru situace nynější,
což v úvodní řeči naznačil již dr. Vejvar.
Přistupuji tedy k této věci a při pomínám.
že zároveň voláni jste k volebnímu osudí
době kratší, než normální, proto že nastaly v
vnitřní politice rakouského státu velice povážliv
zmatky, jejichž původ je v tom, že jazy-
ková nařízení nejprvé Badenova a potom Gaut
schova vyvolala obstrukci německou a potom
zase obstrukci českou.
Engelmayer
Vejvar
doktor
Kalai
Kaizl
Badenův
Gaut
Karlín
velectěný pán
7
article
Byl to po mém zdání přirozený a před-
vídatelný vývoj věcí. Česká ob-
strpkce byla nevyhnutelnou,
pravím upřímně hned na počátku: ne prolo
že bychom se byli domýšleli, že jí bude o-
voláno nařízení, odvolávající jazyková nařízení,
neboť jsem přesvědčen, že odvolání odvolávají-
eího nařizení jazykového bylo by způsobil
novou obstrukci německou a možná, že by pak
bylo odvoláno odvolání odvolávajicího jazykového
nařízení, tak že by jazykové výnosy byly házeny
jako míč se strany na stranu — nýbrž zté
příčiny byla nutna česká obstrukce, aby s
osvědčilo a dokázalo, že sílu, kterou ukázal
německá delegace na říšské radě, má také
delegace česká, že i my, jako to dovedli Němci.
můžeme držeti v šachu celý parlament jako
Němci. Nechať se na to nevlidným okem hledí,
mám za to, že přijde doba, kdy na mnohých
místech budou povděčni za to, že se ukázalo-
že proti přílišné agressi německé je v Rakousku
ještě jiný národní kmen, který má tolik sil
v sobě, že jí dovede čeliti. (Souhlas.)
Takový byl cil české obstrukce a důkaz
který ona prováděla, je plnou měrou podán
Nejen že byl svržen kabinet hr. Clara, nejen
že bylo zadrženo celé jednání parlamentu
musilo dojíti k jeho uzavření a potom rozpuštění
a vypsání nových voleb, a tak uplyne skor
pět čtvru roku, co celý státní stroj je z-
staven.
Němec
Claro
Rakousko
8
article
Nepravím s potěšením ta slova, ale kon-
statuji, že to bylo důsledkem zru-
šeni jazykových nařízení, úplná
rozháranost vnitropolitických poměrů
v tomto státě na jedné straně a značné při
ostření sporu jazykového na straně druhé.
Vždycky se pravi, že jazykový spor jako můra
tlačí na poměry rakouské, že zamezuje vývoj
sociální, hospodářský a kulturní, vůbec volný
vývoj a rozmach všech občanských sil v tomto
státě. A když se tážeme, v jaké situacije
tento stát, dostaneme se na všech stranách
k negativnímu výsledku.
Abych jen jeden příklad uvedl: Nedávno
se jednalo o úmluvu mezi Rakouskem a Uher.
skem o známé bosenské dráhy. Rakouští jed-
natelé nepořídili ničeho proti uherské síle. Až
se bude jednati o rakousko-uherské vyrovnání,
o definitivní úmluvu o něm, týž obraz vyskytne
se před námi. Když se jedná o zahraniční,
třeba hospodářskou otázku, vídíme opět přovahu
Uher a následkem toho přednost pro jeho ho-
spodářské zájmy. Uhři jsou ovšem chytří, což
jim nelze vytýkati.
Uher
Rakousko
Uhry
9
article
Tážeme-li se, co je vlastní příčinou toho,
najdeme jazykový spor a neshody mezi Čechy
a Němci, které oslabují a takřka v niveč obra-
cejí silu a zdatnost tohoto státu. Mohlo bys
tedy mysliti, že vynakládají se sily, by se tyto
spory slušným způsobem odklidily. Mohlose
mysliti, že právě po zrůšení jazykových nařízení
byl takový okamžik, který k oné akci dobře
mohl býti volen právě vládou. Ale zrovma
nynější vláda nemůže býti uše-
třena výčitký, že neučinila pra-
ničeho, aby tento spor nějakým
slušným způsobem se urovnal.
Dokud jazyková nařízení trvala, slyšeli jsme
se strany německé výroky: jen, probůh, zrušte
jazyková nařízení, sejměte s nás tlak jejich
puk rádi urovnáme půdu ke slušnému a spra-
vedlivému dohodnutí ve věcech jazykových.
Našla se vláda, která vůči německé ob-
strukci odhodlala se bez podminky a domluvy
s českou stranou jazyková nařízení hoditi na
ulici a zrušiti je. Ale kdy jsme slyšeli se strany
německé potom ta slova její, která předeházel
jich zrušení? Kdy jeme slyšeli nějakou ochotu
Němec
Čechy
10
article
ke slušnému a sprave dlivému vyřízení
tohoto sporu? Německé požadavky od té doby
stouply. Němci žádají nyní zavedení něměiny
jako státní řeči a úplné rozdělení království č-
ského, definitivní a zákonné zapsání nějakého
spolku s německou říší a v plné formě prove-
dené etablování německé nadvlády a panstv
nade všemi ostatními národy v tomto státě.
To je výsledek zrušení jazykových na-
řízení. To vše předvídali ti, kteři varovali před
bezpodmínečným zrušením jazykových nařízení.
a měli pravdu, když tvrdili, že bezpodminečným
zrušením jazykových nařízení posazen byl ně-
mecký radikalismus na kůň, a že nyní stupňuj
své požadavky.
Řečník praví, že prohlásil se za odpůree
t. zv. státoprávního radikalismu z let šedesá-
tých a sedmdesátých, který měl následky velice
špatné. Nelze však než říci, že nynější opatření
vlády jsou taková, že radikalismus posilují.
Kdyby byli Němci po svém úspěchu v řijnu
minulého roku se státnickým rozhledem a vla-
steneckým odhodláním a po správném uvážení
své vlastní situace nás vybídli ke smírnému
jednání, nebylo by snad došlo k české obstruk i
a celý jazykový spor byl by nabyl jiné tvář-
nosti. Neučinili-li toho Němci, měla tak učiniti
vláda. Ona byla povolána, by hledala cesty, aby
nám vytáhla osten z rány a ránu zahojila. Vláda
však nedovedla se k tomu odhodlati. Naopak,
stále ustupovala jen Němcům.
Němec
11
article
Provádí stále opatření, která odporují rovno-
právnosti, zkracují právo naší mateřštiny, takže
se zdá, jakoby si na jistých místech přáli ni-
koliv odstranění české obstrukce, nýbrž opak
Veřejné mínění u nás picháno je přím
jehlami a drážděno je tak, že se zdá, jakoby
některým kruhům šlo o to, národ český pokořii
a stlačiti jej do posice národa inferiorního.
Vším tím povzbuzují se výstřednosti, které
ojodinělo jsou již patrny. Většina z nás však
počíná si doma rozvážně a v poměrech nyněj-
ších spatřuje pouze pomijející období. Nen
opravdu příčiny, bychom pozbývali mysli.
Nelze míti za to, že by stát setrval v t-
kovém bojovném postavení proti národu če-
skému. Neboť je zjištěno, že nelze sice vládnouti
proti Němcům, ale že nelze také vládnouti proli
Čechům. To je výsledkem nejnovějších dějin
státu rakouského, a tato zkušenost platí v pol-
tice jak zahraničné tak vniterní. Trojapolek byl
námi již v r. 1891 uznán, ale jen jako zárnka
míru. Jakmile však Němci jali se prohlašovati,
že Rakousko, které trvá s Německem ve spo-
jeneckém poměru, musí dáti prvenství německému
kmenu, podkopali základy trojspolku.
Němec
Čecho
Rakousko
Německo
12
article
Je povážlivo, kterak Němci spolehají n
Berlin; neboť jako nyní činí oni, mohli by jindy
a jiní dovolávati se Říma a opět jiní Petro-
hradu, a pak by mízel základ velmocenskéh
postavení říše. Z toho plyne, že zahraniční pol-
tika musí dbáti toho, aby z ní neděly se dů-
sledky pro politiku vnitřní. Zahraniční politik
rakouská je jen tehdy silná, má-li oporu u ve-
škérých národů rakouských. My jeme dnes už
silnější, než aby se proti nám provozovati mohla
politika msty a nenávisti a než aby se mohlo přes
nás přecházeti k dennímu pořádku. Co se dějo
nyní, všechno to zkracování jazyka českého.
tu v otázce celních kvilanci, jindy úřadních zprá
úřadních sluhů jsou činy věru malicherné s
stanoviska státní raisony rakouské. A z těchto
drobnůstek německý národ prospěchu nemá.
my však jsme drážděni a uráženi tím, že se
ignoruje postavení, které nárotlu českému odpír
význam, který má svou silou početní, hospodář-
skou i kulturnl.
Němec
Petro
Berlín
Řím
13
article
Ovšem, jazyková nařízení byla líčenou
jen záminkou jejich skutečných snah. Po
zorujeme to, pročitáme-li všechna německá vo-
lební provolání, mezi nimi provolání moravskéh
velkostatku. Tam zřetelně je naznačeno, že pří
činou nynější německé politiky je domnělé od-
strkování Němců.
Řečník vzpomíná zde éry Taaffovy a poton
Windischgrätzovy, přes kterou Němci dosle
chtějí posice a moci, kterou měli před 33 lety.
Ale nyní jsou poměry docela jiné; nyní Slo-
vané jsou mnohem silnějšími, než byli tohdy
Český národ v uplynulém třicetiletí neobyčejn
zmohutněl ve hlavních oborech národního
života,
Proto je bezdůvodno, okamžité neúspěchy
naše vysvětlovali si chybami, jichž jsme se do-
pustili. Není pochyby, že s naši strany stal s
leckterý poklesek, jimž byla, zejmena snaha,
vésti vždy boj zároveň s několika stran, leč
vůči force majeur (vyšší moci), která v po-
sledním stadiu rozhodla, nemají tyto poklesky
většiho významu. Kdyby teď s levice stal se
pokus překonati to, čeho nedosáhla r. 1867.
zrušiti paragraf 19. a zavésti nadvládu ně-
meckou in optima forma, jsem přesvědčen, že
ani státní raisona, ani síla ostatních národnostn
nedopustí, by tato snaha korunována byla vý-
sledkem.
Němec
Taaffův
Windischgrätzův
14
article
Není žádné majority v parlamentě a ne-
bude jí tím spíše, čím lidovějším duchem pro-
vanuto bude postupem doby volební právoi
žádná velká strana levici k vůli do opposice
nevstoupí. Neněmecké národnosti v Rakousku
v kultuře a významu svém značně pokročilya
nebude zajisté ani v zájmu Rakouska státi se
druhým státem německým a hleděti vstříc no-
vým komplikacím, jako r. 1866 bylo se stalo.
Němcům náleží bez odporu veliká část politické
moci v Rakonsku, leč nemenší díl patří tak
počtem a kulturou svou silnému českému ná-
rodu. S tímto faktem dlužno počítati na obou
stranách. Byť i levice německá sebe vlce se
snažila nás osamotniti, kdož může dnes říci, zdaž
toho dosáhne čili nic. Ale i kdyby toho i na
okamžik dosáhla, ani toho se nebojíme.
Náš národ přestál již těžké pohromy —
v poslední době i osamoeení vůči koalici —a
přece vždy opět došlo k novým smírným po-
kusům.
Vytrváme stůj co stůj a budeme rozhodný
klásti odpor nepřátelskému nám vývoji věci.
Jaký bude odpor náš, není pro nás otázkou
zásadni: deštník bereme proti dešti, nikoli proti
ostrému větru. Je smutnou cenou vítězovou,
vidíli obě strany svrchovaný cil svůj v tom,
že navzájem se drží v šachu, aniž by která
z nich uěinila i jen krok ku předu. Leč dokud
německé strany budou opojeny vítězstvím
přehnanou radostí nad říjnem roku 1899, doku
státní něměinu a uzákonění nadvlády své
badou hlásati, nedojde ko smirnému? rozřešenl
Němec
Rakousko
15
article
jazykového sporu. O nějaké státní řeč-
s Němci vůbec nevyjednáváme
ani nejostřejší oktrojírka s nám
nesvede ničeho.
My počkáme, ale Rakousko také musí po
čkati, poněvadž za takových poměrů není o uklid
nění řeči. Obě strany jsou tak silny, že se drži
v šachu a že, budou-li státi proti sobě, jedn
ani druhá nedostane se k činnosti. Závora, která
brání rozmachu, není tak veliká, aby se nedal
překonati. Řekl jsem svého času v rozmluvě s
žurnalistou, že jazykový spor mezi Čechiy
Němci mně připadá jako tenká papírová stěna.
Dokud se mluví o státní němčině, není to ovšem
papírová stěna, nýbrž velká hradba mezi námi.
Jestliže však Němei odhodí tento zpupný poža-
davek, pak není spor tak obtížným, by se ne-
mohl rozřešiti.
Jazyková nařízení, za jichz trvání jsem
tento výrok učinil, přivedla věc tu poněkud
dále. Nám dostalo se vnitrního úřadního jazy ka,
ale také Němcům se dostalo, čeho si přáli, ně-
meckých úřadů v krajích německých, jako my
jsme dostali úřady v krajích českých. Zrušením
jazykových výnosů Němci tuto výhodu svoji
ztralili.
Němci vůbec zrušením jazykových nařízení
nezískali ničeho, protože německé državy jazy
ková nařízení nijak se nedotkla. Poněvadž však
ničeho se neděje, aby jazyková spravedlnost
byla nám vrácena, počkáme. Ale — o pě-
tují — také rakouský stát bude
musit počkat, poněvadž zájmy jeho budou
nejvyšší měrou dotčeny jazykovými spory.
Němec
Závora
Rakousko
16
article
Nenecháme náš jazyk v historickém sídl
našem chouliti se v předsíni, by v salonu vy
pínala se jen řeč našich němeekých krajanů
Heslem naším zůstane jedině plná rovnoprávnost.
odpovídajíeí dějinám a historickému poslání Ra-
kouska! (Hlučný, dlouho trvající souhlas,
potlesk.)
Když posl. dr. Kaizl domluvil, přihlásil se ke
slovu inženýr p. Kače r, jenž prohlásil, že nenálež
k téže straně jako posl. dr. Kaizl, že však uznává
nutnost koncentrace národních sil a že dle toho chce
jednati. Na konec jmenem sdruženého komnitétu vo-
lebního doporučil kandidaturu poslance dra. Kaizla.
(Souhlas.)
Na to byla opětná kandidatura prot. dra. Kajal
za sympatických projevů přijata.
K slovu hlásil se sociální demokrat Rouša
jemuž však místopředseda schůze dr. Vejva
slova nedal, poněvadž p. Roušar není voličem
v městské kurii karlinské. Na to schůzi skonči
Sociální demokraté, jichž přilomen byl malý
hlouček, chtěli ztropiti seénu, byli však ostal-
ními účastníky bouřlivě přerušeni projevy pro
posl. dra. Kaizla. -
Z Vysočan. Občanský klub pořádá dne
o 8. hodině večerní v restauraci »u česk
lipy« svou členskou schůzi. Pořad: 1. O da-
ležitosti a organisaci soudů živnostenských.
2. O sčítání lidu. Promluví p. JUC. Františel
Mašek. 3. Volné návrhy. Hosté členy uveden
mají přístup
doktor
Kaizl
Kača
Vejv
Roušar
Mašek
Vysočany
organizace soud živnostenský . 2
17
article
Z Kladna. Schůzi voličů do říšské rady
ve skupině měst (Iří. kurie) svolává rada král.
hor. města Kladna na středu, dne 12. prosince
1900 o 18. hodině večerní do sálu hotelu
»U bílého beránka« na Kladně. - Ve schůzité
představí se a promluví k pp. voličům kandidát
pan Věne. Hrubý, zemský soudní rada
v Opavě. — Přístup mají pouze pp. voličové
III. kurie.
Z Rakovníka. Voličové ! Ve čtvrtek dne
13. prosince t. r. o 7. hodině večer představí
se pánům voličům městské skupiny p. Věnce-
slav Hrubý, rada zemského soudu a po-
slanec na sněmě slezském, jako kandidát do
rady říšské. Sál hotelu paní Šnajdrové. V Ra-
kovniku, dne 10. prosince 1900. Za d-
věrníky národní strany svobod-
myslné: Josef Čermák. — Přistup ko schůz
této mají pouze voličové III. kurie.
Z Pelhřimova. Dne 9. t. m. konala se
zde schůze voličstva V. kurie za předsednictví
pana Ant. Rosola, okresního starosty. Byla hojně
navštivena, zejmena rolnictvem. Pan Vojtěch
Holanský představil se jako kandidát posla-
nectví věenou řečí, 114 hodiny trvající. Debat
zúčastnili se pp.: Alois Stěpánek, kovář, Josei
Hájek, kupec a J. Vácha, rolník. Všechny do-
tazy zodpovídal pan kandidát k úplné spokoje-
nosti tazatelův a po návrhu pana Aloisa Št-
pánka byla kandidatura pana Hol a n s ké h
přijata.
Věne
Hrubá
Šnajdr
Čermák
Antonín
Rosol
Vojtěch holanský
Stěpánek
Josei Hájek
J Vácha
Alois št
Kladno
Opava
Rakovník
Pelhřimov
věrníka národní strana svoboda
18
article
Z Domažlic. V sobotu dne 8. t. m. svo-
lána byla zdejší městskou radou schůze voličů
III. kurie, v niž se bývalý náš poslanec pan
prof. dr. Kurz opět o mandát ucházel. D
schůze dostavil se též kandidát radikální strany
p. redaktor Vilém Votruba z Prahy. Pan prol
Kurz vylíčil průběh minulého období říšsk
rady od vydání jazykových nařízení až po
8. červen, kdy říšská rada byla uzavřena,
podal účet i ze své činnosti mimo parlament.
Pan red. Votruba pojednal o snahách své strany,
uznal záslužnou činnost p. prof. Kurze, ale
útočil na mladočeskou stranu hlavně dvojím
směrem, a to v ohledu státoprávním a hesl
»Svůj k svému«. Prof. Kur z reklamoval ve
své odpovědi programovou část řeči p. Votruby
pro stranu svobodomyslnou a uvedl výtky jeho
na pravou míru. Když pak p. prof. Kurz k uči-
něným dotazům byl odpověděl, zakončil před-
seda schůze, p. starosta Petr Hlana, schůzi, po-
děkovav oběma řečníkům.
Z Týnce n. Labem. Na schůzi dne 9.t.
m. za předsednictví p. F. Tomáška konan
obhájil posl. Barták za častých projevů sou
hlasu skvěle stanovisko své a národní strany
svohodomyslné vůbec, načež v debatě chvílemi
až bouřlivé odrazil věcně a po zásluze všechny
předem zosnované a nemistné útoky se strany
nár. sociálů, radikálů a agrárnikův, kteří ne-
štitili se ani házeti bláto na osobu poctivce dra
Engla, vůbec na vše, co se stranou svobodo-
myslnou má eo činiti. Páni Kokeš a Rumler
výpady svými dokázali, že rozumí jen politi
ckému komediantství a že o vážné politice ne
mají ani ponětí.
profesor
Votruba
Kurz
Hlan
F Tomášek
Barták
Engl
Kokeš
Rumler
Domažlice
Praha
Týnec
19
article
Schůze městských voličů v Lounech.
11. prosince. (Zvl. telef. zpr. »Nár. Listů. «) Dne
o 11. hod. dopol. konala se v hotelu záložny
sehůze voličů král. města Lonn. Jako kandidát
národní strany svohodomyslné představilse
r. z. s. pan Věnceslav Hrubý z Opavy.
Přes to, že doba pro schůzi nebyla valně
příhodná, bylo účastenství voličstva ze všech
tříd lounského obyvatelstva nejobyčejně hojné,
zejmena živnostníci lounští dostavili, se v plném
téměř počtu. Schůzi zahájil starosta města
předseda politického klubu p. dr. Valenti
Stopka, jenž jménom přitomných vřele
uvítal z. r. p. Hrubého a stručně dotkl se
toho, co bylo příčinou, že důvěrníci podřipských
měst usnesli se nabídnouti mandát p. Hrubému,
jehož kandidatura stala se významuplnou pro
státoprávní snahy naše. Zapisovatelem zvolen
p. red. M aří k.
Hrubá
doktor
Valenti Stopka
Hrubý
Louny
Lonn
Opava
20
article
Uvítán hlučným potleskem ujal se slov
z. r. p. V. H rubý. V úvodu řeči svě, dolknus
se vřelých zahajovacích slov p. předsedy, pro-
mluvil o významu kandidatury slozské.
Potom v jasné, velmi často potleskem
hlučným souhlasem přerušované řeči objasni
svůj politický program, jakož i to, jak pohlizi
na věci taktické a jak představuje si součin-
nost všech stran. Bouře a nekonečný souhlas
voličstva provázely slova, jimiž p. r. H r u by
s upřímným nadšením přítomných vyslechnutou
řeč zakončil a jímiž prohlásil, že při každém
boji chce spolupůsobiti, na jakém usnese s
český poslanecký klub, jehož členové vstonp
do nové sněmovny jako strana opposiční. (Sláva
Vyborně! Potlesk.)
Po skončené reči p. z. r. H rubéh o, jenž
velice upřímnými a nadšenými slovy ziskal s
sympatie všech přítomných bez rozdílu stran.
přihlásil se ke slovu městský radní p. Adol
Šaroch a navrhl resoluci:
»Voličové král. města Loun,
shromáždění na schůzi konané dne 1 1. prosince
po vyslechnutí řeči kandidáta pana posl. H ru-
bého prohlašujeme:
Souhlasíme úplně s postupem
i programem národní strany svo-
bodomyslné, neuznáváme na ten čas vhod-
ným, vystupovati s kandidáty s ta vov ský mi
a zájmovými a projevojeme proto na-
prostý souhlas s kandidaturou
pana Věneeslava Hrubého v plném
přesvědčení, že volbon touto proti sjednoceným
Němeům nejlépe manifestována bude j e dn o ta
českého voličstva v zemich ko-
runy svatováclav slké.
V H rubý
Sláva Vyborno
Adol Šaroch
Věneeslava
Hrubý
H r
Louny
bý
21
article
Sboru poslanců na radě říšské doporuču-
jeme, aby použil všech možných po případě
nejostřejších prostředků na uhájení zájmů ná-
roda českého, avšak u volbě těchto prostředk
ponecháváme jim ve všem volnou ruku.«
Předseda vybidl přítomné, aby se hlásili
k dotazům a vysrětlivkám. Když nikdo se ne-
hlásil, dal hlasovati o navržené p. Šarochem
resoluci, která schválena byla všemi přítomnými
jednomyslně, což zjištěno i zkouškou opáčnou.
Pan předseda za všeobecného souhlasu
prohlásil, že vzhledem na pronesenou a
srdce k srdci mluvíci řeč pana kandidáta bude
každého z přítomných povinností, přičiníti se
o jeho zvolení.
Po vřelém děkovacím doslovu pana z.r.
Hrubého byla nad jiné zdařilá tato schůze
voličů skončena.
Šaroch
22
article
Z Nepomuku. V neděli dne 9. prosince
t. r. konala se schůze voličů IV. kurie v Na-
pomuku, na které dr. Dyk pojednal o politick
situaci a představil se jako kandidát poslanectv
do rišské rady.
Schůze byla velmi hojně navštívena,
zvláště voliči venkovskými, z nichž zejmen
dlužno uvésti okresního stárostu p. Štolbu
z Měcholup a člena okres. výboru p. Bestáka
ze Čmelina — a měla náslodujíeí průbéh:
Zahájil ji starosta města Nepomuka pan
dr. Pešek a doporučil osvědčeného vlastence,
volitele za město Nepomuk, p. Koláčka, berního
ve výslužbě za předsedu. Týž byl akklamaci
jednohlasně zvolen. Zapisovatelem zvolen pan
dr. Baroch, obvodní lékař a volitel z Ne-
pomuka.
Předseda vítá přítomné a poukázav vřelými
slovy na důležitost dnešní doby, vyzývá dra.
Dyka, aby ujal se slova.
Tento v řeči přes hodinu trvající problrá
postup české delegace na říšské radě za minul u
dobu, vyslovuje se pro jednotný klub všech
českých poslanců, pokud stojí na půdě národní
a státoprávní a probírá na to význam otázky
agrární a selské, prohlašuje při tom, že ocholně
vstoupí do sdružení agrárního, pakli toto v rámei
společného klubu z poslanců venkovských obcí
se utvoří.
Řeč jeho provázena byla stálým souhlasem
přítomných.
Na to ujal se slova pan předseda a vy
zývá přítomné, aby přednesli výtky neb dotazy
majtli jaké.
Poněvadž se nikdo nehlást, dává hlasovati
kdo je pro kandidaturu dra. Dyka.
Dyk
Štolba
doktor
Pešek
Koláček
Baroch
Nepomuk
Měcholupy
23
article
Při hlasováni přijímá se kandidatura jedno
hlasně, což opačnou zkouškou zjištěno.
Ještě před započetím přečten p. drem. Ba
rochem přípis, zaslaný na shromážděné rolníky
poslancem panem Kůsem, ve kterém omlouvá
svou nepřítomnost, horlivě přimlouvá seza
kandidaturu dra. Dyka a zavrhuje protikandida-
turu p. Žďárského, který — jsa z krajin krko-
nošských — poměry našeho rolnictva nezná
nemůže býti považován za kandidáta strany
agrární, jelikož je navrhován jen frakci pan
Hucla a Krásného z Koterova, kdežto valná
většina i agrárních důvěrníků věrně při dru.
Dykovi trvá.
I na našem okresu není dle výsledku tét
schůze žádné půdy pro rozkol a tříštění sil.
okres nás bude svorně voliti svého dosavadního
osvědčeného poslance.
Poslanec Váelav Krumbholz
v Křivoklátě.
Na den 8. t. m. svolal okresní výbor křiv
klátský schůzi voličů do sálu »u Sýkorů« v Křivo-
klátě. Dostavili se k ní zástupcové obcí počtem nej-
méně 250 účastníků, vyjímaje jednu obec, která ji
ve schůzi berounské čelně byla zastoupenu.
Věrný stoupenec strany svobodomyslné a upřímný
zástupce rolnictva, okresní starosta pan Mach, rolníl
ze Lhoty, vřelými slovy uvítal shromážděné, naznači
význam šchůze a představil kandidáta sírany svo
bodomyslně pana V. Krumbhol ze.
Kůs
Dyk
Žďárský
Hucl
Krásný
Dykův
Sýkora
Mach
V Krumbhol
Koterov
Křivoklát
Křiva
Lhota
Váelav Krumbholz
24
article
Pan V. Krumbholz poděkoval za vřelé uvl-
tání, načež v obšírné řeči za napnuté pozornosti
všeobecného souhlasu vylíčil postup české delegacs
ve Vídni, uvedl důvody pro tento postup, prokázal
nezvratně správnost jednání české delegace a na-
značil stanovisko, jež delegace v budoucím zasedání
říšské rady v zájmu českého národa zaujati musl.
Přesvědčivé důvody byly hlučným souhlasem přl-
tomných doprovázeny.
Během řeči p. Krumbholze sestoupila se trojice
strany agrární k úradě. Člen její, mladistvý p. Vosika-
z Bratronic, přihlásil se pak a vytýkal straně svo-
bodomyslné, že dr. Knizi vstoupil do ministerstva.
že uvalil daň cukerní a tím že poškodil. rolnictvo,
řemeslnictvo i dělnictvo, že dělal rakousko-uherské
vyrovnání a opakoval agitační trumí p. Kubra proti
p. Krumbholzovi v záležitosti předsednictví cukrovaru
lenešického, nekupování řepy v Dušníkách a kartelů
cukrovarnických.
Pan Krumbholz vylíčil, jak poctivými zbra-
němi p. Kubr domáhá se poslaneckého mandátu. Týž
Kubr, o němž jeho orgán píše, že svůj život zasvětil
boji proti kartelům, sám byl tvořitelem kar-
telu cukrovarnického. Přestal býti karte-
lářem jen zásluhou p. Krumbholze, když byl z ředi-
telstva cukrovaru lenešického odstraněn. Pak teprva
stal se p. Kubr nepřitelem Krumbholzovým a zaháju
podkopnickou práci proti rolnickému cukrovaru lene-
šickému a jeho předsedovi Krumbholzovi, což přenesl
i do sdružení zemědělců a »Zemědělské Obrany«.
Pan Krumbholz pravil: Již před dvaceti lety byl
jsem předsedou shromážděného rolnictva na Bran-
dýssku za účelem organisace rolnictva proti kartelu
cukrovarnickému, tehdáž utvořenéhnu, a zavedl jsem
organisaci rolniciva s takovým výsledkem, že cukro-
vary byly nuceny platiti o 20 až 25 kr. metr. cenl
řepy dráže.
V Krumbholz
Vosika
doktor
Knizi
Kubr
Krumbholz
Krumbholzová
Vídeň
Bratronice
Dušníky
Bran
25
article
Za tuto práci měl jsem býti od cukrovaru po-
trestán tím, že žádný cukrovar nesměl ode mně do-
bytou řepu koupiti. Chtěl jsem čepu zpeněžiti suče-
ním. Nízká cena sušeného zboží to nezměnila. Proto
zakoupil jsem první čásť akcií cukrovaru Jenešického
a na tyto akcie jsem řepu do cukrovaru odvedl. Byl
jsem tedy donucen státi se akcionářem tohoto
cukrovaru.
V roce 1894 byl cukrovar Jenešický vyzván,
aby se zúčastnil schůze zástupců cukrovarů za úče-
lem utvoření kartelu. Nechtěl jsem se ani jednání
osobně zúčastnit, i poslal jsem pana Kubra jake
člena ředitelstva do schůze kartelní, nikoliv aby
kartel uzavřel, nýbrž jen za účelem informačním
Dalších schůzí pan Kube se zúčastníl a když jsem
se dověděl, že v poradé cukrovarníků veřejně pro-
hlásil, že je ve schůzi kartelní jako cukro v ar-
ník, sedláka že nechal za dveřmi, tu teprve jsem
ho do takových schůzi neposílal. Šel jsem tam sám
a další jednání kartelní úplně přerušil. Ve schůzi
v Kamýku mluvil tentýž vyhlášený bojovník proti-
kartelní pan Kubr pro vstoupení cukro-
varu do kartelu, aby akcionáři-rolníci nemusil
zlepšovati cený řepy neakcionářům
Nevstoupením cukrovaru lenešického do kartelu
povstal boj o zásobení cukrovaru lenešického řepou.
Kubr
Kube
Šel
Kamýk
Jenešický
26
article
Mezitím přeměnil se mojí zásluhou akciový cukrovar
ve skutečný rolnický a podniknut boj obranný
proli druhým zkartelovaným cukrovarům. Peněžní
vffekt v cukrovaru nebyl následkem boje dobrý. Pan
Kubr svých 10 akcií nabízel v každém čísle »Úbrany
zemědělské« levně na prodej, agitacemi podkopával
důvěru rolnictva v akcie tak, že rolnictvo poucjvíce
kolem Prahy akcie prodávalo a sice konkurenčním
cukrovarům, naším to nepčůtelům. Z rukou konku-
renčních cukrovarů byl jsem nucen k vůli záchraně
cukrovaru koupiti akcie zpět. Kapitál za akcín vy-
daný leží mi nezúročen, Výtka, že jsem skupoval
akcie jen k svému prospěchu, je tudíž nemistná,
jelikož jsem tak učinil za účelem záchrany, aby udr-
žen byi cukrovar lonešický v rukou rolnických.
Kubr
zemědělský
Praha
27
article
Práce mé, jako poslance, proti kartelům, jsou
známy každému, kdo noviny čte. První podal jsem
interpellaci na říšské radě před šesti lety proti cukro-
várnickým kartelům a když návrh dra. Pacáka na
říšské radě na zápověď kartelu byl nepříznivě vyři-
ován, podal jsem resoluční návrh sr naznačenín
podmrhek na regurovaní kartelu. V zemském snému
byl jsem referentem o návrhu dra. Pacáka na regu-
lování kartelu.
Vladní předloha zákona měla taktéz podmínky
mnou navržené na regulování kartelů. Tím jsem při-
spěl ve prospěch rolnictva k rozřešení otázky kar-
telní, která v nejbližší snad budoucnosti bude zá-
konem upravenu.
Za tyto práce a oběti na zamezení a poškozo-
vání rolnictva kartely cukrovarnickými, jsem stále
Kubrem i sdružením kaceřován a podezříván. Z toho
jest vidno, že nejedná se p. Kubrovi a spol. o pro-
spěch rolnictva, jinak by musili mou práci schvalo-
vati a podporovati. Pan Kubr jde za ozobním zájmem
a ukonejšením pomslychtivosti, protože byl. vypuzen
z cukrovaru lenešického. Kubr chco strhinouti rol-
nictvo do boje proti mně, aby ukojil své osobní
choutky, proto stůle opakuje slovo kartel.
Pacák
Kubr
28
article
Pan Krumbholz objasnil dále vstoupení dra.
Kaizla do ministerstva, poukázal na zavedení češtiny
do finančních úřadů, odrazil útok o cukerní dani,
poukázal na výhody Kaizlem rolnictvu získané, na -
odpisy daní, exportní premie, na zamezení daně
z piva a petroleje a m. j. Dále uvedl, že Kubr hiledá
jen příležitost, aby mohi podezřívati. Jen když slova
jeho táhnou a jsou agitační.
Pan okresní tajemník Truhlář odpověděl
p. Vosikovi, že cukrovar lenešický jest rolnicekým.
Jest v zájmu rolnictva, aby mělo takové závody ve
svých rukou, nikoliv závody, jež se v rukou rol-
nických nalezají utloukalo, jak si přeje p. Vosika.
Tato slova byla hlučným potleskem doprovázena.
Zjednaný zástupce p. Kubra, redaktor »Země-
dělské Obrany« p. Šchöníeld z Prahy, počínal
si během řečí předcházejících řečníků tak vyzývavě,
že byl několikráte panem předsedou a ostatními pří-
tomnými napomenut ke slušnému jednání. Pan
předseda připomenul, že panu Schönfeldovi, aé nen
voličem IV. skupioy, uděluje slovo.
Pan Schönfeld doznal v úvodu své řeči, že
vše, co pan Krumbholz pravil, jest pravdou. Prot
p. Krumbholzovi nic nenamítá, ani jej nezná, ale
je proti němu jen proto, že hlásí se ku straně
svobodomyslné, ač je rolníkem jako Kubr. Navrhuje,
aby nebyl p. Krumbholz přijat za kandidáta posla-
nectví, nýbrž p. Kubr, který jej do schůze vyslal.
(Hlučný a velký odpor
Krumbholz
Kaizl
Kubr
Truhlář
Vosika
Schönfeld
Prot
Praha
29
article
V delší velice nešťastné řečí, svědětcí o nezna-
losti toho, o čem mluviti chtěl, přimloaval se za
kandidaturu p. Kubra.
K odpovědi přihlásil se přítomný zemský posl.
pan Udrža l. Vyvrátil Schönfeldovy vývody a pravil,
že vše, co tento pán přednesl, jsou otřepané fráse,
vyčtené z časopisů všelijakých stran a frakcí, kter
mají za úkol štváti a podrývati půdu poslancům,
nikoliv ale sloužiti věci národní. Objasnil účel země-
dělského sdružení a dokázal, že této organisace
zneužívá se k agitačním cílům jednollivých osob
Skončil za hlučného souhlasu.
Pan předseda dává slovo třetímu členu agrární
trojky p. Poštovi z Újezda nad Zbečnem. Tento
však nebyl v sále přítomen, zmizel
Pan Krumhholz taktéž ještě odpověděl p. Schön-
feldovi. Naznačil, že předstírání agrárníků o utvoření
»Českého klubu« ve Vídni, jest klamání lidu, vypo-
čítané na neznalost, neboť český klub ve Vídni byi
a jest. Tvoření nového klubu znamená rozklad do-
savadní jednoty, seslabení české delegace a praco-
vání naším nepřátelům do rukoú na úkor českého
Pan okresní starosta delší řečí doporučil kandi-
daturu p. V. Krumbholza, rolníka z Malých
Čičovic, která byla pak jednomyslně přijala. Při-
opáčné zkoušce jediný člen trojice agrázní p. Vosika
hlasoval proti.
Přijeti kandidatury pana V. Krumbholza bylo
bouřlivou pochvalou přijato a p. starostou Machem
prohlášeno.
Pan Schönfeld neodváží se na přístě hájiti svého
předsedu tam, kde pana Kubra znají.
národa.
Kubr
Udrža
Schönfeldův
Pošta
Krumhholz
Schön
V Krumbholza
Malá Čičův
Vosika
Mach
Schönfeld
Újezd nad Zbečno
Vídeň
30
article
Voličská schůze venkovské skupiny
okresu skutečského v Krouně. Na den 8. t. m.
svolána byla schůze voličů venkovské skupiny okresu
Skuteč do obce Krouny. Dostavil se k ní zemský a
bývalý říáský poslanec pan Frant. Ho v orka,
aby promluvil o politické situací a znovu o kandi-
daturu se ucházel. Četně shromáždéné voličstvo
sále hostince p. Křižíka uvítal pan starosta obce
Kynci, představil pana poslance a s ním do schůze
František
Křižík
Kynec
Krouna
Skuteč